hladké přistání

Různá témata kolem ovládání lodě a bezpečnosti plavby

Moderátoři: MARIS, vilma, Pepa

Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7510
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 153
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » úte říj 14, 2008 12:06 am

Baharis píše:Nevím co spolu máte s Denisem ;) , ale je několik věcí, které je dobré ctít.
Kormidlo funguje až tehdy, kdy je dostatečně obtékáno vodou. Pokud tedy zastavuji loď, dývám reverz, mám kormidlo rovně. Loď zastaví a začné couvat, stále mám kormidlo rovně!!! I když loď ustřelí. Teprve až mám "nějakou" rychlost, mohu velmi jemně hyhnout kormidlo do požadovaného směru. Já to sleduji na GPS a kormidlo začíná reagovat tak kolem 1knt. Do té doby jsou pohyby kormidla kontraproduktivní.

EDIT: Budu se muset naučit rychleji psát... :cry:

Halladin prešiel volne od prístávania námornej plachetnoce k pristávaniu s malou plachetkou, jeho atolom. Resp. k manévrom za pomoci motoru a kormidla zároveň. Je to síce mierne OT, ale len mierne.
Uživatelský avatar
dan
s/y Hannah
Příspěvky: 747
Registrován: ned úno 26, 2006 6:49 pm
Reputace: 2
Bydliště: Denia,Espana

Příspěvekod dan » úte říj 14, 2008 12:09 am

to B.:Asi trapas,vim,ale furt lepsi nez jim vracet dve naborene lode. :D .vzdycky se da v klidu prevazat. no myslim,ze jsme z tohohle vlakna vytezili co se dalo... ;)
Anonym
účet uživatele zrušen
Příspěvky: 8270
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 159

Příspěvekod Anonym » úte říj 14, 2008 12:27 am

jj. Proprali jsme jich pěkně, že nemají jednu nit suchou. A zase jsme nejlepší my. :D

Konec, balím, zhasínám. Už toho mám dnes dost. Teda včera...
Uživatelský avatar
bobes
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 998
Registrován: čtv kvě 10, 2007 2:00 am
Reputace: 6
Bydliště: Praha

Příspěvekod bobes » úte říj 14, 2008 8:52 am

halladin píše:Aha! :o
No, nezbude mi než toho Atola odtáhnout na jaře někam, kde se může motorovat, a natrénovat to.
Asi Dalešice.


S Atolem a přívěsným motorem se bude manévrovat o dost lépe, než s lodí s motorem zabudovaným. Jelikož sedíš hned u motoru můžeš si s ním kamkoliv hnout ( vlastně kormidluješ pomocí kormidla i motoru současně), tedy vliv stáčení lodě do strany úplně eliminuješ. Dále "motorem" ti to kormidluje i když loď stojí, na rozdíl od kormidla, které když to řeknu zjednodušeně funguje když "jedeš". Jde jen o to vše si vyzkoušet, hlavně z hlediska "potkání" točícího se propeleru s listem kormidla. Dále to chce mít spuštěnou ploutev.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2767
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 62

Příspěvekod windward » úte říj 14, 2008 9:52 am

Pratele,

toto vlakno je podle mne poucne prave v tom, ze zde zaznelo vice navrhu, jak provest manevr. Domnivam se, ze je zcela jasne, ze my zde nehodnotime lidi, jakoze ten je chytry a ten je blby, to nikoliv. My hodnotime manevr.

Pokud s nejakou posadkou se nalezam v pristavu, tak pri kazde prilezitosti po lidech vyzaduji, aby rozebirali a analyzovali cizi manevry, protoze ucit se na cichich chybach boli mene, nez platit za sve vlastni. :) Neni to o tom, ze bychom hodnotili osobu nejakeho skippera, ale o tom, dukladne odpozorovat cizi chybne a spravne kroky a timto posilnit vlastni teoretickou pripravu. A to je presne to, co zde delame, protoze prece chceme byt profesionaly, ze?. :)

Vyrobil jsem nejakou tu maluvku (ktere v duchu laskyplne rikam "krasne vypracovane a nazorne schema" :lol: ) Na maluvce jsou zobrazeny vsechny manevry, ktere by z meho hlediska pripadali v uvahu, pokud nebereme v potaz pouziti lan, pak by tech manebru mohlo byt i vice. Varianty A a B jsou pri podelnem vetru, varianty C a D jsou pri kolmem. Zobrazil jsem snad vse, co zde jiz zaznelo.

ObrázekObrázek

Zobrazovane manevry jsou ty, ktere bych za dane situace volil ja, protoze umoznuji prakticky kdykoliv manevr zastavit a zopakovat, s vyjimkou posledni faze varianty D. To vse, pokud lod umime ovladat a nedela nam problem ji tocit na miste v pripade prusvihu (coz jsou zaklady jskehokoliv vycviku).

Nyni si dovolim vas jeste chvilku otravovat a predlozit vam svoje myslenky ve smyslu toho, co vse zde ruzne zaznelo. Nebude to asi uplne po poradi, ale pokusim se reagovat na vse, co z meho hlediska reakci vyzaduje.

Na otazku, zda si umim predstavit, ze bych vratil lod charterove spolecnosti "zaparkovanou" pridi k molu, odpovidam, ze ano. Protoze cilem je vratit lod v naprostem poradku. Pokud nejakym manevrem nejsem si jisty, tak ho nikdy nebudu provadet. Nikdy.

Domnivam se, ze je jen malo mist, kam bych nejakou tu lod neumel zasunout. Moznost tohoto se limitne blizi nule. Nic mene stejne jako kazdy jiny Homo Sapiens, prvne jsem to neumel. Nez ale sebejistota prijde, je nanejvys rozumne se ridit vlastnimi schopnostmi. To znamena, ze pokud nejaky manevr se mi nezda, budu postupovat jednim ze dvou zpusobu.

1. Postavim lod tam, kam ji mohu postavit NEPOSKOZENOU A V KLIDU. Dale jdu za base-skipperem (to je ten clovek na mole) a vysvetlim mu, ze nejsem si jist, zda ten manevr udelam spravne. Vetsinou se base-skipper pousmeje, ale je rad, ze jednam rozumne a nesnazim se delat ramena. Vetsinou mu nedela problem, ze stojim jinde, nez on chce. Naopak! V takove situaci rozumny base-skipper rekne, ze to neni problem, ze lod pak preparkuje. Je nutne chapat, ze base-skipper parkuje za rok nesrovnatelne vice lodi, nez vetsina z nas, proto pro nej pripadne preparkovani nebude problem.

2. Postavim lod tak, jak bylo receno v predhcozim bode. Dale jdu za base-skipperem a pozadam ho o radu. Dohodnu s nim co presne chci udelat a jakou pomoc budu potrebovat. Tak napriklad v Mandoline, ale napriklad i v Bonifacio, je stala sluzba na nafukovacim clunu (v silnem vetru tuplem). Tento clun lod vzdy "nabodne" spravny smerem, pripadne zachyti lanem a pomuze se otocit ci zastavit. Az mam vse dohodnuto, jdu do toho a presne vyzaduji po posadce a po base-skipperovi dodrzeni stanoveneho postupu vcetne poradi podavanych lan.
-----------------------------------

Pro mne je axiom, je to pro mne jako Desatero, ze v marine manevruji CO NEJMENSI MOZNOU RYCHLOSTI, tj. takovou, aby lod sjistotou poslouchala za danych podminek. Ten, kdo tuto podminku nesplnuje, jednou na to tvrde doplati. Znam dva pripady, kdy v posledni fazi couvani k molu praskl tazno-tlacny bouden a motor zustal zarazen dozadu. Jednou se to stalo mne osobne, ale lod pri tom byla poskozena jen neznatelne prave proto, ze rychlost byla nejmensi mozna. Ten druhy pripad dopadl spatne. Lod mela rychlost vetsi a rozmasirovala si zad na kasi.

Prasknuti boudenu neni jediny problem, ktery muze nastat (je to vcelku pomerne hodne vzacne). Mne treba jiz trikrat se stalo, ze kvuli vlhkosti se samocinne zapnul autopilot a nechtel, potvora, vypnout. Proto ho take preventivne vypinam (ackoliv na to casto zapominam :lol: ).

Muze se proste stat nejaka chyba, muzu si ten manevr spatne odhadnout, muze nekdo z posadky spadnout do vody, muze nekdo se zacit rozjizdet primo mne do cesty. To vse se muze stat, proto nejmensi mozna rychlost - to je zaruka bezpecneho manevru.
------------------------------------------

Pro mne je Baharisovo vyjadreji o tom, ze mne cti, je nesmirne prijemne. Nezaslouzim si vsak takova vyjadreni. Dovolte mne zde proto povznest pomyslny salek dobreho cerveneho na znameni ucty ke vsem kolegum, kterym to patri spise. Dekuji vam za vase nazory a za ochotu podelit se vlastnimi zkusenostmi.

S uctou
windward
Uživatelský avatar
MiraR
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 36
Registrován: pát čer 13, 2008 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Prostějov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod MiraR » úte říj 14, 2008 10:34 am

Zdravím všechny diskutující,

malůvky, které nakreslil windward jsou sice pěkné, ale asi něco jiného je kreslit na papír a něco jiného je řešit konkrétní situaci. Situaci B, C, D by se asi dala řešit, tak jak je nakresleno, ale zrovna situaci A (asi bude nejvíc podobná klipu), bych spíš řešil opačně, tzn. že bych couvnul po větru a stáčel se zadem doleva, a příď spluje sama k vedlejší lodi. Tak jak je to nakresleno, tak nevím jak stáčet příd proti větru, ale počkám na další reakce zkušenějších ať se poučím.
Anonym
účet uživatele zrušen
Příspěvky: 8270
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 159

Příspěvekod Anonym » úte říj 14, 2008 10:36 am

Já si říkal, že jsi Ww tak dlouho připojený a nic nepíšeš. A ono to bylo náročné... :D :D :D

Máš pravdu, že na cizích chybách se nejlépe učí a jejich rozebíráním tuplem. I tvé namalované manévry celkem chápu a dokáži si je představit. Spolupráci při přistávání s base-skipperem mám také v duchu v záloze i když posádka to nikdy neví a doposud nebylo potřeba. Já tu zálohu mám vymyšlenou tak, že bych jej nalodil na čele mola, kde většinou postávají, a "dovolil" mu přistát. (Už tu včera jinde bylo psáno o nutnosti záložního řešení). Ten gumák jsem zažil v Santa Terese, kde i za naprostého bezvětří natláčel většinou neschopné frantíky a taliány až do boxu.

Trochu mě mrzí, že jsi ve své malůvce zapoměl na to, co považuji za nejsprávnější, co vidím u většiny lodí a co také učím "své" nováčky. Jak jsem už psal: do prostoru mezi moly už zacouvávat. Využít té minimální rychlosti pro ovladatelnost lodě (správně!) a plynule zacouvat zádí k molu. Jen snad, co ještě nebylo řečeno, podle směru a síly větru nenajíždět kolmo, ale s přídí až 45° proti větru. O tuto odchylku se postará vítr okamžitě po zastavení.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 9348
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 191
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Libor » úte říj 14, 2008 11:04 am

Pěkné a poučné, tak to má být :good:

Dotaz:

všichni vycházejí z klipu, tj. je místo z jedné strany více než pro jednu loď. I malůvky tomu odpovídají.

Ale není neobvyklé, či spíše je pravidlem, že máte místo jen na jednu loď. Nezažil jsem téměř jinou situaci.

Tato situace -s větrem nebo proti větru, to není až takový problém (alespoň pro některé).

Jak by pak vypadala taková situace s větrem z boku? To tu nezanělo a mělo by. To už je horší. Ozvlášť když je málo místa mezi moly. Tam už na 45° přídě proti větru není místo.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2767
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 62

Příspěvekod windward » úte říj 14, 2008 11:20 am

Baharisi, kamarade,

ja jsem na tento manevr nezapomnel. Na sve blbe maluvce jsem uvedl jen ty manevry, ke kterym bych se osobne priklanel za podminek, jak to vidime na videu.

Da se to urcite udelat i tak, jak je to znazorneno na tvem vznesenem platne. Pochybuji vsak, ze by to kolegove z videa zvladli. Jak je videt, jsou asi zacatecnici, pro ktere hlavnim problemem by v tomto pripade byla banalni setrvacnost. Museli by se pocitat s nasledujicim.

Na tvem vykrese v bode 3 plavidlo zahajuje levou cirkulaci pri dozadnem pohybu. Znamena to, ze prid bude vynasena doprava, a o to rychleji, o co vetsi bude rychlost plavidla.

V bode 6 prid bude vynasena doprava jeste vice, protoze se do ni zleva zacne opirat vitr. Tj. ucinek odstedive sily na prid plavidla a ucinek vetru maji stejny smer. Domnivam se, ze by to zacatecnik nemusel rozchodit ve zdravi. :lol:

Ja bych tento manevr neprovadel proto, abych se s tou odstredivou silou nemusel prat. Takovy jsem posera a mam rad pohodlny zivot. :lol:
Uživatelský avatar
simon
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 722
Registrován: čtv srp 30, 2007 2:00 am
Reputace: 1
Bydliště: Dolni Kounice

Příspěvekod simon » úte říj 14, 2008 11:22 am

halladin píše:Aha! :o
No, nezbude mi než toho Atola odtáhnout na jaře někam, kde se může motorovat, a natrénovat to.
Asi Dalešice.


motoruj klidne na mlynech
Uživatelský avatar
Milos
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 670
Registrován: pát zář 14, 2007 2:00 am
Reputace: 6
Bydliště: Bratislava

zanášanie vplyvom rotácie propelleru

Příspěvekod Milos » úte říj 14, 2008 11:31 am

Že rotácia propeleru pôsobí aj v smere kolmom na os je z praxe zrejmé. Avšak prečo je to tak? :?

Našiel som niekde vysvetlenie, že je to rozdielnou "hustotou" vody - lopatky zaberajúce hlbšie pôsobia v (údajne) hustejšom prostredí silnejšie ako keď sa v opačnom smere vracajú po hornom polkruhu trajektórie. Samozrejme, predpokladáme úplnné zanorenie vrtule.
Avšak voda je prakticky nestlačiteľná, takže zdôvodnenie rozdielnou hustotou je IMHO neobhájiteľné.

Podľa mňa, ide o rozdielny odpor trenia prúdov vody od lopatiek vrtule v hornej časti (nad prúdom je vzduch = menšie trenie, menší odpor prostredia, menšia sila) a dolnej časti (voda zo všetkých strán = väčšie trenie). Keďže lopatky sú šikmé, smer prúdu vody od nich je tiež zošikmený, preto vzniká bočná sila stáčajúca zadok lode.

Najviac sa prejaví pri rozbiehaní stojacej lode, hlavne dozadu - kormidlo vtedy neobteká vrtulový prúd a pri nízkej rýchlosti rozbiehajúcej sa lode je kormidlo neúčinné. Bočný znos vtedy ešte nie je možné korigovať a treba s ním jednoducho pri manévrovaní počítať. Samozrejme, uvedené platí ak má loď jednu pevnú hriadeľ s jednoduchou vrtulou a riadi sa kormidlom.

Táto úvaha súvisí síce iba okrajovo s témou, ale ... ak vopred poznáme všetky fyzikálne zákonitosti ovplyvňujúce náš zamýšľaný manéver, dokážeme ho zaise lepšie prakticky zvládnuť. Aspoň u mňa to je tak. Aj tak sorry za mierny OT ... :oops:
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2767
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 62

Příspěvekod windward » úte říj 14, 2008 12:02 pm

MiraR píše:...malůvky, které nakreslil windward ... ale zrovna situaci A (asi bude nejvíc podobná klipu), ...Tak jak je to nakresleno, tak nevím jak stáčet příd proti větru...


Miro,

dekuji za zajimavou otazku. Mas naprostou pravdu v tom, ze kreslit a resit na miste - to jsou dve rozdilne veci. Moje maluvky nejsou urceny k tomu podat vycerpavajici vysvetleni manevru. Ani jsem to nemel za cil. Je to znazorneni toho, jak by bylo mozne postupovat z meho hlediska nejjednodussi cestou za podminek, jako na videu.

Dovolim si oponovat tobe v tom, ze zobrazeny manevr A je ten, co vidime na videu. Ani nahodou, protoze prave uvedeny manevr A situaci, kterou vidime na videu, zcela vylucuje. Naprosto.
Protoze je zde hodne zacatecniku, bude asi nutne abych ten manevr A, ktery patri k naprostym zakladum vycviku, osvetlil.

Obrázek
Obrázek

1. Plavidlo zahajuje manevr a vjizdi do ulicky
2. plavidlo zahajuje dozadny pohyb
3. plavidlo zahajuje pravou cirkulaci na dozadnem pohybu
4. plavidlo se zastavuje kolmo na molo a leha pravobokem na vedlejsi lod

Tento manevr je jednoduchy, jak facka, a ma jednu obrovskou vyhodu oproti ostatnim manevrum, ktere by zde v uvahu pripadali. Je to primo kouzlo tohoto manevru. V bode 3 je zahajena prava cirkulace pri dozadnem pohybu. To znamena, ze prid bude vynasena doleva. Mezi bodem 3 a 4 je mala cerna tupka, ktera ma obrovsky vyznam, je to misto, kde cirkulaci muzeme povazovat za ustalenou, tj. odstrediva sila, ktera vynasi prid je jiz vice-mene konstantni. Pokud mame spravnou rychlost dozadneho pohybu (je dano otackami hridele) a spravnou rychlost rotace (je dano uhlem polozeni kormidla), tak tlak vetru, ktery tlaci prid doprava, zastavi rotaci plavidla presne tak, aby bylo mozne kolmo zajet a zastavit lod v bode 4.

Kouzlo spociva v tom, ze ani neni nutne nejak slozite o tomto manevru uvazovat. Pokud foka nejaky vitr a chceme proti nemu couvat (bod 2), pak je to presne takova rychlost, pri ktere rotace pride bude zastavena prave foukajicim vetrem.

Navic tento manevr zcela odpovida podmince, ze musime mit moznost manevr kdykoliv zastavit a zopakovat. kdykoliv mezi body 1 a 3 lze zastavit a udrzovat lod na miste. Mezi body 3 a 4 je mozne prakticky kdykoliv prerusit manevr a vyjet zpet do bodu 2 (jako treba kdyz cirkulace dle bodu 3 byla zahajena prilis brzi anebo prilis pozde, tj. nemuzeme trefit do diry).

Tento manevr je jednoduchy do rychlosti vetru tak kolem 40 knt. Pri vyssich rychlostech vetru mohou nastavat problemy s tim zastavit lod kdykoliv se to chce. Ale toto uz je otazkou cire praxe. Pujcit si lod a cvicit, cvicit, cvicit.

S uctou
windward
Anonym
účet uživatele zrušen
Příspěvky: 8270
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 159

Příspěvekod Anonym » úte říj 14, 2008 12:17 pm

:D :D :D Paráda, diskutujeme...

Libore, já si myslí, že právě nakreslená situace je nejhorší. Když fouká kolmo na konečné postavení lodě u mola. Tam jde o to, že při zastavení (už zastavování), je příď fofrem brána větrem a nestihá se uvázat muring. Dá se samozřejmě uvázat zadní návětrné lano a chodem (dosti silným) vpřed si špicu natáhnout proti větru. Ale jde o vteřiny. To nastavené přídě proti větru je opravdu nezbytně nutné, pokud to má trochu vypadat a pokud se posádka nemá dřít s lany.
A situace kdy je molo volné, je úplným vrcholem nepříznivých podmínek. Protože pokud mám místo na 1-2 lodě, trefím se tam a opřu se fendrama o tu závětrnou. Návětrná mě zase kryje proti tomu nejhoršímu. Ale na volném mole se nemáš za co schovat, o co opřít.

Ono to je Windwarde ale také tak, že některé lodě točí doleva, jiné doprava. Jsem tupý, tak si nejsem schopen zapamatovat které kam. Ale celkem rychle se to dá zjistit a pak si to celou plavbu pamatuji a využívám toho. Třeba si pamatuji, že Oceanis táhla doleva. Nebo Bavaria doprava. Ale nejmarkantnější to je při změně chodu vpřed-vzad, nebo při rozjezdu. Jak už to pluje, jakmile je trup a kormidlo obtékané, tak už to podle mě není tak hrozné. Právě proto neradím dělat tyhle manévry mezi molama, anýbržto venku na dálnici.
A zásadně nedovoluji nováčkům stoupat si za kormidelní kolo z druhé strany!!!

Teď si ještě čtu tvůj poslední příspěvek. Neříkám, že nemá logiku. Ale vychází z předpokladu jednoho směru rotace hřídele. A jak jsem psal, může být i opačný. Navíc vzdálenost mezi muringovými lany bývá i dost menší než v Sukošanu. No, nevím. Mě to couvání zvenku stejně připadá nejlepší... :)
Uživatelský avatar
pecho
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 633
Registrován: pon zář 03, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: hradecko

mooringy

Příspěvekod pecho » úte říj 14, 2008 12:37 pm

Souhlasím s Windwardem i s Baharisem, taky nejradši bych najížděl z venku a nejlepší by bylo mět stání hned na kraji, ale...
Couvací manévry zvládnu někdy s menšími a někdy s většími problémy, záleží co funí, ale mám problémy mezi těmi moorigny občas vykličkovat když mě to někam driftuje a těch mooringů se bojím jak čert kříže, kvůli namotání, jak mě to kdysi učili a strašili tím (dobře dělali). Takže mooringy a kam mě to snáší a případně manévry opakovat a opakovat. Zdraví Pecho
Uživatelský avatar
jirkaM
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 558
Registrován: stř črc 25, 2007 2:00 am
Reputace: 3

Příspěvekod jirkaM » úte říj 14, 2008 1:07 pm

Prikladam se do diskuse. Kdysi me Karel Elias ucil si pri couvani klidne stoupnout na druhou stranu kormidla a priznam se, ze to delam ty roky porad. Orientace je mnohem lepsi, nikdy jsem nemel potize s pristupem k plynu. Mozna to nevypada tak efektne, ale je to ucelne. Proste mi to vyhovuje.
Jinak v danem pripade bych zvolil spise winwarduv postup, ale zalezelo by na sile vetru a blizkosti pevniny, ci mola pred pridi v momente zastaveni. Stejne tak na sirce bazenu, pokud by byl uzsi a hodne mooringu, zvolil bych postup Baharise.
Anonym
účet uživatele zrušen
Příspěvky: 8270
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 159

Příspěvekod Anonym » úte říj 14, 2008 1:22 pm

Dovolím si ještě jednu malůvku. Když přistoupím na vhodnost či prostou potřebu najet do úzkého prostoru přídí a pak couvat, je dobré se na ni podívat.

Vycházím z toho, že už vím, kam mě záď při změně pohybu ustřelí. Důležité je nebát se zajet dostatečně daleko za místo kam chci couvat, abych měl čas a jistotu získání kontroly nad pohybem lodi. Zde uvažuji, že záď ustřelí doprava. Zajíždím co nejvíce to jde po levé straně kanálu a v okamžiku kdy chci začít couvat, stočím loď mírně doprava, tak aby příď při zastavení pokud možno zůstala na středu kanálu. Kormidlo rovně, zpětný chod a čekám. Dost dlouho. Ustřelením zádě se loď dostane do osy kanálu, na jeho střed a pomalu se začne rozjíždět. Stále čekám. Až .... Ale to jsem už asi psal výše.

Nutno podotknout, že při svém častém střídání lodí jsem se setkal s naprosto odlišnými vlastnostmi, kdy někdy je vybočování naprosto neznatelné a někdy je to přímo hrozné. Je potřeba si loď vždy ošahat.
ObrázekObrázek
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2767
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 62

Příspěvekod windward » úte říj 14, 2008 1:28 pm

Baharisi!

Jiz vic krat jsem zduraznoval, ze to, co mi na tve osobe imponuje, je zivotni moudrost. Nesmirne rad ctu tvoje prispevky a musim uznat, ze v naproste vetsine pripadu s tvymi nazory se ztotoznuji. Stejne tak v dane diskuzi.

Nelze nesouhalsit s tvym nazorem, ze faktoru, ktere by mohli ovlivnit manevr, je vice. Vcetne vsech tech rotaci hridele, mooringu pod hladinou, vetru atd. A cim slozitejsi podminky, tim vice bude pripadne rozhodovani ovlivnovano osobnimi preferencemi.

Manevr A dle vykresu propaguji usilovne proto, ze je nesmirne krasny. Urcite zalezi na tom, jak poznamenavas, kam se toci hridel a jak lod na to reaguje pri zmenach smeru pohybu. Vychazejme z predpokladu, ze tento manevr s danou lodi muzeme udelat a jsme si jisti, ze ona to umozni. Presne tak jsem to myslel, a urcite to tak myslel kazdy, kdo zde prispival. :)

Protoze tento manevr mam obzvlast v oblibe a pouzivam ho prakticky vzdy, kdy mi to podminky umoznuji, vim, ze on neni citlivy na hridel. Myslim, ze bych rad jeste k te hrideli rekl par slov. Popravde receno za cely zivot jsem potkal jen tri lodi, ktere mely bocni reakci sroubu tak markantni, ze to zasahovalo do manevru vyznamnou mirou:

- Roberta I od Brezze
- Philine od Brezze
- jedna z B36 (jmeno si nepamatuji) od Ecosu v Zadaru

Rozjisdet tyto tri dozadu - to bylo, Panecku, utrpeni! A na dozadnem pohybu na jednu stranu, potvory, temer vubec nezatacely. U vsech ostatnich na kterych jsem se kdykoliv vozil, to nikdy nebylo takove, aby bylo nutne se s timto nejak specialne pocitat, anebo, ze by se to nedalo trochu dokorigovat behem manevru.

U uvedeneho manevru A je uplne jedno, kam se toci hridel. Je jasne, ze v jednom pripade cirkulace musi byt zahajena o kousek drive, ve druhem o kousek pozdeji, ale porad ta lod do cirkulace pujde s jistotou a bez problemu. Navic rychlost rotace se da jeste po ceste dokorigovat (i zvysit, i snizit), ale to uz bychom zabredali moc hluboko. :)

Avsak, pokud se vratime k tomu videu, tak uprimne rikam, ze pokud bych byl na miste posadky te lodi jako novacek a nemel jistotu, ze to dojedu spravne, tak bych nevolil ani tvuj manevr zvenci, ani muj zevnitr, ale zajel bych tam pridi k molu.

Baharis píše:A zásadně nedovoluji nováčkům stoupat si za kormidelní kolo z druhé strany!!!
S cimz se bezvyhrad ztotoznuji

a zustavam s veskerou uctou. :)
windward
Uživatelský avatar
MiraR
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 36
Registrován: pát čer 13, 2008 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Prostějov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod MiraR » úte říj 14, 2008 1:39 pm

windward píše:
MiraR píše:...malůvky, které nakreslil windward ... ale zrovna situaci A (asi bude nejvíc podobná klipu), ...Tak jak je to nakresleno, tak nevím jak stáčet příd proti větru...


Miro,

dekuji za zajimavou otazku. Mas naprostou pravdu v tom, ze kreslit a resit na miste - to jsou dve rozdilne veci. Moje maluvky nejsou urceny k tomu podat vycerpavajici vysvetleni manevru. Ani jsem to nemel za cil. Je to znazorneni toho, jak by bylo mozne postupovat z meho hlediska nejjednodussi cestou za podminek, jako na videu.

Dovolim si oponovat tobe v tom, ze zobrazeny manevr A je ten, co vidime na videu. Ani nahodou, protoze prave uvedeny manevr A situaci, kterou vidime na videu, zcela vylucuje. Naprosto.
Protoze je zde hodne zacatecniku, bude asi nutne abych ten manevr A, ktery patri k naprostym zakladum vycviku, osvetlil.

Obrázek
Obrázek

1. Plavidlo zahajuje manevr a vjizdi do ulicky
2. plavidlo zahajuje dozadny pohyb
3. plavidlo zahajuje pravou cirkulaci na dozadnem pohybu
4. plavidlo se zastavuje kolmo na molo a leha pravobokem na vedlejsi lod

Tento manevr je jednoduchy, jak facka, a ma jednu obrovskou vyhodu oproti ostatnim manevrum, ktere by zde v uvahu pripadali. Je to primo kouzlo tohoto manevru. V bode 3 je zahajena prava cirkulace pri dozadnem pohybu. To znamena, ze prid bude vynasena doleva. Mezi bodem 3 a 4 je mala cerna tupka, ktera ma obrovsky vyznam, je to misto, kde cirkulaci muzeme povazovat za ustalenou, tj. odstrediva sila, ktera vynasi prid je jiz vice-mene konstantni. Pokud mame spravnou rychlost dozadneho pohybu (je dano otackami hridele) a spravnou rychlost rotace (je dano uhlem polozeni kormidla), tak tlak vetru, ktery tlaci prid doprava, zastavi rotaci plavidla presne tak, aby bylo mozne kolmo zajet a zastavit lod v bode 4.

Kouzlo spociva v tom, ze ani neni nutne nejak slozite o tomto manevru uvazovat. Pokud foka nejaky vitr a chceme proti nemu couvat (bod 2), pak je to presne takova rychlost, pri ktere rotace pride bude zastavena prave foukajicim vetrem.

Navic tento manevr zcela odpovida podmince, ze musime mit moznost manevr kdykoliv zastavit a zopakovat. kdykoliv mezi body 1 a 3 lze zastavit a udrzovat lod na miste. Mezi body 3 a 4 je mozne prakticky kdykoliv prerusit manevr a vyjet zpet do bodu 2 (jako treba kdyz cirkulace dle bodu 3 byla zahajena prilis brzi anebo prilis pozde, tj. nemuzeme trefit do diry).

Tento manevr je jednoduchy do rychlosti vetru tak kolem 40 knt. Pri vyssich rychlostech vetru mohou nastavat problemy s tim zastavit lod kdykoliv se to chce. Ale toto uz je otazkou cire praxe. Pujcit si lod a cvicit, cvicit, cvicit.

S uctou
windward


Díky za vyčerpávající vysvětlení. Situaci co byla na klipu jsem si sám vyzkoušel 26.9. cca 20.15, Sukošan, kdy foukal docela silný SV vítr. Zvolil jsem způsob couvání do uličky a pak se stočit zádí k molu, kdy jsme se opřeli o závětrnou loď a přes menší komplikace vše vyšlo ok. To se nedá říct o posádce která dojela zhruba ve 23 hod, lod Bavaria 42. Do uličky couval asi na 7x. Pak se mu podařilo couvnout mezi mola, ale vítr ho snesl na už stojící lodě(mezi loděma bylo pouze 1 místo). Nějakým způsobem se teda odrazili od těch lodí(od těch kotev co trčí na přídi) a vyplul zase na "dálnici", nakonec se mu podařilo couvnout mezi jiné mola, kde přistával vedle nás. Úplně ta stejná situace jako na klipu-vzalo mu to příď přímo na nás, ale nakonec k výraznějšímu kontaktu naštěstí nedošlo(museli jsme ho udržet od sebe rukama-nohama jak se dalo). Asi pak pochopil na co má vpředu příčný motor a loď si srovnal a vázali mooring.
Ještě jsme pak do noci seděli a celou situaci rozebírali, co jak a kde, proto mě diskuze na toto téma zajímá, ale přece jenom je něco jiného si to nakreslit a něco jiného zažít.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2767
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 62

Příspěvekod windward » úte říj 14, 2008 1:47 pm

Baharisi, kamarade,

my to dnes produkujeme pomerne mohutne! :lol: Tomu rikam autorsky zapal. :lol: :lol: :lol:

Nase prispevky se objevuji prakticky ve stejnou chvili. Svuj posledni jsem zverejnil chvilku po tvem, ve kterem jsi onen manevr presne rozpitval zkusenou rukou. Nic zasadniho v teto chvili jiz pridat nemohu.

Pratele, uz to tady vypada pomalu, jako nejaka enciklopedie. :)
Uživatelský avatar
pecho
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 633
Registrován: pon zář 03, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: hradecko

couvání azatáčení

Příspěvekod pecho » úte říj 14, 2008 2:24 pm

Jo tak to jste mi připomněli couvání s Vektorem 401 na Sukošanu, při couvání se mu nechtělo zatáčet moc doleva, takže to byly manévry jako fík, ještě že nám pomohla posádka sousední lodě, která připlula chvíli před náma. Zdraví Pecho
Uživatelský avatar
gyro
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 13
Registrován: úte kvě 12, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod gyro » pon kvě 18, 2009 5:32 pm

Aj ked tento thread je uz dost stary, pripojim odkaz na jednu online skolu jachtingu,
kde je k dispozicii niekolko kurzov. Pre manevrovanie v marine sa velmi hodi tento jeden:
http://www.nauticed.org/courses/view/ma ... nder-power
v ktorom je vysvetleny okrem inych veci aj efekt chodenia vrtule (tzv. propeler walk, vyrazny najma pri sikmom hriadeli).

Vo volne pristupnom blogu ku kurzu, ktory je tu:
http://www.nauticed.org/blog/?cat=21
su diskutovane najvhodnejsie manevre pre kotvenie/vyplavanie z mariny.

A v celej lekcii je niekolko krat vyrazne zdoraznene to, aby sa manevre zacinali a velkrat aj
prevadzali KORMOU K VETRU, kedy je lod stabilna a neodfukuje jej provu.
Podla tychto materialov by bol pre danu situaciu najvhodnejsi manever A od windwarda, ktory by som prevadzal aj ja.

Pri cuvani od zaciatku kanala by sa pri otoceni lode (na obrazku od Baharisa moment c.7) tesne
pred kotevnym miestom "odisla" prova od vetra a narazila do zaveternej lode podobne ako na tom videu.

Dobre je vyskusat si taketo veci niekde mimo mariny, napr. na rezervnu kotvu uviazat fender, a predstavit si,
ze je to prova vedlajsej lode, a prist tam najprv cuvanim po vetre (vtedy ma odfukne na miesto zaveternej lode)
a potom cuvanim proti vetru (manever A od windwarda), kedy mam podstatne lepsiu kontrolu nad lodou.
doktorq10
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 87
Registrován: stř úno 20, 2008 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod doktorq10 » úte kvě 19, 2009 12:37 am

Tak jsem se prokousal jakž takž všemi příspěvky a mám
na winwarda pár otázek ... (jen mám takové tušení, že v tuto dobu
bude nejspíš na příjemných jadranských vlnečkách ...)

Snažím se coby naprostý začátečníkna tomto fóru pochytit co nejvíc rad a informací právě ohledně manévrů v marínách a přístavech ... ne vždy však všemu rozumím, tak se ptám:

1. Napsal jsi ... praskl tazno-tlacny bouden a motor zustal zarazen dozadu (zařazen nebo zaražen?)
můžeš blíž tuto událost popsat? dík ...

2. Napsal jsi ... mam na mysli toho experta, co s tvari mudrce podava mooring, kdyz ono fouka od mola ...
proč je to špatně? Příď přece musím přivázat na můring v každém případě, nebo ne?

3. z nejednoho zde uvedeného přípsěvku vyplývá, že je dobrý hned na začátku plavby, tedy po přebrání jachty a nalodění, si zjistit, jak se loď chová při couvání s kormidlem narovno ...
... mám k tomu otázku ... kde a jak je nejvhodnější takový test udělat?
doktorq10
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 87
Registrován: stř úno 20, 2008 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod doktorq10 » úte kvě 19, 2009 1:26 am

Ahoj gyro! Dík za TVůj příspěvek, nějak jsem toto diskuzní vlákno úplně přehlídnul.
A myslím, že rozhodně stojí za to, ho znovu oživit, je to snad nikdy nekončící téma ...

Přidám ještě jeden odkaz, na inetovou školu jachtingu ... ;)

http://www.sailingusa.info/rules_of_roa ... froad.html

kde se tématu tohoto vlákna týká odkaz Anchors-Docking ...

A v dalším odkazu jsou pak k dispozici animace a videa

http://www.cruising.sailingcourse.com/d ... ring_lines
Uživatelský avatar
Ante
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 267
Registrován: pon led 21, 2008 1:00 am
Reputace: 1
Bydliště: Praha

Příspěvekod Ante » úte kvě 19, 2009 8:50 am

doktorq10 píše:Tak jsem se prokousal jakž takž všemi příspěvky a mám
na winwarda pár otázek ... (jen mám takové tušení, že v tuto dobu
bude nejspíš na příjemných jadranských vlnečkách ...)

Snažím se coby naprostý začátečníkna tomto fóru pochytit co nejvíc rad a informací právě ohledně manévrů v marínách a přístavech ... ne vždy však všemu rozumím, tak se ptám:

1. Napsal jsi ... praskl tazno-tlacny bouden a motor zustal zarazen dozadu (zařazen nebo zaražen?)
můžeš blíž tuto událost popsat? dík ...

2. Napsal jsi ... mam na mysli toho experta, co s tvari mudrce podava mooring, kdyz ono fouka od mola ...
proč je to špatně? Příď přece musím přivázat na můring v každém případě, nebo ne?

3. z nejednoho zde uvedeného přípsěvku vyplývá, že je dobrý hned na začátku plavby, tedy po přebrání jachty a nalodění, si zjistit, jak se loď chová při couvání s kormidlem narovno ...
... mám k tomu otázku ... kde a jak je nejvhodnější takový test udělat?



Asi ostatní ještě spí, zkusím tedy odpovědět
1) při couvání k molu prasklo lanko (bowden) od páky na ovládání motoru a zůstal zařazen zpětný chod.
pokud couváš s hodně přidaným plynem tak lod asi dost ošlivě práskne zádí do mola, když couváš na minimální rychlosti máš šanci loď udržet proti motoru ( nohama, vložit fendr když je po ruce a pod.)

2) fouká-li od mola je třeba nejdřív vyvázat záď aby tě to nevyfouklo zase ven muring dáš až pak.

3) na volném místě ( třeba kousek od mariny) kde nikoho ani sebe neohrožuješ manevry.

Případné korekce odpovědí vítám bo učit se stále je třeba.

Ante
Uživatelský avatar
gyro
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 13
Registrován: úte kvě 12, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod gyro » úte kvě 19, 2009 8:59 am

doktorq10: skusim zodpovedat tie 2 otazky

Ad 2: ked fuka od mola, mooring nadvazujes ako posledny, lebo ho vlastne nepotrebujes,
provu ti vietor drzi prec od mola, potrebujes najprv naviazat na molo kormu lode (stern lines)

Ad 3: o par tyzdnov budem mat velku Bavarku (moja 1. kapitanska plavba), a v 1. den plavby
v nejakej prazdnej zatoke planujem hodit bojku a vyskusat si zopar manevrovat, aby som ziskal
cit pre lod. Ten efekt vrtule na modernych lodiach nie je taky silny, nedavno sme sa pekne pohrali
s Dufourkou 385 okolo prazdnych boji pri Iloviku. Skusali sme dopredne osmicky okolo 2 boji s roznymi
otackami motora (800 vs 2500), osmicky zadnym chodom s roznymi otackami, zacuvanie okolo boje
akoby na miesto v marine pri roznych smeroch vetra a pod.

Vzdy je pred ostrym kotvenim dobre vediet, co ta lod dokaze a ake moze mat zradne spravanie, napr. pri cuvani a pod.

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host