To si takhle nocí plujete okrajem severního Atlantiku v oblasti Folda, kde mapa upozorňuje na možnost vzniku nebezpečných vln. Máte konzultovat Norwegian Pilot nebo Sailing Directions Britské admirality.
I bych konzultoval, ale nemám s kým. Ovšem vím, že takové vlny vznikají, pokud z otevřeného oceánu dlouho fouká vítr o síle bouře. To dnes v noci nehrozí — sice fouká západ, ale 3 maximálně 4 Bft.
Ovšem poněkud houstne provoz. Dvě lodi jsou milosrdně daleko, třetí ve střední vzdálenosti očividně pluje jinam, další mě bude předjíždět, jedna další vypadá divně, ale ještě není blízko; ovšem asi je na kolizním kurzu.
Vidět jsem jistě výborně. Jednak mám nový radarový odražeč — ještě neoprýskaný od radarových paprsků
—, za druhé pluji na plachty i motor a rozsvícené motorové světlo dělá z oplachtěné lodi vánoční stromeček. Předjíždějící loď mě předjede ve velmi ohleduplné vzdálenosti, mohu se tedy soustředit na ten podivný exeplář, který se blíží a sveřepě po mně jde.
Červené poziční světlo poznám. To, co z dálky vypadalo jako sloup světla, se blíže změnilo ve tři bílá či žlutobílá světla nad sebou. Ale nic jiného. Rybář to tedy není. Tažná sestava? Neměla by nést nějaká další světla? Neměl by být osvětlen i vlečený předmět?
Nic takového není vidět. Když už mám toho ufouna blízko na pravém zadoboku, rozhoduji se pro radikální řešení. Zaroluji kosatku neb budu točit do větru a měnim kurz vpravo asi o 50 stupňů. Obzvlášť v noci mají být manévry výrazné — dobře čitelné.
Po chvíli spatřím i zelené poziční světlo, loď tedy právě pluje přímo na mě. Držim kurz a červené světlo mizí — jsem mimo kolizní kurz. Se zeleným světlem se objevilo několik dalších světel, která byla asi dosud schována za můstkem. Vlek stále není vidět.
Nemám čas světla luštit, protože ufoun začal prudce manévrovat. Ovšem nikoli kvůli mně. Nejsme v nebezpečí srážky! Udělal obrat tak prudký, že kdyby něco táhl, odstředivou silou by to vystřelil do kosmu. Najednou byl zádí ke mně a vzdaloval se. Ufff!!!
Milé setkání.
------------------------------------------
To si tahle spokojeně kotvíte v zátoce, čtete si, pak usnete. Ve tři ráno (ještě je úplná tma) slyšíte sílící hukot. Vstanete a vykouknete z lodi.
Asi deset metrů od vás pomalu proplouvá velká nákladní loď. Ne, není to sen. Loď se kolem vás těsně protáhne a zajede k malému molu. Tam začne nakládat cosi sypkého — snad písek. Nakládá do sedmi hodin. Ne, nebyl jsem celou dobu vzhůru, spal jsem jak zařezané dítě.
Asi zvýšený hluk mě zase vzbudil. Znovu jsem vykoukl a spatřil loď odplouvající pomaličku od mola. Procouvala kolem mě, v prvním dostatečně širokém místě se otočila, zase o mě nezavadila, ani nenamotala moje kotevní lano a odplula.
A to vše bez jediného zahoukání, i když jsem jí kotvil v cestě. Proč jsem tam kotvil? Inu, ve tři roky starých Navionicsech je tu doporučené kotviště a nikde v okolí žádný zákaz kotvení.
Jen dodám, že jsem měl rozsvícené kotevní světlo a vyvěšenou kotevní kouli.
