Praha - Přehrada Slezská Harta patří spolu s nádržemi přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně k vůbec nejmladším nádržím v České republice. K oficiálnímu předání Slezské Harty do provozu došlo před deseti lety, 27. listopadu 1997. Ještě nedlouho předtím přitom nebylo vůbec jisté, zda bude toto vodní dílo na řece Moravici vůbec dostavěno.
O výstavě přehrady Slezská Harta začali vodohospodáři uvažovat na počátku šedesátých let. Důvodem byla obava z nedostatku pitné vody pro zásobování rychle se rozrůstající ostravské aglomerace. K dodávkám vody v tomto regionu byla využívána vodní nádrž Kružberk, její kapacita však měla podle prognóz koncem sedmdesátých let přestat stačit.
Při hledání vhodné lokality pro výstavbu nového zdroje bylo vybráno údolí jen několik kilometrů nad kružberskou přehradou poblíž obce Leskovec nad Moravicí. Ačkoliv jedna z uvažovaných variant počítala s vybudováním betonové klenbové přehrady, přednost dostala sypaná hráz. Důvody pro toto rozhodnutí byly ryze praktické, potřebný stavební materiál na tento typ přehrady se nacházel v okolí.
Výstavba Slezské Harty byl původně plánována už na první polovinu osmdesátých let, avšak k zahájení stavebních prací došlo až v roce 1987.
Přehradě muselo z větší či menší části ustoupit několik vesnic. Zcela zmizela obec Karlovec a z větší části i Nová Pláň. Voda si ukousla i přibližně čtvrtinu z Leskovce a část obcí Roudno a Rázová. Vykoupeno bylo kolem tří stovek nemovitostí. Majitelé domů dostali několik desítek tisíc korun odškodné a dekrety na byty v nově postavených panelácích v nedalekém Bruntále.
Společenské a hospodářské změny v roce 1989 významně zasáhly do osudu přehrady. Ceny stavebních prací i materiálu rostly, zatímco financování ze státního rozpočtu naopak sláblo. Práce na přehradě tak byly na počátku devadesátých let utlumeny. V důsledku nárůstu cen pitné vody došlo také k citelnému snížení její spotřeby a nad smysluplností dostavby Slezské Harty se tak vynořil velký otazník.
Přehradu nakonec zachránil vysoký stupeň její rozestavěnosti i dobrozdání expertů, že dokončení díla přispěje k lepší ochraně před povodněmi, umožní zvýšit průtok Moravice, Odry a Opavice v období sucha a v neposlední řadě povede ke zlepšení kvality vody v kružberské nádrži. Osud stavby se dostal i na pořad jednání vlády, která v lednu 1996 uvolnila chybějící peníze na její dostavbu. V listopadu 1997 tak mohla být Slezská Harta po deseti letech dokončena. Náklady na výstavbu se vyšplhaly na přibližně 2,5 miliardy korun, dalších 745 milionů korun pak stál vodovodní přivaděč.
Sypaná hráz se zemním těsněním je 540 metrů dlouhá a 65 metrů vysoká. Na její výstavbu bylo potřeba více než dva a půl milionu metrů krychlových kamení, štěrku a hlíny. U levého břehu nádrže se nachází provozní objekty, mimo jiné věž, která umožňuje odběr vody ze čtyř různých hloubek. Pod betonovým skluzem bezpečnostního přelivu stojí objekt vodní elektrárny s dvojicí Francisových turbín o výkonu 2,75 a 0,4 megawattů.
Zajímavý vývoj měla nejenom výstavba přehrady, ale i její napouštění. Původní odhady hydrologů počítaly s tím, že naplnění nádrže může trvat až 15 let. Vydatné srážky a s nimi spojené povodně v letech 1996 a 1997 však nádrž zaplnily ze sedmdesáti procent již během těchto dvou letech.
Od svého uvedení do provozu se Slezská Harta osvědčila jako zásobárna pitné vody i ochranná hráz proti povodním. Podle aktuálních plánů kraje, okolních obcí i podnikatelů by se měla Slezská Harta v budoucnu stát také centrem cestovního ruchu. Kraj již snížil hygienická omezení a na březích přehrady s téměř panenskou přírodou se plánuje stavba hotelů, kempů, akvaparku, golfového hřiště, tenisových kurtů, základen pro rybáře nebo umělého lyžařského svahu se sáňkařskou dráhou.
Autor: ČTK