Ahoj přátelé, většina z Vás už nejspíš někdy v nějakém proudu plula, myslím že zkušenosti to mohou být zajímavé i poučné.
Moje čerstvá zkušenost se poměrně vymyká dosavadním, už jsem proti proudu párkrát motoroval i plachtil, ale asi poprvé jsem se po proudu rozjížděl na plachty jen s malou kosatkou. Zřejmě díky nefunkčnosti laterálu (vytažený i sklopený ploutvokýl) v proudu nedokázala loď na tlak do přední plachty, reagovat potřebně dopředně pro zatočení a tak docházelo na otáčení o 180stupňů i záběry pádlem k odvrácení naplutí na mělčinu. Těším se na nějaké zkušenosti, rozbory a závěry, samozřejmě nejen z plavby na plachty.
plavba v proudu
Moderátoři: MARIS, vilma, Pepa
-
Pavel63
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 754
- Registrován: stř črc 16, 2008 2:00 am
- Reputace: 44
- Bydliště: okr. Jihlava
Plavba v proudu
No jo, ale kam foukalo vůči směru proudu? Ono se proti proudu moc plachtit nedá, pokud je silnější než stoupavost plachetnice. Po proudu by to snad šlo, ale záleží právě na směru větru.
Pavel.
Pavel.
To jsi smíchal hodně věcí dohromady, proti proudu se plachtit dá. Samozřejmě vždy je důležité, aby dopředná síla lodi byla větší než síla proudu. Specialitkou jsou poryvy, u jízdy proti větru tak zásadní, že proud v slabším větru stoupání lodi strhne a je po srandě. Čím víc vítr zadní tím míň změny poryvů vadí tedy pokud to není z nuly něco, v podstatě stačí aby loď dokázala udržet směr a při silnějším závanu popojede.Samozřejmě záleží na velikosti, váze a ponoru lodi. U ploutvokýlovky se vytažení kýlu projeví mnohonásobně,ale stoupání tak není možné, ovšem na křižování proti proudu i větru už musí být pádný důvod.
Po proudu je to ovšem jiná, na kormidlo je potřeba dostat nějaký tlak aby se loď dala vůbec ovládat a to není tak jednoduché. To samé platí o laterálu a přenosu síly z plachet. Několikrát jsem to jel s plnými plachtami a to je trošku jiná. Jenom s malou kosatkou je to zážitek zásadně jiný, čekání na rozjetí s následným zabrání kormidla nějak nepomáhá a nakonec se nejefektivnější jeví záběr pádlem.
Taky jsem si vzpoměl na jednu příhodu s velkou lodí na motor, na tak velkém proudu že už to loď neprotlačí otočku přídí, bylo jediné možné otáčet se s pomocí sřídání zpátečky a dopředného chodu, včetně využití chození po vrtuli na zpátečku. Zavřený sklápěcí most v zádech rozhodně na jistotě nepřidá.
Po proudu je to ovšem jiná, na kormidlo je potřeba dostat nějaký tlak aby se loď dala vůbec ovládat a to není tak jednoduché. To samé platí o laterálu a přenosu síly z plachet. Několikrát jsem to jel s plnými plachtami a to je trošku jiná. Jenom s malou kosatkou je to zážitek zásadně jiný, čekání na rozjetí s následným zabrání kormidla nějak nepomáhá a nakonec se nejefektivnější jeví záběr pádlem.
Taky jsem si vzpoměl na jednu příhodu s velkou lodí na motor, na tak velkém proudu že už to loď neprotlačí otočku přídí, bylo jediné možné otáčet se s pomocí sřídání zpátečky a dopředného chodu, včetně využití chození po vrtuli na zpátečku. Zavřený sklápěcí most v zádech rozhodně na jistotě nepřidá.
-
Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7510
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 153
- Bydliště: Bratislava
Ale aké ten David používa diplomatické vyjadrenia, že: "chápu, že ne vždy jsme zcela bez vlivu", tak to som sa pobavil. Marksi, ťažko ti to napísať, slovom vyjadriť, ale niektorým tvojim formuláciam naozaj nerozumieť.
Neviem čo by som k danej téme mohol povedať, aj keď my na Dunaji pláveme v prúde a silnom, vlastne stále. Predpokladám že ťa zaujíma hlavne plachtenie v prúde, prípadne použitie elektromotora. My máme klasické spalovacie prívesáky a ono to tak nejak jede samo. Ak by si mal niečo čo by ťa zaujímalo, tak skonkretizuj.
Neviem čo by som k danej téme mohol povedať, aj keď my na Dunaji pláveme v prúde a silnom, vlastne stále. Predpokladám že ťa zaujíma hlavne plachtenie v prúde, prípadne použitie elektromotora. My máme klasické spalovacie prívesáky a ono to tak nejak jede samo. Ak by si mal niečo čo by ťa zaujímalo, tak skonkretizuj.
Denisy když nějaký formulaci nerozumím, tak se na její význam zeptám, asi není možné aby všichni rozuměli všem a všemu.
Klidně je možné že píšu negramotně či nesrozumitelně a jsem rád, že jsou na světě lidé, kteří mě na to dokážou upozornit a já se nad sebou mohu zamyslet. Bylo by dobré upozornit na konkrétní případy, abych na sobě mohl pracovat a zdokonalit se, takovéto neurčité připomínky mi nemůžou pomoci v mém vývoji ke gramotnosti hodné tohoto fóra a jeho přispěvatelů.
Pokusím se to specifikovat gramotněji, jen se bojím, abych svými slovy někoho nepohoršil, bohužel nejsem dokonalý.
Zajímá mě plavba v proudu na plachty a na motor jakkýkoli.
Důvody by se mohli hodit více lidem: dozvědět se o a upozornit na specifická nebezpečí, dozvědět se nějaké rady, nebo triky, jak pracovat s působením proudění na plavidlo.
Míst kde se s tímto jevem můžeme setkat je mnoho, řekl bych že je vždy třeba si důkladně promyslet všechny možná nebezpečí, dříve než do nich vplujeme, někdy do něj dokonce můžeme vplout, aniž bychom tušily jakou sílu proudění doopravdy má. Rozdíl mezi neomezenou vodní plochou a plavební úžinou snad specifikovat nemusím, stejně jako rozdíl mezi "pouhým" plutím a mánevrováním.
Zažil jsem situaci, kdy nás vítr a proud od něj vzniklý, vystřeli ze zátoky, zákrutou v úžině nás hnal na kolmou stěnu břehu a zachránila nás pidikotva z ničehonic zaseklá do dna. Je to sice hodně specifický příklad, ale ukázal mi že v takových situacích na improvizaci příliš času nezbývá a na učení se čehokoliv, to není zrovna příhodná chvíle.
Nemám pocit přehnané důležitosti svojí ani svých myšlenek, pokud jsou mé příspěvky příliš negramotné, nevhodné, nebo téma zbytečné, nechť jsou prosím smazány, děkuji marek švagr.
Klidně je možné že píšu negramotně či nesrozumitelně a jsem rád, že jsou na světě lidé, kteří mě na to dokážou upozornit a já se nad sebou mohu zamyslet. Bylo by dobré upozornit na konkrétní případy, abych na sobě mohl pracovat a zdokonalit se, takovéto neurčité připomínky mi nemůžou pomoci v mém vývoji ke gramotnosti hodné tohoto fóra a jeho přispěvatelů.
Pokusím se to specifikovat gramotněji, jen se bojím, abych svými slovy někoho nepohoršil, bohužel nejsem dokonalý.
Zajímá mě plavba v proudu na plachty a na motor jakkýkoli.
Důvody by se mohli hodit více lidem: dozvědět se o a upozornit na specifická nebezpečí, dozvědět se nějaké rady, nebo triky, jak pracovat s působením proudění na plavidlo.
Míst kde se s tímto jevem můžeme setkat je mnoho, řekl bych že je vždy třeba si důkladně promyslet všechny možná nebezpečí, dříve než do nich vplujeme, někdy do něj dokonce můžeme vplout, aniž bychom tušily jakou sílu proudění doopravdy má. Rozdíl mezi neomezenou vodní plochou a plavební úžinou snad specifikovat nemusím, stejně jako rozdíl mezi "pouhým" plutím a mánevrováním.
Zažil jsem situaci, kdy nás vítr a proud od něj vzniklý, vystřeli ze zátoky, zákrutou v úžině nás hnal na kolmou stěnu břehu a zachránila nás pidikotva z ničehonic zaseklá do dna. Je to sice hodně specifický příklad, ale ukázal mi že v takových situacích na improvizaci příliš času nezbývá a na učení se čehokoliv, to není zrovna příhodná chvíle.
Nemám pocit přehnané důležitosti svojí ani svých myšlenek, pokud jsou mé příspěvky příliš negramotné, nevhodné, nebo téma zbytečné, nechť jsou prosím smazány, děkuji marek švagr.
Tvé myšleny, více či méně gramotné 
, mazány být nemusí. Ale stejně jako u lidí přede mnou, připadá mě to jako výkřik do tmy. A to nepřeberné množství rad od říčních jachtařů mě napovídá, že není moc o čem diskutovat. Možná se mýlím, možná se to rozběhne, říkám jen své pocity. No ale na diskuzi toto fórum je, tak proč nediskutovat.
Řeku a tím i proudy na ní, znám spíše jako letitý vodák a nevím co o tom diskutovat. Síly proudu působící na trup lodě jsou stejné, ať to je jakékoliv plavidlo. Vysvětlovat si jak působí proud na trup, na pádlo (kormidelní list), jak když pluje po proudu a vůči vodě stojí je nemanevrovatelná, jak při plavbě proti proudu vysunutím přídě vlevo a vpravo od osy proudnice, loď traverzem šine k břehu... Toto vysvětlovat, rozebírat příčiny a důsledky, to mě připadá jako urážet inteligenci čtenářů.
Křižovat proti proudu, kdy vím že na klidné vodě mám technický strop stoupání cca 50-60° a zde to vlivem proudu bude 70-80°, to je podle mě opravdu nesmysl, rovnající se přeplouvání z jednoho břehu na druhý, přičemž ř.k. se nemění (určitě hraje velkou roli síla proudu). To ti hned na začátku napsal Pavel63 a ty jsi jej sejmul, že lze. No tak křižuj. Když to baví....
Nastudovat si v pilotovi přílivové a odlivové tabulky, směry a sílu proudů v úžinách, resp. na řece, asi také patří k tomu základnímu, co by měl skipper vědět než se někam pustí. Samozřejmě na motor. Nelze vletět čímkoliv do úžiny, kde protiproud je větší než je má možná rychlost. Tedy lze. Ale potom něco na té lodi je špatně.
, mazány být nemusí. Ale stejně jako u lidí přede mnou, připadá mě to jako výkřik do tmy. A to nepřeberné množství rad od říčních jachtařů mě napovídá, že není moc o čem diskutovat. Možná se mýlím, možná se to rozběhne, říkám jen své pocity. No ale na diskuzi toto fórum je, tak proč nediskutovat.
Řeku a tím i proudy na ní, znám spíše jako letitý vodák a nevím co o tom diskutovat. Síly proudu působící na trup lodě jsou stejné, ať to je jakékoliv plavidlo. Vysvětlovat si jak působí proud na trup, na pádlo (kormidelní list), jak když pluje po proudu a vůči vodě stojí je nemanevrovatelná, jak při plavbě proti proudu vysunutím přídě vlevo a vpravo od osy proudnice, loď traverzem šine k břehu... Toto vysvětlovat, rozebírat příčiny a důsledky, to mě připadá jako urážet inteligenci čtenářů.
Křižovat proti proudu, kdy vím že na klidné vodě mám technický strop stoupání cca 50-60° a zde to vlivem proudu bude 70-80°, to je podle mě opravdu nesmysl, rovnající se přeplouvání z jednoho břehu na druhý, přičemž ř.k. se nemění (určitě hraje velkou roli síla proudu). To ti hned na začátku napsal Pavel63 a ty jsi jej sejmul, že lze. No tak křižuj. Když to baví....
Nastudovat si v pilotovi přílivové a odlivové tabulky, směry a sílu proudů v úžinách, resp. na řece, asi také patří k tomu základnímu, co by měl skipper vědět než se někam pustí. Samozřejmě na motor. Nelze vletět čímkoliv do úžiny, kde protiproud je větší než je má možná rychlost. Tedy lze. Ale potom něco na té lodi je špatně.
-
Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7510
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 153
- Bydliště: Bratislava
Marksi, nič v zlom. Ťažšia zrozumitelnosť pre mňa môže byť daná aj tým, že sa cítim byť stále starší a starší. Pravdou je že tiež nemusím všetkému rozumie, nie? Ale ako príklad by som uviedol túto tvoju vetu :"Čím víc vítr zadní tím míň změny poryvů vadí tedy pokud to není z nuly něco, v podstatě stačí aby loď dokázala udržet směr a při silnějším závanu popojede." Veta rozvitá, zložená až zamotaná. Pomohlo by dávať čiarky a písať kratšie vety.
K samotnej jazde v prúde, kapitáni ktorý majú v lodiach primerane silný motor a sú trochu zžitý s loďou s tým nemajú problém. Pri plánovaní dlhej cesty si len treba uvedomiť, že proti prúdu je spotreba kapku vyššia ako po prúde. Tak isto ako pri protivetre a vlnách. Ja jazdím hlavne po Dunaji, kde je prúd slušný, ale nikdy som nemal problém. Ale viem si predstaviť, že pri plavbe s plachetnicou proti prúdu s 5 HP motorom môže byť problém s nevhodným propelerom. Ak je propeler "rýchly", tak sa pri protiprúdnej plavbe môže preklzovať, kavitovať a výkon motora sa neprenesie plno na propeler.
Sám osobne som mal problém s jazdou v prúde len raz a to v Chorvatsku v Maríne Trogir. Sú tam plávajúce móla, fúkalo jugo a to nahnalo masu vodu medzi pevninu a ostrov, takže v tom prielive tiekla voda rýchlo ako v Dunaji. Samozrejme že miestny zriadenci mi dali to najlepšie miesto , teda špicou po prúde, však nech je sranda, nie? A na druhý deň aj sranda bola. Voda prúdila rýchlosťou 8-10 km/hod k tomu stiesnený priestor a vietor do chrbta. Mal som teda vyplávať po prúde a z uličky vyplávať smerom do prava. Plán bol že vystrčím loď tesne za susedné múringové laná, okamžite plný do zadu a kormidlo do lava. Predpokladal som že sa v tom prúde udržím motorom a špicu dostanem do prava, dám plný v pred a špicu budem držať mierne proti prúdu a elegantne vyplávem von. Ak by som mal v lodi tak 50 HP, tak by sa to možno podarilo. Takto ma hanebne prúd natlačil na múringové laná v uličke oproti, síce som už bol bokom, ale natlačený na laná. Odkopávaním a odtláčaním posádky našej a ohrozenej lode/í/ sa nám podarilo nezakliesniť sa kýlom ani kormidlom do múringových lán , ani namotať lano na vrtulu. Pokrikujúcu chorvátsku obsluhu som zahnal zúrivými pokrikmi všeslovansky zrozumitelných nadávok. Nemci a Taliani si mysleli že razante vykrikujem povely, ale Poliaci vedla sa mohli pošťať od smiechu. Z hrôzou som sa odtial dostal a potlesk talianskej posádky mi bol slabou útechou. Od tej doby sa tejto maríne vyhýbam ako čert krížu.
K samotnej jazde v prúde, kapitáni ktorý majú v lodiach primerane silný motor a sú trochu zžitý s loďou s tým nemajú problém. Pri plánovaní dlhej cesty si len treba uvedomiť, že proti prúdu je spotreba kapku vyššia ako po prúde. Tak isto ako pri protivetre a vlnách. Ja jazdím hlavne po Dunaji, kde je prúd slušný, ale nikdy som nemal problém. Ale viem si predstaviť, že pri plavbe s plachetnicou proti prúdu s 5 HP motorom môže byť problém s nevhodným propelerom. Ak je propeler "rýchly", tak sa pri protiprúdnej plavbe môže preklzovať, kavitovať a výkon motora sa neprenesie plno na propeler.
Sám osobne som mal problém s jazdou v prúde len raz a to v Chorvatsku v Maríne Trogir. Sú tam plávajúce móla, fúkalo jugo a to nahnalo masu vodu medzi pevninu a ostrov, takže v tom prielive tiekla voda rýchlo ako v Dunaji. Samozrejme že miestny zriadenci mi dali to najlepšie miesto , teda špicou po prúde, však nech je sranda, nie? A na druhý deň aj sranda bola. Voda prúdila rýchlosťou 8-10 km/hod k tomu stiesnený priestor a vietor do chrbta. Mal som teda vyplávať po prúde a z uličky vyplávať smerom do prava. Plán bol že vystrčím loď tesne za susedné múringové laná, okamžite plný do zadu a kormidlo do lava. Predpokladal som že sa v tom prúde udržím motorom a špicu dostanem do prava, dám plný v pred a špicu budem držať mierne proti prúdu a elegantne vyplávem von. Ak by som mal v lodi tak 50 HP, tak by sa to možno podarilo. Takto ma hanebne prúd natlačil na múringové laná v uličke oproti, síce som už bol bokom, ale natlačený na laná. Odkopávaním a odtláčaním posádky našej a ohrozenej lode/í/ sa nám podarilo nezakliesniť sa kýlom ani kormidlom do múringových lán , ani namotať lano na vrtulu. Pokrikujúcu chorvátsku obsluhu som zahnal zúrivými pokrikmi všeslovansky zrozumitelných nadávok. Nemci a Taliani si mysleli že razante vykrikujem povely, ale Poliaci vedla sa mohli pošťať od smiechu. Z hrôzou som sa odtial dostal a potlesk talianskej posádky mi bol slabou útechou. Od tej doby sa tejto maríne vyhýbam ako čert krížu.
Rozhodně jsem neměl v úmyslu jakkoliv Pavla63 sejmout, a je pro mě rozdíl v pojmech proti proudu plachtit a proti proudu křižovat. To jsem se snažil vysvětlit, je vidět že se mi to nedapořilo a vyčítám si, že jsem to nedoplnil popisem, jde o můj názor, vjem, či pocit.
Fakt, že jsem zrovna v jiném tématu probíral zkoušení elektromotoru v proudu řeky, s tímhle topicem nesouvisí, tedy snad jen tím že mě to přivedlo si vzpomenout na pár zážitků. Druhý impulz pocházel ze zde nedávno umístěného odkazu na článek o Skotsku, s místem jemuž se většina zkušených jachtařů raději vyhne.
Na moři jsem zažil poměrně zajímavé zkušenosti v proudu golfském, při zaplouvání z oceánu v příboji i v přílivu, plavba včetně kotvení na protiproudech říčním a přílivovém. Myslím že je toho mraky co mohli ostatní zažít, věci pro jiné běžné, mohou ostatním působit starosti a stačí na to jít jen správným směrem. Všechny situace se porovnávat nedají, společný jmenovatel kdy pohon na síly proudu nestačí, může u jednotlivých situací srovnávat rozdíly mezi velikostmi lodí.
Geusi v Pirně jsem nebyl, ale když nás to hnalo na břeh, variantu skoku do vody s lanem jsem v hlavě měl. Strach z proudu jsem snad i díky nedostatku dlouhého lana nepřekonal, dnes toho rozhodně nelituji:oops:
Fakt, že jsem zrovna v jiném tématu probíral zkoušení elektromotoru v proudu řeky, s tímhle topicem nesouvisí, tedy snad jen tím že mě to přivedlo si vzpomenout na pár zážitků. Druhý impulz pocházel ze zde nedávno umístěného odkazu na článek o Skotsku, s místem jemuž se většina zkušených jachtařů raději vyhne.
Na moři jsem zažil poměrně zajímavé zkušenosti v proudu golfském, při zaplouvání z oceánu v příboji i v přílivu, plavba včetně kotvení na protiproudech říčním a přílivovém. Myslím že je toho mraky co mohli ostatní zažít, věci pro jiné běžné, mohou ostatním působit starosti a stačí na to jít jen správným směrem. Všechny situace se porovnávat nedají, společný jmenovatel kdy pohon na síly proudu nestačí, může u jednotlivých situací srovnávat rozdíly mezi velikostmi lodí.
Geusi v Pirně jsem nebyl, ale když nás to hnalo na břeh, variantu skoku do vody s lanem jsem v hlavě měl. Strach z proudu jsem snad i díky nedostatku dlouhého lana nepřekonal, dnes toho rozhodně nelituji:oops:
Denis píše:"Čím víc vítr zadní tím míň změny poryvů vadí tedy pokud to není z nuly něco, v podstatě stačí aby loď dokázala udržet směr a při silnějším závanu popojede." Veta rozvitá, zložená až zamotaná. Pomohlo by dávať čiarky a písať kratšie vety.
Je to hlavolam přiznávám, takhle je to snad lepší "Čím víc vítr zadní, tím míň změny poryvů vadí, tedy pokud to není z nuly něco, v podstatě stačí, aby loď dokázala udržet směr a při silnějším závanu popojede."
Marína v Trogiru je vyhlášená, byl jsem tam dvakrtát a vždy se vliv proudů projevil, podotýkám že ani jednou jako kormidelník.
-
david
- moderátor
- Příspěvky: 5886
- Registrován: pon led 02, 2006 9:30 pm
- Reputace: 234
- Bydliště: loď,momentálně v Davli
Vážení, vše jest relativní. Zeptejte se p. Einsteina.
Pluji -li v proudu, pohybuju se nějakou rychlostí proti břehu a jinou, docela jinou, rychlostí proti vodě. Tedy, pokud např . mastím proti proudu, a proti břehu se skoro nehejbu, a chci udělat obrat, tak pokud neuberu, vyjde mi šílenej rádius a skončím na břehu. Pokud uberu, budu nejspíš splouvat, ale manévr mi vyjde. Jen musím počítat s tím, že proti břehu splavu nějakej ten kus.
Totéž po proudu. Chci – li otočit loď, musím minimalizovat rychlost vůči proudu, jinak jsem moc rychlej vůči břehu.
Otáčím -li se po proudu, pokud možno strčím příď do proudu a záď nechám u břehu – tam je obvykle menší proud. Proud mně otočí sám. Opačně to funguje při obratu proti proudu. Příď ve břehu, záď nechat splavat. Jak triviální.
po větrech polemiku nepovedu, neb mi na Labi dycky foukal jasnej protivítr a tak makal jen motor.
Pluji -li v proudu, pohybuju se nějakou rychlostí proti břehu a jinou, docela jinou, rychlostí proti vodě. Tedy, pokud např . mastím proti proudu, a proti břehu se skoro nehejbu, a chci udělat obrat, tak pokud neuberu, vyjde mi šílenej rádius a skončím na břehu. Pokud uberu, budu nejspíš splouvat, ale manévr mi vyjde. Jen musím počítat s tím, že proti břehu splavu nějakej ten kus.
Totéž po proudu. Chci – li otočit loď, musím minimalizovat rychlost vůči proudu, jinak jsem moc rychlej vůči břehu.
Otáčím -li se po proudu, pokud možno strčím příď do proudu a záď nechám u břehu – tam je obvykle menší proud. Proud mně otočí sám. Opačně to funguje při obratu proti proudu. Příď ve břehu, záď nechat splavat. Jak triviální.
po větrech polemiku nepovedu, neb mi na Labi dycky foukal jasnej protivítr a tak makal jen motor.
Naposledy upravil(a) david dne čtv pro 29, 2011 12:55 am, celkem upraveno 1 x.
-
Pavel63
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 754
- Registrován: stř črc 16, 2008 2:00 am
- Reputace: 44
- Bydliště: okr. Jihlava
Plavba v proudu
Ono je asi opravdu hodně možných situací a těžko tady jmenovat všechny. Záleží na tom, zda je proud někde v úžině, nebo na řece, kam fouká, jestli plujeme na plachty a nebo na motor s plachetnicí nebo motorákem (sunout se metr po metru přes Prolaz Ždrelac ve starém provedení s malou plachetnicí s 5 HP motorem proti proudu tak 4 KN - opravdu nic-moc pocit). Nicméně jsem si vzpomněl na jednu věc - týká se to asi hlavně menších gumáků, nevím, to ať posoudí motoráři.
Svého času tuším při povodních v Praze v r. 2000 běžely záběry, jak vyjíždí (přeněji vyplouvá, ale ono to bylo na ulici) gumák s přívěsným motorem z ulice, kde voda stála, do ulice, kudy voda tekla - a samozřejmě Baharis jako zkušený vodák bude vědět, o čem mluvím - to byl typický příklad, jak si posádka koledovala o malér - prostě pluli rovně po klidné stojaté vodě a najeli kolmo k proudu do tekoucí vody - v tom okamžiku se loď dostane do situace, kdy v proudu jí teče poměrně rychle voda z boku pod lodí, jakoby vás někdo na gumáku táhnul bokem a ne dopředu. Samozřejmě při špatné konstelaci hvězd hrozí převržení. To samé v bleděmodrém jsem viděl na záběru z nějakých jiných povodní, kdy takto najel gumák s přívěsným motorem do proudu kolmo na proud přes silnici, kde je to málem nahnalo do svodidel nebo co tam bylo na boku, a jen tak-tak z toho vyvázli. Kdo se plavíte po řekách, tak tohle znáte, kdo se ocitnete poprvé na rozhraní tišiny a proudu (může být i na moři za ostrovem i v tom Chorvatsku), tak byste měli v tišině ubrat a zpomalit, najíždět do proudu přídí proti a teprve při vlastním najíždění do proudu přidat, aby síla motoru se vyrovnala zhruba s rychlostí, kterou najednou i setrvačností plujete proti proudu. Samozřejmě to asi platí zejména pro menší čluny, běžný motorák v takovéto situaci asi nebude ohrožen převrácením. Kajak ano.
Denisi, ty máš zkušenosti na Dunaji, kde je proud určitě dost silný. Dej k tomu, prosím, svoji poznámku. Snad jsem to popsal dost pochopitelně.
Pavel.
Svého času tuším při povodních v Praze v r. 2000 běžely záběry, jak vyjíždí (přeněji vyplouvá, ale ono to bylo na ulici) gumák s přívěsným motorem z ulice, kde voda stála, do ulice, kudy voda tekla - a samozřejmě Baharis jako zkušený vodák bude vědět, o čem mluvím - to byl typický příklad, jak si posádka koledovala o malér - prostě pluli rovně po klidné stojaté vodě a najeli kolmo k proudu do tekoucí vody - v tom okamžiku se loď dostane do situace, kdy v proudu jí teče poměrně rychle voda z boku pod lodí, jakoby vás někdo na gumáku táhnul bokem a ne dopředu. Samozřejmě při špatné konstelaci hvězd hrozí převržení. To samé v bleděmodrém jsem viděl na záběru z nějakých jiných povodní, kdy takto najel gumák s přívěsným motorem do proudu kolmo na proud přes silnici, kde je to málem nahnalo do svodidel nebo co tam bylo na boku, a jen tak-tak z toho vyvázli. Kdo se plavíte po řekách, tak tohle znáte, kdo se ocitnete poprvé na rozhraní tišiny a proudu (může být i na moři za ostrovem i v tom Chorvatsku), tak byste měli v tišině ubrat a zpomalit, najíždět do proudu přídí proti a teprve při vlastním najíždění do proudu přidat, aby síla motoru se vyrovnala zhruba s rychlostí, kterou najednou i setrvačností plujete proti proudu. Samozřejmě to asi platí zejména pro menší čluny, běžný motorák v takovéto situaci asi nebude ohrožen převrácením. Kajak ano.
Denisi, ty máš zkušenosti na Dunaji, kde je proud určitě dost silný. Dej k tomu, prosím, svoji poznámku. Snad jsem to popsal dost pochopitelně.
Pavel.
Jo jo, souhlasím. Najíždět alespoň částečně přídí proti bočnímu proudu. Neznám to s motorem, jen s pádly. Břicho lodě se nakloní proti proudu, háček zapíchne pádlo a stočí ji po proudu. Vyplouvat od břehu proti proudu, přistávat taktéž proti proudu, to byl pro nás zákon.
Debl je debl, ale když to točí i rafty, to je pak mazec
Debl je debl, ale když to točí i rafty, to je pak mazec
-
fishmaster
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 755
- Registrován: úte bře 09, 2010 1:00 am
- Reputace: 0
- Bydliště: Libčice na Vltavou
Zkoušel jsem pod Dolanským jezem vyplout z tišiny pod bubnama do proudu z elektrárny a nebyl s gumákem problém v jakémkoli směru.Asi to bylo výkonem motoru.Ale i při použití elektriky nebyl problém.Gumák se jen tak nepřevrhne.Když vidím v klubu děti při tréninku jak řádí mezi bójema,tak mi občas vstávají vlasy hrůzou,ale oni jsou v pohodě a vždycky to ukočírujou.
Občas je sranda pozorovat Chartrovky jak se snaží po proudu trefit molo.Pět pokusů a potom pochopí,že to nepůjde a otočí se proti proudu.Nevím co jim při školení říkají,ale moc toho nebude.
Letos o vinobraní se jedna charterovka snažila předjet tlačák v Hořínským kanálu.Hádejte jak to dopadlo?
Sorry v loni.Ono už je po novým roku.Nějak jsem na silvestra zapomněl.Čím to asi bude?
Občas je sranda pozorovat Chartrovky jak se snaží po proudu trefit molo.Pět pokusů a potom pochopí,že to nepůjde a otočí se proti proudu.Nevím co jim při školení říkají,ale moc toho nebude.
Letos o vinobraní se jedna charterovka snažila předjet tlačák v Hořínským kanálu.Hádejte jak to dopadlo?
Sorry v loni.Ono už je po novým roku.Nějak jsem na silvestra zapomněl.Čím to asi bude?
-
Pavel63
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 754
- Registrován: stř črc 16, 2008 2:00 am
- Reputace: 44
- Bydliště: okr. Jihlava
Baharisi, blbý dotaz - zkoušel jsi naklánět gumák břichem proti proudu? Mám na mysli tak řekněmě 3 m?
On asi gumák, jak má ploché dno, tak se ale chová zase jinak, než kajak. Nicméně základní zákonitost asi platí všeobecně.
Nicméně v každém případě je třeba sledovat proud a zejména rozhraní proudu a tišiny i na plachetnici např. při projíždění již zmíněného prolazu Ždrelac. Tam je někdy slušný proud (až 4 KN) a pak když člověk zajíždí např. po proudu od moře (od Kornat) do laguny a bude zatáčet doprava, tak ho to může dost překvapit, jak to otočí s lodí (myslím změnu kurzu, ne že bych s plachetnicí zkoušel eskymovat), když budu uhýbat z proudu doprava do tišiny až vracáku. A třeba tam konkrétně bývá slušný proud a víry na jeho okraji. A je to "jen blbé" Chorvatsko.
Pavel.
On asi gumák, jak má ploché dno, tak se ale chová zase jinak, než kajak. Nicméně základní zákonitost asi platí všeobecně.
Nicméně v každém případě je třeba sledovat proud a zejména rozhraní proudu a tišiny i na plachetnici např. při projíždění již zmíněného prolazu Ždrelac. Tam je někdy slušný proud (až 4 KN) a pak když člověk zajíždí např. po proudu od moře (od Kornat) do laguny a bude zatáčet doprava, tak ho to může dost překvapit, jak to otočí s lodí (myslím změnu kurzu, ne že bych s plachetnicí zkoušel eskymovat), když budu uhýbat z proudu doprava do tišiny až vracáku. A třeba tam konkrétně bývá slušný proud a víry na jeho okraji. A je to "jen blbé" Chorvatsko.
Pavel.
-
fishmaster
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 755
- Registrován: úte bře 09, 2010 1:00 am
- Reputace: 0
- Bydliště: Libčice na Vltavou
Pavel63 píše:To Fishmaster - a jak to dopadlo? Já tam nebyl ...
Pavel.
Pokud se ptáš na to předjetí,tak špatně.Tlačák si ho přitáhnul k sobě a byl rachot.Obě lodě musely zastavit a odrazit od sebe.Tarpon omlácenej a Kapitán z tlačáku řval jak tygr.Potom volal na plavebku,že s tím musej něco udělat,že ty lodě přece nemůžou půjčovat každýmu,kdo má ruce a nohy.
PS:Asi jsi se neptal jak dopadl Silvestr že jo.
První část příspěvku byla o deblech. 
Ale pokud se shodneme že raft z Gumotexu je gumák, tak zkoušel. Pokud se traversuje ve válci z jedné strany břehu na druhý, musí se posádka trochu přeskupit, jinak plave za raftem kraulem. I já několikrát plaval. Na kanálech v Tróji a Č. Budějicích.
O sacím efektu jsem zatím jenom četl a nevím jak vypadá Hořínský kanál. Na jakou vzdálenost si jej cucnul a jak velká byla ta "charterovka"?
Ale pokud se shodneme že raft z Gumotexu je gumák, tak zkoušel. Pokud se traversuje ve válci z jedné strany břehu na druhý, musí se posádka trochu přeskupit, jinak plave za raftem kraulem. I já několikrát plaval. Na kanálech v Tróji a Č. Budějicích.
O sacím efektu jsem zatím jenom četl a nevím jak vypadá Hořínský kanál. Na jakou vzdálenost si jej cucnul a jak velká byla ta "charterovka"?
Naposledy upravil(a) Anonym dne čtv led 05, 2012 7:22 pm, celkem upraveno 1 x.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host