jak na extrémní větry

[Libor]

Ale naopak pánové. Já to vítám. Pro nás angličtinou méně vybavené je to velice užitečné a poučné.
Na tom je krásně vidět jak se dá lehce udělat z malé bouře, větší a ještě větší a naopak.

A přitom mluvíte o tomtéž, stejný text. A když ho budu číst tak si to stejně nezapamatuji. Ale když jednou uslyším v rádiu near gale ....co mě napadne? Jo to bylo tenkrát jak lynx s windwardem........ a znamená to .....

No za to Vám děkuji.

Kéž by bylo vjacej takýchto....

[lynx]

Libore, Libore! Narážíš na pověstnou hlášku „bodaj byzme mali viacej takýchto Kokotov"?

(Přátelům Slovákům se omlouvám, pokud jsou tam chyby – už mi slovenština tolik nejde.)

[err_]

No, nicmene dekuji vsem zucastnenim, Jakkoli to jeste pred rokem bylo vybusne a emotivni tema, je videt, ze se daji predkladat argumenty z jedne i druhe strany a diskutovat i kdyz s opacnym nazorem nesouhlasim. Bez zaplavy nesouvisejicich fotografii a osocovani, nadavek a vyhroceni situace. A proste jen predkladat dalsi a dalsi moznosti a pripoustet i mene pravdepodobne varianty a snazit se do nich proniknout.

Myslim, ze to byla skutecne vesmes dobra diskuse. Diky.

[JaOCZ]

V knize The Hurricane guide pouziva termin half storm pro zacatek boure, takze half gale bych osobne prekladal podobne jako zacatek boure, cili more mezi 6-7 Bft.

Jinak zdravim z Martinique, 30 st a vyborny rum

[err_]

He he, tak to refovani klidne muzete provest ...

[windward]

Zeptal jsem se Toma Cunliffa, co presne znamena "half a gale" ve vyrazu "tried to stuff a running boat into half a gale" v tom textu, kde on pojednava o refovani na zadni vitr v jeho nove knize. Dostal jsem nasledujici odpoved:

Vyraz "half a gale" neni terminus technicus. Vzato obecne, je tim myslen vitr o rychlosti 25-35 uzlu. Pokud bych mel svou myslenku prepsat doslova, musel bych potom misto udeneno vyrazu rici "kazdy, kdo jednou vyzkousel otocit lod pridi proti vetru o sile 5-7 Bf".

V prubehu korespondence jsem ucinil poznani, ze Tom Cunliff je velmi prijemny a vesely clovek. Bylo to fajn.

[lynx]

... "kazdy, kdo jednou vyzkousel otocit lod pridi proti vetru o sile 5-7 Bf".

A mně se nevěří:

Jak vysvítá třeba z diskuze ..., jde o vítr síly 6 nebo 7 Bft.

[kapo]

já jsem ti věřil

[windward]

A mně se nevěří

Rekni, kdo to byl, a vedeni portalu oneho mrzkeho padoucha utopi na nejblizsim rahne.

[lynx]

Rekni, kdo to byl, a vedeni portalu oneho mrzkeho padoucha utopi na nejblizsim rahne.

To si nevezmu na svědomí – musel bych vzít provaz a jít se zastřelit do rybníka.

[windward]

Nuze, nyni se muzeme vratit k predmetne stati Toma Cunliffa.

Pro lepsi pochopeni vyznamu stati je treba se trochu venovat jeji strukture a zpusobu autorova vyjadrovani.

Abych si ujasnil detajly, zeptal jsem se Toma Cunliffa, znamena-li v danem kontextu vyraz "head to wind" postaveni presne proti vetru, kdy vit fouka ze pride na zad, samozrejme s odpovidajicim "hudebnim" doprovodem. Nacez autor odpovedet mi se stejnou emoci, ze ano, presne tak, vitr fouka podel lode, vsechno zbesile klepe a posadka si preje byt pod drnem.

A ted se podivame na samotny text.
---------------------------------------------
Jedna se o vytah z Cunliffovy nove knihy o Oceanskych plavbach, ktery je otisten v Sailing Today pod nazvem Jak refovat na zadni vitr. Moreplavkyne Emma Bumford v ramci redakcniho doprovodu napsala k puvodnimu extraktu tento uvod:

Ne vzdy se nam chce otacet primo proti vetru, kdyz refujeme. Tom Cunliff ... povida o tom, jak zmensit hadry aniz by bylo treba se otacet kolem dokola.

Ted zacina cpt Tom. Nez se dostava k jadru vydry, povida prvne o okolnostech.

Odstavec (On passage, your mainsai...)
Zde se mluvi takto. Na dlouhych oceanskych strekach, az na extremni podminky, hlavni plachta zustava porad vytazena, dokud plavidlo nedorazi do cile. Po vetsinu tohoto casu je nasazen preventyr. A prave zde vznikaji dulezite otazky tykajici se refovani.

Odstavec (On the face of things...)
Je o tomto. No jiste, jiz na prvni pohled je samozrejme, ze hlavni plachta vam spise podekuji, kdyz s ni budete manipulovat pod takovym uhlem k vetriku, kdy vzduch muze bez problemu plachtu opoustet. Kdo vam, drazi pratele, ovsem rekl, ze je nutne pri tom otocil lod doslova primo proti vetru? Mate to stesti, ze na vasi lodi to jinak nejde? Mozna by melo smysl vas refovaci system pozmenit, aby to slo. Tim byste, kamaradi, ziskali dodatecne moznosti, o nichz chci dale povypravet.

Po teto zazivne preambule pristupuje autor popisu samotnych zajimavych moznosti v casti s nazvem:

REFOVANI HLAVNI PLACHTY

Odstavec (Fortunately, despite...)
Autor navazuje na predchozi takto. Nastesti, nehlede na podivne poznatky, pochazejici nejspise ze nejakych sletu carodejnic, zahalenych tajemnou rouskou primitivni nevzdelanosti, jen maloktery system vyzaduje postavit lod doslova primo proti vetru. Pokud prislusna zarizeni odpovidaji svemu ucelu, plachy zrefujete lehce. Staci proto vyostrit jen natolik, aby zdanlivy vitr (tj. bez ztraty dopredneho pohybu) byl v dostatecne mire pred traverzem, pak povolit oteze ... a mit to cele hotove za par sekund.

Odstavec (Close-reaching or beating...)
Autor pokracuje ve vysvetlovani dalsich dvou evidentnich moznosti takto. Pokud stoupate ostre proti vetru anebo kruzujete, zde nemuze byt problem. Jednoduse vyvlajte hlavni plachtu, zrefujte ji a pritahnete zpet. Mate zdanlivy vitr za traverzem? Nema problema, neda to velkou praci vyostrit o 20 az 30 stupnu, aby se s plachtou pracovalo, kdyz je zcela volna.

Odstavec (The trouble starts when...)
Tad se autor nakonec dostava k samotnemu tematu takto. Dopsud vse bylo snadne, ale problemy zacinaji, kdyz ma lod vitr spise ze zadnich smeru, pokud klada je zajistena preventyrem a gena je do navetri vynesena pomoci vlastni tycky. (Pro jistotu poznamenam, ze to neznamena nutne presne na zadni vitr. Takova tycka umoznuje mit genu v navetri prakticky do slusneho zadoboku. Protoze se nejdna o spinakrovy pen, ktery je prilis kratky. - windward) A prave gena je problem, protoze zavazi. Muzeme to resit vcelku i tak i onak. Ano, srolovat genu je take svym zpusobem reseni, ale komu by se to chtelo, ze? A vite, ze prave zrefovani na zadni vitr muze byt zcela uspokojujicim resenim?

Odstavec (It is true that...)
Zde auotr nekonfliktnim zpusobem zduvodnuje svuj napad praktickou vyhodou takto. Ano, mili pratele, nektere systemy otakolovani hlavni plachty umoznuji umoznuji ji vytahnout, zkratit anebo sbalit pouze pokud neni pod tlakem vetru. To je vsechno svata pravda, ale ten, kdo mel vesely napad vyzkousel vetknout lod primo proti vetru o sile 5-7 Bf a proti hrubemu mori, dozajista vice krat to opakovat nebude chit. vite prece vsichni, jak to vsechno zbesile klati, az posadka si preje zalezt pod drn? No prave... A refovani na zadni vitr umozni to provest prakticky bezpracne, pricemz navrhovany postup je vhodny pouze pro system s dvema refovacimi lany, koliv s jednim prubeznym.
--------------------------------------------------------
Samozrejme, ze to ode mne neni preklad, ale prebasneni, abychy poukazal na urcitou strukturu textu ve spojistosti s lehce hravym autorovym stylem lidem, kterym z anglickeho textu to neni zrejme. Ja jsem jen podle sveho chabeho uvazeni vice vypichl emocni slozku jeho vypraveni.

Sesmolime nejake to resume.

Ve stati s nazvem Jak refovat na zadni vitr autor v primerene odlehcenem stylu pise toto:

Po precteni state

1. Milovnici refovat vyhradne "head-to-wind" muzou ziskat vice klidu a pohody, kdyz zkusi refovat pri jinem postaveni lode, treba na predobok. A zbavit se tak zbytecnych erotickych zazitku.
2. Stari ocean-crossery, kteri obykle lezi rozvaleni na zadi a cele tydny se kochaji motylem z vlastnich plachet, objevi novy zpusob, jak jeste vic nic nedelat.

Jinymi slovy, zadny standardni manevr to neni. Je to jako takova autorova osobni zkusenost, kterou se chce podelit s ostatnimi moreplavci.

Drive, v dobach velkych plachetnic, samozrejme, zadni podelne rahnove plachty se refovaly na zadni vitr. Byly vsak otaklovany zasadne jinym zpusobem, aby to slo lehce a bez zadrhelu. Bo "levnejsi" bylo refovat na zadni vitr, nez otacet celou lod kvuli jedne plachte. U moderni plachetnice k tomu muze byt jeden jediny duvod: prirozena lenost kapitanova. Nic vic.

[JaOCZ]

Tom Cunliffe pise bajecne. Cetl jsem od nej The Complet Yachtmaster a nejake clanky a je to uzasne a vtipne cteni. Uz jdu objednat tuto novou knihu. Diky za prebasneni

[windward]

Neni zac. Ja jsem od nej nikdy nic necetl (snad jen nejake kratke odstavce v casopisech) a byl jsem prekvapen, jak svezi a lehky ma styl. Dekuji vsem, ze mne primeli si to pricist.

[JaOCZ]

Precti si ten Complete Yachtmaster. Je to skvele a vtipne napsane. Jeste jsem od nej vlastne cetl Celestial navigation. Na necelych sto stranach krasne vysvetli astronavigaci, ze to pochopi i my advokati

[windward]

Well. Ujasnili jsme si terminologickou a emocni slozku Cunliffova vypraveni. Ted nastala doba podivat se na slozku technickou.

Kratce si pripomenme, o cem autor mluvi obecne.

1. Podminky jsou od 5 do 7 Bf. (windward: jsou to normalni podminky, ve kterych se bezne refuje, zadny extrem)
2. Netreba pro refovani tocit doslova proti vetru, protoze je to nepohodlne. (windward: zadne nebezpeci nehrozi, jen to priserne rachta)
3. Misto otaceni "head-to-wind" je pro refovani prirozene a dostacujici jednoduse vyostrit natolik, aby hlavni mohla byt navolno s povolenou otezi. (windward: coz, pochopitelne, neni zadne nove tajemstvi, a ani autor to tak nepodava, je to standardni a zcela bezny manevr)
4. Pouze v pripade, kdy lod ma preventyr anebo navic jeste genu na motyla, je asi snadnejsi zrefovat na zadni vitr, nez to cele "odstrojovat", vyostrovat, odpadat a "nastrojovat" to zase zpatky.

Podotykam: autor v zadnem pripade vubec nikde nepodava refovani na zadni vitr jako druh standardniho manevru, vhodneho pro jakekoliv podminky. Rovnez nemluvi o tom, ze by to melo byt steblo posledni zachrany v nejakem pruseru, kdy lod by nemohla z duvodu ohrozeni anebo extremni obtiznosti vyostrit a provest refovani standardnim zpusobem. Naopak, refovani na zadni vitr navrhuje autor jenom a vyhradne z duvodu praktickeho pohodli a to ve zcela normalnich podminkach, ve kterych to lze bez problemu provest standardnim zpusobem, tj. normalne s vyostrenim.

Nyni podivame se na autorovu metodu. Nepodstatne casti textu jsou vynechany.

REFOVANI HLAVNI PLACHTY


Text na obrazku. Zajistete kladu. Ponechte kikinu v tahu, dotahnete topenantu. Nepovolujte preventyr nebo hlavni otez. Timto "prispendlite" kladu na jejim miste v prostoru.

Odstavec (The trouble starts when...)
Potize [pri vyostrovani] se zacnou, pokud je klada zajistena preventyrem a gena je vylozena do navetri pomoci vlastni tycky. Pokud je preventyr zavedeny tak, jak to delaji zkuseni namornici (windward: tj. do kokpitu s moznosti lehce ho ovladat), pak jeho povoleni pred vyostrenim je snadne. Problem dela gena. Vyostrite-li natolik, aby hlavni plachta mohla [v dusledku vsech ukonu] flatrovat, pak vitr prakticky s jistotou zafoukne do geny z opacne strany a ona lehne dozadu. Na co lehne, na to bude priserne tlacit, lod se pritom stane "neovladatelnou", coz je celkove nepripustne. (windward: to je rovnoznacne polozeni lode do driftu; "neovladatelna" je v uvozovkach, protoze je to mysleno nikoliv ve smyslu COLREG, ale ve smyslu toho, jak je lod neriditelna v dryftu pod plachtami; pokud gena lehne dozadu dostatecne prudce a nesikovne, je garantovane zlomeni jeji tycky o vanty; aby se tomu predeslo, je nutne onu tycku nebo spinakrovy pen spravne otaklovat, nikoliv jen tupe vystrcit ven do navetri). Srolovat genu je take reseni, ale komu by se do toho chtelo? Pokud je tycka otaklovana spravne (windward: tj. tak, aby se jeji konec nemohl hybat), pak [pred vyostrenim] lze povolit navetrnou otez geny a po kratkou chvili ji pridrzet na otezi zavetrne, to je ale pofiderni reseni. Zdaleka uspokojivejsim resenim bude zrevofat hlavni plachtu na zadni vitr.


Text na obrazku. Povolte vytah. S kladou, ktera je porad znehybnena v poloze na zadni vitr, povolujte vytah a zaroven tahejte predni refovaci lano dolu. Hlavni plachta se bude ohybat kolem vant [do zavetri smerem k pridi lode] a tim stizi stahovani hlavni dolu. (windward: hlavni bude se ohbyt nejen kolem salingu, ale o kolem vantu i do prostoru mezi vanty a steznem; pokud je to bezpecne ve slabem vetru, potud je to hrozi roztrzenim palchty anebo zlomenim spir ve vetru silnem)

Odstavec (It is true that...)
Popisovany postup funguje dobre u refovaciho systemu se dvema refovacimi lany - na prednim a na zadnim lemu hlavni plachty. Ne tak u systemu s jednim prubeznym refovacim lanem, neumoznujicim spravne ovladani zadniho konce refovaciho pruhu po celou dobu manevru.


Text na obrazku. Ovladani zadniho konce refovaciho pruhu. Opatrne ale silne tahejte dolu zadni refovaci lana (windward: mnozne cislo!) za roven s tim, jak klesa plachta. (windward: vynechano opakovani textu o systemu s prubeznym lanem)

Odstavec (If your system...)
Pokud refovací system neumoznuje udrzovat primereny tah na zadni konec refovaciho pruhu, pak vcelku nezbude nic jineho, nez manevr provadet s vyostrenim za cenu jiz znameho nepohodli. Pokud system kontrolu umoznuje budete prijemne prekvapeni. Nasleduje vysvetleni, jak to funguje o standardniho dvoulanoveho refovaciho systemu.


Text na obrazku. Snizte treni. Prvne dotahnete predni refovaci lano, potom zbytek zadniho. Jsou-li salingy odkloneny dozadu, treni snizite povolenim preventyru o nekolik stop a dotazenim hlavni oteze, aby klada byla opet zafixovana.

Odstavec (Don’t top up the boom...)
(windward: napsano dost sroubovane, prekladam podstatu veci) Nezvedejte vnejsi konec klady nahoru, rozhodne nepovolujte kiking, dotahnete topenantu, nepovolujte preventyr nebo hlavni otez. Klada je nyni zafixovana na beton proti jakomukoliv pohybu. Opatrne povolujte vytah zatim co tahate dolu predni refovaci lano. Nyni bude plachta se ohybat kolem vantu a salingu, coz znemozni dalsi tahani dolu. Pro napravu, opatrne ale silne tahejte zadni refovaci lano, dokud plachta nesjede dolu.

Obrazek 5. Je irelevantni.

Odstavec (Snug the tack down...)
Zcela dotahnete predni refovaci lano a potom dotocte navijakem zadni refovaci lano, aby spodni cast plachty se dostatecne vyplostila. (windward: vynechano opakovani textu z obrazku, ktery popisuje postup pro pripad, ze salingy jsou sklopeny dozadu)
-------------------------------------
Navod pro revovani rolovaci hlavni nekdy priste.

Hodne zdaru s refovanim na zadni vitr.

[err_]

DIky. No a neni tedy preci jen lepsi vyostrit? Ja jen nez jsem to precetl, tak bych mel uz jak sundanou pen, tak primotanou genu. Navic me ta prace s plachtou v takhle priznivych podminkach bavi ...

[kapo]

DIky. No a neni tedy preci jen lepsi vyostrit?

amen

[windward]

DIky. No a neni tedy preci jen lepsi vyostrit? Ja jen nez jsem to precetl, tak bych mel uz jak sundanou pen, tak primotanou genu.

Vubec neni zac. Autor state vypravi zcestne bludy. Jsem si jist, ze mistni uzivatele je ihned vychytaji levou zadni. A proc sundavat pen? Kdyz uz rolovat, tak i s tim kostetem. Min bude prace, ovsem lod pri tom ztrati riditelnost.

[Anonym]

.... coz, pochopitelne, neni zadne nove tajemstvi, a ani autor to tak nepodava, je to standardni a zcela bezny manevr.

Bravo!!!
to je za tři body

Přiznám se že nemám morál vše poctivě sledovat, od počátku mě to připadalo jako zbytečná diskuse. No ale stále jsem čekal že se dozvím, jakže mám tu hlavní plachtu na zadní vítr (v tahu) dostat dolů. No, asi jsem se nic nového nedozvěděl.

S klasickou hlavní plachtou bez Lazy Jacků jsem ještě neměl tu čest, snad jsem ji na moři ani nikdy neviděl, s nimi to je úplná blbost protože to musím mít plachtu přesně po větru a s refováním do stěžně při vypuštěném ráhnu při bočním kurzu lodě refuji běžně. Tak asi tak....
Jestli se nepletu, základem všech manévrů s hlavní plachtou je, aby nebyla v tahu. Ať toho dosáhnu jak toho dosáhnu.

[ivan20]

.... coz, pochopitelne, neni zadne nove tajemstvi, a ani autor to tak nepodava, je to standardni a zcela bezny manevr.

Bravo!!!
to je za tři body

Přiznám se že nemám morál vše poctivě sledovat, od počátku mě to připadalo jako zbytečná diskuse. No ale stále jsem čekal že se dozvím, jakže mám tu hlavní plachtu na zadní vítr (v tahu) dostat dolů. No, asi jsem se nic nového nedozvěděl.

B.
pokud nemáš morál poctivě sledovat diskusi, těžko se něco nového dozvíš.

Pokud se týká Lazy Jacků, spletl jsi vytahování a spouštění plachty, nahoru je problém, dolů ne. Hl. plachtu někdy tahám dolů pomocí refů a jde to, i když trochu ztuha. Vyzkoušej někdy, nesmí ale foukat 84 uzlíků.

[Anonym]

Promiň Ivane, ale nemyslím si že jsem něco spletl. Co jsem měl lodě s klasikou a katamarány to jsou všechny, vždy spiry přesahovaly zadní lem. A ty jak při cestě nahoru, tak dolů zachytávají za Lazy Jacky. To je pořád dolů, nahoru, stop, zpátky, můžeš .....

Ale o tom toto vlákno není. Kardinální otázka byla, jak (případně "že") jde refovat na zadní/zadoboční kurzy. Byl bys tak benevolentní a napsal mě co jiného jsem se měl dozvědět než to co je všem naprosto jasné a co tvrdím od začátku? Přiznám se že nevím všechno. V 84 uzlech umím, ale vypreparovat z této nekonečné diskuze to gró co by mě mělo obohatit se mě prostě nepodařilo. Díky

Jestli se nepletu, základem všech manévrů s hlavní plachtou je, aby nebyla v tahu. Ať toho dosáhnu jak toho dosáhnu.

[lynx]

Pokud se týká Lazy Jacků, spletl jsi vytahování a spouštění plachty, nahoru je problém, dolů ne.

Asi jsem výjimečně šikovný jachtař, ale při připlutí do Irska se mi stalo následující:
„Před vjezdem do zátoky jsem nastartoval a spustil plachty. Při tom jsem se dost vyřádil, protože jedna spíra se chytila za lazy jacka a nechtěla se pustit. Ke stěžni jsem šel nejméně osmkrát a taky jsem provětral plíce. Naštěstí to nikdo neslyšel.“
Mimochodem, stahovat plachtu jsem začal přídí přesně proti větru, ale loď se během práce trochu stočila.

[Omen]

Asi musím vzít v úvahu, že nejspíše patřím mezi ty pomaleji uvažující a že taky nemám morál číst vše poctivě zpátky, ale taky se nemůžu zbavit dojmu, že jsem se nedozvěděl, jak refovat na zadní (svižný) vítr.

Ale jinak díííky všem, kteří to svedou a snažili se při překladu vytěžit ten originální text, jak se dalo. Je ale otázka, jestli to navzdory nadpisu vůbec šlo.

[err_]

...
Pokud se týká Lazy Jacků, spletl jsi vytahování a spouštění plachty, nahoru je problém, dolů ne. Hl. plachtu někdy tahám dolů pomocí refů a jde to, i když trochu ztuha.
...

Ahoj,
ma stara hlavni plachta nebyla celospirova a spiry mela v takovych kapsach. Bylo to dost dobre usite a nepresahovalo vubec nic. Kapsy se ale casem trhaly a spiry obcas v marastu za flatrovani plachty vylitaly. Tam se mi nestavalo, ze bych zachytil o lazyjack.

Nova plachta, ktera ma spiry za suchym zipem je horsi. To ohnuti kolem spiry trochu vycuhuje, spira je delsi, plachta se neohne a tak trci dle spiry. A to se zachytava jak nahoru, tak dolu. Musis byt proti vetru, dost presne.

[lynx]

Pokusil jsem se projít Romanův text a mám dvě připomínky:
1) Pro refování klasické hlavní plachty (bez refovacích lan) je to zcela nepoužitelné, pokud nemáme cvičenou opici, která bude stahovat plachtu na konci ráhna. Konec je totiž spolehlivě zcela mimo palubu.
P.S. Což vlastně Tom C. sám píše – řečeno slovy Romanova překladu: „Pokud refovací system neumoznuje udrzovat primereny tah na zadni konec refovaciho pruhu, pak vcelku nezbude nic jineho, nez manevr provadet s vyostrenim za cenu jiz znameho nepohodli.“
P.P.S. Jen ta opice ho nenapadla.
2) U obrázku č. 2 se píše „... boom... stil pointing downwind“. Tedy ve smyslu „ráhno je zcela po větru“. Toho se dosáhne tím, že loď postavíme tak, že budeme mít téměř čistý bočák, mírně zepředu. To ale budeme v podstatě bokem na vlny. Sorry jako, ale v šestce nebo sedmičce Bft to nepovažuji za příliš zdravé.