Má 2. kapitánská – Řecko, Saronský záliv, únor 2018

[vojtaharok]

Posádka: milá manželka (první důstojník) a já.

Příprava a transfery

3měsíční příprava: statistiky počasí; od Imraye Greek Waters pilot, West Aegean, mapy G14, G141; Lynx; Vojtěch Zamarovský – Objevení Tróje. Koupě Android tabletu s GPS, instalace a zkouška Anchor alarmu. V sobotu balíme, v neděli ráno přes Vídeň do Athén. Z letiště autobusem X96 kolem mariny Alimos (Kalamaki), kde nevystupujeme, až do přístavu Pireus, Gate 8-9. Létajícím Delfínem (osobní motorová loď na foilech – „raketa“) přes 1.5metrové vlny na Poros. Kinedryl prvního důstojníka přivádí do hluboké letargie až polospánku, takže bude platit zákaz kinedrylu na palubě jachty; máme naštěstí i jiný prášek. Ubytování v Porosu přímo u přístaviště, večeře v restauraci, prohlídka městečka.

Pondělí


NAVTEX nechytil přes noc žádnou zprávu - asi stínění horami. Předpověď dle internetu a Rosničky celý týden kolem 16°C, v pondělí a v úterý vítr 4 Bf, potom nejméně další 2 dny mnohem méně. Slunce vychází asi 7:40 a zapadá 17:50, příliv a odliv zanedbatelný.

Po snídani v kavárně na nábřeží nastupujeme v 10:05 u charterovky. Několik hodin přebíráme loď Jeaneau SUN ODYSSEY 33i rok výroby 2013 s novými plachtami, ponor 1.9 m (dlouhý kýl), nakupujeme potraviny a připravujeme se na plavbu. Jednalo o první plavbu této lodi v roce 2017 (a jsme prvními klienty v tomto roce), takže pár maličkostí chybělo nebo bylo třeba vyměnit, ochotně nám ale dodávají či vyměňují vše, věnují nám několik hodin, a to včetně konzultace asi třicítky přístavů a kotvišť, zvyků v Řecku a doporučení k přistání zpět na Porosu.

V 15:30 oblékáme své kanoistické plovací vesty, hladce vyplouváme a opatrně plujeme úžinou k NW, těsně kolem k nábřeží vyvázaných lodí a loděk, cestu nám kříží trajekt a vodní taxi, všichni jsou ohleduplní, proud v úžině je slabý.

Mezi Porosem a mysem Néadha si zkoušíme reakce lodě na záběr lodního šroubu vpřed a vzad, kormidlo, kompas je seřízen a deviace neměřitelná, autopilota, vytahujeme a poté spouštíme plachty. Zjišťujeme, že „single line reefing“ klasické hlavní plachty není žádná věda.

Původně jsme se chtěli vrátit na základnu, ale řekli nám, že při přistání svých lodí v úžině chtějí vždy být, takže jsme se rozhodli je už neobtěžovat a provést naše vůbec první celonoční kotvení na moři. Z hlediska N větru předpovídaného pro celou noc vybíráme Russian bay. Opatrně obeplouváme ostrůvek s přilehlým skaliskem, zaplouváme do W zátoky, na 9 metrech spouštíme kotvu, pomalu couváme a při asi 40 metrech řetězu necháme loď zastavit kotvou. Přidáváme plyn na zadní chod, loď ještě chvíli couvá, ale pak se zastavuje. Vypouštíme zbytek silného 60 m řetězu. Nastavuji kotevní alarm na průměr 60m. 17:00. Děláme si večeři a jdeme brzo spát. Kolem 20:00 N vítr zesiluje na 4-5 Bf., zvuky v ráhnoví, loď sebou šije, ale kotva drží, kontroluji často tablet a občas vyhlídnu přes okýnka salónu. Kolem půlnoci se vítr utišuje a sladce usínáme. Upluty 3 nm. na motor.

[vojtaharok]

Úterý

Přes noc se tablet vybil pouze o cca 25%, dobrý. Ráno po snídani vyplouváme v 9:30, bohužel za řevu kotevního alarmu.

Vyplouváme z Poroské zátoky na sever do Zálivu Methanón. Poprvé zjišťujeme, co to znamená moře. Vítr 4 Bf fouká a vlny asi 1 m vysoké se valí asi z NEE, to znamená, že mají na rozběh celou šířku Saronského zálivu od mysu Sounion; posílá je na nás asi sám Poseidon, který tam má chrám. Držíme kurz N, bereme si harnesy a první důstojník si bere prášek. Zkoušíme plout na motor různými kurzy, více či méně nekomfortně. Co nás čeká dál? Nebudeme se muset vrátit k Porosu a strávit celý týden v zátoce jako na přehradě? Po chvíli rozhodujeme zkusit dnes alespoň obeplout poloostrov Methana a skrýt se tak od vln.

Ubíráme plyn, měníme kurz proti větru, vytahujeme hlavní plachtu na 2. ref. a přiměřené množství geny. Plujeme ostře proti větru. Rychlost máme ale jen kolem 1 uzlu (na logu), takže si pomáháme mírným dieselovým větrem. Kontroluji GPS a skutečná rychlost je cca 2.5 uzlu (log kecá o 1 až 1.5 uzlu), takže dáváme neutrál a po chvíli motor vypínáme. Kurz 30°se jeví jako nejpohodlnější; loď tedy i na vlnách krásně stoupá 40° (hluboký kýl) a prakticky se nenaklání. Po chvíli plujeme pohodlných 3.5 uzlů. Dále přemýšlíme, jak budeme měnit kurz, protože míříme přímo na skaliska zkamenělé lodě (Vrak. Petrokáravo). Měníme kurz na boční, ale rychle od toho opouštíme, vlny přímo zboku opravdu nejsou příjemné. Střídáme tedy plavbu ostře proti větru s plavbou na zadobok.

První důstojník ovšem vytrvale odmítá stravu i nápoje. Asi na 37°39´tedy rozhoduji zkrátit plavbu a zamířit do malého přístavu Perdika na ostrově Aigina. Čeká nás totiž naše první kotvení způsobem kotva-molo (to je v těchto oblastech normou), do Vathi na Methaně je to ještě daleko a nechci přistávat s unavenou a nervózní posádkou. Předpověď počasí je pro Perdiku příznivá.

Po obhlédnutí poloprázdného přístavu (žádná jachta) se rozhodujeme kotvit způsobem kotva-molo u závětrné strany plovoucího mola a vracíme se mimo přístav otočit. Couváme do přístavu proti mírnému větru, mezi 2 moly spouštíme kotvu a couváme dále, loď prudce zastavuje asi 3 metry zádí od plovoucího mola, povoluji kotevní řetěz, couváme dále, loď se přiblíží k molu, žena brzdí, vyskakuji a vyvazuji loď. Kotva tedy v noci nebude vůbec namáhaná (vše budou držet záďová lana), ale i tak máme dole 20 metrů řetězu.

Chvíli po nás připlouvá menší plachetnice s britskou námořní vlajkou a z ní vyskakuje jeden Čech (tedy přesněji Moravák) se 3 kluky. Před místní restaurací už nás na schodech vítá majitel, zdálky se usmíváme, zdravíme, třeseme si pravicí, seznamujeme se navzájem. Ačkoliv to není na jídelním lístku, připraví nám ohromnou mísu kuřecí polívky s masem a rýží; potom si dáme grilovanou chobotnici, se kterou se nejdříve vyfotíme. Stihneme ještě taxíkem ke krásnému chrámu Aphaia na vrcholu hory v dórském stylu, mají otevřeno do 17:30. Večer prohlídka vesnice a spát. Noc máme klidnou, především oproti druhé plachetnici, která zakotvila bokem k molu a neustále se houpala z boku na bok.

Středa

Ráno odplouváme od mola rychleji, abychom bezpečně minuli betonový blok po našem pravoboku, který drží plovoucí molo (jsme na hloubce 2.6 až 2.7 m a blok může být přes půl metru vysoký), proto musíme potom prudce zpomalit, abychom stihli vytahovat kotevní řetěz. Dnešním cílem je Korfos. Žádný vítr, ráno slunce, podle předpovědi odpoledne bouřky. Plujeme tedy na motor na sever přes mělčiny Metopi kolem městečka Aigina až skoro na úroveň mysu Palakaiá, potom kurzem na ostrůvek Kirá a potom čistě na západ do středu velké zátoky Sofikou (vizuální navigace s použitím jen mapy a kormidelního kompasu). Mraky se stahují, ale žádná bouřka.

Nahlížíme do zátoky Selonda, ale je zkažená rybími farmami, neprakticky hluboká, ale zato kolem vidíme mnoho delfínů (další ráno slyšíme rány z děla, kterými tam delfíny plaší, tedy ke kotvení nic moc). V Korfosu už z dálky vidíme plovoucí molo, které není v pilotovi, a u něj několik jachet. Nakonec přistáváme bokem k molu, přídí ke břehu v 15:00. Na naše „Kalimera“ odpovídá sousední jachtař „Ahoj“. Koupáme se v moři (asi 16°C), sprchujeme se, vaříme Pinto Gallo, večeříme, prohlídka vesnice, vystoupáme až nad ní, dáváme si v hospůdce se zde usazenou českou rodinou pivko. Už o nás dostali předem zprávu z Perdiky.

[vojtaharok]

Na plachty
https://www.facebook.com/vojtech.harok/videos/a.10208359556466723.1073741829.1839320583/10208359556586726/?type=3&theater

Russian bay
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10208359592427622&set=a.10208359556466723.1073741829.1839320583&type=3&theater

Aphaia temple
https://www.facebook.com/vojtech.harok/videos/a.10208359556466723.1073741829.1839320583/10208359565946960/?type=3&theater

Epidhavros theatre
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=10208359559586801&set=a.10208359556466723.1073741829.1839320583&type=3&theater

[vojtaharok]

Čtvrtek

Dnešní cíl je Palaia Epidhavros. Opět je krásně. Vítr mírný od pevniny mírně od mola, loď zakotvená pravobokem k molu, lodní šroub pravotočivý, stačilo prostě vycouvat.

Rozhodl jsem se však vyzkoušet techniku, která se podle literatury používá v případě, že vítr tiskne loď k molu: Nechat loď vyvázanou přídí, plout dopředu, moment setrvačnosti odstrčí záď lodi od mola a až tehdy začít couvat. Není to ale tak jednoduché, jak to vypadá, a pro příště si dám velký pozor. Musel jsem nejprve loď vyvázat na jiné místo, neboť hrozilo, že kotva trčící na přídi při manévru sejme sloupek s elektřinou a vodou na mole.

V nejkritičtější okamžik, když se dopředu plující loď měla opřít do příďového lana, se na mole ukázal iniciativní domorodec, který chtěl lano uvolnit z pacholete. Křikl jsem na něj, neboť mohl přijít o prsty. Poté jsem, trochu rozhozen, nedostatečně kontroloval uvolňování příďového lana, to bylo navíc příliš dlouhé a kroucené, takže se na samém konci zauzlilo, čímž mohlo dojít ke tragédii: Mohlo setrvačností lodě praskout a zranit jednoho z nás, mohlo vytrhnout vazák z trupu lodi. Naštěstí jsem na poslední chvíli křiknul na kormidelníka a ten rychle zabral dopředu a zabránil nejhoršímu. Nikdy předtím se nám při odplouvání lano nezaseklo, o to více jsem se styděl.

Po vyplutí ze zátoky zkoušíme vytáhnout plachty, ale driftujeme půl uzly s plachtami i bez plachet, vítr severní 1 Bf.

Doplouváme do Palaia Epidhavros, kotvíme systémem kotva-molo s 35 m řetězu. Molo je však vysoké a vyvazovací oka jsou více než 10 metrů od sebe. A nikde nikdo. To znamená nejprve skok vysoký, při kterém se mi drsně protočilo koleno odrazové nohy. Dále jsme museli původní vyvazovací lana po provizorním vyvázání nahradit delšími. Naštěstí nám v charterovce dali dlouhou pasarelu.

Sedáme a zdravíme všechny hosty v blízké zahrádce plné bavících se lidí, na ulici se griluje, dáváme si pivko Mythos a spoustu jídla. Ukázalo se, že vedle sedí majitel podniku, a ten nám objednal plný talíř grilovaného bůčku zdarma. Taxíkem s holčinou taxikářkou jedeme navštívit Velké Divadlo a přilehlý historický areál, nepředstavitelně silný zážitek. Dole klidně mluvíte a nahoře vás slyší. Večer bezvětří, klidná a teplá noc. Ložní prádlo, spacáky i matrace jsou však již po několika dnech zcela vlhké, i když jsme je ve volných chvílích sušili na slunci.

Pátek

Okolo půl páté se probouzím s oteklým bolavým kolenem, nemůžu ohnout nohu. Rozhodujeme se co nejdříve vrátit loď a zajít k doktorovi. Naštěstí je loď připravena k vyplutí bez vstupu na břeh, pasarela je uklizena. Po přípravě snídaně, studia trasy a dohodě na taktice klidně vyplouváme za tmy v 5.30 nejdříve mezi zelenou a červenou bójkou kurzem 85° z přístavu, potom čistý E, a až se objeví na horizontu maják na ostrově Moni, na tento maják. Teď se nám hodí, že můžeme věřit kompasu. Navigace je snadná, protože vidíme před sebou jasně velký černý obrys vulkanického poloostrova Methana a světýlka jeho vesnic. Kolem sedmé hodiny před námi vodní taxi, a zrovna na kolizním kurzu. Vyhýbáme se a zdravíme se. Z kokpitu vycházíme uklidit fendry a zajistit kotvu až po rozednění cca v 7.30.

V 8.00 voláme do charterovky, aby nás očekávali v 10:00. Přistání bude zajímavé. Jachty stojí na muringách kolmo (zádí) k nábřeží, když nábřeží tvoří břeh úžiny, kterou často protéká proud. Proplouváme malou rychlostí po proudu okolo volného místa v řadě lodí, kontrolujeme, že je vše OK, a po asi 100 metrech začínáme couvat zpět (proti asi 2uzlovému proudu). Tak si vyzkoušíme sílu proudu a reakci lodě na kormidlo. První důstojník kormidluje dle instrukcí a svého citu. Na volné místo mezi loděmi vplouváme „smykem“, takže se loď v proudu krásně zabrzdí bez doteku sousedních, jedním záběrem dobrzďujeme; ideální manévr na konci plavby udělá radost. Odevzdáváme loď, přijíždí malá cisterna s palivem, platíme palivo. Majitel charterovky a pracovníci moc milí a ochotní a iniciativní pomoci člověku v nouzi.

Celkem 83 mil za necelých 5 dnů, z toho 9 na plachty. Spíše průzkumná plavba.

[vojtaharok]

Poučení:

1. Raději méně síly a více koordinace a chytrosti. Skákat nahoru je obtížnější než dolů, protože vše táhne jediná, odrazová noha. Ale napadá mě jediná možnost, jak to šlo udělat bezpečněji. Možná vybrat si místo o pár metrů vedle, kde bylo jediné (ohromné) pachole a snažit se „lasovat“, vyvázat záď provizorně na 1 lano, a pak použít pasarelu – to by bylo možné použít také, pokud bych plul sóloplavbu.
2. Opravdu nejlepší místo v Evropě na zimní jachting. Nulové poplatky v přístavech, skoro žádní turisté, všude usměvaví lidé, příjemné počasí, památky. Pokud člověk preferuje více větru, stačí z Porosu místo na NW zamířit na SE.
3. Kanoistické plovací vesty nemohu doporučovat, neboť se nejedná o schválený záchranný prostředek; na druhou stranu, nám se osvědčily: Je to lepší než nic, nebrání v pohybu, chrání od chladu i od větru i mechanicky hrudník, přeprava v letadle je bez starostí a nenafouknou se zrovna v hlavní lukně, když se loď potápí.
4. Pro posádku 2 začátečníků raději loď menší než 33 stop; ale jiná nebyla.
5. Menší charterovka mimo Athén skutečně omezí stres, dodá pohody.
6. S lany pořádek, pořádek, pořádek.
7. NAVTEX vhodně doplňuje předpovědi počasí přes internet sms, gsm a vkv mimo jejich dosah (na otevřeném moři) a navíc poskytne varování ohledně vojenských cvičení a majáků; naopak u pobřeží je často vysílání na MF stíněno a častěji se tak stává neaktuální. Bohužel v noci, kdy jsou nejlepší podmínky pro příjem MF, je většinou loď u břehu.
8. „Moderní“ vedení otěže hlavní plachty bez otěžového vozíku dává méně možností při trimování a při plavbě na motor nebo při stahování plachty i na menších vlnách je přinejmenším otravné: Pokud je ráhno ve středové poloze, kladkostroj nevyvíjí žádnou boční sílu (indiferentní poloha), takže se ráhno klátí ze strany na stranu.
9. Pro otěže hlavní plachty i kosatky by se hodila silnější lana – lépe padnou do ruky a také by se pohodlněji pracovalo s danými vinšnami. Ale na charteru si nevybereš.
10. Oproti pilotovi se do přístavu vysílačkou ani telefonem nehlásíš.
11. Fekální nádž (hodling tank) je parádní věc – odpadá pocit diskomfortu v zátokách a přístavech při dělání potřeby a při koupání – není tedy potřeba navštěvovat skutečné maríny se sprchami a záchody.

[lynx]

Dík za moc hezký popis plavby. Pro mě je zajímavé, že i v takovém termínu je v Řecku hezky.
Můžeš zmínit, o jakou charterovku šlo? Já jsem nevěděl, že na Porosu nějaká sídlí, byť by byla jen malá. (No, ona by se tam velká asi ani nevešla.)
Plavba, kterou jste podnikli, je typický průzkum nové oblasti. Příště se podívejte za roh – do Argoského zálivu. Je to tam taky moc pěkné. V únoru nebo březnu by mohlo být místo dokonce i v přístavu na Hydře, která je v sezóně beznadějně plná.
Russian Bay je pěkné místo, taky jsem tam loni jednou kotvil.
Co se týče velikosti lodi, s třiatřicítkou si po troše praxe poradíte. A je to už loď, na které se velmi pohodlně „bydlí“. Zvlášť v jednom nebo ve dvou.

[vojtaharok]

Zdravím Statisticky je tam únoru klidnější počasí, než v listopadu nebo březnu, ale jak sám víš, "za rohem", respektive "na rohu" okolo Hydry je to třeba o 2 až 3 Bf drsnější (a teplota vody ke koupání příliš neláká). Ano, příští sen je Argolický záliv, třeba doplout až do Navplionu a podívat se tam na pevnost Tirins (starší, než trójská válka). V Porosu je charterovka Greek sales, rodninná firma; Richardovi, majiteli, Rod Heikell jmenovitě děkuje v pilotovi East Aegean, tak jsem na ně přišel. Teď mají už 30 lodí, ale nejmenší je Sun Odyssey 32i s ponorem 1.9 m (původně nám ji slíbili, ale nakonec nebyla dokončena její oprava).

[vojtaharok]

GREEK SAILS, samozřejmě, a ne Geek SALES, to mi ujelo, omlouvám se

[lynx]

Ani jsem si nevšiml, žes tam měl překlep. Když člověk tuší, co tam má být, tak to tam taky vidí.
Do vyhledávače jsem to napsal správně. Dík za informaci. Ty dvě nejmenší lodi jsou zajímavé.