Manévrovatelnost velkých námořních plavidel - teorie a praxe

[AdsBot [Google]]

Souhlásím se STANDING ORDERS (č. denní rozkazy kapitána - užívané ve velké námořní plavbě) s tím, že ani ve velké námořní plavbě neplatí přiblížení lodi na 2 námořní míle. Jako nebezpečné přiblížení se používá vzdálenost pod 6 káblů. 1111,2 m, ale to opravdu u velkých lodí, kdy už je potřeba něco podniknout. S tím, že zástupci kapitána jsou 3 důstojníci. Řekněme, že na jachtě 100% souhlasím s jedním, který bude ve službě když skipper spí, ale bude dodržovat SO. Ale vyhýbání se si řídí sám. Někde uprostřed je pravda:o) First Mate neexistuje - použijme Chief Mate, Second Mate, Third Mate, Cadet, Bosun, Abled body, Ordinary seaman, Deckhand; Celou parádu nadzoruje Master (Captain)

Bezpečnost především )

[david]

Souhlásím se STANDING ORDERS (č. denní rozkazy kapitána - užívané ve velké námořní plavbě) s tím, že ani ve velké námořní plavbě neplatí přiblížení lodi na 2 námořní míle. Jako nebezpečné přiblížení se používá vzdálenost pod 6 káblů. 1111,2 m, ale to opravdu u velkých lodí, kdy už je potřeba něco podniknout. S tím, že zástupci kapitána jsou 3 důstojníci. Řekněme, že na jachtě 100% souhlasím s jedním, který bude ve službě když skipper spí, ale bude dodržovat SO. Ale vyhýbání se si řídí sám. Někde uprostřed je pravda:o) First Mate neexistuje - použijme Chief Mate, Second Mate, Third Mate, Cadet, Bosun, Abled body, Ordinary seaman, Deckhand; Celou parádu nadzoruje Master (Captain)

Bezpečnost především )

teda nevím, ale Colreg říká, že pokud se nemění náměr, je situace nebepečná vždycky. Na 6 káblů parník, natož tanker, neubrzdí na svatej Poseidon.To už jen 3-6 minut čekaj, kam to do sebe vrazej.

[AdsBot [Google]]

Postup manévrování je jasný, na prvním místě je výrazná změna kurzu, což na 6 káblů jde udělat u lodí větších 200m bez problému poloměr cirkulace mají dle typu lodi kolem 500m. Těch 6 káblů je opravdu last chance - nezachází se do takových extrémů, je to nebezpečné. Na druhém místě je až manévrování rychlostí. Něco brzdit nemá cenu, loď kolem 25000-80000t nejde ubrzdit ani na 5 NM. Rychlostí si jen tak můžeš pomoci a tím se vyhnout složitější navigační situaci (předejít jí)= nechat někoho projet "před přídí" (v dost. vzdál.) a tím se mu nemuset později vyhýbat. To jen k manévrování s lodí. Na loďkách typu jachty je to zcela jiné, proto souhlasím se Stand.Ords., které by měl dodržovat i Chief mate (zástupce skippera), v době kdy skipper spí. S tou úpravou o vzdálenosti okolních lodí. Myslím, že pokud má skipper na palubě zástupce, tak mu musí natolik důvěřovat, že zvládá COLREG a dokáže situace v duchu mezinárodního práva o námořních cestách řešit a výklad COLREGu mu nedělá potíže. Nikdy žádný důstojník při standardním míjení se lodí nevolá kapitána na můstek, tudíž v Logu kapitána není napsaný žádný rozkaz o přivolání kapitána v případě přiblížení se lodi na 2 NM. Tento rozkaz zastupuje kapitánovo nařízení, že pokud vystoupí jakákoliv situace, kdy by měl důstojník jen minimální nejistotu s rozhodnutím se jak manévrovat nebo jak se v dané situaci zachovat, tak je povinen okamžitě zavolat a kapitána na můstek lodi, který rozhodne o řešení situace. Což mi připadá optimální. Hlásit loď na 2NM by možná mělo význam v nějakém válečném konfliktu. Celé Stand.Ords. bych ovšem řadil do praxe při přeplavbách. Rozhodně ne např. v Chorvatsku při dovolené nebo jakékoliv plavbě, kde se v noci stojí u mola, v maríně nebo třeba na bóji. Tam si myslím, že by skipper přes den spát neměl, jelikož nemusí, když se večer u stolu hlídá. Navíc konkrétně Chorvatsko je plavebně dost specifické, velké množství lodí pod 2NM, úžiny mezi ostrovy, kde je potřeba dát každé větší lodi přednost (např. jadrolinija, konvenční plavidla pilotované do větších přístavů Split, Zadar atd.), takže mít na sebe loď, tak bych určitě přes den nechrněl.

SAFETY FIRST

[AdsBot [Google]]

jen bych ještě doplnil, že COLREG říká: "pokud se náměr nemění, nebo se mění jen málo" jde o situace nebezpečnou, kdy lodě plují na srážku. Na což se často v jachtařských kruzích zapomíná - i když se náměr mění může být situace nebezpečná - jde o správné vyhodnocení dvou parametrů. Přibližování se lodí k sobě a změna náměru. Pokud se lodě k sobě přibližují výrazně, musí i náměr se výrazně měnit. Pokud se lodě přibližují k sobě pozvolna, stačí menší změny náměru.

SAFETY FIRST - NO SMOKING

[david]

Postup manévrování je jasný, na prvním místě je výrazná změna kurzu, což na 6 káblů jde udělat u lodí větších 200m bez problému poloměr cirkulace mají dle typu lodi kolem 500m. .

SAFETY FIRST

chceš říct, že čím větší loď, tím menší poloměr zatáčení? jinak se mi dost zásadně nezdá, že by loďka přes 2OO m délky, v rychlosti třeba l8 - 25 uzlíků zatočila na poloměru 5OO metrů. To by nejspíš přesypal náklad, pasažárům vylil chlast a hodil parník na boudu.

zbytek připomínky ani radši nekomentuju

[Milos]

... jinak se mi dost zásadně nezdá, že by loďka přes 2OO m délky, v rychlosti třeba l8 - 25 uzlíků zatočila na poloměru 5OO metrů. To by nejspíš přesypal náklad, pasažárům vylil chlast a hodil parník na boudu.

Myslím že odstredivá sila pôsobiaca na náklad, pasažiera či jeho chlast nemá nič spoločné s veľkosťou, dĺžkou či hmotnosťou dopravného prostriedku. Záleží iba na rýchlosti a polomere zatáčania. Keď rýchlikový vozeň uháňa 120km/h na ešte menšom polomere, cestujúci môžu ešte stále v pohode chlastať bez zosypania sa na vonkajšiu stranu vozňa ...

Skôr ide o to, že loď neide po koľajniciach, a reakčný čas na otočenie kormidla nebude asi krátky. Plus čas kým otočené kormidlo zaberie, prekonanie pozdĺžnych zotrvačných síl hmoty lode kým začne zadok lode vybočovať a loď meniť kurz. Potom ale už polomer zatáčanie nebude - samozrejme v závislosti od rýchlosti lode - príliš veľký. Na Dunaji 200 metrové rýchlo plávajúce hotelové kolosy bežne vyberajú zákruty o polomeroch priamo porovnateľných s dľžkou lode.

Za jednou takou obludou som išiel nočnú plavbu proti prúdu z Gabčíkova do Bratislavy MacGregorom v sklze a bol som prekvapený ako svižne vytáčala menadre rieky v plnej rýchlosti, pričom na počiatku manévru si občas pomohol aj zmenou otáčok jedného z dvoch motorov. Predbehnúť vysvietený kolos do tmy by bol dosť problém, tak som sa za neho zavesil - samozrejme trochu bokom od jeho vrtuľových prúdov. Jeho kapitán bol veľmi milý, a na niekoľko nebezpečných plávajúcich kmeňov ma upozornil zablikaním a nasvietením obrovským svetlometom.

[AdsBot [Google]]

Kde píšu o tom, že čím větší loď tím menší poloměr obratu???
Co je špatného na zbytku mojí připomínky???

Vše níže uvedené se týká nouzového vyhnutí se překážce (lodi) u námořních obchodních lodí kolem 200m LOA:

Abych to tedy doplnil - poloměr obratu (lepší je průměr) je závislí na mnoha parametrech. Například typ kormidel respektive systém kormidlování lodi. Jestli má klasickou ploutev, nebo třeba otočné šrouby apod. A pak třeba délka. Podle učebnice Námořní akademie - Wademecum Nawigatora 2006 - se obecně přijímá !průměr! obratu obchodní lodi (kolem 200mLOA) - 4x LOA lodi. Celé se to počítá na daný typ lodi a loď musí splňovat jisté parametry manévrovatelnosti, aby byla uznána bezpečně manévrovatelnou - tudíž schopnou plout v dnešním provozu.

S tou poznámkou o nákladu. V první připomínce jsem řešil nouzovou otočku lodi min o 90°, v ship particulars každé lodi je uveden i případný náklon při tomto manévru, který je nouzový. Ano chlast by se ti vylil, dokonce by ti spadla celá flaška ze stolu. Ovšem je to pořád nic oproti 11° beauforta v Severním Atlantiku, nevím jestli jsi někdy byl v takovým počasí, v bárce typu Handy max 180m LOA??? (mrkni na fotku) Tam se vylévá vše a všude, kromě flašky spadnuté ze stolu by jsi ještě ty spadl ze židle a po chodbách by jsi chodil jako nalitej ikdyž by jsi nic nevypil - kuchař toho vaření v tomto počasí má plny zuby!! Ovšem náklad - ten drží - ten se nesmí přesypat nebo posunout - IMO organizace má na způsob nakládky přesné kriteria v zájmu zajištění stability lodi (kriterium polí A-B, kriterium počasí, kriterium velikosti metacentrické výšky atd.). Tudíž nějaký 'minimální' náklon při cyrkulaci nemůže posunout náklad a tím snížit stabilitu lodi - kdyby se něco takového stalo, tak Chief off. je bez práce.

K těm uzlíkům, 18 - 25 uzlů plují kontejnerové lodě a pasažery. Ostatní lodě jsou spíš pod těch 18. Kolem 15 uzlů. Bulk carriery, kterých je hodně plují do 13 uzlů. Ovšem vyšší rychlost přispívá dobré manévrovatelnosti - máš dobrý proud vody na kormidlo. Pamatuješ jak jsem v tom prvním příspěvku psal, že manévrovat rychlostí se má až na konec? Tak to je právě z toho důvodu, že když začneš hned šaškovat s rychlostí, tak ti jde účinnost kormidla dolů a to je nežádoucí.

Snad už je to vše, myslím že jsem to vysvětlil docela jasně - neber to osobně - rád se bavím konkrétně. Ale fakt by mě zajímalo co znamená "zbytek připomínky ani radši nekomentuji"??

A tomu poloměru určitě věř, ale je lepší jezdit s jachtou tak, aby kluci na můstcích velkých lodí nemuseli využívat tuto schopnost námořní lodi.

foto: MV HARRIETT (LOA: 179,8 m; B: 24m; Draft: 10,0m; Free board: 5,5m; Těžké počasí v Severním Atlantiku - Labrador - 10/2006)

[AdsBot [Google]]

jen tak pro zajímavost jeden film z Youtube o manévrování naplno!!

http://www.youtube.com/watch?v=mzveUz-WRGQ

je to 100m USS Gonzales - který si to dává hard to portside - doporučuju, myslím že to na 200 m dal.

[AdsBot [Google]]

ještě doporučuji tento článek - tím bych asi uzavřel téma manévrovatelnosti

http://www.nautica.it/superyacht/505/te ... oeuvre.htm - velice zajimavý článek (anglicky)

[david]

... jinak se mi dost zásadně nezdá, že by loďka přes 2OO m délky, v rychlosti třeba l8 - 25 uzlíků zatočila na poloměru 5OO metrů. To by nejspíš přesypal náklad, pasažárům vylil chlast a hodil parník na boudu.

Myslím že odstredivá sila pôsobiaca na náklad, pasažiera či jeho chlast nemá nič spoločné s veľkosťou, dĺžkou či hmotnosťou dopravného prostriedku. Záleží iba na rýchlosti a polomere zatáčania. Keď rýchlikový vozeň uháňa 120km/h na ešte menšom polomere, cestujúci môžu ešte stále v pohode chlastať bez zosypania sa na vonkajšiu stranu vozňa ...

Skôr ide o to, že loď neide po koľajniciach, a reakčný čas na otočenie kormidla nebude asi krátky. Plus čas kým otočené kormidlo zaberie, prekonanie pozdĺžnych zotrvačných síl hmoty lode kým začne zadok lode vybočovať a loď meniť kurz. Potom ale už polomer zatáčanie nebude - samozrejme v závislosti od rýchlosti lode - príliš veľký. Na Dunaji 200 metrové rýchlo plávajúce hotelové kolosy bežne vyberajú zákruty o polomeroch priamo porovnateľných s dľžkou lode.

Za jednou takou obludou som išiel nočnú plavbu proti prúdu z Gabčíkova do Bratislavy MacGregorom v sklze a bol som prekvapený ako svižne vytáčala menadre rieky v plnej rýchlosti, pričom na počiatku manévru si občas pomohol aj zmenou otáčok jedného z dvoch motorov. Predbehnúť vysvietený kolos do tmy by bol dosť problém, tak som sa za neho zavesil - samozrejme trochu bokom od jeho vrtuľových prúdov. Jeho kapitán bol veľmi milý, a na niekoľko nebezpečných plávajúcich kmeňov ma upozornil zablikaním a nasvietením obrovským svetlometom.

to, že seš zcela mimo mísu ti asi nedošlo, tak ti to vysvětlím:
l) asi ses nevšim, že koleje jsou v zatáčce nakloněný, právě proto aby se ti chlast nevylil a odstředivá síla nevyhodila vagon z kolejí.
2) na dunaji neplavají 2OOm lodě rychlostí l8 uzlů a víc, leda tak l2. Jinak by ho vylily ze břehů.
3) každá loď co nepluje v kluzu se vyklání ven ze zatáčky. je to způsobeno odstředivou silou v součinnosti s odporem laterálu.
4) vem si měřítko a zkus si změřit poloměry zatáček a jejich délku na Dunaji. poloměr 2OOm je nesmysl (Na Dunaji 200 metrové rýchlo plávajúce hotelové kolosy bežne vyberajú zákruty o polomeroch priamo porovnateľných s dľžkou lode.)

[david]

jen tak pro zajímavost jeden film z Youtube o manévrování naplno!!

http://www.youtube.com/watch?v=mzveUz-WRGQ

je to 100m USS Gonzales - který si to dává hard to portside - doporučuju, myslím že to na 200 m dal.

debata nezačalala o takticko operačních manévrech emerickejch mariňáků co vytahujou před zraky čumilů, ale včasném a bezpečném manévru, při kterém se nikdo ničeho nevšimne a kapča pak není off, prože si nějaká madam pocákla kostýmek červeným. tvejch 2OOm bych podle zumování kamery a celkovýho pohledu hádal tak na 4OO, ale to se tu asi najde někdo, kdo má lepší odhad na otevřené ploše bez měřítka než já.

k další tvý připomínce: "což na 6 káblů jde udělat u lodí větších 200m bez problému poloměr cirkulace mají dle typu lodi kolem 500m"

chceš říct, že když se l00m vojenská lodˇ, na manávry specielně stavěná, otočí podle tvého odhadu na 2OOm tedy na dvojnásobku své délky a při pěkném náklonu, dokážou totéž velký pasažíráky a frachtry?? tedy loď 25Om na 5OOm? rád bych se na to podíval.

[Milos]

to david:

1) koľajnice sa v praxi nezvyknú výraznejšie klopiť do zákruty - ak, tak iba mierne s malým vplyvom na kompenzáciu odstredivej sily. Pri dlhých nákladných vlakoch by sa ináč asi mohli ťahom mašiny preklápať prípadne menej zaťažené vagóniky na začiatku vlaku dovnútra oblúka.
No a ak by to tak nebolo, naklápanie vozových skríň u Pendolíniek by bolo zbytočné, stačilo by mať dostatočne naklopenú trať.
2) V našom prípade samozrejme záleží na tom, či sa ide po, alebo proti prúdu (ten je pod Bratislavou kľudne 4 až 6 uzlov). MacGregor sa v akom-takom sklze udrží ešte pri cca 13-14 uzloch proti vode, takže tak musela ísť aj spomínaná 200m loď. A také v rovných úsekoch tak v pohode valia aj dolu prúdom. Ver tomu, že nejedných neopatrnných blízko brehu táboriacich vodákov tak postihol riadny preplach ... spýtaj sa Denisa
3) To asi neplatí všeobecne, záleží na tvare trupu lode a rozloženia hmoty. Plachetnica s ťažkým a dlhým kýlom avšak s kratším kormidlom sa zákonite pri prudkom zatočení nakloní von, ale tak isto aj vojenská či iná loď s ťažkou nástavbou alebo nákladom nad vodoryskou pôsobením odstredivej sily.
U ľahkých motorových lodí však aj vo výtlačnej plavbe sa aj pôsobením tlaku prúdiacej vody na kormidlo loď nakloní do vnútra.
4) vytýčená plavebná dráha sa nekryje vždy s tým ako tečie rieka, často zatáča prudšie. No a porovnateľná predsa v tomto význame nemusí znamenať absolútne totožná, môže to byť trebárs aj 250 alebo 350m ... Taktiež polomer 350m znamená že priemer je 700m.
Napríklad hneď pod Bratislavským prístavom sa momentálne pomerne úzko vytýčená plavebná dráha prudko zalamuje (km 1864) o cca 50° iba okolo jednej bóje.

Rád však s tebou súhlasím s faktom, že na chlast sa má dávať pozor (na suchu) aj na lodi, či už ho ohrozuje vlnobitie, náklon pri bočných kurzoch alebo prudký manéver. Možno si to niekedy v praxi spoločne niekde aj vyskúšame, ja by som nebol proti .... ... a - samozrejme iba pokiaľ to nebude niekoho potrebného otravovať - môžme prebrať túto či inú závažnú tému dôkladnejšie.

BTW - to kpt cono, vdaka za prínosný článok, škoda že som si ho pozrel až po spisovaní tohoto príspevku, mohol som si ušetriť prácu aj jej psychlogické hodnotenie. Potešíš tu myslím viacerých, ak sem príležitostne ešte zopár podobných pustíš ...

[david]

[quote="Milos"]to david:

z psychlogickýho hlediska je zajímavý, ale votravný, jak se tady téměř každá konkrétní otázka na konkrétní věc nebo situaci za čas rozplyzne do nepravděpodobných možností, akcí, různých nepodložených dojmů a cintání si pentlí. Možná by se tu měla otevřít rubrika "pokec jen tak" jak to maj němci na yacht fóru, aby se ti potřební vyžili jinde.

[AdsBot [Google]]

jo jo tvůj přístup, cintání nesmyslů, asi jsi nečet můj příspěvek o manévrování lodí. nevadí, nehodlám se unavovat.

jednoduše věř tomu, že námořní kolosy dokáží točit na poloměru cca 500m dle typu a je to, už se o tom nebudu bavit, jestli ti vadí moje odborné důkazy tak sorry, asi ti to vadí. totálně nedokážeš skousnout že prostě někdo jiný má pravdu, tak zhazuješ co se dá! ale bohužel o teoretických a praktických věcech manévrování lodí mám trochu větší znalosti než kdokoliv jiný.

kapitan_cono
student 4. ročníku námořní akademie Szczecin

[AdsBot [Google]]

přečti si ten článek o manévrovatelnosti - je sice anglicky, ale je tam jasně řečeno že velké námořní lodě točí na průměru 3násobku svojí delky max 5 násobku. Já nevím kdo je mimo mísu??

[lynx]

1) Citát z článku: Steady turning diameter R is approximately 3 to 7 times the ship's length. (Jinde je značka R použita pro poloměr, což nesvědčí o systematičnosti.)
2) V grafu, který v článku následuje, je na vodorovné ose stálý průměr otáčení (vyjádřený v délkách lodi) a na svislé poměr stálé rychlosti otáčení a rychlosti, kterou se do zatáčky vjíždí. Pokud se tedy nemá během zatáčení brzdit, musí se tento poměr brát roven jedné! A u téhle hodnoty průměry začínají až od osminásobku délky lodi.
3) Až někdo uvidíte námořní kolos plující dvaceti uzly, jak se otočí na poloměru 500 metrů, dejte mi vědět. To bych fakt rád viděl!

[AdsBot [Google]]

už jsem se zařekl, že to nebudu komentovat . . . ale . . . last ball.

poloměr 500m je Diametr 1000m -- tudíž jak jsem řekl 200m LOA loď
při diametru 7x délka lodi = 1400m -- poloměr 700m - bez snížení rychlosti
při diametru 3x délka lodi = 600m -- poloměr 300m - se snížením rychlosti

takže máme dva extrémy = 700m a 300m = 1000m / 2 = 500m aritm. střed.

díky za diskuzi )

[david]

už jsem se zařekl, že to nebudu komentovat . . . ale . . . last ball.

)

máš blbej servis

Fig. 7
Steady turning diameter R is approximately 3 to 7 times the ship's length. This ample variation of diameter R may be influenced by the hull shape or by the rudder shape and type.
Fig. 7

Tak nevím, námořní akademii teda nemám, ale ať čtu, jak čtu nikde z textu ani grafu nevidím nic o závislosti rychlosti na průměru otáčení jak opakovaně uvádíš. Píšou doslova, že tento velký rozdíl v průměrech otáčení ( 3 – 7 x LOA ) může být ovlivněn tvarem dna a typem a tvarem kormidla. Graf mluví pouze o poměru stálé rychlosti otáčení k vstupní rychlosti při zahájení manévru. Tedy o snížení rychlosti přiblížení, způsobené manévrem, na rychlost při 3. fázi cirkulace, ne o její velikosti.

Takže to, co popisuješ ty:

poloměr 500m je Diametr 1000m -- tudíž jak jsem řekl 200m LOA loď
při diametru 7x délka lodi = 1400m -- poloměr 700m - bez snížení rychlosti
při diametru 3x délka lodi = 600m -- poloměr 300m - se snížením rychlosti
takže máme dva extrémy = 700m a 300m = 1000m / 2 = 500m aritm. střed.

je u zkoušky za kouli.

[AdsBot [Google]]

Ano máš pravdu.

""To, že nezáleží na rychlosti je jasné, loď plující rychlostí 5 úzlů se přeci otočí na stejném poloměru jako ta samá loď plující 15 úzlů. "" - - - to jsme to dopracovali.

Nicméně tato diskuse mě přivedla k nápadu. Letos 30.10. naloďuji na takovej parník 179,6 m LOA, má něco málo přes 27000DWT. Řekněme taková standardní obchodní loď - nic extrémního a nic malého, 10m ponor full load. Zkusím se domluvit s tím druhým po Bohu, jestli by jsme nemohli udělat jednu cvičnou cirkulaci na oceáně za dobrého počasí v rámci studia, natočím to z compass decku a z tech. parametrů lodí okopíruju stránky o manévrovatelnosti, ať to můžeme rozsenout. S větší lodí se v Chorvatsku horko těžko setkáme, tak alespoň bude jasně vidět jaké mají tyto lodě možnosti. S tím, že když nepovolí cirkulaci tak aspon ty materiály. Ale nebylo by to špatný natočit, dobrej příspěvek na youtube.

[lynx]

To rozhodně zkus!
Když přežiješ, společně s lodí, cirkulaci ve dvaceti uzlech na poloměru 500 metrů, pak se Ti rád veřejně omluvím, i na nějaké to pivko Tě případně pozvu.

Mimochodem, víš, co ve španělštině znamemá slovo coňo?
(Neber ten dotaz jako urážku.)

[alffa]

Zkusím se domluvit s tím druhým po Bohu, jestli by jsme nemohli udělat jednu cvičnou cirkulaci na oceáně za dobrého počasí v rámci studia, natočím to

Tak to nevím, jestli Ti to projde ......
Ledaže by jste to narazili na nácvik manévru MUŽ PŘES PALUBU.
Nápad je to ale výborný.
alffa

[AdsBot [Google]]

No bylo by to super. Ale máš pravdu v tom, že to asi nevyjde, cirkulace je pro loď, hlavně strojovnu a kormidelnu náročná a asi nikdo nebude chtít toto rikovat, utržené segmenty apod. Dokonce je při full ahead zakázánov vychylovat kormidlo o víc jak 15°. Uvidíme.
Každopádně by to bylo fajn. Ale teoretické dokumenty budou k dispozici určitě.

Cirkulace se provádí při nouzovém vyhnutí se lodi.
Při muž přes palubu se provádí manévr pana Williamsona (williamson turn).

[AdsBot [Google]]

teď jsem mluvil s kamarádem na lodi MV Barbara (Panamax) 40000t. Zjišťoval jsem parametry cirkulace této lodi, já jsem na ní byl vloni 3 měsíce. Bylo smskou posláno následující:

emergency circulation F.ahead under ballast - Diametr 0,45NM
emergency circulation F.ahead loaded - Diametr 0,48NM maneuver time 1min 42sec;

Barbara
Cargo Ship

IMO Number: 9066760 Country: Bahamas
MMSI Number: 311694000 Length: 174.0m
Callsign: C6RX5 Beam: 30.0m

z mojí fotogalerie - pro představu:

[david]

No bylo by to super. Ale máš pravdu v tom, že to asi nevyjde, cirkulace je pro loď, hlavně strojovnu a kormidelnu náročná a asi nikdo nebude chtít toto rikovat, utržené segmenty apod. Dokonce je při full ahead zakázánov vychylovat kormidlo o víc jak 15°. Uvidíme.
Každopádně by to bylo fajn. Ale teoretické dokumenty budou k dispozici určitě.

Cirkulace se provádí při nouzovém vyhnutí se lodi.
Při muž přes palubu se provádí manévr pana Williamsona (williamson turn).

Máš to nějaký složitý. jednou píšeš, hned téměř na začátku, že bez problému otočíš parník na pětníku, je to běžný manévr, a že při větší rychlosti se manévruje líp. ( to jistě manévruje, ale ne o l8O°) Pak dojdeš s kamarádem k tomu, že točit na pětníku není běžné, ale emergency manévr. ( emergency manévr se sichr dostane do black boxu a kapča bude těžko vysvětlovat, proč všichni chrápali a nekoukali na cestu).Teď už jsi se dostal k tomu, že na plný kule se nesmí s kormidlem víc jak l5° ( tedy těžko do cirkulace 4xLOA) a že vyzkoušt emergency manévr ti nejspíš nepovolej ( já myslím, že určitě ne). Víš sranda je to, že tohle ( manévry na full ahead, slow, deadly slow a dokonce i po kormidle) mám už vychytaný za roky ježdění bez akademie. Tím teda vůbec nechci akademii shazovat, to určitě ne. Ale ty bys možná ve své mladické horlivosti mohl občas přibrzdit a víc myslet. Tvoje poznámka ve smyslu " mám do toho co mluvit víc než vy všichni dohromady, já jsem ve 4 ročníku Námořní Akademie" je nejvýš úsměvná.

PS. ještě bys nám mohl napsat, ( to myslím vážně) na kolik ° se dá vytočt kormidlo při full astern, aby jej někdo ještě dokázal vrátit do přímého směru. Já tak 18° při cca 4kn a pak bych nejspíš urval řízení.

[AdsBot [Google]]

no comment. nejde dikutovat s někým kdo dělá ve věcech guláš. dávám tu k dispozici fakta a je to jak házet perly sviním. nevím proč neustále vytahuješ námořní akademii - máš komplex??