infekce dýchacích cest

[vilma]

Infekce horních cest dýchacích.
Teoreticky vzato, mohou být infekce dvojího druhu - virové a bakteriální, často se ovšem vyskytují společně, kdy na terén oslabený třeba virem nasedá infekce bakteriální. Proto to veřejnost často nerozlišuje a nadužívá antibiotika v případech, kdy je to zcela neopodstatněné - u virových nákaz.
Virová nákaza - jak se pozná ?Náhlý začátek, např. během odpoledne přepadne dotyčného výrazná schvácenost, která nemusí být hl. zpočátku doprovázená jinými příznaky. Brzo se ovšem může dostavit pčíkání - kýchání, což je signálem dráždění sliznice nějakými viry, vodová, průzračná - ne barevná žlutá, zelená - rýma, hrdlo zarudlé, ale bez hnisů, čepů,bolesti svalů, kloubů, hlavy a přecitlivělost na světlo, kdy "pálí oči", zvýšená teplota.
Co dělat ? Účinná léčiva, která by byla zaměřená přímo na příčinu (tzv. antivirotika) se v medicíně používají jen velmi specificky, v tomto našem příkladě banální nákazy se nepoužívají. Proto jen tlumit příznaky - zánět, bolest, teplotu, (ještě bude řečeno) a čekat. Taky fyzické šetření, ono ani nic jiného nezbývá. Dobré je prokrvit periferii, to znamená teplo, ponožky, rukavice a pod., pokud není tělo extra přehřáté.
Antibiotika nebrat ! Jsou neúčinná, leda přispějí k oslabení organismu.
A odlišit od ostatního - od bakteriální nákazy a jiných onemocnění = všímat si známek bakteriální infekce dýchacích cest, zažívacích potíží, bolestí břicha na stlačení, bolesti jinde - např. na lehký úder na zádech pod žebra zboku (ledviny), po fyzickém vyčerpání myslet i na zn. meningitidy = kdy je omezený pohyb hlavou, např. dotyk bradou na hrudník je bolestivý.
Nejčastější komplikací virového onemocnění bývá nasedání bakteriální nákazy. Pozn.: Hlavně u dětí může být, což není moc známo, i virový zánět středního ucha (má pro laika podobné příznaky jako ten "populární" bakteriální zánět, akorát po propíchnutí ucha nevytéká hnis ale nic. Po cca 2 hodinách po propíchnutí ale dotyčnému klesne horečka i ustoupí bolesti.

Bakteriální nákaza- jak se pozná ?
Začátek nebývá až tak náhlý, může být pozvolnější, "už několik dnů se o vás cosi pokouší". Rýma je nažloutlá, zelenavá apod. hnisavá, hrdlo zarudlé a taky zahnisané nebo zahleněné, bolesti při polykání a na jazyku apod. Samozřejmě mohu být též bolesti kloubů, třeba svědivé lokty či jiné. Může se projevit i rozsáhlejší zánět, zánět průdušek, zasažení nižších oddílů dychacího ústrojí. Zápal plic to už je blbý a není to na samoléčbu.
Co dělat ?Tady hodně záleží na celkovém stavu, jestli teplota je do 38,5 st. tak se dá u člověka, který se s ničím dlouhodobě neléčí, předpokládat, že to ještě chvíli vydrží a tak pokud možno, tak neplýtvat hned s antibiotikama. Zkusit obdobné jako u virové nákazy. Čím déle člověk vydrží bez antibiotik, tím lépe pro něj, tím více se trénuje jeho imunitní systém a příště už může tuto nákazu zvládat lépe. (U virových nákaz to tak neplatí, protože viry pořád mutují).
Jak odlišit od ostatního - viz výše popsané - stejně jako u virových nákaz.

Jak na tyto běžné, především bakteriální infekce bez léků a hlavně bez antibiotik ?:
S infekcí dýchacích cest je možno zkusit pobojovat na lokální úrovni :
Kloktat - do sklenice vody nakap tak 5 kapek jodisolu, lžičku soli a poctivě 3 x - 4 x denně kloktej. Není-li jod, aspoň slanou vodou. Nesmíte být ovšem alergičtí na jod !!
Doplněno použití peroxidu :
Kloktat jinak : S pomocí peroxidu vodíku : nalít na lžíci tak do 1/5 peroxid 3% (to je běžná koncentrace na rány), doplnit vodou, dát do úst a kloktat. Dámy budou mít radost, že mají vybělené zuby. Není ale určeno k častému použití, jen při nemoci. Kyslík je vlastně volný radikál a narušuje buňku (to je také ten mechanismus, proč dezinfikuje).
Důkladně čistit 3 x denně zuby i jazyk, drhnout kartáčkem a vypláchnout.
Potřít mandle, tak 2 x denně. Na trochu vaty či štětičku kápnout pár kapek jodu a stolního oleje.
Vykloktat lžící stolního oleje. Normálně dát do pusy, kloktat, převalovat na jazyku, aspoň 1 min. vydržet. Toxiny z bakterií, ty, které jsou rozpustné v tucích, se snáze odstraní.
Čaj spešl: vezmi půl cibule, lžíci sušené majoránky, to vše zalij vřelou vodou a nech 15 min vyluhovat. Po té scedit a pít.
Česnek a cibule má známé protibakteriální účinky. Konzumovat v nějaké syrové podobě.
Grepy, jejich jadérka, by měly mít účinky podobné antibiotikům, tak chroupat.
Slivovice, to byste mi neodpustili. Ovšem jen trochu do čaje, má uvolňující a zklidňující účinek, taky rozšiřuje periferní cévy, tak u nachlazení to je dobře. (Na "zahřátí" to je nesmysl - jen subjektivní pocit).


Pozor jestliže se objeví otoky sliznic a ztížené dýchání "proti odporu tkání "
Tady už končí legrace, zvláště u dětí. Zprůchodnění dýchacích cest může napomoci studený vzduch (z ledničky), cucání ledu či ledové vody, což může mít za následek splasknutí sliznic. Taky celkově snižovat teplotu. Bez léků, třeba proti otokům sliznic, se již asi neobejdeme ...
A jak s pomocí léků ? o tom zase někdy příště.

[Anonym]

Mě se to jako laikovi celkem líbí. Obvzláště pasáž varující před zbytečným "chroupáním" antibiotik.
Trošku mě ale ve výčtu přírodních podpůrných látek chybí med. Je to přírodní antiseptikum, v domácnostech dostupné, chuťově příjemnější než stolní olej. Jen připomenu některé zásady. Zcukernatělý med nikdy nevystavovat teplotě větší než 40°C, ztrácí pak své účinky. Také je (spíše směrem k alergikům) vhodnější konzumovat med z domácí produkce. To co se prodává v supermarketech je většinou ze zahraničí, kde roste odlišná flóra a je vhodný méně.
A něco z domácí lékárny, prověřeno více jak 25ti lety péče mé ženy. Donesla to do rodiny pod názvem ŠEDÝ VLK. Když mě je přes den šoufl a cítím, že na mě něco leze, dám si vřelou sprchu. Mezi tím žena uvaří toho vlka. Je to v podstatě svařák ze slivovice v poměru 1/3 slivovice, 2/3 vody. Piji v sedě na posteli, podpořeno nějakým Panadolem, pak padám naznak a třeba i 12 hodin o sobě nevím (tvrdý spánek). Ráno se z 90 - 100 % vzbouzím naprosto fit. Údajně není vhodné pro jedince se slabým srdcem.