bezpečná plavba

[RadekS]

Jak velké musí být vlny aby byly schopny způsobit takovou pohromu? Naneštěstí odpověď nezní : „aby nebyly příliš velké “. Během modelových testů jejichž cílem bylo vyšetřit tento problém kdy výška zalamovaných vln činila 30 % délky lodě počítajíc od úžlabí str 11 po hřeben by mohlo být otočeno pouze několik lodí, ale při výšce lámajících se vln tvořících 60% délky lodě byly otočeny všechny modely testovaných lodí. V praxi to znamená, že pro (33 ft 10 m) loď může nastat kritická situace, když výška lámajících se vln dosahuje 3 m (10 ft) ; a když vlny jsou 6 m (20 ft), je téměř jisté, že otočí každou loď. Slovo lámající se zdůrazňuje, že se jedná o lámající se vlny, které představují nebezpečí, zatímco velké vlnění samo o sobě problém velký nepředstavuje.

Tolik krátká citace z knihy Heavy Weather Sailing
Peter Bruce

[Frantisek]

Zaujímavé čítanie, keďže nevlastním také množstvo literatúry a v tom mále čo sa mi dostáva sú tieto ťažké podmienky len okrajová téma, ešte sa vrátim k otázke ktoru tu už čiastočne zodpovedali Jerryx a Waldy.
1. Použitie plachiet. Kedy je vhodnejšie ponechat vytiahnutú hlavnú plachtu a kedy kosatku (samozrejme po zrefovaní)? Na akých kurzoch?
2. Použitie vodnej kotvy a prúdenie vody. Kedy a kde ju viazať? Pri vyviazaní na prove ma bude stáčať proti vlnám (aj proti vetru?), aký bude potom dopredný pohyb lode? Pri vyviazaní na korme postup plavidla a únik z nepriaznivých podmienok mi je viacmenej jasný.

[jerryx]

1. Použitie plachiet. Kedy je vhodnejšie ponechat vytiahnutú hlavnú plachtu a kedy kosatku (samozrejme po zrefovaní)? Na akých kurzoch?

neprima odpoved

• manipulace s kosou je jednodussi.
• na zadaka (kdyz se to blizi k cistymu zadaku) je kosa i bezpecnejsi, obvzlast ve vetsich vlnach ti muze hlavaska/rahno nechtene prelitnout a s kosou je to v pohode.
• nicmene - hlavne na bocnim kurzu - zalezi i na typu lode. kosa nektere lode muze hodne pretacet => vice se peres s kormidlem => potom je hlavaska vyhodnejsi - ovsem ja v tomto pripade radeji volim dva 'kapesniky'.

2. Použitie vodnej kotvy a prúdenie vody. Kedy a kde ju viazať? Pri vyviazaní na prove ma bude stáčať proti vlnám (aj proti vetru?), aký bude potom dopredný pohyb lode? Pri vyviazaní na korme postup plavidla a únik z nepriaznivých podmienok mi je viacmenej jasný.

tohle ja neznam
takze bych se taky pripojil k otazce ..

[FD68]

teda nevím, ale při větru 35 docela veselo, nejlépe na kapesník z geny a dohánět motorem když vrčí. joa pak je dobrá věc, začít se modlit

[jerryx]

teda nevím, ale při větru 35 docela veselo,

to jsem si taky myslel, ale zalezi na kurzu a typu lodi. loni jsme jeli v kvetnu na zadobok a hlavni plachtu jsme sundavali, kdyz jsem se uz zacinal prat s kormidlem a sila zdanliveho vetru preskocila 40,5 uzliku (v tu chvili jsme stabilne bez spinu meli okolo 10 uzlu rychlost)

nejlépe na kapesník z geny a dohánět motorem když vrčí.

k cemu motor - s tim muzes opravdu jen vrcet
viz predchozi - kdyz jsme sundali hlavasku, tak 15 minut pote jsme udelali rychlostni rekord 11.9 uzliku (jen na genu a na vlne - a byla to fuska) - ten motor by nam tam byl opravdu naprd

joa pak je dobrá věc, začít se modlit

no a co mam delat ja - zaryty ateista ??
[hr]
ps: upozornuji, ze to byla shoda slusne lodi, kurzu, ... a bezva zavodnicky naladene posadky (vraceli jsme se z regaty) - napr. obracenym kurzem bysme jeli opravdu jen na kapesnik

[FD68]

joale nemyslel jsem uzlíky, ale 35 m/s

[jerryx]

joale nemyslel jsem uzlíky, ale 35 m/s

to ale zcela meni situaci, to uz je zase jiny kafe

[Wlady]

Ahoj.
No, v tom případě bych, ač též ateista, tím modlením asi začal ... A možná i skončil, protože pokud bych to nechal dojít s "normálním" oplachtěním až tak daleko, už bych se asi o plachty ani zajímat nemusel .... stejně už bych je v letu nedohnal a byl bych vděčen, pokud by mi zůstal alespoň stěžeň.
Wlady

[FD68]

Ahoj.
No, v tom případě bych, ač též ateista, tím modlením asi začal ... A možná i skončil, protože pokud bych to nechal dojít s "normálním" oplachtěním až tak daleko, už bych se asi o plachty ani zajímat nemusel .... stejně už bych je v letu nedohnal a byl bych vděčen, pokud by mi zůstal alespoň stěžeň.
Wlady

to teda jo, ale už při 12 m/s je docela dobrý refovat na první ref, když je posádka nezkušená má co děla to vyvázat

[Wlady]

Ahoj.
to FD68 :
Je to případ od případu (kurz k větru, vlastnosti lodě, kvalita trimu a zkušenost posádky) samozřejmě různé. Vůbec si nechci hrát na vševěda, ale protože to tady čtou i nováčci, musím podotknout, že 12m/s (23,3 kn) je při bočním větru už dost na hraně. Většina lodí vyskytujících se v charteru potřebuje za těchto okolností poprvé refovat podstatně dřív. Některé typy Bavarií dokonce už při větru 15 kn = 7,7 m/s !!! Osobní zkušenost s nimi nemám, ale vycházím z hodnot uveřejněných v německém YACHTU a ti by při svém patriotismu "svoje" lodě určitě zbytečně nepomlouvali ... Já si nejraději půjčuji Elany a s novou 31 jsem jel s plným prádlem v pohodě na předobočák až do 26 kn.
Hodně obecně snad lze říct, že u většiny lodí (pochopitelně záleží na tvaru trupu) je rozumné refovat pokud náklon přesáhne cca 20 st, protože potom už vlastně loď brzdí a klidně se může stát, že po zrefování a zmenšení náklonu rychlost naopak stoupne. O menším namáhání takeláže nemluvě.
Wlady

[Frantisek]

Takže, obecné zhrnutie (veľmi obecné, preto ma hneď neutopte:)).
Medzi 15 - 20kN prvý ref neskor podľa náklonu do 20 stupňov ďalšie.
Nad 35 stiahnuť hlavnú úplne.
35 - 40 na kapesník z geny.
Ďalej už len predpoklady.
Nad 40 už asi aj vodná kotva.
Motor je zbytočný ked ideš z vlny dole, ale ked sa šplhaš na vlnu asi bude mať ozaj čo robiť.
Nezodpovedané.
Vodná kotva na prove, asi len postaviť loď do driftu a velebiť svojho pána.
Páni a dámy, nech sa páči polemizovať ďalej.

[Anonym]

Já si myslím Františku, že se to nedá takto paušalizovat a něco shrnovat. Už několikrát se to tu dokolečka opakuje. Záleží na mnoha faktorech, existuje desítky variant.
Klomě LOA lodi, stavu moře a kurzu lodi vůči větru, každá loď je jinak vystrojená. U stejných typů lze vidět rozdíly ve stěžni běžně jeden metr. Jedna má plné oplachtění, druhá 7/8. Jedna má 110 genu, druhá 150. Každý kdo dojde na cizí loď kterou nezná si ji musí zopatrna ošahat a zjistit jak se chová. Jedna vyostřuje víc, jedna míň. 31" se chová jinak než 45".To je nekonečné psaní a nedovolil bych si říct, že při takém a takém větru je potřeba udělat to a to. Nemluvě o zkušenostech a schopnostech skippera-kormidelníka. Co si dovolím teď, jsem si v žádném případě nedovolil před pěti lety. Teď prostě vím, že spoustu situací zvládnu. Ale ten kdo je na lodi poprvé, podruhé...
Kdo má vlastní loď, má to celkem jednoduché, podívá se na oblohu, na vlny, vztyčí nasliněný prst a přesně ví, co vytáhnout.

[FD68]

Ahoj.
to FD68 :
Je to případ od případu (kurz k větru, vlastnosti lodě, kvalita trimu a zkušenost posádky) samozřejmě různé. Vůbec si nechci hrát na vševěda, ale protože to tady čtou i nováčci, musím podotknout, že 12m/s (23,3 kn) je při bočním větru už dost na hraně. Většina lodí vyskytujících se v charteru potřebuje za těchto okolností poprvé refovat podstatně dřív. Některé typy Bavarií dokonce už při větru 15 kn = 7,7 m/s !!! Osobní zkušenost s nimi nemám, ale vycházím z hodnot uveřejněných v německém YACHTU a ti by při svém patriotismu "svoje" lodě určitě zbytečně nepomlouvali ... Já si nejraději půjčuji Elany a s novou 31 jsem jel s plným prádlem v pohodě na předobočák až do 26 kn.
Hodně obecně snad lze říct, že u většiny lodí (pochopitelně záleží na tvaru trupu) je rozumné refovat pokud náklon přesáhne cca 20 st, protože potom už vlastně loď brzdí a klidně se může stát, že po zrefování a zmenšení náklonu rychlost naopak stoupne. O menším namáhání takeláže nemluvě.
Wlady

to je pravda, já nejraději taktéž elána 431, ten je stabilní i ve větších vlnách.

[Wlady]

to František :

Já bych naopak řekl, že jsi to sumarizoval celkem pěkně, zejména ty první tři body. Dál = čím horší podmínky, tím více se bude další postup lišit dle již mnohokrát zde uváděných proměnných.
Já jsem tě pochopil tak, že hledáš nějaká základní doporučení od kterých je možno se odrazit a to snad těch pár pravidel splnit může. Formuloval bych to asi tak, že při jejich dodržování se nedopustíš žádné ZÁSADNÍ či NEBEZPEČNÉ chyby.
Dál už je to jen o tom, aby jsi při každé příležitosti nasával praktické i teoretické znalosti a zkušenosti. Díky nim se postupně a s velkou pokorou před živly pomalu pouštěl dál a dál (nikoli jen ve smyslu vzdálenosti). A postupně univerzální, a z toho titulu nutně nepřesné, poučky nahrazoval vlastními vědomostmi, zkušenostmi a získaným citem. Na jeden život je toho tak akorát .

Zásadní potíž je totiž samozřejmě v tom, že Baharis má pravdu. Těch proměnných faktorů je ve vztahu kurz - vítr - stav moře - vlastnosti a technický stav lodě - schopnosti posádky - atd., tolik, že se to do žádné univerzální definice prostě vměstnat nedá.

Wlady

[jerryx]

.. i kdyz se to moc neda zobecnit, tak jedna zasada normalni bezpecne plavby by mela platit:

mas-li pocit, jestli by jsi uz nemel zrefovat, tak uz mas mit zrefovano !

[berty]

Spousta lidí jezdí pouze do HR a jsou začátečníci a pak platí jeno pravidlo. Sedíli domorodci doma na prdeli tak nikam dále nevyjíždějte od bezpečné zátoky nepo přístavu. Myslím, že to platí jak pro gumáky, tak malé motoráky i plachetky.
Berty