Mlha a akustické signály

[err_]

Vcera jsem byl poprve v poradne mlze. A houkal jsem snad jen ja. Celkem me to udivilo.
Pritom zadna legrace. Mete nekdo pozitivnejsi zkusenosti?

Nerikejte mi, ze tohle je jeste dobra viditelnost. Musel jsem si to vyfotit:
http://www.innc.cz/download/mlha.jpg

[Omen]

A jak víš, že kolem tebe někdo proplul, když jsi nic neviděl a zvukové signály neslyšel

[err_]

Videl jsem tu lod predemnou. Je na fotce.

[mck]

ja som teraz na jesen stravil tri dni v hustej hmle. s tymi signalmi je to tak, ze velke komercne lode davali signal, bolo ich pocut. pokial ide o rybarov, ti na to kaslali (a par ich veru bolo).

[Pavel-Sulc]

Ve Švédsku platí:
Plachetnice pod plachtami houká 1 dlouhý a 2 krátké signály každé 2 minuty.
Motorová loď včetně trajektu houká 1 dlouhý 4 - 6 sek každé 2 minuty.
Pozdrav Pavel

[err_]

No to plati vsude, jen se zda, ze na to kazdy pece ...

Pritom povinost plati i pro male lode, ktere pokud jsou kratsi 12-ti metru, musi i tak podavat jiny ucinny zpusob upoutani pozornosti a to v itervalu 2min.

[Pavel-Sulc]

Celé předpisy najdeš na https://www.transportstyrelsen.se/tsfs/TSFS_2009-44.pdf

Příloha 3 k mezinárodním pravidlům pro zabránění srážek na moři
Technické specifikace pro zvuková výstražná zařízení
1 - Píšťaly
a. Frekvence a dosah
Základní frekvence signálu by měla být v rozmezí 70-700 Hz. Dosah signálu píšťaly je určen kmitočty v rozsahu 180-700 Hz (± 1%) pro loď o délce 20 metrů nebo více, nebo 180-2100 Hz (± 1%) pro lodě s délkou pod 20 metrů. Kmitočty pro stanovení dosahu signálu píšťaly se určí podle hladiny akustického tlaku stanoveného v C a mohou zahrnovat jak základní frekvenci jako jeden nebo více vyšších frekvencí.
b. Rozsah základních frekvencí
Aby bylo zajištěno, že píšťala může mít řadu vlastností, musí základní frekvence píšťaly být v intervalu:
1) 70 - 200 Hz pro plavidla o délce 200 metrů nebo více,
2) 130 - 350 Hz pro plavidla o délce 75 metrů, ale menší než 200 metrů,
3) 250 - 700 Hz pro plavidla s délkou pod 75 metrů.
c. Akustické síla signálu a dosah
Píšťala, která byla nainstalována na lodi musí mít hladina akustického tlaku které není menší, než příslušnou hodnotu v tabulce níže v nejméně 1/3-oktávového pásma (tersband) v kmitočtovém rozsahu 180-700 Hz (± 1%) pro lodě s délkou 20 metry nebo více nebo v kmitočtovém rozsahu 180-2100 Hz (± 1%) pro loď o délce méně než 20 metrů. Hladina akustického tlaku je měřena ve vzdálenosti 1 m ve směru, kde se píšťala má jeho největší sílu.
Délka plavidla (m) Třetinooktávové pásmo úrovně 1 m nad referenční hodnotou 2 × 10-5 N / m2 (dB) Rozsah (námořní mil)
200 nebo více 143 2
75, ale méně než 200 138 1.5
20, ale méně než 75 130 1
méně než 20 120 0,5


A tady je originál, a trochu kurs švédštiny pro ty kteří chtějí dělat doktorskou práci:

ANNEX 3 till de internationella reglerna till förhindrande av kollisioner till sjöss
Tekniska specifikationer för ljudsignalanordningar
1 – Visslor
a. Frekvenser och räckvidd
Signalens grundfrekvens ska ligga inom intervallet 70–700 Hz. Vissel-signalens räckvidd ska bestämmas av de frekvenser som ligger inom intervallet 180–700 Hz (± 1 %) för ett fartyg med en längd av 20 meter eller mer eller 180–2 100 Hz (± 1 %) för ett fartyg med en längd under 20 meter. De frekvenser som visselsignalens räckvidd ska bestämmas av ska ge de ljudtrycksnivåer som specificeras i c och får omfatta såväl grundfrekvensen som en eller flera högre frekvenser.
b. Intervall för grundfrekvenser
För att säkerställa att visslan kan ha en mängd olika egenskaper ska grundfrekvensen hos en vissla ligga inom följande intervall:
1) 70–200 Hz för fartyg med en längd av 200 meter eller mer,
2) 130–350 Hz för fartyg med en längd av 75 meter men under 200 meter,
3) 250–700 Hz för fartyg med längd under 75 meter.
c. Ljudsignalstyrka och räckvidd
En vissla som har installerats på ett fartyg ska åstadkomma en ljudtrycksnivå som inte understiger tillämpligt värde i tabellen nedan inom minst ett 1/3-oktavband (tersband) inom frekvensintervallet 180–700 Hz (± 1 %) för ett fartyg med en längd av 20 meter eller mer eller inom frekvensintervallet 180–2 100 Hz (± 1 %) för ett fartyg med en längd under 20 meter. Ljudtrycksnivån ska mätas på ett avstånd av 1 meter i den riktning där visslan har sin största styrka.
Fartygets längd (m) 1/3-oktavbandsnivå på 1 m avstånd över referensvärdet 2 × 10-5 N/m2 (dB) Räckvidd (nautiska mil)
200 eller mer 143 2
75 men mindre än 200 138 1,5
20 men mindre än 75 130 1
Mindre än 20 120 0,5

[err_]

No, to ale zrejme uvadis specifikaci/upravu pro vnitrozemskou plavbu. Kde se navic upravuje povinne vybaveni lodi zakonem nebo vyhlaskou pro kazdou zemi jinak.

Ale v oblasti namorni plavby, tedy z Colregu 1972 plyne mnou vyse uvedene. Jsem mensi nez 12m, nemusim mit zvukova signalni zarizeni, musim byt ale vybaven prostredky pro podavani ucinneho zvukoveho signalu a musim v mlze podavat jine ucinne signaly v intervalu 2min. Jsem vetsi, musim nest zvukove zarizeni a musim podavat signaly.

A CR to tusim zakon/vyhlaska upravuje podobne a Colreg 1972 plati alespon pro namorni plavbu stejne. Ve vnitrozemske plavbe, tedy dle Radu plavebni bezpecnosti pro vnitrozemi jsou signaly stanoveny podobne, ale je tam rozdeleni dle tridy vodnich cest a signal je jiny pro lode plujici, stojici, stojici vlevo, stojici vpravo, plujici po proudu, plujici proti proudu apod...

A ja jsem v oblasti namorni plavby slysel signal jen od dvou velkych lodi navic z kotviste, ostatni nedelali nic. A viditelnost byla dlo fotky.

[Pavel-Sulc]

Ahoj Tvůj citovaný Colreg 1972 je asi historický dokument. Já cituji z TSFS 2009:44,
BILAGA 1. De internationella reglerna till förhindrande av kollisioner till sjöss
Příloha 1. Mezinárodní pravidla pro zbránění kolizí na vodě
Dokument je z roku 2009.
Když je mlha tak na zahradě slyšíme trajekty houkat.

[err_]

Colreg 1972 je sice historicky, ale stale platny. A Svedsko jej podepsalo take.
Takze rozhodne plati v oblasti namorni plavby i u vas.

A Colreg bys znat rozhodne mel. MInimalne vedet, co je to za dokument a pokud se vydas do oblasti s pro namorni plavbu, je to bez diskuse.
V opacnem pripade je tve hodnoceni situace popsane ve vlaknu o srazce S/Y Orca zcela nepodlozene. Tam byla povinnost se ridit Colregem take.

[Pavel-Sulc]

Ahoj chceš říct že Colreg z roku 1972 platí před mezinárodními předpisy z roku 2009 z kterého jsou moje překlady??????
Colreg je asi nějakým rozhodnutím nahrazen. Ale v tom pátrat považuji za ztrátu času. Řídím se tím co je dnes mezinárodně platné, neřeším hystorii i když tchán byl významný archeolog a znal se s minulým švédským králem. Akceptuji že jsi jiného názoru.
Tohle písání je jak švédové říkají přešlapování na místě z kterého dostněš akorát žaludeční vředy. A to určitě nechci.
Pozdrav Pavel

[err_]

Rozhodne nechci byt konflitni, ale cenu to urcite ma. Stoji za to ten cas s tim ztratit. Navic, tebou uvedena SMERNICE je o Colreg oprena a tedy z tebou uvedeneho dokumentu - Pravidlo 33 a Pravidlo 35 . Pokud mi to Google prelozil dobre, je to v zasade citace z Colregu.

A prave ta technicka cas o tom co je sirena, jak ma vypadat, kolik ma mit dB , na jake frekvenci, to je mistni. A muze byt mirne odlisna v ruznych zemich. Tak jako napr. povinna vybabva. To uz jsem psal take vyse.

Stale plati, ze i mala lod musi davat signaly a ja se ptal, proc to tak casto neni a zda ma nekdo lepsi zkusenosti. Ty mas. Stacilo jen to. Ale pokud jsi jiz otevrel specifikace pistal, dopsal jsem, ze pod 12m neni treba pistaly a muze se signal podavat jinak. Stale tam ta povinnost ale je.

[Anonym]

Já bych se také přimlouval za to aby se to vyjasnilo. Šak se nemusíme bít....

Zatím se ke mě nedostala informace že by COLREG byl něčím nahražen a žiji stále v domnění že to je alfa a omega všech pravidel. Nejsem takový hnidopich abych po tom pátral a mučil se s tím. Základní pravidla o přednostech plavidel předpokládám platí a to mě stačí. Loď dostávám vybavenou od majitele, takže také neřeším.

Používám při kurzech dvoje aktuální skripta zavedených školících středisek a obě ve všem odkazují na COLREG. Takže pravda by mě zajímala.

[JaOCZ]

Ahoj Tvůj citovaný Colreg 1972 je asi historický dokument. Já cituji z TSFS 2009:44,
BILAGA 1. De internationella reglerna till förhindrande av kollisioner till sjöss
Příloha 1. Mezinárodní pravidla pro zbránění kolizí na vodě
Dokument je z roku 2009.
Když je mlha tak na zahradě slyšíme trajekty houkat.

Ahoj,

Svedsko moc neznam, ale dle patrani na google se jedna o legislativu upravujici Svedske teritorialni vody. Viz zde: http://www.sjofartsverket.se/upload/Ufs ... ENASTE.pdf

H.


EDIT: je to tak. Podle ust. par 1 TSFS 2009:44 se tyto predpisy vztahuji na:

Dessa föreskrifter gäller för sjötrafik inom Sveriges sjöterritorium och ekonomiska zon och för trafik med svenska fartyg utanför Sveriges sjö- territorium och ekonomiska zon, om annat inte särskilt anges.

Tyto předpisy se vztahují na lodní dopravy ve švédských teritoriálních vodách a ekonomické zóně, a pro provoz s švédské lodě mimo švédských teritoriálních vod a ekonomické zóny, pokud zvláštní text.

https://www.transportstyrelsen.se/tsfs/TSFS_2009-44.pdf a google prekladac.

H.

[jajarin]

No já jsem zažil mlhu jednou, ale větší hrůzu neznám. Přišla jak v katastrofickém filmu, viděli jsme jak postupuje po moři a najednou balo bílo, vidět tak na 15m. Nějaské předepsané osvětlení ani náhodou. Rosvítili jsme všechno co na lodi bylo i blikačku na kolo kterou měl kamarád.. Troubili jak o honě. Ta bezradnoust, že nic nevidíš. Zlatá bouřka, ale zase kdo nezažil neuvěří.

[Pavel-Sulc]

Ahoj, ve Švédsku platí
International Regulations for Preventing Collisions at Sea, 1972, které vstoupily v platnost 15 juli 1977, se změnami platnými od 4 november 1995 SJÖFS 1989:15, 1991:4, 1995:12 a 2003:13, a s komentářemi Sjöfartsverket.
Celé znění je na http://www.rorgangare.se/pdf/sjotrafikforeskrifter.pdf

I v mlze platí:

Regel 2 – Ansvar
b. Enligt denna regel skall t.ex. en fritidsbåt hålla undan för sådant fartyg som till följd av sitt djupgående,
sin storlek eller liknande orsaker inte kan hålla undan, även om fritidsbåten enligt andra
regler inte är väjningsskyldig. Regeln kan vara tillämplig även i en situation mellan fritidsbåtar.

Pravidlo 2 - Zodpovědnost
b. Podle tohoto pravidla se musí např. rekreační plavidlo vyhýbat takovým plavidlům, které z důvodu svého ponoru,
své velikosti nebo podobných důvodů se nemůže vyhnout, i když rekreační plavidlo v rámci jiných
pravidel není povino se vyhnout. Toto pravidlo se může vztahovat i na situaci mezi rekreačními plavidly.

Hmm z mého pohledu logické. Kam chceš aby Ti trajekt s ponorem 10 metrů uhnul. Ale uznej že je tu krásně. Ahoj Pavel

P7311280.jpg (275.06 KiB) Zobrazeno 12010 x

[geronimo]

Myslím, že hlavně platí pravidlo "zdravého rozumu" !

11401529_703036939808102_8832758735606728911_n.jpg (59.71 KiB) Zobrazeno 11992 x

[lynx]

No, v téhle situaci platí něco jiného:
Věřící se modlí a nevěřící si přeje, aby se uměl modlit!

P.S. Bych vesloval jako magor.

[tosotoso]

To mi pripomína moju prvú búrku, keď som bol ako skipper. Všetkým som rozdal povinnosti a na jedného kňaza, čo bol na palube nič neostalo. Keď chcel vedieť čo má robiť, tak mu hovorím " Ty sa modli" . A do dnes všetci z tej plavby hovoria že on nás zachránil

[Pavel-Sulc]

A nebylo to tak, že když se kněz modlil tak všichni spaly a když Ty jsi byl u kormidla tak se všichni modlili???????
Hlavně že to dobře dopadlo... Ahoj Pavel

[Jarda885]

COLREG je Úmluva o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři, kterou podepsala většina zemí, majících aktivity na moři.
Jde o dokument logický, do kterého nejsou protlačeny žádné politické zájmy. Každé ustanovení má svůj logický základ v podmínkách na moři a možnostech lodí.

Pravidlo 1 popisuje možnosti vydávání zvláštních pravidel v jednotlivých zemích.
Zásadní myšlenkou je: Taková zvláštní pravidla musí být natolik natolik shodná s COLREGem, nakolik je to možné.
Pokud by došlo ke kolizi, mezi švédským a mezinárodním ustanovením, pak ve švédských vodách má přednost švédské ustanovení.

Z výše uvedené diskuze je zřejmé, že švédská úprava mlhových signálů je stejná jako mezinárodní úprava.


Jestliže Švédové v názvu svého dokumentu mají slovo "mezinárodní...." pak je zřejmé, že tento dokument je v souladu s mezinárodní úmluvou.

[Viky_CZ]

Myslím, že hlavně platí pravidlo "zdravého rozumu" !

To je fotka z Recka, ne? Co byste cekali?

[Pavel-Sulc]

Ahoj,
My máme do mlhy také jenom trubku na hubu a to stačí, jen do ní hodiny foukat je únavný. To ale splňuje všechny předpisy a i čeští suchzemský experti by měly být spokojený.
Co ale nikoho z Vás nenapadlo je ......
Co je ale v mlze důležité je radarový odražeč. Na vodě, kde plují lodě s radarem určitě ano. A jak velký? Čím větší tím lepší. A jak to? Na klidné vodě a bez deště vidíš v radaru racka na několik set metrů. Ale vlny odrážejí radarový signál zpět, děšť také. Aby bylo vůbec něco rozumného v radaru vidět a ne sněhovou bouři je třeba snížit gain (citlivost) sea clutter (tlumení odrazu vln) a rain clutter (tlumení odrazu deště). Tím nevidíš racky, malý lodičky, větší lodičky atd. Jak dobře loď odráží radarové vlny závisí na materiálu, z jakého je loď, na jejím tvaru a také natočení vůči radaru. Radarový reflektor je složen z plechů které spolu svírají úhel 90 stupňů. A podle zákona že úhel dopadu se rovná úhlu odrazu odráží radarový reflektor vlny zpět do radaru.
Něco takového http://shop.t-yacht.cz/radarovy-odrazec-305x415-mm
Nebo http://www.avaryacht.cz/odrazec-radarovy-50mm.p.aspx
Ano přesně tak. A čím výš je umístěn tím lepší. Radar vysílá v X pásmu 9410 MHz. Tedy velmi krátké vlny a ty se šíří přímočaře.
Ahoj Pavel