namorna vysielacka

Vše o spojeni VHF, GPS, GSM, UMTS atd.

Moderátoři: Pepa, windward, vilma

Anonym
účet uživatele zrušen
Příspěvky: 8271
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 159

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod Anonym » čtv úno 16, 2017 3:03 pm

Máš na mysli toto?:
Obrázek
Uživatelský avatar
Yachtmeni
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 13
Registrován: pát srp 09, 2013 2:00 am
Reputace: 0
Kontaktovat uživatele:

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod Yachtmeni » čtv úno 16, 2017 3:20 pm

K dosahu VHF ručky: v zásadě záleží na každém metru výšky nad hladinou. Je to důležitější než výkon. Pokud by někoho zajímalo - při komunikaci auto-auto (cesta k moři) byl dosah tak 1-1,5km, pokud byla použita malá magnetická anténka na střechu (VUM-201 cca 45 cm) a signál tak vyveden mimo auto, šlo s námořní VHF ručkou Midland Pacific udržovat spojení tak na 10 km (v ČR)- 15 km (v Maďarsku).
Uživatelský avatar
Jardasu
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 627
Registrován: pát bře 30, 2007 2:00 am
Reputace: 75

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod Jardasu » čtv úno 16, 2017 5:13 pm

Jirko a Yachtmeni, díky moc, myslím, že jsem měl podobné podklady, ale kombinace malé lodičky (v sedě je anténa tak v 1 metru výšky, kdyby byla na stěžni, tak cca v sedmi metrech), oblast, ve které jsme se pohybovali je poměrně daleko od Splitu a Rijeky a navíc jsme se drželi v radiovém stínu ostrovů. To vše dohromady, spolu použitým přijímačem asi udělalo své.
Data jsem si stahoval přes telefon, to bylo zcela bez problémů, spíše mne zajímalo, kde udělali soudruzi z NDR (tedy já) chybu.
Uživatelský avatar
prcekee
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 162
Registrován: pon pro 05, 2011 1:00 am
Reputace: 2

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod prcekee » čtv úno 16, 2017 5:44 pm

HX870E cca 8000Kř VS Baofeng 800Kč to asi ne,

pokud mám mit u kormidla stanici s kterou slyšim na regatce někoho neustále něco na někoho pokřikovat v rádiu tak rozhodně Baofeng kterého co chvili někdo obouchá mám ho u kormidla nebo jako člen posádky v bundě a přežiju i utopení Baofa, život bych mu nesvěřil při záchraně na gumáku nebo ostrůvku, výhoda Baofa je nejen cena ale rozsah i na PMR a FM, s malym originál pendrekem někdy propustila více než kvalitnější Midland, pro lidi kteří jezdí jakoukoli vodu víc než 14 dní v roce je to zbytečná hračka pro nás ostatní levný zdroj informací mývám ji zaplou i v "posteli" kdy je lodní stanice vyplá poslouchám FM rádio a stanice na pozadí scanuje navolené kanály ale i tak se nam podařilo ignorovat zakázanou zonu plavby kvůli vojenskému cvičení


ručka v kajutě je výrazně více hluchá než na palubě (čím výše tím lépe), externí antény pro ručky jen pokud víte co děláte (nedoporučuji)
kabel do stanice bez konektoru jen v případě zoufalství a boji o záchranu
Uživatelský avatar
Lemon
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 239
Registrován: pon bře 10, 2014 1:00 am
Reputace: 38
Bydliště: Šumava
Kontaktovat uživatele:

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod Lemon » sob úno 18, 2017 12:07 am

U externí antény na lodi, stěžni atd. je tu ještě jedna důležitá věc, kterou nikdo zatím nezmínil. Věc, která může velmi razantně ovlivnit dosah lodní stanice.

Přispůsobení!
Aby se veškerá energie z vysílače dobře vyzářila anténou, můsí být impedance antény na pracovním kmitočtu stejná, jako impedance vysílače. V prodeji jsou různé externí antény, ale většina uživatelů ji jen koupí, namontuje, připojí k rádiu a hotovo. A možná , že ani netuší, že v některých případech ta anténa skoro vůbec nevysílá. Velice totiž záleží na tom, kde je anténa umístěná - z hlediska protiváhy. Laicky řečeno, kolik kovového materiálu je vedle paty antény a kolik kovu okolo zářiče a zářič ovlivňuje. Viděl jsem i instalaci, kdy anténa byla pomocí distance přivázána cca 5 cm od kovového stěžně ( souběžně ) Taková anténa nemůže vůbec vysílat a jen díky tomu, že v moderních radiostanicích jsou obvody na omezení výkonu při špatném PSV vysílač radiostanice přežije.. Podobně je tomu u antény umístěné jen na laminátu, jako protiváha je zde jen samotný koaxiál od rádia k anténě. To je při provedení antény jako 5/8lambda nedostatečné, u provedení jako 1/2 lambda to až tak nevadí. Ale to už je zase trochu jiná problematika, daná impedancí zemního systému antény s různým provedením zářiče.
To , jestli je anténa dobře přispůsobená a tím pádem dobře vysílá věškerou energii se měří tzv. PSV ( SWR ) metrem. Je to zařízení, které se připojí mezi rádio a anténu ( konektor od antény se připojí s měřiči a další propojkou se propojí měřič s rádiem. A při klíčování se měří poměr stojatého vlnění. Mělo by být co nejmenší - rovno 1. V tomto případě se veškerá energie vyzáří do prostoru. Při PSV = 5 se přibližně polovina energie odrazí z5 do radiostanice a anténa vyzáří jen tu druhou půlku. V tomto případě se samozřejmě zmenší dosah vysílače. Při čtvrtinovém vyzářeném výkonu už je ztráta dosahu podstatná. Jenomže při tak velkém "nepřispůsobení" vetšinou vysílač radiostanice podstatně omezí svůj výkon aby se nezničil jeho koncový stupeň , takže opravdová vyzářená energie může být jen zlomek té, která by byla při správně nastavené anténě.
Tedy pokud máte možnost, nechte si anténu "změřit", SWR(PSW) metr vlastní radioamatéři, případně lze zapůjčit ve specializovaných firmách, ale pokud jste problematiky neznalí, doporučuji kontrolu a nastavení anténního systému svěřit odborníkovi.
Podobná problematika je i u antén ručních radiostanic. Pendrek u hojně používaného Bayfňuka je na lodních kmitočtech značně nepřispůsobený a nevyzáří tolik energie jako na amatérských pásmech. Pokud někdo chce o problematice vědět víc, koukněte sem: http://mujweb.cz/cb16/psv.htm Týká se to sice CB pásma 27MHz , ale veškeré moudro lze v podstatě aplikovat na jakékoliv kmitočty.

Co se týče dosahů radiostanic toliko tu poptávaných tak typický dosah VKV radiostanice s výkonem 25 W a anténou ve výšce 10 m mezi dvěma plavidly na moři je -10 NM. To se uvádí jako "mustr" a jedná se o ještě kvalitní a jisté spojení s výborným poměrem signál/šum. V praxi lze ale navázat spojení i několikanásobně delší! Já mám otestováno poměrně kvalitní spojení z auta ( mobilní anténa ) do auta z břehu na břeh přes moře na vzdálenost cca 50km s výkonem 10W . Sice na kmitočtu 145MHz, ale lze předpokládat, že i na kmitočtově blízkých lodních kanálech, výkonu 25W a kvalitní a vyladěné anténě bude dosah na moři podobný! Vzhledem k výšce antény a většímu výkonu i o něco větší. Odhaduji, že s uvedenou "vzorovou" lodní sestavou bude ještě v nouzi možné spojení na hranici 80-100km. Komunikovatelnost v těchto krajních stavech ovlivní i citlivosti a selektivita radiostanice. Různí výrobci můžou mít tyto parametry rozdílné. S rostoucí vzdáleností mezi plavidly klesá poměr signál/šum - v relaci bude mnohem více šumu a komunikace bude méně srozumitelná. Při takových relacích je vhodné používat hláskovací abecedu a přijaté informace potvrzovat, protože ve spojení budou úniky díky pohybu (kývání) lodě (stěžně).

To jsem se zase zakecal... ;)
david
moderátor
Příspěvky: 5320
Registrován: pon led 02, 2006 9:30 pm
Reputace: 151
Bydliště: loď,momentálně v Davli

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod david » sob úno 18, 2017 10:01 am

PSV metr je univerzální na různá pásma? mám ho někde ještě od CB, tak jestli by to s ním šlo.

jo a taky mi kdysi jeden CB povídal, že záleží i na délce svodu, že by měl být nejlépe nějakým násobkem vln.délky. Co ty na to?
Uživatelský avatar
Lemon
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 239
Registrován: pon bře 10, 2014 1:00 am
Reputace: 38
Bydliště: Šumava
Kontaktovat uživatele:

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod Lemon » sob úno 18, 2017 12:07 pm

david píše:PSV metr je univerzální na různá pásma? mám ho někde ještě od CB, tak jestli by to s ním šlo.

jo a taky mi kdysi jeden CB povídal, že záleží i na délce svodu, že by měl být nejlépe nějakým násobkem vln.délky. Co ty na to?


Záleží na konstrukci toho PSV-metru - ty pro CB jsou většinou udělané tak, že měří v CB pásmu 27MHz nejen SWR ale lze měřit i výkon. Kmitočtově směrem dolů je to většinou použitelné, ale klesá citlivost (pro měření na nižších kmitočtech je třeba velký výkon vysílače) ale kmitočtově směrem nahorů to nemusí vždycky fungovat dobře.
Ale některé typy CB reflektometrů jdou i na 150MHz použít bez problému http://www.cbradio.cz/forum/read.php?14,90063 Poměrně jednoduše to lze zjistit připojením kvalitního zatěžovacíhop bezindukčního odporu 50OHmů k SWRmetru místo antény. Připojit radiostanici, naladit nějaký kanál na 150MHz a zaklíčovat. Veškerá energie jde pak do zatěžovacího odporu, SWR metr by pak měl předpokládat, že je to naprosto prerfektní anténa - ten odpor 50OHMů supluje právě tu ideální anténu. V případě, že lze normálně měřit, tedy dopředná vlna lze potenciometrem nastavit na 100 procent a po přepnutí na odražený wýkon ukáže SWR metr nulovou výchylku ( PSW=1 ) (případně jen nepatrnou výchylku velikosti tloušťky mečicí ručky ), lze úspěšně takový SWR metr používat i v pásmu 150MHz. Lhát samozřejmě ale bude stupnice výkonu, ta je cejchovaná jen pro oněch 27MHz.


Na délce svodu nezáleží, pokud má svod ( koax ) 50 Ohmů impedanci, stejně jako anténa a transceiver. Ty určité délky , to je takový mýtus z dob, kdy se pro 50 Ohmů TRX a 50 Ohmů impedance antény používaly i svody z levných a dostupných TV 75Ohmů koax. kabelů. V tomto případě musela být délka přesně daná ( násobky elektrické čtvrtvlny zkrácené činitelem zkrácení kabelu - záleží na dielektriku, izolaci mezi plášťem a středním vodičem ) Aby se impedance 75 Ohmů svodu na koncích transformovala na oněch 50OHMů. Ale to už jsme značně vzdáleni od tématu.

Ke svodu snad jen ještě poznámku, že je třeba kvalitní kabel - koaxiál. Hojně používaný RG-58 6mm kabel má při 160MHz na 10 metrch útlum cca 2,2 dB, na 15 metrech okolo 3dB. 3 dB ztráta je poloviční výkon na konci kabelu, při výkonu 25W na 15m úseku RG58 kabelu zbyde na konci jen 12,5W :o
Takže zisková anténa 3dB někde na na stěžni má sice zisk 3dB, ale zbytečné 3dB protopíme na kabelu k ní, takže výsledek je jakoby anténa se ziskem 0dB. Což neznamená, že by to nefungovalo vůbec, ale půlka výkonu je pryč. Dosah spojení je na výkonu závislý nelineárně ( druhá mocnina ) , neznamená to jako třeba v analogii s motorem který má 20HP, že při 10HP to bude o polovinu horší! Ale ztráta to prostě je, i když dosah nebude poloviční ale např. jen 70 procent.
Rozumné je tedy od cca 5 m délky svodu na 150MHz používat kvalitnější kabel - třeba Aircom plus - http://www.ges.cz/cz/aircomurl=-plus-GES06700720.html včetně odpovídajících konektorů http://www.wifihw.cz/default.asp?cls=stoitem&stiid=1686 Na oněch 3dB může závistet to, jestli spojení udělám, nebo ne a pokud někdo brázdí vody atlantiku, měl by mít tyhle věci vymazlené a rozhodně na dejme tomu 20m svodu k anténě nešetřit.
Samozřejmostí je utěsnění konektorů - u antény - vlastní vnitřek konektoru ve spoji namazaný a vyplněný třeba bílou průhlednou silikonovou vazelínou a vně přechodu - sešroubovaného spoje pak smršťovací bužírka s vnitřní lepící náplní. http://www.technikelektro.cz/kategorie/ ... -lepidlem/ To platí i v případě, že se kabel připojuje pod nějakou objímku a svorku rovnou k anténě. Voda a koroze může způsobit téměř nefunkčnost takové soustavy, takže je to třeba dobře namazat, ochránit proti povětrnostním vlivům.
Kdo to takhe má udělané? Já jsem se většinou setkal se zazelenalým konektorem v rozpadu a kabel fungující jako vodovod v případě vzduchového dielektrika a v případě pěny, nebo PTFE pak úplně černá měď v části kabelu. V tomhle případě to pak funguje podle známého rčení :
" vidím tě, ale neslyším " :(

Útlumy jednotlivých kabelů lze nalézt třeba zde:
http://www.qsl.net/ok1cfp/ok1cfp-parame ... meters.htm
Uživatelský avatar
RACEK
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 768
Registrován: pát čer 26, 2009 2:00 am
Reputace: 66
Bydliště: Praha

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod RACEK » ned úno 19, 2017 10:35 pm

Yachtmeni píše:K dosahu VHF ručky: v zásadě záleží na každém metru výšky nad hladinou. Je to důležitější než výkon.



Když používám ručku jen pro příjem (zpráv o počasí), má výška antény nad hladinou také vliv? A proč?
Uživatelský avatar
err_
bez hodnocení
Příspěvky: 2282
Registrován: ned črc 14, 2013 2:00 am
Reputace: 146

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod err_ » pon úno 20, 2017 12:41 am

Na to je vzorecek: d = 3x druha odmocnina vysky umisteni anteny (vysledek v namornich milich)

Takhle kratke vlny se siri v zasade primocare. S nejakym odrazem a diskutabilnim minimalnim ohybem. Vykon neni zas tak zasadni.
Anonym
účet uživatele zrušen
Příspěvky: 8271
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 159

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod Anonym » pon úno 20, 2017 1:52 am

Promiň erre_, ale mě to moc nevychází. I pokud jsou různé způsoby, měly by se trefit do přibližně stejného výsledku.

Můj postup je v kilometrech, výška postavy 1,7m. Vzdálenost k horizontu je druhá odmocnina (13 x výška). 13 x 1,7m = 22,1 a odmocnina z toho je 4,7km, což je 2,5NM
Tvůj postup v mílích. Druhá odmocnina z 1,7m = 1,30384 x 3 = 3,9NM

Samozřejmě že je nutné ještě spočítat druhou stranu za horizontem, podle výšky nad hladinou. Může to být stěžeň a tam by to podle mě mělo být cca 7,5NM. Takže d = d1 + d2

Někdo to máme špatně. Teď kdo... :?
Uživatelský avatar
JaOCZ
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 622
Registrován: pon dub 20, 2015 2:00 am
Reputace: 97
Kontaktovat uživatele:

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod JaOCZ » pon úno 20, 2017 8:00 am

Uživatelský avatar
RACEK
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 768
Registrován: pát čer 26, 2009 2:00 am
Reputace: 66
Bydliště: Praha

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod RACEK » pon úno 20, 2017 8:45 am

http://www.plovput.hr/en/radio-service/vhf-system

Nevíte výšku umístění u těchto pevných vysílačů?
Anonym
účet uživatele zrušen
Příspěvky: 8271
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 159

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod Anonym » pon úno 20, 2017 8:51 am

To se teda omlouvám. Můj výpočet se týkal viditelnosti majáků (to je co mě zajímá) a asi je to jiné než z dosahem VHF.
Je to ale divné, když se všude zdůrazňuje že se VHF neohýbá. Měl jsem za to že to bude stejně jako se světlem a je vidět že dosah VHF je větší než viditelnost světla. Přičemž se zakřivením světla se zde nepočítá.

Já jsem ještě pohledal abych se ubezpečil o tom "svém" a zde je podpora z více stran. Vzorec [odmocnina (hx13)] téměř přesně sedí se složitým výpočtem obecně uváděným ve vědeckých publikacích.

viewtopic.php?t=854
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obzor
http://www.placata-zeme.cz/zakriveni-zeme/
Uživatelský avatar
JaOCZ
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 622
Registrován: pon dub 20, 2015 2:00 am
Reputace: 97
Kontaktovat uživatele:

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod JaOCZ » pon úno 20, 2017 9:24 am

Tím odkazem na http://www.placata-zeme.cz si mě dostal. Výborné stránky :)

Tabulka na viditelnost majáků je tady i se vzorečkem pro výpočet vzdálenosti.

Proč je v Lodních novinách násobek 3? Kdo ví.

H.

Light Dipping.jpg


Edit: není to moc čitelné, tak zde je odkaz: http://www.chamberssailing.org/Document ... ipping.pdf
Anonym
účet uživatele zrušen
Příspěvky: 8271
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 159

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod Anonym » pon úno 20, 2017 9:31 am

Nechci šahat Danovi Vodičkovi do svědomí, jsem zde na tenkém ledě, ale mám dojem že to trochu popletl.
Neznám, neznám, jen se snažím hledat a pochopit. To co jsem našel teď mě dává (snad) trochu za pravdu.

Obrázek
Zdroj Wikipedia: https://en.wikipedia.org/wiki/Line-of-sight_propagation

Racek: Tu výšku jsem nenašel, mohu tedy pouze dovozovat. Vzhledem k tomu že podle mapky VHF na Jadranu jsou dosahy pozemních vysílačů cca 80NM, mohu se podle "svého" vzorečku domnívat, že budou nějakých 500m.m.
lynx
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 3123
Registrován: pon říj 01, 2007 2:00 am
Reputace: 307
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod lynx » pon úno 20, 2017 9:51 am

Ahoj přátelé,
před časem jsem se na to tady ptal. Potkávají se tu totiž dvě věci. „Vizuální“ horizont a rádiový horizont.
Pro vizuální horizont se používá např. vzorec D [M] = 2,08 . √h[m]. Tedy vzdálenost horizontu (v mílích) rovná se 2,08 krát druhá odmocnina výšky antény v metrech. Někdy se používá koeficient jen 2; viděl jsem i 2,15.
Pro rádiový horizont platí stejný vzorec, ale s koeficientem 3. Tak to učí i RYA.
Když jsem se ptal, proč ten rozdíl, dostalo se mi odpovědi, že i VKV se přeci jen trochu ohýbají za horizont. :o

Takže myslím, že každý mluvíte (píšete) o jiném vzorci.

P.S. Dohledal jsem: viewtopic.php?t=9197
Uživatelský avatar
err_
bez hodnocení
Příspěvky: 2282
Registrován: ned črc 14, 2013 2:00 am
Reputace: 146

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod err_ » pon úno 20, 2017 10:43 am

Tak jsem rad, ze to ten "muj" vzorecek nakonec ustal. Jde o zjednodusenou variantu, ktera se uci. Jinak vzorec na vypocet dosahu je daleko slozitejsi, zapocitava se jak vykon, tak charakteristika anten, odpor vodicu a pod. Kdo by chtel, Google to najde i v cestine.

JaOCZ píše:
...
Tabulka na viditelnost majáků je tady i se vzorečkem pro výpočet vzdálenosti.
...


Ahoj, pekne. V praxi je k tomu jeste treba pridat tabulku viditelnosti a vypocet upravit patricnym koeficientem dle soucasneho stavu. Tva tabulka plati pro ciste nebe a viditelnost 100%.

V nejake publikaci jsem na to narazil, ale kupodivu tohle je zrovna jedna z veci, o ktere nevim ve ktere. Ja pouzivam, resp. jednou jsem pouzil, tabulku ze script na MDCR "C / B" od p. Straky. Ale jak uz uvedl lynx, jde o neco jineho, nez dosah radia.
Naposledy upravil(a) err_ dne pon úno 20, 2017 10:49 am, celkem upraveno 1 x.
Anonym
účet uživatele zrušen
Příspěvky: 8271
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 159

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod Anonym » pon úno 20, 2017 10:49 am

Ano Petře, po nálezu výše uvedeného odkazu Wikipedie mě to už je jasné. Omlouvám se ale tvé vlákno zabývající se touto problematikou jsem nějak nezachytil. V prvním příspěvku jsem nepobral v jakých jednotkách se pohybuješ a pak už se mě to nechtělo slovo od salova procházet. Budu raději vycházet z toho co jsem nalezl nyní.

Problém proč si myslím že to u Dana není úplně košér není absence vědění geometrická/rádiová. Problém vidím v jednotkách. On tam uvádí onen vzorec s "trojkou" a píše že výsledek je v mílích. Ale Wikipedia uvádí ve vzorci pro míle koeficient 1,41, přičemž výška je ve stopách a pro km koeficient 4,12, výška je v metrech. Beru již snad správně odstavec "The actual service range".
Takže když dám jeho výšku antény 16m, odmocnina 4m, krát 4,12= 16,48 km se rovná 8,9NM. A on tam má 12NM. To je rozdíl přes 30%, snad trochu moc....

Tobě to vychází kolik? Přiznám se že nedokáži s tvým vzorečkem, vzhledem k (mě) neznámým jednotkám pracovat. Nelze podle mě třeba pracovat v mílích a výškou v metrech. To musí být ve stopách.

EDIT: Aktuální tabulka vzorců...
Obrázek
Naposledy upravil(a) Anonym dne pon úno 20, 2017 11:12 am, celkem upraveno 2 x.
lynx
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 3123
Registrován: pon říj 01, 2007 2:00 am
Reputace: 307
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod lynx » pon úno 20, 2017 11:07 am

Vidím, že v tom odkazu opravdu nemám jednotky pro výšku antény. V tomhle současné tématu už ji mám – používám metry.
Vzdálenost horizontu mi vychází stejně jako Danovi: 3 x √16 = 12 mil.

Ovšem, když projdu téma z odkazu, tak tam Roman (Windward) dává pro rádiový horizont koeficient jen 2,5. To by dalo výsledek 10 mil, což je mezi mojí a Tvojí hodnotou.

Takže nám nezbývá než počkat, až to Honza (JaOCZ) vyzkouší. :-)
Uživatelský avatar
err_
bez hodnocení
Příspěvky: 2282
Registrován: ned črc 14, 2013 2:00 am
Reputace: 146

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod err_ » pon úno 20, 2017 11:45 am

Baharis:
To je sice hezke, ale neni to explicitne pro VHF. Do vypoctu se bezne zapocitava jak frekvencni pasmo, vykon, utlumy, tak ziskovost anteny apod. Navic, jsou rozdily jak ve VHF, tak UHF apod. Koeficient je proto nutne brat jako jakesi zjednoduseni pro rychly vypocet.

Ja se na to divam tak, ze stejne jako u vypoctu optickeho horizontu nehledas predpoved pocasi pro danou lokalitu, abys pouzil ten spravny koeficient, zda bys nemohl videt treba dal, nepocitas ruzne lomy, ale spokojis se s koeficientem 2, tak stejne tak je to vse zjednoduseno do priblizenho koeficientu 3. To same plati treba pro zjednoduseny vypocet dvanactinovou metodou apod. Veci se zjednodusuji. Jak jsi psal predloni. "Proc porad neco pocitat? Kouknu na pocasi a pluju." Tak tohle je podobne. Umoznuje ti to v kratkem case, z hlavy, provest jinak zdlouhavy a slozity vypocet.

Pi si take pokazde nepocitas, ale proste jej pouzivas a nemyslis si, ze je to spatne. Nulou taky nedelis (nepocitas-li v limitu), ale proste se spokojis s tim, ze to nelze. Prikladu je fura ...

Hodnota koeficientu 3 je ve vice jachtarskych scriptech a je uznana jako vseobecne platna norma. Navic, jak mnozi pisete, jedinym z tech "opravdovych" namornich statu, resp. jeho namornich organizaci :-)
Beda
radioamatér
radioamatér
Příspěvky: 2286
Registrován: pon pro 01, 2008 1:00 am
Reputace: 12
Bydliště: Pardubice
Kontaktovat uživatele:

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod Beda » pon úno 20, 2017 11:55 am

Na mori hrajou i vlny. Amateri delaji nad morem rekordni spojeni a cekaji na male vlny.
Pavel Sulc dal obrazek jak to vypada s dosahem.

Nektere pobrezni stanice maji anteny i okolo 500m nad morem a budou mit omezene vyzarovani do vnitrozemi a z rucky klidne spojeni i 200 km.

Mam zkusenost ze z Pradedu na Cernou horu v Krkonosich a z 12p baraku v Pardubicich na Lysou horu s ruckou 5W a pendrekem.

Tesla delala i zavesne anteny. Asi 5 m koaxu a nahore kus dratu se spagatem a nekam se to uvazalo. Smota se to do kapsy.
Dala je dal T-CZ
http://www.tcz.cz/katalog/pdf/PSK185018.pdf
Sefa vyvoje dela kamarad a urcite by jich nechal par udelat primo na marine frekvence. pokud by byl zajem.


Nasel jsem neco o antenach radiostanice RF-10

Radiostanice RF-10, výrobek Tesly Pardubice, sloužila k zabezpečení spojení na stupni četa - rota. V 70. letech nahradila zastaralé RDST R-105 a R-109. Používala se jako přenosná a montovaná do vozidel. Ve své době byla dokonce lepší než radiostanice NATO co se týče spotřeby energie, váhy, jednoduchosti obsluhy apod. Její váha s příslušenstvím byla 3-4 kg. Má 400 kanálu v kmitočtovém rozsahu od 44,000 - 53,975 MHz po 25 kHz s výkonem 1W. Rozměry jsou 295 x 47 x 191 mm. Rozsah pracovních teplot je od -35 až +60 °C. Dosah je závislý na typu antény: krátká prutová anténa (0,5 m) - 2 km, dlouhá prutová anténa (1,5 m) - 5 km, závěsná anténa (3,3 m) - 10 km a směrová anténa (30 m) - 20 km.

VHF se ohybaji.....ano, ale jen v nejaky cas. Mame vyzkouseno ze na 144 MHz delame okolo poledne italske stanice skovane za Alpama. Lame se to o hreben na potrebuje to vyhraty vzduch. Dalka okolo 600 km......vykon 300W a 10 elementu YAGI.
Uživatelský avatar
RACEK
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 768
Registrován: pát čer 26, 2009 2:00 am
Reputace: 66
Bydliště: Praha

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod RACEK » pon úno 20, 2017 1:34 pm

Když anténu z kokpitu přemístím na vršek 12m stěžně zvýším dosah o 10 mil?

Když dosah pobřežní stanice je 60 mil a já se od ní plavím 35 mil, poznám nějaký rozdíl jestli je anténa v kokpitu nebo na stěžni?

Když kotvím třeba v zátoce Bodovac na Žuti, tak jsem od vysílače na pevnině krytý Žutí i Pašmanem, přesto mám příjem. Ohýbají se ty radiové vlny?

Proč mám mít v kajutě horší příjem? Brání laminát prostupu rádiových vln?

Jakým výkonem vysílají pobřežní stanice?

Proč je non-stop předpověď z pásku vysílaná v HR húř slyšet než vysílání od Split rádia? Vysílá se menším výkonem? Z jiné pobřežní stanice?
Anonym
účet uživatele zrušen
Příspěvky: 8271
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 159

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod Anonym » pon úno 20, 2017 2:37 pm

Já vím err_ že to je složitější. :?
Dokonce až tak, že všechny ty vzorečky jsou stejně pouze orientační, neřkuli na prd. Stejně si každý vydavatel dle svého nejlepšího svědomí, určí koeficient kterému nejvíce věří a ten vydává za ten pravý. To je jenom takové teoretizování. Podle mě záleží především na povětrnostních podmínkách, intenzitě elektromagnetického rušení a především na sladěnosti a průchodnosti triumvirátu stanice - svod - anténa. Chartristi jsou odkázáni na to co dostanou s tím, že stejně dosah většinou nemají jak prověřit.

Mnoho otázek a málo odpovědí Racku. :hmm:
- Zvýšením o 10m zvýšíš teoretický dosah, logicky podle vzorce, opravdu o nějakých 10NM
- Myslím že ne. Ovšem je potřeba si uvědomit že kvalita přístroje, vysílací výkon a anténa mají vliv především na vysílání. Příjem může být i na horším zařízení podobný. Tam záleží spíše na nastavení sqelche.
- Cesty radiových vln jsou nevyzpytatelné. Chtělo by to vidět profil, jak vysoko je pozemní stanice, v jakém úhlu přechází přes ostrov a v jaké vzdálenosti vyzářený paprsek dopadá na hladinu. Potažmo, kde se v tom prostoru nacházíš ty. Ale věřím že když budeme s loděmi na opačných stranách ostrova (malého), že se také uslyšíme, přestože budeme za kopcem.
- Myslím si že ano. Každý uzavřený prostor trochu brání, obvzláště třeba pokud je pokrytý vodou, nebo jen rosou. No a jsi níž, v blízkosti přístrojů vyzařujících elektromagnetické záření.
- To netuším, možná jestli něco najdeš na plovput.hr
- Jak jsem se dočetl v odkaze níže, všechny pozemní stanice jsou propojené a bezpečnostní volání vysílají společně z jednoho místa. Možná jestli to není intenzitou sdělování zprávy.

Zajímavý web: http://www.plovput.hr/en/radio-service/vhf-system
lynx
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 3123
Registrován: pon říj 01, 2007 2:00 am
Reputace: 307
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod lynx » pon úno 20, 2017 2:41 pm

Baharis píše: Nelze podle mě třeba pracovat v mílích a výškou v metrech. To musí být ve stopách.

Lze, Jirko. Konec konců, v dokumentu LIGHTS: distance off when rising or dipping, na který jsi dal odkaz to dělají:
The mathematical formula:
In feet:
(d = distance off in nautical miles)
d=1.17 x √height of object(ft) + 1.17 x √height of eye(ft)
In metres:
d=2.1 x √height of object(m) + 2.1 x √height of eye(m)


Řeší to právě velikost koeficientu.

JaOCZ píše:Tím odkazem na http://www.placata-zeme.cz si mě dostal. Výborné stránky...

To už je dávno překonané. :hmm:
Platí přeci teorie dutosvětosti. 8)

Racek píše:Když anténu z kokpitu přemístím na vršek 12m stěžně zvýším dosah o 10 mil?
Přibližně ano, mluvíme-li o vzdálenosti horizontu.

Když dosah pobřežní stanice je 60 mil a já se od ní plavím 35 mil, poznám nějaký rozdíl jestli je anténa v kokpitu nebo na stěžni?
Neměl bys, v obou případech budeš uvnitř jejího rádiového horizontu. Anténa stanice je někde na kopci.

Když kotvím třeba v zátoce Bodovac na Žuti, tak jsem od vysílače na pevnině krytý Žutí i Pašmanem, přesto mám příjem. Ohýbají se ty radiové vlny?
Není někde v okolí (= v dohledu) převaděč?

Proč mám mít v kajutě horší příjem? Brání laminát prostupu rádiových vln?
Jestli laminát, to nevím, ale nemáš kolem sebe taky motor, přístroje, elektroinstalaci atd.?

Jakým výkonem vysílají pobřežní stanice?
Vím já? Asi stejným, jakou silou souloží vši. :-D

Proč je non-stop předpověď z pásku vysílaná v HR húř slyšet než vysílání od Split rádia? Vysílá se menším výkonem? Z jiné pobřežní stanice?
Protože je od věčného přehrávání pásek ošoupanej. :lol:
Ona to bude spíš nějaká nahraná smyčka, ne?
Ale možná jsou správně ty důvody, které uvádíš.

Ty jsi ale zvědavej, Ondro. :-)

P. S. Místo přísahy prohlašuji, že jsem odpovědi Rackovi neopsal od Baharise. :-D
Uživatelský avatar
err_
bez hodnocení
Příspěvky: 2282
Registrován: ned črc 14, 2013 2:00 am
Reputace: 146

Re: namorna vysielacka

Příspěvekod err_ » pon úno 20, 2017 2:46 pm

Baharis píše:...
Chartristi jsou odkázáni na to co dostanou s tím, že stejně dosah většinou nemají jak prověřit.
...


Meli byste je na kurzech ucit radio check. Pak by tu moznost meli.

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti