Těžiště laterálu při dvou a více trupech či kýlech

[Felix]

Přátelé,

stojím před problémem: potřebuji určit těžiště laterálu. Vím, jak bych to udělal na plachetnici s jedním kýlem, ovšem já mám dvoukýlovou (kimmkieler, twin-keel). Máte někdo zkušenost s tímhle výpočtem?

Princip je mi snad jasný, do diagramu vynesu součty bočních průmětů ploch a z něj určím polohu těžiště v podélné ose, pak to překreslím, jako kdyby kýl byl jeden a určím polohu těžiště ve svislé ose. Jde mi ale o problém, který se pokusím snáze vysvětlit na příkladu:

Mám desku ponořenou ve vodě. Ta má nějaký boční odpor. Když souběžně a těsně vedle ní ponořím druhou, boční odpor se nezmění. Budu-li desky oddalovat od sebe, boční odpor postupně poroste, až se dostanou do takové vzdálenosti, že součet bočního odporu soustavy bude roven součtu bočního odporu obou prvků (desek). Jaká je "kritická vzdálenost", v níž k tomu dojde?

V praxi řeším problém, že trup (mírné "V") má nějaký boční odpor sám o sobě a kýly jsou nasazeny cca 70 cm od osy trupu. V bočním průmětu se horní část kýlů překrývá s trupem. Mám započítat celou plochu kýlů a nebo jenom tu, která přečnívá přes profil trupu?

[Pepa]

Přátelé,

stojím před problémem: potřebuji určit těžiště laterálu. Vím, jak bych to udělal na plachetnici s jedním kýlem, ovšem já mám dvoukýlovou (kimmkieler, twin-keel). Máte někdo zkušenost s tímhle výpočtem?

Princip je mi snad jasný, do diagramu vynesu součty bočních průmětů ploch a z něj určím polohu těžiště v podélné ose, pak to překreslím, jako kdyby kýl byl jeden a určím polohu těžiště ve svislé ose. Jde mi ale o problém, který se pokusím snáze vysvětlit na příkladu:

Mám desku ponořenou ve vodě. Ta má nějaký boční odpor. Když souběžně a těsně vedle ní ponořím druhou, boční odpor se nezmění. Budu-li desky oddalovat od sebe, boční odpor postupně poroste, až se dostanou do takové vzdálenosti, že součet bočního odporu soustavy bude roven součtu bočního odporu obou prvků (desek). Jaká je "kritická vzdálenost", v níž k tomu dojde?

V praxi řeším problém, že trup (mírné "V") má nějaký boční odpor sám o sobě a kýly jsou nasazeny cca 70 cm od osy trupu. V bočním průmětu se horní část kýlů překrývá s trupem. Mám započítat celou plochu kýlů a nebo jenom tu, která přečnívá přes profil trupu?

Ad1/
Nemám, ale o to radostněji a lépe se o tom píše.

Ad2/
První část dobře – jde to jednodušeji. K čemu budeš potřebovat těžiště laterálu ve svislé ose?

Ad3/
Kritická vzdálenost je dána tebou stanoveným kritickým úhlem náběhu na kýl, tedy maximální náběžný úhel, jež za plavby předpokládáš.
Bývá 7-10 max 12°, uvažuj tedy 15° - to je se slušnou zálohou.
Tím jsou definovány mezní proudnice, jež by při menší vzdálenosti narazily do kýlu, vzniklo by turbulentní proudění a vztlak by byl výrazně narušen.

Ad4/
V rovině teoretické to je trochu složitější, tak to ponechme stranou. V rovině praktické, kýl existuje i nad linii spodní hrany trupu, je obtékán a tedy vyvozuje vztlak. Z toho vyplývá započítat celou plochu kýlu.

Pepa

[Felix]

Děkuji nastotisíckrát, tajně jsem doufal, že právě Ty se ozveš

[Pepa]

Ješě se pokusím ti pomoci - k bodu ad3/ - empirické hodnoty (lodě i letadla - dvojpološníky)
bude li mezi kýly vzdálenost 1 x délka kýlu, bude to vyhovující,
rozestup v hodnotě 1,25 x délka kýlu je vyhovující určitě
pod hodnotu 0,8 délky kýlu bych nešel.
Pepa