Výbava na šnorchlování

[Johan]

Když se před druhou světovou válkou objevili na francouzském pobřeží Středozemního moře první potápěči s ploutvemi, velmi rychle zjistili, že pokud nechtějí při ponoru neustále bojovat se vztlakem, musejí použít nějakou zátěž. Tenkrát to byl většinou kus olověné trubky zastrčené za plátěný nebo dokonce kožený opasek. Do doby vynalezení materiálu nazvaného neopren, firmou Du Pont zbývalo asi dvacet let. JY Cousteau o svém aqualungu zatím jenom snil. Takže dávno před vynalezením neoprenu, potápěči se šnorchlem používali zátěž. Pokud je člověk rozumný, žádné nebezpečí nehrozí. Můj kamarád, shodou okolností jeden z nejlepších fotografů pod vodou u nás , fotografuje zásadně pouze se šnorchlem. Bez neoprenu používá čtyři až pět kilo zátěže. To je ovšem extrém, který nedoporučuji napodobovat. S jedním nebo i dvěma kily zátěže nehrozí, že půjdete ke dnu. Pouze nemusíte neustále bičovat vodu ploutvemi, aby jste nevylétli na hladinu. Pokud přestanete "kopat", vynoříte se stejně automaticky jako bez zátěže, jenom budete stoupat pomaleji. S těmi metry hloubky bych byl ovšem opatrný. Šest opravdových metrů je dost. Opravdových píši proto, že bez hloubkoměru má většina začátečníků poněkud bujnou fantazii při odhadu hloubky. Těm zkušenějším se omlouvám. Ješte bych chtěl napsat něco o šnorchlu. Staří potápěčští mazáci mají tendenci se posmívat "holicím strojkům" na šnorchlech jako hlouposti bez většího významu. Holicími strojky myslí vylevací ventily na spodní části šnorchlu. Já si naopak myslím ,že je to výborná věc. Když přestanete "kopat" ploutvemi a vynoříte se na hladinu, počkáte pár vteřin, zatím vyteče většina vody z horní části šnorchlu a k vyfouknutí toho zbytku stačí mnohem menší úsilí než u klasického šnorchlu.Doufám, že jsem se nedotkl těch zkušených, opakováním něčeho, co věděli už dříve. Ještě jsem chtěl napsat něco o neoprenech, ale to snad až někdy příště.

[alffa]

RadekS,
Já bych Ti doporučoval můj model „plynová maska“.
Ne snad proto že je můj ale proto že je to odzkoušený průřez hadice a je velmi ohebná.
No nakonec je k dýchání určená.
Nepočítal bych ale s dvěma metry ale pouze s hloubkou co jedna hadice dovolí.
Tedy asi metr.
K automatice:
Stejně budeš potřebovat tu věc nějak držet v puse.
Použij tedy náustek ze šnorchlu o kterém se zmiňuje Johan (holicí strojek).
Budeš vydechovat tím ventilem co je na vydechování vody.
Stejný ventil pak osadíš na druhý konec náustku, jen s obrácenou funkcí.
Celé to vsadíš do hadice a máš jednoduchou automatiku hotovou.

Osobně bych se ale přikláněl k profi výrobku který popisuje (i s obrázky) Maris.
No to už není volné dýchání a stojí to peníze.
Na druhou stranu dá se s tím bezpečně pracovat pod lodí.
alffa

[stefin]

Staří potápěčští mazáci mají tendenci se posmívat "holicím strojkům" na šnorchlech jako hlouposti bez většího významu. Holicími strojky myslí vylevací ventily na spodní části šnorchlu. Já si naopak myslím ,že je to výborná věc. Když přestanete "kopat" ploutvemi a vynoříte se na hladinu, počkáte pár vteřin, zatím vyteče většina vody z horní části šnorchlu a k vyfouknutí toho zbytku stačí mnohem menší úsilí než u klasického šnorchlu.

Patrim k tem zkusenejsim, takze mne se poznamka Johana netyka. Mi na "kolicim strojku" vadi to, ze pokud plavu pod vodou trochu rychleji, cely snorchl se strojkem se rozkmita. Jeste kdyby to vse fungovalo perfektne, ze by potapec mohl pod vodou zcela vydechnout, aby snizil vztlak a pak se po vynoreni mohl jen nadechnout, jenze ono to tak lehce nefunguje. Dost casto zustane i po vynoreni "holici strojek" uzavren a je nutne alespon trochu vydechnout pro jeho otevreni. Takze novacek stale musi myslet na to, ze si v plicich musi nechat alespon trochu vzduchu. Pak je otazka jaka je jeho vyhoda ?

[Anonym]

Abych si naklonil místní božstvo a odčinil hříchy, tak jsem to tu pročistil.
A tady jsem si dovolil pár hruštiček z naší zahrádky....

[AdsBot [Google]]

Abych si naklonil místní božstvo a odčinil hříchy, tak jsem to tu pročistil.
A tady jsem si dovolil pár hruštiček z naší zahrádky....

Budiž ti protentokrát odpuštěno.
Ale dary v naturáliích, n .... , když tak až po zkapalnění .

[Johan]

To kmitání při rychlejším plavání se šnorchlem nezpůsobuje vylévací ventil, ale celá spodní část šnorchlu. Většinou je měkká, aby nepáčila masku. Někdy je tam i vrapová hadice. Je potřeba si šnorchl vyzkoušet a vybrat ten co vyhovuje.V prodejně to ovšem nejde. Pokud jde o vyfukování vody ze šnorchlu, tak když je šnorchl bez ventilu,tak ho musíš stejně vyfouknout, S ventilem ovšem při vynoření velká část vody vyteče sama. protože se hladina vody ve šnorchlu vyrovná s okolní hladinou, zatímco při klasickém šnorchlu je celý šnorchl plný vody. Vydechovat při zanoření je sice možné a velryby i delfíni to také dělají, ale pro člověka je to nepohodlné ze dvou důvodů. První je právě ta nutnost vyfukování vody ze šnorchlu , druhý je v tom, že i když si naplníš plíce jak nejvíce můžeš, tak při ponoření do větší hloubky se ti hrudní koš stlačí tak , že je to velice nepříjemný pocit. V hloubce asi dvaceti metrů , když si sáhneš na hrudník tak zjistíš , že je stlačený jako při nejhlubším výdechu. Někteří potápěčí používají techniku, že při vynoření šnorchl vyndají z úst a nechají vodu volně vytéci. Pak nemusejí vodu vyfukovat.

[Anonym]

Nepatřím k těm zkušeným a s údivem sleduji učennou diskusi profi šnorchlistů. Jsem jen obyčejný suchozemec, který když si vezme brýle a šnorchl, splývá na hladině a pozoruje mořské dno. Když tam něco zajímavého vidím zanořím se a po krátké chvilce valím nahoru co to dá, abych se nadechl.
- Ponoření do nějakých dvaceti metrů je pro mě nedostupná pohádka. Když jsem jsem kdysi ukotvoval člun v "zaručených" změřených pěti metrech, měl jsem toho plné brejle.
- Je mě jedno jestli šnorch má, nebo nemá ventilek. Když se dostanu nahoru tak nemůžu čekat pár vteřin. Grifem kterému se dá říct plivnutí vzduchu vyfouknu vodu z jakéhokoliv šnorchlu a lapám po dechu.
- Kmitání šnorchlu se u mě neprojevuje, protože neprovádím plavání na čas, ale velmi zvolna se posunuji po hladině a kochám se tím dnem. Obvzláště v Egyptě to bylo velmi zajímavé.
- Co se týká zátěže, já kdybych k ní měl přístup, bych ji určitě použil. Jen trochu, abych ještě dokázal splývat, ale lehčeji se dostával dolů. Asi neřeknu blbost, že každé kopnutí ploutvemi a snaha udržet se chvíli u dna, bere kyslík.
>>> Tolik pár postřehů šnorchlisty - amatéra <<<

[AdsBot [Google]]

Wlady, když Ti dítě skočí na hrudník, a Ty máš zavřenou pusu a nos, tak Ti v plicích vznikne přetlak. Na to jsou dělané, je to jako při ponoru, kdy Ti hydrostatický tlak stlačuje hrudník, nebo když nafukuješ balónek či kýchneš. Když ale nadechuješ proti odporu (nádech volnou hadicí z hladiny), tak je na tkáni v plicích, která zaručuje výměnu kyslíku ze vzduchu do organismu obrácený tlakový spád. Nižší tlak z hladiny z Tebe vlastně vycucává plíce. To je při běžných aktivitách nedocilitelný stav. Klidně si dovedu představit, jak buněčná membrána začíná propouštět tekutinu a plíce se zalijí. To se pak asi blbě dýchá.
Pořád se mi také nezdají úvahy o možnosti nadechnout se 1 metr pod hladinou a hlouběji z hadice z hladiny. Hydrostatický tlak v hloubce 1m je převedeno do představitelných jednotek 0,1kg na 1cm čtvereční. Uvážím-li plochu stlačitelné části hrudního koše cca 25x25cm, tak je to 62,5kg na hrudník. Dej si na hrudník v leže pytel cementu a dvě cihly a zkus se nadechnout. Asi to nebude jen tak. Při tom poškození plic nehrozí, jen namožení dýchacích svalů případně udušení
Já té knížce věřím a budu používat jen standardní šnorchly.

K tomu potápění se závažím. Taky jsem se lekl, když tady někdo prosazoval závaží. To je opravdu jen pro zkušené. Sám jsem se běžně potápěl do 10-ti metrů v moři bez závaží. Jestli se někdo pere s vodou tak, že má problém se ponořit, tak závaží je pro něj cesta na krchov.
Na druhou stranu tady někdo zpochybňoval neopren pro rekreační šnorchlování. Mě teda dost chybí a uvažuju o něm (short). Mám na mysli šnorchlování s ponory, ne jen brouzdání po hladině. Ona i v teplých vodách je dole úroveň, pod kterou je to zatraceně ledové. Často jsem musel ode dna dříve kvůli zimě nežli kvůli nádechu. Vztlak neoprenu i když slabého asi bude vhodné trochu závažím kompenzovat a možná přidat trochu pro "pohodlí" při ponořování. Ale chce to postupně. Podle zkušeností.

[Johan]

Dvacet metrů hloubky je sice dost, ale není to zase nějaký zázrak. Pro zdravého člověka , je jen otázkou poměrně krátké doby , než se do takové hloubky dostane. Potápění na nádech ,je především otázka psychiky. Nevím zhola nic o treningových metodách freediverů, či jak se říká těm rekordmanům se sto metry a víc, ale jsem si jist že psychika tam hraje určitě hlavní roli. Když jsem začínal já a moji vrstevníci, říkali jsme tomu potápění na hubu. Problém je klidné a vyrovnané dýchání, před zanořením. Nemyslím hyperventilaci ,to je oněčem jiném, jenom klid a pohodu. Nic nehrozí , moře je krásné. Každá nervozita krátí dech a ubírá vteřiny. Přiměřená zátěž, také velice pomůže. Dobré je občas si na suchu zkusit zadržet dech a stopnout si čas. Dvě minuty jsou sice poměrně dlouhá doba, ale po krátkém treningu to hravě zvládne každý zdravý člověk. A to už stačí na ponoření do dvaceti metrů. A pak trochu delší a tvrdší ploutve a pohodlnou a netlačící masku do které neustále neteče. Začínat někde, kde je na dně vidět každý kamínek. Žádné větší vlny a kamaráda nebo i víc poblíž. Nikdy sám, to je také jedna z hlavních zásad potápění. I na hubu ,nebo na nádech, chcete li. A pak už jenom trochu treningu a po čtrnáctidení dovolené u moře se budete divit svým pokrokům.

[AdsBot [Google]]

Já bych k těm potřebám pro hlubší potápění "na hubu" doplnil ještě ten krátký neopren. Ledová voda v úrovni pod 10 metrů byla pro mne těžko překonatelnou překážkou v ponorech hlouběji.

[alffa]

Já bych k těm potřebám pro hlubší potápění "na hubu" doplnil ještě ten krátký neopren. Ledová voda v úrovni pod 10 metrů byla pro mne těžko překonatelnou překážkou v ponorech hlouběji.

Však už jsi to zmiňoval o příspěvek výše. My umíme číst.
alffa

[AdsBot [Google]]

Těší mne, že jsem tak pečlivě čten.
Abych tedy dodal něco nového. Zažili jste už "mlhu" pod vodou? Já jsem to pozoroval před 3-mi lety v Chorvatsku. Zhruba v 10-ti metrech na ostrém rozhraní teplé a studené vrstvy vody se vznášel jakoby mlžný nepravidelný opar, vysoký okolo 1 metru. Nad ním to bylo teplé, pod ním ledové. Co je to za efekt? Vypadalo to dost zajímavě, jako mraky pod vodou.

[Johan]

Omlouvám se, pokud někomu připadá, že se stavím do pozice Járy Cimrmana odborníka na všechno, zvláště na šnorchlování. Tak tentokrát již naposledy. Bez neoprénu to sice jde, ale s neoprénem to jde lépe. Teplá moře sice existují, ale Jadran je už v hloubce sedm až deset metrů teplý jako Vltava na jaře. V některých místech je to o něco hlouběji, ale o moc metrů to není. Takže bez neoprénu to nejde. Znovu zdůrazňuji, že pro nezkušeného je hloubka šest metrů až, až. Takže pro ty zkušenější. Neoprén je nezbytností. Stačí tenčí třímilimetrový, nebo jenom stejně silný short. Silnější, již silně omezuje pohyblivost a hlavně bez zátěže už nemáte šanci. Pokud jde o názor, že je cestou na krchov šnorchlové potápění se zátěží bez neoprenu, si myslím, že základním předpokladem každé činnosti spojené s potápěním je umění dobře plavat. Jenže to, že umím plavat, ještě neznamená , že se umím zanořit. V moři je to ještě komplikovanější, než v bazénu se sladkou vodou. Navíc každý člověk má jinou kapacitu plic a jsou jedinci, kteří předvedou předpisové zanoření stylem Duck dive ,ale po vykopnutí nohou do výšky ,které u jiného stačí aby ho spolehlivě "zasunulo" i s ploutvemi do vody, zústanou trčet ploutvemi nad vodou. O jejich umění plavat to nevypovídá vůbec nic. A v žádném případě to neznamená , že se vzápětí mohou utopit. Se zátěží jednoho i dvou kilogramů si i průměrný plavec poradí bez problémů. Znovu říkám, že je potřebné si to v klidu vyzkoušet. Aby mi bylo rozuměno, nemluvím o malých dětech a lidech co plavou jako"zednická tříska"! To je snad samozřejmé. Na závěr ještě k neoprénům .Jediné skutečně teplé moře, které jsem poznal, je Rudé moře, které je krásně teplé i v hloubce padesát metrů. Přesto tam potápěčí používají i poměrně silné obleky, včetně "haubny"což je výraz pro kuklu kryjící hlavu. Já sice mám rád teplo, ale ještě raději mám pohyblivost a tak už řadu let používám neoprén půl milimetru silný. Mezi kolegy, jsem tak trochu za exota, ale zima mi kupodivu není a pohyblivost je skoro jak bez neoprénu.Poznámky typu "systém Harapes " nekomentuji, protože moje figura je typu XXXL tak nevím, proč bych měl na podobné invektivy reagovat. Teď už jenom doufám, že jsem se příliš neztrapnil svým povídáním a slibuji, že definitivně končím. Přeji čistou vodu a dobrou náladu.

[alffa]

To Johan,
není proč končit. Každý má jiné zkušenosti (či doměnky) a každý názor je tedy dobrý.
I když by se třeba někomu nelíbil.
alffa

[jerryx]

2 johan: pekne, dlouhe prispevky. ALE, prosim te, pouzij obcas enter pro odradkovani.
ony ty dlouhe prispevky, kdyz je pises v jednom kuse, jsou absolutne nective

[Denis]

Dve minuty pod vodou je pre mňa nedosiahnutelný sen. Najviac som vydržal 75 sekund. A to som chodil týždenne do bazénu, vela som plával pod vodou a 3x týždenne som behával. A nepotopil som sa hlbšie ako 10 metrov. Mám 3mm neoprén a závažie. Mal som vtedy 45 r. Potom som prestal cvičiť / aeróbne/ a teraz sa potopím sotva do 5m, pod vodou vydržím tak 30 sekúnd. S hrôzou som si uvedomil, že už nedokážem vytiahnuť zaseknutú kotvu. Ešte že som teraz kotvil v 3m hĺbkach. Nad vynálezmi z hadicou neuvažujem, viac sa mi pozdáva znovu začať s aeróbnym cvičením.
Môj švagor sa potápa na nádych 20m bežne a pod vodou vydrží 3-5 min.!!! Je o dva roky mladší, teda tiež už ťahá na petdesiatku, necvičí, ale objem plúc vyše 10 litrov! Teda asi tak: komu neni z húry dáno, v apatece nekoupi.

[stefin]

Môj švagor sa potápa na nádych 20m bežne a pod vodou vydrží 3-5 min.!!!

A to jsme se kdysi ve skole ucili, ze po 5 minutach bez kysliku zacina odumirat mozek.
V mladi jsem zavodne plaval, pak se zavodne potapel. Me maximum pod vodou je uplavat s ploutvemi cca 100m.
Pri delsich ponorech mam strach z omdleni, zajimalo by mne, zda ma s tim nekdo zkusenosti. Pokud plavu dlouho bez nadechu, poznam nejak bezpecne, ze bych uz mel se nadechnout a nebo prijde bezvedomi nahle ?

[Monty]

Môj švagor sa potápa na nádych 20m bežne a pod vodou vydrží 3-5 min.!!!

A to jsme se kdysi ve skole ucili, ze po 5 minutach bez kysliku zacina odumirat mozek.
V mladi jsem zavodne plaval, pak se zavodne potapel. Me maximum pod vodou je uplavat s ploutvemi cca 100m.
Pri delsich ponorech mam strach z omdleni, zajimalo by mne, zda ma s tim nekdo zkusenosti. Pokud plavu dlouho bez nadechu, poznam nejak bezpecne, ze bych uz mel se nadechnout a nebo prijde bezvedomi nahle ?

BlackOut přijde bez varování.Tady jseš a ve vteřině ne.Co se týče těch pět minut a odumírání buněk,tak je to pravda....Ale když se nadechneš a budeš pod vodou pět minut,tak mozek je zásobovanej kyslíkem z tvého nádechu.U normálního člověka je to v průměru pět litrů vzduchu,což je cca 1 litr čistého O2. Pět minut po vyčerpání kyslíku z nádechu začnou buňky odumírat.Freediving a jeho fyziologie je věc trochu složitější.Já potápím běžně na nádech pod 30 metrů a lovím tam ryby.Ale tady se spíše baví o šnorchlování.Někdo tady psal,že u freedivingu nedosáhneš hloubky a času pod vodou,jako u přístrojového potápění.Je to ale omyl.Já někdy trávím ve vodě i 4 hodiny,hloubky do 40 metrů jsou pro mně bezpečně dostupné a hlavně pod vodou vidím asi 100X více života,jako když tam lezu s automatikou.Člověk je daleko volnější a hlavně je pod vodou ticho....Pro lov a focení je to věc hodně důležitá.

[Monty]

Těší mne, že jsem tak pečlivě čten.
Abych tedy dodal něco nového. Zažili jste už "mlhu" pod vodou? Já jsem to pozoroval před 3-mi lety v Chorvatsku. Zhruba v 10-ti metrech na ostrém rozhraní teplé a studené vrstvy vody se vznášel jakoby mlžný nepravidelný opar, vysoký okolo 1 metru. Nad ním to bylo teplé, pod ním ledové. Co je to za efekt? Vypadalo to dost zajímavě, jako mraky pod vodou.

Termoklina.

[Anonym]

..teraz sa potopím sotva do 5m, pod vodou vydržím tak 30 sekúnd. S hrôzou som si uvedomil, že už nedokážem vytiahnuť zaseknutú kotvu.

Denisi, jsi můj člověk
Čtu tady ty minuty a metry pod vodou a tiše závidím. Vím, že to je možné, ale prd velebnosti. Kolik dokážu být pod vodou si nedokážu říct, já to prostě neměřil. Kdysi v dětství jsme si to s klukama měřili a bylo to těsně nad hranicí jedné minuty. A to jsem ještě nekouřil a bylo to bez jakékoliv fyzické námahy.
Současnost je taková, že kotvu jsem ze 4-5 m vloni ještě vytáhl, ale to bych řekl, že je mé maximum. Když jsem osvobozoval propeller od namotaného muringového lanka, a opakovaně se potápěl, řezal co to dalo, měl jsem toho na konci plné prjle a myslel, že se mi roztrhnou plíce.

[Johan]

Většinou dojde ke ztrátě vědomí při návratu na povrch, těsně pod hladinou. Je to způsobeno tím, že ve větší hloubce je vzduch v plicích stlačený natolik, že parciální to znamená dílčí tlak kyslíku stačí k tomu, aby byl mozek zásobován dostatečně, i když při normálním tlaku, by jeho množství už nestačilo. To se ovšem změní při výstupu, kdy tlak vzduchu v plicích začne klesat,v závislosti se zmenšující hloubkou ponoru.

Mozek je ze všech lidských orgánů na nedostatek kyslíku nejcitlivější. Pokud jeho množství klesne pod kritickou hranici, následuje okamžitá ztráta vědomí. Bývá to přirovnáváno k otočení vypínačem.

Vzpoměl jsem si ,že někdy v padesátých letech byl světový rekord v potápění na nádech na vzdálenost, 110 m. Takže přispěvatel , který uplave 100m ,by tenkrát tvořil světovou špičku.

[Denis]

To Johan, Stefin píše, že tých 100m preplával s plutvami. Mne sa podarilo bez plutiev maximálne 25 metrový bazén. V čase ešte dobrej kondície aj viackrát za sebou. Teda s prestávkou. Po tých 25 m už nutkanie nadýchnuť sa bolo neprekonatelné.
Monty, klobúk dolu.

[alffa]

No jestli jsem uplaval někdy 100vku pod vodou to nevím (je to možné).
Jistě ale vím že jsem běžně plaval 50ku v Praze Podolí.
To bylo jediné korektně měřitelné.
Podotýkám bez ploutví a masky. Mezi jednotlivými podplavbami jsem chodil ven na cigáro. No to jsem ještě kouřil jen tak 40 denně. Teď už je to 60 a jsem rád za ty Baharisovi 3 m.

Ještě bych podotkl že Johan mírně MLŽÍ. Je rozdíl plavat pod vodou stovku horizontálně a vertikálně, že?
Navíc; při tom vertikálu nám zbývá ještě jedna stovka zpátky, ne Johan?
alffa

[stefin]

To alffa:
to jsi byl na tom zhruba stejne jako ja. Bez vseho jsem v podoli plaval 50ku, pak udelal obratku (coz je hned tak 10m navic a dalsich 15 jsem vydrzel (tedy cca 75m), s ploutvemi to jde mnohem lepe, jen pri kotoulovce ty ploutve hodne prekazeji a tak odraz nestoji za nic.
Dnes (tenkrat to bylo pred 20 lety) bych to nemel odvahu vyzkouset, abych neztratil o sve kondici posledni zbytky mineni.

Bez pristroju jsem nebyl asi hloubeji nez 10m. Montymu muzu zavidet nejen delku a hloubku ponoru, ale i krasne ciste more, ze neco pod vodou v takove hloubce videl.

[Johan]

Napsal jsem ,že světový rekord v potápění na nádech na vzdálenost, byl v padesátých letech 11O m. Vzdálenosti se měří horizontálně. Hloubky vertikálně. Tudíž je snad jasné, co je vzdálenost a co hloubka. Ostatně s těmi vertikálami neboli hloubkami to zase tak ohromujíci (viděno dnešníma očima ), nebylo. 20. června 1966, překonal Jacques Mayol, Francouz, žijíci ve Freeportu (Velké Bahamy) světový rekord v potápění bez přístroje , jehož dosavadním držitelem byl Ital Enzo Majorca. Mayol dosáhl hloubky 60 metrů 35 centimetrů. Mayolovi bylo tenkrát 39 let a potápěl se bez neoprenu.

Soupeření bývalého a nového světového rekordmana se stalo námětem pro film "Magická modrá" , který se promítal i u nás. Nutno ovšem podoknouti, že film se dost lišil od skutečného příběhu. Jak už to při zpracování skutečností bývá.