Příčiny převržení malé ploutvové plachetnice?
Moderátoři: MARIS, vilma, Pepa
- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7510
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 153
- Bydliště: Bratislava
Ficcusi, podla môjho odhadu z publikovaných fotiek z pretekov jazdia na TS16 tak asi do 6 Bft a zrefované plachty som tam moc nevidel. Pozriem sa ešte raz, pre istotu. Trapéz by som neriešil. pretože ho protinožci nepoužívajú, asi vedia prečo. O úprave proti originálu sme sa už bavili, takže keď budeš robiť vchod, tak tam nezabudni spraviť dosť vysoký prah. Ja som ho dal asi 20 cm a rozmýšlam či to nie je málo. K rodinnej plavbe sa mi TS 16 zdá ako vhodná loď za podmienky, že bývaš na pevnine a cez deň si ideš zaplachtiť. Prípadne nejaký dvojdenný výlet.
- ficcus
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1721
- Registrován: stř pro 28, 2005 7:02 pm
- Reputace: 40
- Bydliště: České Budějovice
- Kontaktovat uživatele:
Dík všem.
Denisi, jednu fotku s kosatníkem asi na trapézu jsem viděl (asi = nekvalitní foto).
Překladačem přeložený kus australského "manuálu":
2,3 převrhnout je jedním rizikem je třeba vyhnout se za každou cenu, když
cruising. Mějte na paměti, že: --
- A TS16 převrhnout a může být obtížné nebo nemožné
zpět bez vnější pomoci.
- Tělesná hmotnost umístění je rozhodující pro udržení
rovnováhy v průběhu asi 10 uzlů.
-3 --
- S oběma listy cleated jeden převrhnout se může objevit v 15 uzlů nebo
menší rychlost větru.
- S oběma listy uvolněny (a správně umístěné tělo
hmotnostní) pro TS16 vydrží kolem 30 uzlů a více.
- Zahazování výložníku je velkým přínosem, pokud rychlost větru zvyšuje.
- S holýma stožáry, větry asi 45 uzlů mohla být
odolal. Mnohem více než to, dokonce porodila pólů může předložit také
mnohem windage pro občasné deště, které v létě
mohou vyskytnout.
Majíce toto na paměti následující opatření se doporučuje: --
- Hlavní a tapetové listu mužstvo musí být rychle přístupné a
moci být propuštěn, když podpatky na asi 70 stupňů. Vidět
test níže. Je dobrým zvykem, nikdy zaklínit se mainsheet.
Podstatné je, že se uncleated a zůstat uncleated
ihned existuje znamení těžko počasí.
- Hlavní a výložník, musí být možné snadno a rychle klesla
zevnitř kabiny.
- Centreboard musí mít Zamknutí přístroje. Je dobré
praxí, aby byla tato zařízení v provozu po celou dobu, pokud
v mělké oblasti. Podstatné je, že být provozován
ihned existuje znamení těžko počasí.
- Pomocí neustálé bdělosti při plachtění. Reagující v sekundách
podle uncleating listy a / nebo pád plachet, když se
poryv vichřice či přístupů je váš největší ochranu.
Test pro uncleating: S lodí na přívěsu, vytáhněte a zaklínit
jak listy tak těžké, jak je to možné. Crouch vedle lodi, úroveň se
palubní zpět zbrojního délka od kabiny a boční rameno úrovni
s obrubník. Jedná se o poloze rameno na 70
stupně.
Plné znění v AJ:
AUSTRALIAN TS16 SAFETY MANUAL
Denisi, jednu fotku s kosatníkem asi na trapézu jsem viděl (asi = nekvalitní foto).
Překladačem přeložený kus australského "manuálu":
2,3 převrhnout je jedním rizikem je třeba vyhnout se za každou cenu, když
cruising. Mějte na paměti, že: --
- A TS16 převrhnout a může být obtížné nebo nemožné
zpět bez vnější pomoci.
- Tělesná hmotnost umístění je rozhodující pro udržení
rovnováhy v průběhu asi 10 uzlů.
-3 --
- S oběma listy cleated jeden převrhnout se může objevit v 15 uzlů nebo
menší rychlost větru.
- S oběma listy uvolněny (a správně umístěné tělo
hmotnostní) pro TS16 vydrží kolem 30 uzlů a více.
- Zahazování výložníku je velkým přínosem, pokud rychlost větru zvyšuje.
- S holýma stožáry, větry asi 45 uzlů mohla být
odolal. Mnohem více než to, dokonce porodila pólů může předložit také
mnohem windage pro občasné deště, které v létě
mohou vyskytnout.
Majíce toto na paměti následující opatření se doporučuje: --
- Hlavní a tapetové listu mužstvo musí být rychle přístupné a
moci být propuštěn, když podpatky na asi 70 stupňů. Vidět
test níže. Je dobrým zvykem, nikdy zaklínit se mainsheet.
Podstatné je, že se uncleated a zůstat uncleated
ihned existuje znamení těžko počasí.
- Hlavní a výložník, musí být možné snadno a rychle klesla
zevnitř kabiny.
- Centreboard musí mít Zamknutí přístroje. Je dobré
praxí, aby byla tato zařízení v provozu po celou dobu, pokud
v mělké oblasti. Podstatné je, že být provozován
ihned existuje znamení těžko počasí.
- Pomocí neustálé bdělosti při plachtění. Reagující v sekundách
podle uncleating listy a / nebo pád plachet, když se
poryv vichřice či přístupů je váš největší ochranu.
Test pro uncleating: S lodí na přívěsu, vytáhněte a zaklínit
jak listy tak těžké, jak je to možné. Crouch vedle lodi, úroveň se
palubní zpět zbrojního délka od kabiny a boční rameno úrovni
s obrubník. Jedná se o poloze rameno na 70
stupně.
Plné znění v AJ:
AUSTRALIAN TS16 SAFETY MANUAL
- karaya2
- pravidelný návštěvník
- Příspěvky: 239
- Registrován: pon zář 24, 2007 2:00 am
- Reputace: 2
- Bydliště: Tišnov
- Kontaktovat uživatele:
re:
ficcus píše:Pepo, trapézy si při rodinné plavbě tak nějak nedovedu představitAle třeba sportovnější plavba ve 2 lidech ... to by šlo
![]()
Výměna ploutve by bylo schůdnější řešení. Bych i mohl vsunout ze zhora do šverkysny takový vymezovací a zvedací mechanizmus ... po spuštění na vodu bych "spustil" nezatíženou ploutev do vody a na nádech nandal balast na vodorovné křídlo (na spodní hraně ploutve)
Neny, proč by Beluga nezvládla mořskou plavbu? Zvládne ji KAŽDÁ loď. Do mezního okamžiku![]()
Lodní kostruktér Dudley Dix někde psal, že ani tak nezáleží na lodi, ale na kapitánovi, jeho znalostech a zkušenostech
Ficcusi , až budeš na nádech montovat kvicht na ploutev , tak to prosím natoč na video . To bych fakt moc rád viděl

- Denis
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 7510
- Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
- Reputace: 153
- Bydliště: Bratislava
Super preklad
, ale je jasné aj bez neho že TS16 je regatovka a nie výletnícka rodinná plachetnička. Ja si tu svoju robím ale ako výletnícku a tak som zredukoval oplachtenie o 30% a dávam dolu torpédo 130 kg. V originál prevedení má obrovskú hlavnú plachtu a tak pri ťarbáckom plachtení verím že sa môže preklopiť aj pri 10 uzloch.

- karaya2
- pravidelný návštěvník
- Příspěvky: 239
- Registrován: pon zář 24, 2007 2:00 am
- Reputace: 2
- Bydliště: Tišnov
- Kontaktovat uživatele:
re:
ficcus píše:karayo2, někde jsem viděl docela dobrý systém odnímatelného "torpéda". Bylo složeno z menších kusů a dosedalo na takové "zámky". To by třeba šloA nechytej se za hlavu ... jsou to zatím jen teorie
Jo třeba by to šlo . Teď z trošku jiného soudku . Na kde co jsou dneska všelijaký vychytávky . Taky jich máme "pár"na lodi . Problém je kam je všechny uskladnit . Zachvíli začneš přemýšlet o nákladní lodi , kterou za sebou budeš vláčet . Zdenek
Na to je vcelku logická odpověď. Vše jednoduše vyčteš z vektorového rozkladu sil na plachtě v různých režimech plavby.
Při plavbě ostře proti větru vzniká /mino jiné/ za laminárního proudění na plachtě složka síly dopředná a kolmá na tetivu plachty- v tomto režime velmi výrazná, přičemž je skoro kolmá na osu lodě – odkloněna je pouze o úhel přetočení plachy od osy lodě
Při bočním větru je složka .kolmá na tetivu plachty skoro stejná , ale úhel tetivy je cca 45 stupňů od podélné osy lodě a tudíž vektorovým rozkladem je čistá síla boční poloviční oproti režimu předešlému.
Při plavbě na vítr zadoboční je vektor boční složky skoro totožný s osou lodi, čistá boční složka je tedy nepatrná a především vzniká jinak než v prvních dvou případech, kdy se jedná o laminární proudění s následným podtlakem /přetlakem na plachtě.
Při zadním větru vektor boční síly nevzniká, nejedná se o laminární proudění na plachtě, ale plachta je hnána jako dveře od stodoly. Boční složka síly tam sice opět vzniká, ale má jiný původ /známe to jako přešlapování lodě na zadním kurzu/.
Pepa
Při plavbě ostře proti větru vzniká /mino jiné/ za laminárního proudění na plachtě složka síly dopředná a kolmá na tetivu plachty- v tomto režime velmi výrazná, přičemž je skoro kolmá na osu lodě – odkloněna je pouze o úhel přetočení plachy od osy lodě
Při bočním větru je složka .kolmá na tetivu plachty skoro stejná , ale úhel tetivy je cca 45 stupňů od podélné osy lodě a tudíž vektorovým rozkladem je čistá síla boční poloviční oproti režimu předešlému.
Při plavbě na vítr zadoboční je vektor boční složky skoro totožný s osou lodi, čistá boční složka je tedy nepatrná a především vzniká jinak než v prvních dvou případech, kdy se jedná o laminární proudění s následným podtlakem /přetlakem na plachtě.
Při zadním větru vektor boční síly nevzniká, nejedná se o laminární proudění na plachtě, ale plachta je hnána jako dveře od stodoly. Boční složka síly tam sice opět vzniká, ale má jiný původ /známe to jako přešlapování lodě na zadním kurzu/.
Pepa
Aby to neznělo tak abstraktně, příliě matematicky, můžeš si dosadit reálné hodnoty.
první tabulka = rychlost větru-knt/tlak na jeden m2 plachty v kg
5/1
10/3
15/5,5
20/10
30/17
tvé opachtění má řekněme 20m
5kn = 1 x 20 = 20 kg
10kn= 3 x 20 = 60 kg
15kn= 5,5 x 20 = 110 kg
20kn= 10 x 20 = 200 kg
30kn= 17 x 20 = 340
toto je síla v těžišti plachty, tedy se značnou pákou vůči lodi. Dosaď si procenta a máš skutečné síly. Je to jednoduché a nyní již i hmatatelně převedené do relity.
první tabulka = rychlost větru-knt/tlak na jeden m2 plachty v kg
5/1
10/3
15/5,5
20/10
30/17
tvé opachtění má řekněme 20m
5kn = 1 x 20 = 20 kg
10kn= 3 x 20 = 60 kg
15kn= 5,5 x 20 = 110 kg
20kn= 10 x 20 = 200 kg
30kn= 17 x 20 = 340
toto je síla v těžišti plachty, tedy se značnou pákou vůči lodi. Dosaď si procenta a máš skutečné síly. Je to jednoduché a nyní již i hmatatelně převedené do relity.

převržení
Kluci - a co teorie relativity? Nešla by do toho také zamontovat?
Vždyť převržení je většinou souhrou a dost často je v tom i chyba:
- včas nezrefováno
- v náklonu vylítne kormidlo z vody
- vlna kombinovaná s poryvem (nejlépe ještě s předcházející sáním před poryvem)
- zaseknuté (zamotané) otěže, které nejdou včas povolit, případně v záseku, ale na závětrné straně
- uklouznutí a pád někoho na závětrnou stranu
- nezkušená posádka, která dělá blbosti
- rozkývání lodi na zadních kurzech
- špatná meteorologie a stav moře překročí možnosti lodě i posádky
- a tak...

Vždyť převržení je většinou souhrou a dost často je v tom i chyba:
- včas nezrefováno
- v náklonu vylítne kormidlo z vody
- vlna kombinovaná s poryvem (nejlépe ještě s předcházející sáním před poryvem)
- zaseknuté (zamotané) otěže, které nejdou včas povolit, případně v záseku, ale na závětrné straně

- uklouznutí a pád někoho na závětrnou stranu
- nezkušená posádka, která dělá blbosti
- rozkývání lodi na zadních kurzech
- špatná meteorologie a stav moře překročí možnosti lodě i posádky
- a tak...
2 ficcus:
na vedecky rozbor je machr pepa, ja odpovim jinak
nejvetsi naklaneci sila je na stoupacku a pak uz to klesa az po zadak, kdy v podstate neni zadna ... v podstate co vysvetlil pepa
jenze:
to same v mensi mire plati, kdyz mas spin na ostrejsiho bocaka - zase kdyz jedes nadoraz
v ostatnich pripadech to uz je vetsinou v poho
a dalsi ALE:
jeste
ja si dovolim tvrdit, ze nejnebezpecnejsi neni vitr/lod/ci_co_jineho. nejnebezpecnejsi je vzdycky, kdyz jedes nadoraz, at se to tyka sily vetru nebo treba kurzu nebo neceho jineho.
teorie je pekna vec a pravdiva, jenze nikdy se nepriblizi zcela praxi - proste do ni nezahrnes ten tvuj model.
osobne si myslim, ze nejlepsi je pujcit si nejakou okruhovku a vyrazit do vetru, minimalne ve dvouch lodich, aby se trochu stengrovali (pojedete nadoraz) a tim jednodusse tohle zazijes, osahas si to, udelas si predstavu (netvrdim, ze hned) a budes mit klid (teda snad
).
sam bych to zavedl povinne do ceskych papiru na namorku (jako praxi, ne jako zkousku), je tam spousta veci a tohle spousta kapitanu pritom nezna ... a poprve to zazijou nekde na mori a je pruser.
a kdyz si to vyzkousis v lete v teple v plavkach, co se ti muze stat?, plavat by mel umet kazdy ...
a navic si uzijes bezva prcu.
na vedecky rozbor je machr pepa, ja odpovim jinak
nejvetsi naklaneci sila je na stoupacku a pak uz to klesa az po zadak, kdy v podstate neni zadna ... v podstate co vysvetlil pepa
jenze:
- kdyz je staly vitr i kdyz pomalu zesiluje, tak se skoro nikdy nemas moznost cvaknout, je to v klidu a je to jen na kormidelnikovi,
da se v klidu povolovat plachta, preostrovat, .. - bohuzel/bohudik vitr neni nikdy v klidu a tudiz problemem jsou poryvy - jedes skoro nadoraz a prijde facka a ses tam, pac to nestihnes
- dalsi problem je opak poryvu - hlucha mista: to si pekne valite, kosak na hrazde a najednou nic a ty ses cvaknutej v navetri
- a posledni zmeny vetru - zase pekne valis ... a najednou to mas z druhe strany a to je teprve zradlo
- na tohle je nejlepsi Machac, ten te nauci
to same v mensi mire plati, kdyz mas spin na ostrejsiho bocaka - zase kdyz jedes nadoraz
v ostatnich pripadech to uz je vetsinou v poho

a dalsi ALE:
- na zadaka je nejmensi naklopna sila, ale bez se podivat nekdy na nejake zavody Evrop az bude foukat - to je prca,
evropari vyvazuji dozadu pres kormidlo jak o zivot a najednou hups ... a uz letej po spici - tehle problem maji lode bez kosatky, ale napr. 49' zase umeji zakopavat o vlny - zaboreji spici do vlny ... a zkus hadat co nasleduje
- a na spin je spatny, kdyz se snazis jet na cistyho zadaka a kdyz k tomu mas jeste vlny, tak ti spin rozkyva lod - takze priostrit i za cenu dalsi halzy a spin pomoci barberu (na malych neni
) a kikingu pne musis dat nize
- jeste me napada, kdyz sem jezdil na FB jako dorostenec, tak co by ultralehka posadka, jsme se umeli prevracet pomalu i na stezen (totalne vyvlate plachty), ale nikdy jsme to nemuseli vzdat - zdejsi dana muze potvrdit
jeste
ja si dovolim tvrdit, ze nejnebezpecnejsi neni vitr/lod/ci_co_jineho. nejnebezpecnejsi je vzdycky, kdyz jedes nadoraz, at se to tyka sily vetru nebo treba kurzu nebo neceho jineho.
teorie je pekna vec a pravdiva, jenze nikdy se nepriblizi zcela praxi - proste do ni nezahrnes ten tvuj model.
osobne si myslim, ze nejlepsi je pujcit si nejakou okruhovku a vyrazit do vetru, minimalne ve dvouch lodich, aby se trochu stengrovali (pojedete nadoraz) a tim jednodusse tohle zazijes, osahas si to, udelas si predstavu (netvrdim, ze hned) a budes mit klid (teda snad

sam bych to zavedl povinne do ceskych papiru na namorku (jako praxi, ne jako zkousku), je tam spousta veci a tohle spousta kapitanu pritom nezna ... a poprve to zazijou nekde na mori a je pruser.
a kdyz si to vyzkousis v lete v teple v plavkach, co se ti muze stat?, plavat by mel umet kazdy ...

- ficcus
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 1721
- Registrován: stř pro 28, 2005 7:02 pm
- Reputace: 40
- Bydliště: České Budějovice
- Kontaktovat uživatele:
Výborně! Po sloučení teorie a praxe zde psané si už každý dokáže odhadnout mezní okamžiky
Teď se už jen naučit odhadnout/vycítit ty okamžiky před mezním okamžikem
Z motorek máme hesla:
Kdo brzdí, prohrává.
Kdo nepadá, jezdí pod své možnosti.
Když nevíš, tak nedável nohy ze stupaček a neubírej.
Jsou jen 2 druhy motorkářů ... ti co padli a ti co padnou.
.
.
.
.
Většinou se dají bezbolestně přetransformavat na jachting

Teď se už jen naučit odhadnout/vycítit ty okamžiky před mezním okamžikem

Z motorek máme hesla:
Kdo brzdí, prohrává.
Kdo nepadá, jezdí pod své možnosti.
Když nevíš, tak nedável nohy ze stupaček a neubírej.
Jsou jen 2 druhy motorkářů ... ti co padli a ti co padnou.
.
.
.
.
Většinou se dají bezbolestně přetransformavat na jachting

Myslím, že ficcus a hlavně Jerryx to vyjádřil velmi výstižně. Teorie je jedna věc a praxe druhá.
Já zde tu teorii někdy uvádím proto, že je dobré vědět proč se ta naše loď chová pro nás někdy nepochpitelně nebo co od ní můžeme očekávat. Pokud víme, proč k tomu dochází, je jen krůček k tomu, odvodit si svoje adekvátní opatření a nemusím si pamatovat celé stránky pouček jak se chovat při různých režimech plavby.
V neposlední řadě je tu ještě jeden důvod, proč trochu té teorie je dobré znát. Jistě si dovedete představit situaci, kdy vám, jako zkušenému námořníkovi, nějaký nováček na plubě položí jednduchou otázku právě z teorie a vy jen lapete po dechu a koukáte odvést hovor někam jinám.
Pokud chce někdo zůstat v bláhové nevědomosti, nebude mu bráněno
Opravdu jsem se zasmál, skvělím doporučením, jak se bude ficcusova rodina plavit v trapézech i následnému zděšení samotného ficcuse..
Ovšem praxe bude zase jiná. Jerryx zde ukázal fotky okruhových placetnic. Je nutné si uvědomit, že např fireball váží cca 80kg i s překližkovou plotví a je široký 120cm /Jerryx mě jistě opraví, protože přesné hodnoty nevím/ a ficusova loď je široká cca 250 cm a váží 600-700 kg /oboje bez posádky/. Ficussova lod je již schopna cosi pobrat a má svoji přiměřenou počáteční stabilitu - tedy přesuny kosatníka nemusí být tak přesné a bleskové. Pomíjím již samozřejmost, že FB na závodě musí stoupat a točit dle tratě závodu, zatímco při rodinné lavbě si budu točit tehdy, kdy mi to vyhovuje, tedy né v poryvu.
FB při cca stejných plachtách nemá počáteční stabilitu vpodstatě žádnou a je odkázám jen na vyvažování posádky.
Trapézy na lodi ficusse tedy nejsou k tomu, že v nich povlaje jeho rodina celou plavbu, ale mohou účině pomoci překonávat právě poryvy větrů, o kterých zde psal jerryx a kdesi výše i já. Tedy, nemusím mít zrefováno dle maximálních poryvů, ale dle průměrného větru a trapézem pomáhám lodi v poryvech.
Samozřejmě je to míněno v rámci plné kontroly nad lodí, spíše pro sportovnější plavbu nebo trochu adrenalínu pro nudící se posádku na palubě, jak správně postřehl Libor.
Je samozřejmé, že pokud zde opakovaně hovořím o lodi ficusse, je to jen příklad. Mám na mysli všechny kajutové plachetnice od cca 5 do cca 6m, které mají odpovídající posádku.
PS
jsou jen 2 druhy motorkářů.....ti, co se již stali dárci orgánů a ti, co se teprve stanou.
/sedlám Suzuky RF 600/
Pepa
Já zde tu teorii někdy uvádím proto, že je dobré vědět proč se ta naše loď chová pro nás někdy nepochpitelně nebo co od ní můžeme očekávat. Pokud víme, proč k tomu dochází, je jen krůček k tomu, odvodit si svoje adekvátní opatření a nemusím si pamatovat celé stránky pouček jak se chovat při různých režimech plavby.
V neposlední řadě je tu ještě jeden důvod, proč trochu té teorie je dobré znát. Jistě si dovedete představit situaci, kdy vám, jako zkušenému námořníkovi, nějaký nováček na plubě položí jednduchou otázku právě z teorie a vy jen lapete po dechu a koukáte odvést hovor někam jinám.
Pokud chce někdo zůstat v bláhové nevědomosti, nebude mu bráněno

Opravdu jsem se zasmál, skvělím doporučením, jak se bude ficcusova rodina plavit v trapézech i následnému zděšení samotného ficcuse..
Ovšem praxe bude zase jiná. Jerryx zde ukázal fotky okruhových placetnic. Je nutné si uvědomit, že např fireball váží cca 80kg i s překližkovou plotví a je široký 120cm /Jerryx mě jistě opraví, protože přesné hodnoty nevím/ a ficusova loď je široká cca 250 cm a váží 600-700 kg /oboje bez posádky/. Ficussova lod je již schopna cosi pobrat a má svoji přiměřenou počáteční stabilitu - tedy přesuny kosatníka nemusí být tak přesné a bleskové. Pomíjím již samozřejmost, že FB na závodě musí stoupat a točit dle tratě závodu, zatímco při rodinné lavbě si budu točit tehdy, kdy mi to vyhovuje, tedy né v poryvu.
FB při cca stejných plachtách nemá počáteční stabilitu vpodstatě žádnou a je odkázám jen na vyvažování posádky.
Trapézy na lodi ficusse tedy nejsou k tomu, že v nich povlaje jeho rodina celou plavbu, ale mohou účině pomoci překonávat právě poryvy větrů, o kterých zde psal jerryx a kdesi výše i já. Tedy, nemusím mít zrefováno dle maximálních poryvů, ale dle průměrného větru a trapézem pomáhám lodi v poryvech.
Samozřejmě je to míněno v rámci plné kontroly nad lodí, spíše pro sportovnější plavbu nebo trochu adrenalínu pro nudící se posádku na palubě, jak správně postřehl Libor.
Je samozřejmé, že pokud zde opakovaně hovořím o lodi ficusse, je to jen příklad. Mám na mysli všechny kajutové plachetnice od cca 5 do cca 6m, které mají odpovídající posádku.
PS
jsou jen 2 druhy motorkářů.....ti, co se již stali dárci orgánů a ti, co se teprve stanou.

/sedlám Suzuky RF 600/
Pepa
jerryx pepu v rozmerech FB opravovat nebude, bo je z hlavy nevi ... a navic to neni dulezite.
jen si pamatuji rozdil mezi finari a fireballisti - fireballisti si lod daji na vodu sami ve dvou, kdezto finarovi musi pomahat aspon patnact lidi, aby mu tu tezkou kravu na vodu shodili
- to je zase FLAME
ad teorie: ja mam nazor, ze z teorii to je lepsi, urcite hodne pomuze v praxi. ale praxe je to hlavni (alespon v jachtingu
)
(z holou teorii to nejde, a naopak kdo zacina jen z praxi, tak se stejne pak zacne zajimat o tu teorii
)
kdysi, kdyz jsem zacinal na optiku, tak jsem mel teorie mraky (doslova jsem spal v knihovne
) ... pak jsem na nej vsednul, rozjel se, bylo to bezva ... jenze pak jsem se za zadnou cenu nemohl otocit zpet - proste to neslo (bez rychlosti opravdu kormidlo nefunguje) a skaly na orliku se nebezpecne blizily ... to pak rychle zapomenes veskerou teorii
... ale nebojte, pak prijel trener ... a druhy den uz jsem jel zavody (a to uz ta teorie byla moc dobra)
a jeste jedna poznamka: on je opravdu velky rozdil mezi kajutovkami a okruhovymi, je to uplne neco jineho, alespon jsem si to vzdycky myslel ... az do lonska - ted uz nejak nevim, kde je ta hranice. vzdycky jsem si myslel, ze FB ma chovani splaseneho byka (oproti treba FD nebo 470. je hodne preplachteny a 49' jeste tenkrat nebyly) ... ale loni jsem se parkrat svezl na Melgesu na mori (kyl, genakr, .., BTW moc fajnova lodicka), a zlatej klidnej FB
jen si pamatuji rozdil mezi finari a fireballisti - fireballisti si lod daji na vodu sami ve dvou, kdezto finarovi musi pomahat aspon patnact lidi, aby mu tu tezkou kravu na vodu shodili


ad teorie: ja mam nazor, ze z teorii to je lepsi, urcite hodne pomuze v praxi. ale praxe je to hlavni (alespon v jachtingu

(z holou teorii to nejde, a naopak kdo zacina jen z praxi, tak se stejne pak zacne zajimat o tu teorii

kdysi, kdyz jsem zacinal na optiku, tak jsem mel teorie mraky (doslova jsem spal v knihovne



a jeste jedna poznamka: on je opravdu velky rozdil mezi kajutovkami a okruhovymi, je to uplne neco jineho, alespon jsem si to vzdycky myslel ... az do lonska - ted uz nejak nevim, kde je ta hranice. vzdycky jsem si myslel, ze FB ma chovani splaseneho byka (oproti treba FD nebo 470. je hodne preplachteny a 49' jeste tenkrat nebyly) ... ale loni jsem se parkrat svezl na Melgesu na mori (kyl, genakr, .., BTW moc fajnova lodicka), a zlatej klidnej FB

-
- moderátor
- Příspěvky: 5887
- Registrován: pon led 02, 2006 9:30 pm
- Reputace: 234
- Bydliště: loď,momentálně v Davli
Neny píše:To David. Nooo,samovylievací kokpit beluga má,teda aspom myslím!Je to ta ďura čo cez ňu vyťečie všetko rozliate pivo,že? A ako to je z tým problematickým otvoreným kokpitom ktorý pomáhal belugám a joláčom ku dnu?
orig beluga ani joláč ho nemaj no a jak ti tak voda při větších vlnách v podpalubí přibývá, najednou se loď otočí na půl eskymáka. to nemluvím o velkým náklonu, kdy přeteče přes ochoz rovnou a najednou pár desítel litrů i hektolitrů
- MARIS
- moderátor
- Příspěvky: 1090
- Registrován: sob říj 21, 2006 2:00 am
- Reputace: 5
- Bydliště: zlínský kraj
- Kontaktovat uživatele:
To jerryx,
kecáš,kecáš,kecáš,rozdíl mezi finnaři a fireballisty je právě opačný než píšeš.Každý pořádný finnař má kromě transportního vozíku i vozík manipulační do vody,a tak se se vším obslouží sám,(trup finna váží 105kg),kdežto fireballisti musí být skutečně dva aby tu škaredou rakev dali na vodu.
kecáš,kecáš,kecáš,rozdíl mezi finnaři a fireballisty je právě opačný než píšeš.Každý pořádný finnař má kromě transportního vozíku i vozík manipulační do vody,a tak se se vším obslouží sám,(trup finna váží 105kg),kdežto fireballisti musí být skutečně dva aby tu škaredou rakev dali na vodu.

Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host