jak na extrémní větry

[err_]

]Ahoj,
já nemám Lakomcovy otázky, já mám svoje, které by mi mohly pomoci zvládat podobnou situaci, pokud se do ni nedejbože dostanu.

Jeli jste ve stálém větru 60kn-65kn na motor. Byl ještě vůbec účinný? Dokázali byste s ním jet proti vlnám nebo jste celou dobu na motor jeli s vlnami? Prosím o odpověď pouze v případě, že je skutečně prožitá. Je pravděpodobné, že až mi bude ouvej, budu postup praktikovat.

Děkuju.

Edit:
Také, jestli můžeš, prosím upřesni i práci s plachtou a jejím nastavením. Vypouštěl jsi zcela nebo jste zvládli refovat i když se rolfok působením tak silného větru prohnul jako luk a není jednoduché jej v ruce namotat. Jak jste dokázali smotat plachtu celou? Mám zkušenost, že se při velkém vítru plachta více utahuje a zpravidla pak lano od rolfoku nestačí a cíp kosatky kouká. A to přestože máš před plavnou třeba pět otoček navíc.

Edit2: doplnil jsem ty dva otazníky.

Edit3: pravopis, pomohli / pomohly - jsem čím dál tím větší analfabet

[Viky_CZ]

Zapomnel jsi na otazníky! Slusne vychovany jachtar takhle ledabyle o radu nezada.

[Anonym]

V prvé řadě, toto vlákno jsem založil z určitého důvodu. V tvém prvním případě dělám vyjímku, ale opravdu chci vědět na co jsem to tak nezdvořile neodpověděl. Bez toho se nepohneme dál.

Druhá věc. Jednu obrovskou odpověď a pravdu napsal sám kolega Lakomec. Tak to prostě je. Nemůžeš si to nacvičit, nedá se na to připravit, s hodně nadsázkou bojuješ o přežití, nesnažíš se přírodu přetlačit, ale jaksi po ní sklouznout v nějakém kompromisu. Aby ti moc neublížila a ty jsi alespoň z části dosáhl svého. Takže zde je to již dávno vyřčené moudro:

Navíc v takovém masakru nestiháš blbnout, děláš automaticky jen to, co je potřeba, protože na nic jiného i tak není čas.

Tomu co jsem psal jako "druhak" odpovídá i průběh plavby jak je dole. Odkud jsme vyplouvali a kam jsme směřovali je jasné. Ovšem museli jsme se držet v jakémsi příznivém úhlu proti vlnám a podle toho jak šly, pluli jsme my. Proto ten oblouk. Ani přímo proti, ani bokem to nešlo. Až jsme se dostali do závětří ostrova, mohli jsme nabrat kurz přímo k plánované zátoce.
Protože mě ten den odešla GPS, nemám rychlosti a nepamatuji si, nesledovali jsme to. Dali jsme otáčky na nějakých 2000 a jak to plulo, tak to plulo. TADY se dočteš že na 3000 otáček jsme pluli proti Jugu sotva 3 uzle.



Co se týká plachet, celkem to šlo. S tím problémem který popisuješ se někdy setkávám, to máš pravdu. Při prvním přistání rollfok přemotáme, ale tentokrát to myslím nebylo potřeba. Jednou jsme na Krétě tak vehementně tahali aby se gena zarolovala, až jsme lanko vytrhlo i s kusem plastu.
Takže refování pro sehranou posádku v pohodě, za celou dobu plavby ani jeden větší náklon, ani jeden náběh na spinout. Když bylo potřeba, hlavaska se nechala lehce vyvlát, aby tak netáhla. Při manipulaci a flatrování se nám na okraji trochu napárla, to jsem v reportáži popisoval.

Snad to tak stačí.

[err_]

Děkuju.
Pokud jsem to pochopil, ty si tedy myslíš, že pokud se mi podaří smotat plachty, je reálné doplout na motor i v takovém větru. Alespoň někam do závětří. To není úplně řešení, které se shoduje s mou přípravou ala vodní kotva, ale věřím ti.

Na práci s plachtou jsem se ptal proto, že když to na nás vlítlo (podstatně nižší síla vítru), nakonec jsem obě plachty zcela vypustil. Jak hlavní, na druhém refu, tak genu. V té síle větru se totiž loď válela a nešlo stahovat nic. Šťastné rozhodnutí to nebylo, plachtu jsem kolem trimovací linky natrhl. Pídím se po technice. Není totiž totožné plout do 30kn a nad 30kn. Natož v 60+. Hledám tedy správnou techniku, jak to ustát.

Edit:
Ten vyčuhující cíp, resp. kus, je zásadní. Ve větším větru ti podstatně mění šance na zvládnutí a ovládnutí lodě.

[Anonym]

Každá loď je trochu jiná, každá dosahuje na motor jiné hodnoty. Obecně platí že čím větší, tím lepší. I zde to platí.
Každá má jinou kvalitu plachet a to je také obrovský rozdíl. Jednou se mě stalo že jsem podcenil v dálce bílé čepice na návětrné straně a vůbec jsme nemohli smotat genu. Udělal se pytel a hotovo. Museli jsem do závětří ostrovu, až skoro ke břehu, znovu vytáhnout a zabalit.
Zažil jsem, když jsme se tvrdošíjně "hnali" přímo proti vlnám, na vrcholu každé jsme se téměř zastavovali. GPS to ukazuje přesně. Proto jsme teď už trochu poučeni, pluli tak trochu bokem. Ale úplně bokem to také nešlo, to nás vlny kladly.
Zažil jsem když jsme ve třicítce a 1,5m vlnách museli na geně rozvázat otěže, namotat ji a znovu zavázat.
Zažil jsem toho spousty co se nepovedlo.....

Prostě neexistují žádné generální rady. Praxe, praxe, praxe. Co člověka nezabije to ho posílí.

[Anonym]

Co vím, to povím.
A protože jsem nesežral moudrost světa, ostatní samozřejmě mohou také.

Motto od kolegy: V takovém masakru nestíháš blbnout, děláš automaticky jen to, co je potřeba, protože na nic jiného i tak není čas.

[martinptacek]

Já teda extrémní větry ještě nezažil. Když každý cítí, že přicházejí, tak by měl jít někam ven. Obecně bych doporučil nejíst nadjímající jídla a hodně větrat.

[Anonym]

Děkuji Davidovi za oddělení části vlákna. Ještě kdybych mohl otravovat, aby to bylo trochu uhlazené, vpísnout do prvního příspěvku že to je oddělené (aby bylo jasno o čem Err_ píše) a klidně smáznout můj původně zakládací příspěvek.

Popisuji to co vím a jak to cítím. Nejsem žádný spisovatel ani extra nevím co machr na plavbu. Motám se na tom našem malém rybníčku Mediterranean, sem tam vykouknu někam do exotiky. Určitě se necítím povolán poučovat jak se to má dělat. Vlákno může a má sloužit k tomu, aby se vyjádřil každý kdo se odvážil do nevlídného počasí čelit Poseidonovým rozmarům.

Když se podívám zpět, první extrém jsem zažil v roce 2009, popisuji ZDE. Loni se podařil další extrém a napsal jsem Bora 84, kde číslovka 84 figurovala v podstatě pouze v názvu. To ovšem nevadilo spoustě "kamarádů", aby donekonečna meldovali že tedy 84 určitě nééé. Z reportáže se stala taková stoka, že rozumné a smysluplné pokračování nemělo smysl.

Bez ohledu na to jestli někde foukalo 84 nebo 120, vzhledem k tomu že to lidi stále zajímá, může toto nové vlákno posloužit za nějaké vodítko jak přežít. I když za mou osobu můžu říci, že ve srač*kách nevzpomínám na žádné poučky, ale chovám se spíše instinktivně. Ale každý jsme jiný.

[err_]

Ahoj,
já jsem trochu v rozpacích ze stability lodě, při plutí jen na motor ve vlnách, které se dříve nebo později v tomhle vítru zvednou. Utěšuju se tím, že možná v tak silném větru stačí i samotná takeláž, včetně stěžně. Jenou jsem tady psal o cestě ve vlnách http://www.jachting.info/viewtopic.php?f=72&t=9292&p=164279. A to jen v zásadě víc foukalo, vítr byl tak poloviční. Motor nedosahoval takové rychlosti, abych se stihnul v krátkém úseku otočit bez toho, aby nás vlna dohnala. Většina z vás doporučovala vytáhnout alespoň nějakou plachtu, pro získání větší stability.

To, že se pomalu zvedne vítr, to mi nevadí, ten je u nás pořád. Standardní vítr je na fotce mé lodi ve vláknu Moje TOP pro loď. Je to vidět na tom keři za ní. V tom jsme připluli a plujeme standardně. Kritická situace a zkušenost přišla s tím, že najednou přiletěla vichřice. Jen co dorazila bořková clona, 5min od chvíle, co jsem ji zaznamenal jako šedomodročernou zeď od hladiny až po nebe, začalo pršet vodorovně, voda lítala přes loď a do lodi, loď si nárazem větru lehne a už se nezvedne a vítr nepoleví. A to bylo jen tak 45-55kn, né-li míň. Byl to takový zážitek, že třeba dokonce i přeháním, protože to nedovedu reálně odhadnout.

Já osobně si nemyslím, že nemáš čas na nic, resp. blbnout. Naopak. Až se to stane a zjistíš, že sice úplně na boku ale jste 10s OK, zklidníš se (myslím pocitově, adrenalínu je určitě v oběhu kbelík) a začneš vyhodnocovat, co je nejlepší udělat a jak to udělat, aby byla loď řiditelná. Protože s kormidlem ve vzduchu toho moc nenaděláš. Poučka odpadnout tedy zcela neplatí. Mně napadlo vypustit zcela plachty. To není dobrý nápad, jak jsem psal. Loď se mírně srovná a kormidlo se dostane do vody, ale odpor i volných plachet je takový, že to není natolik, aby to stačilo. Současně plachty začnou flatrovat. Navíc se začnou motat otěže a mlátit kolem sebe. Rollfok je stále prohnutý jak luk, utažení zadního stěhu zásadně nepomůže.

Partnerka utekla do salónu, já vzal harness a hurá na palubu, bojovat s otěžemi a plachtou. Kormidlo bylo volné a v zásadě neúčinné. Nicméně si myslím, že nebýt toho, že bouřka za hodinu přestala a vzniklo okno nezi další třídenní bouří, měli bychom daleko větší patálii.

A teď ta pointa. Mám docela dost načteno. A skutečně to pomáhá, protože až se sklidníš, musíš vědět nebo tušit, jak se co zachová, pokud to uděláš. A to se dá i načíst dle popsaných skutečných zážitků vás všech ostatních a pak to praktikovat. Ten kdo píše si ale musí být vědom toho, že to tady zelenáči jako já čtou a že je hloupou radou může odsoudit k nezdaru ve zvládnutí této situace. Mimochodem, v roce 2015 v našem regionu přišli o život jen loni celkem čtyři místní rybáři.

Takže, vlci, napište, jak to zvládáte vy. Děkuju.

---

Vánek v NL z mojí loďky:

[kanic]

1/ refuj hned, když vidíš změnu na obloze
2/ zkus klasickou bouřkovou kosatku a pohyblivý stěh ( třeba kutrový)

Na 2. lodi (31 ft) jsme měli rolfok. Nedalo se s ní ale plout v tak silných větrech,
v jakých to šlo s 1. lodí o 2 m kratší na klasickou bouřkovou kos.
(jsem rekreační plavec)

[err_]

kanic:
Ahoj, těch 5min je asi špatný odhad. Bylo to tak rychle, že než jsem si pomyslel, zda druhý ref stačí, už se to do nás opřelo. Pro mne je důležité, co stím, když už máš plachty venku a už v tom lítáš. Jak jsem psal, pokud vítr přichází a sílí postupně, to mi tolik nevadí.

Dle té fotky to neber, to bylo jindy a byla to běžná rekreační plavba "na pohodu"

[kanic]

Hlavní měla jít dolů bez váhání. Do hrůzy je bouřková kosatka dost. Navíc loď s ní tolik neostří, je stabilizovaná.

[Anonym]

Pro mne je důležité, co stím, když už máš plachty venku a už v tom lítáš. Jak jsem psal, pokud vítr přichází a sílí postupně, to mi tolik nevadí.

Důležité možná zde ve vlákně. Ale na moři bych si dovolil oponovat.
Znáš to. "Je jednodušší požáru předcházet, než jej hasit". Není takového větru, který by bez nějakého varování najednou "přepadl" loď a položil ji na bok. Pokud se tak stane, znamená to že skipper něco zanedbal. Moře není hluboké Alpské nebo Tatranské údolí, kde svítí sluníčko a do minuty jsem v bouřce.

Když pominu potřebné sledování předpovědí, varování na VHS, průběžné nulování a sledování barometru, mám zde stále dostatek indícií, abych alespoň ty plachty zrefoval, nebo úplně sbalil. Vítr nikdy nejde jako kolmé rozhraní 10/30 uzlů. I při těch největších anomáliích je pár minut na reakci.

Co je potřeba
- Samozřejmě vývoj oblačnosti. Znát druhy mraků, jak vypadá fronta, které mraky ji předchází a následují. Vědět třeba to že Cumulonimbus nasává vzduch z okolí / fouká k němu.
- Neustálé sledování hladiny na návětrné straně. Jakmile na normální hladině uvidím bílé čepice, vím co se děje.
- Sledování lodí na návětrné straně hodně napoví. Když se courám ve flautě a v dálce v návětří vidím zrefovanou plachetnici v náklonu, musím opět reagovat/být připraven.

Samotné činnosti když vítr přijde, budou velmi rozdílné podle toho jestli jsem na své lodi nebo na charteru, jestli jsem se zkušenou posádkou, rodinou s dětmi nebo rekreujícími se klienty. Nemluvě o tom, když pluji na lodi nedejbože sám, že?
Obecně při téměř každém "průseru" stavím loď proti větru, startuji motor, dotáhnu ráhno/otěže/plachty a podle situace refuji nebo přímo balím. Není v tuto chvíli důležité jestli plachty flatrují nebo ne. Podle závažnosti situace, pokud by šlo přímo o záchranu, ani jestli se flatrováním poškodí.

Několikrát se mě stalo že když to přišlo, najednou byl problém se sbalením plachty. Roll do stěžně nikdy, ale rollfok geny umí zablbnout. Tak tedy sbalit co se dá, případně zajistit obvázáním pomocným lanem a valit do závětří nejbližšího ostrova/ostrůvku. V nouzi jakákoliv skála v moři, která rozbije valící se x metrové vlny, kde v relativní tišině mám možnost vůbec jít dopředu a něco tam s tím udělat. To jsou prosím několikeré osobní zkušenosti.

Okrajově, plachta byť jenom cípek, vždy loď stabilizuje. I třeba na motor. Nejzářnější příklad. Po bouřce, na motor, nefouká, z boku je swell - jedině s hlavní plachtou, třeba do půlky. Jinak se tam umlátíme, přinejmenším to je velmi nepohodlné.

[lynx]

Dovolím si nesouhlasit s tím, že vítr nemůže přijít bez varování a že se nemůže skokově změnit.

• Existuje jev, který se jemnuje white squall. Jde právě o situaci, kdy opravdu z čistého nebe přijde náhle vítr až síly orkánu. Teorie říká, že jde o náhlou změnu směru rychlého proudění ve vyšších vrstvách atmosféry – jet stream. https://en.wikipedia.org/wiki/White_squall
• Náhle a bez varování může taky přijít katabatický vítr. (To ovšem v Holandsku nepřipadá v úvahu vzhledem k nepřítomnosti (vele)hor. )
• V některých oblastech (například na jižní straně Kréty) se můžeme dočkat prudkých poryvů na závětrné straně ostrova. Na Krétě je to tak, že ze severu fouká silné Meltemi a na jižní straně je klid. V některých oblastech ale může vítr náhle „přepadnout“ do klidného vzduchu v závětří. A nemusí jít o oblasti pod horskými sedly, jak se nabízí při srovnámí s bórou v Chorvatsku.
• Relativně náhlých poryvů se člověk může dočkat i v docela značné vzdálenosti od cumulonimbu. Jeho přítomnost je sice varováním, ale zdá se, že je dost daleko. No, není. Zažil jsem to na rozhraní Kattegatu a Skagerraku.
• Situace, kdy se vyskytne ostré rozhraní v rychlosti (případně i směru) větru existuje. Říká se jí střih větru. Setkávají se s ní hlavně piloti.

[Anonym]

Situace, kdy se vyskytne ostré rozhraní v rychlosti (případně i směru) větru existuje. Říká se jí střih větru. Setkávají se s ní hlavně piloti.

Piloti možná ano, já ale NE.
Je pěkné znát teorii a mít to naštudované. Ovšem pak zůstává otázkou, nakolik je pravděpodobné že se s tím člověk setká.
Dobrá mohu poopravit informaci že "Není takového větru". Ale já se prostě nesetkal se situací, kdy bych neměl alespoň pět minut na zrefování nebo sbalení plachet. Ale nic není ztraceno, třeba to ještě přijde.

Ty příklady které jsi vypsal jsou hezké, ale k čemu nám je situace u letectva, nebo v Severní Americe nerozumím:
"White squalls are rare at sea, but common on the Great Lakes of North America"

Dobrá. Vyjmenoval jsem několik pár způsobů jak efektivně předcházet rádoby nepředvídatelným situacím na moři.
Vidím že s tím nesouhlasíš, asi to jsou rady zbytečné. Jsi zkušený jachtař, nezbývá mi než tvůj názor respektovat....

[err_]

Ahoj,
cumulus a cumulonimbus je u nás táměř stále. Sice jsou krásné slunečné dny, ale i v nich není neobvyklé že se něco přižene. Možná trochu jako v Anglii. A konkrétně v tomhle případě to bylo tak, že clona šla velmi, velmi rychle. Předtím bylo jen pár stratocumulů a za nimi nimbostratus. A s tím, že bude pršet jsem byl smířený. Foukalo na pohodu, tak na první ref. Tak jsem pro jistotu dal druhý. Pak jsem viděl clonu, rozblikal se v dálce maják (ve dne), ten se za clonou ztratil a bylo to u nás. Opřelo se to do nás nárazem. Jako poryv a drželo to celou hodinku. Pak najednou polojasno, roztrhané mraky stratocumulus a altostratus, jako že je po všem a bude nádherně. Pak dorazila druhá vlna. Nebe bez zásadních mraků, ale vítr tři dny přes 50kn. Tady na té fotce je nástup na ten tříden. Jak vidíš na fotce, mraky v pohodě.

Meziokno (vítr cca 25-30kn):

Po doplutí jsem zjistil, že bylo žluté varování před bouří, vysílané v lokální televizi. Na webech s počasím ještě před vyplutím nebylo nic. Od té chvíle si sestavuji počasí sám, stahuju si synoptické mapy jak z holandského tak nIzozemského meteorologického ústavu a porovnávám je proti sobě. Ani tohle ale nevylučuje, že po dvou dnech na moři bude vše jinak. I s tím jsem už měl čest při cestě na Helgoland, resp, jsem se potřeboval dostat zpět.

K technice plavby:
V tebou popsaném řešení nemám úplně jasno. Také se snažím dostat proti větru. A tam si myslím, že hlavaska na třetím refu vykoná více práce a je bezpečnější než kosatka. Nicméně, dle rad a doporučení p. Koukala, popsaného v LN se naopak doporučuje odpadnout a mít jen kosatku (srolovanou genu). U tohoto řešení se obávám, nicméně myslím, že on již cosi napluto má. jsou to asi dvě varianty, buď bojovat proti, nebo utíkat.

Flatrování plachet je také důležité, protože v tom větru o ně velmi rychle přijdeš.


Rady:
Tohle jsou rady, jako že když mrzne a klouže to, je nebezpečí smyku - tak raději nevyjižděj. Já prosím o rady, co dělat, když i přes zimní obutí a opatrnou jízdu ten smyk dostanu. Šlapat na brzdu, na spojku, kroutit volantem?

[lynx]

Dobrá. Vyjmenoval jsem několik pár způsobů jak efektivně předcházet rádoby nepředvídatelným situacím na moři.
Vidím že s tím nesouhlasíš, asi to jsou rady zbytečné. Jsi zkušený jachtař, nezbývá mi než tvůj názor respektovat....

Jirko, já přeci nerozporuji Tvoje rady ohledně toho, jak se v takové situaci chovat.
Já jen upozorňuji na to, že se člověk na moři může setkat se situací, kdy přijde opravdu silný vítr bez varování.

Před pár lety jsem v Turecku zažil následující: Vrátil jsem se z plavby a stál s lodí vyvázaný v marině. Šel jsem do kanceláře charterovky, a proto jsem loď zavřel a vše zabezpečil. Po krátkém hovoru s majitelem tomuto zazvonil telefon. Následovala rychlá výměna v turečtině. Pak Hasan řekl: „Blíží se hodně silný vítr, pojď rychle k lodi!“ A poklusem vyrazil. Protože jsem věděl, že mám loď v pořádku, šel jsem jen rychlejší chůzí.
Když jsem přicházel na molo, dorazil prudký náraz větru. Asi tak osmička Bft. Z lodí začaly létat lehčí věci jako šaty, stříšky, polštáře atd. Lidé za nimi začali utíkat a legračně poskakovat. Já jsem dorazil k lodi, která byla v pořádku.
Vítr foukal deset až patnáct minut a pak utichl. Ještě minutu před tím, než začal foukat, vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že se něco blíží. Předpokládám, že Hasanovi volal někdo, přes koho větrný náraz právě přešel.

[Jarda885]

Odpadnout a na malou kosatku plout - používám, když mám hodně místa a mohu plout na zaďák nebo zadobok.

Postavit proti větru, dát malou hlavní a současně motor. Používám, když vítr fučí z moře na břeh a potřebuji se dostat ven na stoupačku nebo přímo proti větru (křížováním asi 30° na vítr, vlny).

Když mne "přepadne vítr", nesnažím se schovat do zátoky, ale utíkám na volnou plochu. Ven.
Předpokládám, že takový vítr, který není nikde v předpovědi bude poryv, který za hodinu, dvě odezní. Pak se vracím k původnímu plánu.

Zatím to vždy vyšlo.

EDIT:
Jedna výjimka. V Sukošanu, pátek 1700.
Tam jsem věděl, že bazén po vjezdu do mariny je velký (benzínka). A budou tam lidé, kteří mi pomohou loď uvázat.
Po odeznění poryvu (asi dvě hodiny) jsem natankoval a zajel vrátit loď.

[RACEK]

Baharis napsal:
Tak tedy sbalit co se dá, případně zajistit obvázáním pomocným lanem a valit do závětří nejbližšího ostrova/ostrůvku. V nouzi jakákoliv skála v moři, která rozbije valící se x metrové vlny, kde v relativní tišině mám možnost vůbec jít dopředu a něco tam s tím udělat.

Tak já to vidím jinak.
Když očekávám hrůzu tak mám vestu a harnes na sobě. Dopředu jdu hned, rukou trochu pomůžu rolfoku, nebo genu stáhnu.
Jak obvazuješ flatrující vyrolovanou genu pomocným lanem v 45 kn si nedovedu moc představit. Ani že to jde, ani že to má nějaký efekt.
Jak jedeš na motor do 5 mil vzdáleného závětří ostrova s vyrolovanou a provizorně zauzlovanou genou si také nedovedu moc představit.
Než se zvednou vlny, to chvíli trvá. I když přijde nečekaná bouřka, tak nejdřív silně fouká, a až potom se to rozvlní.
Takže je docela čas na práci s plachtama.

[Jarda885]

Když se Ti sekne navíjení rolfoku a máš genu napůl sbalenou, neuděláš s tím nic jiného, než jakkoliv zmenšíš. jak píše Baharis.

A pak utečeš.

Možná se gena rozerve, ale pokud ji provizorně nesbalíš, rozerve se určitě.

[RACEK]

Vyvlíkneš otěže a roluješ otěžema kolem stěhu.

[Martin88]

Když se Ti sekne navíjení rolfoku a máš genu napůl sbalenou, neuděláš s tím nic jiného, než jakkoliv zmenšíš. jak píše Baharis.

A pak utečeš.

Možná se gena rozerve, ale pokud ji provizorně nesbalíš, rozerve se určitě.

doporučoval bych prohodit pořadí, tzn. nejdřív prcháš po větru a pak se snažíš sbalit nebo sundat genu, vyzkoušeno, nic se neurvalo

[err_]

Skutečně máte sílu na to to provést? Mě se vyvlíkla jen návětrná otěž, závětrná byla popuštěná. Okamžitě se do sebe začaly zamotávat a lítaly ve vzdálenosti 1,5 - 2m od lodi, od konce zrefované kosatky. Ta nešla ani namotat (rolfok byl jak luk) ani přitáhnout (zamotané otěže). Bojoval jsem s tím neskutečně dlouho a myslím, že jen díky vypuštěné hlavní plachtě a jejímu přeplachtováni si loď držela směr a neustále vyostřovala až k tomu spinoutu. To byl zřejmě důvod, proč nebylo nutné kormidlovat. A to bylo dobře, mohl jsem jít na palubu. Myslím, že jinak bych asi díky kosatce odpadl, ale byl by z ní pytel a loď by byla zcela neřiditelná, navíc bychom v tom poryvu setrvali asi déle. To ale nevím, to se tak domnívám.

Celé jsem si to přehrával několikrát a proto hledám i ostatní názory, abych to mohl rozebrat i z jiných pohledů. Je to pro mne důležité a děkuji za věcnou diskusi.

Edit: abych ještě upesnil stav, ráhno bylo tak z poloviny ve vodě, sálingy tak pul metru (možná víc, třeba metr, moc jsem to nestudoval, nechci přehánět) nad ní. jakýkoli pohyb po palubě byl v leže nebo po čtyřech, po kolenou. Harness mám s pojistkou, ta nešla často v potřebné chvíli odjistit. Takže převazovaní téměř vždy na druhý pokus.
Loď plula takhle na boku, pak se stočila proti větru a znatelně se napřímila. Asi na 5s. Pak si hned zase lehla.

[mipe]

Mě se vyvlíkla jen návětrná otěž,

Ale to je už nehoda, po ktorej začína improvizácia. Ako sa tu dá radiť?
Celá teória je založená na "normálnom postupe", ale keď sa niečo vymkne spod kontroly, vtedy začínaš tvoriť ORIGINALNY postup.
Vlastne tu radíš Ty nám, ako si z toho vyšiel, keď sa ti "vyvlíkla jen návětrná otěž" a teda si stratil kontrolu nad genou. Ak si živý a zdravý, aj posádka, aj loď, tak si zaručene zvolil jeden z možných dobrých postupov.

[Anonym]

Milý Racku, zapomněl jsi při té citaci poslední větu. "To jsou prosím několikeré osobní zkušenosti."

Nebudu psát kdy kde, proč a kolikrát, protože to je naprosto zbytečné. O to není zájem, každý potřebuje vyblít to své moudro. Ve svém příspěvku jsem napsal to nejlepší co si myslím existuje pro bezpečnou plavbu. A ber nebo nech být.

Nebudu polemizovat, nemíním se obhajovat. Jenom se omezím na prosté vyjádření.
Situace které nastávají, jejich posloupnost, vnější vlivy, obsazenost lidmi, technikou, to jsou milióny možností. Nelze na pár řádcích obsáhnout všechno dění. Jenom praxe a vlastní zážitky nás posilují. Když ale napíši svou vlastní zkušenost, to co jsem opravdu prožil, tak si za ní z dovolením stojím a nemíním o ní polemizovat.