Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Dunaj v celé své délce a ve všech souvislostech...

Moderátoři: Pepa, david, vilma

m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » pon črc 30, 2018 3:06 pm

V r. 2016 jsme vyměnili náš starý gumák 3,3 m s nafukovacím dnem a 5 HP motorem za sice ojetý, ale mnohem lépe využitelný RIB 4,7 m s 50 HP motorem. A hned jsem začal řešit, jak si jej co nejlépe užít.
Na tomto fóru jsem mj. četl reportáž o plavbě z Německa do Černého moře od Dedka (http://www.jachting.info/memberlist.php?mode=viewprofile&u=5201), kterého osobně neznám, ale tímto mu chci vyjádřit díky za inspiraci a spoustu zajímavých informací, které zde všem poskytl. Tehdy jsem si totiž poprvé začal pohrávat s myšlenkou, že bych podobnou plavbu taky rád absolvoval. Následně jsem četl mnohé příspěvky Jozefa (http://www.jachting.info/memberlist.php?mode=viewprofile&u=4022), s nímž jsme se později i s jeho ženou Milkou sešli a kterému děkuju za mnohé užitečné rady a poznatky, jež má mimo jiné přehledně zpracované na http://www.mijos.sk/. Díky rovněž za to, že mi během plavby dělal "přítele na telefonu" :) .

Takže po přečtení Dedkovy reportáže mi před očima rostla a sílila vize plavby do Černého moře, což vydatně posílila četba informací od Jozefa, ale i dalších nadšenců, kteří podobnou cestu absolvovali.

Jenže jsem nevěděl, s kým se na takovou cestu vydat. Partnerka Renata takové úvahy odmítala a není moc lidí, s nimiž bych si dovedl představit 2-3 týdny dovolené na jedné palubě. Nakonec pomohlo to, že jsme s naším člunem zažili pěkné několikadenní dovolené na Vltavě. Na jejich základě i Renata začala připouštět, že by taková cesta mohla stát za to a nakonec souhlasila, že to tedy se mnou absolvuje za podmínky, že pak zůstaneme pár dní u Černého moře jako na klasické letní dovolené. V ten okamžik začaly téměř rok trvající přípravy.

Abych to zkrátil, před týdnem jsme se vrátili a abych splatil dluh uživatelům tohoto fóra a třeba i opět někoho inspiroval, pokusím se zde naši cestu pokud možno stručně a co nejzáživněji popsat. Budu se vracet nepravidelně, avšak věřím, že nakonec celkem brzy sepíšu vše podstatné.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » pon črc 30, 2018 4:42 pm

Na začátek se pokusím objasnit několik možná důležitých věcí.
1. Náš člun je RIB, tzn. pořád je to "jen" gumák bez kajuty. Máme na něm sice upravené ležení i bimini, ale není to na spaní, zvlášť pokud by pršelo.
2. V návaznosti na předchozí bod: nocování ve stanu nebo pod širákem se sice nebojíme, ale přece jen preferujeme postel. Proto jsme celou cestu plánovali tak, abychom vždy nocovali v nějakém větším sídle, kde by neměl být problém najít hotel/penzion/apartmán. Stan a spacáky jsme s sebou sice brali taky, ale jen pro případ nouze. Nakonec jsme je vůbec nemuseli použít.
3. Stejně pohodlní jsme, co se týká přípravy jídla. S rozděláváním ohně a vařením na cestě jsme vůbec nepočítali. Předpokládali jsme se stravování v restauracích, s sebou jsme měli jen nouzové trvanlivé jídlo na 1 den + pivo, pálenku a spoustu vody.
4. Jako na každé lodi, i na našem člunu je málo místa a úložných prostor. Každý jsme měli jen cca 30 l nepromokavý pytel + jeden menší na peníze, doklady apod. I tak bylo možné uzamknout na člunu jen jeden z pytlů, druhý jsme museli nechávat volně ložený pod předním ležením. Oblečení jsme tedy měli oba málo, takže jsme si ho obden po hotelech přepírali.
5. Náš motor není nový, je to Tohatsu 50 TLDI (dvoutakt s přímým vstřikem), tzn. opravdu hodně žere a navíc jsme museli plout poměrně rychle. Nádrž + kanystry jsme měli jen cca na 90 l. V důsledku toho jsme přinejmenším obden museli řešit benzin. Tím chci říct, že když má někdo méně žravý motor, větší nádrže a má dost času, aby plul pomalu, může dosáhnout podstatně lepší spotřeby a nemusí tankovat tak často.
6. S ohledem na naše časové možnosti (na celou akci jsme si vyčlenili celkem 3 týdny) jsme úsek z Německa na Slovensko nechali na jindy. Vyráželi jsme s Medvedova. Ze stejných důvodů jsme se nemohli vracet po vodě proti proudu, tzn. na pevné datum jsme si domluvili odvoz z Constanty zpět domů (naším autem a přívěsem) s tím, že pokud bychom se dostali po cestě do problémů a nemohli bychom pokračovat dál, tak by se čas a místo vyzvednutí operativně měnilo. Před námi tedy bylo celkem 1805 říčních kilometrů - počítáno pro Sulinské rameno. My jsme však pluli ramenem Svatojiřským, takže těch km bylo ještě o něco málo víc. Plus vzdálenost ze Sfantu Gheorghe do Constanty.
7. Jak bylo řečeno, časový plán byl na 3 týdny, tzn. start 30.6. návrat 22.6. s tím, že cca od 16.6. do 21.6. budeme už jen u moře s ubytováním v Constantě.
Uživatelský avatar
Jozef.
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 167
Registrován: pát zář 11, 2009 2:00 am
Reputace: 2
Bydliště: Bratislava
Kontaktovat uživatele:

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod Jozef. » úte črc 31, 2018 9:00 am

Keď mi Martin predniesol túto variantu splavu po Dunaji , moc som mu neveril. Pochyboval som o tom, či nájde dostatočný počet prístavov, kde sa dá najesť, ubytovať, ale hlavne bezpečne uložiť loď. Tvrdil som, že takých miest je na Dunaji málo. Je pravda zase, že my sme pri našich cestách vyhľadávali skôr opak: prírodné kotvištia a táboriská. Do prístavov sme vplávali, len ak to bolo nutné, napr. tankovať.
Som moc zvedavý, ako to Martin a Renáta zvládali.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » ned srp 05, 2018 3:08 pm

30.6.2018 (sobota)
První den jsme měli docela přesně naplánovaný, protože se jednalo o místa, která jsem si loni proplul. Dopoledne jsme se nechali přivézt do Medvedova, kde jsme spustili člun. Skluz v Medvedove má docela mírný sklon a možná bylo i méně vody, protože jsme měli motor úplně na dně. Po spuštění jsme se nijak nezdržovali a vydali se na cestu - posádka auta se s námi rozloučila s tím, že když všechno poběží dobře, potkáme se za necelé 3 týdny v rumunské Constante.
Vyrazili jsme směrem ke Komárnu a během chvíle jsme objevili závadu, která nás nakonec doprovázela celou cestu. V zadní části člunu máme nainstalovanou elektrickou bilge pumpu s plovákovým spínačem. Nad ní je udělaná podlážka, aby bylo možné prostor využít na skladování věcí, kterým nevadí voda - fendery, kanystry apod. Ovšem pumpa (byť nová) z nějakého důvodu nejela a protože k ní není manuální spínání, případnou vodu ze zadní části člunu jsme museli vybírat ručně. Proto jsme se při zastavování snažili zpomalovat zvolna, aby se nám přes zrcadlo nepřelévala vlna.
V Komárně jsme se zastavili v yacht clubu HM (na konci bazénu bývalých loděnic), ovšem nenašli jsme tam nikoho, kdo by se nám na bilge podíval. Pouze nám doporučili Viking marinu v Budapesti, prý by tam měl být servis 24/7. Proplutí přes Budapest jsme předpokládali na další den, takže jsme si řekli, že to je v pohodě.
Kousek za Komárnem jsme se pokochali soutokem Dunaje s Váhem, byl hezky zřetelný rozdíl v barvách obou řek.
Původně jsme plánovali zastavit na oběd až v Ostřihomi, ale nakonec jsme zakotvili u kempu v obci Dunaalmás, kde mají i nějaké občerstvení. Když jsme začali řešit, co si dát k jídlu, objevil se u nás chlapík, který uměl perfektně česky s tím, že se narodil maďarským rodičům a s nimi prožil část života někde u Karlových Varů. Díky němu jsme si v pohodě objednali jídlo (smažený hejk, vynikající) a ještě nám sehnal člověka, který by prý mohl rozumět té bilge pumpě. Takže jsme vyndali všechny věci ze zadní části člunu včetně podlahy, vybrali přebytečnou vodu a mechanik se v tom chvíli vrtal, až řekl, že viditelný problém tam není, takže asi bude nutné vyměnit pumpu nebo spínač. Nezbylo nám, než vše zase dát zpět a spoléhat na další den na Budapest.
Po obědě jsme vyrazili na Ostřihom, kde jsme se rozhodně chtěli zastavit kvůli krásnému centru, výhledu od katedrály apod. Přistáli jsme v maríně a šli si projít město. Za marínu jsme pak zaplatili 1500 Ft, což mi přišlo zajímavé, protože o rok dřív chtěli 2000 Ft. Asi jak se kdo vyspí :-).
Už bylo navečer, když jsme vyráželi dál směrem na Visegrád a Veröce, kde jsme měli domluvený nocleh. Výhled na Visegrád jsme si užili, ale jen jsme propluli, není tam moc kde přistát a stejně už jsme dost spěchali.
Ve Veröce jsme měli zamluvený pokoj v hotelu Fehér Hattyu. Jak se ukázalo, majitelka paní Soňa Gubacsi pochází z Bratislavy. Měla trochu obavu, zda ve Veröce budeme mít kde se uvázat, ale z loňska jsem věděl, že to jde - buďto u výletních restaurací na konci Veröce, nebo v nejhorším kousek níže po proudu je malé molo u hotelu Camelot. Nakonec nebyl problém uvázat se přímo u Fehér Hattyu - člun jsme trochu vytáhli na břeh a uvázali se k ocelové konstrukci schodiště, které vede ze zahrady hotelu na pláž.
První den tedy až na poruchu bilge proběhl podle plánu a nezaznamenali jsme žádné potíže. Celkem jsme zvládli 122 km při příjemném počasí - bylo cca 23°C a slunečno. Celý den dost foukal vítr a občas byly i větší vlny, ale nic dramatického.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » ned srp 12, 2018 10:22 pm

1.7.2018 (neděle)
Druhý den jsme měli v plánu doplout co nejblíže Moháči, abychom pak na pondělí měli dostatečnou časovou rezervu na celní procedury na maďarské i srbské straně a dostali se až do srbského Apatinu.
Netušili jsme, jak daleko se nám podaří doplout. Nejbližší přijatelné místo, kde jsme hodlali nocovat, byl Dunafoldvár, dál případně Paks, ale v ideálním případě jsme se chtěli dostat až do města Baja, kde je marina, benzinka na vodě i lodní servis. Nicméně to bylo přes 200 km daleko, což už je na jediný den docela dost.
Po celý den bylo polojasno a teplota jen cca 22° C. Vyrazili jsme hned po snídani a propluli kolem města Vác, ovšem ani jsme tam nezastavovali a pokračovali na Budapešť. Tam jsme hodlali natankovat a případně i domluvit servis té bilge pumpy. Benzinka ve Viking marině byla v provozu, ale údajný non-stop servis v neděli nefungoval, museli jsme tím pádem pokračovat dál i s porouchanou bilge. Podle našich poznámek by měl být servis i v Baje, spoléhali jsme tedy na něj.
Budapeští jsme jinak jen propluli, byli jsme tam mnohokrát autem a nechtěli jsme se zdržovat tím, co celkem dobře známe. Ovšem výhledy na parlament, na Rybářskou baštu a Budínský hrad byly excelentní. Pokračovali jsme svižně na Dunafoldvár, kde jsme byli už kolem druhé hodiny odpoledne. Chtěli jsme poobědvat v restauraci v marině před městem, ale měli tam svatbu, takže jsme museli do města. Tam jsme se uvázali u hlídaného pontonu, za který jsme museli zaplatit tuším 2000 Ft. Poobědvali jsme ve skvělé restauraci Halászcsárda a řešili, co dál. Bylo jasné, že když se nebudeme nikde zdržovat, v pohodě dorazíme až do Baji, což byla naše priorita. Oželeli jsme proto původně plánovanou zastávku v obci Kalocsa, abychom byli v Baji v rozumný čas a mohli si ještě za světla najít ubytování.
Za cca další 2 hodiny už jsme tam byli. Věděli jsme, že marina má být v rameni Sugovica. Ale ještě než jsme k ní dopluli, narazili jsme na penzion Vizafogo, kde bylo i jejich malé molo. Kupodivu měli volný pokoj, proto jsme neváhali a ubytovali se tam, díky tomu jsme zůstali uvázaní u jejich mola a nemuseli jsme vůbec do mariny.
Stihli jsme i procházku městem, jehož centrum je typicky panonsky malebné se spoustou kaváren a korzem.
Celkem jsme za ten den zvládli urazit 205 km, takže jsme si na další dny vytvořili slušnou rezervu.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » ned srp 12, 2018 11:06 pm

2.7.2018 (pondělí)
Třetí den jsme měli v plánu proclít se do Srbska a dorazit do mariny v Apatinu, kde jsme chtěli nocovat.
Nejdřív jsme ovšem museli doplnit zásoby benzinu a zkusit zase ten servis bilge.
Benzinku v Baji jsme našli snadno, je až na konci ramene Sugovica. Řešili jsme, jestli natankovat i do kanystrů, protože do Moháče už to byl jen kousek a podle toho, co jsme věděli, tak maďarští celníci vyžadují, aby byl benzín jen v nádrži, v kanystrech prý žádný být nesmí. Nicméně jsme si řekli, že to riskneme a natankovali jsme vše plné. Servis tam sice byl taky a dokonce i v provozu, ale na můj dotaz ohledně opravy bilge mi jediný mechanik sdělil, že má „too much work“ a tudíž mi nepomůže. No nic, v ten moment jsme se smířili s tím, že nám bilge prostě fungovat nebude, nechtěli jsme na každé zastávce zkoušet najít někoho, kdo by se na to mohl podívat.
Vyrazili jsme tedy směr Moháč. Bylo ideální počasí, cca 24° C, většinou jasno, mírný větřík. Bylo to jen cca 30 km, takže jsme tam byli za chvíli. Ještě před celníky jsme se chtěli najíst, proto jsme přistáli u soukromého mola ve městě. Na mole je kavárna. Ptali jsme se obsluhy, jestli tam můžeme zůstat. Slečna nic moc nevěděla, angličtina jí moc nešla a volala majiteli, aby zjistila, co má dělat. Pak nám řekla, že cena je 10 € za hodinu (!). S ohledem na jazykovou bariéru jsme to moc neřešili a doufali, že ta cena je za den, ovšem raději jsme počítali i s tou horší variantou.
Po procházce centrem Moháče a po obědě jsme se vrátili na molo a ta slečna si opravdu řekla o 20 € za cca 2 hodiny!!! No nic, podmínky jsme znali předem, tak jsem jí to zaplatil, ale jsem doteď přesvědčený, že to děvče špatně pochopilo – vždyť tolik se neplatí ani v drahých chorvatských marinách!
Vrátili jsme se kus zpět proti proudu k celnici. Uvázali jsme se u celního pontonu, kde ovšem nikdo nebyl, vše se řeší v budově na břehu. Kupodivu to šlo celkem hladce. Renatu ani nikdo neviděl, jen jsem jim dal její pas. K lodi se vůbec nikdo nezašel ani podívat, takže i plné kanystry v pohodě prošly. Paní v recepci celnice mi vyplnila většinu papírů sama a pak jsem absolvoval „kolečko“ po jednotlivých úřednicích – každý mi buď dal nějaký papír, nebo aspoň něco orazítkoval a za relativně krátkou dobu bylo hotovo.
Přímo na hranicích nás pak ještě zastavil člun maďarských pohraničníků, ale jen zkontrolovali, že máme všechny papíry z celnice OK a mohli jsme pokračovat do Apatinu.
Podle mých informací jsme se měli do Srbska proclívat až tam, ale Maďaři mi na celnici řekli, že mám zastavit už v Bezdanu. Řídili jsme se tedy jejich radami, v Bezdanu se uvázali ke staré lodi, která je tam místo mola a šel jsem na celnici. Opět všechno proběhlo naprosto hladce a rychle, Renata zase vůbec nemusela opustit člun a zase ji ani loď nikdo z celníků vůbec neviděl:-). Ovšem budova celnice, tu musím zmínit. Vnitřek vypadal jak cca z 60. let, údržba žádná, vybavení a zařízení staré, v hale vysklená okna, spousta vlaštovek a všude uvnitř obrovské množství vlaštovčího trusu:-D.
Pak už jsme celkem volným tempem pokračovali do Apatinu. Marina tam funguje bezvadně, chlapík z obsluhy byl velmi aktivní a ochotný. Neměli tam volné pokoje na přespání, tak nám sháněl ubytování všude možně, až se mu to podařilo kousek od Apatinu v lázeňském komplexu Banja Junakovič. Sehnal nám i taxi, takže jsme během krátké doby měli vše vyřešené a ještě jsme stihli koupel v termální lázni.
Taxíkem jsme si zajeli do Apatinu na večeři ve výborné restauraci Zlatna kruna. Ceny v Srbsku nás příjemně překvapily – jídlo, pití i taxíky byly velice levné.
Třetí den jsme urazili jenom 89 km, ovšem s tím se kvůli celnicím počítalo.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » pon srp 20, 2018 9:59 pm

3.7.2018 (úterý)
Čtvrtý den jsme zamýšleli doplout do obce Sremski Karlovci, kousek za Novim Sadem. Bylo krásné počasí, slunečno a teplota akorát, cca 27° C.
Z hotelu/lázní jsme si vzali taxi do Apatinu, v přístavu jsme zaplatili za stání (cca 12 €), na blízké pumpě jsme doplnili benzin (museli jsme nosit v kanystrech, benzinka na vodě údajně bývala, ale není). Vyrazili jsme relativně pozdě, takže jsme pluli cca 100 km bez zastávky až k obci Bačka Palanka. Tam je hezká rekreační oblast, ale nebyli tam skoro žádní hosté, takže jsme si to tam jen prohlédli a pluli o pár km dál k obci Gložan. Ta je sice víc ve vnitrozemí, ale na břehu je pár rybářských domků a rekreačních chat. Podle informací, které jsme měli, se jedná o místo s převahou původně slovenského obyvatelstva. Našli jsme jedinou zdejší hospodu a skutečně – nápisy tam měli ve slovenštině a jeden mladík z obsluhy mluvil plynně slovensky. Tamní menšina má prý cca 70 tis. příslušníků, mají i slovenskou střední školu, kterou ten hoch vystudoval.
Po chvíli tam jako hosté přijeli na kolech další Slováci (tentokrát ovšem ze Slovenska) – jeli do Noveho Sadu na svatbu příbuzným, takže jsme si bratrsky popovídali. A následně jsme promluvili i s německým párem cyklistů, kteří hledali nějaký kemp a u nichž se ukázalo, že paní je potomkem sudetských Němců. Takže vazeb na domov tam bylo na jednom místě plno.
Po obědě a relaxaci jsme pokračovali do Noveho Sadu. Tam jsme chtěli především natankovat, podle mapy tam měla v kanále Veliki Bački být cca 1 km proti proudu pumpa na vodě – tankovací loď. Pohled na pevnost Petrovaraždin jsme si užili jen z paluby a mířili k pumpě. Snadno jsme ji našli a obsluhy se zeptali, jestli tam je možné natankovat. Jelikož signalizovali, že ano, uvázali jsme se a čekali. Obsluha v klidu seděla, svačila a kouřila, my jsme otevřeli nádrž a chystali kanystry. Když se ani po pár minutách nic nedělo, nesměle jsem se zeptal, jestli nám teda natankují. V ten moment se ukázalo, že nás špatně pochopili a mysleli si, že se tam chceme jen na chvíli uvázat. Měli jenom naftu (je to jen pro velké lodě, ne pro malé čluny). Takže jsme zase vše pozavírali a vydali se směrem k normální silniční pumpě, o níž jsem věděl, že je kousek od břehu. V pohodě jsme ji našli, ale nebylo tam žádné molo, takže jsme se museli chytil k jakémusi drátu, co trčel ze zpevněného břehu. Renata celou dobu držela člun, aby se neotloukal o šikmý kamenný břeh a já jsem běhal s kanystry sem a tam, než jsme měli zase plno.
Bylo relativně pozdní odpoledne, takže jsme hned pokračovali dál, do Sremskich Karlovců už to byl jen kousek. Je tam poměrně velké molo, primárně zřejmě pro místní rybáře. Chlapi na břehu nám řekli, že se tam můžeme uvázat a zůstat přes noc, vše zdarma. Hned v nejbližším okolí bylo několik restaurací a poněkud kýčovitý hotel Dunav, v němž jsme se ubytovali (cca 40 €). Dál v obci bylo víc možností ubytování, ale byli jsme rádi, že jsme mohli zůstat blízko řeky a nemuseli jsme nic dalšího hledat.
Po ubytování jsme si šli prohlédnout město, které má hezké historické centrum. Je to údajně středisko srbského vinařství, ovšem žádný obchod s vínem tam už navečer nebyl v provozu. Tak aspoň v restauraci k večeři jsme si nechali doporučit místní vína a byla skutečně dobrá.
A tím byl další den za námi, urazili jsme celkem cca 163 km.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » ned srp 26, 2018 10:49 pm

4.7.2018 (středa)
Pátý den jsme měli namířeno na Bělehrad a poté do města Smederevo, kde jsme hodlali přespat. Opět jsme měli hezké počasí, jasno až polojasno a příjemně teplo.
Vypluli jsme cca v 10 hodin ráno a bez nějakého zdržování jsme dorazili až do Bělehradu. Věděli jsme, že by mělo být několik marin v rameně Dunavac, stejně tak i benzinka (silniční). Ovšem nejprve jsme se vydali kousek proti proudu Sávy, která se zde do Dunaje vlévá. Bylo to ideální místo přímo pod pevností Kalemegdan, ale nebyla tam žádná mola, kde by se dalo přistát, jen soukromá (pro výletní čluny apod.). U jednoho takového mola jsme se zkusili zeptat, kde bychom se mohli uvázat. Chlapík nás poslal kousek zpět, že tam je na pontonu restaurace Vodenica a dá se tam uvázat. Než jsme tam dopluli, majitel už o nás věděl a čekal na nás, aby nám pomohl. Neměl problém s tím, že tam na pár hodin zůstaneme, aniž by za to něco chtěl a dokonce ani nepožadoval, abychom si tam něco objednali. Jelikož jsme docela pozdě snídali, na oběd bylo ještě celkem brzo, takže jsme si dali jen pivo a nechali se odvézt do centra Bělehradu (na Trg republike) taxíkem, který nám majitel rovněž obstaral. Odsud jsme si prošli hlavním městským korzem – ulicí Kneza Mihaila až k pevnosti Kalemegdan. Po schodech přes hradby jsme přišli opět dolů k restauraci, kde jsme měli člun. Teď už byl vhodný čas něco pojíst, takže jsme si objednali oběd a v mezičase jsme si povídali s majitelem. Mj. nám poradil, ať v rameně Dunavac najdeme marinu Yacht Club Goga. Prý tam snad mají „tajnou“ benzinku pro členy a mohli by prodat benzín. Marinu Goga jsme našli snadno a obsluhy jsme se bezelstně zeptali, jestli je tam někde možné sehnat benzin. Chlapík se zeptal, kolik bych ho chtěl a když jsem řekl, že jen cca 20 – 30 l, otevřel jakási vrata a za nimi byl benzinový stojan. Nakonec se nám do nádrže vešlo víc než 40 l. Cena byla sice snad o třetinu vyšší, než u benzinek na silnici, ale za ten komfort nám to určitě stálo.
Vydali jsme se směr Smederevo, kam jsme připluli cca kolem šesté navečer. Hned zkraje města jsem věděl o malém přístavu, ale byl docela beznadějně plný. Takže jsme kroužili kolem a hledali, kde se uvázat, nicméně docela marně. Je tam spousta různých pontonů s hospodami (vesměs zavřenými), hausbótů apod., ale vše soukromé, zamčené. Nakonec jsme se u jednoho hausbótu zeptali domácích, jestli se tam dá někde kotvit. Poslali nás opět do toho plného přístaviště. Když jsme jim řekli, že tam není místo, někam zavolali a prý tam máme plout. Když jsme tam dorazili, už na nás čekal místí chlapík Petko. Udělal nám tam nějak místo, pomohl se uvázat a zavedl nás do hospody přes silnici, kterou vlastní jeho kamarád. Byli jsme rádi, že máme člun uvázaný a jsme na břehu, takže jsme si s Petkem dali pivo a rakiji. Pak jich byla ještě spousta, Petko byl zajímavý člověk – světoběžník, starý jachtař, pábitel a všeuměl, který přespává v chatce u té kamarádovi hospody a různě tam pomáhá. Mj. nám od dalšího kamaráda sehnal apartmán za dobrou cenu a nakonec i taxíka, který nás tam dovezl.
Byl to tedy den docela bohatý na zážitky – nejdřív Bělehrad a pak rakija ve Smederevu:-). Měli jsme za sebou dalších 140 km.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » pon srp 27, 2018 10:03 pm

5.7.2018 (čtvrtek)
Do šestého dne jsme se po tom množství rakije probudili poněkud ztěžka. Apartmán jsme měli bez snídaně, takže jsme se vydali pěšky do centra Smedereva, kde nebyl problém najít kavárnu a dopřát si. Pak jsme šli pěšky k našemu přístavu. U hospůdky jsme se zastavili za Petkem, který tam již cosi stloukal z prken. Šel se s námi rozloučit ke člunu a za své služby si řekl o 1000 dinárů, což není ani 10 €.
Po desáté hodině jsme tedy vyplouvali směrem ke Kazanské soutěsce. Stále jsme měli krásně slunečno, teplota už kolem 30° C. Chtěli jsme přespat někde před první přehradou Železná Vrata (Djerdap I.).
Po cca 35 km jsme byli v místě, kde se z Dunaje stává hranice mezi Srbskem a Rumunskem. Od toho momentu pro nás tedy byl levý břeh na dlouho tabu – hodlali jsme se držet na srbské a následně bulharské straně až do bulharského města Silistra, pak už je jen Rumunsko. Kus před městem Golubac se řeka rozlévá do širokého jezera (údajně 6-7 km). Na jeho konci je krásný hrad Golubac, za nímž se koryto zužuje na cca 150 – 160 m a začíná Kazanská soutěska (Železná vrata).
Před tím jsme ovšem zastavili v Golubaci natankovat a poobědvat. Místní přístav (chráněný betonovým molem) byl skoro prázdný, ale bylo tam tolik travin a různého nepořádku, že nebylo snadné najít slušné místo na uvázání. Nakonec jsme se z boku uvázali ke dřevěnému skluzu. Při větších vlnách bych si to asi rozmýšlel, ale díky betonovému molu byla voda v přístavu jako polévka. Nikdo se tam o to nestará, ani se za nic neplatí.
Hned po přistání jsem doplnil zásoby benzinu, pumpa u silnice je tam cca 50 metrů daleko, tak jsem se ani moc nenaběhal. A hned za pumpou je na břehu několik restaurací. Nejlíp z nich vypadala Zlatna rybica, oběd i víno měli výborné.
Pak jsme pokračovali kolem zmíněného Golubackého hradu mezi skály Železných vrat. Na rumunské straně byla vidět rozvinutá turistická infrastruktura a spousta „života“, srbská strana je o poznání divočejší a méně osídlená. Ani turistů není na srbských březích vidět nijak moc. Občas nějací cyklisté, v Golubaci jediná výletní loď, ovšem za celou dobu našeho pobytu vůbec nevyplula.
Dorazili jsme až do města Donji Milanovac. Je tam ústředí národního parku Djerdap. Jedná se o poslední větší srbské sídlo před přehradou Djerdap I., takže bylo jasné, že tam musíme najít nocleh a přespat.
Místní veřejný přístav (molo) je velký a byla v něm spousta místa. Nikdo se o něj nestará a hlavní využití má jako koupací molo pro místní omladinu. Z tohoto důvodu jsem důkladně uklidil ze člunu vše, co by mohlo někoho lákat – přece jen to je mimo dohled na kraji města a těch puberťáků tam bylo plno.
V infocentru nám sehnali ubytování v soukromém apartmánu, velmi levné, ale i dost prosté (společné sociální zařízení na chodbě, naštěstí tam kromě nás žádní hosté nebyli). Určitě by nebyl problém sehnat dost jiných možností, tady jsme ocenili zejména polohu přímo v centru města a nedaleko od přístavu.
Po večeři jsme se ještě prošli centrem a popíjeli místo v místní konobě až cca do půlnoci.
Ten den jsme urazili dalších 130 km.
Uživatelský avatar
jsekera
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 406
Registrován: ned úno 03, 2008 1:00 am
Reputace: 4

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod jsekera » pon srp 27, 2018 10:55 pm

O.T.: piš dál.... a častěji... pěkné
sek
P.S.: chci vědět, jak to dopadlo........
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » pon srp 27, 2018 11:29 pm

7.7.2018 (pátek)
Sedmý den jsme měli naplánovaný jako více „odpočinkový“. Chtěli jsme zvládnout jen něco přes 100 km do obce Brza Palanka, která je ještě před druhou přehradou Djerdap. Hlavně jsme ale měli před sebou zřejmě nejhezčí a nejzajímavější úsek Železných vrat, následovaný první přehradou, kde jen proplutí komorami trvá cca 1,5 hod., ale především nebylo jasné, jak dlouho budeme muset na komoru čekat.
Pořád bylo stejně krásně slunečno s teplou kolem 30° C. Apartmán byl zase bez snídaně, tentokrát to spravil jen masový burek a kafe v místní pekárně.
Začátek dne ovšem jinak rozhodně nebyl zdaleka idylický. Po příchodu ke člunu nám totiž nechtěl naskočit motor. Startér točil, ale motor ani neblafnul. Zkoušel jsem to přiměřeně dlouho, abych usoudil, že sám s tím nic neudělám. Renata zůstala na člunu a já jsem vyrazil do města pro pomoc.
Nejprve jsem procházel kolem rybáře, který se sám ptal, co máme za problém. Anglicky nemluvil, tak jsem mu česko-srbsky vysvětlil, že motor je kaput. On mi srbsko-česky řekl, že mám jít na poštu a ptát se na Bobana. To mi přišlo trochu "neobvyklé". Po cestě byla benzinka, tak jsem si řekl, že se raději zeptám ještě tam – přece jen by mohli mít lepší přehled o tom, kdo dělá do motorů. Chlapík z obsluhy mluvil přiměřeně anglicky. Když jsem mu vysvětlil, o co mi jde, odpověděl něco jako: „Existuje jen jeden člověk, který ti může pomoct. Jmenuje se Boban. Je na poště“. Nu, nezbylo mi, než vyrazit na poštu, byť by to bylo sebedivnější. Vystál jsem si frontu u přepážky a pošťákovi za ní říkám, že hledám člověka jménem Boban. On na to, že je na dovolené, prý co potřebuju. Tak jsem mu vysvětlil, jaký máme problém, načež on vzal telefon a Bobanovi zavolal. Boban (Bogdan) sice měl dovolenou, ale byl na chatě, kterou má hned nad městem. Když jsem mu popsal, o co jde, jen se zeptal, jaký máme motor. Když slyšel „dvoutakt s přímým vstřikováním“, skoro jsem měl pocit, že zaklel. Prý ať jdu ke člunu, že tam bude za 20 minut.
Dorazil na kole a hned se k tomu hnal. Vysvětlil mi, že pokud bude problém ve vstřikování, tak mi nepomůže, tomu prý nerozumí. Já na to, že všechny vstřiky jsou nové, měnili nám je před odjezdem. Tak se v tom vrtal a vrtal a na nic nemohl přijít. A jak si tak u toho brblal a anglicky mi povídal, co si o tom myslí, použil mj. slovo switch (spínač). Na to konto jsem hned měl jasno: kill switch (výtrhovka)! Jak jsem den před tím z paluby schovával všechno, aby mi to místní mládež nerozebrala nebo nezničila, schoval jsem i výtrhovku, kterou normálně vůbec nesundávám. Na což jsem si pochopitelně druhý den nevzpomněl, což vyústilo v manévry s Bobanem! No, společně jsme se zasmáli, dali jsme si višňovici, zaplatil jsem mu 2000 dinárů (prý by polovina byla dost, ale vzal si to:-)) a že kdybychom ještě měli nějaký problém, máme zavolat. Opáčil jsem, že v případě problému dál po proudu bych asi našel pomoc tam. Na to mi vysvětlil, že na cca 50 km říční délky oběma směry je jediný, kdo tomu trochu rozumí. Práce pro takové lidi tam není, místní rybáři si vše bastlí sami a turistů jako jsme my moc není, takže se tomu nikdo další nevěnuje a on dělá na poště.
Korunu všemu dalo, že po jeho odjezdu jsme vypluli a motor sice jel, ale jen na max. 2000 otáček. Hned jsem mu tedy znovu volal, za chvilku zase přijel a opět nemohl na nic přijít. Já jsem si po chvíli něčeho „podezřelého“ všimnul a vida – byla to uvolněná „fajfka“ od jedné ze svíček. Zřejmě vypadla v průběhu jeho předchozího „zásahu“, nebo když jsem nasazoval kryt motoru.
Naštěstí tím byl výčet našich poruch vyčerpaný a mohli jsme konečně vyplout – bylo cca 11 hodin a ztratili jsme snad 2 hodiny. Konečně jsme se blížili k tomu, co je ze Železných vrat nejznámější. Tj. v prvé řadě až kýčovité skalnaté břehy na obou stranách, šířka řeky místy opět jen cca 150 m, zato hloubka až 90 m. Jeskyně. Dál na rumunské straně monastir Mraconia a hned pak hlava dáckého krále Decebala, vytesaná do skály (údajně největší skulptura lidského obličeje na světě). Na srbské straně Tabula Traiana (antická kamenná tabule, oslavující římského císaře Trajána). Na řece jsme potkávali spoustu turistů na vyhlídkových člunech, ale výhradně pod rumunských – Srbové vůbec vidět nebyli. I množství hotelů a restaurací na rumunské straně bylo až přehnané, zatímco na srbské nebylo skoro nic.
A pak přehrada Djerdap I. Měli jsme štěstí, připluli jsme k ní zrovna v momentě, kdy už v komoře byly 2 velké lodě a třetí tam právě vplouvala. Takže jsme vůbec nečekali a zařadili se za ni. Proplutí sice trvalo opravdu avizovaných cca 1,5 hodiny, ale protože jsou to 2 komory za sebou, člověku to ani tak nepřijde – pořád se něco děje. Za přehradou jsme cca po 10 km dorazili do města Kladovo. Místní marina nemá žádné zázemí ani obsluhu, tak jsme tam nechali člun, kde nás napadlo a šli jsme na oběd. V centru města je klasické panonské korzo s takovým množstvím kaváren a restaurací, že není možné si nevybrat. Tady jsme potkali vůbec první Čechy, na které jsme na naší cestě narazili. Ale žádné bratření jsme neřešili, jen jsme navzájem zaslechli češtinu, tak jsme se pozdravili.
Bylo strašné vedro. Po obědě jsme na konci Kladova našli pláž, kde byla spousta lidí, takže jsme neváhali ani my. Nasedli jsme kýlem na břeh z drobných kamínků a poprvé jsme si užili dunajskou koupel. Prvních pár dní naší plavby nebylo tak teplo, aby nás to lákalo a i pak, když jsme pluli rychle a měli nataženou střechu, tak bylo celkem příjemně a neměli jsme potřebu se chladit.
Po koupeli jsme pokračovali dál, za Kladovem na srbské straně jsme si prohlédli zbytky Trajánova mostu. Stál tam ve 2. století n. l. a byl to nejdelší most tehdejšího světa.
Po dalších 50 km už nás čekala Brza Palanka. Na břehu Dunaje je tam kemp, kam jsme zamířili. Uvázali jsme se u betonových schůdků do vody - nic moc, ale molo tam bylo kus bokem a z větší části utopené. Naštěstí měli volný normální pokoj, takže nocleh byl vyřešený, aniž bychom museli stavět stan. Majitel kempu vzal auto a 2x to se mnou otočil s kanystry k benzince. Hned vedle kempu je restaurace Šaran, kde jsme byli jediní hosté, ale to nám nevadilo, jídlo i víno bylo opět vynikající.
Takže i přes počáteční peripetie se nám podařilo denní plán splnit, urazili jsme celkem 110 km.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » pon srp 27, 2018 11:35 pm

To jsekera:
Snažím se, ale je toho hodně. Právě jsem přidal sedmý den, hlavní plavba trvala 16 dní, takže většinu ještě musím dát dohromady. Snad to zvládnu během krátké doby, ať toho většinu nezapomenu. Ale je to paráda i teď, když procházím naše záznamy a vzpomínám si, co jsme kde viděli a zažili. Bylo toho během pár dní strašně moc.
Uživatelský avatar
Omen
vytrvalý návštěvník
Příspěvky: 1255
Registrován: pon říj 15, 2012 2:00 am
Reputace: 144
Bydliště: Olomoucko

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod Omen » úte srp 28, 2018 8:49 am

Paráda :)
A přihoď prosím nějakou fotečku.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » úte srp 28, 2018 10:21 am

To Omen:
Rád bych, jen budu muset nejdřív přijít na to, jak se to dělá:-). Jestli to chápu dobře, nejde to jednoduše tak, že nastavím cestu k obrázku u mě na disku a ten se sem nahraje. Musím nejdřív ty fotky nahrát někam do webového alba a pak sem dát url toho obrázku na webu, je to tak?
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » úte srp 28, 2018 10:32 am

Snad už jsem na to přišel:
Obrázek
Ostřihomská katedrála
Uživatelský avatar
Omen
vytrvalý návštěvník
Příspěvky: 1255
Registrován: pon říj 15, 2012 2:00 am
Reputace: 144
Bydliště: Olomoucko

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod Omen » úte srp 28, 2018 10:37 am

No paráda, jde to :good:
Díííky

A nějaké videjko z proplouvání soutězkou Železných vrat by nebylo ;)
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » úte srp 28, 2018 10:50 am

Video bohužel nemám žádné - nějak jsem v tom natáčení nenašel zalíbení. Dělám jen fotky, a to ještě málo. Tady jsme navíc neměli ani foťák, museli jsme mít co nejmíň věcí, takže všechny fotky jsou dělané na iPhone.

Obrázek
Visegrád

Obrázek
Budapešťský parlament

Obrázek
Budínský hrad - na iPhone zoom (elektronický, iPhone nemá optický:-()

Obrázek
Bělehrad - Kalemegdan ze Sávy

Obrázek
Pevnost Smederevo - v 15. století bylo nějakou dobu hlavním městem Srbska, když Srbové ztratili Bělehrad.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » úte srp 28, 2018 11:03 am

Obrázek
Smederevo - večer s rakijí a Petkem (uprostřed)

Obrázek
Dunaj před Golubacem, kde se rozlévá do širokého jezera, které na konci ústí do Kazanské soutěsky (i s hradem Golubac je vidět v dálce)

Obrázek
Hrad Golubac

Obrázek
Donji Milanovac - západ slunce

Obrázek
Železná vrata za Donjim Milanovacem
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » úte srp 28, 2018 11:22 am

Obrázek
Ještě jednou Železná vrata

Obrázek
Monastir Mraconia

Obrázek
Socha Decebala

Obrázek
Tabula Traiana - při stavbě přehrady ji přemístili o několik desítek metrů výš, aby nezůstala zatopená.

Obrázek
Plavební komora Djerdap I.

Obrázek
Korzo v Kladovu

Obrázek
To je vše, co zbylo z Trajánova mostu

Další fotky budu přidávat rovnou do textu k jednotlivým dnům, když už jsem se to naučil:-).
Uživatelský avatar
Omen
vytrvalý návštěvník
Příspěvky: 1255
Registrován: pon říj 15, 2012 2:00 am
Reputace: 144
Bydliště: Olomoucko

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod Omen » úte srp 28, 2018 11:47 am

SUPR! Díííky ;)

Hned má tvé vyprávění reálnější podobu ;)
Uživatelský avatar
ixxo
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 327
Registrován: sob led 14, 2012 1:00 am
Reputace: 22
Bydliště: Gútor

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod ixxo » úte srp 28, 2018 8:24 pm

Moc sa to za tie roky nezmenilo toto bolo v roku 1968, keď sme sa vrátili akurát prišli "osloboditelia"
IMG_0004%20-%20Kopie.jpg

IMG_0008.jpg

Katarakty1.jpg

IMG_0017.jpg
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » stř srp 29, 2018 6:50 pm

No vypadá to dost stejně, jen ta loď se liší:-). V roce 68 jsem ještě ani netahal kačera:-D.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » stř srp 29, 2018 6:56 pm

7.7.2018 (sobota)
U předchozího dne mám špatně datum, byl to sice pátek, ale 6.7.2018.
Ani na osmý den jsme neplánovali příliš dlouhou trasu. Před námi totiž byla přehrada Djerdap II., vyclení ze Srbska a proclení do Bulharska. Netušili jsme, jak dlouho nás tyto procedury můžou zdržovat, takže jsme počítali, že budeme rádi, když dorazíme k večeru do bulharského Vidinu.
Nocleh v kempu byl zase bez snídaně, takže jsme ještě jednou navštívili restauraci Šaran. Pak jsme v nedalekém obchodě nakoupili nějaké zásoby a vydali se dál na cestu. K přehradě to bylo jen asi 20 km, byli jsme tam za chvíli. Uvázali jsme se před komorou na srbské straně a čekali, bylo poměrně brzy, asi půl jedenácté. Červená světla a komora zavřená. Po nějaké době vidíme, že se k nám po hrázi blíží nějaký člověk. Když došel až k nám, řekl nám, že komora je v „remontu“ (opravě), který bude trvat asi 6 měsíců, takže musíme proplout komorou na rumunské straně. Přepluli jsme tedy k rumunské komoře. Tam nás překvapilo, že vůbec nebylo kde se uvázat. Zpevněné břehy šikmé až do vody, žádné pachole nebo oko, nic. Na světlech červená, komora zavřená. Nikde ani žádné telefonní číslo, nic. Velké lodě se hlásí přes VHF a s malými se nějak nepočítá (my vysílačku nemáme).
Říkali jsme si, že počkáme, až popluje nějaká velká loď a svezeme se s ní. Po celou cestu jsme potkávali spousty velkých nákladních sestav i turistických „parníků“. Ovšem ten den (byla sobota) zatím ani jedna. Neměli jsme se kde uvázat, tak jsme se jen tak houpali na hladině kus před vraty komory a čekali. Když nás vítr odvál příliš blízko, nastartoval jsem, přesunul se o pár set metrů a čekali jsme dál. A pořád nic. Když už se to zdálo nekonečné, začal jsem googlovat, jestli, nenajdu nějaký kontakt na obsluhu komory, že bych tam zavolal a zeptal se. Ale ať jsem se snažili sebevíc, nic kloudného jsem nenašel. Jen číslo na rumunskou celnici, která je na silnici přes hráz. Rumunský celník sice potvrdil, že umí anglicky, ale pak už vůbec na nic nereagoval. Jeden z nás prostě uměl anglicky tak špatně, že jsme si vůbec nerozuměli. Nakonec položil telefon.
Zkoušeli jsme se zeptat i Jozefa v Bratislavě, jestli nemá nějaké zkušenosti, jak to tam funguje. Už nás napadaly všelijaké myšlenky – třeba že o víkendu je to mimo provoz. Jozef bohužel taky neuměl pomoct, snažil se googlovat i kontaktovat kamarády, kteří by to tam mohli znát, ale bezvýsledně. Po několika beznadějných hodinách jsme se rozhodli, že zkusíme přistát někde na srbské straně a půjdeme do hospody, pokud nějakou najdeme. Nejprve jsme zkusili vesnici Mihajlovac, ale tam nebylo kde přistát, žádné molo a navíc byla voda plná nějakých rostlin, které jsme si nechtěli zrovna namotat na vrtuli.
Viděli jsme před tím, že i přímo před hrází je na srbské straně pár domů a nějaká pláž, tak jsme pluli tam. Patří to k obci Dušanovac, která je nějaké 2-3 km dál ve vnitrozemí. Podařilo se nám tam nějak uvázat a hned jsme se ptali místních, jestli neví, jak to tam funguje. Chlapík ale nic nevěděl, dokonce naznačoval, jestli třeba není málo vody, což byl úplný nesmysl. Tak jsme si aspoň nechali doporučit hospodu. Konoba Laguna byla hned cca 300 metrů od pláže, kousek do kopce, takže odtud bylo dobře vidět na řeku.
Obsluha v hospodě nám taky nic poradit nedokázala, už jsme tedy dokonce přemýšleli, že tam někde budeme muset nocovat – byly cca 3 hodiny odpoledne. Objednali jsme si pití a jídlo. Já jsem si odskočil na WC a než jsem si stačil umýt ruce, už slyším u dveří Renatu: „Honem, ke komoře na rumunské straně se blíží velká loď!“ Zaplatili jsme pití (jídlo ještě nezačali dělat) a běželi jsme dolů k řece. Zdálo se, že loď se ke komoře blíží hrozně rychle a že to nestihneme, než se za ní zavřou vrata – přes řeku to bylo na druhou stranu hráze asi víc než kilometr. Naštěstí do komory přece jen nejde vplout moc rychle a vrata se zavírají, až je všechno uvázané, takže jsme to stihli úplně v pohodě. Ale ten adrenalin!
Obrázek
Plavební komora na přehradě Djerdap II. - rumunská strana

Za necelou hodinu už jsme byli pár kilometrů níž po proudu, v obci Prahovo, kde je srbská celnice. Našli jsme ji snadno, jen tam nemají molo pro malé čluny, takže jsem šplhal jako akrobat na vysoké molo. Celní a pasová procedura trvala asi 5 minut. Celník se ani neobtěžoval vyjít ven, i když by na člun viděl i od dveří své úřadovny. Byla to už třetí celnice, kterou jsme prošli, aniž by někdo viděl loď a dokonce Rentau – vždy jsem tam vzal jen její pas.
Do Vidinu jsme to měli cca 70 km, tzn. necelé dvě hodiny plavby „cestovní“ rychlostí. Nijak jsme se nezdržovali, abychom se zvládli ještě proclít do Bulharska a najít nocleh. Až před Vidinem jsme zpomalili, abychom si prohlédli místní pevnost.
U celnice jsme se uvázali ke člunu celní správy a já šel nahoru do budovy vyřídit papíry. Tady to trvalo trochu déle, ale jen proto, že jediný přítomný pohraničník nemohl v obrovské prázdné budově najít kolegyni, která měla na starosti celní záležitosti. I tak to ale nebyla žádná hrůza, cca po půl hodině bylo hotovo. Zeptal jsem se pohraničníka, kde bych se tam mohl uvázat. Ptal se, jak dlouho tam chceme být. Když slyšel, že jen max. druhý den do oběda, řekl, že to můžeme nechat u té jejich lodi.
Tím nám velice pomohl, nemuseli jsme hledat stání a mohli jsme rovnou vyrazit do města. Hned kousek od celnice, na nábřeží byl hotel Neptun. Měli volno, takže jsme neváhali, přestože tam zrovna měli svatbu a hrozilo, že tam bude hluk až do noci. Bylo cca 7 hodin večer, takže jsme si stihli i prohlédnout město. Moc tam toho k vidění není, nejvíc nás zaujalo, kolik tam bylo lékáren, bank a bankomatů. Takovou koncentraci na jednom místě jsme ještě asi neviděli. Lékárna byla snad v každém třetím domě v centru!
Povečeřeli jsme v pěkné restauraci, číšník uměl anglicky a italsky.
I se všemi těmi pojížďkami kolem Djerdapu II. jsme ten den natočili dalších celkem 124 km.

Obrázek
Pevnost před Vidinem
Uživatelský avatar
Omen
vytrvalý návštěvník
Příspěvky: 1255
Registrován: pon říj 15, 2012 2:00 am
Reputace: 144
Bydliště: Olomoucko

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod Omen » stř srp 29, 2018 10:05 pm

Martine, jaké bylo převýšení hladin v komorách těch dvou přehrad?
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 24
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 14

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » čtv srp 30, 2018 12:59 am

To Omen:

Na Djerdap I. jsou 2 komory za sebou. První má cca 13,5 metru převýšení, druhá 10,4.
Na Djerdap II. je jen jedna komora s převýšením 17,7.
Obě hodnoty jsou "oficiální", subjektivně jednička sedí, na té dvojce se mi ta výška až taková nezdála.

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host