Potápění s přístrojem

[Macek0585]

Vzhledem k občasnému čištění dna lodi (resp. prvků jako vstupy vody, propelery atd.) bych rád opět otevřel diskusi na toto téma. Nejsem hazardér, mám se rád, ale přesto jednou za čas pořebuju pod loď. Doposud jsem to řešil špachtlí na háčku a podobně, ale kvalita čištění ani čas tomu věnovaný nic moc (spíše teda nic než moc ). Pročetl jsem toto téma, ale příspěvky jsou dost staré a technika jde dopředu, neobjevilo se něco nového pro občasné použití do hloubky do +/- 2 metrů? V Yachting revue vyšel článek o micro divingu (včetně informací o kurzu) ale nebyla tam zmínka o tom, že by tento kurz v Česku někdo dělal. A bez základních znalostí (i díky výše uvedeným příspěvkům) bych do potápění s nějakým zařízením z eshopu našel.

[MalyBob]

Myslím, že nic převratného není. Rešeršoval jsem to před sezónou.
http://www.spareair.cz/product/models.htm

[Neny]

Ahoj. Už dlhšiu dobu o dačom takom uvažujem, ale mám dojem že 7500 Kč za cca 3,5 min. pod vodou je podľa mňa hodne.

[MalyBob]

dle rozhovoru se zkušeným kamarádem potápěčem je 3,5 minuty velmi optimistický čas, vzhledem k "neumění" správně dýchat.

řešením je mít na lodi vlastní natlakovanou 15l láhev a plnit spareair přes redukci (má být součástí balení spareair), ale to už je další věc na palubě, nehledě na ne příliš jednoduché plnění v divecentrech (revize láhve, průkaz atd.). o bezpečnosti se nebudu zmiňovat, popsal ji tady důkladně někdo dříve. ale nejde o nic míň než o život

zkoušel jsem se letos opakovaně potápět ke šroubu na B33 na nádech a umím si představit, že se na menších lodích dá takto udělat nenutnější. na větších a širších lodích je to pochopitelně složitější, při horším počasí dtto. zatím jsem odložil k ledu...

[Macek0585]

Spare air není řešení. Ptal jsem se spíše na taková ta větší udělátka i s kurzem viz YR myslím č. 4. Za 3,5 minuty ze sebe ani nesetřepu strach

[Macek0585]

A´t víme očem je řeč, požádal jsem pana šéfredaktory YR o svolení umístit tady ten článek, takže pokud se nic nezměnilo v ukládání, je to tu :
http://img821.imageshack.us/img821/7273 ... 042010.pdf
nebo tady:-))
http://img821.imageshack.us/i/microdivingyr042010.pdf/

[JardaF]

Už jste někdy nervózně zírali do hlubin, kde mizí trup vaší nehybné
lodi, a hádali, co ji asi zarazilo v plavbě? Rádi byste měli možnost
přesvědčit se na vlastní oči, ale netoužíte jen kvůli tomu začít
s novým hobby, potápěním? Řešení je po ruce.

Teda tohle je úvod za všechny drobný


Představuju si Macíka, jak nervózně zírá do hlubin, kde mizí jeho 43stopá motorová jachta a přemýšlí o malém akvalungu, aby zjistil, co jí zarazilo...

[Macek0585]

Jerry, jako že mizí kýl, Ty nevidíš na konec a proto ten stres. Jachta je přitom asi na hladině )))))) Ale představivost dobrá, je vidět, že jsi spisovatel

[JardaF]

Macík: Tak to jedině

Nicméně musíš uznat, že ten úvod je úžasnej. "Proč zkusit naši potápěčskou soupravu? Až budete hledat svoji loď na dně!"

Nicméně mě by to minipotápění dost zajímalo. Prohlížel jsem teď pod vodou kýl u Ochechule, a že bych na nádech nějakej úderník, to tedy nejsem....

[MalyBob]

Já se obávám, že není nic moc "mezi". To, co popisuje Pepa nahoře mne na nějaký rychlokurz moc neukazuje. Buď jsem přístrojový potápěč nebo nejsem. A určitě i u těch nejusedlejších z nás se dříve nebo později objeví myšlenka "dyť se s tím dá potopit i dál než pod loď...". A to co píše Pepa není strašení, to jsou fakta.

Jeden z mých kamarádů je bytostný hazardér (a mj. potápěč), ale při diskuzi o zapůjčení ABC (minisada) na charter pro mne za účelem odmotání lana ze šroubu atd. mne odkázal do patřičných mezí. A to mám, prosím, tři ponory v divecentru v Egyptě!!!

[JardaF]

MalyBob: Takže mi zase nezbejvá než hlavu do kýblu a trénovat

[MalyBob]

Lucka Ti ji tam určitě ráda podrží

[JardaF]

Tak to je mi jasný, jen teď moc nemůže, protože kdo by jí pak tahal do schodů... ona si potvora počká, až zase sroste
(sorry, OT)

[Macek0585]

Nevím, jestli Vám nějak neuniklo, že ten článek je právě o tom kurzu, ne o nějakém tom udělátku v eshopu vy dva bratři v triku.

[JardaF]

Nevím, jestli Vám nějak neuniklo, že ten článek je právě o tom kurzu, ne o nějakém tom udělátku v eshopu vy dva bratři v triku.

tak jsem se teď zasmál

[martin63]

To Wlady
Je to tak, jak ve skratce napsal RudaK. a technickou specifikaci doložil dle internetových nabídek Johna.
Jinými slovy, SPARE AIR 300 /170/ je zařízení, které funguje jako naprosto autonomní /nezávislý/ systém nouzové dodávky vzduchu v případě jakékoli poruchy hlavního dýchacího přístroje, včetně jeho náhradních okruhů. Je to tedy samostatný přístroj, jehož součástí v základní ceně je již dýchací automatika a dokonce i malý manometr, který tě informuje o tlaku /množství/ vzduchu. Je tedy plně způsobilý k samostatnému použití, Samozřejmě bych doporučil ten větší /300/. Plnění se provádí přefouknutím z jakékoli velké lahve. Z čehož vyplívá, že pokud má tento přístroj sloužit efektivně, ne jedno použití a hledat komplikovanou možnost dofouknutí, je vhodné k němu zakoupit ještě jednu větší, hliníkovou nebo ocelovou láhev, z které si jednoduše, ihned po vydýchání spare air ihned doplníš. Z velkých lahví bych volil mezi 10-12-15 litrovými. Plně by stačila 10 litrová /cca 4000,-/. Mohla by dát tak na 10 dofouknutí. Ovšem, Jak bude klesat tlak ve velké lahvi, bude menší tlak i v malé a tedy se postupně začne snižovat i zásoba vzduchu v malé lahvi.Žádnou potápěčskou láhev by ti v plnírně neměli bez průkazu naplnit, ale to se určitě dá vyřešit různými způsoby. Ta 10 L láhev ti zaručuje do budoucna možnost dokoupit k ní standardní automatiku a s touto sestavou můžeš být pod vodou cca 30 minut /délku pobytu pod vodou ovlivňují některé faktory a to výrazně/.To už by ovšem bylo přístrojové potápění a to bych ti bez výcviku rozhodně nedoporučoval.
Spare air by měl stačit na 57 nadechnutí na hladině. S hloubkou roste množství potřebného vzduch / litrů na jeden nádech/ tedy se začne snižovat i množství možných nádechů. Lze to přesně spočítat, ale pro operační hloubku 3-4 m to není nutné počítat. Nárůst bude malý. Daleko důležitější je sledovat manometr, který tě informuje o aktuálním množství tvého vzduchu. Předpokládejme 50 nádechů / 1 nádech = úbytek 4 atm./ Pokud se dokážeš ovládat a budeš dýchat šetrně, což není zpočátku tak jednoduché, stačí ti asi 10 nádechů na minutu. Z uvedeného vyplívá, že s touto lahví lze vydržet tak maximálně 5 minut za stálého dýchání. Pokud jsi v konstantní hloubce +/- 1m můžeš dýchání přerušovat – nemusíš dýchat pravidelně, tedy šetříš.Jinak při změnách hloubky dýchat musíš. Jeden z nebezpečných faktorů zde již popsal Baharis. Automatika ti vždy dá do pusy vzduch s takovým tlakem, v jakém právě jsi. Budeš li ve 20 m, okolní tlak je 3 atm, automatika ti dá také 3 atm, jinak by jsi se nenadechl. Pokud by jsi bez dýchání vyplul na hladinu budeš mít v plicích 3 atm. To je tlak v pneumatikách Avie.Tomu, co by se ti stalo, se říká barotrauma plic. Funguje to i opačně. Kdybys se nadechl na hladině a na nádech se potopil do 20 m, automatika v tvé puse ti sice nabídne správné 3 atm, ale ty máš v plicích 1 atm z hladiny, Plíce /svaly/ se již proti okolnímu tlaku nedokážou nadechnout /roztáhnout/ a ty už ten vzduch z automatiky do sebe nedostaneš. Nyní by ti mělo být jasné, proč a kdy je životně důležité plynule dýchat. Nemusíš funět jako lokomotiva ani mít rychlý stresový dech. Pomalu a pravidelně. Potápěči běžně korigují výšku +/- 1 m jen nádechem a zadržením dechu = počkám 5 vteřin a tělo vystoupe o 1 m výše. Nebo ve výdechnu zadržím dech, počkám 5 vteřin a tělo klesne o 1 m.Nádechem – výdechem měním objem plic a tedy i svůj výtlak. Předpokladem je ovšem přesné neutrální vyvážení – To už jsme ale u standardního přístrojového potápění – ty se těžko vyvážíš, protože nebudeš mít žaket /kompenzátor vztlaku/– ani to není nezbytně nutné, uvedl jsem to jen v souvislosti s dýcháním.
Druhé velké nebezpečí hrozí v podobě tzv. dekompresní nemoci /v minulosti nazývaná Kesonova nemoc/. Jenom telegrafický nástin problematiky je na několik stran. Vyřeším to takto. Pokud uvažuješ o ponorech do 3 m po dobu 5 minut a řekněme s po 15 minutách ještě jednou na 5minut do 3m a potom se již ten den nebudeš potápět, zapomeň že něco takového existuje. V těchto uvažovaných dobách ponoru a hloubkách by sycení tvého těla dusíkem, stejně jako dosažený parciální tlak kyslíku měl být mimo jakékoli rizikové faktory.Ale i tak mě pravověrní potápěči za toto prohlášení oprávněně ukřižují.
V této souvislosti by jsi si měl zapamatovat, že max. rychlost výstupu k hladině je 11 m / 1 min. Velmi bezpečná 9 m / 1min . Je tedy nutné se vynořovat co nejpomaleji, z těch 3 m hloubky třeba 10 vteřin a ne vyletět jako špunt.

Tady je třeba Pepu trochu poopravit: Pokud se potápěč zanoří na nádech (nedýchá z přístroje) třeba do 20 metrů, neni v jeho plicích tlak 1 atm jak píše Pepa ale tlak velmi blízký okolnímu tlaku vody, tedy 3 atm, protože dojde ke stlačení plic na menší objem. Také nádech z potápěčského přístroje je za této situace bez problému možný, objem plic se tim vyrovná na svou normální hodnotu. Při opětovném vynoření po takovémto nádechu v hloubce bez dýchání z přístroje je však bezpodmínečně nutné vydechovat během vynořování, jinak hrozí barotrauma plic, jak uz zde Pepa popsal. Pod vodou asi od hloubky 0,5 metru není možné dýchat vzduch pod atmosferickým tlakem například pomoci hadice či dlouhého šnorchlu, protože mezižeberní svaly nejsou schopny překonat okolní tlak vody.

[MalyBob]

Dneska jsou nějaké konfliktní erupce, co bratře? První půlka článku je o kurzu a druhá půlka o srandovním přístroji za 25 tisíc, který z každého udělá v kurzu za 7.500 potápěče.

[Pepa]

Martine63, je příjemné zjistit, že někdo čte výše uvedené příspěvky a dokonce se nad nimi zamýšlí.
Informace, které jsem uvádělo ve svých příspěvcích jsou samozřejmě zjednodušené, v podstatě to je jakýsi závěr ucelený studií a studijních materiálů. Tedy jakékoli zdůvodňování je nad rámec rozsahu běžných příspěvků. Toto výše vždy zdůrazňuji.
Je například na čtenáři těchto stránek, pokud nemá znalosti v této problematice, aby věřil, že je nutné dýchat i při zanořování, a to nejen z důvodu, jež jsem uvedl ve svém zjednodušujícím příspěvku, ale i z důvodu dalších.

Pro tebe, případně další nevěřící mohu udělat pouze to, že se pokusím blíže objasnit tento specifický problém. Dál již to je pouze na tobě, jak se rozhodneš, dýchat či nedýchat.
Jenom tě prosím, nepřesvědčuj ostatní, že při zanořování, není nutné dýchat.

Samozřejmě, že moje teoretické vědomosti v této problematice rozhodně nejsou na takové výši, abych tak učinil sám. Dám tedy slovo skutečným odborníkům a zároveň je žádám o prominutí, že zde zveřejňuji jejich odborné statě bez jejich souhlasu. Snad pochopí, že jsem veden pouze snahou o podání nejzákladnějších bezpečnostních informací.

Ještě dodám, že ten kdo věří, že je nutné dýchat i při zanořování, nemusí nezbytně nutně níže uvedené číst.
.
Autor František Novomeský, Zpracoval Tomáš Sládek

Pád do hloubky

Barotrauma z podtlaku

Ve svém archivu znaleckých posudků z potápěčských nehod, v oné sbírce odbornou řečí sepsaných lidských tragedií, mám založeno až 11 případů zvláštní potápěčské nehody: pádu potápěče do hloubky. Podtlakového barotraumatu, chcete-li. Fyzikálně podmíněného stavu pro potápěče mimořádně nebezpečného, nicméně jen zřídka popisovaného i v moderních učebnicích potápění. Proč, kdy dochází k této nehodě nezřídka končící smrtí postiženého potápěče? Podívejme se nejprve na několik kazuistik.

Případ 1
Instruktor spolu s frekventantem potápěčské školy vykonávají - záměrně dosti přetíženi - nácvik dýchání z jednoho regulátoru na malé skalní plošině asi v sedmi metrech hloubky jinak velmi hlubokého lomu. Po úkroku do prázdna frekventant reflexivně pevně uchopí instruktora za ramenní popruh žaketu a strhává jej do hloubky. Obě těla jsou později nalezena pod skalním převisem v hloubce 40 metrů. Causa mortis: podtlakové barotrauma, kardiorespirační insuficience.

Případ 2
Při nočním ponoru se značně přetížený potápěč odděluje od svého partnera a při ztrátě orientace a neznalosti terénu se z hloubky třech až čtyřech metrů propadá po téměř kolmém jílovitém srázu do hloubky 15 metrů. Zde je po několika dnech nalezen ve vzpřímené poloze, po kolena zabořen v bahnitém dně, bez nafouknutí žaketu. Causa mortis: podtlakové barotrauma, kardiorespirační insuficience.

Případ 3
Potápěč v moři po vynoření na hladinu ve velkých vlnách pro malý objem a výtlak žaketu, neúměrný velké tlakové láhvi a hmotnosti zátěžového opasku, nezískává dostatečný pozitivní vztlak. Nedokáže odhodit zátěžový opasek a propadá se do hloubky 60 metrů, kde je po několika dnech nalezen policejními potápěči. Causa mortis: podtlakové barotrauma, kardiorespirační insuficience.

Proč?

Propadnutí se do hloubky je v potápěčské praxi, zejména pak profesionální, skutečností dávno známou. Vezměme na pomoc klasiku: Royal Naval Diving Manual, Part I - The Theory Of Diving (1956): "Potápěč pracující na plošině anebo v jakékoliv poloze, která není v úrovni mořského dna, se může náhodně propadnout do hlubší vody. Toto se může stát jedině při nedbalosti obsluhy na povrchu, protože lana potápěče mají býti pevně třímána v rukou, aby potápěče bylo možno zachytiti předtím, než se propadne i jen o několik stop... Pád pod vodou potápěče s pevnou přilbou může býti velmi nebezpečný. Během pádu se pružný oděv potápěče smršťuje na jeho těle, které tlačí vzhůru do přilby, kde je nižší tlak. Na jeho srdce a plíce se vyvíjí značná síla a potápěč ztrácí vědomí. Nedokáže se nadechnout, klíční kosti a horní hrudní žebra mohou býti rozlámány. Toto se nazývá »zmáčknutí« potápěče." Tolik historická učebnice potápěčů anglické maríny.

Pád do hloubky u potápěčů s přilbou, kteří obvykle pod vodou - značně přetíženi kvůli postojové stabilitě - pracují, je nebezpečím i dnes. Přilba, byť i moderní, během rychého, nekontrolovaného a hlavně nezadrženého propadání se potápěče do hloubky působí na hlavu a krk nešťastníka jako velká přísavná baňka antické medicíny. U plovoucích potápěčů, nezávislých na přívodu dýchaného plynu z hladiny, je to trochu jinak.

Při potápění nutno míti na mysli, že lidské tělo je anatomicky vybaveno řadou dutinových systémů vyplněných vzduchem (kromě plynu v zažívacím systému). Některé tyto dutiny jsou objemově limitovány pevnou, nepoddajnou stěnou (např. vedlejší dutiny nosní), jiné pak mají stěny alespoň zčásti poddajné, elastické (středoušní dutiny, žaludek, střeva). Sem patří i plíce, objemově limitovány polopružným hrudníkem. Jindy si potápěč na svém těle dutiny vyplněné plynem vytvoří sám: nasazením masky, neoprenové kukly či oblečením suchého potápěčského obleku. Ve všech těchto prostorách musí být během pobytu potápěče pod vodou tlak plynu průběžně kompenzován, vyrovnáván úměrně tlaku okolní vody měnícímu se s vertikálním pohybem potápěče. Vyrovnání tlaku ve středouší či fouknutí nosem do masky je jednoduchý manévr kompenzace tlaku, připuštění argonu do suchého potápěčského obleku a hra s přetlakovým ventilem je manévr trochu složitější. Při pomalém, poklidném pohybu pod vodou bez prudké změny hloubky je obvykle vše v pořádku. Situace se však dramaticky změní, pakliže potápěč začne nekontrolovaně a nezadržitelně klesat do hloubky tak rychle, že nedokáže vznikající podtlak ve všech již jmenovaných dutinových systémech v těle i na něm, v úměře s rychlým nárůstem zevního hydrostatického tlaku, plynule upravovat. Podle Boyle-Mariottova zákona je nejnebezpečnějším propadnutí se do malé, zdánlivě nevýznamné hloubky několika metrů pod hladinou, kde jsou tlakově-objemové změny plynů v dutinových systémech lidského těla nejvýraznější. Vzniká podtlakové barotrauma - protržení ušních bubínků s krví ve zvukovodech, vedlejších dutin nosních s krví v masce a krutými bolestmi hlavy, někdy i poškození vnitřního ucha. Jindy jsou to rozsáhlá spojivková krvácení, někdy i s přechodnou deformací očního bulbu, případně krevní podlitiny v měkkých tkáních očnic nebo na celém obličeji jako po hospodské rvačce (tohle dělají "přisáté" celoobličejové masky). Krví prosáklé pruhy na kůži jsou obvykle v místech neventilovaných záhybů suchého obleku.

Nejhůře jsou ovšem na tom plíce potápěče, do kterých se při prudkém klesání do hloubky nedostává vdechovaný plyn v náležitém objemu a především tlaku. Podtlak v plicních sklípcích vede k počátečnímu rozšíření (dilataci) nejen plicního cévního řečiště (plicních kapilár), ale i k rozšíření velkých cév hrudních. Pokud se tlakové poměry v plicních sklípcích neupraví okamžitým nadechnutím plynu o příslušném tlaku, podtlak působící na stěny alveolů a také plicních kapilár, hustě obetkávajících alveoly, vede podle Starlingovy rovnice ke změně osmotických poměrů ve vmezeřeném tkanivu (mezi alveolárními prostory a stěnami plicních kapilár) a ke ztrátě "těsnosti" (zvýšené permeabilitě) kapilár. Podtlak v plicích pak doslova nasává do plicních sklípků z rozšířených a již ne zcela těsných kapilár tekuté složky krve - krevní plazmu. Při vyšším alveolárním podtlaku pak již zcela porušenými stěnami plicních kapilár do alveolárních prostor prostupují i červené krvinky a další korpuskulární složky krve. Rozvíjí se tak akutní edém (otok) plic, alveolární prostory se vyplňují krvavou viskózní plazmou. Postižený potápěč se tak, vulgo řečeno, "topí ve vlastní šťávě". A tragédie pokračuje: k respirační krizi (nelze se již nadechnout, hydrostatický tlak na hrudník je příliš velký) se přidruží akutní přetížení pravého oddílu srdce, pravá komora i předsíň se rozšíří do té míry, že již nejsou schopny efektivní kontrakce... Ke smrti potápěče, obvykle ve stavu milosrdné ztráty vědomí, dojde během několika minut mechanismem selhání činnosti dýchaní a oběhu. Tedy akutní kardiorespirační insuficience.

Kdy?

Zde je několik možností:

1. Pád do hloubky polohově stabilizovaného potápěče. Jde o klasickou situaci při pracích pod vodou, kdy je potápěč záměrně přetížen pro docílení polohové stability. Musí pod vodou pracovat, což obvykle vyžaduje fixovanou polohu vestoje, vsedě, vleže..., jen se z ní nesmí propadnout do hloubky, pokud nepracuje na dně. Obsluha potápěčovy "pupeční šňůry" - lana s telefonním kabelem, hadic pro přívod vdechovaného plynu - ví co má dělat. I přesto se tyto nehody v profesionálním potápění stávají. Doposud!

2. Pád do hloubky plovoucího potápěče. Tohle je záležitost amatérského potápění. Scénář je obvyklý: do vody vstoupí (skočí z lodi nebo ze člunu) potápěč přetížený neúměrně velkou lahví a zátěžovým opaskem, vybaven žaketem o malém vnitřním objemu. Situace je ještě horší, pokud do vody skočí ve fázi výdechu (exspirační postavení hrudníku) a rychle klesá do hloubky. Kazuistika: potápěč po skoku z lodi, značně přetížen, dopadl na dno asi v pětimetrové hloubce. Vleže na zádech se nemohl - regulátor v ústech, šok v očích - nadechnout. Byl jsem náhodou u toho, naštěstí.

3. Pád do hloubky při dekompresi na bóji. Problém spíše technických potápěčů v očistci podhladinové dekomprese na plovoucí bóji a zabrzděném navijáku. Dekomprese je dlouhá, moře je houpavě poklidné, po emocionálním vypětí náročného ponoru přichází slastný útlum...a najednou se odblokuje brzda navijáku. Dvě láhve na zádech, dvě po bocích, jede to jako v utrženém výtahu. Technický potápěč by měl být, kromě jiného, i potápěčem okamžité reakce.

Facit

Je k nevíře, jak je proces správného vyvažování v různých potápěčských kurzech zlehčován a opomíjen. K tomu všeobecná tendence přetěžování se začátečníků, někdy i pod "bedlivým" okem instruktora! Ze své praxe znám gracilní dámy, vybavené žaketem minimálního objemu, zato však patnáctilitrovou lahví, zoufale bojující na hladině o přežití. Posuzoval jsem případ, kdy se přetížený potápěč se žaketem propadl do hloubky jednoduše proto, že středotlakou hadici, ono životodárné spojení regulátoru s inflátorem žaketu, jaksi vůbec neměl namontovanou. Zemřel. Nácvik všech náležitých úkonů s inflátorem žaketu i žaketem nebo křídlem samotným k dosažení optimálního kompromisu mezi stoupáním a klesáním potápěče by měl být standardní a rigorózně vyučovanou kapitolou výcviku všech rekreačních potápěčů, zejména pak začátečníků. Pojmy jako "trim" nebo "hovering" by neměly patřit jen do kurzů technického potápění. Při potápění přece nezáleží na tom, kolikrát se ponoříš, ale kolikrát se vynoříš!

[Macek0585]

Bratře, s ohledem na Tvé celoživotní zkušenosti ze tří ponorů chápu, že víš, že ten přístroj zmiňovaný v článku je "srandovní", právě proto jsem toto vlákno pootevřel, aby někdo pootevřel mé nezkušené oko

[martin63]

Pepo, barotrauma z podtlaku vzniká u hloubek, o kterých se bavime (kolem 20 m) z nekontrolovatelného rychlého sestupu bez vyrovnávání tlaku v dutinách. Já nikoho nenabadám k tomu, aby se při přístrojovém potápěni zanořoval se zadrženým dechem, ale na základě přečtení tvého příspěvku bylo možné nabýt dojmu že kupříkladu šnorchlista, který se v hloubce dostane do problémů (například se zamotá do sítě) nemůže využít pomoci potápěče s přístrojem, pokud je ten na blízku, protože se nemůže pod tlakem nadechnout. Může a bez rizika. Jen pak musí dát při výstupu pozor na barotrauma z přetlaku, jak už tu bylo několikrát uvedeno.

[Standa*]

Ahoj námořníci také jsem vozil potapěčskou výstroj jen pro vyproštění kotvy a jednou mne to nedalo a málem byl problém na světě :

Nedá mne to než to napsat a přispět i z mojí blbostí.Po několikaletém cestování do HR a zkušeností z plavby po moři jsem přece jen podcenil svoje schopnosti.Celé léto jezdíme se koupat na ostrov Grgur loď mám ukotvenou v zátoce,vše celkem v pohodě.Protože je ostrov neobydlen pouze jej navštěvují výletní lodě,tak je zde celkem dost mušliček a těch kulatých ulit.Při šnorchlování se docela něco najde. Ovšem ty nejhezčí kousky jsou tak v 12-16m pro mne na nádech nemožné.Tak jsem je jen z hladiny pozoroval a říkal si pro sebe já vás tu nenechám.Když jsem jel naposled do HR už pro loď,tak jsem si vzpomněl na ty mušle a vzal sebou 15.L láhev se vzduchem.2.L láhev a část potápěčské výstroje /bez žaketu/ mám trvale v lodi.Jel jsem z ČR sám,ale v Punatu jse měl kamarády kteří tam pracují celé léto.Druhý den jsme vyrazily na ostrov Grgur na celodenní koupání já kamarád a jeho žena.Loď jsem ukotvil vše v pohodě jako vždy.A teď to přišlo,po omrknutí se šnorchlem z hladiny ty mušle tam ještě byly.Tak 1.chyba vzal jsem na sebe část potápěčské výstroje/vše kromě žaketu/tato část je nejdůležitější pro potápěče pro vynoření, odpočinek na hladině a regulaci výstupu.Letmo jsem spočítal vzhledem k neoprénu šort,že budu potřebovat tak 4kg závaží.Vzal jsem pásek ze 6kg.Ponořil jsem se vedle lodě a odzkoušel výstroj.2.chyba sám se nikdy nepotápěj.Vše zatím fungovalo,tak jsem se vydal po dně sebrat již zmíněné mušličky.Při pohledu na hloubkoměr jsem byl opravdu v 16m jak jsem odhadl předtím.Vše bylo perfektní sluníčko svítilo,takže dno bylo prosvíceno perfektně navíc čistá Chorvatská voda nemělo to chybu.Po zhruba 10-15minutách pod vodou jsem měl opravdu hezké kousky a plaval zpět.Podle mého úsudku jsem se od lodě moc nevzdaloval tak už bych měl být co nejdříve u ní /neměl jsem sebou potápěčský počítač,kompas nic/po chvilce začalo dno stoupat cca 12m hloubka tak už jsem si myslel jdu u břehu nahoru,ale po chvilce to opět klesalo a na dně se objevila tráva která tam nebyla.Juknul jsem na tlak v láhvi 130 tak v pohodě.Chtěj nechtěj jsem musel nahoru na hladinu.Při kompletní výbavě napustíte žaket vzduchem a on vás nahoru vynese na hladině se vydýcháte odpočinete a plavete k lodi.Já to musel s mojí necelou výbavou vyplavat.Při pohledu po vynoření mne skoro ukápla slza a řekl jsem si to jsem hovado.Byl jsem v plavební dráze těch výletních lodí,což nebylo to hlavní,ale cca350M od mojí lodě v tu chvilku jsem si vzpomněl na všechny utopené letošní potápěče v HR.Zřejmě spodní proud moře mne odnesl takhle daleko od lodě.Po zhruba 3minutách plavání skoro na místě,měl jsem na sobě neoprén,křídlo pro láhev,láhev15L,plicní automatiku,pásek 6kg,brýle a šnorchl jsem odhodil všechny mušličky.Plavalo se lépe,ale pořád to bylo stejně daleko.Na lodi byla posádka manželů kteří neuměly loď ani nastartovat natož vyplout ke mne.Po několika /nevím/ minutách plavání jsem cítil,že se blíží konec sil.Po rychlé úvaze jsem odhodil opasek z 6kg.Plavání bylo rázem celkem v pohodě.Zkoušel jsem si odpočinout na vodě,ale nešlo to při vynechání tempa nebo šlapání vody jsem šel rázem ke dnu zbývající výstroj byla stále těžká.Plaval jsem dále už jsem skoro sípal a loď stále daleko.Při porvnání kotvení mojí Lodě a Rakouské lodě co kotvila kousek od nás,to bylo blíže k Rakušákum vůbec jsem neváhal a plaval k nim.Z posledních sil jsem doplaval k jejich lodi, chytl se za jejich schody do vody nemohl jsem mluvit jen jsem sípal.Stejně německy neumím takže i když by to šlo tak nic.Pro Rakušáky to byl šok na tom místě lodě kotví od sebe cca100m a každý tam má své soukromí a najednou jim někdo visí u lodě na schodech.Oni byly všichni nazí,ale viděly jak na tom jsem úplně vyčerpán bez sil tak neprotestovaly a snažily se mne pomoci.Pak se nade mnou začalo ze shora z jejich lodě sklánět jejich ženské osazenstvo a nabízely mne vodu.Při pohledu na svěšená prsa a buchty dvou žen cca 1m od mojí hlavy to vyčerpání a únava ze mne spadlo ještě nějaký čas jsem se držel jejich schodů nabíral síly a potěšil oko. Pak jsem plaval k mojí lodi 100m od nich.Byli ukotveni cca10m od břehu,takže jsem plaváním kopíroval břeh a dále jsem plaval už bez stresu.Při doplavání k mojí lodi se mne posádka suše zeptala ty už jsi tady??? Vlezl jsem do lodě sundal potápěčskou výbavu a odpočinul si.Teprve teď jsem si uvědomoval co se mohlo stát.Pásek se závažím je prkotina za 1700kč ale nejbližší civilizace je dost daleko a z lodí nikdo neuměl jet.Jako kvalifikovaný potápěč jsem porušil dost pravidel proto napříště už se těchto praktik vyvaruji.Dopadlo to dobře za normálních podmínek tuhle vzdálenost v moři uplavu tam a zpátky ale ne takhle vystrojen.Proto kapitáni buďte ve střehu co projde dnes nemusí projít zítra moře je sviňa ale krásná.Je to už více jak rok a od té doby jsem neměl žádný ponor tím myslím s potapěčema.

[Bery33]

vsem mohu jen doporucit tyto stranky www.stranypotapecske.cz tam je o potapeni, nehodach a i o kurzech informaci vic nez dost.

[lebon]

Chlapi,něco už odpotápěno mám,až do invalidního důchodu,teď se tomu s mojí podporou věnují potomci,proto vám otevřeně říkám,bez kurzu se na to vyignorujte.Jde o hubu i v 2m hloubce viz potápěcký výcvik vojáků naší armády na bazéně v Brně v loňském roce.Potápěčský kurz vám z rodinným rozpočtem až tak nezacloumá,nehledě na to že získáte další aktivitu na vodě a nějaký ten starší vercajk po poradě s instruktorem se dá postupně pořídit.Na kurz vám ho většinou zapůjčí instruktor či klub,kde se budete školit.

[hrad66]

Nedá mi to a po přečtení tvého popisu "ponoru" Ti musím poblahopřát k tomu, že jsi nám ho tady vůbec mohl napsat. Kde se stala chyba si správně uvědomuješ a to že se tady veřejně k tak šílenému postupu dobrovolně přiznáváš je Ti ku cti, pokud je to míněno jako odstrašující příklad pro ostatní. Nicméně bych rád všem, kdo si tuhle diskuzi přečtou, rád zdůraznil, že tento postup je opravdu sebevražedný a porušuje všechny bezpečnostní pravidla, která se při potápění s přístrojem vyžadují.