desinfekce nádrží na pitnou vodu

[mysacek]

Ahoj, co kdo používáte na desinfekci nádrží na pitnou vodu?
Potřeboval bych něco, čím se dá nádrž vypláchnout a jede se dál, né něco, po čem je nádrž přes zimu nepoužitelná.
Díky za rady!!!

[bomba]

Ahoj.Ať si říká kdo chce co chce podle mne je nejlepší starý dobrý český SAVO jemně naředěný a pak vypláchnutý,divili by ste se co udělá zapomenutá lahev vína,která v zimě praskne,trošku sava vypláchnout vodou a je po smradu,potvrdí to i manželka a dělá na OHS.Čau

[Renda]

Co Savo, Myšáčku?
Tím se při ředění dle návodu čistí i studny s pitnou vodou.
Ahoj - kde se zrovna vynacházíš?

[dan]

jak to delas se zabudovanou nadrzi,to tam jako to savo nalejes,vycerpas a pak udelas to same s cistou vodou?

[Libor]

Taky používám Savo

[karaya2]

Já používám toto . Bez chlóru, bez zápachu . Při napouštění nádrží stačí trošku cvrknout a za 4 hod. je voda pitná . Nemusíš nic vyplachovat . http://www.karavan.cz/e-shop/voda/chemi ... hloru.html

[windward]

Pokud tomu dobre rozumim, SAVO se casem rozklada. Tim je dane, ze za urcitou dobu by ho v te nadrzi nemelo byt. Vyplahcnout je vsak lepsi. Je nutne se zeptat nejakeho odbornika.

[Macek0585]

Já používám toto . Bez chlóru, bez zápachu . Při napouštění nádrží stačí trošku cvrknout a za 4 hod. je voda pitná . Nemusíš nic vyplachovat . http://www.karavan.cz/e-shop/voda/chemi ... hloru.html

Používám totéž a nevím jestli to čistí, ale ještě jsem nepozoroval žádné potíže )))). Vodu z nádrže ale používám jen na mytí nádobí případně těla, zbytem řeším balenou vodou

[mysacek]

Savo asi zkusím, bo to na lodi mám, ale myslel jsem právě něco na způsob toho, co píše karaya2. Zásadní zádrhel mám v tom, že mám jeden plnící otvor na obě nádrže, takže nebude jednoduché nadávkovat do obou. O oddělávat interiér je na některých místech docela obtížné.
Jinak jsem momentálně na východním pobřeží Peloponésu. Brousím, lakuju, natírám - v pátek mi dorazí rodina do Athén, tak ať je loď v rychtiku

[vilma]

No to se musí loď blejskat. Napíšu co ví obyčejný zdravotník, jestli je to ovšem dostatečný odborník na dezinfekci, nevím...
Máme zjednodušeně možnost na výběr 3 cesty jak dezinfikovat nádrže s vodou:
1/fyzikální - UV záření, UZV záření, vysokou teplotu - vše na lodi neproveditelné a velmi nákladné.
2/oligodynamické - doufám, že je to přesný název - je to to, co uvádí karaya2 a macek0585. U takových přípravků ionty kovů ničí bakterie tím, že jim zničí enzymy nutné k jejich životu.
3/chemické - nejdostupnější je Savo, pak chloramin či persteril.
Posledně jmenované je roztok kyseliny peroctové, má to neoblíbené dráždivé výpary a zanechává octový pach, který je nutno neutralizovat v plastových nádobách roztokem sody. Viz též : www.persteril.cz .
Pak chloramin, 1 kg prášku cca za 157 kč, namíchá se roztok dle návodu. Výhodou je nízká nákladnost, ale je tam senzorická závadnost, prý menší než u Sava a též účinnost trošku menší než u Sava.
Savo je levné, 25 kč za litr, má vysokou účinnost, jakože 99% (vždycky existuje něco, co je odolné a dnes už jsou známy baktérky, které přežívají dlouhodobě v nádobách s dezinfekčními roztoky, proto se ve zdravotnictví musí druhy dezinfekce střídat. A sledovat datum použitelnosti.) Obsahuje chlornan sodný, který se rozkládá na vodu a sůl.
Jsou zde dva aspekty - budeme dezinfikovat nádobu či vodu ?
Pokud jde o ty nádoby, volí se koncetrace 1: 10, návod je vždycky na obalu, není nutno si ho pamatovat. Když je nádoba přístupná (jako lavor na stole), tak je výhodné očistit mechanické nečistoty, jinak se účinnost samozřejmě snižuje. Co takhle aspoň očistit hadrem se Savem okolí nalívacích otvorů ? Žádoucí taky je, aby se tekutina dostala na všechny plochy, i na strop. Nechá se působit 30 min. a vypláchne. Ke konci vyplachování bych zase přidala Sava, aby se dostalo ještě účinkující Savo až do terminálních trubek, jinak je zaručena rychlá opětovná kontaminace. V trubkách je teplo, tam to žije. Asi více než v nádobě.
Při dezinfekci vody je ředění 2 : 100, raději se podívat na obal, po 30 min by měl být přípravek rozložený, ale pachuť zůstává. Není o co stát. Já bych se bez toho pití obešla.
Když se to má pojmenovat - tak hoši ze 2/ způsobu provádějí "průběžnou dezinfekci vody" a tudíž i nádob a Ty budeš provádět "jednorázovou dezinfekci nádoby" a vodu tam zřejmě necháš tak nebo jen cvičně crbneš doslova pár kapek, i to udělá službu a je to ještě celkem stravitelné. Samozřejmě balená voda na přímé pití je prostě lepší. Hygienci sice zase upozorňují na to, že je to voda stojatá, taky nic moc, ale to bychom se už z toho pomátli.
Jo, ještě přidám, že pH mořské vody je 8, pH sladké vody je 7, u některých dezinfekčních přípravků to má vliv, tak na to pamatovat,tuším že u Sava se při nízkém pH mírně snižuje účinnost, no ale 7 či 8 a podobné hodnoty jsou v poho.

[maxik]

tak moje špetka: persteril se docela špatně shání.Navíc je dost agresivní (kohouty, přechodky, plováčky), dobrý je Savo.
Úplně nejlíp je najít víko nádrže kdesi podpostelí a mechanicky (houbou) roztok sava rozšmrdlat po stěnách a tím i smýt řasy, bakterie. S trubičkama problém, tam se opravdu množí nejvíc.Hodně pomáhá vyměnit čiré (mléčné) za neprůhledné (černé), záleří na zástavbě, v lodi je ale většinou v obložení tma
Takže nejlíp už hrdlem (s vírem po stěnách) nalít koncentrát sava, doplnit tank tak do poloviny a hurá na moře 3-4 do vln nechat prošplouchat. nezapomenout povypustit aby se propláchlo potrubi až ke dřezu.
Celé vypustit a pak pořádně propláchnout čistou vodou (2x), chlorová pachuť zmizí docela rychle. v ledové vodě zůstává dýl.
Neslyšel jsem zatím, že by někdo přidal při dotankování vody pár kapek (třeba Sava) aby voda dýl vydržela. V horkých podnebných pásech to možná smysl má.
Při zimování určitě bez vody, pokud se do posledního proplachu přidá něco na bázi iontů (stříbro - třeba Sagen, to z Caravanshop,...) nic by se nemělo namnožit.
Stejně se většinou voda před požitím vaří (kafe, polívka,...) takže bakterie KO. Že by někdo chytil bakterii, co přežívá var nebo se rozkládá na jedovaté toxiny naní vůbec pravděpodobné. Pití vody rovnou z tanku ale doporučit nelze. To chce zkusit
Jinak přeju všem charteristům, ať jim někdo před ním nenatankoval do vody naftu. Fakt je to horší než voda v palivu
Maxík

[david]

Tak taky s trochou do mlejna.
6 let leju červený !! ne modrý!! Savo do vody, necelej špunt do 45O litrů. Ještě sem se nepos... V zimě ob jedno až dvě plnění, v létě +- každý, podle počasí. Jedno plnění nádrže mám tak na 5 - 7 dní a jedu tak celý rok. Žádný řasy ani kolonie bakterií v trubkách ani nádrži. S tím smradem po chlóru to není tak děsný, plavčák v Podolí je horší. V jiný lodi, bez chlóru, byly trubky i kanistr zelený a stěny pokrytý mazlavým blívajzem - kolonie bakterií? Totéž jsem našel v odpadu. To nebyly obyčejný usazeniny.

[david]

No to se musí loď blejskat. Napíšu co ví obyčejný zdravotník, jestli je to ovšem dostatečný odborník na dezinfekci, nevím...
Při dezinfekci vody je ředění 2 : 100, raději se podívat na obal, po 30 min by měl být přípravek rozložený, ale pachuť zůstává.

to se nám moderátorka zdravotnice poněkud sekla, na desinfekci vody se požívá ředění 20ml na 1OOOl vody - tj. míň než malej panák Sava na kubickej metr vody !!!!!!!!!!!!!!!! nikoli dva litry na sto litrů. To by teda chlorem opravdu smrdělo jaK v Neratovicích. Bodejť by pachuť nezůstávala, to sežere chrom z baterie.

[vilma]

Jo, to teda sekla !!!!!!!! Sorry : Chybělymi tam nuly, ale na flašce je to uvedený opravdu polopaticky, tak tam to každej najde, že 20 ml na kubík vody. Tak dík, Davide.

[vilma]

Že by někdo chytil bakterii, co přežívá var nebo se rozkládá na jedovaté toxiny naní vůbec pravděpodobné. Maxík

Já takových chudáků znám, ale mezi jachtařema je neočekávám.
Bakterie se nerozkládá na toxiny, ona je produkuje.
Jasně že obyčejný Savo pro nádrže bohatě stačí, naleje se, pak se to proláchne, já osobně bych z toho vědu vůbec nedělala, já bych se dokonce nebála ani tý nepřevařený vody z nádrže. Ale to neznamená, že se to tak jednoduše může někde šířit, vždycky se najde někdo ohledně zdravotnickejch informací, co si to vyloží po svém nebo moc doslova, proto taky i na tom Savu bude informace, že je účinnost 99%, je to samozřejmě především pojistka proti stěžovatelům s právníkama za zádama.

[david]

Jo, chlór ( savo ) pobije skoro všechno. Bacha ale na Legionellu. Tahle mrška snáší běžné koncentrace chlóru a teploty až do 71°C docela dobře a tak se jí musí občas trochu přitopit a přichlórovat. Asi netáboří v tanku s pitnou, protože má ráda teploty až od 25°C, ale v boileru a rozvodu teplé klidně může být. Když dokázala pobít veterány z Vietnamu, mohla by si smlsnout i na námořnících.
Boilery jsou obvykle z bezpečnostních důvodů termostatem nastavený na 55 – 60 °C, a tak je potřeba občas přidat na 80 - 85°C a trochu ji zkomplikovat život. Nebo ohřát boiler vodou z motoru při delší plavbě a nechat trochu protékat teplou, aby se propláchl i rozvod. Jednou za rok boiler vypustit a odkalit. Taky má ráda perlátory na bateriích – rozebrat a vyčistit.
Tenhle návod s boilery se netýká jen lodí, ten samý postup se má dodržovat v domovním rozvodu TUV. Mimochodem vypití Legionelly není tak nebezpečné ( asi dík kyselinám v žaludku ), jako vdechnutí kontaminovaného aerosolu – třeba zrovna z perlátoru. Sedne na plíce a jeto.

[vilma]

Jo, jo, legionella je potvora, se pomnožuje tam, kde je ve styku s kovem )v trubkách, ale i vzduchotechnice).

[mopadji]

V rozvodech z mědi se Legionella nedrží, ionty mědi ji ničí.

[tataS]

Ta měď musí být pro použití na pitnou vodu (instalaterská) a ne např. chladírenská, která má jiné složení a pokud není
stále pod vodou, tak silně oxiduje a tvoří měděnku, která zase není až tak dobrá k užívání. Co se bakterií týče, tak proti nim není
dobrý nerez (např. kliky u dveří, jídelní příbory a nástroje) ale mosaz, bronz a sloučeniny s obsahem mědi a stříbra. Také je dobré
pozlacení ( kliky u dveří, kohoutky u baterií apod.). Naši předci před nástupem nerezu již toto věděli dávno a teď to znovu
objevujeme v praxi.

[vilma]

Také je dobré pozlacení ( kliky u dveří, kohoutky u baterií apod.).

díky, konečně něco co mi dnes podstatně zvedlo náladu !
P.S. budu se snažit.

[david]

V rozvodech z mědi se Legionella nedrží, ionty mědi ji ničí.

Je to pravda, buhužel pouze dočasná - viz okopčený článek níže:


Růst bakterií způsobující Legionářskou nemoc je stejný na plastech i na mědi
Datum: 27.2.2006
Autor: Ing. Ivana Attlová, technický poradce Wavin Ekoplastik

Výzkumy ukázaly, že baktericidní účinky mědi jsou pouze dočasné, že při dlouhodobém používání potrubního systému nemá to, zda použijeme jako materiál měď nebo plast žádný vliv. Skutečný faktor, který ovlivňuje šíření Legionelly je řešení a provozní vlastnosti potrubní trasy.
Článek zveřejněný 20.5.2005 v časopise KWD-globalpipe shrnuje poznatky vlivu materiálu potrubí na růst bakterií Legionella. Odkazuje se na informace VVS Fora (15.12.2004) z kongresu o Legionelle v Amsterdamu. Zde byly prezentovány poslední závěry i výsledky studie uskutečněné Holandským institutem pro výzkum kvality pitné vody KIWA:

Výzkum simulovaného použití potrubních systémů pro rozvod vody, kdy se sledovalo rozmnožování bakterie Legionella pneumophilla, byl proveden v laboratorních podmínkách, na nových trubkách, při teplotách vody 37°C, což je ideální teplota pro růst Legionelly. Počáteční výsledky - po 500 dnech - ukazovaly mnohem menší nárůst bakterií na trubkách z mědi oproti trubkám ze síťovaného polyethylenu (PEX). Po dalších 300 dnech se však výsledky obrátily - bakterie naopak více rostly na trubkách z mědi.

Jako vysvětlení je zde prezentován fakt, že Legionella využívá pro svůj růst organický biofilm, který se na plastových trubkách vytvoří rychleji než na trubkách z mědi. Měď po určitou dobu působí vůči mikroorganismům toxicky, časem se ale vytvoří biofilm i na mědi, a tím zabrání jejímu antibakteriálnímu působení.

To ukazuje, že baktericidní účinky mědi jsou pouze dočasné, výsledky z delšího časového horizontu ukázaly, že při dlouhodobém používání potrubního systému nemá to, zda použijeme jako materiál měď nebo plast žádný vliv. Skutečný faktor, který ovlivňuje šíření Legionelly je řešení a provozní vlastnosti potrubní trasy.

Prvotní předčasné výsledky posloužily jako argument výrobcům měděných trubek - "měď snižuje riziko onemocnění legionářskou nemocí", což vyvolalo bouřlivé diskuze. Myslím, že závěry studie uvádějí věci na správnou míru.

Ivana Attlová
Wavin Ekoplastik s.r.o.

Zpracováno na základě článku KWD-globalpipe 165/20.5.2005 TEPPFA: Legionella, Key to Prevention is Correct System Design and Operation.

Komentář redakce:

Jak je v článku uvedeno, tento problém se stal předmětem již mnoha vášnivých diskusí. Souhlasím s tím, že se více jedná o spor obchodníků než odborníků. Ti se totiž jednoznačně shodují, že zajištění hygienických požadavků na vodu v místě výtokové armatury odběratele je otázkou komplexního řešení a volba byť sebelepšího potrubního materiálu samostatně nic neřeší. (Podrobně o komplexních opatřeních například Sešit projektanta, který vydala na jaře 2005 Společnost pro techniku prostředí).

Například Dr. Pospíchal v článku Ochrana vnitřního vodovodu z pohledu mikrobiologie říká:

"Jednotlivé druhy materiálů, používaných k výrobě potrubních rozvodů nemají stejné vlastnosti ve vztahu k bakteriím, které se ve vodě - ať již teplé nebo studené - mohou vyskytnout" a uvádí tabulku vlivu materiálů. Zároveň však hned v následující větě ke kvalitě vody uvádí: "U PWH (teplé vody) pak ještě přichází další skutečnost - je zde technologie ohřevu, která také může být zdrojem bakteriální kolonizace, protože jsou zde vytvořeny velmi dobré podmínky pro až exponenciální narůst bakterií, ať již třeba v zásobníkových ohřívačích, které nejsou odkalovány, pak ve vodorovných rozvodech s množstvím kalu a také v moderních systémech přípravy PWH bez akumulace, s deskovými výměníky. Zde totiž není vůbec šance kal zachytit a tedy ani jej odstranit, dokonce se ani projektant o zachycení/odloučení kalu nepokouší... Právě kal, jeho výskyt v distribuční síti objektu, může být, podle našeho názoru, značným předpokladem pro bakteriální kolonizaci. Základním bodem však bude výskyt biofilmů na stěnách rozvodného potrubí. Uvnitř distribučních vodovodních sítí pak legionely kolonizují vnitřní stěny potrubí, armatur a jejich těsnění, usměrňovače a perlátory směšovacích baterií, hadice i koncovky sprch."

Dr. Pospíchal dále v článku uvádí i důležitou skutečnost ve vztahu k chemické úpravě vody, která zdůvodňuje, proč je debata na první pohled nekonečná: "Dobrý úkryt v biofilmech, ale i využívání minerálních nánosů na vnitřních stěnách potrubí spolu s vyšší rezistencí legionel ke chlóru je hlavním důvodem, proč je prakticky nemožné je z vodovodních sítí zcela eliminovat." Jedná se tedy o opatření, která udrží sledované hodnoty v pitné vodě pod stanovenými maximálními hodnotami požadovaných parametrů.

V článku Dr. Pospíchala je uveden i graf, který porovnává polybuten, sklo, novou a starou měď. Je otázkou, jak s těmito údaji naložit nyní ve vztahu k novým výzkumům renomované nezávislé laboratoře KIWA, které zmiňuje Ing. Atllová.

[simon]

V rozvodech z mědi se Legionella nedrží, ionty mědi ji ničí.

Je to pravda, buhužel pouze dočasná - viz okopčený článek níže:


Růst bakterií způsobující Legionářskou nemoc je stejný na plastech i na mědi
Datum: 27.2.2006
Autor: Ing. Ivana Attlová, technický poradce Wavin Ekoplastik

Výzkumy ukázaly, že baktericidní účinky mědi jsou pouze dočasné, že při dlouhodobém používání potrubního systému nemá to, zda použijeme jako materiál měď nebo plast žádný vliv. Skutečný faktor, který ovlivňuje šíření Legionelly je řešení a provozní vlastnosti potrubní trasy.
Článek zveřejněný 20.5.2005 v časopise KWD-globalpipe shrnuje poznatky vlivu materiálu potrubí na růst bakterií Legionella. Odkazuje se na informace VVS Fora (15.12.2004) z kongresu o Legionelle v Amsterdamu. Zde byly prezentovány poslední závěry i výsledky studie uskutečněné Holandským institutem pro výzkum kvality pitné vody KIWA:

Výzkum simulovaného použití potrubních systémů pro rozvod vody, kdy se sledovalo rozmnožování bakterie Legionella pneumophilla, byl proveden v laboratorních podmínkách, na nových trubkách, při teplotách vody 37°C, což je ideální teplota pro růst Legionelly. Počáteční výsledky - po 500 dnech - ukazovaly mnohem menší nárůst bakterií na trubkách z mědi oproti trubkám ze síťovaného polyethylenu (PEX). Po dalších 300 dnech se však výsledky obrátily - bakterie naopak více rostly na trubkách z mědi.

Jako vysvětlení je zde prezentován fakt, že Legionella využívá pro svůj růst organický biofilm, který se na plastových trubkách vytvoří rychleji než na trubkách z mědi. Měď po určitou dobu působí vůči mikroorganismům toxicky, časem se ale vytvoří biofilm i na mědi, a tím zabrání jejímu antibakteriálnímu působení.

To ukazuje, že baktericidní účinky mědi jsou pouze dočasné, výsledky z delšího časového horizontu ukázaly, že při dlouhodobém používání potrubního systému nemá to, zda použijeme jako materiál měď nebo plast žádný vliv. Skutečný faktor, který ovlivňuje šíření Legionelly je řešení a provozní vlastnosti potrubní trasy.

Prvotní předčasné výsledky posloužily jako argument výrobcům měděných trubek - "měď snižuje riziko onemocnění legionářskou nemocí", což vyvolalo bouřlivé diskuze. Myslím, že závěry studie uvádějí věci na správnou míru.

Ivana Attlová
Wavin Ekoplastik s.r.o.

Zpracováno na základě článku KWD-globalpipe 165/20.5.2005 TEPPFA: Legionella, Key to Prevention is Correct System Design and Operation.

Komentář redakce:

Jak je v článku uvedeno, tento problém se stal předmětem již mnoha vášnivých diskusí. Souhlasím s tím, že se více jedná o spor obchodníků než odborníků. Ti se totiž jednoznačně shodují, že zajištění hygienických požadavků na vodu v místě výtokové armatury odběratele je otázkou komplexního řešení a volba byť sebelepšího potrubního materiálu samostatně nic neřeší. (Podrobně o komplexních opatřeních například Sešit projektanta, který vydala na jaře 2005 Společnost pro techniku prostředí).

Například Dr. Pospíchal v článku Ochrana vnitřního vodovodu z pohledu mikrobiologie říká:

"Jednotlivé druhy materiálů, používaných k výrobě potrubních rozvodů nemají stejné vlastnosti ve vztahu k bakteriím, které se ve vodě - ať již teplé nebo studené - mohou vyskytnout" a uvádí tabulku vlivu materiálů. Zároveň však hned v následující větě ke kvalitě vody uvádí: "U PWH (teplé vody) pak ještě přichází další skutečnost - je zde technologie ohřevu, která také může být zdrojem bakteriální kolonizace, protože jsou zde vytvořeny velmi dobré podmínky pro až exponenciální narůst bakterií, ať již třeba v zásobníkových ohřívačích, které nejsou odkalovány, pak ve vodorovných rozvodech s množstvím kalu a také v moderních systémech přípravy PWH bez akumulace, s deskovými výměníky. Zde totiž není vůbec šance kal zachytit a tedy ani jej odstranit, dokonce se ani projektant o zachycení/odloučení kalu nepokouší... Právě kal, jeho výskyt v distribuční síti objektu, může být, podle našeho názoru, značným předpokladem pro bakteriální kolonizaci. Základním bodem však bude výskyt biofilmů na stěnách rozvodného potrubí. Uvnitř distribučních vodovodních sítí pak legionely kolonizují vnitřní stěny potrubí, armatur a jejich těsnění, usměrňovače a perlátory směšovacích baterií, hadice i koncovky sprch."

Dr. Pospíchal dále v článku uvádí i důležitou skutečnost ve vztahu k chemické úpravě vody, která zdůvodňuje, proč je debata na první pohled nekonečná: "Dobrý úkryt v biofilmech, ale i využívání minerálních nánosů na vnitřních stěnách potrubí spolu s vyšší rezistencí legionel ke chlóru je hlavním důvodem, proč je prakticky nemožné je z vodovodních sítí zcela eliminovat." Jedná se tedy o opatření, která udrží sledované hodnoty v pitné vodě pod stanovenými maximálními hodnotami požadovaných parametrů.

V článku Dr. Pospíchala je uveden i graf, který porovnává polybuten, sklo, novou a starou měď. Je otázkou, jak s těmito údaji naložit nyní ve vztahu k novým výzkumům renomované nezávislé laboratoře KIWA, které zmiňuje Ing. Atllová.

a co jineho se da cekat od nekoho s titulem "technický poradce Wavin Ekoplastik"?
...plasty nebrat

[david]

Také je dobré pozlacení ( kliky u dveří, kohoutky u baterií apod.).

teda nevím, ale že by zlato fungovalo baktericidně a desinfekčně slyším porvé. Jesli si to tatas nepoplet se stříbrem, nejlépe koloidním. a nebo, sakra, mám mezeru ve vzdělání ??


pro simona - ta dáma z wavinu je samozřejmě obchoďák. ty rozbory ale ona nedělala, nýbrž holandský institut pro výzkum kvality pitné vody KIWA. no a tomu už bych věřil

[simon]

pro simona - ta dáma z wavinu je samozřejmě obchoďák. ty rozbory ale ona nedělala, nýbrž holandský institut pro výzkum kvality pitné vody KIWA. no a tomu už bych věřil

testum a recenzim v casopisech atd neverim, osobne vim jak to funguje
vedeckym pozorovanim tez neverim, staci se podivat na historicky vyvoj, muj oblibeny priklad je DDT .... 1. faze nadseni z noveho objevu, 2. faze je treba vedecky presvedcit skeptiky, ze nemaji pravdu a ze je to vse bezpecne a skvele, 3. vsichni jsou spokojeni, vse funguje, vse je jak ma byt, 4. sili nazor, ze tam nekde je zakopany pes, ale porad je tento nazor mainstreamem odmitan jako nevedecky, 5. puvodni nevedecky nazor vitezi, vsechno spatne, vsechno zakazat .....mame novy objev na dane tema a jsme ve stavu 1 ... a znovu a znovu ad nauseam

ja si radeji pockam, pokusneho kralika expertum (marketingovym ci vedeckym) at delaji jini

[windward]

ja bych si radsi sehnal original zverejnene rozbory od holandaku, protoze s obchodaky mam takovou zkusenost, ze je lepsi si sehnat original od holandaku.

Jinak, si myslim, ze vysledek testu je jednoznacny. Ve prospech medi oproti plastu. Po dobu 500 dni medene trubky jsou lepsi, nez plast. Pak je nutne proste do sistemu nalit neco, co odstrani biovrstvu z jejich povrchu (cili stare dobre levne SAVO ). Kterych prostredku na odstrannei biofilmu musi byt cela rada. Treba XINTEX neco vyrabi neco, co zarucene zabije jakoukoliv biovrstvu v trubkach (je to davno, uz si to nepamatuji presne). A zase je na 500 dni pokoj.

Zaver: mila pani od plastu se pokusila vysledky testu obratit ve svuj prospech. Tj. keci, jako vzdycky.

Plus k tomu, medene rozvody oproti plastovym jsou skutecne vecne. Bydlel jsem jednu dobu na mensi valecne lodi z druhe svetove, tak ta byla cela hodne zrezavela a shnila, ale medene rozvody (vsechno to tam bylo z medi) a medeny hajzlik, a medena svetelka, a medene ram okenek - to vse bylo ve zcela bezvadnem stavu.

a maly OT: nesnasim plasty