Loď na zimu venku?

[ZacatecnikDan]

Ahoj,
než upgraduju ze své minilodi na nejaký rozumný trailer sailer, řeším kde ji skladovat, což o to na zahradě je místo, ale není hala ani garáž a po zkušenostech se stavebním úřadem už se nechci ani pokoušet něco stavět.
Otázka tedy je, když bude loď přes zimu venku, jak moc ji tím uškodím? Lokalita je jižní Morava, takže zima je až na pár dní v roce mírná. Na loď bych udělal nějakou celtovinou a komplet zakryl.
Nechci teď řesit jaká loď to bude ale omezím se na laminátovou okolo 20ti stop. Když vyndám baterku a motor, plachty dám domů, je nějaký riziko že loď "bude trpět" ? Chápu že temperovaná hala je ideální ale nejsou peníze a zahradu mám a místo na ni taky.
Někdo nejaké zkušenosti, postřehy?

[Pavel-Sulc]

Naše loď je 50 let pod plachtou na zahradě, je 11m dlouhá a váží 7000kg.ˇLoď přikryjreš persenikem tak aby větrala a můžeš na ní celou zimu pracovat jako já. Vytápět halu Tě bude stát nemalý peníz pokud hala nebude dobře izolovaná.

[ZacatecnikDan]

Máš nádhernou loď!!!

Dobrý vědět že nepotřebuju temperovanou halu, dík

[geronimo]

Důležité je větrání, aby se v lodi nesrážela vlhkost a nezačala ti loď plesnivět. Nech pootevřenou luknu, nejlépe i vchod do kajuty (pokud to jde z důvodu vykradení). Dobré je nainstalovat dovnitř nějaké malé elektrické topení s časovým spínačem, nebo stačí žárovka a několikrát za den to zapnout na pár minut, vzduch se trochu ohřeje a zajistí proudění. Vystěhuj z lodi vše, včetně matrací, oblečení atd. co by mohlo plesnivět a zasmrádnout. Stejně tak potraviny, piva....Pokud máš vestavěnou nádrž na vodu, tak vypustit a potrubí a čerpadlo vyfoukat, aby tam nezůstala voda.
Pokud budeš celou loď zakrývat plachtou, je lepší vyrobit jednoduchou konstrukci ještě nad stěžeň, třeba z bambusových tyčí (dají se koupit v zahrádkářských potřebách) dají se svazovat a ohýbat. Je to lepší, než hodit plachtu přímo přes stěžeň, který má různé kování a plachta se do jara roztrhá. Nech na přídi a zádi volný prostor, aby se pod plachtou větralo a nekondenzovala vlhkost. Lepší je postavit lehkou rozebíratelnou konstrukci a dát na ní lehkou laminátovou krytinu a na jaře to zase celé zase demontovat. Plachta má tu nevýhodu, že jí voda nebo těžký sníh prohne, udělá "lavory" a časem se protrhne. Navíc pokud to máš u baráku pod oknem ložnice, tak celou zimu plachta ve větru šustí, třepe se a je to docela kravál.

[geus]

Nebo ji nech na vodě cely rok. Já.nechavam lodě na vodě celoročně jak velké tak malé

[RACEK]

?

[RACEK]

Na loď dávám plachtu ze starého billboardu. Je pevná, takže se neprotrhne. Je těžká, takže nešustí. A je za dobrou cenu.
K sehnání na tel 724393498
Matrace na zimu něčím podložit, aby větraly ze spoda.
Plachtu dávám přes položený stěžeň a ostré kování na stěžni omotám raději hadrem.

[geronimo]

Ještě jsem našel článek z polského magazínu, který jsem kdysi se svolením autora jachtaře Marcina Palacze překládal.... fotky jsou v předchozím příspěvku.

Každý rok na konci sezóny přijde čas vytáhnout loď z vody a připravit ji na půlroční období zimy, deště, sněhu a větru.

Málokdo má možnost svoji loď uskladnit v hale pod střechou, v garáži, nebo alespoň pod zastřešenou pergolou. Většina lodí přes zimu stojí venku a proto je dobře ji zakrýt plachtou, která ji bude chránit před deštěm a vlhkostí, prachem a špínou, ale i ultrafialovým světlem.

Zdá se to jednoduché, přiměřeně velkou plachtu, nebo dvě menší, přehodit přes loď, přivázat za oka ke stojanu nebo vleku a je to! Přiznejme si, kolikrát za zimu jste museli takové zakrytí opravovat ? Všichni víme, co dokáže vítr, nebo jak dokáže vytrvalý déšť naplnit prověšenou plachtu sto litry vody, která ještě zmrzne. Pak se přinejmenším plachta roztrhne, nebo se vahou ohne sloupek zábradlí. Oka plachty se utrhají, částečně uvolněná plachta se ve větru tře o gelcoat na boku lodi a na jaře je zase co opravovat.

Správnou ochranu lodi samozřejmě zajistí masivní plachtovina vyrobená na míru odborníky, instalovaná na profesionální konstrukci. Náklady na takovou instalaci jsou však vysoké několik desítek tisíc korun.

Existuje však laciný a jednoduchý, v průběhu let odzkoušený způsob jak zakrýt loď. Tato metoda dobře funguje při způsobu zimování s položeným stěžněm, ale dá se použít i při zimování s postaveným stěžněm, jen na úkor spolehlivosti a těsnosti zákrytu.

Prvním krokem je výběr správné plachty. Není třeba pokoušet se vymýšlet a objednávat složitý tvar plachty přesně na loď. Stačí obdélník, někomu vyjde čtverec.Délka by měla být asi o 20% delší než je celková délka lodi. Šířka by měla být taková, aby na obou stranách lodi vysela skoro až na zem, s ohledem na to, zda máte loď ploutvovou, nebo kýlovou. Celkovou šířku změříme až bude konstrukce na loď hotová.

Tloušťka plachty, s ohledem na životnost, čím silnější, tím lepší. Z tohoto hlediska se jeví použití autoplachty na kamion lákavě, ale její hmotnost 700g/m2 vychází u plachty 8 x 10 metrů na 50 kg a instalace takové váhy přes loď ve výšce 2-3 metry nad zemí je problematická, nehledě na její cenu.

Pro naše účely bude stačit levnější materiál, který má plošnou hmotnost 250-300g/m2. Taková vám na lodi vydrží i deset zim. Plachta by měla být položena na konstrukci a ta by měla umožňovat volný průtok vzduchu nad palubou mezi plachtou a lodí, měla by být lehká, pevná ale i pružná. Konstrukce zabraňuje otěru mezi plachtou a jakoukoliv částí lodi, ať už palubou, nebo vyčnívající částí jako je zábradlí. Zabraňuje tvorbě prohlubní v kterých by se mohla hromadit voda nebo sníh, a zároveň poskytuje přístup majiteli do kokpitu a kajuty v zimním období. Konstrukce je vyrobena z běžně dostupných materiálů a komponentů a dá se snadno dovézt osobním autem do mariny, kde loď zimujete.

Podrobnosti snadno pochopíte z přiložených fotografií a rozměry přizpůsobíte velikosti své lodi.Na začátek budeme potřebovat dlouhý „luk“, který je podélnou páteří konstrukce.

Tady se nabízí myšlenka použít k tomuto účelu stěžeň, ale i ten si zaslouží ochranu, zvláště nové, na bílo eloxované profily jsou náchylné k poškrábání.Neměl by být vystaven otěru o krycí plachtu. Je příliš těžký ho zvedat do potřebné výšky nad palubu a navíc je vybaven různým kováním, které by mohlo poškodit krycí plachtu.

Jako nejvhodnější materiál na páteřní „luk“ se osvědčil bambus. Je lehký, pevný, pružný a přitom laciný. Dá se koupit v zahradnických prodejnách jako podpora pro rostliny v délce 3 metry a průměru 2,2-2,4 cm.

Luk tedy vyrobíme ze čtyř k sobě svázaných prutů bambusu. Používáme obyčejnou lepicí pásku a elektrikářské plastové stahovací spony. Na potřebnou délku pruty opět nastavíme svázáním a spoje prostřídáme.V letní sezóně vše můžeme snadno rozebrat a uskladnit.

Na střední části je bambusová páteř podepřena dřevěnými hranolky, vpředu na příďovém koši, na zádi musí byt dostatečně nad stěžněm. Stěžeň je podepřený minimálně na třech nebo čtyřech místech, aby se neprohýbal.

Dalším prvkem konstrukce jsou plastové trubky o průměru 25 mm, které se používají na rozvod studené vody. Ty se dají na převoz stočit do průměru 1m.

Jednotlivé oblouky se připevní opět elektrikářskými sponami ke sloupkům zábradlí a nahoře k bambusové páteři. Mezi jednotlivé oblouky se podélně přiváže několik (5-6) provázků, v celé délce lodi, které zpevňují celou konstrukci a zároveň podpírají plachtu mezi oblouky.

Plachta musí být po položení na konstrukci pevně přivázána ke koze nebo vleku, na kterém loď stojí. Oka plachty většinou nejsou dostatečně pevná a trvanlivá vůči silným nárazům větru. Zásadní roli pro udržení plachty přes celou zimu hraje silné lano, dostatečně pevně uvázané kolem celého trupu lodi. Plachta je jím dostatečně silně stlačená po stranách. V případě potřeby použijte více lan. Je důležité, aby lana byla opravdu těsně uvázaná. V přídi i na zádi nechte pod stěžněm dostatečně velký otvor, aby mohl pod plachtou proudit vzduch nad palubou.

Oka plachty přivážeme lany ke koze nebo vleku, ale mají pouze pomocnou roli. Je dobré zajistit větrání i interieru lodi pootevřením lukny. Pokud máte možnost trvalé elektrické přípojky, můžete do lodi instalovat malý ventilátor, který přes spínací hodiny několikrát za den vymění vzduch uvnitř lodi.Stejnou službu udělá i bezpečně zavěšená žárovka, která několikrát denně zahřeje vzduch a ten začne proudit.

Tento návod je lety prověřený a odzkoušený. Poskytl ho zkušený polský jachtař Marcin Palacz.

[ZacatecnikDan]

Super diky moc za věcné příspěvky, paráda, vidím že venku při troše šetrnosti není problém

[Husky]

Ty konstrukce sice vypadají sofistikovaně, ale jsou použitelné jen někde. U nás by si s každým takovýmto stanem lehce poradila první zimní bura a letělo by to k dálnici jak čínskej drak.
Základem je kvalitní vypnutá plachta dobře a dokonalé zajištění stability.
Používám vyztuženou měkčeným PVC pokrytou obdélníkovou plachtu pro kamiony s oky v gramáži 700g/m2, (+-desítka).
Loď přikurtuju dvěma 4 t kurtami k bokům vleku a jednou kurtou k držáku navijáku jako při transportu. Loďku pak zabalím jak nemluvně a plachtu dole stáhnu přes oka lanem. Vlek pak vyheveruji aby šel položit ve 4 bodech na betonové sokly, demontuju kola a celý vlek přivážu čtyřmi 4t kurtami k okám, které jsou na chemii v betonu cca 3 m od lodě. Dále spojím spodem protilehlá oka plachty slabšími kurtami a přiměřeně vypnu.
letos to vydrželo orkanskou buru 180km/h , loni u ožujku 220 (v poryvech)

Za slabinu jsem považoval špatné větrání a s tím spojené plísně. Nepotvrdilo se.


S parkováním venku vzniká také nebezpečí útoku hlodavců na kabeláž plavidla. Poučen z předchozích nezdarů, používám "myšoplaš".
ani toulavý kočky nemaj šanci se do plavidla dostat a do něho, jak je jejich zvykem, "censored"...

[geronimo]

Dan se ptal na zimování lodi doma v ČR.... předpokládám, že Husky zimuje loď na Sněžce, protože cituji :
Nejvyšší rychlost větru v České republice byla naměřena na Sněžce 23. února 2020. Vítr dosáhl rychlosti 223 km/h. Překonal dosavadní rekord z 19. ledna 2007. Tehdy vítr dosáhl rychlosti 216 km/h.


Husky nic ve zlém....

[Husky]

... na Sněžce by to byla ještě pohoda
jsou horší místa...tedy v česku asi opravdu ne, ale já parkuju čamac u N. Ždrila na konci Velebitského kanálu. Tam jsou dost specifický podmínky, takže máme takové bury, že nám je "závidí" i ošlehaní domorodci z Pagu.

místní se nebojí ni davola, ni Srbina, ale ze zimní bury má panickou hrůzu...já už taky, zažil jsem 2x orkansku buru (samozřejmě na souši, na vodě bylo peklo)

[geus]

No nevím teda ale nevidím rozdíl mezi tím stát na souši nebo má vodě. Ti hlodavci když chtějí ti vlezou do lode i na vodě

[Husky]

...to si piš, že vlezou, svině a to i když namažeš vázací lana vazelinou. Jediný co hlodavce spolehlivě odpudí je předchozí nezvaná návštěva nevykastrovaného kocoura, který ti znectí svými výměšky loď (nemůžu napsat, že tam nachčije, to je censored). Ale to taky fakt nechceš

[david]

Nevím jak to dělám, ale za 54 let co mám různé lodě jsem měl všeho všudy před dvěma roky jednu myšku. Teda bordel nadělala v zásobách jídla a to bylo všechno. Kočku tam nemám.

[geus]

Mě do lodě jako nejdou ,ale na molo a na loď jako palubu tak tam mi chodí a jak vylezu tak skáčou do vody

[Pavel-Sulc]

Ahoj tady máš návrh na konstrukce na palubu i zem. Plchetnice mají kontrukci většinou na palubě motoráky na zemi. Dej pozor na množství sněhu na perseniku a konstrukci
https://www.google.com/search?q=b%C3%A5 ... s-wiz-serp

[Husky]

Nevím jak to dělám, ale za 54 let co mám různé lodě jsem měl všeho všudy před dvěma roky jednu myšku. Teda bordel nadělala v zásobách jídla a to bylo všechno. Kočku tam nemám.

Někdy se nejedná jen o myši.
Loni koncem jara jsem chtěl vyrazit na moře a odplachtovajíc čamar, zůstal jsem zděšen. V loďce se nacházelo množství organizmů z říše hmyzu a to ne ledajakého, nýbrž dalmatského.
Jednalo se o dva druhy stonožek. Kulatá, černá, 5 cm dlouhá, mírně jedovatá. Placatá průhledná, 10 cm dlouhá, dost jedovatá. Dále mi tam proniklo z buše několik zmasilých švábů a jedno ještě průsvitné mládě škorpiona, ale fotr i mutr byli nablízku. Deratizace a odhmyzení plavidla byla zdlouhavá, trochu nebezpečná a nákladná operace.
Otázka zněla co s tím?
Ptát se Chorvatů nemá význam. Jsou v hmyzoznalectví a zoologii vůbec velmi slabí. Když na naši agentku vykoukl z poštovní schránky gekon, dostala hysterický záchvat, skákala metr vysoko a řvala tarantula, tarantula! A to je ta paní vystudovaný právník. Když rudar Damir potkal v našem maslinom vrtu hada, zařval zmija poskok! Popadl lopatu a ubohého neškodného blavora rozpůlil. Chorvati jsou vášniví paliči a hrdinní hadobijci.

Ale zpátky. Někde na netu jsem se dozvěděl, že nebezpečné hmyzy okupující můj čamac, likviduje ještěrka zvaná gekon. A gekoni maju svoju kuču v naší poštovní schránce, kde hřadují pod stříškou na výstužném plechu a kálejí odsud na chorvatské složenky, což já si nemohu dovolit. Koupil jsem tedy novou poštovní schránku a tu původní s gekony dal před zimním zaplachtováním do lodě. Když jsem letos koncem ledna loďku zkontroloval, nebylo po nějakém hmyzu ani památky a sytí gekoni spokojeně hřadovali u svojej kuče.

[Pavel-Sulc]

Ahoj ve Stockholmu nás obtěžují mouchy a komáři a na ně platí v létě i zimě síť na komáry Domnívám se že je použitelná na jihu. Kamarádovi se tady do lodě dostala po kabelu myš a prokousala mu díru do skříňky kde v létě mají jídlo. To tam v zimě namají ale vůně myšku přilákala. Nenechávej nic viset z lodě, lana, kabely. Dej na ně kotouč asi CD tak aby ho myška nepřelezla. Větrací otvory do lodě zakrej sítí aby ani hmys neprolezl. My takový problém nemáme. Pozdrav Pavel