Tímto bych se chtěl představit této komunitě která mi velice pomohla při prvním viku. Děkuji.
Když jsem psal článek o používání Vikingských lodí, ti kdo článek redigovali mi říkali, “víš není to špatný ale chybí mi tam víc těch historek!” Že by chtěli nějaké příběhy z moře. V roce 2012 byl naplánován Vik-výprava na Bornholm. Vzpoměl jsem si na to a pokusil se sesmolit, jak to na tom moři- Viku vlastně vypadalo.
Po příjezdu na Wolin a bouřlivém uvítání, přichází nástin plánu Viku a ostatních aktivit. Plout budeme na Moraqu. Je třeba loď připravit a dovybavit na volné moře. Zkotrolovat celistvost a stav konstrukce trupu, namontovat nebo udělat- Mapový stolek, uchycení na baterie, namontovat radio s příslušenstvím, Kompasnici a ustavit Kompas. Na top maštu namontovat světlo, anténu radia, Vimpel1, zkontrolovat a předělat liny2. Plus spousta malých dodělávek3.
Dva dny před vyplutím odjel Malutki pro vyjímku na Moraq4. A přijel se zprávou že Moraq výjimku- nedostal. Na volné moře oficiálně nesmí. Takže kvůli úředníkovi nemůžeme jet lodí dlouhou 18,5 m, protože tohle může zakázat.5 Pojedem teda Šwientkou která má jen 12,5 m a tudíž může. Jako vždycky Absurdistán. Z 19 lidí posádky je najednou 13. Někdo bude muset zůstat doma a všechny úpravy předělat na Šwientku. Co jsme na Moraqu delali tři dny musíme na Šwientce zvládnout za dva. I s ostatními dodělávkami. Makáme jak barevní a za dva a půl dne je hotovo. V poledne všichni nabalení, ládujeme Šwientku bagáží, vodou a proviantem.
Před odplutím nám dal Jarmeryk6 nástup. Nastalo rozdělení lidí na vachty7 a udělení lodních funkcí: Sternik-Malutki. První důstojník, Bocman a Důstojník první vachty–Bader. První vachta- Grygo a Kuk8 Zemianin. Důstojník druhé vachty- Janek. Zástupce- Přemek. Druhá vachta- Kačor a náš doktor Lysy. Důstojník třetí vachty- Leif. Zástupce- Bjorn Třetí vachta- Kaša, Swen. Já už měl lodního Tesaře ale dorazili mě zástupcem první vachty. Potom se rozloučil. (Po jeho- preventivně zjebat, ať mu v Dánsku neděláme ostudu a připomenout co to máme za štěstí že jedeme) Třicet let cest při pobřeží a po řekách, po dlouhé době se jede zas na volné moře a on nemůže. Já zamáčknul slzu, jak mi to bylo líto. Prostě bez Jarmeryka to není ono.
Po otevření mostu v 18:00 vyplouváme na port9 Dziwnow. Vítr je slabý a v kontu martwem, takže vesla. Čvachtáme se pomalu vpřed na čtyřech veslech z burty. Do Dziwnowa dojíždíme před půlnocí. Poslední nákupy před cestou, natáhnout lajfliny10, obléct na moře, na to harnessy11 a nahoru vesta jako termofor. Dvacet minut na veslech a za řevu moře míjíme Kapitanát.
Všechny vousy harnessů cvakly karabinami o lajfliny. Po šesti hodinách od vyplutí je to tady. Vyžučič šmate!12 Silná pětka až šestka Beauforta. Šwientka lítá jak na horské dráze. Po pokladu se zmítá posádka, smečka štěňat klouzající po čtyřech. Blikání čelovek. „Sakra sklop to nevidze! Přeprašam.13” Vytřeštěné oči. Ruce zaťaté do lin a dřeva, vytahujeme reju s žaglem. Zapraští lana. Mořský kůň zasyčí, zvedne se a rozběhne s větrem v zádech.
OOOUUDÍÍÍN !
Czechu ty nie jesteš normalny!
Ticho tam v podpalubí! Jak já se celý rok na to těšil!
Všechno hotovo. Vachta na místa zbytek zalogy volno.Už jen 16 hodin na Bornholm. Celou dobu o tom jen čtu a najednou držím psí Vachte14 u šotu. Nadšení bohužel ve vlnách rychle vyprchá a na konci vachty mě probudí vědro vody skrz dulku! Šot v pevně sevřené dlani. Co na to říct tohle omluvit prostě nelze.
Alarm mlátí o kljepki. Ještě vybrat vodu. Bože jak já bych spal! Czechu choď spať my vybieřem. Tak prostě odpadnu. Dopoledne se probudím čilý jako rybička. Nikde se člověk tak dobře nevyspí jako na moři. Obzor je jen moře a Malutki stále u steru, ještě nespal. Tak tohle bych nedal! Lehnout si jde až chvíli po tom co uvidíme Bornholm. Kdo nevidí neuvěří. Nejdřív to vypadá jak mrak na obzoru, ale je to lond15. Pivo pro Malutkego.
Kristepane co loď? Cestou do Dziwnowa jsme dost nabírali vodu, ale v Dziwnowě po důkladné prohlídce lodi, jsem nenašel ani známku po nějaké netěsnosti. Při vyplutí po půlnoci ve vlnách o třech, až čtyřech metrech to moc kontrolovat nešlo, ale alarm byl zticha. Vybíralo se po čtvrté hodině.
Kluci kolik je vody pod pokladem?
Czechu klid alarm nie sluchať.16
Hej Přemek jaky alarm?17
No Kačor pod pokladem jest blašane viadro, jak bede dužo vody vyplynie i ...18 beng, beng, beng!
Vybierať vode!!!19
Czechu choď sem toněme!20
Sakra, mezi kljepkami letí snop bublin s vodou, díra a pořádná. Najdu ještě tři. Malutki co ty na to uščelňať21? Ne kontrolovat jak rychle voda stoupá a často vybírat. Opravovat se bude v portu.
Zadělat poklad a když už vidím pod palubou petku s vodou zase pořádně napít. Co jde dovnitř musí i ven, jak na povoru, když mám vachtu. Grygo proše třymaj šota.22 Lovím duhý vous harnessu. Prvním připlý na rufě u sterburty, po čtyřech se protahuju mezi klukama, rychle na šrudokréntie. Cvak karabinou za lajflinu na šrudokréntiu a zase zpáky odepnout první vous. Zpátky ke kýblu. Vytáhnout kbelík z pod pokladu, opatrně nabrat trochu vody. Stále v kleku, připnutý k lodi. Postavit se v těhle vlnách je sebevražda. Pravou rukou “ho držím a směruji”, levou pevně svírám vantu ať to se mnou neflákne dopředu. Uprostřed “výkonu” mě vezme křeč do pravého stehna, kuváááá! Jak skončím jde Sven na velkou. Vybere celý poklad v zenze u maštu, kýbl dá k maštu, opře se o něj a usadí jak na míse. Bez držení a vlny nemají šanci. Idiote! No, člověk se učí celý život.
Po několika hodinách je vidět Porty na Bornholmu. Rozhodujeme se pro malý vedle Nexo. Jmenuje se Snokebaek. To ale zjistíme potom co přistaneme. Portový Klaar. Šok z čistoty Portu! Voda je jako křišťál a na dno jde jasně vidět v celém přístavu, lodě, mola, pláže vše je upravené a čisté jako by tam ani nebyli lidé. Následuje obležení lodě. První “drakkar” po 900 letech trochu pozornosti vzbudí.
Hurá na pevninu a bleskem na “velkou”. KDE TO JE! Chvilka konverzace s domorodci (ještě že mám ruce a nohy) gatě, usednout a … něco je špatně. Hajzl mě málem shodil! Druhá vlna mě už tak nezaskočí. Nakonec sedím rozpažen, zapřený oběma rukama o stěny. Šestnáct hodin na moři a jak dlouho si to střední ucho dokáže zapamatovat. Nezažít tak neuvěřím.
Cestou zpátky potkám kluky. Lámou se v pase a řehtají celé kolo. Co je? Paně Čech, pan paměnta tego”Be Powera”???23 Už vím! Asi pět hodin před přistáním Malutki na rufě vystartoval z pod deky na malou a klusem jezevčíka zamířil na šrudokréntie na kbelík. Ten byl ale pod pokladem a na něm spali kluci. Chcát přes burtu nešlo, moc velké vlny. Nohy křížem, se zoufale rozhlíží po něčem. Uvidí “Be Power” láhev od energeťáku. Zaštěrká, zbyteček.
Čí to je?
Přemkovo.
Přemek?
Spí. Nevadí Malutki už neváhá ani vteřinu a doplní obsah, podle výrazu na poslední chvíli. Po činu, láhev vrátil na místo. Malutki vylej to nebo vyhoď!
Potom, nejdřív Navigace.
Láhev počkala až na pevninu. Tam ji její majitel otevřel. Nepij to! Malutki do tego "censored". Přemek opatrně přičichnul, usmál se a z pohrdavým “něklam”24 se zhluboka napil. Po incidentu byl prohlášen jediným pravým Vikingem, neb jako jediný dokázal že vpřípadě nutnosti bude pít i moč. Závěr pro Malutkego? Pít míň kafe a energeťáku ať jeho chcanky aspoň smrdí jako moč!
Večeře na palubě a oslava přeplutí na Bornholm. Bouchne šáňo vezené pro tuto příležitost. Ran25 děkujem, ukecali jsme ji mršku. Prohlídka městečka. Bohužel jen prohlídka, nikdo nemá Dánské koruny nebo eura a nic jiného neberou. Jejda, v místním supermarketu můžeme platit kartou. Vezmu dvě místní Bornholmské piva kus po 60 kč, za ty prachy by mi to doma ani nechutnalo, ale kolikrát jedu na Bornholm. Kluci jsou před dveřma a dávají Swenovi lekci s matematiky. “… no a děleno dvěma to máš 20 zlotých26 za nanuk Magnum. COOOO !!!” Výbuch smíchu trvá ještě hodně dlouho, historka se stává legendou a dřívko od nanuku sběratelským předmětem.
Večer zjišťuju že jsem někde ztratil nůž. Projdu celé Snokebaeg, několikrát. Přehážu celou loď a … nic. Ráno Odprava27, nákup v obchodě, potřebujem hlavně chleba. Takové množství jen na objednávku, tak berem co de. Zemianin dělá snídani a já s Grygem tesařinu. Nejdřív ucpat díry v trupu(koudel a klejberit- lepidlo na lodě), potom opravit vidle na vesla a podstavec kompasu (křížové vruty a klejberit). Prostě jen LH metody.
Klaar lodi před vyplutím a dodpoledne vyplouváme směr Christianso. Silnější dvojka až trojka Beauforta, půlmetrové vlny, pohodička. Odpoledne asi ve třičtvrtině cesty už jde ostrov Christianso krásně vidět a všichni se rvou o dva dalekohledy.
Zemianin se nedá zblbnout a zkušeně pročesává pohledem i moře kolem lodi.
Malutki za nami plyně pies!28 Osm mil od Bornholmu!
Zemianin nie klam!29
No patř!30 Fakt pies … nie, nie pies, Foka,Fočka jebana!31
Foka je nazvána Kristýnou podle ostrova Christianso, ale blíž potvora nepřipluje.
Christianso nás vítá pohledem na své mohutné opevnění a pohledem do Portu. Ono je to spíš souostroví než ostrov. Malé Fridrikso, větší Christianso, plochý kámen Græsholmu na kterém jsou jen navigační kříže. I útesy pěnící o kousek dál musí mít svá jména, Vestersær, Lilleø, Østerskær a vdálenější Tyveskær.
Samotné Fridrikso a Christianso jsou vlastně taky jen vršky skal. Obehnané hradbami, dělené portem a spojené pupeční šnůrou sklopného ocelového můstku (jen pro deset osob z roku 1912- tehdy se potopil Titanik). Málo půdy, málo sladké vody. Všechny stromy jsou zakrslé. Takové malé zahradní bonsaie. Tráva je vysoká. Sekačka by tu jen páchala harakiri na kamení. Vedle všech schodišť jsou skluzy pro sudy a děla mariňáků. Největší baráky na Christiansu? Opevněná kruhová citadela s majákem a marína pro Danish Royal Navy. Vedle nich kapitanát portu a o kousek dál maličký ale pekelně drahý obchůdek. I když vedle nich... Tady je vlastně všechno vedle všeho jak je to tu malé! Mohutné komíny udíren ryb, dnes přestavěné na letní sídla. Domy malinké jen o dvou malých místnostech. Všechno z kamene, nic jiného tu nemá šanci vydržet. I tak mezi kameny neomítnutých zdí už není skoro žádná malta. Zahrádky obehnané kamennýni zdmi. Nechráněné keře a stromy rostou zkroucené u země. Balt má prostě sílu.
Po přistání jsme opět v obležení. Uvázat loď a portový Klaar32 na lodi. Tentokrát všechno s maximální precizností. Kolem je spousta lidí moře, tak ať se za nás Jarmeryk nemusí stydět! Vylodit, najíst. Prohlídka ostrovů. Za půl hodiny přece nemáme co dělat!
Po dvou hodinách se už stmívá, ale všichni nadáváme že na prohlídku bylo málo času. Tady je to tak na týden, nejmíň. Co krok to nádherné zákoutí nebo výhled. Rajské ostrovy, ne nadarmo se tomu tady říká perla Baltu.
Večer jdem celá posádka na pivo do místní hospody. Sedím s klukama nahoře na Christianso, pijem Dánské pivo (Tuborg a nějaké skvělé pšeničné) a koukáme na svítící Bornholm na obzoru. Teprve tady a teď mi částečně dochází čeho se účastním. Znovu ti díky Ran, Odine i náš mořský Oři.
Ráno snídaně, Odprava, kontrola stavu lodi, nákupy a poslední pochůzky po ostrovech. Jdu na palubu a proti mě prsaté tričko Tuzemák Božkov.
Dobrý den vy jste z čech?
... Jak jste to poznal? Jak tu jste?...
Tím drakkarem.
Ale to jsou Poláci!
Jo a jeden Čech a kde jste vy?
Ta druhá jachta z kraje. Stavte se.
Já se stavím. Půlhoďka české konverzace, kdy odplouváte?
Asi za hodinku, přijdte.
Dík, přijdem. Česko-polská spolupráce při vyplutí Šwientky a na rozloučenou s čechy, celá polská posádka zpívá Čechomory- Mezi Horami. Česky!
Směr severni cíp Bornholmu port Allinge. Dvojka Beauforta, ale vítr opadá a s ním i naše rychlost. Co tam jeste?33 Nie vie.34 Na vlnách se pohupuje hranaté něco. Měníme kurs. Bedna s pokladem se nekoná, ale vylovíme špalek Balsy. Je nazván Kristiánem. A ukazuje se že, celou dobu chyběl před navigačním stolkem. Teď je na čem sedět.
Po šesti hodinách přistáváme v Allinge. Uvázat loď, portový klaar, najíst, napít, nabrat vodu na cestu a jdeme na prohlíku města a nákupy. Za dvě hodiny odplouváme směr Rugen.
Vítr stále opadá ze slabé dvoječky slabá jednička místy ani to ne. Večer Odprava na lodi. Rugen ano nebo ne? Chtělo by se ale začíná nás tlačit i čas. Do toho telefon od Jarmeryka. Chlapi přijde štorm35 dělejte jak chcete, já bych se radši vrátil.
Rychlý propočet kursů plus Jarmerykovo varování, Malutkeho “pojedeme domů?”(vzácná chvilka demokracie) a ... jedeme domů. Na palubě propuká taneční šílensví v rytmu Banana songu, dřevo jen praští, chudák náš mořský šemík. Ať jedete kamkoliv cesta domů je nakonec ta, na kterou se těšíte nejvíc.
Naskládaní na palubě “dřistame čičoviny” a dalekohledy šmírujem jižní pobřeží Bornholmu. Hrad, Porty, Městečka, Majáky, spousta “Chuju na rope”36 a párečky na pláži. Před západem slunce jasně na obzoru vidíme švédské pobřeží.
Je to divne. Jdou vidět jen doky, jeřáby a baráky co stoji na moři. Plochá pevnina je schovaná za obzorem, ale je tam! Vítr stále opadá. Tři a půl uzle, tři, tři a půl, dva, dva a půl, tři atd. atd. Plachta splihle visí. Po západu slunce chvíli sledujem mořskou Vej vedle nás (tréning v rozpoznávání lodí podle světel), ale máme psí vachtu, tak rychle do hajan.
Ve dvanáct budíček. Střídáme třetí vachtu. Bader na ster. Zemia brasy. Grygo levý šot, já pravý šot. Dneska žádné spaní. Plujem vedle frekventované Vej37 a pět mil od nás si to šine jeden plující panelák za druhým. Těmhle pryč z cesty. Moc nás z té výšky nevidí. Světlo máme jen na topu maštu a jsme “Vooden Stealth”- na radaru odrážíme pouze reflektorem38 v lanech. Malutki dokreslil a dopočítal kursy na mapě a šel se vyspat. Mezi nás před Kristiána.
Kluci, dávám na kraj Kristiána brýle! Kecáme, Bornholm vedle nás spíš stojí a čas utíká jako voda. Bader kdě jestešmy?39 Patř na mape.40 Zemianin předá brasy sedne a
... Malutki, Malutki.
Co jeste?41
To všistko cale tvoje bryle?42
No co ja zrobie, ide spat.43
Chvíli si ho ještě podáváme. Ke konci vachty Zemianin udělá horké kafe. Přepych. Konec vachty předat a spát.
Dopoledne je Bornholm za rufe. Slunce pálí jak zběsilé, každý hledá kousek stínu a s větrem je to čím dál tím víc na houby. Moře vypadá jako rybník. Rovná lehce zvlněná plocha.
Malutki bývá často taková flauta?44 Čechu tohle vidím na moři poprvé. Rychlost maximálně dva a půl uzle a padá.
Odpoledne rychlost půl uzle a máme další úlovek. Kousek od nás pluje červená bedna. Žagel do gury45 a tři muži přes palubu. Doplavou i s rybářskou bednou “nordfilett”. Já se koupat nešel. Přijel jsem plout po moři, ne v moři! Přiznávám „Čelisti“ v tom taky hráli jistou roli.
Šmata dolu, rychlost nula osum uzle. Po půl hodině, nula tři uzle, šmata do gury reja na kožolky. Vybrat poklad na tři dulky z burty. Vjosla na dulki, i cala napřud.46 Rychlost na veslech vzrůstá na dva a půl až dva sedm uzle.
Po dvou hodinách jsme my, veslaři, psychicky naprosto v řiti. Vedro, ani proužek stínu, vodu do sebe lijem po litrech, ale hlavně není vidět že se hýbem. Pakec na pátou. Naštěstí začalo trošku foukat, tak znovu na žagel. Takhle ve dne to na vesla nepůjde, už na to máme i málo vody. Jenže na žagel spíš stojíme než plujem. Co s tím? Kdo může jde spát! Veslovat se bude v noci!
Po obědě potkáme polský rybářský kutr. Malutki tahá rozumy ohledně počasí. Chlapi z Kutru jsou zvědaví odkud na té “hračce pluje to divadlo”47 kam míníme doplout a co jsme vlatně zač. My co jsou zač oni. Udělají si pár fotek a nabízí nám ryby. Ty bohužel musíme odmtínout, zkazili by se.
Po západu slunce, vesla do živých, tři z burty a cala napřud. Máme před sebou jedenáct hodin veslování. Nekončící čvacht, čvacht, čvacht. I tady psychika funguje. Ze začátku slušných dva sedum uzle, padá na jedna osum uzle k ránu. Po spatření země zrychlujem na dva pět a neklesáme pod dva dva. Ráno kolem desáté vplouváme do Dziwnowa. Na veslech.
V Dziwnowě čekáme na otevření mostu. Kotvíme hodinu v portu, bleskové nákupy, voda, záchod (teď už jsem připraven). Rychle pro vodu, pak čekáme ve frontě na most. Už je to tady, cala napřud i regatovo48! Při průjezdu pod mostem si nějaký Polák musí honit triko. Paně kapitan ten drugi v pravo ně vjosluje!49 Malutki se zahledí nahoru a klidně odpoví. Drogy paně ten chlopak vjosluje lepěj něž pan rucha.50 Kupodivu nejvíc se směje kůstka vedle něj.
Mezi tím se zvedla silnější troječka Beauforta tím správným směrem. Na Wolin jedem jako lordi, pod plným žaglem. Mám vachtu tak si za brasy plnýmy doušky užívám poslední chvíle žeglugy51. Dvě hodiny pod plným žaglem a přistáváme.
KONEC VÍKU .
1 Vlajka ukazující směr větru
2 lana
3 práce na lodi nikdy nekončí
4 Od patnácti metrů délky musí být námořní plavidla zapsána v registru a splňovat jisté předpisy. Tyhle předpisy ale replika Snekkaru prostě nemá šanci splnit- Kajuty, motor, elektroinstalace, atd. Proto má omezení pro plavbu na moři, které řeší vyjímka od námořního úřadu
5 Všechno pro bezpečnost na moři!
6 Majitel lodí
7 hlídky
8 kuchař
9 Přístav
10 záchranná lana
11 lana s karabinami na lajfliny
12 vytáhnout plachtu
13 vytáhnout plachtu
14 od půlnoci do 4:00
15 pevnina
16 čechu klid alarm není slyšet
17 Přemku jaký alarm?
18 no kačere pod palubou je plechové vědro, jak voda stoupne začne plavat a ...
19 vybírat vodu
20 čechu pojď sem topíme se
21 utěsnit
22 Grygo prosím vem to za mě
23 Pamatuje pan čech na ten “Be Power”?
24 nelži
25 vikingská bohyně moře
26 120 kč
27 Plán dnemalutki za námi plave pes
28 malutki za námi plave pes
29 zemianine nehoupej mě
30 dívej se
31 vážně pes...ne,ne pes, lachtan
32 přístavní pořádek
33 Co je tam?
34 Nevím
35 Dopluli jsme a přišel!
36 Motorové lodě
37 Vay- námořní dálnice
38 radarový odražeč
39 Kde jsme?
40 Podívej se na mapu.
41 Co je?
42 Jsou tam všechny díly tvých brýlý?
43 Co já teď s tím, nech mě spát.
44 bezvětří
45 Skasat plachtu
46 Skasat plachtu, ráhno na kozy, připravit na veslování, tři vesla z boku, založit vesla a vpřed.
47 Potkávání kopie Osebergu s posádkou v kostýmech není pro Baltské rybáře tak časté.
48 Obě nouzově vpřed!
49 kapitáne ten druhý v pravo se fláká
50 Drahý pane ten kluk vesluje lépe než pán souloží
Gdzieś w porcie głodny szczur aneb Cyp na baltu
Moderátoři: MARIS, vilma, Pepa
Gdzieś w porcie głodny szczur aneb Cyp na baltu
Naposledy upravil(a) meser dne pon lis 26, 2012 1:26 pm, celkem upraveno 1 x.
Re: Gdzieś w porcie głodny szczur aneb Cyp na baltu
meser píše:Tímto bych se chtěl představit této komunitě která mi velice pomohla při prvním viku. Děkuji.
Když jsem psal článek o používání Vikingských lodí, ti kdo článek redigovali mi říkali, “víš není to špatný ale chybí mi tam víc těch historek!” Že by chtěli nějaké příběhy z moře. V roce 2012 byl naplánován Vik-výprava na Bornholm. Vzpoměl jsem si na to a pokusil se sesmolit, jak to na tom moři- Viku vlastně vypadalo.
Po příjezdu na Wolin a bouřlivém uvítání, přichází nástin plánu Viku a ostatních aktivit. Plout budeme na Moraqu. Je třeba loď připravit a dovybavit na volné moře. Zkotrolovat celistvost a stav konstrukce trupu, namontovat nebo udělat- Mapový stolek, uchycení na baterie, namontovat radio s příslušenstvím, Kompasnici a ustavit Kompas. Na top maštu namontovat světlo, anténu radia, Vimpel1, zkontrolovat a předělat liny2. Plus spousta malých dodělávek3.
Dva dny před vyplutím odjel Malutki pro vyjímku na Moraq4. A přijel se zprávou že Moraq výjimku- nedostal. Na volné moře oficiálně nesmí. Takže kvůli úředníkovi nemůžeme jet lodí dlouhou 18,5 m, protože tohle může zakázat.5 Pojedem teda Šwientkou která má jen 12,5 m a tudíž může. Jako vždycky Absurdistán. Z 19 lidí posádky je najednou 13. Někdo bude muset zůstat doma a všechny úpravy předělat na Šwientku. Co jsme na Moraqu delali tři dny musíme na Šwientce zvládnout za dva. I s ostatními dodělávkami. Makáme jak barevní a za dva a půl dne je hotovo. V poledne všichni nabalení, ládujeme Šwientku bagáží, vodou a proviantem.
Před odplutím nám dal Jarmeryk6 nástup. Nastalo rozdělení lidí na vachty7 a udělení lodních funkcí: Sternik-Malutki. První důstojník, Bocman a Důstojník první vachty–Bader. První vachta- Grygo a Kuk8 Zemianin. Důstojník druhé vachty- Janek. Zástupce- Přemek. Druhá vachta- Kačor a náš doktor Lysy. Důstojník třetí vachty- Leif. Zástupce- Bjorn Třetí vachta- Kaša, Swen. Já už měl lodního Tesaře ale dorazili mě zástupcem první vachty. Potom se rozloučil. (Po jeho- preventivně zjebat, ať mu v Dánsku neděláme ostudu a připomenout co to máme za štěstí že jedeme) Třicet let cest při pobřeží a po řekách, po dlouhé době se jede zas na volné moře a on nemůže. Já zamáčknul slzu, jak mi to bylo líto. Prostě bez Jarmeryka to není ono.
Po otevření mostu v 18:00 vyplouváme na port9 Dziwnow. Vítr je slabý a v kontu martwem, takže vesla. Čvachtáme se pomalu vpřed na čtyřech veslech z burty. Do Dziwnowa dojíždíme před půlnocí. Poslední nákupy před cestou, natáhnout lajfliny10, obléct na moře, na to harnessy11 a nahoru vesta jako termofor. Dvacet minut na veslech a za řevu moře míjíme Kapitanát.
Všechny vousy harnessů cvakly karabinami o lajfliny. Po šesti hodinách od vyplutí je to tady. Vyžučič šmate!12 Silná pětka až šestka Beauforta. Šwientka lítá jak na horské dráze. Po pokladu se zmítá posádka, smečka štěňat klouzající po čtyřech. Blikání čelovek. „Sakra sklop to nevidze! Přeprašam.13” Vytřeštěné oči. Ruce zaťaté do lin a dřeva, vytahujeme reju s žaglem. Zapraští lana. Mořský kůň zasyčí, zvedne se a rozběhne s větrem v zádech.
OOOUUDÍÍÍN !
Czechu ty nie jesteš normalny!
Ticho tam v podpalubí! Jak já se celý rok na to těšil!
Všechno hotovo. Vachta na místa zbytek zalogy volno.Už jen 16 hodin na Bornholm. Celou dobu o tom jen čtu a najednou držím psí Vachte14 u šotu. Nadšení bohužel ve vlnách rychle vyprchá a na konci vachty mě probudí vědro vody skrz dulku! Šot v pevně sevřené dlani. Co na to říct tohle omluvit prostě nelze.
Alarm mlátí o kljepki. Ještě vybrat vodu. Bože jak já bych spal! Czechu choď spať my vybieřem. Tak prostě odpadnu. Dopoledne se probudím čilý jako rybička. Nikde se člověk tak dobře nevyspí jako na moři. Obzor je jen moře a Malutki stále u steru, ještě nespal. Tak tohle bych nedal! Lehnout si jde až chvíli po tom co uvidíme Bornholm. Kdo nevidí neuvěří. Nejdřív to vypadá jak mrak na obzoru, ale je to lond15. Pivo pro Malutkego.
Kristepane co loď? Cestou do Dziwnowa jsme dost nabírali vodu, ale v Dziwnowě po důkladné prohlídce lodi, jsem nenašel ani známku po nějaké netěsnosti. Při vyplutí po půlnoci ve vlnách o třech, až čtyřech metrech to moc kontrolovat nešlo, ale alarm byl zticha. Vybíralo se po čtvrté hodině.
Kluci kolik je vody pod pokladem?
Czechu klid alarm nie sluchať.16
Hej Přemek jaky alarm?17
No Kačor pod pokladem jest blašane viadro, jak bede dužo vody vyplynie i ...18 beng, beng, beng!
Vybierať vode!!!19
Czechu choď sem toněme!20
Sakra, mezi kljepkami letí snop bublin s vodou, díra a pořádná. Najdu ještě tři. Malutki co ty na to uščelňať21? Ne kontrolovat jak rychle voda stoupá a často vybírat. Opravovat se bude v portu.
Zadělat poklad a když už vidím pod palubou petku s vodou zase pořádně napít. Co jde dovnitř musí i ven, jak na povoru, když mám vachtu. Grygo proše třymaj šota.22 Lovím duhý vous harnessu. Prvním připlý na rufě u sterburty, po čtyřech se protahuju mezi klukama, rychle na šrudokréntie. Cvak karabinou za lajflinu na šrudokréntiu a zase zpáky odepnout první vous. Zpátky ke kýblu. Vytáhnout kbelík z pod pokladu, opatrně nabrat trochu vody. Stále v kleku, připnutý k lodi. Postavit se v těhle vlnách je sebevražda. Pravou rukou “ho držím a směruji”, levou pevně svírám vantu ať to se mnou neflákne dopředu. Uprostřed “výkonu” mě vezme křeč do pravého stehna, kuváááá! Jak skončím jde Sven na velkou. Vybere celý poklad v zenze u maštu, kýbl dá k maštu, opře se o něj a usadí jak na míse. Bez držení a vlny nemají šanci. Idiote! No, člověk se učí celý život.
Po několika hodinách je vidět Porty na Bornholmu. Rozhodujeme se pro malý vedle Nexo. Jmenuje se Snokebaek. To ale zjistíme potom co přistaneme. Portový Klaar. Šok z čistoty Portu! Voda je jako křišťál a na dno jde jasně vidět v celém přístavu, lodě, mola, pláže vše je upravené a čisté jako by tam ani nebyli lidé. Následuje obležení lodě. První “drakkar” po 900 letech trochu pozornosti vzbudí.
Hurá na pevninu a bleskem na “velkou”. KDE TO JE! Chvilka konverzace s domorodci (ještě že mám ruce a nohy) gatě, usednout a … něco je špatně. Hajzl mě málem shodil! Druhá vlna mě už tak nezaskočí. Nakonec sedím rozpažen, zapřený oběma rukama o stěny. Šestnáct hodin na moři a jak dlouho si to střední ucho dokáže zapamatovat. Nezažít tak neuvěřím.
Cestou zpátky potkám kluky. Lámou se v pase a řehtají celé kolo. Co je? Paně Čech, pan paměnta tego”Be Powera”???23 Už vím! Asi pět hodin před přistáním Malutki na rufě vystartoval z pod deky na malou a klusem jezevčíka zamířil na šrudokréntie na kbelík. Ten byl ale pod pokladem a na něm spali kluci. Chcát přes burtu nešlo, moc velké vlny. Nohy křížem, se zoufale rozhlíží po něčem. Uvidí “Be Power” láhev od energeťáku. Zaštěrká, zbyteček.
Čí to je?
Přemkovo.
Přemek?
Spí. Nevadí Malutki už neváhá ani vteřinu a doplní obsah, podle výrazu na poslední chvíli. Po činu, láhev vrátil na místo. Malutki vylej to nebo vyhoď!
Potom, nejdřív Navigace.
Láhev počkala až na pevninu. Tam ji její majitel otevřel. Nepij to! Malutki do tego "censored". Přemek opatrně přičichnul, usmál se a z pohrdavým “něklam”24 se zhluboka napil. Po incidentu byl prohlášen jediným pravým Vikingem, neb jako jediný dokázal že vpřípadě nutnosti bude pít i moč. Závěr pro Malutkego? Pít míň kafe a energeťáku ať jeho chcanky aspoň smrdí jako moč!
Večeře na palubě a oslava přeplutí na Bornholm. Bouchne šáňo vezené pro tuto příležitost. Ran25 děkujem, ukecali jsme ji mršku. Prohlídka městečka. Bohužel jen prohlídka, nikdo nemá Dánské koruny nebo eura a nic jiného neberou. Jejda, v místním supermarketu můžeme platit kartou. Vezmu dvě místní Bornholmské piva kus po 60 kč, za ty prachy by mi to doma ani nechutnalo, ale kolikrát jedu na Bornholm. Kluci jsou před dveřma a dávají Swenovi lekci s matematiky. “… no a děleno dvěma to máš 20 zlotých26 za nanuk Magnum. COOOO !!!” Výbuch smíchu trvá ještě hodně dlouho, historka se stává legendou a dřívko od nanuku sběratelským předmětem.
Večer zjišťuju že jsem někde ztratil nůž. Projdu celé Snokebaeg, několikrát. Přehážu celou loď a … nic. Ráno Odprava27, nákup v obchodě, potřebujem hlavně chleba. Takové množství jen na objednávku, tak berem co de. Zemianin dělá snídani a já s Grygem tesařinu. Nejdřív ucpat díry v trupu(koudel a klejberit- lepidlo na lodě), potom opravit vidle na vesla a podstavec kompasu (křížové vruty a klejberit). Prostě jen LH metody.
Klaar lodi před vyplutím a dodpoledne vyplouváme směr Christianso. Silnější dvojka až trojka Beauforta, půlmetrové vlny, pohodička. Odpoledne asi ve třičtvrtině cesty už jde ostrov Christianso krásně vidět a všichni se rvou o dva dalekohledy.
Zemianin se nedá zblbnout a zkušeně pročesává pohledem i moře kolem lodi.
Malutki za nami plyně pies!28 Osm mil od Bornholmu!
Zemianin nie klam!29
No patř!30 Fakt pies … nie, nie pies, Foka,Fočka jebana!31
Foka je nazvána Kristýnou podle ostrova Christianso, ale blíž potvora nepřipluje.
Christianso nás vítá pohledem na své mohutné opevnění a pohledem do Portu. Ono je to spíš souostroví než ostrov. Malé Fridrikso, větší Christianso, plochý kámen Græsholmu na kterém jsou jen navigační kříže. I útesy pěnící o kousek dál musí mít svá jména, Vestersær, Lilleø, Østerskær a vdálenější Tyveskær.
Samotné Fridrikso a Christianso jsou vlastně taky jen vršky skal. Obehnané hradbami, dělené portem a spojené pupeční šnůrou sklopného ocelového můstku (jen pro deset osob z roku 1912- tehdy se potopil Titanik). Málo půdy, málo sladké vody. Všechny stromy jsou zakrslé. Takové malé zahradní bonsaie. Tráva je vysoká. Sekačka by tu jen páchala harakiri na kamení. Vedle všech schodišť jsou skluzy pro sudy a děla mariňáků. Největší baráky na Christiansu? Opevněná kruhová citadela s majákem a marína pro Danish Royal Navy. Vedle nich kapitanát portu a o kousek dál maličký ale pekelně drahý obchůdek. I když vedle nich... Tady je vlastně všechno vedle všeho jak je to tu malé! Mohutné komíny udíren ryb, dnes přestavěné na letní sídla. Domy malinké jen o dvou malých místnostech. Všechno z kamene, nic jiného tu nemá šanci vydržet. I tak mezi kameny neomítnutých zdí už není skoro žádná malta. Zahrádky obehnané kamennýni zdmi. Nechráněné keře a stromy rostou zkroucené u země. Balt má prostě sílu.
Po přistání jsme opět v obležení. Uvázat loď a portový Klaar32 na lodi. Tentokrát všechno s maximální precizností. Kolem je spousta lidí moře, tak ať se za nás Jarmeryk nemusí stydět! Vylodit, najíst. Prohlídka ostrovů. Za půl hodiny přece nemáme co dělat!
Po dvou hodinách se už stmívá, ale všichni nadáváme že na prohlídku bylo málo času. Tady je to tak na týden, nejmíň. Co krok to nádherné zákoutí nebo výhled. Rajské ostrovy, ne nadarmo se tomu tady říká perla Baltu.
Večer jdem celá posádka na pivo do místní hospody. Sedím s klukama nahoře na Christianso, pijem Dánské pivo (Tuborg a nějaké skvělé pšeničné) a koukáme na svítící Bornholm na obzoru. Teprve tady a teď mi částečně dochází čeho se účastním. Znovu ti díky Ran, Odine i náš mořský Oři.
Ráno snídaně, Odprava, kontrola stavu lodi, nákupy a poslední pochůzky po ostrovech. Jdu na palubu a proti mě prsaté tričko Tuzemák Božkov.
Dobrý den vy jste z čech?
... Jak jste to poznal? Jak tu jste?...
Tím drakkarem.
Ale to jsou Poláci!
Jo a jeden Čech a kde jste vy?
Ta druhá jachta z kraje. Stavte se.
Já se stavím. Půlhoďka české konverzace, kdy odplouváte?
Asi za hodinku, přijdte.
Dík, přijdem. Česko-polská spolupráce při vyplutí Šwientky a na rozloučenou s čechy, celá polská posádka zpívá Čechomory- Mezi Horami. Česky!
Směr severni cíp Bornholmu port Allinge. Dvojka Beauforta, ale vítr opadá a s ním i naše rychlost. Co tam jeste?33 Nie vie.34 Na vlnách se pohupuje hranaté něco. Měníme kurs. Bedna s pokladem se nekoná, ale vylovíme špalek Balsy. Je nazván Kristiánem. A ukazuje se že, celou dobu chyběl před navigačním stolkem. Teď je na čem sedět.
Po šesti hodinách přistáváme v Allinge. Uvázat loď, portový klaar, najíst, napít, nabrat vodu na cestu a jdeme na prohlíku města a nákupy. Za dvě hodiny odplouváme směr Rugen.
Vítr stále opadá ze slabé dvoječky slabá jednička místy ani to ne. Večer Odprava na lodi. Rugen ano nebo ne? Chtělo by se ale začíná nás tlačit i čas. Do toho telefon od Jarmeryka. Chlapi přijde štorm35 dělejte jak chcete, já bych se radši vrátil.
Rychlý propočet kursů plus Jarmerykovo varování, Malutkeho “pojedeme domů?”(vzácná chvilka demokracie) a ... jedeme domů. Na palubě propuká taneční šílensví v rytmu Banana songu, dřevo jen praští, chudák náš mořský šemík. Ať jedete kamkoliv cesta domů je nakonec ta, na kterou se těšíte nejvíc.
Naskládaní na palubě “dřistame čičoviny” a dalekohledy šmírujem jižní pobřeží Bornholmu. Hrad, Porty, Městečka, Majáky, spousta “Chuju na rope”36 a párečky na pláži. Před západem slunce jasně na obzoru vidíme švédské pobřeží.
Je to divne. Jdou vidět jen doky, jeřáby a baráky co stoji na moři. Plochá pevnina je schovaná za obzorem, ale je tam! Vítr stále opadá. Tři a půl uzle, tři, tři a půl, dva, dva a půl, tři atd. atd. Plachta splihle visí. Po západu slunce chvíli sledujem mořskou Vej vedle nás (tréning v rozpoznávání lodí podle světel), ale máme psí vachtu, tak rychle do hajan.
Ve dvanáct budíček. Střídáme třetí vachtu. Bader na ster. Zemia brasy. Grygo levý šot, já pravý šot. Dneska žádné spaní. Plujem vedle frekventované Vej37 a pět mil od nás si to šine jeden plující panelák za druhým. Těmhle pryč z cesty. Moc nás z té výšky nevidí. Světlo máme jen na topu maštu a jsme “Vooden Stealth”- na radaru odrážíme pouze reflektorem38 v lanech. Malutki dokreslil a dopočítal kursy na mapě a šel se vyspat. Mezi nás před Kristiána.
Kluci, dávám na kraj Kristiána brýle! Kecáme, Bornholm vedle nás spíš stojí a čas utíká jako voda. Bader kdě jestešmy?39 Patř na mape.40 Zemianin předá brasy sedne a
... Malutki, Malutki.
Co jeste?41
To všistko cale tvoje bryle?42
No co ja zrobie, ide spat.43
Chvíli si ho ještě podáváme. Ke konci vachty Zemianin udělá horké kafe. Přepych. Konec vachty předat a spát.
Dopoledne je Bornholm za rufe. Slunce pálí jak zběsilé, každý hledá kousek stínu a s větrem je to čím dál tím víc na houby. Moře vypadá jako rybník. Rovná lehce zvlněná plocha.
Malutki bývá často taková flauta?44 Čechu tohle vidím na moři poprvé. Rychlost maximálně dva a půl uzle a padá.
Odpoledne rychlost půl uzle a máme další úlovek. Kousek od nás pluje červená bedna. Žagel do gury45 a tři muži přes palubu. Doplavou i s rybářskou bednou “nordfilett”. Já se koupat nešel. Přijel jsem plout po moři, ne v moři! Přiznávám „Čelisti“ v tom taky hráli jistou roli.
Šmata dolu, rychlost nula osum uzle. Po půl hodině, nula tři uzle, šmata do gury reja na kožolky. Vybrat poklad na tři dulky z burty. Vjosla na dulki, i cala napřud.46 Rychlost na veslech vzrůstá na dva a půl až dva sedm uzle.
Po dvou hodinách jsme my, veslaři, psychicky naprosto v řiti. Vedro, ani proužek stínu, vodu do sebe lijem po litrech, ale hlavně není vidět že se hýbem. Pakec na pátou. Naštěstí začalo trošku foukat, tak znovu na žagel. Takhle ve dne to na vesla nepůjde, už na to máme i málo vody. Jenže na žagel spíš stojíme než plujem. Co s tím? Kdo může jde spát! Veslovat se bude v noci!
Po obědě potkáme polský rybářský kutr. Malutki tahá rozumy ohledně počasí. Chlapi z Kutru jsou zvědaví odkud na té “hračce pluje to divadlo”47 kam míníme doplout a co jsme vlatně zač. My co jsou zač oni. Udělají si pár fotek a nabízí nám ryby. Ty bohužel musíme odmtínout, zkazili by se.
Po západu slunce, vesla do živých, tři z burty a cala napřud. Máme před sebou jedenáct hodin veslování. Nekončící čvacht, čvacht, čvacht. I tady psychika funguje. Ze začátku slušných dva sedum uzle, padá na jedna osum uzle k ránu. Po spatření země zrychlujem na dva pět a neklesáme pod dva dva. Ráno kolem desáté vplouváme do Dziwnowa. Na veslech.
V Dziwnowě čekáme na otevření mostu. Kotvíme hodinu v portu, bleskové nákupy, voda, záchod (teď už jsem připraven). Rychle pro vodu, pak čekáme ve frontě na most. Už je to tady, cala napřud i regatovo48! Při průjezdu pod mostem si nějaký Polák musí honit triko. Paně kapitan ten drugi v pravo ně vjosluje!49 Malutki se zahledí nahoru a klidně odpoví. Drogy paně ten chlopak vjosluje lepěj něž pan rucha.50 Kupodivu nejvíc se směje kůstka vedle něj.
Mezi tím se zvedla silnější troječka Beauforta tím správným směrem. Na Wolin jedem jako lordi, pod plným žaglem. Mám vachtu tak si za brasy plnýmy doušky užívám poslední chvíle žeglugy51. Dvě hodiny pod plným žaglem a přistáváme.
KONEC VÍKU .
1 Vlajka ukazující směr větru
2 lana
3 práce na lodi nikdy nekončí
4 Od patnácti metrů délky musí být námořní plavidla zapsána v registru a splňovat jisté předpisy. Tyhle předpisy ale replika Snekkaru prostě nemá šanci splnit- Kajuty, motor, elektroinstalace, atd. Proto má omezení pro plavbu na moři, které řeší vyjímka od námořního úřadu
5 Všechno pro bezpečnost na moři!
6 Majitel lodí
7 hlídky
8 kuchař
9 Přístav
10 záchranná lana
11 lana s karabinami na lajfliny
12 vytáhnout plachtu
13 vytáhnout plachtu
14 od půlnoci do 4:00
15 pevnina
16 čechu klid alarm není slyšet
17 Přemku jaký alarm?
18 no kačere pod palubou je plechové vědro, jak voda stoupne začne plavat a ...
19 vybírat vodu
20 čechu pojď sem topíme se
21 utěsnit
22 Grygo prosím vem to za mě
23 Pamatuje pan čech na ten “Be Power”?
24 nelži
25 vikingská bohyně moře
26 120 kč
27 Plán dnemalutki za námi plave pes
28 malutki za námi plave pes
29 zemianine nehoupej mě
30 dívej se
31 vážně pes...ne,ne pes, lachtan
32 přístavní pořádek
33 Co je tam?
34 Nevím
35 Dopluli jsme a přišel!
36 Motorové lodě
37 Vay- námořní dálnice
38 radarový odražeč
39 Kde jsme?
40 Podívej se na mapu.
41 Co je?
42 Jsou tam všechny díly tvých brýlý?
43 Co já teď s tím, nech mě spát.
44 bezvětří
45 Skasat plachtu
46 Skasat plachtu, ráhno na kozy, připravit na veslování, tři vesla z boku, založit vesla a vpřed.
47 Potkávání kopie Osebergu s posádkou v kostýmech není pro Baltské rybáře tak časté.
48 Obě nouzově vpřed!
mooc hezký, a co fotečky pane kolego, nebyly by?
-
vilma
- moderátor
- Příspěvky: 3188
- Registrován: pon kvě 28, 2007 2:00 am
- Reputace: 46
- Bydliště: Olomoucko
co jsi nepochopil ? 
v testu je vimpel1, pod textem je rozkodováno :1vlajka
jestli Tvůj tchán nechodil do polského gymplu
jako ten můj tak se Ti omlouvám 
, ale pro nás je to normál
edit :
možná škoda, pro Tebe, že u čísla 48 se autor rozhodl, že už jsi se dostatečně vyučil a další čísla z textu už nepřeložil, no a pár pojmů elegantně přeskočil.
No jak by řekla naša teta z Jablunkova : [ ja myšueua, že pan vie, co benže žagel po čéški].
v testu je vimpel1, pod textem je rozkodováno :1vlajka
jestli Tvůj tchán nechodil do polského gymplu
jako ten můj tak se Ti omlouvám , ale pro nás je to normál
edit :
možná škoda, pro Tebe, že u čísla 48 se autor rozhodl, že už jsi se dostatečně vyučil a další čísla z textu už nepřeložil, no a pár pojmů elegantně přeskočil.
No jak by řekla naša teta z Jablunkova : [ ja myšueua, že pan vie, co benže žagel po čéški].
Děkuji za všechny ohlasy.Bez té "polštiny" mi to prostě připadá moc ploché, všechno se to přece odehrálo na palubě polské lodi s polskou posádkou.
Fotky by byly nenapadlo mě že by to mohlo někoho až tak moc zajímat, dodám!
Na fotkách je náš dobrý přítel Jerry z Kolobrzegu s ruskou posádkou LH(Living History-oživená historie) skupina Silver Volf. Loď Orzel Jumne domovský port Wolin, typ Knarr-vikingská obchodní loď . Jejich plavba se časově shodovala s naší na Bornholm. Díky mlze se jim "povedlo" najet na mělčinu u Německých břehů. Žádný velký problém i loď bez jakýchkoliv škod. Pouze při vyprošťování museli sejmout stěžeň který položili na vodu podél lodi a odlehčit loď o bagáž. V tomto okamžiku dorazil Německý tisk. Z posádky se staly v očích veřejnosti vikingové ztroskotanci a německé mediální hvězdy. Myslím že tahle fotka bude z doby po incidentu protože už nemají plnou posádku.
Fotky by byly nenapadlo mě že by to mohlo někoho až tak moc zajímat, dodám!
Na fotkách je náš dobrý přítel Jerry z Kolobrzegu s ruskou posádkou LH(Living History-oživená historie) skupina Silver Volf. Loď Orzel Jumne domovský port Wolin, typ Knarr-vikingská obchodní loď . Jejich plavba se časově shodovala s naší na Bornholm. Díky mlze se jim "povedlo" najet na mělčinu u Německých břehů. Žádný velký problém i loď bez jakýchkoliv škod. Pouze při vyprošťování museli sejmout stěžeň který položili na vodu podél lodi a odlehčit loď o bagáž. V tomto okamžiku dorazil Německý tisk. Z posádky se staly v očích veřejnosti vikingové ztroskotanci a německé mediální hvězdy. Myslím že tahle fotka bude z doby po incidentu protože už nemají plnou posádku.
meser píše:Děkuji za všechny ohlasy.Bez té "polštiny" mi to prostě připadá moc ploché, všechno se to přece odehrálo na palubě polské lodi s polskou posádkou.
Fotky by byly nenapadlo mě že by to mohlo někoho až tak moc zajímat, dodám!
Na fotkách je náš dobrý přítel Jerry z Kolobrzegu s ruskou posádkou LH(Living History-oživená historie) skupina Silver Volf. Loď Orzel Jumne domovský port Wolin, typ Knarr-vikingská obchodní loď . Jejich plavba se časově shodovala s naší na Bornholm. Díky mlze se jim "povedlo" najet na mělčinu u Německých břehů. Žádný velký problém i loď bez jakýchkoliv škod. Pouze při vyprošťování museli sejmout stěžeň který položili na vodu podél lodi a odlehčit loď o bagáž. V tomto okamžiku dorazil Německý tisk. Z posádky se staly v očích veřejnosti vikingové ztroskotanci a německé mediální hvězdy. Myslím že tahle fotka bude z doby po incidentu protože už nemají plnou posádku.
Ahoj Mesere,
s tou polštinou máš naprostou pravdu. Něco jsem na Mazurech z polštiny pochytil a náramně se luštěním významu bavil.
Máte pěkného koníčka.
Zdraví Jarda
Škoda, že je tam tolik chyb v polském textu. Pak nevím, co je Česky a co Polsky.
Je to lepší?
Je to lepší?
Naposledy upravil(a) Michal123 dne pon lis 26, 2012 9:23 pm, celkem upraveno 1 x.
Takže ještě jednou a tentokrát česky. Přesto si myslím že to prostě není ono. Na fotkách se stále pracuje- budou.
Pro zasvěcené, pluli jsme lodí Šwientoslava. Kopií „drakkaru“ Oseberg(název je podle místa kde byl nalezen originál lodi). Kopie byla v měřítku 2:1 a i z toho vyplývaly určitá specifika. Například výška boků 50cm. Přímá plachta s příslušným lanovím. Kormidelní veslo atd. Další specialita této lodi je v tom, že aby bylo možno veslovat, musíme vybírat část paluby u průvlaku vesla, abychom měli kam dát nohy při veslování.
Po příjezdu do Polska na ostrov Wolin a bouřlivém uvítání, přichází nástin plánu Viku a ostatních aktivit. Plout budeme na šestadvacetiveslici, kopii vikingské válečné lodi- snekkaru Moraq. Je třeba loď připravit a dovybavit na volné moře. Zkontrolovat celistvost a stav konstrukce trupu, namontovat nebo udělat- Mapový stolek, uchycení na baterie, namontovat radio s příslušenstvím, Kompasnici a ustavit Kompas. Na vrchol stěžně namontovat světlo, anténu radia, Vimpl, zkontrolovat a předělat lanoví. Plus spousta malých dodělávek.
Dva dny před vyplutím odjel jeden z našich kapitánů, Malutki, na námořní úřad pro výjimku na Moraq(Od patnácti metrů délky musí být námořní plavidla zapsána v registru a splňovat jisté předpisy. Tyhle předpisy ale replika Snekkaru prostě nemá šanci splnit- Kajuty, motor, elektroinstalace, atd. Proto má omezení pro plavbu na moři, které řeší výjimka od námořního úřadu). A přijel se zprávou že Moraq výjimku- nedostal. Na volné moře oficiálně nesmí. Takže kvůli úředníkovi nemůžeme jet lodí dlouhou 18,5 m, protože tohle může zakázat(Všechno pro bezpečnost na moři!). Pojedeme tedy šestnáctiveslicí, poloviční kopii drakkaru Oseberg Šwientoslavou. Která má jen 12,5 m a tudíž může plout bez omezení. Jako vždycky Absurdistán. Z 19 lidí posádky je najednou 13. Někdo bude muset zůstat doma a všechny úpravy předělat na Šwientku. Co jsme na Moraqu dělali tři dny musíme na Šwientce zvládnout za dva. I s ostatními dodělávkami. Makáme jak barevní a za dva a půl dne je hotovo. V poledne všichni nabalení, ládujeme Šwientku bagáží, vodou a proviantem.
Před odplutím nám dal Jarmeryk(stavitel lodí a majitel flotily) nástup. Nastalo rozdělení lidí na vachty(hlídky) a udělení lodních funkcí: Sternik-Malutki. První důstojník, Bocman a Důstojník první vachty–Bader. První vachta- Grygo a kuchař Zemianin. Důstojník druhé vachty- Janek. Zástupce- Přemek. Druhá vachta- Kačor a náš doktor Lysy. Důstojník třetí vachty- Leif. Zástupce- Bjorn Třetí vachta- Kaša, Swen. Já už měl lodního Tesaře ale dorazili mě zástupcem první vachty. Potom se rozloučil. (Po jeho- preventivně zjebat, ať mu v Dánsku neděláme ostudu a připomenout co to máme za štěstí že jedeme) Třicet let cest při pobřeží a po řekách, po dlouhé době se jede zas na volné moře a on nemůže. Já zamáčknul slzu, jak mi to bylo líto. Prostě bez Jarmeryka to není ono.
Po otevření mostu v 18:00 vyplouváme na přístav Dziwnow. Vítr je slabý a v mrtvém úhlu, takže vesla. Čvachtáme se pomalu vpřed na čtyřech veslech z boku. Do Dziwnowa dojíždíme před půlnocí. Poslední nákupy před cestou, natáhnout lajfliny(záchranné lana), obléct na moře, na to harnessy(záchranné postroje s lany, vousy a karabinami na lajfliny) a nahoru vesta jako termofor. Dvacet minut na veslech a za řevu moře míjíme Kapitanát.
Všechny vousy harnessů cvakly karabinami o lajfliny. Po šesti hodinách od vyplutí je to tady. Vytáhnout plachtu! Silná pětka až šestka Beauforta. Šwientka lítá jak na horské dráze. Na palubě pracuje posádka- smečka štěňat klouzající po čtyřech. Blikání čelovek. „Sakra sklop to nevidím! Promiň.” Vytřeštěné oči, ruce zaťaté do lan a dřeva. Naše kobylka tančí na veslech a doktor s Leifem vytahují ráhno s plachtou. Gejtavy(lana k rozbalení plachty) povol! Plachta nabere vítr, zapraští lana. Mořský kůň zasyčí, nadzvedne se a rozběhne s větrem v zádech.
OOOUUDÍÍÍN !
Čechu ty nejsi normální!
Ticho tam! Jak já se celý rok na to těšil!
Všechno hotovo. Vachta na místa zbytek posádky volno. Už jen 16 hodin na Bornholm. Celou dobu o tom jen čtu a najednou držím psí Vachtu(od půlnoci do 4:00) u šotu(lano k ovádání plachty). Nadšení bohužel ve vlnách rychle vyprchá a na konci vachty mě probudí vědro vody skrz průvlak pro veslo! Šot v pevně sevřené dlani. Co na to říct tohle omluvit prostě nelze.
Alarm mlátí o obšívku. Ještě vybrat vodu. Bože jak já bych spal! Čechu běž spát my to vyberem. Tak prostě odpadnu. Dopoledne se probudím čilý jako rybička. Nikde se člověk tak dobře nevyspí jako na moři. Obzor je jen moře a Malutki stále u kormidla, ještě nespal. Tak tohle bych nedal! Lehnout si jde až chvíli po tom co uvidíme Bornholm. Kdo nevidí neuvěří. Nejdřív to vypadá jak mrak na obzoru, ale je to země. Pivo pro Malutkego.
Kristepane co loď? Cestou do Dziwnowa jsme dost nabírali vodu, ale v Dziwnowě po důkladné prohlídce lodi, jsem nenašel ani známku po nějaké netěsnosti. Při vyplutí po půlnoci ve vlnách o třech, až čtyřech metrech to moc kontrolovat nešlo, ale alarm byl zticha. Vybíralo se po čtvrté hodině.
Kluci kolik je vody pod palubou?
Čechu klid alarm není slyšet.
Přemku jaký alarm?
No kačere pod palubou je plechové vědro, jak voda stoupne začne plavat a ... Beng, beng, beng! ... Vybírat vodu!!!
Čechu pojď sem topíme se!
Sakra, mezi prkny obšívky letí snop bublin s vodou, díra a pořádná. Najdu ještě tři. Malutki co ty na to utěsnit? Ne kontrolovat jak rychle voda stoupá a často vybírat. Opravovat se bude v přístavu.
Uložit zpět prkna paluby a když už vidím pod palubou petku s vodou zase pořádně napít. Co jde dovnitř musí i ven, jak na potvoru, když mám vachtu. Grygo prosím vem to za mně. Lovím druhý vous harnessu. Prvním připlý na zádi u pravoboku, po čtyřech se protahuju mezi klukama, rychle na střed lodi. Cvak karabinou za lajflinu na středu lodi a zase nazpět odepnout první vous. Zpátky ke kýblu. Vytáhnout kbelík z pod prken paluby, opatrně nabrat trochu vody. Stále v kleku, připnutý k lodi. Postavit se v těhle vlnách je sebevražda. Pravou rukou “ho držím a směruji”, levou pevně svírám vantu ať to se mnou neflákne dopředu. Uprostřed “výkonu” mě vezme křeč do pravého stehna, kuváááá! Jak skončím jde Sven na velkou. Vybere všechny prkna paluby v komoře u stěžně, kýbl dá k stěžni, opře se o něj a usadí jak na míse. Bez držení a vlny nemají šanci. Idiote! No, člověk se učí celý život.
Po několika hodinách je vidět Porty na Bornholmu. Rozhodujeme se pro malý vedle Nexo. Jmenuje se Snokebaek. To ale zjistíme potom co přistaneme. Úklid lodi v přístavu. Šok z čistoty Portu! Voda je jako křišťál a na dno jde jasně vidět v celém přístavu, lodě, mola, pláže vše je upravené a čisté jako by tam ani nebyli lidé. Následuje obležení lodě. První “drakkar” po 900 letech trochu pozornosti vzbudí.
Hurá na pevninu a bleskem na “velkou”. KDE TO JE! Chvilka konverzace s domorodci (ještě že mám ruce a nohy) gatě, usednout a … něco je špatně. Hajzl mě málem shodil! Druhá vlna mě už tak nezaskočí. Nakonec sedím rozpažen, zapřený oběma rukama o stěny. Šestnáct hodin na moři a jak dlouho si to střední ucho dokáže zapamatovat. Nezažít tak neuvěřím.
Cestou zpátky potkám kluky. Lámou se v pase a řehtají celé kolo. Co je? Pamatuje pan Čech na ten “Be Power”? Už vím! Asi pět hodin před přistáním Malutki na zádi vystartoval z pod deky na malou a klusem jezevčíka zamířil na střed lodi na kbelík. Ten byl ale pod palubou a na ní spali kluci. Chcát přes burtu nešlo, moc velké vlny. Nohy křížem, se zoufale rozhlíží po “něčem”. Uvidí “Be Power” láhev od energeťáku. Zaštěrká, zbyteček.
Čí to je?
Přemkovo.
Přemek?
Spí.
Nevadí, Malutki už neváhá ani vteřinu a doplní obsah, podle výrazu na poslední chvíli. Po činu, láhev vrátil na místo. Malutki vylej to nebo vyhoď! Potom, nejdřív Navigace. Láhev počkala až na pevninu. Tam ji majitel otevřel. Nepij to! Malutki do toho "censored". Přemek opatrně přičichnul, usmál se a z pohrdavým “nelži” se zhluboka napil. Po incidentu byl prohlášen jediným pravým Vikingem, neb jako jediný dokázal že v případě nutnosti bude pít i moč. Závěr pro Malutkego? Pít míň kafe a energeťáku ať jeho chcanky aspoň smrdí jako moč!
Večeře na palubě a oslava přeplutí na Bornholm. Bouchne šáňo vezené pro tuto příležitost. Ran(vikingská bohyně moře) děkujem- ukecali jsme ji mršku. Prohlídka městečka. Bohužel jen prohlídka, nikdo nemá Dánské koruny nebo eura a nic jiného neberou. Jejda, v místním supermarketu můžeme platit kartou. Vezmu dvě místní Bornholmské piva kus po 60 kč, za ty prachy by mi to doma ani nechutnalo, ale kolikrát jedu na Bornholm. Kluci jsou před dveřma a dávají Swenovi lekci s matematiky. “… no a děleno dvěma to máš 20 zlotých(120 kč) za nanuk Magnum. COOOO !!!” Výbuch smíchu trvá ještě hodně dlouho, historka se stává legendou a dřívko od nanuku sběratelským předmětem.
Večer zjišťuju že jsem někde ztratil nůž. Projdu celé Snokebaeg, několikrát. Přehážu celou loď a … nic. Ráno plán dne, nákup v obchodě, potřebujem hlavně chleba. Takové množství jen na objednávku, tak berem co de. Zemianin dělá snídani a já s Grygem tesařinu. Nejdřív ucpat díry v trupu(koudel a klejberit- lepidlo na lodě), potom opravit vidle na vesla a podstavec kompasu (křížové vruty a klejberit). Prostě jen historické metody.
Příprava lodi před vyplutím a dopoledne vyplouváme směr Christianso. Silnější dvojka až trojka Beauforta, půlmetrové vlny, pohodička. Odpoledne asi ve třičtvrtině cesty už jde ostrov Christianso krásně vidět a všichni se rvou o dva dalekohledy. Zemianin se nedá zblbnout a zkušeně pročesává pohledem i moře kolem lodi.
Malutki za námi plave pes! Osm mil od Bornholmu!
Zemianine nehoupej mě!
Dívej se!
Vážně pes...ne,ne pes, lachtan, lachtánek! Lachtan je nazván Kristýnou podle ostrova Christianso, ale blíž potvora nepřipluje.
Christianso nás vítá pohledem do přístavu a na své mohutné opevnění. Ono je to spíš souostroví než ostrov. Malé Fridrikso, větší Christianso, plochý kámen Græsholmu na kterém jsou jen navigační kříže. I útesy pěnící o kousek dál musí mít svá jména, Vestersær, Lilleø, Østerskær a vdálenější Tyveskær.
Samotné Fridrikso a Christianso jsou vlastně taky jen vršky skal, obehnané hradbami, dělené portem a spojené pupeční šňůrou sklopného ocelového můstku (jen pro deset osob z roku 1912- tehdy se potopil Titanik). Málo půdy, málo sladké vody. Všechny stromy jsou zakrslé. Takové malé zahradní bonsaie. Tráva je vysoká. Sekačka by tu jen páchala harakiri na kamení. Vedle všech schodišť jsou skluzy pro sudy a děla mariňáků. Největší baráky na Christiansu? Opevněná kruhová citadela s majákem a marína pro Danish Royal Navy. Vedle nich kapitanát přístavu a o kousek dál maličký ale pekelně drahý obchůdek. I když vedle nich... Tady je vlastně všechno vedle všeho jak je to tu malé! Mohutné komíny udíren ryb, dnes přestavěné na letní sídla. Domy malinké jen o dvou malých místnostech. Všechno z kamene, nic jiného tu nemá šanci vydržet. I tak mezi kameny neomítnutých zdí už není skoro žádná malta. Zahrádky obehnané kamennými zdmi. Nechráněné keře a stromy rostou zkroucené u země. Balt má prostě sílu.
Po přistání jsme opět v obležení. Uvázat loď a přístavní úklid na lodi. Tentokrát všechno s maximální precizností. Kolem je spousta lidí moře, tak ať se za nás Jarmeryk nemusí stydět! Vylodit, najíst. Prohlídka ostrovů. Za půl hodiny přece nemáme co dělat!
Po dvou hodinách se už stmívá, ale všichni nadáváme že na prohlídku bylo málo času. Tady je to tak na týden, nejmíň. Co krok to nádherné zákoutí nebo výhled. Rajské ostrovy, ne nadarmo se tomu tady říká perla Baltu.
Večer jde celá posádka na pivo do místní hospody. Sedím s klukama nahoře na Christianso, pijem Dánské pivo (Tuborg a nějaké skvělé pšeničné) a koukáme na svítící Bornholm na obzoru. Teprve tady a teď mi částečně dochází čeho se účastním. Znovu ti díky Ran, Odine i náš mořský Oři.
Ráno snídaně, plán dne, kontrola stavu lodi, nákupy a poslední pochůzky po ostrovech. Jdu na palubu a proti mě prsaté tričko Tuzemák Božkov.
Dobrý den vy jste z Čech?
... Jak jste to poznal? Jak tu jste?...
Tím drakkarem.
Ale to jsou Poláci!
Jo a jeden Čech a kde jste vy?
Ta druhá jachta z kraje česká vlajka. Stavte se.
Já se stavím, půlhoďka české konverzace.
Kdy odplouváte?
Asi za hodinku, přijďte.
Dík, přijdem. Česko-polská spolupráce při vyplutí Šwientky a na rozloučenou s Čechy, celá polská posádka zpívá Čechomory- Mezi Horami. Česky!
Směr severní cíp Bornholmu přístav Allinge. Dvojka Beauforta, ale vítr opadá a s ním i naše rychlost.
Co je to tam?
Nevím.
Na vlnách se pohupuje hranaté něco. Měníme kurs. Bedna s pokladem se nekoná, ale vylovíme balzový špalek. Je nazván Kristiánem. A ukazuje se že, celou dobu chyběl před navigačním stolkem. Teď je na čem sedět.
Po šesti hodinách přistáváme v Allinge. Jak port tak bazén je nacpaný k prasknutí, jedna jachta vedle druhé. Malutki plně využívá manévrovatelnosti dané pohonem vesly a proplouvá nádherně utaženým obloukem tam, kde jachta naší velikosti musí najíždět na dvakrát. Vše završíme hladkým přiražením a zacumováním dvanáctimetrové lodi na devíti metrech volného mola. Sláva už i něco málo umíme! Uvázat loď, přístavní úklid, najíst, napít, nabrat vodu na cestu a jdeme na prohlídku města a nákupy. Za dvě hodiny odplouváme směr Rugen.
Vítr stále opadá ze slabé dvoječky slabá jednička místy ani to ne. Večer probíráme další plán cesty na lodi. Rugen ano nebo ne? Chtělo by se ale začíná nás tlačit i čas. Do toho telefon od Jarmeryka. Chlapi přijde bouře dělejte jak chcete, já bych se radši vrátil.
Rychlý propočet kursů plus Jarmerykovo varování, Malutkeho “pojedeme domů?”(vzácná chvilka demokracie) a ... jedeme domů. Na palubě propuká taneční šílensví v rytmu Banana songu, dřevo jen praští, chudák náš mořský šemík. Ať jedete kamkoliv cesta domů je nakonec ta, na kterou se těšíte nejvíc.
Naskládaní na palubě “dřistame čičoviny” a dalekohledy šmírujem jižní pobřeží Bornholmu. Hrad, Přístavy, Městečka, Majáky, spoustu “Chuju na rope”(motorové lodě) a párečky na pláži. Před západem slunce jasně na obzoru vidíme švédské pobřeží.
Je to divne. Jdou vidět jen doky, jeřáby a baráky co stoji na moři. Plochá pevnina je schovaná za obzorem, ale je tam! Vítr stále opadá. Tři a půl uzle, tři, tři a půl, dva, dva a půl, tři atd. atd. Plachta splihle visí. Po západu slunce chvíli sledujem mořskou Vej vedle nás (tréning v rozpoznávání lodí podle světel), ale máme psí vachtu, tak rychle do hajan.
Ve dvanáct budíček. Střídáme třetí vachtu. Bader na kormidlo. Zemia brasy(lana na ovládání ráhna). Grygo levý šot, já pravý šot. Dneska žádné spaní. Plujem vedle frekventované Vej(vay-námořní dálnice) a pět mil od nás si to šine jeden plující panelák za druhým. Těmhle pryč z cesty. Moc nás z té výšky nevidí. Světlo máme jen na topu maštu a jsme “Vooden Stealth”- na radaru odrážíme pouze radarovým odražečem v lanech. Malutki dokreslil a dopočítal kursy na mapě a šel se vyspat. Mezi nás před Kristiána. Kluci, dávám na kraj Kristiána brýle! Kecáme, Bornholm vedle nás spíš stojí a čas utíká jako voda. Badere kde jsme? Podívej se na mapu. Zemianin předá brasy sedne a
.. Malutki, Malutki...
Co se děje?
Jsou tam všechny díly tvých brýlí?
Co já teď s tím, nech mě spát.
Chvíli si ho ještě podáváme. Ke konci vachty Zemianin udělá horké kafe. Přepych. Konec vachty předat a spát.
Dopoledne je Bornholm za zádí. Slunce pálí jak zběsilé, každý hledá kousek stínu a s větrem je to čím dál tím víc na houby. Moře vypadá jako rybník. Rovná lehce zvlněná plocha.
Malutki bývá často taková bezvětří? Čechu tohle vidím na moři poprvé. Rychlost maximálně dva a půl uzle a padá.
Odpoledne rychlost půl uzle a máme další úlovek. Kousek od nás pluje červená bedna. Skasat plachtu a tři muži přes palubu. Doplavou i s rybářskou bednou “nordfilett”. Já se koupat nešel. Přijel jsem plout po moři, ne v moři! Přiznávám, „Čelisti“ v tom taky hráli jistou roli.
Plachta dolů, rychlost nula osm uzle. Po půl hodině, nula tři uzle, skasat plachtu, ráhno na kozy, připravit na veslování, tři vesla z boku, založit vesla a vpřed. Rychlost na veslech vzrůstá na dva a půl až dva sedm uzle.
Po dvou hodinách jsme my, veslaři, psychicky naprosto v řiti. Vedro, ani proužek stínu, vodu do sebe lijem po litrech, ale hlavně není vidět že se hýbem. Čvachty, čvacht, blázinec na pochodu. Naštěstí začalo trošku foukat, tak znovu plachtu. Takhle ve dne to na vesla nepůjde, už na to máme i málo vody. Jenže na plachtu spíš stojíme než plujem. Co s tím? Kdo může jde spát! Veslovat se bude v noci!
Po obědě potkáme polský rybářský kutr. Malutki tahá rozumy ohledně počasí. Chlapi z Kutru jsou zvědaví odkud na té “hračce pluje to divadlo”(Setkání kopie Osebergu s posádkou v kostýmech není pro Baltské rybáře tak časté.) kam míníme doplout a co jsme vlastně zač. My co jsou zač oni. Udělají si pár fotek a nabízí nám ryby. Ty bohužel musíme odmítnout, zkazili by se.
Po západu slunce, vesla do živých, tři z boku a obě vpřed. Máme před sebou jedenáct hodin veslování. Nekončící čvacht, čvacht, čvacht. I tady psychika funguje. Ze začátku slušných dva sedm uzle, padá na jedna osm uzle k ránu. Po spatření země zrychlujem na dva pět a neklesáme pod dva dva. Ráno kolem desáté vplouváme do Dziwnowa. Na veslech.
V Dziwnowě čekáme na otevření mostu. Kotvíme hodinu v přístavu, bleskové nákupy, voda, záchod (teď už jsem připraven). Rychle pro vodu, pak čekáme ve frontě na most. Už je to tady, „Obě nouzově vpřed“! Při průjezdu pod mostem si nějaký Polák musí honit triko. Kapitáne ten druhý vpravo to neumí! Malutki se zahledí nahoru a klidně odpoví. Drahý pane ten kluk vesluje lépe než vy souložíte. Kupodivu nejvíc se směje kůstka vedle něj.
Mezi tím se zvedla silnější troječka Beauforta tím správným směrem. Na Wolin jedem jako lordi, pod plachtou. Mám vachtu tak si za brasy plnýmy doušky užívám poslední chvíle pod plachtou. Dvě hodiny pod plachtou a přistáváme.
KONEC VÍKU .
Věnováno Sigurdovi.
Pro zasvěcené, pluli jsme lodí Šwientoslava. Kopií „drakkaru“ Oseberg(název je podle místa kde byl nalezen originál lodi). Kopie byla v měřítku 2:1 a i z toho vyplývaly určitá specifika. Například výška boků 50cm. Přímá plachta s příslušným lanovím. Kormidelní veslo atd. Další specialita této lodi je v tom, že aby bylo možno veslovat, musíme vybírat část paluby u průvlaku vesla, abychom měli kam dát nohy při veslování.
Po příjezdu do Polska na ostrov Wolin a bouřlivém uvítání, přichází nástin plánu Viku a ostatních aktivit. Plout budeme na šestadvacetiveslici, kopii vikingské válečné lodi- snekkaru Moraq. Je třeba loď připravit a dovybavit na volné moře. Zkontrolovat celistvost a stav konstrukce trupu, namontovat nebo udělat- Mapový stolek, uchycení na baterie, namontovat radio s příslušenstvím, Kompasnici a ustavit Kompas. Na vrchol stěžně namontovat světlo, anténu radia, Vimpl, zkontrolovat a předělat lanoví. Plus spousta malých dodělávek.
Dva dny před vyplutím odjel jeden z našich kapitánů, Malutki, na námořní úřad pro výjimku na Moraq(Od patnácti metrů délky musí být námořní plavidla zapsána v registru a splňovat jisté předpisy. Tyhle předpisy ale replika Snekkaru prostě nemá šanci splnit- Kajuty, motor, elektroinstalace, atd. Proto má omezení pro plavbu na moři, které řeší výjimka od námořního úřadu). A přijel se zprávou že Moraq výjimku- nedostal. Na volné moře oficiálně nesmí. Takže kvůli úředníkovi nemůžeme jet lodí dlouhou 18,5 m, protože tohle může zakázat(Všechno pro bezpečnost na moři!). Pojedeme tedy šestnáctiveslicí, poloviční kopii drakkaru Oseberg Šwientoslavou. Která má jen 12,5 m a tudíž může plout bez omezení. Jako vždycky Absurdistán. Z 19 lidí posádky je najednou 13. Někdo bude muset zůstat doma a všechny úpravy předělat na Šwientku. Co jsme na Moraqu dělali tři dny musíme na Šwientce zvládnout za dva. I s ostatními dodělávkami. Makáme jak barevní a za dva a půl dne je hotovo. V poledne všichni nabalení, ládujeme Šwientku bagáží, vodou a proviantem.
Před odplutím nám dal Jarmeryk(stavitel lodí a majitel flotily) nástup. Nastalo rozdělení lidí na vachty(hlídky) a udělení lodních funkcí: Sternik-Malutki. První důstojník, Bocman a Důstojník první vachty–Bader. První vachta- Grygo a kuchař Zemianin. Důstojník druhé vachty- Janek. Zástupce- Přemek. Druhá vachta- Kačor a náš doktor Lysy. Důstojník třetí vachty- Leif. Zástupce- Bjorn Třetí vachta- Kaša, Swen. Já už měl lodního Tesaře ale dorazili mě zástupcem první vachty. Potom se rozloučil. (Po jeho- preventivně zjebat, ať mu v Dánsku neděláme ostudu a připomenout co to máme za štěstí že jedeme) Třicet let cest při pobřeží a po řekách, po dlouhé době se jede zas na volné moře a on nemůže. Já zamáčknul slzu, jak mi to bylo líto. Prostě bez Jarmeryka to není ono.
Po otevření mostu v 18:00 vyplouváme na přístav Dziwnow. Vítr je slabý a v mrtvém úhlu, takže vesla. Čvachtáme se pomalu vpřed na čtyřech veslech z boku. Do Dziwnowa dojíždíme před půlnocí. Poslední nákupy před cestou, natáhnout lajfliny(záchranné lana), obléct na moře, na to harnessy(záchranné postroje s lany, vousy a karabinami na lajfliny) a nahoru vesta jako termofor. Dvacet minut na veslech a za řevu moře míjíme Kapitanát.
Všechny vousy harnessů cvakly karabinami o lajfliny. Po šesti hodinách od vyplutí je to tady. Vytáhnout plachtu! Silná pětka až šestka Beauforta. Šwientka lítá jak na horské dráze. Na palubě pracuje posádka- smečka štěňat klouzající po čtyřech. Blikání čelovek. „Sakra sklop to nevidím! Promiň.” Vytřeštěné oči, ruce zaťaté do lan a dřeva. Naše kobylka tančí na veslech a doktor s Leifem vytahují ráhno s plachtou. Gejtavy(lana k rozbalení plachty) povol! Plachta nabere vítr, zapraští lana. Mořský kůň zasyčí, nadzvedne se a rozběhne s větrem v zádech.
OOOUUDÍÍÍN !
Čechu ty nejsi normální!
Ticho tam! Jak já se celý rok na to těšil!
Všechno hotovo. Vachta na místa zbytek posádky volno. Už jen 16 hodin na Bornholm. Celou dobu o tom jen čtu a najednou držím psí Vachtu(od půlnoci do 4:00) u šotu(lano k ovádání plachty). Nadšení bohužel ve vlnách rychle vyprchá a na konci vachty mě probudí vědro vody skrz průvlak pro veslo! Šot v pevně sevřené dlani. Co na to říct tohle omluvit prostě nelze.
Alarm mlátí o obšívku. Ještě vybrat vodu. Bože jak já bych spal! Čechu běž spát my to vyberem. Tak prostě odpadnu. Dopoledne se probudím čilý jako rybička. Nikde se člověk tak dobře nevyspí jako na moři. Obzor je jen moře a Malutki stále u kormidla, ještě nespal. Tak tohle bych nedal! Lehnout si jde až chvíli po tom co uvidíme Bornholm. Kdo nevidí neuvěří. Nejdřív to vypadá jak mrak na obzoru, ale je to země. Pivo pro Malutkego.
Kristepane co loď? Cestou do Dziwnowa jsme dost nabírali vodu, ale v Dziwnowě po důkladné prohlídce lodi, jsem nenašel ani známku po nějaké netěsnosti. Při vyplutí po půlnoci ve vlnách o třech, až čtyřech metrech to moc kontrolovat nešlo, ale alarm byl zticha. Vybíralo se po čtvrté hodině.
Kluci kolik je vody pod palubou?
Čechu klid alarm není slyšet.
Přemku jaký alarm?
No kačere pod palubou je plechové vědro, jak voda stoupne začne plavat a ... Beng, beng, beng! ... Vybírat vodu!!!
Čechu pojď sem topíme se!
Sakra, mezi prkny obšívky letí snop bublin s vodou, díra a pořádná. Najdu ještě tři. Malutki co ty na to utěsnit? Ne kontrolovat jak rychle voda stoupá a často vybírat. Opravovat se bude v přístavu.
Uložit zpět prkna paluby a když už vidím pod palubou petku s vodou zase pořádně napít. Co jde dovnitř musí i ven, jak na potvoru, když mám vachtu. Grygo prosím vem to za mně. Lovím druhý vous harnessu. Prvním připlý na zádi u pravoboku, po čtyřech se protahuju mezi klukama, rychle na střed lodi. Cvak karabinou za lajflinu na středu lodi a zase nazpět odepnout první vous. Zpátky ke kýblu. Vytáhnout kbelík z pod prken paluby, opatrně nabrat trochu vody. Stále v kleku, připnutý k lodi. Postavit se v těhle vlnách je sebevražda. Pravou rukou “ho držím a směruji”, levou pevně svírám vantu ať to se mnou neflákne dopředu. Uprostřed “výkonu” mě vezme křeč do pravého stehna, kuváááá! Jak skončím jde Sven na velkou. Vybere všechny prkna paluby v komoře u stěžně, kýbl dá k stěžni, opře se o něj a usadí jak na míse. Bez držení a vlny nemají šanci. Idiote! No, člověk se učí celý život.
Po několika hodinách je vidět Porty na Bornholmu. Rozhodujeme se pro malý vedle Nexo. Jmenuje se Snokebaek. To ale zjistíme potom co přistaneme. Úklid lodi v přístavu. Šok z čistoty Portu! Voda je jako křišťál a na dno jde jasně vidět v celém přístavu, lodě, mola, pláže vše je upravené a čisté jako by tam ani nebyli lidé. Následuje obležení lodě. První “drakkar” po 900 letech trochu pozornosti vzbudí.
Hurá na pevninu a bleskem na “velkou”. KDE TO JE! Chvilka konverzace s domorodci (ještě že mám ruce a nohy) gatě, usednout a … něco je špatně. Hajzl mě málem shodil! Druhá vlna mě už tak nezaskočí. Nakonec sedím rozpažen, zapřený oběma rukama o stěny. Šestnáct hodin na moři a jak dlouho si to střední ucho dokáže zapamatovat. Nezažít tak neuvěřím.
Cestou zpátky potkám kluky. Lámou se v pase a řehtají celé kolo. Co je? Pamatuje pan Čech na ten “Be Power”? Už vím! Asi pět hodin před přistáním Malutki na zádi vystartoval z pod deky na malou a klusem jezevčíka zamířil na střed lodi na kbelík. Ten byl ale pod palubou a na ní spali kluci. Chcát přes burtu nešlo, moc velké vlny. Nohy křížem, se zoufale rozhlíží po “něčem”. Uvidí “Be Power” láhev od energeťáku. Zaštěrká, zbyteček.
Čí to je?
Přemkovo.
Přemek?
Spí.
Nevadí, Malutki už neváhá ani vteřinu a doplní obsah, podle výrazu na poslední chvíli. Po činu, láhev vrátil na místo. Malutki vylej to nebo vyhoď! Potom, nejdřív Navigace. Láhev počkala až na pevninu. Tam ji majitel otevřel. Nepij to! Malutki do toho "censored". Přemek opatrně přičichnul, usmál se a z pohrdavým “nelži” se zhluboka napil. Po incidentu byl prohlášen jediným pravým Vikingem, neb jako jediný dokázal že v případě nutnosti bude pít i moč. Závěr pro Malutkego? Pít míň kafe a energeťáku ať jeho chcanky aspoň smrdí jako moč!
Večeře na palubě a oslava přeplutí na Bornholm. Bouchne šáňo vezené pro tuto příležitost. Ran(vikingská bohyně moře) děkujem- ukecali jsme ji mršku. Prohlídka městečka. Bohužel jen prohlídka, nikdo nemá Dánské koruny nebo eura a nic jiného neberou. Jejda, v místním supermarketu můžeme platit kartou. Vezmu dvě místní Bornholmské piva kus po 60 kč, za ty prachy by mi to doma ani nechutnalo, ale kolikrát jedu na Bornholm. Kluci jsou před dveřma a dávají Swenovi lekci s matematiky. “… no a děleno dvěma to máš 20 zlotých(120 kč) za nanuk Magnum. COOOO !!!” Výbuch smíchu trvá ještě hodně dlouho, historka se stává legendou a dřívko od nanuku sběratelským předmětem.
Večer zjišťuju že jsem někde ztratil nůž. Projdu celé Snokebaeg, několikrát. Přehážu celou loď a … nic. Ráno plán dne, nákup v obchodě, potřebujem hlavně chleba. Takové množství jen na objednávku, tak berem co de. Zemianin dělá snídani a já s Grygem tesařinu. Nejdřív ucpat díry v trupu(koudel a klejberit- lepidlo na lodě), potom opravit vidle na vesla a podstavec kompasu (křížové vruty a klejberit). Prostě jen historické metody.
Příprava lodi před vyplutím a dopoledne vyplouváme směr Christianso. Silnější dvojka až trojka Beauforta, půlmetrové vlny, pohodička. Odpoledne asi ve třičtvrtině cesty už jde ostrov Christianso krásně vidět a všichni se rvou o dva dalekohledy. Zemianin se nedá zblbnout a zkušeně pročesává pohledem i moře kolem lodi.
Malutki za námi plave pes! Osm mil od Bornholmu!
Zemianine nehoupej mě!
Dívej se!
Vážně pes...ne,ne pes, lachtan, lachtánek! Lachtan je nazván Kristýnou podle ostrova Christianso, ale blíž potvora nepřipluje.
Christianso nás vítá pohledem do přístavu a na své mohutné opevnění. Ono je to spíš souostroví než ostrov. Malé Fridrikso, větší Christianso, plochý kámen Græsholmu na kterém jsou jen navigační kříže. I útesy pěnící o kousek dál musí mít svá jména, Vestersær, Lilleø, Østerskær a vdálenější Tyveskær.
Samotné Fridrikso a Christianso jsou vlastně taky jen vršky skal, obehnané hradbami, dělené portem a spojené pupeční šňůrou sklopného ocelového můstku (jen pro deset osob z roku 1912- tehdy se potopil Titanik). Málo půdy, málo sladké vody. Všechny stromy jsou zakrslé. Takové malé zahradní bonsaie. Tráva je vysoká. Sekačka by tu jen páchala harakiri na kamení. Vedle všech schodišť jsou skluzy pro sudy a děla mariňáků. Největší baráky na Christiansu? Opevněná kruhová citadela s majákem a marína pro Danish Royal Navy. Vedle nich kapitanát přístavu a o kousek dál maličký ale pekelně drahý obchůdek. I když vedle nich... Tady je vlastně všechno vedle všeho jak je to tu malé! Mohutné komíny udíren ryb, dnes přestavěné na letní sídla. Domy malinké jen o dvou malých místnostech. Všechno z kamene, nic jiného tu nemá šanci vydržet. I tak mezi kameny neomítnutých zdí už není skoro žádná malta. Zahrádky obehnané kamennými zdmi. Nechráněné keře a stromy rostou zkroucené u země. Balt má prostě sílu.
Po přistání jsme opět v obležení. Uvázat loď a přístavní úklid na lodi. Tentokrát všechno s maximální precizností. Kolem je spousta lidí moře, tak ať se za nás Jarmeryk nemusí stydět! Vylodit, najíst. Prohlídka ostrovů. Za půl hodiny přece nemáme co dělat!
Po dvou hodinách se už stmívá, ale všichni nadáváme že na prohlídku bylo málo času. Tady je to tak na týden, nejmíň. Co krok to nádherné zákoutí nebo výhled. Rajské ostrovy, ne nadarmo se tomu tady říká perla Baltu.
Večer jde celá posádka na pivo do místní hospody. Sedím s klukama nahoře na Christianso, pijem Dánské pivo (Tuborg a nějaké skvělé pšeničné) a koukáme na svítící Bornholm na obzoru. Teprve tady a teď mi částečně dochází čeho se účastním. Znovu ti díky Ran, Odine i náš mořský Oři.
Ráno snídaně, plán dne, kontrola stavu lodi, nákupy a poslední pochůzky po ostrovech. Jdu na palubu a proti mě prsaté tričko Tuzemák Božkov.
Dobrý den vy jste z Čech?
... Jak jste to poznal? Jak tu jste?...
Tím drakkarem.
Ale to jsou Poláci!
Jo a jeden Čech a kde jste vy?
Ta druhá jachta z kraje česká vlajka. Stavte se.
Já se stavím, půlhoďka české konverzace.
Kdy odplouváte?
Asi za hodinku, přijďte.
Dík, přijdem. Česko-polská spolupráce při vyplutí Šwientky a na rozloučenou s Čechy, celá polská posádka zpívá Čechomory- Mezi Horami. Česky!
Směr severní cíp Bornholmu přístav Allinge. Dvojka Beauforta, ale vítr opadá a s ním i naše rychlost.
Co je to tam?
Nevím.
Na vlnách se pohupuje hranaté něco. Měníme kurs. Bedna s pokladem se nekoná, ale vylovíme balzový špalek. Je nazván Kristiánem. A ukazuje se že, celou dobu chyběl před navigačním stolkem. Teď je na čem sedět.
Po šesti hodinách přistáváme v Allinge. Jak port tak bazén je nacpaný k prasknutí, jedna jachta vedle druhé. Malutki plně využívá manévrovatelnosti dané pohonem vesly a proplouvá nádherně utaženým obloukem tam, kde jachta naší velikosti musí najíždět na dvakrát. Vše završíme hladkým přiražením a zacumováním dvanáctimetrové lodi na devíti metrech volného mola. Sláva už i něco málo umíme! Uvázat loď, přístavní úklid, najíst, napít, nabrat vodu na cestu a jdeme na prohlídku města a nákupy. Za dvě hodiny odplouváme směr Rugen.
Vítr stále opadá ze slabé dvoječky slabá jednička místy ani to ne. Večer probíráme další plán cesty na lodi. Rugen ano nebo ne? Chtělo by se ale začíná nás tlačit i čas. Do toho telefon od Jarmeryka. Chlapi přijde bouře dělejte jak chcete, já bych se radši vrátil.
Rychlý propočet kursů plus Jarmerykovo varování, Malutkeho “pojedeme domů?”(vzácná chvilka demokracie) a ... jedeme domů. Na palubě propuká taneční šílensví v rytmu Banana songu, dřevo jen praští, chudák náš mořský šemík. Ať jedete kamkoliv cesta domů je nakonec ta, na kterou se těšíte nejvíc.
Naskládaní na palubě “dřistame čičoviny” a dalekohledy šmírujem jižní pobřeží Bornholmu. Hrad, Přístavy, Městečka, Majáky, spoustu “Chuju na rope”(motorové lodě) a párečky na pláži. Před západem slunce jasně na obzoru vidíme švédské pobřeží.
Je to divne. Jdou vidět jen doky, jeřáby a baráky co stoji na moři. Plochá pevnina je schovaná za obzorem, ale je tam! Vítr stále opadá. Tři a půl uzle, tři, tři a půl, dva, dva a půl, tři atd. atd. Plachta splihle visí. Po západu slunce chvíli sledujem mořskou Vej vedle nás (tréning v rozpoznávání lodí podle světel), ale máme psí vachtu, tak rychle do hajan.
Ve dvanáct budíček. Střídáme třetí vachtu. Bader na kormidlo. Zemia brasy(lana na ovládání ráhna). Grygo levý šot, já pravý šot. Dneska žádné spaní. Plujem vedle frekventované Vej(vay-námořní dálnice) a pět mil od nás si to šine jeden plující panelák za druhým. Těmhle pryč z cesty. Moc nás z té výšky nevidí. Světlo máme jen na topu maštu a jsme “Vooden Stealth”- na radaru odrážíme pouze radarovým odražečem v lanech. Malutki dokreslil a dopočítal kursy na mapě a šel se vyspat. Mezi nás před Kristiána. Kluci, dávám na kraj Kristiána brýle! Kecáme, Bornholm vedle nás spíš stojí a čas utíká jako voda. Badere kde jsme? Podívej se na mapu. Zemianin předá brasy sedne a
.. Malutki, Malutki...
Co se děje?
Jsou tam všechny díly tvých brýlí?
Co já teď s tím, nech mě spát.
Chvíli si ho ještě podáváme. Ke konci vachty Zemianin udělá horké kafe. Přepych. Konec vachty předat a spát.
Dopoledne je Bornholm za zádí. Slunce pálí jak zběsilé, každý hledá kousek stínu a s větrem je to čím dál tím víc na houby. Moře vypadá jako rybník. Rovná lehce zvlněná plocha.
Malutki bývá často taková bezvětří? Čechu tohle vidím na moři poprvé. Rychlost maximálně dva a půl uzle a padá.
Odpoledne rychlost půl uzle a máme další úlovek. Kousek od nás pluje červená bedna. Skasat plachtu a tři muži přes palubu. Doplavou i s rybářskou bednou “nordfilett”. Já se koupat nešel. Přijel jsem plout po moři, ne v moři! Přiznávám, „Čelisti“ v tom taky hráli jistou roli.
Plachta dolů, rychlost nula osm uzle. Po půl hodině, nula tři uzle, skasat plachtu, ráhno na kozy, připravit na veslování, tři vesla z boku, založit vesla a vpřed. Rychlost na veslech vzrůstá na dva a půl až dva sedm uzle.
Po dvou hodinách jsme my, veslaři, psychicky naprosto v řiti. Vedro, ani proužek stínu, vodu do sebe lijem po litrech, ale hlavně není vidět že se hýbem. Čvachty, čvacht, blázinec na pochodu. Naštěstí začalo trošku foukat, tak znovu plachtu. Takhle ve dne to na vesla nepůjde, už na to máme i málo vody. Jenže na plachtu spíš stojíme než plujem. Co s tím? Kdo může jde spát! Veslovat se bude v noci!
Po obědě potkáme polský rybářský kutr. Malutki tahá rozumy ohledně počasí. Chlapi z Kutru jsou zvědaví odkud na té “hračce pluje to divadlo”(Setkání kopie Osebergu s posádkou v kostýmech není pro Baltské rybáře tak časté.) kam míníme doplout a co jsme vlastně zač. My co jsou zač oni. Udělají si pár fotek a nabízí nám ryby. Ty bohužel musíme odmítnout, zkazili by se.
Po západu slunce, vesla do živých, tři z boku a obě vpřed. Máme před sebou jedenáct hodin veslování. Nekončící čvacht, čvacht, čvacht. I tady psychika funguje. Ze začátku slušných dva sedm uzle, padá na jedna osm uzle k ránu. Po spatření země zrychlujem na dva pět a neklesáme pod dva dva. Ráno kolem desáté vplouváme do Dziwnowa. Na veslech.
V Dziwnowě čekáme na otevření mostu. Kotvíme hodinu v přístavu, bleskové nákupy, voda, záchod (teď už jsem připraven). Rychle pro vodu, pak čekáme ve frontě na most. Už je to tady, „Obě nouzově vpřed“! Při průjezdu pod mostem si nějaký Polák musí honit triko. Kapitáne ten druhý vpravo to neumí! Malutki se zahledí nahoru a klidně odpoví. Drahý pane ten kluk vesluje lépe než vy souložíte. Kupodivu nejvíc se směje kůstka vedle něj.
Mezi tím se zvedla silnější troječka Beauforta tím správným směrem. Na Wolin jedem jako lordi, pod plachtou. Mám vachtu tak si za brasy plnýmy doušky užívám poslední chvíle pod plachtou. Dvě hodiny pod plachtou a přistáváme.
KONEC VÍKU .
Věnováno Sigurdovi.
P.S.Prosil bych tímto znalce o radu. Bylo by možné provozovat Moraq(ta osmnáctimetrová) na volném moři bez udílení vyjímek pod českou(nebo jinou) registrací? Nehledáme "hrdinnou smrt v moři" jen flotu už unavuje boj z úředním šimlem, který navíc dost odčerpává finance potřebné na opravy a údržbu lodí.
Ahoj Mesere
Zajímalo by mě jak ses dostal k plavbě na Bornholm. Docela dost se o vikingy zajímám. Letos jsem byl na Reisu se zde zmiňovaným Jerrym loď Orzel Jumne - Wolin- Dziwnov - Stralsund - Penemunde- Wolgast - Wolin. Za dva roky plánujeme Bornholm se stejnou lodí a víc kontaktů na podobné blázny se vždycky hodí
.
Opoč
Zajímalo by mě jak ses dostal k plavbě na Bornholm. Docela dost se o vikingy zajímám. Letos jsem byl na Reisu se zde zmiňovaným Jerrym loď Orzel Jumne - Wolin- Dziwnov - Stralsund - Penemunde- Wolgast - Wolin. Za dva roky plánujeme Bornholm se stejnou lodí a víc kontaktů na podobné blázny se vždycky hodí
.
Opoč
Tak tady jsou ty slíbené fotky i s popisem. http://grimmd.rajce.idnes.cz/Na_Bornhol ... _do_Wolinu
Stavěl to ten pán na první fotce vedle našeho kapitána.Lodě Floty Jarmeryka jsou jeho dílem, plus další čtyři stavěné na objednávku. Jsou stavěny co nejvíc jako originály. Více v článku http://www.palba.cz/viewtopic.php?f=248&t=5507
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host