mořská nemoc

[vilma]

dedko ,
může Tě to postihnout, ale nemusí. Může to být první den či poslední. Když se budeš předem bát, je vyšší pravděpodobnost, že Tě něco postihne. Často nezáleží ani tak na velikosti vln, jako na "divném houpání " (špatná kombinace je třeba : vlnky a smrad od skutru a přitom Ty něco čochtáš v podpalubí) a dalších okolnostech.

Podle toho co jsi napsal, lze říci, že určitě jsou lidi, kteří mají vyšší dispozice ke kinetoze než Ty. Tak klid. Taky Tě může uklidnit, že netřeba se bát jednorázového odblinknutí, když Ti to třeba po hodině plavby jaksi nesedne. Potom Ti bude líp. Ale vem si potom čtvrtečku Kinedrylu. (Předpokládám, že to je jediný lék, který jsi schopen si zajistit - protože je bez předpisu.?) To při Tvojí konstituci asi stačí. Když by Tě posedla vyčerpávající mořská nemoc s neustálým zvracením, asi nezbude než zkusit si operativně lehnout než se to zklidní a hned začít užívat 2xdenně půlečku Kinedrylu. Vydržet takto aspoň dva dny. Pak zkusit opatrně vysadit.
Šlo by samozřejmě při největším sebezapření plout i při těžké formě kinetozy, ale proč. Určitě se zvyšuje riziko třeba pádu do vody. Průvodním jevem je po určité době i ospalost - nikoli od léků !

Kup si krabičku třeba Kinedrylu s sebou a hotovo. Buď ji použiješ či ne - není na tom moc co řešit.
Já to s sebou na těžší-delší plavby beru, výjímečně použiju pro sebe, vždycky ale vše rozdám ostatním. Už mě ti lidi málem štvou, jak zpočátku mudrují, že nic nemají, protože JIM nic nezabírá nebo je TO uspává a pak mi vše vyťápají. Můj názor je, že kapitán by měl vyžadovat od lidí, kteří byli na delší plavbě míň jak pětkrát, a počítá se s jejich aktivní účastí na plavbě, aby s sebou něco měli. Ti zkušenější už se pak dokážou zařídit sami.

[JardaF]

....výjímečně použiju pro sebe, vždycky ale vše rozdám ostatním. Už mě ti lidi málem štvou, jak zpočátku mudrují, že nic nemají, protože JIM nic nezabírá nebo je TO uspává a pak mi vše vyťápají. Můj názor je, že kapitán by měl vyžadovat od lidí, kteří byli na delší plavbě míň jak pětkrát, a počítá se s jejich aktivní účastí na plavbě, aby s sebou něco měli. Ti zkušenější už se pak dokážou zařídit sami.

Pravda pravda a taky jim říkám: nechlastejte večer, bude vám ráno na moři blbě. A co myslíte. Chlastají a je jim blbě.

[vilma]

A ještě něco - kinetoza reálně existuje, lze ji vyvolat (ze zvrácených důvodů) i na souši (viz výsledky při delším třesení a komíhání hlavou i tělem prováděném druhou osobou). Při stressu se samozřejmě zhoršuje.
Takže to ber smířeně. Že to prostě občas existuje, k jachtingu to jaksi patří. Když to na chvíli přijde, tak to budeš (elegantně) řešit. A ještě při tom stihneš jistě krásnou plavbu !

[vilma]

a taky jim říkám: nechlastejte večer, bude vám ráno na moři blbě. A co myslíte. Chlastají a je jim blbě.

Jo, a ještě se jim chce spát, co.
P.S: tak to neřeším

[lynx]

... a taky jim říkám: nechlastejte večer, bude vám ráno na moři blbě. A co myslíte. Chlastají a je jim blbě.

Kapitánovi není možné vše slepě věřit – něco je nutné prokázat experimentem.
(Doufám, že to nevyzní jako pobídka k znevažování autority kapitána. )

[matt]

Tak mě tak blesklo hlavou, že vlastně mam taky zkušenost s mořskou nemocí - hlavně u členů posádky...

V září 2011 jsme dorazili do HR a jeden z řidičů byl utahanej už před cestou a celou dobu nechtěl vystřídat. Když jsme čekali v Sukošanu na pláži až nam připravěj lod, tak on si i na naše námitky šel "schrupnout" do auta . V sobotu večer po vyplutí eště nic, dopo taky nic, ale pak mě den a půl prosil, abych ho vysadil, že ten týden přečká kdekoli na pláži. Už ani neměl co zvracet, ale prášek nechtěl.

Byl jsem neustupný, v Telaščici jsme šli na utes na zzápad sluníčka, postiženýho sem nechal na lodi a do půlnoci mu byo dobře Po příchodu už hlásil, že si dal i pivko 2 dny sme ho cpali kinedrilem, a pak to zvládal už i bez prášků.

Závěrem si myslim, že kdyby tenkrát vylez na břeh, a pak se vrátil na pohupující se lod, byl oby mu zle znova.

- důvod jasnej, unava, vedro v autě a bez prášku


Matt

[Monty]

Důvod ....byl na lodi.

howk
Monty

[matt]

to Monty:

to bez pochyby, spíš jsem to myslel jako podpůrný stavy/symptomy, který vnímání houpání a případnou mořskou nemoc umosňujou

[dedko]

Baharis ten tvoj blívající cmajlík nemá chybu ! načo ho berieš na more ? Potom to tak dopadne !!! Oproti iným mám výhodu že slopanicu nepoužívam.

Dám na Vilminu radu. Do zásoby si kúpim ten KYNEDRIL a zo záhradky feferóny.
Strach z morskej nemoci či z plavby nemám, šak to dáko dopadne.

[mikel]

Letos, vlastně už v loni mi během celkem slušného jachtění jeden ze členů posádky začal blinkat. Jeho kamarád, lékař ze záchranky do něho postupně nacpal vše co u sebe asi měl. Nějaký prášky, čípek do zadku, pak dokonce dostal injekci, po které se ale klučina (chlap jako hrom) sesypal úplně. Pominu, že se za plavby ve vlnách nemohl trefit a tak byl postižený nejen poblit, ale také rozpíchán a celý od krve. Museli jsme nakonec plavbu "zabalit" a mazat ke břehu. Skončili jsme v Primoštenu na bóji, ale tam to také houpalo, takže jsme maníka nakonec dopravili na břeh, kde si našel apartmánek, kde strávil noc a trochu se tak srovnal. Druhý a i další dny jsem ho nechal kormidlovat, zaměstnal si tak mozek a ikdyž byly vlny, už byl dál v pohodě.

[Jarda885]

Mám podobnou zkušenost. Druhý kormidelník byl jednou z mořské nemoci na šrot. Povolal jsem ho k sobě ke kormidlu s tím, že mi má hlásit hodnoty síly větru - sledovat poryvy větru. Za cvíli se dostal z nejhoršího. Předal jsem mu kormidlo a za deset minut byl O.K.
Zaměstnal mozek.

[meser]

Taky mám podobnou zkušenost. Po bujaré noci, se tři lidé z posádky příznaků zbavili až po vylévání vody z lodi. Je zajímavé že to nefunguje když se musíte při práci dívat na jedno místo v lodi. Například při navigaci. Ovšem Kinedril je stále nad zlato a drahé kamení!

[muflonek]

Tak v Chorvatsku jsem mořskou nemoc neměla. Přepadla mě až cca 3. den pobytu na lodi při přeplavbě z Azor. Bylo to ráno, takže prázdný žaludek a jako zelenáč jsem se nedokázala řídit podle terestrické navigace - ono ani žádné body vidět nebyly - takže jsem neustále zírala na kompas a na příď lodi a pořád jsem tento pohyb střídala... Pak už jsem jen stačila zařvat na kapitána ať si vezme kormidlo a šla krmit rybičky... Ve snídani jsem se ponípala. Oběd jsem snědla. Večeře opět vyšla do doby naší hlídky a ta šla taky ven.... Pak už bylo dobře a za celý měsíc se už nic podobného neopakovalo.o) Dokonce jsem si na lodi i četla.o)

[Anonym]

No, na volném moři to je trochu problém. Jak si člověk nemůže srovnat příď s objektem před sebou, zbývá jen ten kompas. Což je pro slabší povahy "smrtelné". Alespoň co nejvíce využívat čehokoliv, třeba mraků. Ale krátkodobě!!! A co nejvíce sledovat alespoň horizont.

A v noci se to ještě násobí. Když nejsou hvězdy, ani horizont není vidět, zatažená obloha a totální prostorová dezorientace. Přišlo to na mě po setmění, při plavbě Atény - Kréta. Celý den plavby za sebou a jak se setmělo....
Ale jen lehce, bez potřeby střídat. Jen jsem se na chvilku vyklonil a pokračoval dál. Už celou noc bez problémů.

[Hauz]

Podle mého názoru je na volném moři nejideálnější v průběhu těchto příznaků neustále sledovat co nejvíce různých věcí na palubě - pohyb kormidla, stav plachet a špióny, relinky, vinšny, lana atd. atd. Je taky důležitá úloha kapitána, pokud vidí, že je někdo už třeba jen nejistý, zaměstnávat jej nějakým nenáročnými úkony (i kdyby to bylo jen přendání kliky z jedné kapsy do druhé) zpravidla se tato postižená osoba ani nebude ptát, proč to má dělat, i když je to blbost. Za kormidlem, i když to je nejideálnější činnost pro zvládnutí těchto potíží, zas nemohou být všichni. A dále pak mluvit a mluvit spolu.

[Anonym]

Hauzi, právě že špatně.
Nevolnost zvaná mořská nemoc, vzniká disproporcí toho co posílá do mozku orgán stability (střední ucho) a informacemi které do mozku posílá oko. Kývání/nekývání. Úplně nejhorší je na něco na lodi se delší dobu zadívat. Vysílačka, mapy, kompas, vázání uzlu....

Je nutné se očima zachytit něčeho, co se nekývá. Ostrov, horizont, mrak, přinejhorším i hladina. Pak se informace sjednotí. V ostatním jako zaměstnat, kormidlovat máš naprostou pravdu.
Osobní zkušenosti

[Hauz]

Asi jsem to nedokonale podal, nemyslel jsem dlouhodobě něco sledovat, ale krátké pohledy na různé věci, bez déle trvající fixace zraku na pohybující se předmět. , při déle trvající zrakové fixaci si pak samozřejmě do mozku posíláš kývavý zrakový vjem.
P.S. a do mozku to posílá vnitřní ucho

[Anonym]

njn, dostal jsi mě. Pardon.
Ale je to hned vedle!!!

[Wlady]

Je nutné se očima zachytit něčeho, co se nekývá. Ostrov, horizont, mrak, přinejhorším i hladina.

Pánové, nezlobte se, ale děláte mi b....l ve vědomostech

V obecné rovině sice souhlasím s Baharisem, ale neměla by se ona výše citovaná věta formulovat přesněji = Že je pro sjednocení zrakových a vestibulokochleárních vjemů potřeba zafixovat zrak na něčem, co se nejen nekývá (např. obzor), ale vůči čemu se očividně kýve onen trpící subjekt?

On se totiž (zdánlivě) nekýve třeba ani nábytek v salonu, ale pokud budu uvnitř čučet na skříň, tak se zebliju i já, ačkoli normálně mořskou nemocí netrpím.

Wlady

[Anonym]

Tím že lítám nahoru dolů, pohybuje se tekutina v hlemýždi a dává jasnou informaci kdy nahoru dolů, doleva, doprava. A jak rychle.

Oko, pokud se zafixuje na předmět který se hýbe zároveň se mnou, žádnou takovou informaci dát nemůže, protože ji nemá. Podle něj se nic neděje.

EDIT: Teď jsem si to od tebe ještě jednou přečetl a píšeme oba snad o tom samém. Stěnu skříně můžeš zařadit mezi ty předměty na lodi, které jsem vyjmenoval.

[Wlady]

No právě. To je ten rozpor v vjemech, který dělá problémy například v interieru.

Ale pokud čučím na obzor (ostrov atd.), tak to kývání začnu vnímat i očima, signály se sjednotí a právě proto se mi uleví.

Nebo se pletu...?

Wlady

EDIT: Po tvém editu už je tenhle příspěvek si zbytečný

[Anonym]

Sice občas spadnu díky náklonu, .....

A není to proto že jsi požil, že ne?

[meser]

Uf, Ivane díky moc. Přesně tohle přecvaknutí se mi stalo když jsem byl na lodi poprvé. Na moři nic, ale jak jsem vystoupil na zem začlo se všechno kolíbat a mě začalo být blbě. Poláci mi tenkrát řekli že mám "zemskou nemoc". Když jsem to někomu u nás doma popisoval i s tím cvaknutím(tehdy se mi všechno v hlavě tak jakoby nárazem sesypalo na to správné místo), málem na mě poslali Chocholouška. Takže asi nejsem blázen, bo nejsem sám. HURÁ!!!