Kviz hlavně pro astronavigátory

[lynx]

Ale i ostatní se můžou pokusit.

Uvažujme následující situaci:
Sextantem změřím výšku hvězdy nad obzorem a po započtení všech oprav (dip, refrakce atd.) mi vyjde velice malá hodnota – například 15'. (Považujme za možné hvězdu takhle nízko nad obzorem pozorovat.)
Pak provedu výpočet Hc (vypočtená výška – computed height), ta mi však vyjde záporná. To by znamenalo, že hvězda je pod obzorem.
Otázka zní:
Může se tak stát jen chybou ve výpočtu? Neuvažujte o chybách typu měření jiné hvězdy, špatný odečet výšky nebo času atd. Prostě měření bylo v pořádku.
Pokud odpovíte, že taková situace může nastat i při správném výpočtu, chci vědět proč.

Navigátorům pomocí GPS se omlouvám a slibuji, že se výhledově pokusím vymyslet i kviz na mačkání čudlíků.

Petr

[sklenar_jakub]

Čistě teoreticky, při použití výpočtů sférického trojúhelníku:

HA = 90° 00.0´ (pro jednoduchost)
[font=Symbol]d[/font] = 15° 00.0´ N (deklinace hvězdy - mnou zvolená)
[font=Symbol]f[/font]V = 00° 00.0´ N-S (vypočítaná šířka lodi - "odhad pozice")

Hvězda má výšku -00° 00.6´ (pod horizontem) - to jsme vypočítali.

Kdyby jsme ovšem byli opravdu na skutečné šířce [font=Symbol]f[/font] = 01° 00.0´ N-S (opravdová šířka lodi), tak by naše hvězda byla
00° 15,0´ nad horizontem - tudíž by byla ""měřitelná"" .

Takže, extrémně teoreticky by to asi možné bylo. I když nevím na základě čeho to identifikovat a rozhodnout se pro měření.

OT
Ovšem celé to tak trochu naráží na několik věcí, takže prakticky absolutně nemožné - jedině nějaká chyba v počítání. Počítat sfer. trojúhelník je docela "nesmysl" . Takže chyba ve výpočtu by se dala take vyloučit.
OT

[lynx]

Jakube, podstatu kvizu jsi vystihl správně, ale údaje, které uvádíš nejsou úplně správné.

Vysvětlím: Při takhle malé výšce hvězdy nad obzorem znamená každých pár mil, o které se hneme směrem od hvězdy, možnost, že se tato octne pod obzorem. Takže pokud my ji vidíme, ale odhadnutou pozici (assumed position) dostaneme dál od hvězdy, vyjde výpočtem záporná výška a je to správně.
Směrem od hvězdy myslím pohyb (nebo jeho složku) ve směru azimutové přímky ale na opačnou stranu, než je hvězda.

Hodnoty, které jsi zadal Ty, tedy odhadnutá pozice na rovníku a deklinace hvězdy 15°N, vytvářejí situaci, při níž pohyb ve směru sever – jih (skutečná poloha 1°N nebo S) je tečný k polohové linii (čili téměř kolmý na přímku azimutu), takže by se tím výška hvězdy v podstatě neměnila.



Ale dík, že ses chopil kvizu, který byl pro většinu námořníků/jachtařů/plachtičů/atd. těžký/nezajímavý/iritující /atd.

Petr

[lynx]

Takže, extrémně teoreticky by to asi možné bylo. I když nevím na základě čeho to identifikovat a rozhodnout se pro měření.

Nevím, co chceš identifikovat nebo o čem se chceš rozhodovat. Tahle (jistě extrémní) situace může nastat, pokud je zataženo na 7/8 a ve zbytku je solidně použitelná hvězda těsně nad obzorem. V premisách jsem stanovil, že měřit lze. Jistě, že ve skutečnosti by takhle nízko nad obzorem měření ztěžovalo (až znemožňovalo) znečištění atmosféry (např. průmyslovými exhalacemi nebo sopečným prachem) a hvězdná scintilace způsobená pohyby vzduchových mas.

Petr

[sklenar_jakub]

Identifikací jsem myslel výběr hvězdy pro měření - jak by vůbec začalo měření tvé hvězdy? Co nevidím to přeci nezměřím. Vím je to už dost praktické a kvíz byl extrémně teoretický.

Když si dosadíš do vzoru cosinusů a sinusů moje hodnoty, tak právě zjistíš, že na výšku hvězdy to má vliv a dokonce takové jaké jsi si přál - tedy 00° 15,0´ nad horizont a 00° 00,6´ pod horizont.

Rozhodně s tebou souhlasím, že pokud je značně zataženo, tak je dobré změřil alespon něco. Jednou jsem dokonce přenášel astronomickou poziční linii z ranní na večerní observaci, jelikož bylo ráno i večer dost zataženo - výsledek nebyl až tak zlý. Jisté hranice jsou a není od věci je dodržovat. Například neměřit raději hvězdy pod H < 10° - vznikají nepřesnosti.

[lynx]

Identifikací jsem myslel výběr hvězdy pro měření ...

Ach tak, asi máš na mysli, jak při dosti zatažené obloze poznat, o kterou hvězdu se jedná.
Tady hodně pomůže otočná mapka hvězdné oblohy (k dostání v planetáriích a hvězdárnách – například). Když ji správně nastavím a otočím se příslušným směrem, není to tak těžké. Taky pomůže vědět, jaká souhvězdí jsou v příslušné roční době na obloze a naučit se jich několik rozeznávat.
To už ale fušuju do práce Sajrimu.

Petr

[sklenar_jakub]

Jasně Lynxi vím jak se identifikují hvězdy, ale už u té identifikace bych mohl narazit na to, že mnou hledaná hvězda může být pod horizontem.

Taky bych řekl, že místo těch všech kulových a papírových a už nevím jakých star identifikátorů stačí jedna publikace Sight Reduction
Tables Rapid a navigátor má vystaráno na celou praxi.

[lynx]

Já mluvím o opačném postupu – vidím u obzoru hvězdu, změřím výšku (to aby mi mezi tím nezapadla) a pak ji jidentifikuji.
Opačný postup je neefektivní – najdu na mapě oblohy hvězdu, podívám se na oblohu ... a ono nic – buď je právě tam mrak nebo už zapadla.

[sklenar_jakub]

Lynxi, tvým neefektivním postupem jsem udělal desítky pozic na oceáně a až tak neefektivní mi nepříjde. Každá hvězda není navigační - jistá příprava tedy není špatná. Pokud se začíná měřit, tak už jsou hvědy hodně málo viditelné a některé jsou viditelné pouze přes lunetku sextantu takže takové náhodné zaměřování je občas dost nereálné, možná výjimečně a to pouze některé hvězdy (navíc čas observací je poměrně krátký). Často měření končí kvůli špatně viditelnému nebo nejasnému horizontu - obzvlášť když je opar apod. Píšu pouze z praxe. Neměřím náhodně, ale dopředu si připravuji hvězdy, které chci změřit ono to tak trochu souvisí s postupem a způsobem měření, který používám, když není nějak šíleně zataženo tak je vždy něco vidět a dá se změřit. Dvě hvězdy, každou třikrát po sobě a je vystaráno. Často lodě plující po oceáně neměli několik dní pozici. To byla asi teprve sranda.

[lynx]

Pokud hvězdu takhle nízko nad obzorem uvidíš, tak bude zcela jistě navigační – ty slabší nebudou vůbec vidět.
Teď se přesouváme z teoretického kvizu do praxe. U obzoru je světlo nebeských těles dosti zeslabeno. Záleží na intenzitě jevů, o kterých jsem psal výše.
Věř dlouholeté praxi astronoma – amatéra.

Desítky pozic Ti jistě věřím, ale většinou hvězdy nebyly takhle nízko nad obzorem, že?
Takovou hodnotu jsem zvolil, aby kviz dával smysl. Jistě, že jde o značně teoretickou věc. K zamyšlení nad fungováním astronavigace je ale dobrá. I když se zdá, že vedla k zamyšlení jen Tebe.

[sklenar_jakub]

Jasně, je dobré se občas zamyslet, trénuje to mozek . I když vůbec nemusím, tak když je to jen trochu možné tak v práci něco poměřím pro potěšení. Podmínky ideální, tak proč ne. Všechno co měřím je od 10° do 60° (drtivou většinou), neodbočuji od této dobré praxe a přináší to ovoce.

[Sajri]

Dva tydny jsem tu temer nebyl, takze mi bohuzel tento kviz unikl, skoda .
Pokud moje assumed position bude o hodne jinde nez moje skutecna poloha, tak je mozne samozrejme cokoliv, i tento pripad .
Perlickou pak je, ze pokud zmerime opravdu malou vysku nad obzorem (cca do 27' ve zdanlive vysce), tak po zapocteni refrakce vyjde zaporna dokonce i observovana vyska. Refrakce u obzoru je totiz tak velka, ze napriklad Slunce, ktere vidime prave se dotykat spodnim okrajem obzoru, je ve skutecnosti cele pod obzorem.

O prakticke neuzitecnosti popr. temer nemoznosti takovych mereni samozrejme zadna...