Potápění s přístrojem

[Pepa]

S přístrojem se dostanete trochu hlouběji



když vás to baví, tak se tam můžete poflakovat skoro hodinu

[Johna]

Co třeba Záchranný přístroj ZP-10

[Anonym]

Tady bych už začal být opatrný.
Tak jako si myslím, že splývání na vodě se "šnorchlovou" výbavou a sem - tam potopení do dvou, tří metrů podívat se zblízka na něco zajímavého je naprosto bezpečné a provádí to bez následků denně miliony lidí, začít laborovat s různými typy dýchacích přístrojů je o hubu.
Na rozdíl od nádechového potápění, kdy si tělo v podstatě zachovává vnitřní tlak atmosféry nad hladinou, při potápění s automatikou tato srovnává tlak s okolní vodou dle hloubky. A i v malé hloubce dva tři metry může dojít k velkým problémům. Pouštět se do toho bez řádného potápěčského výcvikuje je holý nesmysl.
Mé vědomosti v tomto oboru jsou spíše okrajové, Pepa to určitě dokáže vysvětlit lépe. A tady si myslím, že budu na 100% stát za ním.

[Johna]

...jak to bylo uvedeno výše. Potápění s přístrojem pouze po kurzu potápění a načerpání vědomostí. Hrozí mnoho nebezpečí. (právě ta menší hloubka je pak hodně nebezpečná)

[Pepa]

To Wlady
žádný problém
http://www.prag-info.cz/_shop/index_.ph ... 75&pns=113

[Wlady]

Ahoj.
Díky za webovky, Ale "no problema" možná platí pro tebe, protože máš problematiku evidentně v malíku. Já jsem z toho šestnácterák . Mám tomu rozumět tak, že si mám koupit nějakou malou flašku a přidat tu nejjednodušší automatiku?
Kromě toho tady všichni vyhrožujete průšvihem i ve dvou metrech. Hlouběji se při odmotávání lana ze šroubu vážně nechystám. Nemůžete být konkrétnější?
Smilujte se sakra nad tupcem Na radu do krámu se mi nechce, s tím mám od doby co mají prodavači procenta z prodeje špatný zkušenosti...
Díky předem. Wlady

[RudaK]

To Wlady - Asi myslel SPAREAIR což je malá láhev s integrovanou automatikou akorát má dost malý objem (je opravdu tak na to vymotání lana z vrtule) a na plnění se předpokládá z normálně veliké potápěčské lahve. A ta cena

[Johna]

Předpokládám že Pepa myslel např. tuhle http://www.prag-info.cz/_shop/index_.ph ... l&id=43010.
Maximální kapacita 85 litrů
Délka 34 cm
Průměr 5,71 cm
Maximální tlak 200 bar
Hmotnost (naplněná) 0,985 kg
Počet nádechů na hladině* 57
Objem 0,42 litru
*Založené na spotřebě 1,6 litrů na jeden nádech

Velkou lahev by opravdu bez potápěčského oprávnění neměli plnit, jestli tuhle malou ano, to nevim. Každopádně doporučuji nastudovat alespoň nějaké základy. Je mě jasný, že je dost lidí (bez urážky) kteří by byli schopni jen s touto lahví plavat do hloubky a buď by jim došel vzduch, nebo by zanedbali správné postupy vynořování (třeba zadržení dechu aby vydržel vzduch dýl je hovadina).

[Pepa]

To Wlady
Je to tak, jak ve skratce napsal RudaK. a technickou specifikaci doložil dle internetových nabídek Johna.
Jinými slovy, SPARE AIR 300 /170/ je zařízení, které funguje jako naprosto autonomní /nezávislý/ systém nouzové dodávky vzduchu v případě jakékoli poruchy hlavního dýchacího přístroje, včetně jeho náhradních okruhů. Je to tedy samostatný přístroj, jehož součástí v základní ceně je již dýchací automatika a dokonce i malý manometr, který tě informuje o tlaku /množství/ vzduchu. Je tedy plně způsobilý k samostatnému použití, Samozřejmě bych doporučil ten větší /300/. Plnění se provádí přefouknutím z jakékoli velké lahve. Z čehož vyplívá, že pokud má tento přístroj sloužit efektivně, ne jedno použití a hledat komplikovanou možnost dofouknutí, je vhodné k němu zakoupit ještě jednu větší, hliníkovou nebo ocelovou láhev, z které si jednoduše, ihned po vydýchání spare air ihned doplníš. Z velkých lahví bych volil mezi 10-12-15 litrovými. Plně by stačila 10 litrová /cca 4000,-/. Mohla by dát tak na 10 dofouknutí. Ovšem, Jak bude klesat tlak ve velké lahvi, bude menší tlak i v malé a tedy se postupně začne snižovat i zásoba vzduchu v malé lahvi.Žádnou potápěčskou láhev by ti v plnírně neměli bez průkazu naplnit, ale to se určitě dá vyřešit různými způsoby. Ta 10 L láhev ti zaručuje do budoucna možnost dokoupit k ní standardní automatiku a s touto sestavou můžeš být pod vodou cca 30 minut /délku pobytu pod vodou ovlivňují některé faktory a to výrazně/.To už by ovšem bylo přístrojové potápění a to bych ti bez výcviku rozhodně nedoporučoval.
Spare air by měl stačit na 57 nadechnutí na hladině. S hloubkou roste množství potřebného vzduch / litrů na jeden nádech/ tedy se začne snižovat i množství možných nádechů. Lze to přesně spočítat, ale pro operační hloubku 3-4 m to není nutné počítat. Nárůst bude malý. Daleko důležitější je sledovat manometr, který tě informuje o aktuálním množství tvého vzduchu. Předpokládejme 50 nádechů / 1 nádech = úbytek 4 atm./ Pokud se dokážeš ovládat a budeš dýchat šetrně, což není zpočátku tak jednoduché, stačí ti asi 10 nádechů na minutu. Z uvedeného vyplívá, že s touto lahví lze vydržet tak maximálně 5 minut za stálého dýchání. Pokud jsi v konstantní hloubce +/- 1m můžeš dýchání přerušovat – nemusíš dýchat pravidelně, tedy šetříš.Jinak při změnách hloubky dýchat musíš. Jeden z nebezpečných faktorů zde již popsal Baharis. Automatika ti vždy dá do pusy vzduch s takovým tlakem, v jakém právě jsi. Budeš li ve 20 m, okolní tlak je 3 atm, automatika ti dá také 3 atm, jinak by jsi se nenadechl. Pokud by jsi bez dýchání vyplul na hladinu budeš mít v plicích 3 atm. To je tlak v pneumatikách Avie.Tomu, co by se ti stalo, se říká barotrauma plic. Funguje to i opačně. Kdybys se nadechl na hladině a na nádech se potopil do 20 m, automatika v tvé puse ti sice nabídne správné 3 atm, ale ty máš v plicích 1 atm z hladiny, Plíce /svaly/ se již proti okolnímu tlaku nedokážou nadechnout /roztáhnout/ a ty už ten vzduch z automatiky do sebe nedostaneš. Nyní by ti mělo být jasné, proč a kdy je životně důležité plynule dýchat. Nemusíš funět jako lokomotiva ani mít rychlý stresový dech. Pomalu a pravidelně. Potápěči běžně korigují výšku +/- 1 m jen nádechem a zadržením dechu = počkám 5 vteřin a tělo vystoupe o 1 m výše. Nebo ve výdechnu zadržím dech, počkám 5 vteřin a tělo klesne o 1 m.Nádechem – výdechem měním objem plic a tedy i svůj výtlak. Předpokladem je ovšem přesné neutrální vyvážení – To už jsme ale u standardního přístrojového potápění – ty se těžko vyvážíš, protože nebudeš mít žaket /kompenzátor vztlaku/– ani to není nezbytně nutné, uvedl jsem to jen v souvislosti s dýcháním.
Druhé velké nebezpečí hrozí v podobě tzv. dekompresní nemoci /v minulosti nazývaná Kesonova nemoc/. Jenom telegrafický nástin problematiky je na několik stran. Vyřeším to takto. Pokud uvažuješ o ponorech do 3 m po dobu 5 minut a řekněme s po 15 minutách ještě jednou na 5minut do 3m a potom se již ten den nebudeš potápět, zapomeň že něco takového existuje. V těchto uvažovaných dobách ponoru a hloubkách by sycení tvého těla dusíkem, stejně jako dosažený parciální tlak kyslíku měl být mimo jakékoli rizikové faktory.Ale i tak mě pravověrní potápěči za toto prohlášení oprávněně ukřižují.
V této souvislosti by jsi si měl zapamatovat, že max. rychlost výstupu k hladině je 11 m / 1 min. Velmi bezpečná 9 m / 1min . Je tedy nutné se vynořovat co nejpomaleji, z těch 3 m hloubky třeba 10 vteřin a ne vyletět jako špunt.

[Johna]

Jde spíš o to, že když letíš nahoru, tak je to způsobeno hlavně panikou- ztráta masky, dezorientace, voda v puse při nadechnutí apod. Pak nějaký správný postup vynořování ignoruješ. (jsem laik, nejsem potápěč....zatím )

[Anonym]

Díky Pepo, velice krásně jsi to popsal a vysvětlil. Jednoduché, srozumitelné a hodně poučné. Tušené se stává zřejmým.
Jen ještě jednu drobnost pro Wladyho. Pokud překonáš ten "stresový dech", což opravdu není jednoduché a dokážeš vyrovnat tlak v uších (i v těch dvou metrech), tak největším "žroutem" kyslíku je úsilí zůstat dole. Nadechlé tělo je jako špunt a pořád se tlačí k hladině. Takže budeš ještě potřebovat alespoň potápěčský opasek s pár olověnými zátěžemi.
I když nemám papíry, několikrát jsem tam dole byl. Neříkám že se mě to nelíbilo, ale to by mě už doma zabili....

[Pepa]

V žádném případě ten můj příspěvek neberte jako rychlokurs pro potápění do 3 m. Sami jste velmi správně poukázali na další rizika a je jich ještě celá řada. To vše je bezdadějně naprosto mimo rámec možností jakéhokoli příspěvku. Já se spíše snažím předejít pocitu kohokli, že to není žádná věda. Pokud již někdo v nouzové situaci ten ponor uskuteční, je dobré aby tušil,že to není tak jednoduché.

Jako jachtař jsem dlouhá léta snil o tom, že bych se chtěl potápět. Když se k tomu blížilo, říkal jsem si se synem, co na tom může být, koupíme přístroje, vrazíme ten "dejchák" do pusy a jdeme pod vodu.

Shodou různých okolností a také po získání trochu teoretických informací, jsme se nakonec rozhodli pro absolvování výcviku. Dnes, s odstupem několika let a několika kritických situací pod vodou vím s naprostou jistoto, že postup dle původního záměru by byl největší pitomostí v mém životě a ještě bych ohrozil zdraví či život někoho jiného. To nemluvím o tom, že idnes toho vím tak málo. Ovšem to je tak vždy. čím více toho o dané věci víte, tím více vnímáte, kolik toho ještě neznáte či neumít. Ten kruh začíná definicí - bláhový nevědomí.

To Wlady /barotrouma/ nejsem lékař - tak jen selský rozum a trochu zkušenosti. Cítíš při nádechovém potápění v 10m nějaký talk v plicích. přesto že máš v nich 1 atm a okolo jsou 2 atm. asi ne. stejné je to naopatk. Tlak cítíš pouze v uších a určitých lebečních dutinách kde se může projevit stlačení- proto přefukování a potom ještě v masce, to je také dutina, takže se musí přefukovat i do masky, jinak ji tlak začne zarývat do tvého obličeje. I to je přeci zřejmé, jen si to uvědomit a chovat se dle toho. Celková plocha masky je cca 25cm2. Ve 20m tlak 3 atm. v masce 1 atm rozdíl 2 atm 2x25 =50kg, je to jako by ti někdo na masku položil velký pytel cementu. Viděl jsem jednu kamarádku potápěčku, kterou tento jev ve 20m tak vyděsil, že vyletěla až ke hladině - naštěsí se ji nic nestalo - prostě jen zaujata pozorováním zapoměla párkrát přefouknout i do masky. Jinak je tvé tělo více méně tkáň - tekutina - tedy nestlačitelné, lékaři prominou nebo mě opraví. Je toho mnohem více a času již málo.

Závěr : Velmi solidní kurz potápění /výuka teorie , literatura, 4-6ponorů v bazénu, 4-6 ponorů ve volné vodě včetně zapujčení veškeré nutné výstroje, stojí.......... 7900,- JE TO MOC ZA VAŠE ZDRAVÍ????
a hlavně za pocit klidu a určité jistoty ?

škola, kterou jsem prošel a instrukotoři se stali kamarády s kterými se do dnes jezdím potápět.....mohu jen doporučit
http://www.happydivers.cz/kurzy/owd.htm
http://www.happydivers.cz/

Na závěr sem dám dva články.Přečtěte si je pozorně. Mohl bych sem dát desítky jiných samozřejmě i s dobrým koncem.
Autoři snad prominou, oni vědí co mne k tomu vede, proto ty články také psali.

Pepa
P.S.
považuji za samozřejmé, že si pod vodou umíš sundat masku zase nasadit a vylít z ní vodu ...je to velmi jednoduché ..vlastně jako vše...

[Pepa]

Stalo se v dubnu 2004

Na bazénu v Brně - Králově poli probíhal výcvik potápěčů Vojenské akademie (dnes součást Univerzity obrany). Účastník výcviku si při výstupu od přístroje odloženého na dně přivodil barotrauma, jehož následkům později podlehl.
Součástí výcviku pro získání kvalifikace CMAS P** bylo odložení přístroje na dně, v hloubce čtyř až pěti metrů, s následným výstupem na hladinu. Účastníci výcviku, potápěči s kvalifikací CMAS P*, se při teorii seznámili s nutností vydechovat, instruktor jim požadovaný cvik předvedl.
Přesto potápěč V.M. (nar. 1977) odložil přístroj v nádechu a při výstupu nevydechoval. Po vynoření komunikoval. Oznámil, že je mu špatně. Pomohli mu ven z bazénu, instruktor s plavčíkem se o něj starali a zavolali záchranku.
Zpočátku měl postižený mírnou poruchu vědomí [1]. Během deseti minut čekání na příjezd záchranky se stav vědomí postiženého zlepšil. Zůstala ale snížená schopnost ovládat nohy a pravou ruku. Po převozu do nemocnice se stav vědomí postiženého zhoršil, byl dezorientovaný, měl potíže s dýcháním. Byl intubován, řízeně ventilován a uveden do umělého spánku.
Vyšetření na počítačovém tomografu (CT) prokázalo vzduch v mezihrudí, okolo srdce, podél aorty. Vyšetření s kontrastní látkou vyloučilo velké bubliny v plicní tepně a mozkových cévách. Pacient byl uložen na anesteziologicko resuscitační kliniku. Druhý den po přijetí bylo zjištěno poškození srdce v důsledku infarktu, který způsobily bubliny, které se následkem barotraumatu dostaly do krevního oběhu a pak ucpaly cévy srdce. Měl těžce postiženy plíce. Sedmý den kontrolní vyšetření na CT ukázalo edém mozku. 19. den se rozvinula sepse, 33. den pacient umírá na septický šok.
Pitva potvrdila rozsáhlý infarkt myokardu, malé bubliny byly nalezeny v mozku.
Léčba v barokomoře hned po nehodě by pravděpodobně byla přínosem. Vzhledem k nestabilitě pacienta ale lékaři vyhodnotili riziko přepravy do vzdáleného léčebného zařízení jako příliš vysoké, v Brně žádná léčebná komora není.
Podle výsledků vyšetřování instruktor nic nezanedbal a přístroj i jeho náplň byly v pořádku. Je možno pouze spekulovat, co vedlo kvalifikovaného potápěče k porušení základního pravidla "při výstupu vždy vydechuj". Jako instruktor jsem snahy o okamžité vynoření se zadrženým dechem zažil pouze u lidí na začátku výcviku, pro které bylo příliš stresující samotné zanoření pod hladinu.
Tato nehoda je důkazem, že ani výcvik v bazénu není zcela bez rizika.
Použité materiály:
1. Votypka M. et al. Death of scuba diver in training after sudden ascent from 5 meters depth

[Pepa]

Smrt nezkušeného potápěče v EgyptěHurghada, 21.8.2003, Potapěčská lokalita Ras Disha

Do Egypta jsem odjela na konci srpna s malou skupinkou našich klientů. Mimo vedení potápěčského programu bylo mým hlavním cílem absolvovat instruktorský kurz v novém výukovém programu Emergency First Response, který v červenci 2003 nahradil dosavadní program Medic First Aid.
Vynořili jsme se po druhém ponoru a s kolegyní Zuzanou odpočívaly na horní palubě naší lodi. Slunečný den bez větru, odpolední siesta po krásných ponorech. Byla jsem ve stavu usínání, když mě vyrušil hluk, který nebyl běžným hlukem v místě, kde parkují potápěčské lodě a kde si potápěči hlasitě sdělují zážitky z ponorů. Zaposlouchala jsem se znovu a začala jsem vnímat, že zvuk je velmi hlasité volání o pomoc v němčině. Pomalu jsem se začala vracet zpět do reality a bylo mi úplně jasné, že je zle a že to není ani nácvik nouzové situace.
Ani nevím, jak rychle jsem vstala a jak jsem se dostala na místo, ze kterého jsem viděla bezvládné tělo na hladině s maskou plnou krve a instruktora z naší lodi, který oběť podpírá a snaží se nafouknout její žaket. Další dva členové posádky se vrhli do vody na pomoc. Já jsem se v té době za pomoci spolumajitele potápěčské základny, který naštěstí ten den zrovna jel s námi, snažila zprovoznit kyslíkovou láhev a připravit vše na zadní palubě lodi na záchrannou akci. Spolumajitel, velmi zkušený místní instruktor, volal lékaře a policii a my jsme se zatím snažili vytáhnout postiženého potápěče z vody. Diagnóza byla všem jasná na první pohled - rozsáhlé barotrauma plic a pravděpodobně pneumotorax. Konkrétní příznaky bych nerada rozebírala, je snad jen třeba říci, že toto poranění zapříčiní masivní krvácení z poškozené plicní tkáně a dochází ke křečím způsobeným vznikající embolií. Organismus není schopen jinou cestou přijímat kyslík, který potřebuje k pokrytí základních metabolických funkcí, takže pomalu dochází ke smrti.
Snažili jsme se všemi možnými cestami podat postiženému kyslík, ale nebyli jsme úspěšní, protože z jeho úst odcházely proudy zapáchající zpěněné tekutiny. Nasazení kyslíkové masky bylo obtížné a nakonec zcela nemožné.
Po přibližně 10 minutách se na loď dostavil mladý muž, který přinesl žaket postiženého a řekl, že je jeho potápěčský partner. V láhvi nebyl vůbec žádný vzduch a on ji vylovil ze dna při návratu z ponoru, kam spadla, když postiženého při záchranné akci odstrojovali. Snažila jsem se rychlým rozhovorem získat potřebné informace. Nebylo možné s ním hovořit, protože měl pohled upřený na křečemi zmítající se tělo svého buddyho a upadal do šokového stavu. Jeho odpověď na každou mou otázku byla: "já nevím, já nevím, já nevím..."
Po 15 minutách jsme akci ukončili a postiženého i s naší kyslíkovou láhví jsme přeložili na jejich loď, která parkovala hned vedle naší. V té chvíli už bylo jisté, že postiženému potápěči nikdo nepomůže. Na břehu, který byl velmi blízko od naší lokality, již čekala lékařská služba a policie a tak bylo lepší předat jeho již bezvládné tělo do rukou odborníků. Nemohla jsem udělat nic více pro záchranu tohoto 27letého muže.
Na naší lodi zavládlo mrazivé ticho a každému z nás se odehrávala celá situace znovu a znovu před očima. Loď odjela, na hladině se vznášela ploutev oběti a začali se vynořovat nic netušící potápěči z jejich skupiny, včetně průvodce. Sbírali jsme je a informovali o nehodě. Byl slyšet pláč jeho blízkých i hlasité vzrušené rozhovory mezi posádkou a místním průvodcem.
Nastala chvíle, kdy jsme začali zjišťovat, jak k nehodě došlo a co se vlastně pod vodou stalo. Po dlouhých rozhovorech a úvahách jsme dospěli k názoru, že se pravdy nikdy nedobereme, protože se zde vyvinulo hned několik verzí. Snaha zbavit se jakékoli zodpovědnosti dělá divy.
Postižený potápěč měl na sobě pouze plavky a žaket měl na holém těle, což u certifikovaných potápěčů nebývá zvykem. Nosí alespoň krátký oblek, ale budiž, voda byla teplá. První naše úvaha byla, že někdo vzal nepotápěče na zkušenostní ponor, kterých v Rudém moři denně proběhne mnoho. Ale vzhledem k tomu, že s ním nikdo zodpovědný nebyl?? Snad jen jeho partner při ponoru, jehož kvalifikace byla P** CMAS. Ten nám ale nebyl opakovaně schopen říci co se stalo a o jak zkušeného potápěče se jedná. Okolnosti nehody byly velmi podivné.
Nabízí se hned několik otázek, na které stále hledám odpovědi:
Láhev postiženého byla prázdná - jak se mohlo stát certifikovanému potápěči, že mu došel vzduch? Kde byl jeho buddy v tom momentu? Kde byl průvodce skupiny? Proč se jeho buddy vrátil z ponoru ve chvíli, kdy tělo potápěče už bylo v naší péči přibližně 10 min?
Všichni víme, že jsou dána bezpečnostní pravidla. Ta nařizují s jakým množstvím vzduchu v láhvi je nutné jít z vody, že skupinu má vést zkušený průvodce, který se o jednotlivé členy v průběhu ponoru zajímá. A hlavně víme, co dělat v případě, že neočekávanou náhodou dojde vzduch!
Druhý den, po bezesné noci, jsem se dozvěděla další podrobnosti a úvahy o příčinách nehody. Bylo mi řečeno, že šlo o certifikovaného potápěče, který měl asi 40 ponorů, možná mu prý praskla hadice u automatiky. Díky této ruptuře došel vzduch a potápěč vystřelil ze dna ve 12 metrech k hladině, se zadrženým dechem.
Sama jsem tuto nepředpokládanou nehodu pod vodou již zažila. Shodou okolností před rokem v Egyptě. Průvodcovala jsem skupinu a jedné potápěčce praskla hadice u automatiky. Byla jsem v čele skupiny a než jsem se rychlým plaváním dostala na konec skupiny, byla bez vzduchu. Její buddy ale klidně zareagoval a podal jí svojí záložní automatiku. Než byla úplně bez vzduchu uplynulo více než půl minuty...
Má verze je následující. Ať už to byl nepotápěč, kterému dali dodýchat láhev pod lodí, či potápěč se 40 ponory a byl pod vodou sám, nebo jeho buddy byl velmi daleko. Ať už došlo k ruptuře hadice (přebírala jsem výstroj a ničeho jsem si nevšimla, nebyl však čas na zkoumání), či situaci, kdy mu došel vzduch…Ať už to bylo jakkoli, došlo zde pravděpodobně k zahlcení vdechnutou vodou, která způsobila laryngospasmus (křeč hlasivek). Postižený psychicky nezvládl situaci a vystřelil se zadrženým dechem z 12 metrů k hladině.
Bylo mi také řečeno, že při přezkoumávání celé situace vyšla najevo nečistá hra ze strany nejmenovaného potápěčského centra ve snaze se zbavit odpovědnosti. Posílali jsme hlášení o nehodě na PADI, Red Sea Association a místní policii, kde jsme popsali nehodu tak, jak se jevila nám.
Jednoznačně zde však došlo k porušení mnoha bezpečnostních pravidel a díky tomu byl zmařen jeden lidský život velmi mladého člověka. Ještě teď, když píšu tyto řádky, mám v sobě pocit beznaděje, úzkosti a vnitřního vzteku na ty, co nehodu zavinili, nebo se nějak podíleli na jejích příčinách. Ať už to bylo jakkoli, a jak to bylo to už se asi nikdy nedozvím!

Nikomu nepřeji zažít podobnou situaci a žádám ty z vás, kteří vědomě porušují některá bezpečnostní pravidla při potápění, aby si vždy pořádně rozmysleli, co vše se může stát.
Chci zde záměrně uvést příklad nejmenovaných potápěčů se základní potápěčskou kvalifikací, kteří se nás snaží obelhat při půjčování výstrojí. Výstroje půjčujeme pouze po předložení platného potápěčského průkazu. Když potom přijde absolvent našeho kurzu a půjčuje si žaket XS na průkaz dalšího z našich studentů, který má evidentně velikost XXL, tak mě to nejen zaráží, ale i velice dráždí. Můžeme pak jen spekulovat o tom, co probíhá na jejich zájezdu do Chorvatska, kde si potápění se začátečníkem v roli "zkušeného instruktora" vyzkouší celá skupinka jeho kamarádů. Všichni mají pocit, že potápění nic není a že se klidně mohou potápět i bez toho "předraženého kurzu". Je to bohužel stejné jako řidič, jedoucí rychlostí 100 km/hod bez řidičského oprávnění. Dojede-li, je happy - ale co když nedojede? Proč má někdo další, kdo se snaží mu již marně zachránit život, nést psychické následky ještě dlouho poté? A jak to ovlivní život jeho blízkých?
Další upozornění se týká služeb, které nabízejí některá potápěčská centra v Egyptě. Je více než jednoduché sehnat potápění velmi levně, ale jaký to má dopad na kvalitu služeb? Víme proč si vybíráme kvalitní partnery a proč jim platíme vyšší částky, než bychom utratili u těch, co nabízejí služby pod cenou.
Za těmi báječně nízkými cenami se většinou skrývá: výstroj je nekvalitní a většinou neúplná, na lodi je již na první pohled vidět, že několik měsíců v suchém doku by jí neuškodilo, není zde zpravidla funkční radiové spojení a o navigaci nemluvím. Chybí zde kyslíková láhev (my jsme museli poskytnout pro záchranu láhev naší), lékárna je v tragickém stavu, na lodi maximálně jeden průvodce, který se stará o velkou skupinu (pravidlo stanovené egyptským zákonem praví sedm potápěčů na jednoho průvodce) a to bych se neodvážila ptát na jeho kvalifikaci.
A loď s nešťastníky odplouvá, většinou se vrátí v pořádku a všichni mají dobrý pocit, že ušetřili... Ale co když dojde k nehodě?

Potápění je jedna z nejhezčích sportovních aktivit, ale pohled na takto zmařený lidský život je velkým paradoxem. Neustále se ve své praxi setkávám s hrdiny, kteří vědomě porušují základní bezpečnostní pravidla. Mají totiž pocit, že čím víc jich poruší, tím jsou lepší. Uvědomme si, že jsme na světě jen jednou. A toto hazardování nestojí za to, že si poté budete celý život vyčítat, že díky vám někdo odešel z tohoto světa.
Snad jste pochopili, k čemu má vést a nabádat má zpověď. Při každé rekapitulaci ze mne odchází část nahromaděného stresu a děsu a tak i s tímto článkem jsem odložila část toho, co mě tíží. Dlouho jsem přemýšlela, zda vůbec a hlavně jakou formou sdělit své prožitky. Když jsem v roce 1998 absolvovala instruktorské zkoušky PADI a v zápětí jsem se stala instruktorem první pomoci, netušila jsem, jak krutá je praktická zkušenost se špatným koncem v této oblasti.



Autor Helena Kubrychtová Bártová, zpracoval Tomáš Sládek

[MARIS]

všem,všem,všem
několikrát jsem viděl v různých katalozích přístroj pro potápění a sice něco jako plavací kolo se dnem,v tom kompresor s aku,a k tomu připojená hadice (několik metrů) s náústkem.Máte s tím někdo zkušenost,nebo jste to viděli v praxi?Myslím,že by to mohlo být právě pro jachtaře,kteří potřebují něco dělat na spodku lodi dobré.

[Anonym]

Pokud to byl intnetový katalog, hodil by se odkaz. Pokud ne, tak alespoň opsat název, ať to můžeme dát do vyhledávače a podívat se na to.

Jinak můj skromný názor je, že se tu v diskusi ta potřeba mít nějaké zařízení na potápění pod loď trochu přeceňuje. Nic není levné a mít drahé zařízení roky nevyužité jen pro to, že SNAD - NĚKDY....
Já vím, stát se může cokoliv. Sám jsem se dvakrát potápěl pod loď s nožem v zubech a odřezával lanko z propelleru. Jednou nám na Milosu podali muringové lano křížem pod lodí úplně z jiného stání. Protože dunělo, nebyl čas se domlouvat a já musel motorovat i s vědomím toho rizika. Až jsme byli vyvázaní šel jsem dolů a bylo tam. Podruhé jsme neuhlídali jednu z velkého množství vrší a přejeli ji. Také to nebylo nijak dramatické. Když jsme za sebou uviděli utrženou bójku (kanystr) hned jsme vypnuli motor a poměrně snadno lanko odřezali. V obou případech se pomocí střídání chodu vpřed a vzad podařilo propeller úplně očistit.
Na druhou stranu kamarád chytl v noci rybářskou síť, nevšiml si toho a jel tak dlouho, až mu propeller udusil motor. Sundávali to hódně dlouho a tam by ani pět bombiček nepomohlo. Při té fyzické zátěži, která je pod lodí potřeba, by nevydržela ani polovinu plánovaného času.
BTW: Sám jsem se o to částečně přičinil , ale nešlo by "očistit" toto téma a nesouvisející příspěvky dát do nové kategorie "Potápění s přístrojem"?

[Johna]

Jestli to dobře chápu, tak ten kruh s kompresorem zůstává na hladině a potápěč jde jen s hadicí... Jako to bývalo dřív (hadice připojená na helmu a nahoře pumpovali vzduch). Jestli se nepletu, tohle bylo pěkně nebezpečný v případě protržení hadice (pod vodou či nad vodou). Do toho bych asi nešel.

[MARIS]

Už jsem odpověděl,ale se to objevilo ve výbavě pro šnorchlování,je tam i web
Edit alffa: Kopíruji sem ten tvůj příspěvek

tak nevím,vznesl jsem dotaz v rubrice technika k potápění,a prý to sem nepatří?
To Baharis:po prolistování asi 15ti katalogů jsem to našel a sice v katalogu EMS-MARINE.Je to letošní katalog,a je na netu: www.ems-marine.com . je to myslím přesně pro nás a hned tři druhy. Ale ty ceny

Tak ještě jeden edit. Na přání MARISE přikládám pár obrázků. alffa
http://www.ems-marine.com

[Anonym]

Se TO neobjevilo. Jsi to tam napsal.
Jsem to chtěl přesunout sem, ale to nejde. Jestli chceš aby to bylo správně umístněné tak to přepiš sem a já ti to tam smažu.

[alffa]

Už jsem odpověděl,ale se to objevilo ve výbavě pro šnorchlování,je tam i web

To MARIS,
při rozdělení topicu na "šnorchl" a "přístroj". došlo zřejmě k chybyčce (nikdo učený z nebe nespadl)
Dej sem ten přípěvek prosím znovu.
Zatím nejde samostatně přesunout.
Díky, alffa
P.S.
Pardon, nakopíroval jsem to sem, do tvého příspěvku.
Tak už je to snad OK

[MARIS]

YES

[stefin]

Byli jsme tym byvalych zavodnich plavcu, takze ve vode jsme byli jako doma. Delali jsme nekolik let zavodni potapeni, meli jsme za sebou desitky napotapenych hodin v bazenu i v prirode, dokazalo nas 5 dychat z jedne automatiky (kdo to nekdy zkousel, ten vi o cem mluvim). Jednou jsme byli v lomu a klesali do hloubky 40m, zhruba ve 30m (podle druhu licence jsme v te hloubce nemeli co delat), nahle kolegovi dosel vzduch (v hloubce 30m dochazel cca 3x rychleji nez na co jsme byli bezne zvykli). Nasledoval signal nemohu dychat a pokus o vyrazeni rezervy, ten byl ale v panice neuspesny. Nez stacil dalsi kolega k postizenemu doplavat, postizeny otocil kohoutem zachranne vesty a "vystrelil" k hladine. Nastesti bylo poskozeni plic vlivem rychleho vynorovani velice lehke a tak az na trochu vykaslane krve se nic nestalo.
Pisu to zde pto to, aby si kazdy uvedomil, ze i zavodni potapec s hodinami zkusenosti se muze dostat do situace, kterou neustoji a muze provest hloupost, ktera ho ohrozi na zivote. V nasi situaci stacilo vyplavat par metru, cimz by se snizil tlak vody a v lahvi by zase byl vzduch na par nadechu, pak slo v klidu zapnout rezervu a pomalu se vydat k hladine.

[Wlady]

Ahoj.
to Baharis: No mě se právě naposledy povedlo namotat lano (zřejmě z nějaké staré bójky) jednak poměrně nebezpečně blízko břehu v úzké zátoce a jednak velmi kvalitně = též až do zastavení motoru v tahu...Měl jsem kliku a více sil než dnes a vymotal jsem to včas. Ale právě tato zkušenost mě vede ke shánění nějaké "berličky". Nicméně nechápu, proč mluvíš o drahém a nevyužívaném zařízení. To by se právě týkalo spíš mnou tady poptávané nouzové malé lahve, protože by ji člověk musel stále udržovat pro případ nouzové potřeby plnou = "normálně" nepoužívat. A má ještě jednu nevýhodu = velmi omezenou dobu pobytu pod vodou, která, jak sám píšeš, nemusí být dostatečná. Zatímco Marisem vyčenichané zařízení může fungovat více než hodinu a to opakovaně = lze jej použít i pro zábavu. Pravda, laciné zrovna není...
to Maris: díky za tip. Upřímně řečeno, kdysi jsem něco podobného viděl na jedné lodi v zátoce, jen jsem příliš nechápal jak to funguje a než jsem se odhodlal se dojet zeptat, tak odpluli. Jsem zvědav, co nám na to povědí zde zúčastnění odborníci na potápění (Pepa a spol.). Na tom webu uvedená dosažitelní hloubka 14m mi po všech těch ponaučeních kterých se nám tu dostalo připadá docela příliš...
Wlady

[alffa]

To Wlady, to MARIS,
Můžlete se s námi, co ten katalog nemáme, podělit o co jde?
Nejlépe s obrázkem a popisem?
alffa

[Anonym]

Ale já Wlady právě myslel na využitelnost těch bombiček....
Jinak, je to ošidné radit a rozumovat jestli mít něco, nebo ne. To si asi musí každý rozhodnout sám, já ti také neříkám že to je blbost a aby jsi si to nepořizoval. Pokud se budeš cítit bezpečněji a máš na to, jsou to jej a jen tvé peníze. Já vyjadřuji svůj osobní názor, na který mám určitě zase právo já.
Tím nechci říct, že mě tato hrozba a hrozba různých jiných mimořádek netrápí. Už jsem to tu někde naznačoval. Stojím za kormidlem a pořád přemýšlím. Posádka se baví a já pořád přemýšlím a jsem ve střehu.
- Mířím v náklonu na návětrnou stranu ostrova a říkám si, co když mě praskne vant? Stnihnu zareagovat dřív, než mě vítr nažene na skály? Raději si dám větší odstup.
- Plujeme v divokých vlnách na zadoboční kurz. Co když mě teď někdo z posádky vypadne? Za jak dlouho stihneme zkasat plachty a vrátit se pro něj? Najdeme ho? Koho čím pověřím? Jde záchraná podkova jednoduše sundat z držáku? (testoval jsem to v Řecku s utrženým fendrem a našli jsme jej jen díky GPS a trochu náhodě)
- Naše téma, co když mě přestane jít motor? Stihneme nastavit alespoň nějakou plachtu a dostat se z dosahu pobřeží? Nebo stihneme spustit člun, osadit jej motorem a dostat loď do bezpečí? Když ani jedno, tak všichni chlapi do vody a fofrem, v krátkých intervalech s snažit se uvolnit propeller.
- Co když neudrží kotva nebo bóje? Alarm kotvy mám stále zapnutý, ale vzbudí mě? Jsme dost daleko od břehu, aby jsme stihli vůbec zareagovat?
- Atd., atd......

Tož tak. Snad to nezní moc schizofrenicky, ale já se snažím pořád předvídat co se může stát, být na to připraven a klid mám až tehdy, když jsme napevno vyvázáni ke břehu. Přesto můj názor je, že peníze za jakékoliv zařízení raději utratím za něco jiného.
Samozřejmě nesmíme zapomínat na sóloplavce mezi námi. Pokud se někdo plaví sám, nemá mu kdo z posádky pomoci, tam je situace jiná....