Pirovac Adriatic Charter base manager Miro

[vjurek]

Všechny členy varuji před praktikami base managera Miroslava Tomalčeva, „Mira“, od Adriatic Charter z staveniště maríny v Pirovacu. Samotná marína se tu již probírala a situace se neustále zhoršuje. Stavební práce pokračují, ale devastace sociálek taky. Při mém odjezdu koncem května už na pánských záchodech nezbývalo prkýnko ani jedno, zato ruličky od spotřebovaného (a nenahrazovaného) toaletního papíru se vesele kupily na jejich plastové střepy.
Zpět ke kujónovi Mirovi. V týdnu od 24. do 31. jsem s kolegou kapitánem jel souplavbu dvou identických Bavárií 37 z roku 2007 od Adriatic Charter v Pirovacu. Lodě jsme převzali bez zádrhelů a s naloděnými posádkami vyrazili. Plavba měla být 2 x 2 posádky, obě firemní akce, ta první od soboty do středy ráno, druhé posádka z jiné firmy se měly naloďovat ve středu kolem poledne.
Obě lodi jely po celou dobu v těsném závěsu a stejným způsobem využívaly plachty a motor.
Při tankování po první posádce v úterý odpoledne jsem já po nějakých 11 najetých motohodinách doplňoval 13 litrů paliva. To se mi zdálo trochu málo, ale jak z odvzdušňovacího přepadu, tak z čerpacího otvoru stříkala nafta, i když jsem napouštěl velmi pomalu a opakovaně nechával vybublat. I při pouhých 21 kW motoru se mi to sice trochu nezdálo, ale s naftou stříkající z plnicího otvoru se moc hádat nedá. Netušil jsem, kolik tankoval kolega a jen pro zajímavost jsem se ho optal. Nahlásil 80 litrů, což by znamenalo spotřebu přes 7 litrů na hodinu. Měřák samozřejmě ukazoval od začátku plavby až do tankování plnou.
Takže problém.
Po návratu do maríny jsem hned hlásil Mirovi, že je problém s naftou na kolegově lodi, protože dotankování po identické trase je dramaticky rozdílné.
Jeho odpověď, spotřeba kolegovy lodě je normální a já jsem dotankoval málo a víc už doplnit nešlo, protože nádrž je v lodi usazená tak, že je plnicí konec níž, než přední část nádrže.
Já jsem na to reagoval prohlášením, že s tím zásadně nesouhlasím, protože jsem měl ještě v paměti cca třílitrovou spotřebu Duffour 385 se srovnatelným motorem, se kterou jsem jel o pár týdnů dřív. Miro poslal na mou loď technika, který rozebral inspekční otvor s plovákem měřáku a zjistil, že nafty je tam asi na dva centimetry od vršku nádrže.
(Zde upozorním, že Bav 37 2007 má nádrž na 150 litrů a podle Mirovy matematiky by při „normální“ spotřebě 7 litrů na hodinu musela v tuto chvíli na mé lodi chybět půlka nádrže.)
Na toto zjištění Miro nijak nereflektoval a po chvíli argumentování jsem navrhl, že víc budeme vědět po druhé polovině plavby, kdy obě lodě opět pojedou identickou trasu a opět dotankují.
Nafotil jsem měřáky motohodin a vyrazili jsme.
Druhá půlka týdne znamenala 14 motohodin. Já jsem dotancovával 39 litrů, což mi dalo dohromady spotřebu 52 litrů, čemuž bych věřil. Druhá loď dobírala 19, tedy dohromady 100.
Po návratu do maríny jsem se pustil do půlhodinové, matematicko logické argumentace z mojí strany a půlhodinového pindání kravin, vytáčení, míchání a překrucování fakt ze strany Mira. Zkoušel jsem mu věc vysvětlit hned několika způsoby, ale pokaždé, když mu došly argumenty, začal míchat údaje z obou lodí nebo se vymlouvat na nefungující měřáky a špatné uložení nádrží. Podle něj jsem já dotankoval abnormálně málo, spotřeba 50 litrů na 25 motohodin je podle něj nesmysl a je to výhoda pro mě, tak co po něm chci.
Posledním pokusem o rozumné vysvětlení bylo, když jsem mu na papíře vypočítal, že pokud by loď kolegy za první část týdne spotřebovala 80 litrů paliva za 11 hodin, a za druhou část týdne dotankovala pouze 19 za 14 hodin, tak by při dané spotřebě, muselo v nádrži chybět 80 litrů nafty, tedy více než polovina. Navrhnul jsem, že tedy otevřeme inspekční otvor nádrže na kolegově lodi a podíváme se, kolik je tam nafty.
Najednou byla nádrž zase podle Mira uložená tak, že inspekční otvor je mnohem níž, než konec s přívodem tankovací hadice (tedy naopak, než co tvrdil uprostřed týdne) a i chybějící půlka by podle něj nešla poznat.
Když jsem vyjádřil pochybnost, tak najel na agresivní návrh, že teda zavolá mechanika, který pumpou vyčerpá naftu z obou lodí a pokud v každé nebude přesně 150 litrů paliva, tak rozdíl doplatíme.
Na takové opatření jsem neměl čas, protože posádky odjížděly už v pátek večer a já s nimi, takže jsem oponoval, že to není nutné, že podle jednoduchých pravidel matematiky by stačilo otevřít nádrž na kolegově lodi, která by musela být podle jím deklarované normální spotřeby 7 l na hodinu poloprázdná, nebo se znovu podívat do mojí, ve které by muselo zbývat už jen cca 25 litrů paliva (matematika platí, najel jsem cca 25 hodin a při „Mirově spotřebě“ 7 l bych vyjel 175 litrů paliva a dotankoval pouze 50).
Tady už Mirovi došly i vytáčky, tak přišel s tím, že se zatím bavíme jako kamarádi a on mi věří, ale jak může vědět, že jsme vážně dotankovali těch 80 litrů a najeli ty hodiny, že to tvrdím já … Takže mě v podstatě nazval lhářem. (Přestože, když by na to přišlo, tak na tato fakta bylo na každé lodi 6 svědků a elektronické důkazy.) V tu chvíli jsem odešel z kanceláře, protože mi bylo jasné, že jsem narazil na podvodníka, se kterým nic neudělám.
S mou situací už nic neudělám, neměl jsem absolutně žádné páky a možnost obrany. Jediné, co můžu udělat, je varovat zbytek jachtařstva.
Lodě z této báze zajeďte okamžitě po vyplutí dotankovat do Hraminy a jakékoliv manko okamžitě telefonicky hlaste s požadavkem na proplacení.
Dávejte si veliký pozor na lodě z této báze. Jsou možná levné, ale nestojí to za to a base manager je lhář a podvodník.