Předvídat ... a ještě víc předvídat.

[ficcus]

Mám potěšení při čtení popisů poučných situací, protože nejsnáze se poučíme z chyb druhých, že?! Tak také přisypu čerstvou pozitivní zkušenost:-) Prostě i osud někdy hledá, kde nechal tesař díru.
Tedy za prvé … Hanse 505 má při „rozjezdu“ vzad minimální rotaci stranou (propwash) – velmi příjemné. Měl jsem ji z Biogradu od Croatia Yachting a po prvé jsem vracel poškozenou loď. Opět se mi potvrdilo, že když jsem férový já, tak „oni“ také. Poškození na hraně zrcadla bylo viditelné na první pohled (5 cm šlic až na laminát) a při pátečním návratu se hned po přistání technik charterovky ptá: „What happend?“ A já odpovídám: „I´m IDIOT.“ Obratem jsme udělali checkout stylem … to poškození gelcoatu jsem udělal já a tady ty 4 další, na první pohled neviditelné, závady v interieru jsem jen objevil – technik obratem všechny opravil a byl rád, že jsem mu soupisem závad ušetřil čas a případné nepříjemnosti s další posádkou. To se dle mého projevilo i při vyúčtování mnou způsobené škody – zaplatil jsem jen předpokládanou hodinu práce technika ve výši cca 1000 Kč (oprava gelcatu). Když se pak vedle nás vyvázala další Hanse 505 také s poškozeným gelcoatem (ale výrazně větším), tak ze mě trochu i spadl pocit studu. Jo a jsem přesvědčen, že kvalitní úlitba Neptunovi před vyplutím také výrazně pomohla!
To odření se paradoxně stalo až skoro v klidu, ½ hod po kritické situaci. Když jsem vydýchával adrenalin a polevil v pozornosti. Teď to bude dlouhé, tak to když tak nečtěte.
Určitě mnozí „chorvatští“ znáte klášter Blača na Brači a přilehlou zátoku U Blača. Já tam nikdy nebyl, tak jsem si to dal jako jeden z cílů plavby. Ráno jsme odpluli z Pučiště, obepluli spodem Brač a tryskou mezi Bračem a Hvarem krásně stoupali nahoru proti větru. Vítr sílil. Moc se mi to líbilo. Některým členům posádky méně. Po pár hodinách hezkého křižování nás začal tlačit čas, tak šly plachty dolů a na motor proti větru jsme dopluli do zmíněné zátoky U Blača. Byl čas oběda a plán byl takový, že po jídle zajdeme do kláštera a na noc se posuneme někam na Šoltu do zátoky.
V zátoce U Blača kotvilo se zádí vyvázanou na břeh pár lodí. Vybral jsem místo mezi 2 katamarany (mezera 80 metrů se zdála dostatečná). 3. katamaran kotvil naproti a z jeho paluby mi ukazovali, že kotvu mají poměrně šikmo. Ale pořád pro naší kotvu zbyl dostatečně široký pruh. Jak venku pořád přifukovalo, tak do této zátoky vítr padal zcela nepravidelně a točil se o 360°. Nechtěl jsem riskovat, tak jsem na dinghy poslal výsadek 2 plavčíků s lanem ke břehu. Když bylo lano přivázané ke břehu, tak jsem teprve začal kotvit a couvat k nim a oni mi pluli s lanem naproti. 30 metrů řetězu ve vodě, zadní lano přivázané, šnorchlisti z protějšího katamaranu ve vodě hlásí obě kotvy ok (jejich a naše). Zdálo by se, že nic nehrozí. Do dinghy háži druhé lano pro vyvázání 2. zadního rohu. Dinghystům trvá hledání vhodného místa pro přivázání lana dlouho. Poryvy větru stáčí loď kolem své osy a kotva nedrží. Pokyn na příď: Přitáhni kotvu. Jsme zádí 5 metry od útesů. 4 metry hloubka (ponor 2,4 m). Snažím se na tom jednom záďovém lanu udržet loď je stejné pozici. Bowthruster proti poryvům větru a s řetězem ve vodě nemá šanci. Kotva se pořád nechytá. Loď se sune do boku a pak i stáčí bokem k útesům. 4 metry. Plavčík z přídě hlásí, že má už kotvu pod přídí. Sakra! Kotvu ven, odvazuji záďové lano a hážu ho celé do vody. 3 metry od útesů. Není moc času, poryvy zesilují v nejnevhodnější okamžik. A rychle pryč. A? A lano v plopeleru – motor chcípl. A do prdele! Zakřičel jsem na sousední katamaran, že potřebujeme jejich dinghy a s nožem skočil do vody. Potápěčskou masku jsem měl, bohužel, v kajutě a na to nebyl čas. Pod vodou zjišťuji, že lano není na propeleru moc utažené a že půjde odmotat. Ve stresu ale kyslík dojde velmi rychle, takže jsem na každý nátech stihl shodit sotva jednu smyčku lana. Po 3 smyčce jsem při nádechu na hladině zjistil, že naše a sousedovic dinghy jsou „zmáčklé“ mezi lodí a útesy a dinghy z protějšího katu je už také u nás (ze strany volné vody), jeden z nich má masku a skáče do vody a mají naši loď už na laně z přídě. Počkej POČKEJ, pořád máme poslední smyčku lana v propeleru. Zatímco jsem se vydýchával na hladině, tak „ten s maskou“ shodil tu poslední smyčku. Rychle na palubu nastartovat. Chvilka napětí … a jóóó. Motor běží, dinghy nás dostaly od útesů a já odplouvám do středu zátoky. Jelikož máme stále lana vyvázaná na břehu, tak obratem zkouším další pokus. Poryvy větru. Připlouvá další plachetnice a zatímco se já snažím srovnat uprostřed zátoky (vím, kde komu leží kotvy), tak oni zacouvají skoro přesně na naše místo. Nemají připravená záďová lana. Vítr s nimi začíná točit. Mizí ze scény ještě dříve, než jsem jim stihl vynadat:-)
Vzdávám to. Klášter uvidím/e příště. Obeplujeme obloukem a s velkými díky 2 lodi našich zachránců … a vyplouváme ze zátoky ven. Vlny tak do 1,5 metru. Já se chci trochu zklidnit, tak plujeme jen kousek za roh do zátoky s bunkrem. V bunkru jsou sice schované loďky místních rybářů, ale v ústí je místo, tak se tam chci jen na chvilku vyvázat. Dát si kafe a vydýchat adrenalin. I sem ale padají poryvy větru. V okamžiku, kdy jsem byl pravobokem méně jak 0,5 metru od mola velím „teď“. Chvilka zaváhání skokanů a vítr nás stáčí. Levým zadním rohem se otřu o tu nejnižší krycí železnou lamelu bunkru – tady jsem i řekl nahlas sprosté slovo. Mám toho dost, tak prcháme do zátoky Lučica na bóji. Tam si to nechávám vše opakovaně projít hlavou a vyhodnocuji to jako skvělý pozitivní zážitek:-)

Rozhodující či sporné okamžiky:
Šnorchlisti z protějšího katamaranu ve vodě hlásili obě kotvy ok (jejich a naše) – já to bral jako že ok a oni nejspíše mysleli, že se nám nekříží. Ne že je naše „zakouslá“.
Přitáhni kotvu neznamená vytáhni kotvu - ale v tom větru mohlo být na příď slyšet hůře.
I když všem v okolí evidentně kotva drží, tak to neznamená, že bude držet i mě (nevím … buď šikmá kamenná plotna nebo si kotva lehla na záda?).
Potápěčskou masku mějte po ruce v kokpitu – výrazně to usnadní práce pod vodou.
Posádka v dinghy musí mít boty. Rozkazem! – na břehu/útesech je bosé nohy zdržovaly.
Posádce bylo v průměru 68,4 let (beze mě) – nelze přeceňovat hybnost a doslýchavost – a jen 3 z posádky o jachtingu něco věděli = více času na přípravu, jasné příkazy, zvýšená kontrola a pozornost.
Byl to opět parádní týden na vodě:-)

[Pavel63]

Jóó, kotvení kotva - břeh prostě nemám rád. Kvůli případným problémům, když kotva nedrží nebo povolí. A vítr je holt někdy nevypočitatelný.
Pokud je málo místa, nebo dno padá do hloubky a tím pádem ve směru od břehu by kotva nedržela, není asi jiná možnost.
Kotvu, zda drží nebo nedrží, si vždy raději kontroluji, nebo mi to musí potvrdit někdo, kdo ví, jak má kotva držet. Tebe holt zradilo, že kotva nedržela, mne jednou pro změnu zradilo, že jsem ji položil v úzké zátoce blízko protějšímu břehu (a vyvázal záď na druhý břeh) a při vytahování celkem držela, že jsem musel nadjet nad ni a pak mne začal stáčet vítr (samozřejmě foukal opačně, než večer při kotvení) a málem jsem skončil taky na břehu.

Zaváhání někoho, kdo má vyvázat kritické lano při větru, kdy není moc šancí pokus opakovat, je problém. Takto jsem jednou pomalu křičel na kamaráda, který nedokázal pochopit i přes moje předchozí vysvětlení, že má jen kus lana rychle protáhnout okem a podržet, protože potřebuju motorem podržet na dopředný chod příď, aby nám ji to nesfouklo, tak se jal protahovat asi 20 m lano celé ... Nezbylo, než vyskočit za ním, vyrvat mu lano z ruky, prostrčit jen 2 m dvojitě a zase mu ho vrazit do ruky a honem na loď a přidat plyn.

Někdy se hot daří a nenaděláš nic. A jinak kdo plave (jede) na břeh, tak v HR musí mít boty, protože tam jsou pod vodou ježci a na břehu ostré kamení.

Pavel.

[RACEK]

Uvala Blača je hezké místo ke kotvení. Jinak než kotva břeh se tam ani stát nedá. Stát k východnímu břehu je lepší než k západnímu.

Klášter je pěkný a stojí za návštěvu i když je to hodinu chůze do kopce. Provází tam dva mniši, kteří hovoří chorvatsky ale znají dostatek českých slov, aby jejich výklad byl srozumitelný. Pro ty co se tam vydají až po večeři, může být překvapením, že i v sezóně zavírají v pět. Takže se tam vydejte nejlépe ráno, jinak si užijete výšlap za pěkného vedra a sluníčka.

To jak Ficcusi kotvíte a chyby které děláte to je běžné. Takových čártristů potkám za sezónu desítky. Kapitán u kormidla ví co a jak chce udělat, ale posádka neví, když jim kapitán něco říká tak nechápou jak to myslí, trvá jim to věčnost a ještě to udělají dost blbě. Kapitán vymýšlí jak to zjednodušit, aby to posádka zvládla. Tak je pošle napřed na břeh uvázat lano. Lano pak plave všude kolem dinghy a rozmotat to a doručkovat na konec trvá stejně věčnost. Když ten plovoucí cirkus vidí z ostatních lodí, nevydrží, startují dinghy a jedou asistovat. Když ten plovoucí cirkus konečně zakotví, rozdají pár piv mezi ty co je zachránili. Dobré rady, jak měli zakotvit neposlouchají, zato vysvětlují, jak a proč to celé takto složitě dělali.

Každopádně 30 metrů řetězu je na Hanse 505 málo a jestli se zátokou prohánějí poryvy různých směrů, tak sakra málo. Tam musíš dávat kotvu od jedné strany zátoky ke druhé.

Když máš venku jen třicet metrů řetězu a kotva nedrží, tak žádné přitahování kotvy vrátkem, ale honem pryč a znova. Když máš kotvu pod přídí, to je už sakra pozdě.

Já jsem pro dodržování klasického postupu kotvení. Spustím kotvu, vypustím řetěz, couvám, loď držím na zpátečce proti napnuté kotvě, posílám někoho na břeh uvázat lano, lano se povoluje z lodě.

[ficcus]

Racku, když mám pomalejší posádku, tak si právě to klasické zacouvání a až následný výsadek s lanem ke břehu moc nedokáži představit. Právě proto jsem zvolil můj postup. A kolem dinghy pochopitelně žádné lano neplavalo - uvázali konec na břehu a při plavbě ke mě krásně popouští z panenky jednotlivé smyčky lana a na palubu mi podají celý zbytek. Čistá práce.
Já podcenil hlavně podrobnější poučení a následnou nepřetržitou kontrolu plavčíka u ovládání kotvy. To byl počátek všech následných problémů.
Pak už šlo vše ráz na ráz a myslím, že jsme to vše zvládli vyřešit velmi rychle a s dobrým koncem. Pro mě vynikající lekce.
Byli jsme u západní strany zátoky - ale zase možná štěstí/osud - je tam větší hloubka, takže ani 2 metry od útesů jsme neškrtli o dno.
A držet na zpátečce loď proti napnuté kotvě (jak píšeš) ve větrné zátoce? To také není zrovna bez rizika.

[vojtaharok]

Poslat na břeh nejdříve výsadek s lanem je, myslím, velmi dobrá taktika.

Ale nedovedu si představit, že bych ke konci procesu kotvení (před vyvázáním zádě!) nevyzkoušel, jak kotva drží, zpětným tahem motoru alespoň 2000 otáček. To byla, myslím, ta chyba.

Ale zadní chod jen krátce, po chvíli by se přídí zakotvená loď začla účinkem lodního šroubu (prop walk a ne prop wash) otáčet okolo místa, kde je na dně kotva . K vyrovnání pomůže dát neutrál (v případě kotvení proti aktuálnímu větru) nebo střídavě v případě potřeby i přerušovaný přední chod (opačný prop walk). To jsme si vyzkoušeli v Řecku při kotvení systémem kotva - molo, kdy žena manévrovala a já jsem skákal ze zádi na molo.

[Martin88]

Myslím, že ten důchodce u navijáku udělal tu nejsprávnější věc, ve větru, 5m od břehu na 4m hloubce s nedržící kotvou je podle mě jediné správné řešení ji rychle vyndat a rychle pryč. Takže senior asi předpokládal, že kapitána napadlo to samé.
Závěrečné hodnocení zážitku je překvapivě velmi optimistické.

[MartinB]

Já jsem Blacu navštívil mnohokrát a od určité doby tam vždy stojím na kotvě, nepřivázán ke břehu. Takřka pokaždé kdy jsem tam byl měl někdo problém, obdobný jako Fikus.
Jen na kotvě se dá stát na východní straně v místě kde břeh od zátoky začína zahybat, vejdou se tam tak 2-3 lodě. Je tam sice větší hloubka než bych si představoval, ale proti tomu, že kotva "uklouzne" , nebo někomu jinému, nebo, že Vám někdo šikovný kotvu vytáhne, je to zlaté.

Jednou mi takhle s kotvou pomohli ven z vedlejší lodi, byl jsem na lodi samozřejmě sám, ostatní v klášteře. Byl to pak docela fofr, odvázat lana, dopředu kotva, dozadu motor, několikrát kotva, motor opakovat, proběhnul jsem se ....... nechtěl jsem být na posádku ošklivý a někoho nepustit do kláštera a tak jsem si to užil

Jinak kdo jste v Blace nebyl, určitě se nenechte odradit, návštěva a prohlídka kláštera a sklenka místního vína opravdu stojí za to, ať tam zakotvíte jakkoliv

[PerlaNegra]

1. Jóó, kotvení kotva - břeh prostě nemám rád. Kvůli případným problémům, když kotva nedrží nebo povolí. A vítr je holt někdy nevypočitatelný.

2. Někdy se hot daří a nenaděláš nic. A jinak kdo plave (jede) na břeh, tak v HR musí mít boty, protože tam jsou pod vodou ježci a na břehu ostré kamení.
Pavel.

ad1: - Nerozumiem, radšej teda stojíš na kotve, ktorá možno drží, ale si ďalej od brehu? Kotva musí jednoducho držať stále, ak mi kotva nedrží pri 2500 otáčkach, tak idem ešte raz! A je úplne jedno či som na voľno, alebo kotva breh

ad2: - Topánky nosím vždy a nepustím bez nich žiadneho člena posádky na breh, aj keby tam bol piesok, nemôžeš si jednoducho dovoliť žiadne zdržanie, stúpiť môže aj na sklo a podobne. Navyše je úplne jedno, či je to v Turecku, Grécku, alebo Taliansku...Si predsa zodpovedný skipper

[Pavel63]

1. Jóó, kotvení kotva - břeh prostě nemám rád. Kvůli případným problémům, když kotva nedrží nebo povolí. A vítr je holt někdy nevypočitatelný.

Pavel.

ad1: - Nerozumiem, radšej teda stojíš na kotve, ktorá možno drží, ale si ďalej od brehu? Kotva musí jednoducho držať stále, ak mi kotva nedrží pri 2500 otáčkach, tak idem ešte raz! A je úplne jedno či som na voľno, alebo kotva breh

On je dost podstatný rozdíl v tom, jestli stojím jen na kotvě, nebo mám z přídě kotvu a záď vyvázanou na břeh.
Kromě toho, že se může při bočním větru snadněji kotva uvolnit (vysvětlím níže), tak jsi ještě vyvázán lany a v případě jakéhokoli problému musíš kromě kotvy řešit ještě lana, navíc lana obvykle drží, takže se loď při uvolnění kotvy dostane blíž ke břehu, než kdybys byl víc v zátoce (dál od břehu) a stál jen na kotvě. Takže máš mnohem víc práce a větší hoňky, než když je loď jen na kotvě.

Při stání kotva - břeh je zejména na kotvu při bočním větru vyvíjený mnohem větší tah, než když loď stojí jen na kotvě. Jednak při stání lodě bokem k větru se vítr opírá do lodi několikanásobně větší silou, protože boční plocha je obvykle asi 4x větší, než čelní profil (běžná loď kolem 12 m má šířku asi 3 m). Rovněž ze základního rozkladu sil v trojúhelníku, nebo co to je za učivo, vyplývá podstatný fakt, že když napnu lano (v našem případě kotevní řetěz, na kterém je na jedné straně kotva, na druhé loď, kterou vítr stáčí neustále po větru), tak v tahu potřebuji nějakou sílu, abych pohnul s tím, co je na jednom či druhém konci. Pokud ale budu za lano tahat někde zhruba uprostřed kolmo na jeho směr, potřebuji mnohem menší sílu na jeho prohnutí. Vezmu to obráceně - pokud působím nějakou silou na lano (řetěz) kolmo na jeho směr, tak na koncích vyvinu několikanásobně větší sílu, než jakou táhnu lano na bok. Protože většina kotev ve většině případů má omezenou zádržnou sílu, tak pokud bude loď stát jen na kotvě a bude foukat, bude kotva loď držet do nějaké síly větru. Pokud ale budu stát kotva - břeh a bude mi foukat do lodě zboku, pak mi kotva za stejných podmínek může povolit už při méně než polovičním větru, než při jakém by loď ještě spolehlivě udržela přídí proti větru při stání jen na kotvě.

Zkus si ve svahu uvázat lanem auto k nějakému pevnému bodu (třeba jiné řádně zabržděné auto nebo nějaký spolehlivý sloupek nebo strom). A zkus to auto za to lano do toho kopce přitáhnout. Pokud nejsi superman, tak to nedáš. Ale zkus na to lano stoupnout a lano se prohne k zemi a tvoje auto do toho kopce kousek popojede. Pokud utáhneš rukama řekněme 80 kg, na popotažení auta do kopce to nestačí. Ale tvých 80 kg (řekněme) stačí na to, abys lano svojí vahou prohnul k zemi (aspoň kus) a tím autem pohnul.

To je důvod, proč nerad kotvím kotva - břeh, nicméně takto lze kotvit jen v místech, která jsou dobře chráněná proti větru (zejména z boku) a nebo pokud je příznivá předpověď s ohledem na směr a sílu větru. A jsou samozřejmě zátoky, kde bys jinak možná ani kotvit nemohl, nehledě na úsporu místa.

Pavel.

[david]

Svatá pravda, je to tak. Fyziku neoćůráš.

[Voda]

Připadá mi, že to může fungovat podobně jako kladkostroj s jednou pohyblivou kladkou. To by znamenalo že by stačilo působení poloviční síly na dvojnásobku délky lana. Takže pokud by loď svou boční plochou kladla větru a vlnám ..... jen dvojnásobnou, oproti postavení čelně, pak by tah lodi vyvíjený na kotvu i břeh byl možná až čtyřnásobný. Břeh se nepohne..... Ale to plácám jen tak u kafe. Ony ty hodiny fyziky už jsou strašně daleko za horizontem, a těch pětek (není řeč o poprsí fyzikářky ).

[david]

Jako kladka to není. Je to daleko horší, nastuduješ to třeba zde:
https://www.google.cz/url?sa=t&source=w ... akM6jElq35

[vojtaharok]

Pokud si dobře pamatuji ze šloly, je tam funkce cotg, to znamená, že při úplně napnuté laně + řetězu kotvy je při bočním větru síla na návětrné lano a na řetěz nekonečná.

Ale výhodou vyvázání na 2 lanech na zádi je to, že v případě potřeby je možné vcelku pohodlně a účinně odlehčit kotvě motorem tahem vpřed - a to po dobu mnoha hodin, například, než přejde bouřka. Odlehčit kotvě motorem lze sice i při kotvení bez vyvázání zádě, ale vyžaduje to nepřetržitou obsluhu motoru + kormidla (žádná sranda).¨

[Pavel63]

Vojto,

vidíš, dobrá myšlenka, ale mám obavu, že jen za určitých podmínek.
Pokud to rozeberu:
- loď stojí kotva - břeh, na břeh mám 2 lana do V. Jestli fouká od přídě a tak, že je to celkem únosné, kotva by to měla udržet, pokud ne, je určitě lepší odvázat, zvednout kotvu a přeplout do chráněného místa, kam nenafukuje vítr, aspoň pokud někde v dosahu něco takového je. Nedovedu si představit, že bych stál přídí proti větru, vyvázaný na břeh, kotva to nedržela (nebo jen tak-tak) a já to držel motorem. Tam je obrovské riziko, že to příď otočí trochu bokem a pak je síla na kotvu o to větší, viz můj předchozí příspěvek. Nemyslím si (zkušenější, hoďte názor), že by v případě, že mi kotva moc nedrží, bylo rozumné stát s motorem na lanech ze zádě. Při závanu zboku mi to otočí příď a může mne to odnést bokem na břeh a než odvážu lana, může být pozdě na odplutí.
Samozřejmě lano ze zádě (tedy z místa, kde se setkává bok a záď, abych byl přesnější) při dopředném chodu vyvolává moment, který stáčí loď na stranu, kde je vzadu napnuté lano. V tom máš pravdu. Ale pokud mám zkušenosti, tak například i při odplouvání od návětrného mola, nebo při vyplování z řady vyvázaných lodí, když fouká silnější vítr zboku, tak má obvykle větší sílu, než klopný moment lana a tahu motoru. Přece jen bok lodě je velká plocha. Takže kotvení kotva - břeh, kdy mi začne foukat silnější vítr zboku a nejsem si jistý, zda to kotva udrží, tak bych volil raději vyplutí a překotvení, než to držet motorem na lanech od břehu. Ale při slabším větru by to mohlo fungovat, to nechci rozporovat. Takže asi záleží na konkrétních podmínkách.

Pavel.

[ivan20]

Když stojím vyvázaný kotva - břeh a začne foukat z boku, začne se přetahovat kotva s lanem, většinou kotva prohrává a začne se vléct, sice drží, ale síla je už příliš velká.
Většinou se to na potvoru stane v noci.(GPS kotevní alarm to nebere, ale alarm na echolotu ano). Po tmě není až zas tak jednoduché odkotvit a odjet, když není vidět okolní břehy a překotvit o to hůř.
Za takové situace používám dlouhé tenké lano, svázané s lanem vyvázaným na břehu. Můžu pak loď povolovat na tenkém laně tak, aby stála na kotvě téměř proti větru, tah na kotvu klesne a pomocné tenké lano mi pomáhá korigovat stání lodi vůči okolí.

[Jarda885]

Ivane, prosím, upřesni "tenké lano"

Nejlépe velikost (váha) lodě, průměr lana vyvázaného na břeh, průměr tenkého lana.

[david]

Já to teda nechápu vůbec. Svázané tlusté s tenkým? Za co to a který vlastně drží? Pokud chci povolovat, tak si vezmu dlouhý tlustý a kus k povolování nechám na lodi.
Když je potřeba kotvě pomoct, tak dát hodně dlouhý lano z boku nebo přídě na břeh proti větru.

[Denis]

Já to teda nechápu vůbec. Svázané tlusté s tenkým? Za co to a který vlastně drží? Pokud chci povolovat, tak si vezmu dlouhý tlustý a kus k povolování nechám na lodi.
Když je potřeba kotvě pomoct, tak dát hodně dlouhý lano z boku nebo přídě na břeh proti větru.

Chápem to tak, že on tým tenším lanom predĺži to lano s ktorým je vyviazaný ku brehu a to vtedy keď už nemá čo povolovať.

[Pavel-Sulc]

Celkový počet ostrovů ve Švédsku v mořích , jezerech a řekách je 221.800 kusů s celkovou rozlohou 2,6 procent rozlohy Švédska.
Vyvazování na břeh je vždy přídí, dvě lana do V ke stromům nebo klínům zatlučených do praskliny ve skále a kotva na zádi. Je třeba mít dobrou kotvu a dlouhé lano. My používáme Danfort.
Nikdy bych se neodvážil přistát ke skále zádí vzhledem k pošlození kormidla a ponoru lodě, který je na přídi mnohem příznivější.
Sestoupit z přídě i na nízkou skálu je mnohem jistější i pomocí žebříčku než ze zádě.
V případě bočního větru dáváme lano proti větru na břeh a na vinšnu v cocpitu jak píše David.
Tenký nebo tlustý?? Asi vzal co měl. Lepší tenký než žádný, vědu bych z toho nedělal.
Poslední dvě foto se mi nepodařilo smazat.

[Pavel63]

Ivane,

pokud by při kotvení kotva - břeh měla povolit kotva, nebo se jen posune po dně, tak je podle mne už lepší ze zádi lano odvázat a zůstat jen na kotvě a případně jí odlehčit motorem, a to kvůli rozdílu mezi bočnímu a čelnímu odporu trupu lodě vůči větru. Samozřejmě tohle jde za předpokladu, že je na to prostor a nestojí 10 m vedle mne další loď ...
Navazovat další lano, to podle mne znamená (při bočním větru) stejně závětrné lano odvázat, protože je tam tím pádem zbytečné (nebo ho převázat a udělat z něj návětrné), ale přijde mi taky trochu nebezpečné pro ostatní lodě, kdybych dejme tomu návětrné lano prodloužil na 2 až 3-násobek, protože tím pádem budu dělat dojem, že stojím jen na kotvě a kdyby někdo chtěl proplout mezi mnou a břehem, tam mi ho chytí. A za silnějšího větru tam těžko popluju nebo poplavu navazovat fendry.
No, je to asi věc názoru a zkušeností, ale komu takto jednou povolila kotva při nárazu větru zboku (typicky bouřka) a skončil (nebo málem skončil) opřený kýlem o dno, bude příště hodně opatrný, než takto zakotví.
Samozřejmě jsou zátoky, kde to ani jinak nejde, ale ty jsou obvykle chráněny proti silnému větru, nebo jsou to menší zátoky, kde se takto kotví, protože jinak by jedna loď hodila doprostřed kotvu a byla by zátoka obsazená. Ale opět za předpokladu, že nebude v noci nějak foukat. Dnes už jsou k dispozici dostupné různé lepší informace (např. Windy), než jen přes WHF jednou denně aktualizovaná předpověď na 24 hodin, která byla natolik hrubá, že člověk nemohl vyloučit skoro nic.

[Pavel63]

Pavle,

krásný příspěvek a fotky. Ano, samozřejmě, to jsou i jiné podmínky. Jezdívám u nás na Orlík nebo Lipno a tam kotvím stejně. Taky většina majitelských lodí tam má běžnou kotvu na nějakém navíjecím systému na zádi, protože se vyvazují ke břehu přídí. Taky bych tam nerad poškodil kormidlo, pod vodou bývají pařezy a i po desetiletích pod vodou dost pevně drží. Ale naprostá většina lodí v HR má kotvu a kotevní vrátek vpředu a k dispozici je pak vzadu jen záložní kotva, která je menší a nemá takovou zádržnou síllu. Opět je to otázka síly předpokládáného větru. Taky v létě zakotvit v HR zádí proti větru, tak si v kokpitu moc neposedíš, zatímco když ti fouká od přídě, chrání tě "kočárek". Ono asi oba způsoby mají své pro a proti a záleží na konkrétních podmínkách.

Pavel.

[Pavel-Sulc]

Důvod kotvit zádí ke břehu je že lodě mají kotvu s vrátkem na přídi. Ve Švédsku mají běžně lodě kotvu vpředu i vzadu.
Před dvěma roky jsme se sešli s lodí z Česka. V zálivu jsme leželi přídí ke skále. Loď k nám pomalu jela a blízko nás se otočila zádí ke břehu a začala couvat. Loď měla kormidlo zavěšené na zádi. Řekli jsme mu, že je mělko a kormidlo urazí aby se otočil přídí ke skále. Když vyjížděl tak hytil naše kotevní lano mezi kačenu a kormidlo a bylo to pracný ho vymotat.
Na obrázku nahoře má Leffe kotvu a vrátek na přídi ale používá kotvu na zádi při kotvení proti břehu. Přední kotvu používá pouze při kotvení na volné vodě.

[Pavel-Sulc]

Ano Pavel63, předeběhl jsi mi s vrátkem na přídi, díky.
Pokud ležíš přídí ke skále tak je loď většinou o mnoho líp chráněna proti větru než když ležíš zádí ke skála a nutně několik metrů od skály a tam je loď víc vystavena větru. Lana ze zádě musíš odvézt lodičkou nebo na břeh doplavat. Možná záložní kotva drží dokonce líp než Bruce používaný na přídi, se kterým nemáme dobré zkušenosti.

[Pavel-Sulc]

Předvídat..a ještě víc předvídat. To je skvělý heslo.
Pomalu připlouváme ke zvolenému místu, kde se chceme ke skále přivázat. Většinou Lída je na přídi a volí místo vzhledem k hloubce, kamenech ve vodě a kde se dá na břeh dobře vylézt. Couvneme, připravíme kotvu na zádi která je na popruhu Ankarolina krásně se odvíjí a dvě lana na přídi. Dohodneme se ke kterým stromům lana přivážeme. Na vhodném místě spustíme zadní kotvu a pomalu připlujeme ke břehu. Většinou já jsem na břehu a držím příď lodě a Lída lana uváže ke stromu nebo pokud to jde dá konec lana zpět na loď. To usnadňuje odplutí, odvázání se děje z lodě. Pak já obě lana a kotvu napnu a uvážu. Lída přijde na loď a dáme si panáčka Anleger a něco dobrého k tomu. To má Lída vždy připravené. Tak to děláme 50 let tak že jsme skvěle sehraní.

[maximilian]

[quote="Pavel-Sulc"] ... Vyvazování na břeh je vždy přídí, dvě lana do V ke stromům nebo klínům zatlučených do praskliny ve skále a kotva na zádi. ...

Je vo Švédsku povolené vyväzovanie k stromom? Podľa pravidiel plavebnej bezpečnosti v ČR a SR je to za účelom státia alebo uvoľnenia z nasadnutia zakázané.