Konec kapitánského ega

Různá témata kolem ovládání lodě a bezpečnosti plavby

Moderátoři: MARIS, Pepa, vilma

Uživatelský avatar
Pavel63
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 633
Registrován: stř črc 16, 2008 2:00 am
Reputace: 18
Bydliště: okr. Jihlava

Příspěvekod Pavel63 » sob říj 18, 2014 8:53 am

No, já mám občas dojem, že takové klíčové faktory, aniž si to mnozí uvědomujeme, tak jsou nepředvídatelné poruchy techniky (viz řazení), já jsem podobně zažil před pár lety, kdy mi najednou přestal chladit motor (neplival vodu z výfuku). Dopluili jsme na plachty po dohodě s charterovkou do Krvavice, kde hodinu běhali kolem motoru a na nic nepřišli. Ještě mne takto vypekl 2x (obvykle při kotvení, kdy ho člověk potřebuje) a pak do konce plavby bez problému. Prostě předpokládáme, že když přidáme plyn, motor zvýší otáčky. Když páku plynu dám dozadu, zařadí se zpátečka, Podobně když povolím rolfok kosatky a zatáhnu za otěž, tak že se mi začne rozbalovat kosatka - a pak jsou nepříjemná překvapení, kdy něco nezafunguje - a záleží jen na konkrétní situaci, jestli se to dá zvládnout bez ztráty kytičky nebo ne. Zaplouvat do řady lodí zádí k molu pomalu (počítat s poruchou motoru) při bočním větru je prostě nesmysl. To nejde. Loď musí být řiditelná.

Dalším faktorem je počasí, resp. jeho neočekávané změny. Někdy se to dá předvídat, někdy nejsou informace, někdy zase nepředpokládáme, že foukne opravdu tak silně a z ničeho nic, a nebo nemáme dost zkušeností na to, abychom to odhadli. Proto nemám v plánu půjčit si někdy katamaran - tam je pak hotovo, zatímco na klasické plachetnici se prostě vykoupe plachta (podařilo se i na Orlíku) a pluje se dál.

A v neposlední řadě je to zkušenost, resp. nezkušenost posádky. A to je trochu problém nás kapitánů, kdy plujeme roky a když někomu řeknu "vyhoď kotvu", automaticky předpokládám, že si pohlídá konec lana a ne že si pak pro jeho konec (naštestí jen na Orlíku a pár metrů a plovoucí lano) budu muset zaplavat ... Podobně posádkám chvíli trvá, než pochopí, že vinšna se protáčí volně doprava a lano musí namotávat po směru hodinových ručiček bez ohledu na to, na kterém boku lodě jsou, nebo u příkazu při přistávacím manévru zádí k molu "hoď jim lano" (myslím tím, že hodí ze zádě lano někomu, kdo zrovna stojí na mole a natahuje ruku, že pomůže), tak člen posádky hodí lano, které předtím zapomene rozvázat ...
Takže holt musíme i trasu, vzdálenost a cíle plavby přizpůsobovat nejen tomu, co umíme či známe my, ale co je schopna zvládnout i posádka. Nejen technicky (loď obvykle nezvládneme obsloužit sami), ale i psychicky a v neposlední řadě i žaludkově. Prostě s blicí posádkou (rodinníá dovolená) nemůžu vyrazit na Vis, protože při zesílení větru se dají očekávat vlny, kde min. třem lidem bude blbě a je po idyle z rodinné dovolené na plachetnici. A vím, že minimálně 2 hodiny v tom prostě musím plout, abych doplul někam do závětří, a nenadělám s tím nic i kdybych se rozkrájel.

Je dobře, že sem přidáváte svoje zážitky, byť nepříjemné, někdy člověk třeba i udělá školáckou chybu nebo může v některých očích vypadat jako blbec (není mířeno adresně), ale je to velkým poučením pro nás ostatní, co všechno se může stát (když nás to ještě nepotkalo).
Takže díky za příspěvek.

Pavel.
Uživatelský avatar
meser
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 64
Registrován: úte kvě 10, 2011 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod meser » pon říj 20, 2014 12:07 pm

To pavel63 : Dovolím si nesouhlasit s tím že nějaký manévr je "naprosto nezbytný a bez něj se to nedá povést"... (viz. vplouvání pod plynem na zpátečku) buď ně jen jiné řešení nenapadlo a nebo je jiná varianta daleko, daleko pracnější. Bohužel pánové i o tomhle je ono vedení lodě, probereme si rizika daného manévru a buď se budeme ztrapňovat úvazy neb jinými zajištěními ale naprosto bezpečně... A nebo "odpalam katarine" a roštuju to jak je třeba. Jenže pak se nesmím divit a brečet nad tím že něco nefungovalo tak jak mělo, je to technika porouchat se může. Mě bylo vždy vtloukáno do hlavy(a to dost silně) že jakýkoliv "konečný manévr"(tedy takový z kterého nelze udělat už nic jiného než to co chceme) je až poslední nouzovou variantou a tak je také třeba k němu přistupovat. Myslím že jízda ke kei by něčím takovým rozhodně být neměla, ale volba je na každém z nás...

Richarde, já si myslím to co asi většina zde. Poradil sis naprosto skvěle, přežili jste a loď byla v pořádku... Moje mínění je nepodstatné, ale já bych řelkl že právě tady jsi získal začátek na kterém stavět ono kapitánké ego. Není ani tak důležité co se stalo, ale vědět co se "může stát". Pak si člověk prostě dá pozor... K příběhu samému bych měl jen pár připomínek ale o všem víš určitě nejlépe sám...
Harnessy a vesty- je hloupost a nezodpovědnost vyplout při takovém stavu oblohy s nezajištěnou posádkou. Pokud by se jim něco stalo, oprávněně jsi za to zodpovědný. Jejich hloupé kecy nejsou argumentem.
Zajitění výtahu Grotu (hlavní plachty) už jste probírali. Já jen dodám že v tomhle případě(a určitě ne jen v tomhle) jsi podcenil přípravu a seznámení posádky s jejími povinnostmi v přípravě- školení. Já ho dělám na začátku každé plavby a u všech bez vyjímky. Jen se ve výkladu střídám s lidmi z posádky (bocman, důstojníci). Uznávám, je to buzerace... Ale má to své důvody staletími prověřené a já nejem onen neomylný perspektivní a mladý manager který všechny staré přežitky šmahem hází do koše jako naprosto nepotřebné... život mě naučil jiné filozofii...

K onomu všemu mi nezbývá než jen ti pogratulovat k famóznímu výkonu a tiše ti závidět skvělý prožitý příběh. Tak skončí všechny naše zkušenosti. Nechť upadnou v zapomnění co nejpozději!

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti