Caravelle 33

[Libor]

Prvni ze serie pripravovanych clanku prave vysel

Začátek
Podělím se s Vámi o jednu novou zkušenost. Kupoval jsem loď v zahraničí a navzdory všem rozumným pravidlům na suchu, pod plachtou, zazimovanou, bez baterií, bez možnosti cokoliv vyzkoušet. Byla možná pouze prohlídka momentálního fyzického stavu .

Všechno se to odehrálo nedávno, o víkendu jsme se vrátili ze Stockholmu i s kupní smlouvou.

Pokračování zde:
http://web.jachting.info/paper/show/caravelle-33-1cast

[Libor]

Dnešní pokračování zde:

Letíme do Stockholmu

A tak se stalo, že jsme v pátek dopoledne seděli s ženou v letadle společnosti Norwegian směr Stockholm a za necelé dvě hodinky jsme přistávali na letišti Arlanda.
.
.

http://web.jachting.info/paper/show/caravelle-33-2cast

[Omen]

Congratulation Libore
Ať slouží a poskytuje nekonečnou radost

[JoeDoe]

Nádherná loď. Srdečná gratulace!

[indianajones]

Pridavam sa s gratulaciou.

[Libor]

Podivohudným řízením osudu jsem se stal majitelem motorsaileru Caravelle 33.



Je na čase si tuto dámu v letech blíže představit v datech:

Model: Caravelle 33 (švédská konstrukce i stavba)
Jméno: “Lagun”
Projektant: Endel Aksberg
Výrobce a rok: Lars Söderlund, 1976

Motor: Mercedes Benz 240D, výkon 64 Hp (48kW), rok 1984, vestavěn 2009, převodovka Borg Warner, palivové nádrže: 2 x 180 L, spotřeba cca 0,57-0,79 L/ 1 Nm (průměr z roku 2017 při 5 uzlech 2,85 L /h). Dosah na motor při plných nádržích cca 450Nm, nebo 126 hodin (asi 5 dní) chodu motoru , propeller 4 listý 17”/ 13” cestovní rychlost 5 uzlů při 1100 ot/min. (V max 8,6 uzlů)

trup lodi - laminát (ručně kladený)
celková délka lodi (LOA): 10,3 m (34 ft), bez čelenu
celková šířka lodi (BOA) : 3,1 m
maximální ponor : 1.5 m
celková výška lodě nad vodoryskou: 14,1m (včetně antény cca 1m)
délka samotného stěžně: 11,7m
výtlak po vodorysku : 6800 kg ( z toho balast 1500 kg), bez takeláže, zásob vody a palivy cca o 1 t méně
základní oplachtění : 39 m2 (hl. plachta celospírová + kosatka)
kajut: 2 (1 přední +1 zadní + salon)
počet kójí: 6 (2 + 2 + 2), max. počet členů posádky 6

Instalace a výbava
rozvod vody 1 čerpadlo sladká voda / nádrž 160 L ,el. čerpadlo+ nožní pumpa, + 1 nožní nášlapná na mořskou vodu
rozvod plynu - 2 hořáky vařiče / zásoba 5 + 5 kg + 1kg (i s náhradním jedno plotýnkovým hořákem) .
A topení Trumatic - E 2800 (vývody do všech kajut a salonu), výkon propan 2,19 kW, butan 2,5 kW
elektrorozvod 12V
vnitřní osvětlení, rádio + CD
3 servisní baterie á 80 Ah + 2 startovací baterie á 60 Ah
solární panel 50 W s regulátorem MPPT
WC: 1 (electrická pumpa), nádrž septiku 45 l
výbava: 2x vinšny Andersen ST 28 na zádi, 2 vinšny na stěžni, Autopilot, GPS, Wind instrument Calypso, magnetický a elektronický (gyroskopický) kompas, hloubkoměr, dřevěné kormidelní kolo s hydraulickým převodem, VHF rádio - původní volačka: LAGUN/ 8SWY,
Radio & CC Player - repro v salonu, topení Trumatic - E 2800
Ventily: 3x vstupní mořská voda (chlazení motoru, WC, dřez) 1x výstupní WC


Teakové podlahy uvnitř celé lodi
Teaková paluba nad kajutou na zádi
Teakové pevné zábradlí kolem celé lodi
Nerezový žebřík na koupání na zádi, výstupní závěsný žebřík na přídi

Velký chladicí box, přestavba kompresoru na motoru na kompresor 12V


Nová plachta - persenik (skládací) přes kokpit a Lazy bag.

Foto v galerii: modules.php?name=coppermine&cat=57

[Pavel-Sulc]

Ahoj Libore, díky za pochvalu, kterou jsi nikterak nešetřil. Dnes jsem byl v Lagun, vše je v pořádku.
Proč se Tvoje loď jmenuje Lagun? Joo stavěl jí Lars nazývaný Lasse a jeho žena se jmenuje Gun. Spojením jejich jmen vzniklo jméno Lagun.
No a Lasse jako chlap zase utřel, z jeho jména tam jsou jen dvě první písmena.
Pozdrav Lída a Pavel

[Jardasu]

Libore,
paráda, blahopřeji.

Švédové mají lodě vymazlené, o tom žádná.

Jo a informoval ses, jestli se tam také nesmí v noci kotvit mimo marinu, kdyby náhodou na Baltu poklesla voda?

Jarda

[Libor]

Informoval, informoval.

Nevím sice všechno, ale dost na to, abych se v této oblasti mohl pohybovat na lodi.

Kotvit můžeš téměř všude, kde chceš a jak chceš a dokonce za to nic nechtějí, nic se neplatí. Ještě tam udělají odpadkové koše (na tříděný odpad a pravidelně vyváží z ostrovů "popelářskou lodí", postaví kadibudky a do nich pravidelně dodávají i papír a světe div se on ho nikdo nekrade.

Jsou vyhrazená tábořiště. Dokonce tam leží pila a sekera Fiskars a taky to nikdo neukradne.

No prostě jiný svět. To se musí vidět a zažít, to se nedá suše popisovat.

[Pavel-Sulc]

Vážení kolegové, ano Švédsko je fantastická země zvláště na yachting. tady Trochu informací o Švédsku:

Celkový počet ostrovů
Celkový počet ostrovů v mořích , jezerech a řekách je 221.800 kusů . s celkovou rozlohou 2,6 procent rozlohy Švédska.
Kraj s největším počtem ostrovů je Stockholm a Västra Götaland , z nichž každý má asi 30.000 ostrovů . Komuna s největším počtem ostrovů je Norrtälje a Värmdö s téměř 11 000 každý , Osthammar asi 7500 a Oskarshamn s 6 000.
Všechny komuny mají alespoň jeden ostrov. Devět komun jsou výhradně z ostrovů , Värmdö ,
Lidingö , Mörbylanga , Borgholm , Gotland , Öckerö , Tjörn , Orust a Hammarö .

Ostrovy v moři
98400 z 221800 ostrovů jsou obklopeny mořem .
Stockholmský kraj má většinu ostrovů v moři - 29 000.
Västra Götaland kraj má více než 14.000 ostrovů a u pobřeží Kalmaru téměř 13 000 ostrovů. Komuny s nejvyšším počtem ostrovů v moři mají celkově největší počet ostrovů. Jsou to Norrtälje ( 10,500 ) , Värmdö ( 10,500 ) , Östhammar ( 7100 ) a Oskarshamn ( 5400 ) . Z 87 komun které mají mořské pobřeží postrádá pět ostrovů v moři .
Jedná se o Burlöv , Lomma , Skurup , Ystad a Laholm .

Ostrovy v jezerech a řekách
V jezerech , vč . Vänern , Vättern , Mälaren a Hjälmaren a řekách je 123 400 ostrovů .
K tomu se počítají ostrovy které se nachází v jezer na ostrovech v moři .
Kraje s největším počtem jezer v ostrovech jsou Västra Götaland ( 15500 ) , Norrbotten ( 13 700 ) a Värmland (12 400 ) .
Komuna s největším počtem ostrovů v jezerech jsou Arjeplog ( 4700 ) . poté , Strömsunds komuna ( 2900 ) , Lidköping ( 2600) a Saffle ( 2400 ) . Pouze dvě komuny nemají ostrov v jezeře , a to Lidingö a Vaxholm .
Ostrovy v jezeře Vänern , Vättern , Mälaren a Hjälmaren
Ve čtyřech největších jezer je asi 15 800 ostrovů. V největším jezeže Vänern je 12.285 strovů Vättern je jezero z našich čtyř největších jezer , které mají nejméně ostrovů , a to 858 . Jezero Mälaren má 1416 ostrovů a v Hjälmaren 1283 ostrovů .

Ostrovy podle třídy velikosti
Přibližně 150 000 ostrovů z 221 800 má ménší rozlohu než 1 000 m2 , tzn . více než 30x30 m

[bozakafka]

Otazka jak se tam z Malty dostat. Byla by to dustojna preplavba

[Libor]

No jak Bóžo? Naložíš zásoby, navrhneš trasu kudy a vyrazíš....Za nějaký měsíc jsi tu

Včera jsem přidal další pokračování o Caravelle 33.
Tentokrát něco málo kolem papírování, legislativy, pojištění.
Stojí za pozornost kvůli srovnání s tím co nám připravili a ještě chystají naši zákonodárci, tedy spíše zákonodesperátoři....

Legislativa.
a) platba
Před cestou jsem udělal nějakou domácí přípravu. A co jsem všechno zjistil, popíšu v dnešním krátkém článku.
Minule jsem reportáž končil uzavřením smlouvy

http://web.jachting.info/paper/show/caravelle-33-3cast


Edit jaro 2017
V letošním roce jsem dotáhl další náležitosti spojené s papírama kolem lodě, nejen pojištění ale i certifikát ICP a doklady vysílačce....
Vše shrnuto v článku
http://web.jachting.info/paper/show/ces ... -roku-2017

[Finn]

Moc pěkná - praktická loď a moc pěkně a přehledně popsaný postup při koupi a dalších náležitostí. Gratuluji.

[Jura]

Diky moc za velmi uzitecne informace, ktere se nam doufam v budoucnu budou moc hodit. Pokukujeme take po velikosti 33' "nejmenovane znacky" severskeho vyrobce.
Jsme ted na Korsice a az vcera v Bonifaciu jsme videli lod mensi nez je nase....
Chce to proste bytelnou lod, ty nase sem holt asi nepatri...
Hodne stesti s Vasi novou lodi
Jura

[Libor]

Díky za pochvalu... , snad se to bude hodit nejen Jurovi.

Příští díl bude něco málo o vzniku a historii tohoto typu lodě.

Zítra vyrážíme na 3 týdny plavby, převážně jižně od Stockholmu. Pokud bude připojení tak sem něco písnu.

[Libor]

Další text, něco málo o historii vzniku těchto lodí a konstruktérovi.

Caravelle 33 - její historie.

Endel Aksberg, u nás poněkud neznámý konstruktér lodí a zejména modelu Caravelle 33, vyrobil a prodal od začátku roku 1970 mnoho různých verzích těchto lodí.
Endel a jeho rodina je původem z Estonska z Aksi (malý ostrůvek Aksi , dnes neobydlený), kde s bratrem ( a dalšími) pracovali v loděnici jeho otce. Spolu se svými bratry uprchl Endel během 2. světové války z Estonska přes moře do Švédska ve člunu podobnému nynější Caravelle 33. Tato loď byla o něco menší, délka asi 7-8 m, a byl to velmi běžný typ lodí používaných podél Baltského a finského pobřeží. Tento druh lodi byl často otevřený a mohlo se s ním plachtit i veslovat. Tyto lodě byly často používány pro rybaření a lov.
Pokračování zde
http://web.jachting.info/paper/show/caravelle-33-4cast

[Libor]

Tak jsme minulý týden už podruhé vyrazili se Svoboďákem na sever připravit loď na sezónu.

Letos to nebylo tak hektické, trocha nátěrů, nějaká údržba, nebo namontování nového dílu a pak už jsme ji šoupli do vody.

[Libor]

Letos nás v květnu čeká opět klasické kolečko, dojet do Sabyviken maríny, nachystat loď na sezónu, spustit jeřábem do vody, postavit stěžeň a nastrojit plachty.
A připravit k vyplutí.

Letos se vydáme ze švédských vod dál, o to více času na přípravu to zabere a ještě po sobě musím vše z maríny uklidit, protože se do ní už nevrátím.

Před vyplutím už teď začala "papírová" příprava. Něco málo o tomto jsem sepsal v článku:

http://web.jachting.info/paper/show/ces ... -roku-2017

[err_]

Ahoj,
existuje nejaky rozumny duvod shazovat kazdy rok stezen? Tedy vyjma toho, ze mam nadbytek penez?

[lynx]

Ahoj, nevím, jaký důvod má Libor, ale napadá mě situace, kdy chceš loď na zimu dát do haly nebo pod přístřešek, a ta se tam se stěžněm nevejde.
Nebo stojí-li loď venku na větrně exponovaném místě, tak snížit její odpor a zvýšit stabilitu. Ale jsou to jen doměnky člověka, který tohle ještě v praxi neřešil.

[err_]

No do haly jasne, ale na fotkach to ma LIbor na valniku bez kol a venku. Tak jsem premyslel, proc ho shazovat. A popisuje "kazdorocni kolecko", tedy opakovane, kazdy rok.

[lynx]

Tak mě ještě napadá možnost snáz loď na zimu zakrýt plachtou proti sněhu a dešti.

[Libor]

Nemám nadbytek peněz, ale zato spoustu času.....

Ale jinak je to tak, že s takeláží to tak dobře nezazimuješ, mám ještě nad lodí postavený přístřešek

A s penězi to nesouvisí. Každá marína má malá malá ruční jeřáb (příhradová konstrukce a ruční naviják s ocelovým lankem) a každý si staví stěžeň sám dle potřeby. A pro sundanou takeláž jsou připravené zastřešené stojany, něco jako dřevník s policemi. Přidám fotky.

Vezme si toto podle velikosti stěžně a šikovnosti 1- 2 hodinky práce. Ale placený jeřáb v maríně je to samé, jen to rychleji zvedne, než to vytočíte klikou....

Faktem je že na takto zazimované lodi lze případně i pracovat v nepříznivém počasí na palubě. A kvalitě zakrytí nemluvě. Netrpí ani tak takeláž a výstroj na vrcholu stěžně.

Foto:

zimuji takto (foto ještě předloňské se starou plachtou)

Mimochodem přístřešek nabízím zadarmo resp. za odvoz (bez plachty).

A stojany jsou takovéto +- ve všech marínách stejné, někde jsou zastřešené i uličky mezi jednotlivými šteláři. Někde je stříška kryjící vždy každou stranu regálu.

A ruční jeřábek na ruční stavění stěžňů, v původní maríně lomený. S tím je lepší práce, lépe se pod ním se stěžněm manipulovalo a byl vyšší.

A ve stávající maríně, rovný a o něco kratší. Ale nebyl problém cokoliv na vrcholu stěžně opravit. Tady jsem zrovna přidělával na vrchol bezdrátový snímač rychlosti a směru větru CUPS 4.0

[jiskrabk]

Ahoj Libore,

původně jsem chtěl počkat kam články a reportáže povedou, ale jsem zvědavý a nedá mi to...
Kam dál od Švédska máte namířeno? A návrat do stávajícího přístavu už nehodláte vůbec, nebo se jen vrátíte až na konec sezóny?

[Libor]

Myslel jsem že z názvu článku je to jasné....

Na jih, až jihozápad. přesný plán nemám a ani nepotřebuji. Teď je prvořadé přestěhovat loď nějak na jih Baltu kde počká do doby dovolených, cca 2 měsíce.
Vyplujeme koncem dubna, začátkem května podél pobřeží směr Polsko. Chtěl bych ji nechat v maríně Goclaw kde je docela dobré spojení odsud.

A o dovolené se posouvat podél pobřeží západním směrem kam nás vlny a vítr zanese...

Z toho vyplývá že do Švédska se už nebudeme vracet, možná pokud poplujeme kolem Dánska lízneme západní švédské pobřeží.