Vikingský Sluneční Kompas

Po počasí další důležitá součást jachtingu. Vše kolem navigace....

Moderátoři: Pepa, windward, vilma

Uživatelský avatar
meser
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 64
Registrován: úte kvě 10, 2011 2:00 am
Reputace: 0

Vikingský Sluneční Kompas

Příspěvekod meser » stř úno 06, 2013 3:13 pm

Sice jsem ten článek nenapsal, jen přeložil a upravil, bo něco byly nesmysly. Zajímaly by mě vaše postřehy zkušených navigátorů k danému tématu. Doufám že jsem tento článek neumístil do špatného vlákna. Originál článku je v angličtině na http://dmeijers.home.xs4all.nl/artikele ... bobsun.htm .

Vikingský "Sluneční Kompas"- "Bearing dial"
Obrázek

By Ralph E. Robinson Edited by Victor Biagotti And Mead Stapler With technical help from Jon Bell and Joey Lopez. HTML code by Peter Sjolander.
Rerob1@aol.com
Comments on The Viking Sun Compass Překlad: Dalibor Grimm

Existuje mnoho diskusí o tom, jestli je sluneční kompas realitou a nebo ne. A pokud byl realitou. Jak cenný byl pro skandinávské námořníky během tří set let od 10.až do 13. století(Skandinávci měli magnetický kompas,asi ve 14.století)?
Během druhé části 15. století, po čtyřech stech letech, začali být staré pověsti Skandinávie sbírány. Tyto mluvené příběhy byly sepisovány různými lidmi. Ti zapisovali vikingské příběhy do knih které byly poté známy jako"skandinávské ságy". Tři ze"ság"popisují podrobně události o objevu"Vinlandu"někde západně od Grónska.
"Ságy"se tady také odkazují na navigační pomůcku s názvem"bearing dial"-„azimutový kruh“?
Při archeologických vykopávkách v Grónsku roku 1948, byli objeveny části disku velikosti hokejového puku. Mohlo by se jednat o"bearing dial"? Kus"bearing dial"je hrubě vyřezávaný s příliš velkým středovým otvorem pro tenký a přesný gnomon.(obr.1) Na obou stranách povrchu jsou rýhy a jedna strana má vrubové zářezy. Určení funkce tohoto předmětu, vyplývá tak trochu z logiky Sherloka Holmse-"Když eliminujete vše co je nemožné, pak to co zbude, bez ohledu na to jak je to nepravděpodobné, musí být pravda. "Tak byl disk z Grónska nazván"bearing dial", protože žádné jiné použití mu nemůže být připisováno.(viz obr.1,2,3)

Toto pojednání se ukazuje, že s základní možností měření času (měřením času za pomoci slunce) a pomocí nekomplikované aritmetiky, by takový disk mohl být snadno vyroben a používán jako směrový kompas. A že může poskytovat přiměřeně dobrý způsob jak odvodit pozici na moři, i když ne z hlediska délky a šířky. Je i nutno si uvědomit, že tento „bearing dial“ se našel v Grónsku a je tedy orientován na 60s.s.š.-stupeň severní šířky a uzpůsoben na nejvhodnější měsíce pro plavbu.
Poznámka: Vždy musíme mít na paměti, že Vikingové útočili na kláštery v celé Evropě. Odtud si odváželi nejen kořist, ale i otroky. Dnes není možné jakkoliv odvodit, kolik zdatných matematiků odsud mohli odvézt a popřípadě využít.

Po více než tři tisíce let před věkem Vikingů, byly známy a studovány cesty Slunce a Měsíce po obloze. Tyto trasy byli známy i Vikingům. Od začátků jejich mořeplavby byli nuceni vyhledávat a zjišťovat všechny možné orientační body, pomáhající jim při orientaci na moři. Je jisté že Skandinávci byli důvěrně obeznámeni s kopulí svého nebe, i s jejími proměnami v průběhu střídání ročních období. Podle Howarda Lafay „…Odi Helgason (z Islandu) …v polovině 12. století… vypracoval tabulku udávající polohu vycházejícího slunce začínající od zimního slunovratu….udávající polohy slunce…v poledne po čtrnáctidenních intervalech. To díky řešení použití průměrů slunce na obzoru jako měřící stupnice“ str.203
Spekulace že se Vikingští navigátoři řídili jen podle Polárky, jsou přehnané. I když byli statečnými námořníky, nebyli hloupí. V zimě(viz Trychare str.14), když jsou noci dlouhé a Polárka nejviditelnější, bylo cestování na otevřené plachetnici přinejmenším nepohodlné. Pokud by přišla bouře se sněhem a plujícím ledem, je to cesta sebevraha. V létě na těchto vysokých šířkách, jsou pro změnu dlouhé dny s dlouhými soumraky. Za dvacet čtyři hodin je Polárka vidět jen krátce= dostatek času pro odchýlení z kursu. Slunce, Měsíc(a někdy i Venuše)byly proto velmi užitečné. Toto pojednání předpokládá že dlouhé cesty byly plánovány od prvního května do poloviny Srpna.
Grónský „Sluneční Kompas“ není příkladem excelentní, severské, řezbářské práce. Ačkoli je dost ledabyle zpracovaný, můžeme předpokládat, že všechny tvary jsou tak, jak mají být. To se týče zejména příliš velkého otvoru, většiny výřezů a většiny rýh na obou stranách disku.

Shrnutí předpokladů Vikingských znalostí z 10 století které vám umožní využití disku:

1) Navigační výpočty jsou provedeny v souvislosti s domovským přístavem: Pokud je znám výsledek čtení na místě určení. Víme jaké mají být rozdíly ve čtení při srovnání s domovským přístavem. Tím máme dánu polohu místa určení vůči slunci- neznáme umístění místa určení na planetě.
2) Navigátor byl dokonale seznámen s funkcemi kompasu v domovském přístavu.
3) Cesta domů je reverzí odjezdu.
4) Sever je v ranním slunci vlevo. Úhel mezi východem a severem se zmenšuje jak sezóna pokračuje do letního slunovratu.
5) Úhel mezi západem slunce a severem se vždy rovná úhlu při východu slunce.
6) Hlavní zářez na disku je vždy použit jako značka pro Sever/Jih.
Poznámka: myšlená čára mezi gnómonem a vhodným zářezem poslouží stejně.
7) Čára kolmá k linii sever/jih je linií skutečného východu a západu.
Poznámka: Tato linie nemusí procházet středem disku.
8 ) Při rovnodennosti východ a západ slunce odpovídají východu a západu zeměpisnému.
9) Pokud zaměříme ranní slunce nad obzorem v dané výšce(na šířku ruky, prstu, vzdálenost mezi uzly na laně, nebo sluneční průměr…) a stejné zaměření provedeme na stejné výšce u podvečerního slunce. Čára zakreslená mezi výslednicemi těchto měření je osou východ/západ a je kolmá k ose Sever/Jih. I když tato linie je vždy k linii Sever/Jih kolmá, úhlová vzdálenost mezi východem/západem slunce a severem se mění každým dnem.
10) Stín gnómonu je nejkratší v poledne a ukazuje na sever. Délka stínu se mění s výškou gnómonu, který může být kalibrován různými způsoby. Vhodnou možností může být proměnlivé nastavení výšky usazení kotouče na rukojeti/gnómonu. S podporou linií na disku, je možné vytvořit a popsat další linie takovým způsobem, že nastavení kompasu budeme využívat jako kalendáře.
11) Při cestování na Jih, Skandinávští navigátoři kteří byli na Gibraltaru zjistili, že Polárka je níž nad obzorem, s méně viditelnými hvězdami mezi ní a horizontem. Také že slunce je v poledne výš a vrhá tedy kratší stín.
12) Navigátor se musí rozhodnout jaký referenční bod na slunečním kotouči/disku bude používat. Například horní, nebo spodní okraj slunečního kotouče. Poté při měření musí vždy používat jen tento bod.
13) Sluneční kompas je použit pro sběr doplňkových informací. Ty dáváme do souvislosti s jinými informacemi známými námořníkům. Například: vzory vln, převládající větry, výskyt bouří, přítomnost Mořských řas, tvaru pobřeží, ptáků, známých znaků na pobřeží, velikosti oblouku vln, pozice Polárky nebo jiného nebeského tělesa, známými tvary stínů vrhanými částmi lodi,…
14) Disk musí být držen vodorovně. Různé způsoby jak docílit horizontální polohy disku při pozorování jsou navrženy níže. Každý z nich má své výhody a nevýhody i s ohledem na přesnost měření:
A) Pozorování disku drženého v ruce tak aby byl rovnoběžně s horizontem.(obr.4)
B ) Disk plovoucí ve vaně s vodou.
C) Zatížená rukojeť, nebo jiné zařízení na principu kyvadla zavěšené pod disk. Tady musí být hmotnost závaží dost velká, aby udržela disk v horizontále. Ale ne tak velká, aby příliš zatěžovala prsty a zápěstí.
D) Zavěšení na niti s uzly. Uzly na niti mohou nahradit kalibrovaný gnómon. (viz. obr. 5) Tuto metodu používá autor pro stanovení poledne a Severu. Houpající se loď není zrovna stabilní platformou, nicméně když nit držíme zhruba v ose kyvu paluby, zůstává kyvadlo se slunečním kompasem relativně stabilní.

Co Vikingové nemuseli znát, aby navigace pomocí Slunečního Kompasu fungovala:

1) Nebylo nutné znát pojem stupňů, nebo mřížku zeměpisné délky a šířky. Úhlové míry mohly být vyjádřeny v průměrech slunce.
2) Úhlová vzdálenost k Polárce je stejná jako stupeň zeměpisné šířky. (viz. obr.16) Což znamená, že pokud se úhel polárky nad obzorem nemění, plujeme buďto východním nebo západním směrem.
3) To že stín Gnomonu při východu nebo západu slunce se rozšiřuje do nekonečna. Časové zpoždění mezi východem slunce a dobou než je slunce dostatečně vysoko aby vrhalo stín se liší podle zeměpisné šířky- trvá kratší dobu, blíž u rovníku kde je sluneční dráha téměř svislá. Tento jev by Vikingům mohl poskytnout údaj o zeměpisné šířce, pokud by měli přístroj na měření přesného času- je třeba změřit až tři hodiny, ve vysokých zeměpisných šířkách.
Poznámka: Lze předpokládat, že v domácím přístavu bylo možné nastavit výšku gnómonu tak aby tento údaj šel bez problémů odečíst- slunce se pohybuje po obloze konstantní rychlostí, lze je tedy použít jako přesnou časomíru. Proto výška gnómonu mohla být ukazatelem zeměpisné šířky.
4) Co je pozorovatelné na každém stupni šířky:
A) Ve dni rovnodennosti slunce vychází na zeměpisném východě. Ten je označen jako 90s. rozdíl vpravo od severu na kompasu a jako 0s. v OLD FARMER'S ALMANAC (pro indikaci úhlu hrotů zemské osy od roviny oběžné dráhy)
B) Ve dni rovnodennosti slunce zapadá na zeměpisném západě. V jiném dni, body východu/západu sluce pouze tvoří osu která udává východ a západ. Ale slunce samotné má jiný úhel k severu než 90s.
Poznámka: Skutečná sluneční dráha po obloze je spirála, podobná závitům šroubu, proto se úhel slunce vůči severu při východu a západu v týž den, o velmi malou hodnotu liší. Ovšem vzhledem k chybám v měření je rozdíl zanedbatelný pro kterýkoli den. Význam začíná mít teprve při rozdílu více dní mezi východem a západem.
Úhel který sluneční dráha svírá s horizontem v dané šířce je stejný každý den. Úhel se blíží ke kolmici s posuvem pozorovatele směrem k rovníku.

Určení severu, nejpřesnější funkce “slunečního kompasu“.

I)Podle úhlů na disku kompasu

Poznámka: Musíme předpokládat, že navigátor znal úhel vycházejícího/zapadajícího slunce ke skutečnému severu v domácím přístavu a že věděl o jeho znatelném snížení s postupem sezóny k letnímu slunovratu.
Poznámka: Ve stejné šířce se úhel mezi východem/západem a severem mění každý den, ale změny tohoto úhlu se opakují každý rok stejně. To znamená že 22.7.2012 a 22.7.2013 bude tento úhel stejný!
Poznámka: Ve dnech blízkých slunovratu se úhly východů/západů slunce téměř neliší.

Postup při východu/západu slunce: Srovnat disk s horizontem. Zobrazit východ/západ slunce přes střed disku. Porovnat úhel východu/západu slunce s zářezem známým z domovského přístavu. Linie sever/jih bude ukazovat sever.
Postup pro ranní nebo odpolední čtení:
1) Pohled přes jakýkoli vhodný zářez(který není přes střed disku-srovnání disku do horizontu), otočit disk tak, aby linie ke slunci(nebo stín kraje Gnómonu) byla rovnoběžná s zářezem pro východ/západ. Potom otočením kompenzovat časovou vzdálenost (můžeme odhadnout čas pomocí vyryté křivky „slunečních hodin“) od východu(východ) k poledni(jih) nebo západu slunce(západ). Teď linie sever/jih ukazuje sever. (Viz. obr. 4)
2) Pomocí funkce „Reference“ zářezů. Jeden z zářezů, jejichž prostřednictvím provádíme ranní pozorování, použijeme jako „referenční“ zářezem z odpoledního čtení a odpolední zářez je používán jako „referenční“ zářez na příští ráno. Když provádíme zaměření slunce ráno a odpoledne v době kdy se nachází se ve stejných výškách nad obzorem, není potom nutné hádat čas mezi polednem a východem/západem slunce. (obr. 14- z-z´)
Poznámka:
1) Dá se předpokládat že pečlivý navigátor zaměřuje tři, čtyři hodnoty každé ráno a odpoledne(pomocí různých„pomocných“zářezů). Měl by také„umět číst“změnu stínů vrhaných částmi lodi.
2) Zářezy na disku nemusí být přesné-stačí vhodně umístěné. Mohou být použity pro počítání stejně jako pro pozorování.
3) Mnoho hodnot je shodných s drahou měsíce, který je dlouho viditelný za šera ve vysokých zeměpisných šířkách.(Východy měsíce a měsíční západy mají zhruba poloviční dobu, dráhy se liší o dva až pět stupňů, tyto změny ale nejsou náhlé a pečlivý navigátor by si měl být vědom rostoucího rozdílu)

Postup pro zaměření s„referenčními zářezy“: Srovnat disk s horizontem, otočit disk tak že linka sever/jih míří zhruba na sever(při ranním zaměřování vlevo, při odpoledním vpravo). Zaměříme sever způsobem známým z domovského přístavu. Poté na konci stínu gnómonu uděláme značku na pracujícím zářezu. Pokud takto budeme postupovat u všech měření. Referenční značky vytvoří na disku křivku. Která napomůže odhalit případnou chybu při dalším měření.

Jak se ranní slunce blíží k vrcholu své dráhy, pozorovaný úhel mezi pozicí slunce a severem se stává větší. Pro čtení v pozdní ráno a brzy odpoledne použijeme zářezů v okrajových částech disku jako značek. Navigátor může použít tyto linie ke kontrole dalších linií. Upozorňujeme (viz. obr. 2), že mnoho zářezů je až ke kraji otvoru pro gnómon, stejně jako na středu disku.
Poznámka: Zatímco mnoho linek vede ke středovému otvoru jako tečny a mohou potvrdit tento text. Můžou být i mylně zobrazeny. Jasné zobrazení Grónského„Bearing dial“ naleznete v Vebaek and Thirslund str.10…

Zatímco nejkratší polední stín při svém zaměření ukazuje skutečný sever. Četba délky stínu, kalibrovaná podle níže uvedeného vzorce, uvede ujetou vzdálenost v ose sever/jih od domácího přístavu. Změny v délce poledního stínu, jsou ukazatelem vzdálenosti na zeměpisné šířce, ale je velmi obtížné je zkalibrovat.
Poznámka: Různé způsoby zaměření slunce, i ostatní techniky, můžeme snadno ověřit nebo opravit na zemí srovnáním s Polárkou.

II)Pomocí gnómonu, nejkratší stín vrhaný gnómonem míří na sever.

Poznámka:
1) Úhel mezi sluncem a gnomonem se mění v průběhu dne a je největší v poledne. Polední slunce je přesně na jihu. Stín poledního slunce je nejkratší a ukazuje na všech šířkách přímo na sever.
2) Když postupujeme k rovníku, slunce v poledne je výš na nebi.

Poznámka: I když je polední zaměření velice přesné, je problematické ho dosáhnout. Vzhledem k tomu že se pozdní dopoledne, poledne a časné odpoledne velmi špatně určuje i podle stínu gnómonu. V nejlepším případě navigátor může zjistit že poledne právě prošlo protože stín se začíná prodlužovat(v tomto případě je vhodné využít stínu Stěžně, při jeho délce je pohyb stínu zřetelně viditelný) a určit sever s kompenzací tohoto pohybu.

Když je pravděpodobné že polední slunce bude zakryto mraky, provedeme zaměření na výšku slunce nad obzorem v linii časově nejbližší(zaměřujte slunce min. devětkrát denně- východ, tři dané výšky slunce nad obzorem,poledne,druhé tři dané výšky slunce nad obzorem,západ)

Důvod pro velký průměr gnómonu je jasný. Stíní slunce při zaměřování disku a tím chrání oko! Nicméně pozorování stínu od okraje gnómonu je stejně účinné a bez rizika.

Poznámka pro navigaci pomocí slunečního kompasu: Je velký rozdíl mezi skutečnou navigací a nalezením severu. Pokud víme kde je sever může navigátor stanovit tzv. směr na kýlu, to znamená že zamíří lodí do místa, kam chce dojet a pluje. Při navigaci ovšem stále víme kde jsme a kde je vůči nám cíl plavby. Podle toho nastavujeme a upravujeme kurs. Například: Transatlantická plavba předpokládá že se potkáme s proměnlivými větry a poplujeme minimálně jeden den v Golfském proudu. Každý vítr který nevane stejným směrem jako je náš kurs, loď snáší do boku. Totéž proudy, Golfský proud za normálních podmínek dosahuje rychlosti čtyř uzlů směrem na sever. To znamená snos od cíle 96 nm.-námořních mil na sever za 24 hodin.(Pro další informace o účincích Golfského proudu, viz dodatky na konci.)

Víme že Vikingové měřili vzdálenost ve „dnech cesty“. Za předpokladu průměrné rychlosti 5 kts.(uzlů) to dělá za 24 hodin 120 nm. V tomto případě může „sluneční kompas“ poskytnout představu nejen o směru ale i o poloze vůči slunci.
Poznámka:
1) Poledník má 90s. od rovníku k pólu, jeden stupeň má přesně 60 nm. Proto změněná pozice slunce udává jiné úhly linií na kompasu s výjimkou poledne, kdy se pouze zkrátí/prodlouží délka stínu. Za 24 hodin při kursu sever/jih se změní úhel dráhy slunce o dva stupně (čtyři průměry slunce na obzoru). Pokud cesta mezi domovským přístavem a cílovou destinací tvořila přímku a známe i cílové nastavení „slunečního Kompasu“. Je možné aby navigátor na základě zkušeností z plaveb podle „Slunečního Kompasu“ a dalších veličin (tvar vln, bublinek od kormidla, změny stínů, vliv síly a směru větru,…) odhadnul pozici lodi na dráze. Z toho potom mohl odvodit že jsou X „dní“ od domovského přístavu a Y „dní“ od místa určení a sdělit korekci mezi „dny“ délkovými a dny skutečnými.
2) Vzhledem k tomu že rovnoběžky jsou kratší než poledníky(kromě rovníku) jednodenní cestování směrem východ/západ protíná více stupňů na zeměpisné délce než cesta sever /jih, po poledníku. Tento fakt a účinky snosu Golfského proudu vysvětluje proč se nám zdají staré mapy severních oblastí nepřesné. Je nutné si také uvědomit že tyto mapy jsou první pokusy jak zobrazit část koule na plochý materiál a také že byly kresleny hlavně s ohledem na zachování vzdáleností a tehdejší možnosti navigace.

Samozřejmě že při průzkumu, není cíl známý. I tady však se jednalo z naprostou většinou o pár dní plavby. Hlavní nápovědou přítomnosti další země, byly lety nejen mořských ptáků. A když byl znám cíl, zpátky se mohlo plout podle „Slunečního Kompasu“. Ostatně ve „Vikingských ságách“ jsou právě příběhy, jak vypuštění havrani našli zemi. (Boorstin, str.217)

Podle“Kde slunce vychází a zapadá“,str. 58 OLD FARMER'S ALMANAC (obr.7 a tabulka na konci článku), na šířce domovského přístavu pro nalezený „Sluneční Kompas“(60s.s.š.), se úhel východu/západu slunce vůči severu liší až o 106s. za 183 dnů, pohyb je menší když období postupuje směrem k letnímu slunovratu, pak se v období desíti dnů kolem slunovratu téměř nepohybuje. Je třeba si pamatovat, že týden před a týden po slunovratu změna úhlů není významná. Úhel stínů na disku se snižuje o 0,6s. každý den(asi jeden sluneční průměr na obzoru) v přechodu ze zimního na letní slunovrat. Taková je kompenzace pro změnu úhlu východu/západu slunce k severu.

I)Navigace východ/západ
Navigátor vždy musí znát úhel východu/západu slunce v domácím přístavu. Jen tak může určit sever na své rovnoběžce. Pokud jsou úhly zaměřování stejné jako v domovském přístavu plujete na trase východ/západ od domovského přístavu.

Plavbu podél rovnoběžky lze snadno ověřit zaměřením Polárky. Pokud je stejně vysoko nad obzorem plujete po rovnoběžce. To je společné pro všechny severní šířky.

Z „Chart Sunrise“ (obr. 7), předpokládaný odklon od 60s.s.š.. Dne 10.května.Úhel východu slunce je 37s. severně od zeměpisného východu. O deset dní později se úhel změnil na 43s. severně od zeměpisného východu, to je o 0.6s. za den (jeden průměr slunce na obzoru). Pravidlo běžné praxe, postup na severní polokouli: při navigaci východním nebo západním směrem (nebo pokud zůstáváme na místě), kompenzovat dráhu slunce odečtením jednoho slunečního průměru za den v době od zimního slunovratu do letního slunovratu. A od zimního slunovratu do letního slunovratu stejný díl přičítat.(nezapomeňte na těch deset dní kolem slunovratů a udělejte zářezy s drahou minimálního slunečního vzestupu u rovnodennosti)
Poznámka: Mezi předpokládané části „bearing dial“ patří i „indikátor kursu“(viz. obr. 3), připojený k otočnému disku. Takový ukazatel by mohl být užitečný pro „zapamatování“ nastavení úhlů při svítání, ale určitě by překážel při jiných měřeních a zcela jistě by jste s ním během dne při měřeních pohnuli. Vzhledem k tomu že na disky bylo snadné umístit nové zářezy, je možné že zářez pro tento účel vznikal na disku každý den plavby. „Bearing Dial“ z Grónska má mnoho zářezů na obou stranách.

II) Navigace pro jiné směry než východ/západ

Pokud předpokládáme průměrnou rychlost „drakkaru“ 120 nm. Za 24 hodin, to jsou dva stupně za den. Potom plavba (podél poledníku) z 60s.s.š. do 50s.s.š. by trvala pět dní.

Podle grafu „východu a západu slunce“ (obr.7), změna o deset stupňů jižně posouvá úhly východu/západu slunce o 30 dní zpět. Takže cestou na jih zmenšujete úhly východu/západu slunce. Na grafu je předpokládaný odklon. Na 60s.s.š., datum 10.května. Úhel východu/západu slunce je 37s. od zeměpisného východu/západu. 15.května je úhel 40s., změna 3s.(0,6 za den-jeden průměr slunce). Na 50s.s.š., o pět dní později (15.května) je východ/západ slunce 30s. od zeměpisného východu/západu. Rozdíl je 7s. (cca 1,5s. za den-3 průměry slunce). Další šance pro chyby, vzhledem k odčítání/přičítání slunečních průměrů od známých hodnot. Zatím co na jih cestujeme po čtyřech průměrech slunce za den, slunce se pohybuje jeden průměr na druhou stranu(4-1=3). Pokud cestujeme jihozápadním směrem je změna za stejné období poloviční(dva průměry slunce), pokud odečteme pohyb slunce opačným směrem zůstává korekce o jeden průměr slunce. Samozřejmostí je kontrola správnosti kursu podle Polárky.

Pravidlo běžné praxe: Při plavbách( od rovnodennosti do letního slunovratu):

W-západ……………………odečíst jeden průměr slunce každý den

WSW-západojihozápad…….neočekáváme žádnou úhlovou změnu každý den

SW-jihozápad………………přidat jeden průměr slunce každý den

SSW-jihojihozápad…………přidat dva průměry slunce každý den

S-jih………………………....přidat 3 sluneční průměry každý den

Při plavbě na západ, zkontrolujte kompas Polárkou. Ta by měla zůstat ve stejné výšce nad obzorem.
Při plavbě na jih, zkontrolujte kompas Polárkou. Měla by být nad obzorem o čtyři průměry slunce za den níž. (20 průměrů slunce za pět dní).
Při plavbě na jihozápad, zkontrolujte kompas Polárkou. Měla by být nad obzorem o dva průměry slunce za den níž

Zjištění polohy lodi, mezi domovským přístavem a známým cílem podle stínu gnómonu:
Vrch stínu gnómonu při své cestě po disku vykresluje hyperbolické křivky které jsou konstantní a specifické pro danou výšku gnómonu a stejnou zeměpisnou šířku ( viz. obr. 10). Kompenzace za změny v datech jsou uvedeny v proměnách úhlů východu/západu slunce a v délce poledních stínů. Vhodné hyperbolické linky pro lze vyvodit nebo „zviditelnit“ mezi trvale označenými zářezy slunovratů a rovnodennosti.(hyperbolu tvoří i referenční zářezy)

Polední stíny nejsou rozloženy rovnoměrně. S pevnou výškou gnómonu délky stínu letního slunovratu a rovnodennosti jsou mnohem blíže u sebe než rovnodennost a zimní slunovrat. Tento fakt je důležitý v interpretaci některých poškrábání na disku z Grónska. (Viz obr.. &)

Délka stínu gnómonu na 60s.s.š. se liší následně: Letní Slunovrat-délka stínu při úhlu slunce 53s. nad obzorem, je 0,75x výška gnómonu. Rovnodennost- délka stínu při úhlu slunce 30s.nad obzorem, je 1,9x výška gnómonu. Zimní Slunovrat- délka stínu při úhlu slunce 7s. nad obzorem, je 9,5x výška gnómonu.

Vrypy AB a A´B´představují délky stínů gnómonu mezi slunovraty. To poskytuje další zpětnou kontrolu polohy pomocí záznamu, bez znalosti koncepce sítě šířky-délky jakou užíváme dnes.

Vzhledem k těmto skutečnostem, můžeme trasu naplánovat. Tím že naneseme dopředu známé zářezy, poskytne „Sluneční Kompas“ překvapivě jasnou koncepci nastavení, ve vztahu k domovskému přístavu. Na správném místě, v daném čase dne, na určitý počet dní, vzhledem k pohybu slunce mezi slunovraty. Je možné provést linie zářezů tak že budou orientovány na předpokládanou pozici slunce. Navigátor poté bude jen kontrolovat skutečnou odchylku od plánu.
Poznámka: Většina námořních plaveb Vikingů byla kratší než 30 dní.
Poznámka: Stejné závěry lze vyvodit z poledních stínů. Vzhledem k tomu, že polední zářezy jsou blízko u sebe, a pokud jsou u kraje disku poskytují více přesné měření.(nicméně,viz. obr… &)
Poznámka: Na severním pólu slunce na zimní slunovrat po rovnodennosti zmizí za obzorem. Při rovnodennosti vyjde a nezapadá. Na obloze opisuje kruh a stoupá až na 23,5s. nad obzorem při Letním Slunovratu. Poté klesá k obzoru až opět o rovnodennosti zapadne.

Úvahy o zářezech:

Význam některých vrypů je zřejmý z výše uvedených úvah. Vysvětlení ostatních zářezů není tak snadné. Je jisté že Navigátor měl záviděníhodnou pozici. Proto není možné odmítnout fakt, že některé vrypy byly důležitá navigační měření, jiné evidence a některé mohly představovat kompromis mezi výpočtem a realitou. Další klidně mohly být nesmyslné a byly umístěny na disk aby pletli případného zloděje. A nebo? Víme že runy sloužící k psaní, měli být magické. Tak proč by podobné postavení nemohly mít zápisy navigačních pomůcek?

Obecně platí že linie východ/západ jsou referenční zápisy orientace disku. Všechny ostatní zářezy a úhly zachycené na kraji disku byly pořízeny v odkazu na ně.

Zářezy jdoucí po tečně, nebo rovnoběžně s tečnou jsou dalšími hodnotami.

Vzhledem k tomu že gnómon by měl mít menší průměr než je otvor v disku, je pravděpodobné že držadlo mělo větší průměr s osazením na disk, které mohlo mít uprostřed průměru vyvrtaný otvor pro výměnné gnómony. Snad s různými výškami, nebo s různými úhly na vrcholcích. Pokud je vrcholek zkosen pod úhlem 53s., v poledne při letním slunovratu na 60s.s.š., hrot nebude vrhat žádný stín (viz. obr.10). Pro tuto teorii mluví i fakt, že linie na Grónském disku jdou přes středový otvor, v tečnách na různé středové průměry.

Strana s ozubením:

Pět sad značek se jevících se jako důležité.
1) Linie východ/západ procházející středem disku. Můžeme jí říkat zářez rovnodennosti.
2) Linie zimního slunovratu táhnoucí se od kraje disku pod úhlem 30s. k linii východ/západ a nevedoucí ke středu disku, ale rovnoběžně s tečnou. Okraj disku tato linie opouští bodě který je na 53s. k linii východ/západ (tento bod je shodný s možným průběhem linie letního slunovratu.
3) Hyperbolická křivka. Pokud je průběh střední části křivky rozšířený, jedná se o záznam průběhu stínu při rovnodennosti. Pokud by linie byla rozšířená u kraje disku, jedná se o křivku odpovídající dnům od poloviny května, až do poloviny srpna. To by měla být křivka používaná v navigaci. Obě křivky jsou blízko u sebe zvlášť v oblasti poledního bodu. Dráha zimního slunovratu není na disku zakreslena. To podporuje domněnku že disk byl používán mezi rovnodenností, letním slunovratem a následnou rovnodenností.
4) Lehce skloněná linie na horní části disku, se dá interpretovat jako výduť hyperboly, část křivky stínu krátkého gnómonu při zimním slunovratu.
5) Série krátkých spíše rovnoměrně rozložených zářezů na „ukazateli severu“ by mohla:
A) Poskytovat přehled o opakování nějaké události nebo dnech
B ) Při použití gnómonu o správné výšce jako polední značka k určování zeměpisné šířky. Taky mohly označovat tři nebo čtyři dny před a po letním slunovratu, tady by každý vryp označoval jeden den.

Z C.L.Vaebek a S.Thirslund str. 45

Poznámka: Obě strany disku mají mezi čarami úhel max. 53s. To by měl být důkaz že disk byl konstruován v přístavu na 60s.s.š. V žádné jiné šířce nemá východ/západ slunce při slunovratu takový úhel vůči ose rovnodennosti.

****
Dodatky
Severní moře je mořem legendárních obřích vírů se kterými se museli severští námořníci vyrovnávat po staletí. Ovšem, setkání s Golfským proudem, muselo Vikingské navigátory podrobit značné zkoušce jejich námořnické odvahy a víry v jejich „Sluneční Kompasy“. Je jasné že byli obeznámeni s proudy, ale nic je nemohlo připravit na obrovskou „řeku“ protékající Oceánem. Při setkání s Golfským proudem při kursu východ/západ jsou výsledky cesty hodně odlišné než kdyby pluli jen v klidné vodě. Proud je v některých šířkách až 170n.m. široký, což mu ještě dodává na rychlosti když se blížíte k jeho středu. U legendárních mořských vírů to platí stejně. Pouze ztřeštěnec nebo velmi statečný námořník by se vydal k Maelstromu v otevřeném člunu.

Nějaká Fyzika a Matematika
Sluneční paprsky které dopadnou na zem jsou vzájemně rovnoběžné. Při rovnodennosti slunce vychází/zapadá na zeměpisném východě/západě pro pozorovatele na všech zeměpisných šířkách. Geometricky by vertikální linie procházela středem slunce i země a za celý den by vykreslila na zemském povrchu linii rovníku. Díky tomu je za rovnodennosti na rovníku slunce přímo nad hlavou, v rovině rovníku. Ve všech ostatních zeměpisných šířkách v poledne je slunce na obloze pod jistým úhlem, ten je dán zeměpisnou šířkou a sklonem zemské osy vůči rovině oběžné dráhy kolem slunce. (na 60s.s.š. za rovnodennosti je polední slunce nad obzorem 30s.)

Délka stínu gnómonu jakéhokoli dne v poledne, je funkcí kotangens úhlu slunce nad obzorem. Všechny body stínu hrotu gnómonu leží na hyperbolické křivce která se táhne od východu přes poledne až k západu slunce.(viz. obr. )

Jak vyřezat „Sluneční Kompas“
Začneme s nejdůležitější linií- ukazatelem severu. Ten bude vycházet ze středu disku. Další je linie východ/západ bude vedena středem disku a bude kolmá na linii sever/jih. Zbytek zářezů dávejte do tečny na gnómon. Na zemi může Navigátor vždy zkontrolovat orientaci na sever porovnáním s Polárkou nebo poledním stínem. Dokáže určit úhel který má svítání/západ se severem a snadno zakreslit hyperbolu opsanou stínem. Musíme znát tyto úhly jako výchozí body a musíme dokázat odvodit jejich změnu v čase mezi slunovraty. Pro výpočet vzdálenosti (pozice mezi startem a cílem) nebo pro zjištění odklonu po delší oblačnosti nebo bouři. Potom bude nutné zjistit kompenzaci při změně zeměpisné šířky. Jako sekundární postup je možné:
1) Předvídat a sledovat cestu stínu gnómonu za rovnodennosti.
2) Sledovat současnou cestu slunce (na zemi).
3) Pokusit se předvídat změny v cestě stínu.

Závěry:
„Sluneční Kompas“ je přesný jen v poledne, kdy stín gnómonu je nejkratší a ukazuje na sever.

Všechny ostatní hodnoty jsou závislé na vztahu k předchozímu čtení nebo srovnání s domovským přístavem nebo místem určení. Vzhledem k tomu, se na moři chyby vrství na sebe, nepřesný kompas se poté stává další položkou pro navigaci ..

Všechny hodnoty jsou zapsané na otočném disku.

Linie vedená mezi východem a západem slunce, je každý den orientovaná na východ/západ. Sever lze najít kolmo na tuto linii.

Směr plavby a její kurs jsou faktory které se přičítají nebo odečítají k hodnotě z předchozího čtení. Mezi tyto faktory patří počet dnů plavby, období plavby, úhlové změny ve svítání/západu a v poledne i předpokládaná ujetá vzdálenost.
Poznámka: Přesnost zvyšovalo, když byly dny plavby, kolem slunovratu nebo rovnodennosti. Například, do čtyřiceti dní kolem slunovratu a padesáti dní kolem rovnodenností.

Každý „Sluneční Kompas“ byl pravděpodobně specifický pro svůj domovský přístav a svého majitele. Zatím co mnoho disků mohlo být podobných, rukojeti se asi dost lišili. Aby byl spolehlivý, musí jej majitel používat v domovském přístavu nejméně jeden rok. Při tom si vyvinout systém značení a zaznamenat všechny potřebné úhly a délky stínů gnómonu. Jsou tu ovšem možné spekulace o tzv. „vzorech domácích disků“ se zaznamenanými potřebnými hodnotami v každém městě a uloženými disky nebo jejich ekvivalenty na cílových místech. Ty by byly užitečné k opravám na jiných discích.
Poznámka:
1) Chcete-li zjistit úhel, musí být stanoven sever(Polárkou nebo výpočty popsanými výše) a rovněž bez pohybu kompasu udána linie východ/západ. To je na lodi téměř nemožné protože tyto jevy tělesa se neodehrávají ve stejnou dobu.
2) Tady se může ukázat přítomnost Vikingů v Americe na některém z mnoha místních kamenných solárních kalendářů. Musíme předpokládat, že když se potvrdila existence „Vinlandu“ byly tu i další pokusy během 300 let až do třináctého století. Mnohá Skandinávská města se o cestu do Ameriky jistě pokoušela- uvažovat jinak by bylo nerealistické. Mimochodem jeden kamenný kalendář na adrese Solon Maine (u 45 rovnoběžky) uvádí jak zeměpisný tak magnetický sever. Mohlo by se jednat o přechodné období kdy nějaký mistr „Slunečního Kompasu“ experimentoval s tou „novinkou“? Zajímavá okrajová poznámka na Solon webu-magnetická čára je kratší než linky zeměpisného severu!

Sluneční kompas je cenné zařízení, zvlášť pokud se dá do souvislostí s jinými znaky, které byly námořníkům známy- vlnové vzory, tvary pobřeží, zvyky pobřežního ptactva, převažující směry větrů, tvar příďové vlny, změna známého stínu části lodi,….. A srovnání s moderní navigací? Používání slunečního kompasu, bylo mnohem spolehlivější než panika. Když vikingský navigátor po dlouhé plavbě minul cílovou destinaci o několik dní, severští námořníci pravděpodobně považovali jeho práci za dobře odvedenou.

Je jisté že skandinávští námořníci své oblíbené navigátory ctili a chlubili se s nimi. Jako my se svými oblíbenými hráči baseballu.

Zdroje
Daniel J Boorstin, "The Discoverers," Random House, New York, 1983 Gwyn Jones, "A History of The Vikings," Oxford University Press, 1973 Howard LaFay, The Vikings," Special Publications Division , National Geographic Society, Washington DC, 1972 Magnus Magnussen, "Vikings!" E.P.Dutton, New York, 1980 Robert B. Thomas, "The Old Farmer's Almanac," Dublin, NH, 1998 Tre Trychare, "The Viking," International Book Society (A Division of Time- Life Books), 1947.
A musím přidat C.L.Vaebek and S.Thirslund, "Viking Sun Compass " do tohoto seznamu. Je to kniha mého syna ale není na ní jasná identita vydavatele.

„Tam, kde slunce vychází a zapadá“

OLD FARMER'S ALMANAC 1998 (Starý farmářský kalendář 1998)
Pomocí tabulky níže a kompasu, můžete přesně určit, kde na obzoru vyjde/zapadne slunce, nebo vypočítat úhel pro daný den. Horní polovina tabulky je pro ty dny v roce, mezi jarní a podzimní rovnodenností. Tehdy Slunce vychází/zapadá na sever od východu/západu od 21.března do 21.června kdy přechází přes slunovrat a vrací se k rovnodennosti 22. září. Podobně uspořádaná je spodní polovina tabulky kdy slunce vychází/zapadá na jih od východu/západu.

Latitude 0° 10° 20° 30° 40° 50° 60° Latitude

Date Date

Mar. 21 0° 0° 0° 0° 0° 0° 0° Sept 22
Mar.31 4° N 4° N 4° N 4° N 5° N 6° N 8° N Sept 14
Apr. 10 8° N 8° N 8° N 9° N 10° N 12° N 15° N Sept. 4
Apr. 20 11° N 12° N 12° N 13° N 15° N 18° N 23° N Aug. 24
May 1 15° N 16° N 16° N 17° N 20° N 23° N 31° N Aug. 14
Mav 10 17° N 18° N 19° N 20° N 23° N 28° N 37° N Aug. 4
May20 20° N 21° N 21° N 23° N 26° N 32° N 43° N July 25
June 1 22° N 22° N 23° N 26° N 29° N 36° N 48° N July 13
June 10 23° N 24° N 24° N 27° N 31° N 37° N 51° N July 4
June 21 23.5° N 25° N 25° N 27° N 31° N 38° N 53° N June 21

Sept. 22 0° 0° 0° 0° 0° 0° 0° Mar. 21
Oct. 1 3° S 3° S 3° S 3° S 4° S 5° S 6° S Mar. 14
Oct. 10 6° S 7° S 7° S 7° S 8° S 10° S 13° S Mar.5
Oct. 20 10° S 11° S 11° S 12° S 13° S 16° S 20° S Feb. 23
Nov.1 15° S 15° S 15° S 16° S 18° S 22° S 29° S Feb.12
Nov. 10 17° S 18° S 18° S 20° S 22° S 27° S 36° S Feb. 2
Nov. 20 20° S 21° S 21° S 23° S 26° S 31° S 42° S Jan. 23
Dec. 1 22° S 23° S 23° S 25° S 29° S 35° S 48° S Jan. 13
Dec. 10 23° S 24° S 24° S 27° S 30° S 37° S 51° S Jan. 4
Dec. 21 23.5° S 25° S 25° S 27° S 31° S 38° S 53° S Dec. 21

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek

Obrázek
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » stř úno 06, 2013 4:11 pm

Je uzasne, ze jsi si dal tu praci takovy velky text prelozit a sem umistit. Dekujeme. :good:
Uživatelský avatar
maxik1958
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 2479
Registrován: stř pro 16, 2009 1:00 am
Reputace: 24
Bydliště: PRAHA 8
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod maxik1958 » stř úno 06, 2013 4:14 pm

Přesně tak ! A ještě ke všemu jsem to neznal :roll:
Uživatelský avatar
meser
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 64
Registrován: úte kvě 10, 2011 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod meser » stř úno 06, 2013 4:24 pm

Děkuji. Vzhledem k tomu že se chci podle "Slunečního Kompasu" naučit určovat sever(a možná i na našich drakkarech "navigovat". Pochopitelně s pomocí GPS, map a ostatních vymožeností moderní techniky) mi nic jiného nezbylo. Hlavně bych si chtěl trošku podiskutovat o téhle srandičce se skutečnými a zkušenými navigátory a slyšet jejich názory na možné používání.

P.S.Mnohokrát děkuji člověku který mi do článku dodal obrázky.Pro mě je to trochu problém. Za tabulku dole se omlouvám, ale ani na pátý pokus nebyly mezi sloupci správné mezery.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » stř úno 06, 2013 4:29 pm

Jestli potrebujes z toho vyzdimat maximalne informace pro prakticke pouziti, tak asi nejpovolanejsi zde bude kapitan Sajri. Treba si toho vsimne a najde chvili, aby se na to mrkl.
Uživatelský avatar
Lachtan
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 424
Registrován: úte bře 25, 2008 1:00 am
Reputace: 15
Bydliště: Praha

Příspěvekod Lachtan » stř úno 06, 2013 6:16 pm

Přelétl jsem to jen velmi rychlým čtením. Sluneční kompas si můžeme vyrobit, to neni problém /tady jsou potřeba tabulky/. Backtracking - to je dobrý nápad pro plavby na několik dnů, tady tabulky asi nepotřebujeme. Vikingové používali POLARIZOVANé sluneční světlo, proto mohli určit polohu Slunce, i když bylo pod mrakem, nebo za soumraku, v tom byla jejich síla. Je třeba si uvědomit, že základní navigační pomůcka je kompas. Určení polohy je až druhotné. Přece se chci vždy vrátit Domů. Jak to tedy ti Vikingové měli promakaný v těch dlouhých severských dnech! Přesto si ale myslím, že noční navigace podle hvězd se zredukovala jen na atletiku kolem Polarky. Např. silné Half latitude rule asi neznali, naproti tomu "morning sun and afternoon sun" ano. Někdy bych rád plul kolem světa bez elektroniky. Možná, že k tomu budu přinucen z finančních důvodů. Jak bylo krásné první spatření pevniny po několika týdnech! O toto jsme dnes ochuzeni, škoda. Jak navigují ptáci, kteří z Jižní Afriky se trefí na strom nebo komín u nás?
Naposledy upravil(a) Lachtan dne pát úno 08, 2013 5:53 am, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Sajri
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 241
Registrován: úte zář 30, 2008 2:00 am
Reputace: 1
Bydliště: Ondřejov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Sajri » stř úno 06, 2013 6:29 pm

Sajri si toho všiml a původně ani neměl v úmyslu reagovat a nechat svou kritickou reakci trochu vychladnout, ale když už byl k tomu vyzván, asi mu nic jiného nezbývá :-).

Tento "vikingský kompas" znám už delší dobu a můj názor na něj je od začátku skeptický. Takže ve stručnosti několik poznámek (zdůrazňuji, že moje kritika se týká autora původního článku, nikoliv Mesera):

1. Už jen tvrzení ze začátku po vzoru Sherlocka Holmese, že "když vyloučíme všechny ostatní možnosti, ta jediná, která zbyde, musí být správná", je v tomto případě postavené na hlavu, protože autor žádné ostatní možnosti nevylučuje, jen konstatuje, že ho nic jiného nenapadá. Mnohem výstižněji by se sem hodil princip o "Occamově břitvě", který říká, že správné vysvětlení je nejspíše to úplně nejjednodušší. A nejjednodušší vysvětlení v tomto případě je, že se jedná např. o kus ozdoby. A ty rýhy na jeho povrchu? Ten úlomek ležel v zemi několik set let. Ještě předtím, než byl takto pohřben, ho dokonce někdo rozřízl na dvě poloviny, nebo rozlomil, což svědčí o tom, že už nebyl používán ke svému původnímu účelu. Takže rýhy mohly vzniknout zcela neúmyslně při hrubé manipulaci.

2. Čím větší množství čar a rýh je k dispozici, tím snáze je možné nějakým z nich přiřadit interpretaci, která se nám zrovna hodí. Ostatně i v tomto případě ještě spousta rýh zbylo, a zjevnou interpretaci nemají...

3. V článku se píše o dlouhých plavbách, které Vikingové podnikali. Oni ale žádné dlouhé plavby nepodnikali! Úseky cesty do Ameriky severní cestou, tj. přes Island a Grónsko, jsou srovnatelné se vzdálenostmi, které běžně překonávali starověcí mořeplavci ve středozemním moři, bez kompasu, jen s využitím např. několikadenních stálých větrů. Podobně to mohli dělat i Vikingové, a "záhada", jak se mohli na tak "dlouhých" plavbách orientovat, rázem odpadá. Zažitá představa o dlouhých vzdálenostech zřejmě pramení z pohledu na mapu v projekci, která natahuje vzdálenosti v severních šířkách.

Ad Lachtan a polarizované světlo:
To je bohužel další "pohádka" která se objevila na konci 20. století. Ve vikingských ságách se skutečně objevuje pojem "sluneční kámen", ale není nijak blíže specifikován, a vůbec není zmiňován v souvislosti s navigací. Thorkild Ramskou a pak Leif K. Karlsen přišli s nápadem, že tímto slunečním kamenem by mohl být dvojlomný islandský vápenec, a že to mohla být navigační pomůcka. Karlsen o tom napsal celou knihu, kde použití tohoto kamene a polarizace světla vysvětluje, a od té doby to všichni s oblibou citují, ale žádný důkaz, že toto vikingové skutečně používali, neexistuje. Navíc, z oblohy jde polarizované světlo, pouze pokud NENÍ zamračená. Takže Slunce sice může být za mrakem, ale zbytek oblohy ne.
Naposledy upravil(a) Sajri dne čtv úno 07, 2013 10:46 am, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 8601
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 84
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Libor » stř úno 06, 2013 7:00 pm

O tom kameni vyšel před časem článek:

http://www.novinky.cz/koktejl/249364-ve ... l?ref=boxD
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » stř úno 06, 2013 7:07 pm

Ahoj, Petre. Nevedel jsem, ze zrovna trefim... :lol: Sorry... :lol:
Uživatelský avatar
meser
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 64
Registrován: úte kvě 10, 2011 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod meser » čtv úno 07, 2013 4:02 pm

Ahoj všichni. Děkuji za příspěvky, toto bylo hlavním účelem přeložení článku, zjistit co by mohlo fungovat a co ne. Případně si počíst o něčem zajímavém. A teď nějaké reakce: Co se týče Sólarsteinu(slunečního kamene) tady bych si dovolil nesouhlasit. Podle mě dosud známých informací, se asi určitě jedná o Islandký Kalcit v jeho čiré formě. Má mít schopnost propouštět paprsky světla které jsou polarizované(odražené) stejným směrem. Výsledek má vypadat nějak takhle: http://www.topky.sk/cl/13/1292415/Magic ... ta-vedcov- . Mělo být možné najít slunce pod mrakem, prý dokonce i lehce za obzorem. Jen doufám že tady nedřistam capiny bo sem to ještě nevyzkoušel(na dodávce Islandského Kalcitu se pracuje, zkoušet se bude zaměřením měsíce). Tolik k Sólarsteinu.
Co se týče disku samotného. Souhlasím ze Sarjim že rýhy lze vykládat různě, kdo chce něco spočítat ten vždycky vztahy najde. I to že spousta rýh je prostě záhada. Taky se skutečností že disk je rozlomen na dvě půlky, lom jde po letech. Ovšem! Neznám sice nálezovou situaci disku, ale troufám si tvrdit, že samotné zářezy jsou evidentně chtěné a provedené cíleně. Samotný disk je z měkkého dřeva(asi smrk nebo borovice) na vnitřním obvodu je vidět ošoupání dřeva, Někdo s ním opravdu točil na ose. Ostatně tady je v barvě posuďte sami: http://www.sundial.pwp.blueyonder.co.uk ... ompass.htm Pokud by to byla ozdoba, linie by nebyly rovné, ale zakřivené a proplétané(zvlášť u vikingů) a myslím že i zpracování by bylo lepší. Navíc hyperbolická linie potvrzuje že disk měl co do činění s pozorováním slunce.
Děkuji za potvrzení, mého předpokladu krátkých cest. Mimochodem kolik to vlastně je mezi Norskem, Islandem, Grónskem a Amerikou? Nebo ještě lépe: jsou na internetu nějaké mapy které ukazují souřadnice? Zbytek si spočítám sám (aspoň doufám). A ještě jeden dotaz. Je velký rozdíl mezi severním Atlantikem a Středozemím? Archeologové tvrdí že lodní typy ze Středomoří mají nevhodné nautické vlastnosti pro Atlantik vůbec. Jenže to jsou teoretici a národ jim to bohužel žere (a nejen jim) "bo to je napisane".
Anonym
bez hodnocení
Příspěvky: 8271
Registrován: pon kvě 01, 2006 12:19 pm
Reputace: 159

Příspěvekod Anonym » čtv úno 07, 2013 4:34 pm

meser píše:Mimochodem kolik to vlastně je mezi Norskem, Islandem, Grónskem a Amerikou?

Nejkratší vzdálenosti N/I=540NM, I/G=180NM, G/A=180NM
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » čtv úno 07, 2013 5:33 pm

Ahoj, meser,

prosim pekne, prakticka otazka: mas uz nejake povedomi o astronavigace nebo tato vikingska pomucka je tvoje prvni setkani s predmetem?
Uživatelský avatar
Lachtan
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 424
Registrován: úte bře 25, 2008 1:00 am
Reputace: 15
Bydliště: Praha

Příspěvekod Lachtan » pát úno 08, 2013 5:47 am

Sajri, je to tak, k určení směru ke Slunci potřebuji alespoň flek čistého nebe. V šedesátkách se válí mlhy často podél horizontu. Je třeba si také uvědomit, že Slunce stoupá první přibližně 2,5 hodiny v úhlu 90-LAT. Srovnejte podobnost Mintaka v Orionu, ležící na rovníku/zde určíme přímo E/. Staří mořeplavci měli určitě spoustu fint, které dnes neznáme. Např. spojnice středu dvojčat Castor, Polux s Procyonem nám protne horizont na jihu. Vhodné, když nevidíte Polárku. Polynézané v rovníkových oblastech to měli pohodlnější. Nad většinou ostrovů zapadala nebo vycházela jasnější hvězda. Doporučená literatura: Karlsen Leif K. Secrets of the Viking Navigators. nemáte někdo?
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » pát úno 08, 2013 12:07 pm

Mne vzdy vyslovene leze na nervy, kdyz nejaky "kutil-samorob" se pousti to hysterickych objevu. Pro zapadni "autory" je v moderni dobe bohuzel specificke, ze absolutne nevladaji vyrazivo, pletou si pojmy, placaji pate pres devate. A pri tom se tvari tak, jako by sdelovali pri nejmensim Bozi Tajemstvi Vysokych Moudrych Druidu Mlhoviny Andromeda.

Nechapu, jak je mozne ze cela skupina peti "tvurcu" nedokazala mluvit lidskou reci:

- autor Ralph E. Robinson
- editor (toje co za petrzel?)Victor Biagotti
- editor Mead Stapler
- technicky pomahator Jon Bell
- technicky pomahator Joey Lopez

To je psane takovym jazykem, ze obcas je hodne tezke porozumet tomu, o cem je rec. Otresna stat.

Dovolil jsem si casti autorskeho textu trochu upravit tak, aby normalni clovek mohl to proste vzit a precit. Upozornete mne prosim, pokud shledate nepresnosti prekladu, at to muzeme opravi.
-----------------
Shrnuti znalosti Severanu 10 stoleti, ktere pomuzou popsat jejich zpusob pouziti disku:

1. Navigacni vypocty se provadeli ve vztahu k domacimu pristavu, vychozimu pristavu (pristavu odpluti), predchozimu cteni disku (tj. ve vztahu k predchozimu udaji, ziskanemu jeho pomoci) a k cilovemu pristavu - nikoliv k mistu pozorovatele na povrchu zeme.
2. Navigator byl dokonale obeznamen s jeho slunecnim kompasem ve vlastnim domacim pristavu.
3. Cesta domu je obracena cesta z domaciho pristavu do ciloveho.
4. Severni bod obzoru je vlevo od dopoledniho slunce a uhel mezi severnim bodem obzoru a bodem vychodu slunce (tj azimut slunce v okamziku vychodu) se postupne zmensuje s tim, jak sezona blizi k letnimu sunovratu.
5. Azimut zapadu slunce se vzdy rovna azimutu jeho vychodu.
6. Linie nakreslena na disku je vzdy pouzita jako ukazatel sever-jih. NB. Pomyslna linie mezi stredovou tyckou a libovolnym vhodnym zarezem poslouzi pro tento ucel stejne dobre.
7. Linie nakreslena kolmo na linii N-S je rovnobezna linii spojujici vychodni a zapadni body obzoru (tj. rovnobezna linii E-W).
8. V rovnodennosti slunce vychazi presne ve vychodnim a zapada presne v zapadnim bode obzoru. Spojnice vodu vychodu a zapadu slunce ve stejnem dni je vzdy rovnobezna linii E-W.
9. Pomoci ruky, prstu, snury s uzly, slunecnych prumeru je mozne urcit vysku slunce nad obzorem dopoledne. Kdyz bude ve stejne vysce odpoledne, pak linie v plose horizontu, spojujici tyto dve plohy slunce, bude rovnobezna linii E-W. Tato linie je vzdy kolma na linii N-S, ale azimut vychodu a zapadu slunce se meni kazdy den.
10. Stin gnomonu je nejkratsi v poledne a ukazuje na sever. Delka stinu je zavisla na vysce gnomonu, ktera muze byt nastavena ruznymi zpusoby. Jeden z moznych zpusobu spociva v posouvani disku nahoru nebo dolu podel drzatka a oznaceni jeho polohy pro prislusne datum (obrazek 4 a 5 nebo vyska slunce nad obzorem).
11. Sversti navigatori, kdyz byli u Gibraltaru na sve ceste na jih, pozorovali, ze Polarka je nizko nad obzorem s nekolika hvezdami mezi ni a obzorem, a ze slunce je v poledne vys nad obzorem (cela kratsi stiny).
12. Pod pojmem "vychod slunce" a "zapad slunce" navigator musel vzdy chapat jedno z nasledujiciho - okamzik, kdy na obzoru se ukazal cely vodorovny polomer slunce, nebo jeho jeho spodni okraj, anebo prvni/posledni jeho zablesk.
13. Slunecni kompas se pouzival pro ziskani udaju dohromady s ostatnimi vedomostmi, ktere navigator mel, jako tvar vlny, prevladajici vitr, bourkovy vitr, morske rasy / plavajici predmety, pobrezni ptactvo, vyrazne pobrezni body, rozmer pridove vlny (aha, to zejmena), poloha Polarky nebo ostatnich hvezd, zmena delky stinu nejake casti lodi (aha, to je ten nejlepsi ukazatel).
14. Ze disk mel byt drzen vohodorovne. (Popisuje jak si to predstavuje.)

Co cini slunecni kompas funkcnim, ale seversti navigatori to vedet nemuseli:

1. Pojem "stupen" nebo "sirka a delka". Uhlove vzdalenosti mohli vyjadrovat v prumerech slunce.
2. Uhlova vyska Polarky (tj. svisly uhel, pod kterym je videna nad obzorem) se rovna zemepisne sirce pozorovatele s presnosti na jeden supen (obr. 16). Pokud lod pluje na E nebo na W, vyska Polarky zustava stejna.
3. Gnomonicky stin v okamziku vychodu nebo zapadu slunce se prodluzuje do nekonecna. Casova prodleva mezi okamzikem, kdy se sunce objevilo, a okamzikem, kdy jeho vyska je dostacuici proto, aby stin gnomonu padl na na povrch slunecniho kompasu, se meni se zemepisnou sirkou. To nastane drive pro pozorovatele blize k rovniku, kde draha slunce po obloze se blizi ke svislici. Tento jev mohl slouzit jako ukazatel zemepisne sirky, pokud severany meli nejake zarizeni pro urcovani presneho casu (ano, oni ho urcovali podle delky zbyle zasoby masa) - do trech hodin ve vysikych sirkach. NB. Musime prepokladat, ze v libovolne domaci sirce gnomom muhl byt nastaven na prislusnou casovou prodlevu. Na druhe strane, vyska gnomonu mohla byt ukazatelem sirky a byt kalibrovana pro tento ucel.
5. Z pohledu pozorovatele v libovolne sirce:

- O rovnodennosti slunce vychazi presne ve vychodnim bode obzoru. To je oznacovano za 90° uhlove vzdalenosti od severniho bodu k vychodnimu (lidskou reci to bude pulkruhovy azimut).
- O rovnodennosti slunce zapada v zapadnim bode obzrou. V libovolnem jinem dni spojnice bodu vychodu a bodu zapadu slunce je rovnobezna linii E-W, ale jejich azimuty (z mista pozorovatele) se nerovnaji 90°. NB. Ve skutecnosti draha slunce po nebeske sfere predstavuej sebou spiralu, podobne sroubovym zavitum, proto spojnice bodu jeho vychodu a zapadu neni presne rovnobezna spojnici E-W. S ohledem na ostatni chyby slunecniho kompasu, rozdil neni v ramci jednoho dne podstatny, ale bude podstatny za nekolik dni (asi to mylsi tak, ze pokud bod vychodu slunce urcime treba dnes a bod zapadu treba za tri dni).
- Uhel, kery slunecni draha svira s obzorem, je stejny v jakekoliv dni v dane zemepisne sirce a zvetsuje se s tim, jak pozorovatel se priblizuje k rovniku.

Urceni smeru na sever je nejpresnejsi zpusob pouziti slunecniho kompasu.
I) Pomoci uhlu (azimutu) pri stredu slunecniho kompasu (nebo pomoci oblouku na jeho okraji).

NB. Musime predpokladat, ze navigator znal azimut vychodu (nebo zapadu) slunce v domovskem pristavu (mereno v poctu zarezu na okraji disku) a vedel, ze se azimut zmensuje o meritelnou hodnotu s tim, jak se sezona blizi k letnimu slunovratu.

NB. Ve stejne zemepisne sirce azimut vychodu nebo zapadu slunce se meni kazdy den. Avsak tento azimut je vzdy stejny ve stejnem kalendarnim dni kazdy rok. NB. V obdobi slunovratu azimut vychodu enbo zapadu slunce se meni zanedbatelne.

Postup. Srovnat disk s obzorem, zamirit vychod nebo zapad slunce (tj. tento konkretni jev, nikoliv slunce vubec kdekoliv na obloze) pres stred slunecniho kompasu. Otocit slunecni kompas na slunce tim zarezem, ktery odpovida azimutu slunce v danem dni v domovskem pristavu. Severni zarez nebo severni linie (linie N-S) na disku ukaze na severni bod obzoru.
---------------------
Princip je jasny. Musim si dat pauzu, bo mne z toho jejich vykladu klepne. :-) Pak se pokusim prohrabat se konkretnimi postupy, jak jsou popsane.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » pát úno 08, 2013 2:52 pm

Zkusime pokracovat. Chtel bych podotknout, ze se snazim pouze donest autorovu myslenku tak, jak jsem ji pochopil. Zda s navrhovanymi postup souhlasim nebo ne, je vec jina.

Doposud vse bylo jasne. Prvni navrhovany postup je jasny - urceni smeru k severnimu bodu obzoru na zaklade zname sirky a znameho azimutu. Spociva v nasledujicim:

1. pokud vim, jaky ma byt azimut vychodu nebo zapadu slunce v tomto konkretnim dni a v dane konkretni sirce
2. a mam tyto azimuty pro cele plavebni obdobi znazornene na slunecnim kompasu pomoci prislusnych zarezu
3. pak muzu slunenci kompas zorientovat prislusnym zarezem na bod vychodu nebo zapadu slunce a cara N-S na povrchu kompasu se zorientuje smerem sever-jih.

Potud je mi to jasne. Dale autor popisuje, jak jsem pochopil, varianty toho stejneho procesu, ovsem nejenom pro okamzik vychodu nebo zapadu slunce, ale kdykoliv mezi tim (tj. kdyz slunce je v nejake nenulove vysce, neboli ve vysce, kdy uz nemuzeme tvrdit, ze vidime konkretne vychod nebo zapad). A zde mne to nejak nejde dohromady. Prikaldam svuj preklad autorskeho textu, jak jsem ho pochopil ja. A pripojuji kometare.
----------------------

Postup pro dopoledni nebo odpoledni mereni vypadaji nasledovne:

1) Podivejte se smerem ke slunci pres dva vhodne protilehle zarezy na okraji disku, ktere lezi mimo jeho stred a natocte disk tak, aby zorna primka nebo stin okraje stredove tycky byla rovnobezna s linii E-W na povrchu disku. Po zapocteni zmeny azimutu za dobu mezi okamzikem vychodu a okamzikem mereni (azimut se po vychodu lunce pri tom zmeni o nejakou hodnotu "vpravo", tj. se zvetsi), linie N-S disku ukaze na sever. (Obrazek 4)

Komentar. Dve veci, kterym nerozumim.

Prvni vec. Autor nabizi natocit linii E-W disku ve smeru ke slunci. Ale v tomto pripade linie N-S nemuze ukazat k severu, nibrz bude vychylena z tohoto smeru o doplnek azimutu do 90°. Dostat smer na sever je mozne timto zpusobem pouze, kdyz slunce je v prvnim vertikalu, tj. se nachazi na svislici, ktera protina presne vychodni nebo zapadni bod obzoru. (Pricemz slunce protina prvni vertikal nad obzorem, nikoliv pod obzorem, pouze v dobe od jarni do podzimni rovnodenosti.) Pak linie E-W disku je natocena ve smeru vychodniho a zapadniho bodu obzoru.

To uz mne prijde jednodussi vzit volajakou tycku a oznacit na ni vysky slunce v prvnim vertikalu pro kazdy den v dane sirce. A pak je to proste: kdyz slunce dnesniho dne dosahlo "predepsane" vysky, pak je konkretne v prvnim vertikalu = ukazuje na E nebo na W. :-) I kdyz je pravda, ze to je spise pouze teoreticka moznost, protoze v sirce 60° (ona je chapana jako vychozi pro navigatorovy uvahy) denne se vyska slunce v prvnim vetikalu bude menit v prumeru pouze o 0°.3. Tyckou to nejspise nepujde urcovat.

Druha vec. Jestli spravne chapu, tak auto uvadi, ze pokud slunce neni presne v bode vychodu (zapadu), pak je nutne smer linie N-S disku kompenzovat o prirustek azimutu, protoze azimut se meni v prubehu dne, jak slunce vykonava svou cestu po obloze. to by bylo fajn, ale prozatim neni uvedeno, jak navigator se dozvi, jaka je tato zmena konkretne ted. Pricemz musi bud vedet presne pocet zarezu pro korekci, anebo aspon mit moznost nejakym zpusobem natocit disk v souladu s casem. a zde je kamen urazu, protoze, aby bylo mozne vedet cas podle slunce, je nutne mit "casoukazovatel" zorientovany v nejakem nemennem a presne znamem smeru (typicky na sever). Ale proto aby bylo mozne "casoukazovatel" zorientovat ve znamem smeru, je nutne vedet cas. To mi hlava nebere.
-----------------------------

Mam takovou otazku: zajima to vubec nekoho? :lol:
Naposledy upravil(a) windward dne pát úno 08, 2013 3:25 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Libor
bez hodnocení
Příspěvky: 8601
Registrován: úte lis 08, 2005 1:40 pm
Reputace: 84
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Libor » pát úno 08, 2013 3:17 pm

;)
Ale čtu na pokračování o volné chvíli...
Uživatelský avatar
Sajri
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 241
Registrován: úte zář 30, 2008 2:00 am
Reputace: 1
Bydliště: Ondřejov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Sajri » pát úno 08, 2013 3:23 pm

Windwarde,
já asi chápu jak to chtěli autoři říci, ale souhlasím s tím, že buď neumí anglicky, nebo jejich vyjadřovací schopnosti jsou naprosto příšerné. Protože pochopit z toho anglického textu význam toho co tam píšou, je výkon hodný rozluštění hyeroglifů :-).

V moderní podobě se ten problém dá řešit slunečními hodinami, které kromě hodin mají také datumové linie, tzn. nevyužívají pouze směru stínu, ale i jeho délky. Například takto:



Obrázek

Rovné linie jsou hodiny, zakřivené linie s římskými číslicemi jsou datumové linie.
Na příkladu je znázorněn stín gnómónu 1. března ve 14:20.
Pokud tedy neznáme čas ani směr k severu, ale známe datum, natočíme hodiny (které musí být přesně ve vodorovné poloze) tak, aby konec stínu padl na datumovou linii pro naše datum. Úloha má dvě řešení, proto musíme aspoň tušit, je-li dopoledne, nebo odpoledne. Pak získáme jednak čas, a zároveň linie pro 12 hodin ukazuje severojižní směr.

Zmiňovaná hyperbola na "vikingském kompasu" má být zřejmě nějakou takovou datumovou linií. Vidět v těch rýhách ale nějakou hyperbolu vyžaduje hodně velkou představivost, a výše uváděné neznamená, že bych si myslel, že ten kus dřeva takovýmito slunečními hodinami byl.
Uživatelský avatar
meser
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 64
Registrován: úte kvě 10, 2011 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod meser » pát úno 08, 2013 3:35 pm

Ahoj-zajímá. Já jsem ten překlad dělal podle Googlového překladače bo anglicky neumim. Všechno jsem se to snažil česky popsat tak aby to mohlo být proveditelné, nebo aby to aspoň mělo nějaký smysl, podle mých zkušeností z plaveb na drakkarech. Chyby v článku jsem asi určitě nadělal(prosím o jejich identifikaci).
Mé zkušenosti s astronavigací jsou proti vašim nulové. Proto taky žádám o názor na věc.
P.S. S tím zaměřením během dne jsem to pochopil tak že se jedná o polovinu měření, druhá je odpolední se zaměřením azimutu slunce ve stejné výši nad obzorem jako odpoledne.(pokud bych dělal měření třikrát za dopoledne a třikrát za odpoledne každý den, měl bych být schopen odhadnout o kolik sluneční kompas pootočit.- není to omluva autorů prostě se jen snažím dát těm slovům nějaký smysl.) Jen ještě malou poznámku o měření času(nebude to rýpání, je to prosím jen fakt). Náš loďař, kapitán a majitel flotily, je schopen podle polohy slunce určovat čas. Každý den a každou hodinu, při našich ověřeních měl maximální odchylku 10 minut. Ovšem žije buď na svém statku, nebo na moři a ne v paneláku na sídlišti.
Naposledy upravil(a) meser dne pát úno 08, 2013 3:50 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Svobodak
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 728
Registrován: čtv led 24, 2008 1:00 am
Reputace: 42
Bydliště: olomoucko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Svobodak » pát úno 08, 2013 3:39 pm

Mne taky, ale az ted, po Petrove prispevku, jsem konecne pochopil, co chtel (mozna, snad?) autor sdelit.
Holt, kdo umi, umi.

Diky Sajri. Pavel
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » pát úno 08, 2013 3:42 pm

Sajri píše:V moderní podobě se ten problém dá řešit slunečními hodinami, které kromě hodin mají také datumové linie, tzn. nevyužívají pouze směru stínu, ale i jeho délky.

Diky, Petre. Patrne se o tom bude mluvit dale v textu. Jsem zvidavy, kam se dopravcuji. :-)
Uživatelský avatar
Sajri
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 241
Registrován: úte zář 30, 2008 2:00 am
Reputace: 1
Bydliště: Ondřejov
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Sajri » pát úno 08, 2013 3:50 pm

Ještě jsem k těm slunečním hodinám zapoměl napsat jednu důležitou věc: vše uvedené platí pouze pro pevnou zeměpisnou šířku. Se změnou zeměpisné šířky se bude lišit tvar datumových linií i směr linií hodinových. To je další důvod k tomu, proč je to jako navigační pomůcka na moři poměrně nevhodný přístroj.
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » pát úno 08, 2013 3:53 pm

Porad nerozumim tomu, jak chce autor namirit slunenci kompas carou E-W ve smeru azimutu vychazejiciho slunce a docilit, aby linie N-S se zamirila na sever. :-) Nebo ja jsem ten anglicky text pohcopil uplne spatne?
Uživatelský avatar
meser
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 64
Registrován: úte kvě 10, 2011 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod meser » pát úno 08, 2013 3:53 pm

To Sarji: :D :D :D To ano, ale pokud nemáš nic jiného? :D :D :D
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » pát úno 08, 2013 4:50 pm

Pratele, ja chapu, ze se vam strasne libi idea, ze kapesni drtic na psi kosti je navigacni instrument. A ze jsou to slunecni hodiny, ktere celou vikingskou navigaci na 50-ti stranach resi jednim smahem. :lol:

V tom textu, ktery jsem doposud rozebiral, o slunecnich hodinach se nemluvi ani naznakem. Slunenci hodiny nastupuji teprve v dalsim textu jako jedna z moznosti. Prozatim jsme tepve v zarezech na okraji slunecniho kompasu.

Takze jeste jednou. Pokud jsem anglicky text pochopil spravne, autor navrhuje konkretne toto:

natocit linii E-W na disku ve smeru azimutu slunce

Na obrazku 4 je napsano, jak jsem pochopil (a z textu to pro mne vyplyva), ze zorna primka A-B (ktera je azimut slunce) je rovnobezna s linii E-W (asi na povrchu disku, kdyz azimut slunce nerovna se 90°)

A to vylucuje, aby cara N-S se natocila ve smeru severu. Bez ohledu na to, zda se budou delat nejake "kompensace caso-delek". Protoze tim, jak jsem rikal, se vnasi chyba o velikosti 90 minus stavajici azimut lunce. Nebo mi neco unika? :)
Uživatelský avatar
windward
moderátor
Příspěvky: 2718
Registrován: pát lis 16, 2007 1:00 am
Reputace: 45

Příspěvekod windward » pát úno 08, 2013 5:03 pm

meser píše:Ahoj-zajímá.

Takze uz asi mas vyhotoveny model, aby se to dalo zkouset podle prekladaneho textu? :lol: Ptam se proto, ze ja ten model uz mam. VYrobeny z cedecka pomoci fixky. Abych mohl zkouset navrhovane postupy, nejen nad tim dumat virtualne.

kdyz uz u toho sedim... :lol:
Naposledy upravil(a) windward dne pát úno 08, 2013 5:07 pm, celkem upraveno 1 x.

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host