15 Nových sjezdů do vody na Labi - PROSÍM O RADU

[coufalpe]

Zdravím všechny příznivce rekreační plavby!

Pro Povodí Labe naše firma projektuje nové sjezdy do vody na Labi (celkem 15 - od Pardubic po Hřensko)

včetně doprovodných konstrukcí - dalby, úvazné prvky, zpevněné manipulační plochy apod. Chci se touto formou zjistit zpětnou vazbu od uživatelů a upřesnit si pár technických detailů, které mají zásadní vliv na provoz.

1) Jak hodnotíte bezpečnost uvazování v rámci sjezdové rampy ve smyslu případného nekontrolovaného pohybu lodi do přilehlého břehu vlivem proudění vody?
2) Povrchová úprava sjezdové rampy - vnímáte jako riziko hladký betonový povrch (sklon rampy je 10-15%) ve smyslu vyjetí s autem po odjištění lodi z přívěsu? Vnímáte jako přínosné uvažovat v rámci rampy v různých výškových úrovních zarážky/retardéry? Nebo protiskluzovou úpravu povrchu např. striáž?
3) Vyvazovací dalba (krátkodobé stání) - je navržena podle ŘVC. Z pohledu uživatelského komfortu jak pro rekreační plavidla malých i větších rozměrů (max. do 20 m), shledáváte možnost uvázání ke spodní př. k horní podestě a následné ukročení k žebříku jako komfortní nebo jste zvyklí na jiná řešení, pokud jiná, o jaká se jedná?

Předem děkuji za reakce!

[orion]

ahoj.
na začátek bych se zeptal-ŘVC na svém webu psalo,že bude přístavní molo vč.slipu v Mělníce.Stále se s tím počítá?
Jinak podle mých zkušeností by mohl mít slip protiskluznou úpravu povrchu a neměl by končit "schodem".Dále by měl umožnit spuštění lodi
i při nižším stavu vody.Přivítal bych možnost vyvázání lodi po spuštění a pohodlné naložení věcí a nalodění posádky / nikoliv ze žebříku ale
z plochy -molo,nebo upravený břeh.

[coufalpe]

O investiční akcích ŘVC nevím, tento projekt je zpracováván pro Povodí Labe.
Hodnotíš potřebu protiskuzové úpravy povrchu jako mandatorní? Myslím to tak, že bez ní ti spouštění resp. výjezd z rampy připadal méně bezpečný/náročnější?

Pata rampy je navržena 1.80 m pod min. plavební hladinu a navazuje pravidelně na stávající dno.

Jaký je teda proces spouštění lodi? Zacouvám, kam potřebuju podle přívěsu a parametrů lodě, dám ručku, vylezu z auta, odjistím loď, tu zajistím k úvaznému prvku v rámci sjezdové rampy nebo s ní popojedu k dalbě a zajistím jí tam, pak se vrátím k autu, to zaparkuji a nanosím věci do lodě? Lde mi o to, že v regulovaných úsecích (Hřensko, Děčín, Něštěmice) se dalby neuvažují. Takže tam je uvázání možné pouze v rámci sjezdové rampy, tak jestli to hodnotíš z pohledu uživatele jako bezpečné, když ti bude loďka trochu "poskakovat" sem a tam.

[david]

Trochu si pletete pojmy s dojmy. Zásadní není spuštění lodě, ale její vytažení. Tam jsou zásadní nároky na povrch sjezdu. Vzhledem k tomu, že všechno ve vodě velmi rychle zaroste nějakou hnědou řasou, která neuvěřitelně klouže, případně se sjezd zanese jemným blátem se stejným efektem, je potřeba vymyslet a udělat povrch, kde se pneumatiky "chytí" za všech okolností.
Nevím, jestli husté příčné nízké prahy, nebo něco jiného. Samotný jen drsný povrch se zanese a zaroste.
V místech s větším proudem by bylo vtipné sjezd natočit po proudu a na návodní straně aspoň dalby, svodidla. Zeď, která by dělala "úplav" nejspíš nikdo nepovolí. Ale byla by fajn.
Pro nastupování by bylo ideální malé plovoucí / pevné ( kde je hladina +- stálá a kde zásadně kolísá) molo na povodní straně.

[david]

Ještě bych doporučil se na YouTube podívat, jak takové sjezdy vypadají třeba v USA, a jak se tam lidé trápí, ničí lodě i auta. Dost poučné.

[Husky]

Vzhledem k tomu, že všechno ve vodě velmi rychle zaroste nějakou hnědou řasou, která neuvěřitelně klouže, případně se sjezd zanese jemným blátem se stejným efektem, je potřeba vymyslet a udělat povrch, kde se pneumatiky "chytí" za všech okolností.

...povrch pod hladinou, kde se gumy "chytí za všech okolností" je sci fi.
Nejlépe s autem vůbec do vody nezajíždět. K tomuto účelu jsem si navařil na 4 metrovou lešenářskou trubku kouli a na druhý konec "čubu" a vozím to přivázaný na prikolici s čamacem. Tím sofistikovaným zařízením blbovzdorně nastavím voj a nějaké sračky a slizy na sjížďáku, který se běžně dělají pod hladinou, mně neiritují . Protože já jsem s koly od auta na such.u

Zarážka, tak 7 čísel na výšku, na sjížďáku cca 2-3 od vody není od věci. Málokde jsou, takže klíny taky s sebou.

[Drak70]

Proto asi David doporučuje zhlédnout YouTube,spousta lidí tam skutečně kolikrát zajede celým autem do vody

[RACEK]

Děkuji, že jsi se zeptal.
Povrch rampy asfaltový nebo betonový. V případě betonu jemná příčná striáž 3 mm.
Rampa bez zarážek nebo retardérů.

Dalby musí mít plovoucí molo, tedy takovou plovoucí lávku. Stačí šířka 60 -80 cm. Loď uvazuju na vázáky, nebo oka na této lávce a z této lávky teprve jdu na žebřík a po něm nahoru.

V případě, kde nejde před dalbou plovoucí molo, musí být mezi dalbami něco podélného, tedy vodorovného, třeba trámy, nebo fošny. Může to být i kovové, ale rovné, aby mezi to nezapadaly fendry. Svodidla ne, protože mají velký profil.

Samotné dalby jsou pitomé, protože tam nejdou uvázat nijak fendry.

[RACEK]

U sjezdů, kde nebudou dalby, by bylo dobré mít alespoň nějakou zídku s možností přistání a uvázání. Pro spoustu člunů stačí i malá hloubka. Ale možnost vystoupit suchou nohou je fajn.

Na YouTube bych se ani moc nekoukal. Většina těch klouzavých sjezdů vede do moře a jsou trvale vystaveny přílivu a odlivu a ro v ČR zatím nehrozí.

[david]

Racek: Na YouTube bych se ani moc nekoukal. Většina těch klouzavých sjezdů vede do moře a jsou trvale vystaveny přílivu a odlivu a ro v ČR zatím nehrozí.

To je blbost, co? Řeka nese kvantum jemných částic jílu, rostlin atd. které sedimentují a klouzavý povrch rychle vytvoří.
Stačí se po dívat na břeh po zvýšené hladině. Kdyby tu byl příliv/odliv, tak by to smyl. U nás to smyje až déšť, nebo vlny od plavby.

[Husky]

Děkuji, že jsi se zeptal.
Povrch rampy asfaltový nebo betonový. V případě betonu jemná příčná striáž 3 mm.
Rampa bez zarážek nebo retardérů.

....Proč bez zarážky? víš to? někdo ji použije ( např.přepřahá na tyč). kdo ne, snadno to přehrcne
...striáž je pod hladinou na hovvno a ta jemná 3mm co navrhuješ, už vůbec
...nejtrvanlivější povrch je spárovaný kámen (bazalt, granit). asfaltová rampa je pitomost. vymysli technologii pokládky "balené" pod vodou a dostaneš nobelovu cenu za vysoké iq

[Husky]

To je blbost, co? Řeka nese kvantum jemných částic jílu, rostlin atd. které sedimentují a klouzavý povrch rychle vytvoří.
Stačí se po dívat na břeh po zvýšené hladině. Kdyby tu byl příliv/odliv, tak by to smyl. U nás to smyje až déšť, nebo vlny od plavby.

Máš pravdu, ptoti těm sračkám není obrana (až na zarážky-sic nelikvidují příčinu, ale někdy pomůžou v důsledku), ale na moři je to +- stejný. akorát o něco horší pod čarou odlivu

[RACEK]

Všechny sjezdy co znám v čR, tak kloužou pod vodou, nikoli nad vodou.
Uvedu jako příklad nejpoužívanější Slapy u hráze.
Hladký asfalt a beton. I s dodávkou s náhonem na přední nápravu jsem schopen vytáhnout vlek 1,5 tuny.
Limitem pro mě není prokluzováni kol, ale výkon motoru a spojky.
Když na sjezdu budou nějaké zarážky, nebo retardéry, tak se přes ně ani nerozjedu, nehledě na to, že to s lodí zbytečně drncá.
Takže za mě rovný povrch.

[Husky]

Všechny sjezdy co znám v čR, tak kloužou pod vodou, nikoli nad vodou.

Limitem pro mě není prokluzováni kol, ale výkon motoru a spojky.
Když na sjezdu budou nějaké zarážky, nebo retardéry, tak se přes ně ani nerozjedu, nehledě na to, že to s lodí zbytečně drncá.
Takže za mě rovný povrch.

...to už tak se sjížďáky bývá, že kloužou potvory jen pod vodou (o tom se tady již dobrou čtvrthodinu bavíme )

...když je profil retardéru správně navržen ("návodní" hrana s mírným úhlem), tak se rozjede bez problémů skoro každý .

[RACEK]

Problém je u sjezdů, kde je porostlá řasami i ta část nad vodou, tedy ta kde stojím s autem.
Toto je možné jen díky přílivu a odlivu, nebo na přehradách s elektrárnou se špičkovým výkonem, kde hladina výrazně klesá, tak o 2 metry.
Na Labi nic takového není.

Sjezd s retardéry jsem ještě neviděl, takže by mě dost pomohla fotka.

[RACEK]

Striáž 3 mm jsem doporučil, aby byl maximální záběr pneumatiky, ale mohli po tom chodit také lidé bosí.
Aby to v létě do bosích nohou nepíchalo.

[Zahajskej]

Striáž nesmí být rovnoběžně s hladinou, tak jak by to bylo vhodné pro lepší záběr pneu, zanesla by se spadaným bordelem. Ideálně by byla pod úhlem např.45 stupňů, tak aby se při dešti vyplachovala a bordel mohl odtékat. Jak se dělalo dříve na sjezdech ke garážím, do živého betonu se hráběmi udělal "stromeček".
Po proudu udělat vedle sjezdu ztužení břehu např.trámy, pražci, betonovými bloky s úvazem tak, aby bylo možno nastoupit suchou nohou.

[RACEK]

Na Labi, kde je proud a kde nemůžou být dalby s molem, bych navrhoval toto řešení.

Skluz je kus zapuštěný do břehu, takže po celou dobu nakládání lodě, je to kryté před proudem. Ty boční zídky jsou šikovné pro nastupování suchou nohou, nebo dočasné vyvázání lodi po dobu manipulace s vlekem a autem.

[Husky]

Ty "zide" podle sjížďáku, jsou narozdíl od striáže dobrý nápad
jsou běžné např. v Anglii ( téměř vždy alespoň z jedné strany), přesně z těch důvodů co popisuješ.

na balkáně, včetně česka, to ještě neznáme