jak na extrémní větry

[RACEK]

Áááá, už vím jak to myslíš

[jajarin]

Některé příspěvky mi připadají, že je píšou lidé kteří na lodi nikdy nebyli a nebo píšou o větru tak max. do 5knt. "tahne gena a hlavaska tak nějak plandá" Já nevím, ale první na ráně je hlavní plachta a za ni plandá gena (podle mě). Refovat hlavní plachtu na zaďáka jde do určité síly větru , od určité síly větru to jde těžce a od určité síly větru to nejde vůbec. Asi tak.

[err_]

Píšu "čistý" zaďák, pluji tedy po větru, tahne gena a hlavaska tak nějak plandá, uvolni se a lze rolovat ....

Problem je v tom, ze ona ta hlavni nikdy na zadak neplanda. Vzdy se vyvali bud na jednu nebo druhou stranu. Tohle jsme uz diskutovali ze zacatku, kdy jsem na tim takhle premyslel take. Po prakticke zkusenosti to tak ale poroste neni. A troufam si rict, ze neexistuje zpusob, aby to tak bylo.

Proste nikdy neplujes s vetrem presne 180° tak, jak si myslis a jak popisujes. Tak aby sel vitr primo na zadni lik. Tak to skutecne nefunguje.

[Anonym]

Dokázal bych se ještě bavit o situaci kdy popluji na genu na čistý zaďák, vítr souběžně s osou lodě, ráhno souběžně s osou lodě a hlavní plachta s obtížemi, ale může dolů.

To je Racku právě ta "Amerika" o které jsem psal výše. Ovšem já, když už se k tomu snížím, nelaboruju s plachtou a jejím břichem, nic nepovoluju, naopak snažím se držet plachtu co nejplošší, aby nedejbože nenabrala z některé strany vítr. Protože jakmile se to stane a je opět v tahu, buď to nejde, anebo ztuha a je to prasárna. Myslím teď do stěžně.

Při navíjení do stěžně a při přiměřeném větru to erre_ funguje. Co nejvíce našponovaná hlavaska nedává větru v náběhu o pár stupních šanci se do ní opřít a pak jde lehce navinout.
U klasiky nepřemýšlím a zavčasu točím proti větru.

No než jsem to napsal, koukám že šla diskuse dál, ale snad jsem nenapsal nic proti ničemu.

[stani119]

Jj Baharis odpověděl i za mě
Díky.

[err_]

Při navíjení do stěžně a při přiměřeném větru to erre_ funguje. Co nejvíce našponovaná hlavaska nedává větru v náběhu o pár stupních šanci se do ní opřít a pak jde lehce navinout.
U klasiky nepřemýšlím a zavčasu točím proti větru.

OK, OK. Prit do krve se nebudu. Jak je to s rolovaci hlavni skutecne nevim, tu neznam, nemam tu cest. Sice si neumim uplne predstavit, jak chces drzet rolovaci plachtu plochou, kdyz jedine misto, kde ti drzi je outhoul. A ten asi musis povolovat, pokud chces navijet. Tzn. jak se nemuze udelat bricho u plachty, ktera drzi jen za zadni ruzek? Ale treba to skutecne jde.

Ja mam klasiku a plati, co jsem napsal. I pri malem vetru. Tak presne kormidlovat, aby se mi to nevyvalovalo neumim. Kazda vlna totiz s lodi pohne a zpusobi alespon nejaky naklon. A na zadak, obzvlast i pri malem vetru (tedy nizsi rychlosti) se lod kyve jak kacena. Kdyz mam blit, tak na zadak, pri slabsim vetru a delsich vlnach A udrzet to, aby mi v tom kyvani nefouklo do plachty, tedy aby byl vitr presne na lik ... to uz musi byt neskutecna presnost.

[veselyroman]

V článku se píše, že při downwind není nutné příliš měnit kurs. Změna ze zadního na boční vítr už je docela podstatná - cca 90°:)

Angličtina používá pro čistý zaďák dead running, myslím, že downwind je v článku míněn spíše zadobok, který je navíc i výhodnější z hlediska rychlosti. Takže bych si text vykládat ze zadoboku (úhel cca 170° - 180°) na mírnější zadobok (úhel cca 160° - 150°)

Chlapci v překladu píšete: "Vyostřete jen tolik, aby se hlavní plachta nedotýkala salingů". Jestli tohoto stavu mám dosáhnout vyostřením, pak plachta není v tahu, jinak bych toho mohl dosáhnout i přitažením otěží, nikoli vyostřením.
A taky mi nesedí, že by se při úhlu větru 150-160 st vybřuchatělá plachta nedotýkala salingů a otěže byly povoleny. Nehledě k tomu, že když povolím kiking, tak se "břicho", které se nemá dotýkat salingů, ještě zvětší.

Přesně tohle mi taky není vůbec jasný. Nemohl by prosím někdo z těch, kdo ten popis pobírá udělat nějaký jednoduchý náčrt situace před a po vyostření. Někdy jeden obrázek vydá za tisíc slov (možná je to u původního článku z YW, ale odkaz se mi zobrazuje jako neplatný - Page not found).

Edit - Jirka byl rychlejší.

Ten náčrt před vyostřením a po vyostření by náhodou nebyl ochotný udělat někdo z těch, kdo mají refování na zaďák vyzkoušeno? Z toho obrázku od JaOCZ mám pořád pocit, že jak na Downwind tak Broad Reach bych měl na jednotrupé plachetnici za a./ plachtu na vantu/sálingu a za b./ plachtu plnou větru, takže by mi táhla a její schození by bylo minimálně hodně náročné, ne-li nemožné.

[Jarda885]

.....................
jsou tady minimalne dva (Stanislav, JaOCZ), kteri to v praxi bezne pouzivali. Proto vlastne i to tema nyni bylo obnoveno dalsim argumentem, prave od JaOCZ, ze je to mozne. Mimo ty dva protrele kapitany, jsou zde dalsi ctyri nemene hodnotne publikace, potvrzujici moznost refovani na zadak taktez.

.........., nicmene publikace v ramci script RYA, ale zejmena ona praxe na Atlantiku, ve vlnach - to jsou velmi vazne a hodnotne argumenty. Proto ta diskuse. Najit reseni, jak to tedy udelat, kdyz to ostatnim jde?

..........

Dobře to píšeš.
Proto ti dávám hodnocení 2+
To, že něco neumím neznamená, že to nejde.

[kapo]

Při navíjení do stěžně a při přiměřeném větru to erre_ funguje. Co nejvíce našponovaná hlavaska nedává větru v náběhu o pár stupních šanci se do ní opřít a pak jde lehce navinout.
U klasiky nepřemýšlím a zavčasu točím proti větru.

udrzet rolovaci plachtu plochou, kdyz jedine misto, kde ti drzi je outhoul. A ten asi musis povolovat, pokud chces navijet. Tzn. jak se nemuze udelat bricho u plachty, ktera drzi jen za zadni ruzek? Ale treba to skutecne jde.

Kazda vlna totiz s lodi pohne a zpusobi alespon nejaky naklon. A na zadak, obzvlast i pri malem vetru (tedy nizsi rychlosti) se lod kyve jak kacena. A udrzet to, aby mi v tom kyvani nefouklo do plachty, tedy aby byl vitr presne na lik ... to uz musi byt neskutecna presnost.

k prvnímu odstavci- jeden povoluje ,druhý namotává ,jak píše Baharis při přiměřeném větru.
kývání lodě se výrazně eliminuje dle staré poučky KAM STĚŽEN TAM KORMIDLO - kormidelník lehkými pohyby točí ve směru kývání stěžně,chce to trochu cvik ale funguje to.
Tohle vlákno je o extrémních větrech ,čistý zaďák je na nákresu označen DEAD AREA ,nedá se udržet loď tak aby nefoukalo do plachty přitažené do středu,to není o přesnosti kormidlování,zadní lík se vždycky pohne na nějakou stranu,to je dáno konstrukcí takeláže.V pořádným větru je to nejlepší cesta k roztržení plachty,zlomení stěžně atd.

[smike]

výtah z knihy Toma Cunliffa:
http://www.sailingtoday.co.uk/practical ... -downwind/

překlad googlem:
https://translate.google.cz/translate?h ... rev=search

[Jarda885]

Je to pěkný citát, ale nerozumím mu ani v angličtině ani gugl češtině.
Poprosím o výklad.

[err_]

... ,nedá se udržet loď tak aby nefoukalo do plachty přitažené do středu,to není o přesnosti kormidlování,zadní lík se vždycky pohne na nějakou stranu,to je dáno konstrukcí takeláže. ...

Z meho zkouseni mam stejny pocit. Jak jsem psal:

Problem je v tom, ze ona ta hlavni nikdy na zadak neplanda. Vzdy se vyvali bud na jednu nebo druhou stranu. Tohle jsme uz diskutovali ze zacatku, kdy jsem na tim takhle premyslel take. Po prakticke zkusenosti to tak ale poroste neni. A troufam si rict, ze neexistuje zpusob, aby to tak bylo.

Je to muj osobni nazor, zalozeny na zkousce. Dokonce bych rekl, ze spirova plachta na tom v drzeni liku proti vetru bude trosku lepe, nez rolovaci, ktera je vzdy nejak vyboulena - napr. jako kosatka na rollfoku. Ta taky nikdy nebude zcela plocha. A to kolibani lode, bez ohledu na kormidlovani pres vlnu nezabrani v naklonech a kolibani zcela. Lod je bud pusobenim vetru nebo vln nebo obojiho vzdy v nejakem naklonu. Tzn, ze by vitr musel foukat v tom samem naklonu a dynamicky jej menit dle kolibani lodi apod. Coz jiste uznate ...


Je zima, myslenky se trochu vzdy zkresluji a zapomina se na detaily. Pokud si vzpomenete, az budete na lodi, prosim, vazne to vyzkousejte a napiste sem prosim postup jak pro novacky. Navod tak, jak jsem napsal ja. At je jasne, jake je prostredi (vitr - alespon 3bft, vlny), postup a dusledky kazdeho z provadeych kroku. Take prosim napiste, v kolika lidech a kdo co delal, pripadne soubehy cinnosti. Slo by to? Dekuji moc.

Edit:
A udelam to jeste trochu zajimavejsi. Navod je prace, jste na lodi preci na dovolene. Prvni, který doda funkcni navod a doplni par fotkama, dostane za odmenu nejaky darek dle vlastniho vyberu do hodnoty 1000,- Kc (pripadne poukaz, ale i bankovku).

[err_]

jeste jsem zapomnel zminit velikost hlavni plachty. ta by mela byt alespon 14m2

[lynx]

Ufff, vůbec to nebyl snadný překlad. Přeložil jsem jen inkriminovanou část, na to ostatní...
Za sebe dodávám, že tak od 5–6 Bft je to postup vhodný pro posádky kulturistů nebo zápasníků.
----------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak refovat při plavbě na zadní vítr

Ne vždy chcete refovat přídí proti větru. V této ukázce z poslední knihy – The Complete Ocean Skipper – Tom Cunliffe popisuje jak zarefovat plachty bez nutnosti otáčet loď.

V každém případě je lepší, když hlavní plachtu refujeme a rozrefováváme tak, že její úhel na vítr umožňuje vítr z plachty vylít. To ale nemusí znamenat postavení lodi přídí do větru – pokud máte smůlu, že to váš systém (oplachtění) vyžaduje, je pravý čas se s ním rozloučit.

Naštěstí, na rozdíl od hluboce zakořeněných bájí, jen málokterý systém je takový. Pokud je zařízení k ovládání plachty jen trochu co k čemu, měli bychom si s refováním snadno poradit, pokud se nám podaří zdánlivý vítr dostat byť jen trochu před traverz (směr bočního větru), uvolnit otěž, nechat na pár vteřin plachtu flatrovat, zatímco se potýkáme se samotným refováním (heave-ho part of the operation – výraz pro tahání za lana).

Plujete-li na předoboční vítr, je to snadné. Uvolněte otěž, zarefujte a zase ji přitáhněte. Pokud máte zdánlivý vítr jen kousek za traverzem, není velký problém pootočit loď o 20 až 30 stupňů, abyste vylili vítr z plachty a ta začala flatrovat.

Potíže začínají, když loď pluje tak hodně po větru, že máte ráhno zajištěné preventerem (to není jen zpětná otěž) a přední plachtu máte vystrčenou na vítr pomocí pně na návětrnné straně. Pokud je preventer (nebo zpětná otěž) použit v souladu s dobrou námořní praxí, jeho uvolnění před vylitím větru z plachty není obtížné. Problém bude s přední plachtou. Pokud dostatečně vyostříte, aby hlavní plachta začala flatrovat, přední plachta se celkem jistě opře o peň, což způsobí obrovské namáhání všech částí a neovladatelnost lodi, což je zcela nepřijatelné. Odstranění pně situaci sice řeší, ale komu by se do toho chtělo? Pokud je peň nastaven správně, je možné uvolnit otěž a na chvíli přitáhnout plachtu závětrnou otěží do závětří, ale to není nejlepší řešení. Zdaleka nejlepším řešením je zarefovat hlavní plachtu zatímco plujeme na zaďák.

Je pravdou, že u některých systémů je nezbytné vítr z plachty vylít, abychom ji mohli vytáhnout, zarefovat nebo spustit, ale kdokoli, kdo někdy zkusil otočit loď proti větru blížícímu se bouři a velkým vlnám, už to znovu nebude chtít dělat. Technika, kterou zde popisujeme, funguje dobře pro hlavní plachtu s refovacími pásy, ale ne pro plachtu s refováním jedním lanem, protože není možné mít zadní oko plachty celou dobu pod kontrolou.

Pokud váš systém oplachtění neumožňuje udržovat během refování přiměřený tah na zadní oko plachty, nezbude vám nic jiného, než nějakým způsobem vyostřit a vylít vítr z plachty. Pokud to váš systém umožňuje, budete příjemně překvapeni.

Takhle to funguje s běžnou plachtou s refovacími řadami.
Nezvedejte ráhno (pomocí topenanty), ale přitáhněte topenantu plně proti kikingu, který rozhodně neuvolňujte. Neuvolňujte preventer (zpětnou otěž). Otěž hlavní plachty nechte tak, jak je, což zajistí, že ráhno zůstane pevně na svém místě. Opatrně povolte výtah plachty a současně táhněte přední lík plachty dolů. Plachta se nyní bude snažit vyboulit proti vantům a sálingům, což by znemožnilo ji dál stahovat. Během toho, jak se plachta pohybuje dolů táhněte silně ale opatrně za refovací lano vedoucí zadním refovacím okem.
Pevně zajistěte refovací oko a vinčnou dotáhněte zbytek refovacího lana, abyste zajistili, že spodní strana plachty bude úplně plochá (nebude vydutá). Pokud máte sálingy odkloněné k zádi, může vám pomoci uvolnění preventeru a dotažení otěže tak, že odkloníte plachtu od míst, kde nejvíce hrozí poškození třením.

[err_]

Diky za preklad.
To trepani a tahani za zadni lik, spolecne s tahanim lana na druhem refu skutecne nejak ucinne bylo. Chybou v mem podani by pak bylo prave to povoleni kikngu a vytazeni rahna topenantou - tedy vznik bricha.

http://www.jachting.info/viewtopic.php?f=72&t=7090&p=180888#p180888

[Omen]

Zkrátka rvou to silou pomocí dvou refovacích lan. Je jen otázka jak silný už je vítr a jak je obtížné otočit loď proti větru nebo aspoň bokem k větru, aby ráhno "vyvlálo" s větrem a plachta ztratila tah.
Řekl bych, že toto je balíček poslední záchrany, nikoli běžný postup.

Takže když to shrneme ze všech světových stran, (korektně/šetrně) se refuje plachta odlehčená z tahu

[Jarda885]

........

..... kdokoli, kdo někdy zkusil otočit loď proti větru blížícímu se bouři a velkým vlnám, už to znovu nebude chtít dělat. ........

Při větru blížícímu se bouři a velkým vlnám ten, kdo umí refovat při plavbě na zadní vítr, získává. Říká Tom Cunliffe.

Podobně píše Stanislav. viewtopic.php?f=72&t=7090&p=180180#p180180

[kapo]

[quote="lynx"] Pokud je peň nastaven správně, je možné uvolnit otěž a na chvíli přitáhnout plachtu závětrnou otěží do závětří, ale to není nejlepší řešení.

/quote]

dík Lynxovi za skvělý překlad

s tím pněm my to není úplně jasný,pokud uvolním v zesilujícím větru návětrnou otěž geny,okamžitě letí peň dopředu a zastaví se až o přední stěh,koncovka pně je někde před stěhem, plachta mlátí, půjde přitáhnout plachta závětrnou otěží do závětří ? Není to zase pro kulturisty a s možností poškození plachty ? Nebo má peň fixovaný nějakou kontraotěží ?
Pokud je peň dobře nastaven ,dá se rolfokem zmenšit gena i když tam peň je.Připadá mi to schůdnější ,máme to i vyzkoušený.

to err,loď se rozkývá na zaďák i na poměrně hladké vodě, jediná možnost je to kývání kormidlem nebo vyostřit,což při jízdě na motýla jaksi nejde, jízda přes vlnu - to jsme zase trochu jinde.

Máme tady různé ověřené postupy od zkušených jachtařů a každý na to jde jinak,s povoleným nebo přitaženým kikingem,topenantou,s ráhnem v ose lodě,vypuštěným atd. Pro mě z toho plyne že neexistuje univerzální postup i přes vypsanou odměnu

Pěkná debata před sezonou....

[lynx]

s tím pněm my to není úplně jasný,pokud uvolním v zesilujícím větru návětrnou otěž geny,okamžitě letí peň dopředu a zastaví se až o přední stěh,koncovka pně je někde před stěhem, plachta mlátí, půjde přitáhnout plachta závětrnou otěží do závětří ?

Já jsem si při překladu říkal totéž, co Ty, ale tak to tam je.

Pokud je peň dobře nastaven ,dá se rolfokem zmenšit gena i když tam peň je.Připadá mi to schůdnější ,máme to i vyzkoušený.

Tady jde o to, že když vyostříš, tak i částečně zarolovaná genoa se po vyostření o 20 či 30 stupňů prolomí, opře se o peň a v silném větru se může poškodit. Ale povolování otěže genoy/pně bych fakt nedělal. Ono mi vůbec připadá, že když člověk v hodně silném větru používá peň, říká si o malér, protože peň obvykle nejde rychle a snadno sundat.

[err_]

... Pro mě z toho plyne že neexistuje univerzální postup i přes vypsanou odměnu...

Ja zastavam nazor opacny. A to ten, ze univerzalni zpusob existuje. Alespon u stejneho druhu lodi (jendnotrupove) se stejnym typem oplachteni (bermudske oplachteni, klasika). Dilci rozdily pak budou treba u lodi s rolovaci plachtou, kdy misto tahani druheho lana dvoulinkoveho refovaciho systemu, aby napinal outhaul, bude tahat rovnou za lano outhaulu a proti nemu bude nekdo rolovat.

Proste technika stejna nebo hodne podobna bude. Stejne jako vystavujes plachty kdyz ostris apod. stale jde o fyziku a ten princip musi byt velmi podobny, ne-li stejny.

A ta odmena tady neni za ucelem najiti "leku na vse", ale alespon prvni schudne cesticky, ktera se bude moci rozsirovat a proslapovat ... Tzn. nejaky prototyp dolozeneho, zdokumentovaneho spravneho postupu.

P.S.
Totozny nazor mam stale i na refovani hlavni / kosatky. Fyzika, mimo jednotlive abnormality, plati pro kazdeho stejne.

[windward]

........

..... kdokoli, kdo někdy zkusil otočit loď proti větru blížícímu se bouři a velkým vlnám, už to znovu nebude chtít dělat. ........

Při větru blížícímu se bouři a velkým vlnám ten, kdo umí refovat při plavbě na zadní vítr, získává. Říká Tom Cunliffe.

Hm. Co pak je to za "blizici se boure a velke vlny", o nichz pry mluvi Tom Canliffe?

Obratme se k originalnimu textu. Kapitan Canliffe rika presne toto:

"...anybody who’s ever tried to stuff a running boat into half a gale, in a big sea, will never want to do it again."

Vyraz half a gale se da samozrejme prelozit i jako "blizici se boure", i jako treba "vitr v puli cesty k tomu, stat se bouri". Nechame to na zvazenou pripadnym literatum a zamerme se na vyraz gale. K tomu nam dopomahej Pediwikie.

Ve stati s nazvem Gale uvadi tento pramen ruzna mozna vysvetleni. Neucinime spatne, kdyz vybereme nejjednodussi z nich:

"The most common way of measuring winds is with the Beaufort scale, which defines a gale as wind from 50 to 102 km/h."

Neboli vyrazem gale se nejcasteji obecne oznacuje vitr o rychlosti mezi 27 do 55 uzlu. Jasne a srozumitelne.

Polozme si nyni otazku, co tedy znamena vyraz half a gale. Ze by primo doslova "polovicni boure"? Jelikoz u autora neni zadne presne oznacnei, muzeme snad predpokladat, ze mysleno bylo skutecne obecne oznacnei gale, tj. vitr, ktery timto vyrazem oznacen ve vsech myslitelnych stupnicich a skalach. Tj. vitr o prumerne rychlosti 40 knt. A polovicni gale tim padem bude prosim pekne 20 uzlu.

A co kdyz se mylime a autor mel na mysli horni hranici ovedeneho rozpeti a polovicni gale je myslen vitr o rychlosti 28 uzlu? Domnivam se ze nikoliv. Zde je dukaz:



Jak vidime, uvadi obrazek vychozi situaci jako plavbu na zadni vitr s plnou hlavni a kladou zajistenou preventyrem.

Mistni pen-experti by nemuseli uverit tomu, co vidi, ale kazdy znaly charterovy kapitan vi, ze ve dvacetiuzlovem vetru pri dane konfiruraci plachet blba desetileta kulata charterova becka Bavaria 36 Cruiser jede misty veselych 8 az 10 uzlu. A pokud nema za cil zavod, uz by takovy spravny charterovy kapitan popremyslel o zmenseni hlavni s ohledem na eventuelni nepredvidatelne zhorseni podminek. A presne to prave autor Tom Canliffe hodla ucinit.

A jo... Zapomneli jsme na "velke vlny". Ktere autor oznacil vyrazem "big sea". kdyz uz jsme u velikych britskych moreplavcu, pomuze nam v dane veci kapitan Frencis Beaufort. To byl dozajista Sailor tutti i marittimi, jak by rekli Italove. Ze zname stupnice autorova jmena zjistime, ze za vetru o rychlosti 20 uzlu more vypada takto:

- vlny jsou vysoke 2-3 metry
- hodne bilych cepicek
- nektere mnozstvi vodni triste ve vzduchu

Takze co my mame v dusledku:

- vitr dvacet uzlu
- vlna 3 metry
- rychlost lode 8 uzlu

... a zdanlivy vitr tim padlem kolem 12. Nu, treba kolem 15 (kdyz rychlost ldoe bude 5).

Neni pochyb, ze prumerne fysicky nadany kapitan kuchar zvladne dorvat plachtu dolu, byt pomoci maleho technickeho zazraku pod nazvem vincna. Verim, ze na otazku co je na tomto manevru nesmyslu druhu umeni uzitecne si kazdy praktik dokaze zodpovedet sam.

[lynx]

Ahoj Romane, nějak jsem nepobral Tvůj příspěvek. Já jsem nepsal o blížící se bouři! Píšu o větru blížícímu se bouři – myšleno svojí silou.
Výraz into half a gale je idiom, který nemá v češtině vhodný ekvivalent. My prostě neplujeme do půlky bouře / poloviční bouře.
Jak vysvítá třeba z diskuze zde: http://www.ybw.com/forums/showthread.ph ... alf-a-gale, jde o vítr síly 6 nebo 7 Bft.
Mimochodem, anglický výraz pro 7 Bft je near gale, a my sedmičce neříkáme blízká bouře.

P.S. A pro sedmičku Bft zmíněný (kontr)admirál říká: vítr 28 – 33 uzlů, vlny 4 – 5,5 metru.
To už je trochu jiná káva, ne?

[windward]

Ahoj, Petre, zdravim te, kamarade.

Ve smyslu zmineneho idiomu neni co pobrat. Hledal jsem nejaky jiskrny podnet , od ktereho bych se mohl odpichnout a vybudovat veselejsi strukturu sveho prispevku. Abych obratil pozornost ctenaru na obsah textu v souvislosti s obrazky a s navrhovanym postupen refovani.

Za timto ucelem reflektoval jsem nad originalnim vyrazem half a gale. Nacez se mi v dute hlave zamenili dva vyrazy:

- vitr, ktery se blizi bouri
a
- blizici se boure

Takze to je proste: nabehl jsem si na vlastni sprymovaci vidle. Neco mne prislo vtipne, ale doopravdy to ode mne vyznelo dost tupe.

S tvym prekladem, za ktery muzeme jedine srdecne podekovat, to nijak nesouvisi. Omlouvam se, pokud jsem se te ve sve detinske veselosti v necem dotkl.

[lynx]

V pohodě – nebyl jsem nas... ukřivděn, ale překvapen; docela dost.

[windward]

Ano. Pretahl jsem rozumnou mez hravosti, mrzi mne to. Musim se mirnit.