Kvíz - archimédův zákon

[AdsBot [Google]]

cit.: "Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené"

Teď si představte nákladní hranatou loď, která je hóóódně veliká a jede do zdymadla. Je tak velká a má takový ponor, že když se do zdymadla nasouká a zavřou se vrata, tak okolo ní a pod ní zůstane méně vody, nežli je celková hmotnost lodě.

a) loď sedne na dno, protože tam není okolo dost vody, která by jí podle Archiméda nadnášela

b) loď bude dále plovat

"a" je odůvodněné, pokud budete tvrdit že "b", tak odůvodněte Vy.

[velkejtom]

když loď vpluje do komory pak se po zavření vrat nic nestane
a loď bude plovat dál protože princip spojenýho nádobí

to sem zvědavej co z toho vyleze

[Anonym]

Pokud tam zůstane alespoň tolik vody aby dosahovala po čáru ponoru, tak poplave. Jinak o množství vody vůči váze lodi v tuto chvíli vůbec nejde, protože její množství nahrazují stěny, resp. ona "nádoba" zdymadla.
Si myslím...

EDIT: Spojené nádobí asi ne. Když do většího hrnce s vodou dáš menší, také poplave. Nádobí to sice je, ale není spojené

[lynx]

Loď bude dále plavat, protože správné znění Archmedova zákona je:
Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny o stejném objemu, jako je ponořená část tělesa.
To, co píšeš, jsme se sice učili ve škole, ale není to přesné.

[velkejtom]

Pokud tam zůstane alespoň tolik vody aby dosahovala po čáru ponoru, tak poplave. Jinak o množství vody vůči váze lodi v tuto chvíli vůbec nejde, protože její množství nahrazují stěny, resp. ona "nádoba" zdymadla.
Si myslím...

EDIT: Spojené nádobí asi ne. Když do většího hrnce s vodou dáš menší, také poplave. Nádobí to sice je, ale není spojené

já měl na mysli né spojený nádobí viz dva hrnce ale spojený nádobí = napouštěcí a vypouštěcí kanály zdymadla

nicméně si myslím že když ponoříš menší hrnec do většího a ten menší bude vykazovat větší tíhu než kterou ho bude schopno množství kapaliny nadlehčit tak se stane že si menší sedne na dno většího a z toho voda přeteče je to ale jen můj laickej pohled na věc vT

[Strycek_Bidlo]

No tak já bych řekl že když taková hoodně velká loď vjede do zdymadla, skoro vždycky kolem ní zůstane méně vody, než kolik jí vytlačila.
A voda po čáru ponoru v tom zdymadle zůstat musí, jinak by loď seděla na dně, ne
Ale když vezmu ten prvotní citát že "Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené", tak je vlastně jedno, kolik vody v tom zdymadle zbylo.
Protože v té poučce jde o to, kolik vody ta loď svým objemem vytlačí. A ta loď svým objemem vytlačí furt stejný objem vody, při stejném nákladu, ať je ve ždímadle nebo uprostřed oceánu.

[Anonym]

já měl na mysli né spojený nádobí viz dva hrnce ....

Možná nejsem nejchytřejší, ale nejsem blbej. Které nádobí jsi měl na mysli mě je jasné.

Ale o to nejde. Pokud by mezi jakoukoliv větší a menší nádobou byl třeba jen jeden milimetr vůle a pokud by poměry objemů a vah odpovídaly zákonu toho výše jmenovaného pána, tak to poplave, třeba na milimetru.

Myslím si, že jasně a logicky to napsal Lynx. Hold, my dříve narození jsme poznamenaní špatným překladem a tu novější definici vidím poprvé.

[jxm]

Pokud lod vjede do zdymadla, znameno to, ze je nadnasena silou
rovnajici se tize kapaliny lodi vytlacene. Samotne zavreni vrat
nema vliv na zmenu stavu hladiny. Takze lod bude plavat i po
zavreni vrat. Lod sedne na dno v okamziku, kdyz se ze zdymadla
odcerpa takove mnozstvi vody, ze zbyvajici mnozstvi vody
ve zdymadle je lehci, nez je potreba k nadnaseni lodi.

[pietro070]

Stotoznujem sa s vyjadrením "jxm":

Loď bude dalej plávať, lebo samotné zavratie vrat na zdymadle nemá vplyv na vztlakovú silu, ktorou je nadľahčované teleso (lod), ktorej veľkosť sa rovná tiaži kvapaliny s rovnakým objemom, aký je objem ponorenej časti telesa !
Hmotnosť vytlačenej kvapaliny je priamo úmerná objemu vytlačenej kvapaliny. Preto, ak máme dva objekty rovnakej hmotnosti ale rozdielneho objemu, je teleso s väčším objemom nadľahčované väčším vztlakom.
Nerozhoduje tu celková hmotnosť lode ! Si myslím ...či sa mylim ?

[AdsBot [Google]]

Baharis tvrdí, že stačí milimetr vody okolo a poplave, jiní tvrdí, že když tam bude méně vody nežli hmotnost lodě, tak sedne na dno. Tak jak to tedy je a proč? Chcete ještě přemýšlet?

[Anonym]

Já přemýšlet nemusím, mě to je jasné. Teoreticky to podpořil Lynx a prakticky to mám vyzkoušené.
Když jsme si v dávných dobách dělali lodě na divokou vodu, laminovali jsme je do forem. A jedním ze způsobů jak je dostat nepoškozené z formy, bylo právě použítí Archiméda. Stačilo jí do 1/2 litra a pokud se nám podařilo dostat ji mezi formu a loď, tato odskočila sama. Separátor to jistil.

Né. Já myslím Lubore, že můžeš vyjevit to správné oddůvodnění toho, o čemž jsem na 1000% přesvědčený.

[AdsBot [Google]]

Jde o to, že Archimedův zákon nám říká jakou silou je nadlehčováno těleso ponořené do kapaliny, ale jeho znění je trochu zavádějící a vyvolává dojem, že to těleso je nadlehčováno tou vodou, kterou vytlačilo (něco jako ty spojené nádoby). Pak už je jen krůček k úvaze, že když tam není dost vody, nebude tam ta nadlehčovací síla.
Ve skutečnosti je ale těleso nadlehčováno silou, která vzniká působením hydrostatického tlaku na plášť lodě a určení její velikosti je touto metodou velmi složité, protože těleso nemá pravidelný tvar, hydrostatický tlak se mění s hloubkou a je třeba vypočítat jen svislou složku síly. Hydrostatický tlak je dán výškou sloupce vody a ne jejím množstvím. Takže stačí opravdu jen milimetr vody okolo lodě do výšky čáry ponoru jak psal Baharis a loď poplave. I ten kýbl v kýblu o kterým psal poplave.
Baharis má pravdu!
Pokud ponoříme krychli o hraně 1m horní plochou zarovno s hladinou, tak hydrostatický tlak působící na její boční stěny bude působit proti sobě a vyvolá sílu, která se bude snažit stěny zmáčknout. Na dno bude působit síla, která se rovná součinu hustoty vody, tíhového zrychlení, hloubky a plochy dna a bude tuto konkrétní krychli nadlehčovat silou 9810N, takže pokud bude krychle lehčí nežli 981kg, tak poplave.
A poplave i v nádrži, která bude jen o 2 milimetry větší, nežli krychle a bude v ní jen malinko nad 5l vody.

Jo, lynx má taky pravdu, ale moc to nevysvětlil

[lynx]

Připadá mi, že přesné znění Archimedova zákona je samovysvětlující:
Loď je z části ponořená, ponořený objem krát hustota vody (krát gravitační zrychlení) rovná se vztlaková síla. Je-li tato větší než tíha lodi, loď pluje. Celý objem vody k tomu nepotřebuji.
Kvízovou štafetu klidně může převzít někdo z hovornějších respondentů.

[cervik]

Určite to už niekto spomenul , ale nedá mi to!
Slovenské znenie Archimedovho zákona hovorý : teleso je nadlahčované takou silou , akou je váha kvapaliny telesom vytlačenej !
A punktum !
Je jedno či som na mory, alebo vo vani a či je teleso z olova, alepo z polistyrénu, podstatné je porovnať mernú hmotnosť kvapaliny /pozor nemusí to byť len voda !!!/ z mernou hmotnosťou objemu telesa, ktoré jú vytláča! Ak je merná hmotnosť objemu vytláčanej kvapaliny väčšia - teleso pláve , ak menšia - teleso sa ponorý!!! /Povedal Archymedes/
P.S. Aj bublina vzduchu sa v tekutom vodíku ponorý !!!!!!!!

[teista]

Taky to zkusím , jestli loď do komory vplula a je i v komoře ve vodě ponořena (uzavřením vrat neubylo vody), pluje i nadále. Páč i slivovice se přeci "váží" v odměrném válci a ne v kádi. Kurňa maňa.
Kdyby ji tam ale měl spustit jeřábník, coby do uzavřené soustavy, byl by postaven před naši otázku a spasila by ho lynxova (a Archimedova) úvaha, tabulky, vzorec a kalkulačka.
teista

[RadekS]

Kdyby tam tu loď spouštěl jeřábník a komora by byla zavřená, tak ta komora přeteče, neboť výtlak lodi zvedne hladinu.

[Jirka_TEC_Tce]

Také se přikláním, spíš si stojím za Lynxovo vysvětlením. Jirka

[alffa]

Lubore,
Neměl bys to už típnout?
Nebo se tady budou lidi opakovat ještě příští rok na jaře
alffa

[Jirina]

těleso do kapaliny ponořené
To bude i loď v plavební komoře stejného tvaru jako loď o malinko větší, než loď. Pokud Loď bude obklopena alespoň teňoulinkou vrstvičkou vody bude plavat. Voda bude dosahovat k vodorysce jako na volné vodě.
Bude li tato vrstva dostatečně tenká /monomolekulární/ nepůjde o archimédův zákon, ale o povrchové napětí, nebo kapilární vzlínavost./to bude záviset na tvaru a velikosti komory a úhlu jejích stěn k vodorovné rovině.
Loď o výtlaku 1 kg bude nadlehčována silou odpovídající 1kg tj 10N resp. 9.81 N.
Je úplně jedno jestli je loď v komoře obklopena 1 litrem vody, 1000 litrů vody, nebo jestli pluje v jezeře. /Chtěl jsem napsat v moři, aby se to rýmovalo, ale to má jinou hustotu vody a nebyla by to pravda/ Vždy bude nadlehčována silou odpovídající váze kapaliny tělesem /lodí/ vytlačené.
Tj.do úplně napuštěné vany ponoříme loď a zachytíme všechnu vodu, která přeteče. Tuto vodu zvážíme a máme výsledek.
Kolik litrů vody bylo původně ve vaně nikoho nezajímá. Zajímá nás pouze to, co přeteklo, když jsme ponořili loď.

[karf]

je zbytečný uvažovat, kolik tam bude vody. pokud je výška hladiny v komoře řekněme 500m a loď má ponor 50m tak tam bude vody víc než je objem ponořeného trupu lodě. pokud je hloubka komory 51m a loď má stále ponor 50m tak tam bude té vody asi méně než je objem ponořeného trupu lodě. každopádně po uzavření vrat se hladina v komoře nijak nemění

[JardaF]

Pravdu má Baharis. A už toho radši nechme

[FrantaH]

Archimedes byl génius, nejen, že stanovil pomocí svého zíkona ryzost zlata v koruně jakého si krále, ale jeho zákon platí i po tísících let na dění ve společnosti.
Jeho znění potom je :
Váha fukcionáře se rovná součtu vah funkcionářů jím vytlačených.

[david]

Pravdu má Baharis. A už toho radši nechme

jednoznačně to nejlíp vysvětlil Lubor v 9,47

[FerenCS]

Otázka je trochu zavádzajúca v tom kde sa loď nachádza. Je úplne jedno či je okolo nej milimeter (vzdúvadlo) alebo kilometer vody.
Ak nie je chyták slovíčko „plovat“ tak potom loď pláva podľa Archimedovho zákona preto, lebo jej hmotnosť je menšia ako hmotnosť ňou vytlačenej kvapaliny. T.j. v vzdúvadle (a ani inde) sa loď nemôže ponoriť, lebo sa nezmenil objem vody (ani jej hmotnosť), ktorá loď vytláča (sila ktorá ju nadnáša).

[david]

No von si z vás starej Archimédes dělá trochu prdel. To voda, co loď v komoře (nebo jinde ) vytlačí, tam prostě nejni, když je vytlačená, a loď nese hydrostatickje tlak okolní vody a je putna, jestli jí je okolo metr nebo 20m a nebo celej oušn.

O tom ( tlaku v kapalinách ) povídá zákon starýho Blaise Pascala.