jedu s lodí do Řecka

[david]

jo. měl jsem napsat, že to kormidlo je celý blbý

[Pepa]

Davide nebruč, chtěl jsem vás jen trochu pobavit, tak si to tak neber.

Abych tě dorazil, tak pár slov na dobru noc místo pohádky.

Lodní konstruktéři i laikové navrhují kormidelní listy s různými tvary.
Pravoúhlé,lichoběžníkové, eliptické.
Při stejném profilu a velikosti bude mít eliptický tvar nejmenší odpor, potom lichoběžník a nakonec obdélník.
V opačném pořadí je ale výrobní a technologická náročnost.
Proto se stále používají všechny tři tvary.
Samozřejmě, každému se může líbit tvar jiný.

Tvar listu neovlivňuje tzv. rvát se s kormidelní pákou.
List kormidla funguje na stejném principu jako plachta, kýl, křídlo letadla.
Za náběžnou stranou vzniká podtlak a jeho těžiště je zhruba /dle profilu/ v 34-38 % šířky listu, měřeno od náběžné hrany. Tam je těžiště vztlaku. Pokud je osa kormidla totožna s náběžnou hranou, hřídel jde z listu do ložisek,osa hřídele = osa točení ....nebo je dokonce před náběžnou hranou, viz. třeba kormidlo Libora na zrcadle, kde jsou čepy a teda osa točení ještě před náběžnou hranou, začne se při relativně vyšších rychlostech plavby vytvářet tak velká síla, že se s pákou rveme. Tyto síly /rvaní s pákou/ se snižují přesazením osy točení listu do vzdálenosti cca 15-18% hloubky celého listu, měřeno opět od náběžné hrany. Tedy páka těžiště vztlaku k ose točení se zkrátí o polovinu a tedy bude i poloviční síla na píně.
Přesnější definice je, že před osou točení listu je jeho 15% -18% plochy.

Z fotky není zřejmé, jak velké je předsazení náběžné hrany před osu točení, ale domnívám se, že nějaké tam je.
Pokud to není jasné a evidentní, těžko to zde hodnotit.
Evidentní je ale ta díra mezi trupem a listem kormidla. Já ji odhaduji na 10-15 cm a to je to, co mne ihned zarazilo. Až si budete v maríně prohlížet vytažené lodě. Všimněte si, že mezi list kormidla a trup sotva vrazíte kudlu. Někdy je proti listu z trupu výčnělek ve tvaru listu, aby list byl úplně těsně a přesto mněl minimální, nutný odstup od trupu, nutný pro jeho vychýlení – max 45° na obě strany.

Tak to je vše.
Zúčastněným děkuji za účast
a pro ostatní něco příště.

Pepa

[Anonym]

Díky Pepo za vysvětlení tušeného.

[kanic]

Ještě bych tam viděl velké - v tom, že kormidlo má asi stejný ponor jako kýl.
A protože nemá ani skeg, může při nasednutí lehce ubrnknout.

[MalyBob]

Dík Pepo, zase jsem o něco chytřejší. Mně to nenapadlo, nikdy se mi nezdálo, že je list tak těsně u trupu lodi. Lezu pod vodu pravidelně na každé kotvě (dle teploty samozřejmě ) a netrklo mně to. Je fakt, že tak daleko to jistě nikdy nebylo.

[Michal123]

Mě spíš zarazilo co dělá u Želetavy. V zimě s takovým nákladem na Vysočině? Známí jezdí do Řecka ze Strakonic přes Pasau. Prý je to nejrychlejší.

[Pepa]

Ještě bych tam viděl velké - v tom, že kormidlo má asi stejný ponor jako kýl.
A protože nemá ani skeg, může při nasednutí lehce ubrnknout.

V tom máš kanici naprostou pravdu.

Je si ale třeba uvšdomit dvě věci.
To kormislo může být kratší než kýl třeba jen o 10-15 cm, což na tomto obrázku nemusíme vdět
a přitom to stačí, aby při mírném dosednutí k poškození listu nedošlo.

Konstrukce kormidla ale i trupu lodi není dimenzována na to, aby vydržela nároz do pevniny.
Pevnostní prvky jsou konstruovány tak, aby vydržely zatížení způsobené plavbou.
Je to naprsto stejné, jako by jsi konstatoval, že vidíš velké - v tom, že letadlo při nouzpvém přistání,
brnkne li si křídlem o strom, může si jej lehce ubrnknout.
Stejně jako loď, ani letadlo se nenavrhuje tak, aby vydrželo náraz do pevné přkážky, jen u toho letadla to je jaksi zřejmější.
Samozřejmě moudrý konstruktér, tu část trupu, jež pohltí energii z nárazu kýlu do dna trochu předimenzuje, takže mírné drcnutí by nemělo skončit katastrofou.
Při větším nárazu dojde pravděpodobně k prolomení trupu do vnitř na konci příruby kýlu. Při menším nárazu se mohou uvolnit svorníky kýlu.
Pepa

[Denis]

To kormidlo je podla mňa v poriadku, len v kokpite má odmontovanú pínu, a tak os kormidla sa zviezla dolu, preto je taká medzera medzi trupom a kormidlom. Ja to mám teraz na mojej lodi zrovna tak. Dovod može byť aby mu v ložisku, uložení nezmrzla voda a neroztrhlo to, alebo jednoducho len na zimu dáva pravdepodobne drevenú kormidelnú páku dolu.

[Pepa]

Denisi, to je první věc, která mne napadla.
jenomže jedna věc je mít loď zazimovanou pod hruškou - potom vytžené kormidlo ano,
druhá věc je při přepravě. Pína vdětšinou také fixuje kormidlo aby nevypadlo, pínou zablokuji, aby kormidlo nelítalo ze strany na stranu.
List kormidla potřebuji mít co nejvýše nad vozovkou, abych na nějakém hupu jej nezaryl do silnice. Obrázek dává tuši, že je list pár centimetrů nad vozovkou. Že by to někdo zhoršil jště spoštěním dolů se mi věřit nechce.
Nakonec ale vše je možné. Mě jen napadlo, že na temto obrázku jde v obecné rovině demstrovat docela závažnou konstrukčí vadu, jež by se mohl někdo, z neznalosti věci, dopustit. Nikdo zde nehaněl tuto konkrétní loď ani jejího majitelel. Myslím, že je tedy vše v pořádku. Má li tato loď za plavby list v této poloze či nikoliv, není podstatné. Podstatné je, abychom věděli, jak se máme snažit kormidelní list pod trupem ukončit.
Pepa

[Denis]

Ťažko povedať prečo je to kormidlo spustené, či omylom, či premyslene. Ja len vyslovujem pochybnosť že by to bol stav trvalý a prevádzkový. Ak ano, tak je to neznalosť majitela. Na demonštráciu toho ako má byť kormidlo pod trupom to je dobré.

[packa]

pepo-vzdavam se svych bodu ktere jsi mi pripsal viceméně diky náhodě-jak jsem napsal-,,plachetnicim nerozumim,, a to povylezle kormidlo bylo jedine co mě praštilo do očí-včera jsem šel brzo do peří tak jsem nečekal jak to dopadne
packa