Jak do Řecka a Turecka ?

[AdsBot [Google]]

Většina českých námořních jachtařů tráví velkou část svého života na moři v Chorvatsku. Je to škoda, protože hned blízko jsou krásné a často i finančně méně náročné možnosti na pobřeží a ostrovech Řecka a Turecka.
V posledních dvou letech jsme s řadou přátel přepluli nejdříve z Dubrovníku do Itálie, po několika dnech plavby do Leucy jsme přepluli na ostrovy v Jónském mo-ři. Potom kolem Peloponnésu do Athén, a v Egejském moři od Kíthnosu přes Krétu až po Chios a turecké pobřeží od Fethiye až po Cesme. Kromě plavby přes Jaderské moře, která je na den a noc (cca 100 mil), jsou všechny přeplavby krátké, jen denní plavby a většinou jsou další ostrovy na dohled.
Rád bych sdělil případným českým zájemcům o návštěvu těchto míst, s čím by měl jachtař počítat před vyplutím a některé zkušenosti s řeckým a tureckým prostředím. Úmyslně vynechám to nejdůležitější, a to popis kulturních a historických památek od doby bronzové až do nedávné. Tyto informace si, prosím, najděte v turistických průvodcích a na internetu.
Čím vyzbrojit loď?
Především doporučuji koupit si Greek waters pilot a Turkish water and Cyprus pilot. Zaplatíte za obě knihy i s poštovným asi 3400 Kč nebo i méně. Předpoklá-dám, že každý má v lodi dvě GPS (jednu náhradní) a echosondu – hloubkoměr. Další případná elektronika je na vkusu každého z nás.
Obeplutí Řecka na cestě z Chorvatska je velmi snadné. Vyhýbám se po zkuše-nostech jiných Albánii, doporučuji navštívit jižní Itálii. Důležitý je termín, kdy. Většina našich jachtařů má čas jen v červenci a v srpnu, a to je ten nejnevýhodnější termín, který může existovat. Procházky do přírody a prohlídky kulturních památek v teplotě kolem 40 oC jsou teoreticky možné, ale prakticky ne. Osvědčily se nám měsíce duben až červen a září až říjen. Z jara je trochu chladnější voda, cca 18 až 20 oC, v říjnu je stále teplota vody teplejší než 24 oC. Obydlených řeckých ostrovů je asi devadesát. Jeden asi osmdesátiletý kapitán, Francouz s manželkou, mi sdělili, že už tam plachtí sedm let a pořád je to strašně málo. Musel jsem jim dát za pravdu, i když nemám tolik času, abych je následoval.
Jaké jsou rozdíly mezi Řeckem a Tureckem?
Především lidé v Turecku jsou daleko příjemnější, slušnější a pohostinnější. Řekové jsou příliš zmlsaní turisty a dovolují si daleko více určit cenu podle tváře klienta. Když v Turecku nesouhlasíte s cenou, Turek obvykle pokrčí rameny a sou-hlasí s Vaším návrhem. Příroda je v Turecku zelenější a příjemnější než na řeckých ostrovech a na rozdíl od Řecka je ve městech a v přístavech uklizeno a vzorný pořádek. Helénských památek je v Turecku zachováno daleko více, než na řeckých ostrovech.
Mariny v Řecku buď neexistují a když ano, vybírá se relativně málo 10 až 15 euro nebo nic. Obvykle můžete zaparkovat u městského mola zdarma. Přípoj k elektrickému proudu získáte asi v polovině případů, někdy i bezplatně. Kohoutek na vodu někde najdete a nebo vám vodu přiveze minitanker. Nejdříve chce 10 až 12 euro, potom zlevní na 4 až 5 euro. Tankování vody v Řecku je vhodné jen pro účely vaření a mytí. Často vědí jen místní, že voda není pitná, i když to není nijak označeno. Bezpečnější je ji nepít a kupovat balenou. Doporučuji v Řecku vždy na-koupit naftu, pivo, víno a alkoholické nápoje (to vše je v Turecku asi o 30 % dražší). Také líh do vařiče mají jen v Řecku a ne v Turecku. Naopak v Turecku je levnější jídlo, zejména ovoce a zelenina. Pokud není v řeckém přístavu benzinová pumpa a to většinou není, přiveze naftu opět minitanker za ceny stejné jako u pump. V tureckých přístavech pumpy obvykle jsou.
V obou zemích je vhodnější nechodit do restaurací na kolonádách, ale popojít pár set metrů do chudších čtvrtí, kam nechodí cizinci, ale domácí. Tam vyjde stejně kvalitní jídlo asi na polovic. Mariny v Turecku jsou na rozdíl od Řecka více než přepychové. Marina vám poskytne všechny služby. Už při vjezdu vás dovede na místo motorový člun a dva Turci vám pomohou uvázat loď a připojit mooring line, elektřinu a vodu. Záchody s klimatizací, koupelny v mramoru a vše je absolutně čisté. Často jsou v přístavu sladkovodní velmi čisté bazény. Řemeslníky všech profesí objednáte v maríně. Jsou spolehliví a přijdou na rozdíl od Řeků ve sjednané době. Chtějí od 20 do 30 euro za hodinu práce, ale také někdy nic. Cena maríny je obvykle asi 15 až 23 euro za den.
V Turecku jsou velmi zajímavé velmi časté přírodní hluboké zátoky s čistou vodou, kde na konci zátoky je nejméně jedna restaurace. Většinou má restaurace vyhrazené molo pro hosty. Když se tam uvážete, zvou Vás pochopitelně na večeři a nejraději by byli, kdybyste zůstali několik dní. Cena v těchto restauracích je střední a navíc vám obvykle dají elektřinu a vodu zdarma. Je slušností tam zajít na jídlo nebo na drink, ale když tam nepřijdete, nic se neděje. Jen ve dvou případech ze třiceti jsme platili 5 až 10 euro za kotvení a služby.
Byrokracie
V Turecku je ještě jedna zajímavá a pro leckoho nepříjemná procedura, a to dodržení předpisů pro zahraniční lodě a posádky. Lodě, které vstupují do Turecka nebo je opouštějí, musí (podle zákona) připlout nebo odjet pouze v dále uvedených vstupních přístavech (uvedu jen ty, které jsou nejblíže řeckým ostrovům, ale další najdete na internetu): Izmir, Kusadasi, Didim, Bodrum, Datca, Güllük, Marmaris, Fethiye.
V těchto městech se má podle zákona při prvním vstupu do Turecka nejdříve zakoupit za 40 euro (nebo za 70 tureckých lir) tzv. Transit log for turkish ports - několikastránkový formulář, který ne vždy dostanete v maríně, ale musíte vyrazit do města na adresu, kterou vám řeknou v maríně. Do tohoto formuláře zapíšete všechny údaje o tom, odkud jste přijeli, kam jedete, název a velikost lodi, údaje o vlastníkovi a kapitánovi a vypsat celou posádku, tj. jména, příjmení, občanství, data narození, čísla pasů a platnost pasů. Tento vyplněný a orazítkovaný transit log vám povoluje plachtit v tureckých teritoriálních vodách a vstupovat do tureckých přístavů. Abyste splnili všechny formality, navštíví vlastníkem písemně pověřený kapitán nebo sám vlastník nejdříve tzv. zdravotní hygienickou kontrolu. Nikoho z posádky s sebou nemusí brát, jen všechny pasy a řádně vyplněný transit log a doklady k lodi. Potom se s tím vydá na pasovou kontrolu, která je často jinde, a celní kontrolu, která bývá poblíž. Všichni úředníci dobře prostudují podklady a opatří transit log svými razítky. Poslední návštěva je u Harbour Mastera. Někteří si ofotí i doklad o registraci plavidla, případně pasy. Tuto proceduru by Vám někde vyřídila i kancelář maríny, ale požadují za to další peníze. Transit log sice platí 365 dnů , ale po tuto dobu byste neměli opustit turecké vody. Češi při vstupu do Turecka nepotřebují vízum, musí mít platné pasy alespoň na další tři měsíce. Nejdelší možný pobyt bez víza je pro nás tři měsíce, ale úřady jej rády na žádost prodlouží. Změna posádky v Turecku během plavby se musí zapsat v příslušné části transit logu a v něm to nechat potvrdit příslušným Harbour Masterem na místě změny. Nejdůle-žitější pro vás je, že při odjezdu z Turecka je nutné ve výše uvedených autorizovných přístavech podstoupit opět proceduru, a to Harbour Master, pak pasová a cel-ní kontrola. Podle tureckých zákonů to máte provést, i když byste se jen chtěli zastavit na řeckém ostrově, který je vzdálen několik málo mil. Transit log neplatí na více vstupů, i když víza ano, a podle tureckých zákonů si musíte po každém příjezdu z Řecka znovu zakoupit nový transit log a podstoupit znovu celou proceduru. To jsem dělal sice zpočátku, zvlášť při změnách posádky v Řecku. Při odjezdu z Turecka je nejdůležitější mít výstupní razítka ve všech pasech. Pokud tam máte jen vstupní razítko a odjedete, při příští návštěvě Turecka si toho razítka určitě všimnou a hledají výstupní. Když je nenajdou, sdělí Vám, že jste se dopustil(a) trestného činu nedovoleného pobytu na území Turecka, za což se normálně trestá vězením, ale můžete se vykoupit pokutou, kterou Vám v každém přístavu pasové orgány spočítají zcela stejně podle počtu dní, o které jste překročil(a) tři měsíce. Je to asi 3 euro za den. Mne to vyšlo přes 300 euro. Jinak by mě zavřeli nebo vyhosti-li. Možná kdybych měl jiný pas, nepřišli by na to, ale také je možné, že by to našli v počítači. Proceduru jsem absolvoval už šestkrát a protože nikdy nikde nebyla žádná kontrola, zda máme transit log, tak na sedmé plavbě jsem toho využil a úspěšně se na všechno vykašlal. Pochopitelně v praxi, když jste oficiálně v Turecku, navštěvujete běžně řecké ostrovy, z nichž mnoho je jen 5 až 10 mil vzdálených. Kde není žalobce není ani soudce.
Řekové také vyžadují jakýsi Traffic Document (DEKPA), ale jen od lodí nad 10 m celkové délky. To se nás sice netýkalo, ale kapitán lodi nad 10m by se měl přihlásit na Port Police. Dokument stojí 30 euro. Dříve se s tím kapitán musel hlásit v každém přístavu, ale nedávno to změnili na nutnost dostat nové razítko každých 30 dní. Kdybych měl loď nad 10m, tak si to koupím, jen když to bude nějaká pří-stavní policie vyžadovat. Řekové nejsou zas tak rigorózní.
Výše uvedený popis byrokratických procedur by nikoho neměl odradit od návštěv Turecka a Řecka, které jsou úžasné. Každý sám uvažte, zda podstoupit procedury nebo ne, a přesvědčte se o všem na místě.
Václav D.

[pecho]

Václave, moc díky za tak velmi zajímavý příspěvek. Chtěl jsem se jen tak na okraj zeptat, i když píšeš, že zprostředkovaně máš zprávy o Albánii, že se přejíždí do Itálie a vyhýbá se jí. Taky jsme se vyhli a pluli daleko od albánských břehů. Ale nevíš, co tam dělají ti Albánci za problémy? V čem je potíž, nějak konkrétně, nějaké zkušenosti s nimi? Já tam plul s partou na Olivínu kdysi v r. 1969, ale pluli jsme jejich výsostnými vodami, tak nás u ostrova Sazan zajali a odtáhli do smradlavého přístavu Vlöre (Valona). Ale to je jiná kapitola. Tak ještě jednou moc dík. Zdraví Pecho

[Adamino]

Ahojte,
má někdo nějaké nedávné zkušenosti z přeplouvání Řecko - Turecko? Mám namysli byrokracii, ceny, jak se na to charterovky dívají...? Pro příští rok přemýšlím o Dodekánech ale chci se mrknout i do Turecka... Nebo popřípadě naopak, protože v Turecku lodě vycházejí cca o 1000 euro levněji
Díky
A.

[lynx]

Protože nedávné zkušenosti tady asi nikdo nemá, napíšu pár zkušeností trochu méně nedávných:

Od vyvrcholení krize s nelegálními imigranty – cca od roku 2015 – podmínky v oblasti značně přitvrdily. Dřív bylo možné přeplouvat z Turecka na blízké ostrovy (Rhodos, Sýmos, Kastellorizo atd.) na krátkou dobu (den, dva) bez odbavení. Obě strany to tolerovaly. To se s krizí zásadně změnilo. I turecké úřady trvají na odbavení ze země a zpět, pokud člověk chce plout kamkoli jinam. Třeba i do turecké části Kypru.
Krom toho by člověk mohl potkat loď s imigranty. Jsou známy případy, kdy měl jachtař veliké problémy. České Ministerstvo zahraničí doporučovalo neplout v nejexponovanější oblasti, kde jsou řecké ostrovy blízko turecké pevnině. Teď asi není situace tak vypjatá, ale opatrnost je nezbytná.
Na aktuální situaci je nejlepší se zeptat charterovky, odkud by sis půjčoval loď.
Sám opakovaně jezdím do Fethiyské zátoky, kde sídlí několik charterovek. Oblast od ostrova Rhodos na východ je v pohodě. (Byla, když jsem tam byl posledně – 2019.)

[Adamino]

Díky moc za info... Přesně to jsem chtěl vědět jestli ty procedury teď tak žerou... No asi zůstaneme jen na jedné straně hranice A asi té "naší"...
Btw. uprchlíky už jsme jednou potkali u Malty, ale naštěstí už je nakládala nějaká vojenská loď. Do teď cítím ty smíšené pocity... Byly tam i děti...

[Adamino]

Tak nakonec jsem se rozhodl pro Tuřecko, protože... Protože jsem tam ještě nebyl
Máš nějaké tipy co "nesmíme vynechat" a kde se zastavit? Bereme loď z Goceku...
Díky A.

[lynx]

Ahoj, Gocek je velice šikovné místo. Jde sice o hodně turistické městečko, ale jednak je velice dobře dostupné z letiště Dalaman (cca 20 minut autem, asi 35 minut autobusem), za druhé je tu vše, co jachtař potřebuje – obchody, restaurace, maríny a několik charterovek.
Ohledně tipů záleží na tom, jak hodně chceš plout. A na jak dlouho. Týden je dost málo, ale dá se jachtařským poflakováním strávit i jen ve Fethiyské zátoce. Ale byla by to škoda.
Západně od Fethiye stojí za návštěvu město Marmaris, městečko Dalyan s řekou a blízkým starověkým městem Kaunos (do Dalyanu asi jde doplout po řece, ale bylo by to náročné), marína v zátoce u Ekinciku, zátoka Cictlik krytá ostrovem – je tu několik restaurací s bezplatným stáním, a asi zátoka Bozukkale se zříceninami a moly (tam jsem ale nebyl).
Pozor! Askeri Alan je vojenský prostor, kterému je nutné se vyhnout. Na mapách je, na vodě značený není.
Za návštěvu určitě stojí Rhodos, ale odbavení by nejspíš bylo náročné a asi ne levné.

Východně od F. zátoky je „laguna“ Oludeniz, kam ani plachetnice nesmějí vplouvat. Dále jsou:
Butterfly Valley – krásné údolí, prý hodně motýlů, nebyl jsem tam,
pak je cca 25 mil skalnatého pobřeží a dlouhé písečné pláže – žádné přístavy ani zátoky vhodné ke kotvení,
následuje Kalkan – městečko s malým přístavem, možná se tam buduje marína,
odtud Xanthos – krásné vykopávky: amfiteátr, římská vila, agora, lycijské hrobky atd.,
dále: Kas – živé turistické městečko se středomořskou atmosférou, městský přístav, marína, výlety do hor,
Kastellorizo – nádherný ostrov a městečko, jde ovšem o nejvýchodnější obydlený řecký ostrov – není port of entry; za poplatek cca 22 € + asi 6 € za stání bylo možné tam zůstat,
Kekova – výborně krytá vnitřní zátoka, dobré kotvení, hrad, restaurace, mola, vykopávky – i zatopené,
Demre – starobylý kostel sv. Mikuláše, asi 3 km od města lycijské skalní hrobky a amfiteátr,
Finike – dost všední městečko, dobrá marína, autobusové spojení,
Adrasan – dobré kotvení, zátoka otevřená k východu,
Cirali – vesnička s malými hotely (některé jsou tzv. stromové – chatka v koruně stromu), obchody, asi 5 km odtud je Yanartas – místo, kde ze skály šlehají plameny; nejhezčí je přijít večer a počkat na setmění – pro zpáteční cestu baterka nutná!; v Cirali není marína ani přístav, oblázková pláž.
Dál je Kemer – malé město s marínou (nebyl jsem tam) a Antalya – velké město se starým přístavem; marína je několik km od centra.

[Adamino]

Ty bláho!!! Díky moc moc za ušetřených mnoho hodin vyhledávání vhodného a následného možného spálení se... Opravdu díky... A.