Ahojte,
pre ucely zdokladovania jachtarskej praxe si vsetky uplavane mile zapisujem do jachtarskej knizky. Doteraz som k tomu vzdy pouzival denny udaj "TRIP" z pristrojov na lodi. Po tohtorocnej plavbe sa mi zdalo, ze som uplaval nejako malo, a tak som nameranu trasu porovnal s udajom, ktory som ziskal odpichovatkom na mape.
Zistil som, ze rozdiel medzi TRIPovym udajom, a "odkrokovanym" udajom je asi 30% v prospech odpichovatka. Napriklad trasa Vela Stupica(Zrije)-Komiza(Vis) mi podla tripu vysla 33,45NM, zatial co s pomocou odpichovatka to bolo cca 44NM. Umyselne som zobral tuto trasu, lebo po ceste nie su ziadne ostrovy a teda namerana chyba by mala byt minimalna.
Ma niekto podobnu skusenost?
Podla coho si pisete prax?
Nema niekto v denniku zmeranu trasu Zirje-Vis?
Dakujem
Tomas
Jachtarska prax - kolko uplavanych mil?
Moderátoři: MARIS, vilma, windward, Pepa
"Rychloměr" a tím pádem i čítač uplutých mil je na lodi jeden z nejméně přesných přístrojů. Jednoduše: ukazuje naprosté nesmysly. Proud neproud, i když ten jej samozřejmě také ovlivňuje. Možná snad na vlastní lodi, ale když vystřídám za sezonu cca 10 lodí, tak vím o čem mluvím.
Dle MapSource je vzdálenost mezi V.Stupicou a Komižou přesně 40 mil. Něco prokormidluješ i když pluješ na přímý směr. Aby jsi podle kompasu držel lajnu +/- 50m jako při navigaci s GPS, na to asi nikdo nemá.
BTW: Své majle si samozřejmě sčítám dle uplutých mil na GPS.
Mám za archivované všechny své dosavadní plavby a uložené na třech HDD.
Dle MapSource je vzdálenost mezi V.Stupicou a Komižou přesně 40 mil. Něco prokormidluješ i když pluješ na přímý směr. Aby jsi podle kompasu držel lajnu +/- 50m jako při navigaci s GPS, na to asi nikdo nemá.
BTW: Své majle si samozřejmě sčítám dle uplutých mil na GPS.
Mám za archivované všechny své dosavadní plavby a uložené na třech HDD.
-
Macek0585
- aktívní jachtař
- Příspěvky: 570
- Registrován: pon kvě 19, 2008 2:00 am
- Reputace: 0
- Bydliště: Frýdek-Místek
Ahoj, taky si myslím, že i ta "nejblbější" GPS dneska zvládne načíst míle celkem přesně. Nicméně mám zkušenost i s GPS (Raymarine E 120), že když si píšu každý den trip, který mi tento plotr ukazuje, výsledný součet mi nesedí s nárůstem mil v kolonce "log" na stejném přístroji za stejné období 
. Takže ať si píšu jakkoli přesný deník, kdyby někdo opravdu chtěl šťourat, udělá ze mne mílového podvodníka tak jako tak. I když je pravda, že ta odchylka zase není 30 % jako ve Tvém případě a je řádově v mílích / 100 mil.
. Takže ať si píšu jakkoli přesný deník, kdyby někdo opravdu chtěl šťourat, udělá ze mne mílového podvodníka tak jako tak. I když je pravda, že ta odchylka zase není 30 % jako ve Tvém případě a je řádově v mílích / 100 mil.Ona GPSka je vlastně pouze přijímač signálu a malý počítač. Nic jiného. Algoritmus výpočtů by měl být u všech ve své kategorii stejný, záleží jen na provedení a zprovozněných funkcích. Od tohoto se pak odvíjí její cena.
To znamená, že každý i pitomý kalkulátor by součty měl umět dělat spolehlivě. Nebude to třeba tím, že večer odečteš stav a do rána naběháš na kotvě/bóji ještě něco? Já každý večer přenáším data do NTB a nuluju všechny počítadla. Vzdálenost, čas plavby, průměrnou rychlost, maximální rychlost, atd. A do rána mám vypozorované, že upluji ještě 0,5 - 2 míle. Maximum mám v Řecku 4,5 míle za jednu noc.
To znamená, že každý i pitomý kalkulátor by součty měl umět dělat spolehlivě. Nebude to třeba tím, že večer odečteš stav a do rána naběháš na kotvě/bóji ještě něco? Já každý večer přenáším data do NTB a nuluju všechny počítadla. Vzdálenost, čas plavby, průměrnou rychlost, maximální rychlost, atd. A do rána mám vypozorované, že upluji ještě 0,5 - 2 míle. Maximum mám v Řecku 4,5 míle za jednu noc.
Dumbere,
presne udaje nemam.
Vysoka voda v Zadaru mela byt cca v 14:30. Na urovni mezi Sibenikem a Visem asi o dve hodiny drive, tj. ve 12:30. Mesic byl v posledni ctvrti, tj. priliv byl ve stavu neap. Jadran ma v tomto pripade jednu vysokou vodu za 24 h, tj. nizka voda mela nastat nekde kolem pulnoci. To znamena, ze jste pluli v odlivovem proudu s maximem kolem 18:00.
Sam o sobe odlivovy proud v neapu neni velky, tak do 0.5 knt. Ale mohl byt ovlivnen zvysenym pritokem vody kvuli destum nebo vetrem. Vitr z pobrezi nebo od zapadu shcopen zvysit povrchovy proud do 1.5 knt.
Jine "prirodni" vysvetleni mne nenapada. Pokud se v necem mylim, pak odpoved je nutne hledat skutecne v technice.
Jaky jste meli vitr?
presne udaje nemam.
Vysoka voda v Zadaru mela byt cca v 14:30. Na urovni mezi Sibenikem a Visem asi o dve hodiny drive, tj. ve 12:30. Mesic byl v posledni ctvrti, tj. priliv byl ve stavu neap. Jadran ma v tomto pripade jednu vysokou vodu za 24 h, tj. nizka voda mela nastat nekde kolem pulnoci. To znamena, ze jste pluli v odlivovem proudu s maximem kolem 18:00.
Sam o sobe odlivovy proud v neapu neni velky, tak do 0.5 knt. Ale mohl byt ovlivnen zvysenym pritokem vody kvuli destum nebo vetrem. Vitr z pobrezi nebo od zapadu shcopen zvysit povrchovy proud do 1.5 knt.
Jine "prirodni" vysvetleni mne nenapada. Pokud se v necem mylim, pak odpoved je nutne hledat skutecne v technice.
Jaky jste meli vitr?
Jestli mohu rozvinout diskuzi v problematice příliv/odliv.
Kontroloval jsem Windwarde tvé informace s přílivovými tabulkami MapSource a mě vychází max. příliv 16.6. v 14:30. A o to mě právě jde, kde?
Já používám pro oblast středního Jadranu přílivovou stanici Ortona, tam mám +37 cm. Ancona má maximum v 18:00 a to +47 cm. Chorvati mají jen Pulu (17:30 - 62cm), ale to nepovažuji směrodatné pro oblast středního Jadranu.
Takže co bude nejvhodnější? Používat italské stanice na přibližné rovnoběžce kde se pohybujeme? Je chronicky známo že příliv se postupem do jaderského zálivu zvětšuje. Ale jak to je s východním versus západním pobřežím?
Třeba v Raveně, je maximum o cca hodinu později než v Pule, zhruba na stejné úrovni. Ale více srovnání nemám...
Kontroloval jsem Windwarde tvé informace s přílivovými tabulkami MapSource a mě vychází max. příliv 16.6. v 14:30. A o to mě právě jde, kde?
Já používám pro oblast středního Jadranu přílivovou stanici Ortona, tam mám +37 cm. Ancona má maximum v 18:00 a to +47 cm. Chorvati mají jen Pulu (17:30 - 62cm), ale to nepovažuji směrodatné pro oblast středního Jadranu.
Takže co bude nejvhodnější? Používat italské stanice na přibližné rovnoběžce kde se pohybujeme? Je chronicky známo že příliv se postupem do jaderského zálivu zvětšuje. Ale jak to je s východním versus západním pobřežím?
Třeba v Raveně, je maximum o cca hodinu později než v Pule, zhruba na stejné úrovni. Ale více srovnání nemám...
Ja prilivove tabulky z MapSource neznam, takze k nim nic nereknu. Zkusim se podivat, pokud mne trochu navedes. Mela by tam ale nekde byt uvedena stance, ke ktere se udaj o prilivu vztahuje.
Prilivy na jadranu jsou smeseneho typu. Kolem uplnku nebo novu (tzv. spring) jsou dve vysoke vody za den (vysoka-nizka-vysoka-nizka za 24h). V tomto pripade prilivova vlna postupuje kolem jadranu proti smeru hodinovych rucicek, cele kolecko udela za 12h, a priliv nenastava na vychodnim a zapadnim pobrezi ve stejnem okamziku. Kolem prvni a poslendi cvrte (tzv. neap) je jedna vysoka voda za den (vysoka-nizka za 24h). Zde se prilivova vlna proste nahrne od Otrana do Benatek a pak odliva zpet. Prilivy nastavaji na obou brezich priblizne ve stejnou dobu.
Na tvou otazku neni jednoznacna odpoved. Ve springu priliv nenastupuje na obou brezich ve stejnem okamziku, ale v neapu ano. Poradit stanici ti ted nemohu, protoze nestihnu to prozkoumat. Snad pozdeji. Povrchnim nastrelem se da rict, ze bylo by mozna vyhodne pouzivat stanici Zadar. Otazka vsak je, zda to v Mapsourcu mas. Jinak lepsi je jakakoliv chorvatska stanice co nejvice k jihu misto italske, pokud mluvime o chorvatsku.
Pokud jsem ti nepomohl, tak se ptej. Ja rad odpovim.
Prilivy na jadranu jsou smeseneho typu. Kolem uplnku nebo novu (tzv. spring) jsou dve vysoke vody za den (vysoka-nizka-vysoka-nizka za 24h). V tomto pripade prilivova vlna postupuje kolem jadranu proti smeru hodinovych rucicek, cele kolecko udela za 12h, a priliv nenastava na vychodnim a zapadnim pobrezi ve stejnem okamziku. Kolem prvni a poslendi cvrte (tzv. neap) je jedna vysoka voda za den (vysoka-nizka za 24h). Zde se prilivova vlna proste nahrne od Otrana do Benatek a pak odliva zpet. Prilivy nastavaji na obou brezich priblizne ve stejnou dobu.
Na tvou otazku neni jednoznacna odpoved. Ve springu priliv nenastupuje na obou brezich ve stejnem okamziku, ale v neapu ano. Poradit stanici ti ted nemohu, protoze nestihnu to prozkoumat. Snad pozdeji. Povrchnim nastrelem se da rict, ze bylo by mozna vyhodne pouzivat stanici Zadar. Otazka vsak je, zda to v Mapsourcu mas. Jinak lepsi je jakakoliv chorvatska stanice co nejvice k jihu misto italske, pokud mluvime o chorvatsku.
Pokud jsem ti nepomohl, tak se ptej. Ja rad odpovim.
Baharis píše: Já každý večer přenáším data do NTB a nuluju všechny počítadla.
Mohl bych se zeptat, jak to přenášíš? Já ten plotr nikdy nezkoumal, používám ho pouze orientačně... Vím že tam bývá slot na karty, ale vždycky na jiné... Nebo to sosáš přes USB? Co z toho vlastně leze? Jenom čísla, nebo i trasa už v mapě? Je třeba to zpracovávat přes nějaký software? Díky...
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host