Dámská jízda aneb "jak neutopit lékárnice..."

Vaše zprávy a cestopisy z plaveb a akcí kolem lodí a vody.

Moderátoři: MARIS, Pepa, vilma

Uživatelský avatar
Dvojka
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 379
Registrován: pon říj 20, 2008 2:00 am
Reputace: 93
Bydliště: Praha

Dámská jízda aneb "jak neutopit lékárnice..."

Příspěvekod Dvojka » čtv kvě 20, 2010 12:38 pm

Dámská jízda aneb „jak neutopit lékárnice…“

Předem se omlouvám za možné překlepy a jelikož nejsem Čech, tak i za češtinu.

Termín: 1-8.5.2010 (dle historie počasí za posledních 5let v předpokládané oblasti plavby pohodový týden s větrem kolem 15uzlů :smash: )

Loď: Oceanis 343 JOY (š 3,48m), r.v. 2005, 6+2, oplachtění 60m2 (navíjení geny, navíjení hlavní plachty), zbytek dle standartu

Posádka: Bára (33) – 1x na moři na jachtě na dovolené, Peťa (27) lékárnice – prvonámořník (1x viděla moře, nejachtař), Verča (22) studentka, budoucí lékárnice, – prvonámořník (1x viděla moře, nejachtař), já (36) – 5x na moři, pouhých 1000NM, první plavba v pozici skippera

Marína: Sukošan, směr plavby – jih (chtěly jsme na Hvar – Sv. Klement, počasí nám však plán lehce upravilo)

Nejčastější slovo na lodi: au!
Nejčastější věta: máme problém!
Největší blaho skippera: dojít si za jízdy do podpalubí na záchod


Předem vyslovuji poděkování holkám, lepší posádku :good: jsem si na svoji první plavbu coby skipper nemohla přát, jejich pohotovost a inteligence nám umožnila prožít pohodovou plavbu navzdory drobnému technickému problému a velmi jachtařskému počasí. Loď jsme vrátili bez poškození (až na lehce natrženou záchranou podkovu, kterou mám doma na památku) a bez jediného škrábance. Taktéž děkuji lodi Frakn & Rose (kapitán Tom z Bemexu a jeho kurzanti :thmbup: ) za trpělivost a pomoc při spoluplavbě (alespoň kluci na kurzu viděli, že to není zas až taková sranda).
Mockrát jsem si musela stoupnout před holky a říct: omlouvám se, neudělali jste nic špatně, to já jsem to zkonila :hmm: .


Nalodění proběhlo bez problémů, vzhledem k tomu, že jsem do maríny dorazila o den dříve i s Verčou, tak jsem měla dost času si loď v klidu převzít. Počasí bylo jako z katalogu – sluníčko peklo, vánek vál, zuřivě/zářivě modrá obloha.
Holky dorazily, nastalo klasické – „ó, po tom tenkém mám přejít na loď?“ (passarella dokáže první dny potrápit), vybalily si věci (obsadily jsme zadní 2kajuty, příďovka byla povýšena do stavu šatny – inu ženy :oops: , to se dalo čekat, že?), rychlé seznámení s lodí a hurá na večeři. V hospodě mi byly ještě předány všechny dobré rady a já, protože jsem elév proti klukům skipperům, jsem si vše pečlivě uložila do paměti. Zvláště upozornění, že na tak malé lodi jde vše utáhnout bez klik (a pokud ne, tak je něco v nepořádku), mě pak stálo nemálo krušných chvil (a Tomova bratra coby kuchaře, převeleného na výsadek taky).

Obrázek

Uploaded with ImageShack.us

1. den: Sukošan – oběd Vrgada – cíl Kaprije

Ráno, byť doma nejsem schopna vstát před půl osmou, jsem už kolem šesté „zvesela“ upíjela čaj a s lehkým neklidem jsem očekávala věci příští. Přece jenom: první samostatná plavba, první výjezd ze stání (a že už jsem viděla, jak lze nabourat loď na protějším molu), počasí se proti včerejšímu slunečnému dni netvářilo dovolenkově a prognóza slibovala jachting.
Vědomí, že mě bude pozorovat nejen loď kurzantů a jejich instruktor Tom, ale i sám majitel firmy (tentokráte na vyžádání klientů v pozici instruktora) také na lodi plné kurzantů – chlapů, mi zrovna na klidu také nepřidalo :shock: :mad: . Času bylo dost, rozdala jsem vesty a harnesy, holky jsem naučila lodní uzel (dračáka jim ukážu pak, nebudu je přece deptat hned na začátku), udělala jsem standardní přípravy před vyplutím (voda, sbalit vše, co nás spojuje s molem…), vysvětlila jsem holkám, co kdo bude dělat po odražení od mola, připravila jsem přípitek pro nás + Neptuna (abych pak nemusela na dlouho pryč z kokpitu), domluvila jsem si s Tomem na rádiu kanál a pak se mi za zády ozvalo: no, na co čekáš, jeď! :shock:

Fouká na komoru, tak se jede Pašmanským kanálem na motor, kurz 135, cíl - oběd na Vrgádě na kotvě. Je to tak akorát na seznámení posádky s pohyby jachty, který „provázek“ k čemu slouží a co se musí udělat, než se začne za něj tahat.

Zlaté pravidlo, když se na jachtě někde něco tahá, někde se musí také povolovat, jasně naznačilo, že k vedení jachty je zapotřebí celé posádky, neboť holky mají statné figury o váze 50kg i s postelí :D .

Počet holek, které jsou zapotřebí k obsluze plachet jsem přehodnotila hned po obědě, cca po půl hodině a po prvních veselejších pohybech na vlnách v protivětru na plachty. Bára za kormidlem (pro holky je to určitě zábava, sama vím, že každý začátečník má neskutečnou radost z toho, že to jede podle něj), já a zbytek na plachtách. První větší vlna, vyjíždíme ze zákrytu kanálu, první hláška: příprava na Ré, první Ré, první sprška do kokpitu a Verča se ozve: ta voda je slaná?! Moje čočky! :o

Zaujatá kontrolou náklonu a chováním lodě a plachet (večer jsem holkám říkala, že poplujeme na zrefované plachty a až se budeme cítit, že nám to nedělá problémy, tak si je vybalíme), nevnímám první nenápadné náznaky blížícího se problému číslo 1. Naznala jsem, že není zdravé vystavovat nezkušenou posádku kráse náklonu a nezkušenou kormidelnici jemné práci na kormidle a velím zrefovat o další kus hlavní plachtu (tzv. na kapesník). Chci zrefovat i genu, ale po opětovném: povol tu otěž! kouknu od refovacího lana na Verču a vidím, že divně visí ven z lodě. Podívám se blíž a říkám si: kurňa, kde se tady vzalo to bahno? Aha!, houbová omáčka s těstovinami vypadala před půl hodinou jinak… :blink:
Ok, k vedení jachty je zapotřebí 3 holek :? .

Najednou se ozve Bára: máme problém! :gun: a ukazuje na genu. Kouknu a vidím, že refovací lano geny je namotané nad rolfokem. Většinou nebývám sprostá, ale v duchu srovnám pár holek na E59 s drátem (kur.adrát zazní v duchu ještě často) a jdu se podívat na příď. Cestou přibude pár modřin, zatím je nevnímám, zato večer nevyjdu z údivu. Rychlé rozhodnutí, sama nevím pořádně jak dobře a rychle to půjde napravit, takže nechávám Báru za kormidlem a Peťa ošetřuje svoji kamarádku Verču (uvrtala ji do téhle dovolené, tak teď nad ní sedí jako jestřáb nad kuřátkem), která přestává jevit známky života. Z přídě vidím, že je zapotřebí vypustit kvůli uvolnění refovacího lana celou genu (budeme široko daleko jediná jachta, která si poletí v náklonu na plnou plachtu :mad: ) a tak řvu do větru, ať mi to holky pustí.

Obrázek

Uploaded with ImageShack.us

Užívám si jízdu na elektrickém býkovi a opět přibude pár modřin (večer se divím, kde všude :shock: můžete mít modřiny po sedu obkročmo u kotevní studánky). Díky za jachtařské oblečení, ale chtělo by to možná i brýle (lyžařské/potápěčské, prostě něco). Mám krásný výhled hned na oblohu, hned do hlubin moře – nádhera. Dílo se zdařilo, ale plachta se ani nehne. V tom se ozve Peťa: Verča je na tom zle, nešlo by zastavit, kdekoliv? Vytřeštím oči (jen na vteřinu, ať nevyplaším posádku ještě víc), a s klidem odpovídám, že s plnou plachtou to opravdu nejde. A nemohla bys ji něčím přivázat? Tvářím se jako že to za chvilku opravíme a pak okamžitě najdu místo k zakotvení. Beru telefon a jdu na příď řešit problém s technickou podporou – Tomem: Narvala jsi to lano zpět? Ano! A? nejde to :gun: ! Nemáš tam někde překroucené lano? Hmm, mám, jdu to přemotat…
Po chvilce řvu z přídě do kokpitu: holky, pokus číslo dva, refujte! Slyším takové skřípění lana, že okamžitě přerušuji akci. Běžím na záď, cestou kouknu na stopery a podobné drobnosti, které by mohly blokovat úspěch akce a vše se zdá ok, připravené na akci. Zjišťuji, že Peťa se bojí pustit a jednou rukou neustále svírá jednou biminy, podruhé kormidelní sloupek, ale pokaždé má k dispozici pouze jednu ruku.

Přehodnocuji počet potřebný k vedení jachty: ok, je zapotřebí 2 holek k vedení jachty :( , ale v sílícím větru a s technickým problém, který zdá se nedokážu napravit, je to málo.

Zpět na příď a opět nenápadný telefonát: Nejde to! a odpověď: posílám výsadek. Frank&Rose se přiblížila k naší zádi tak, že jsem u kormidla málem strachy zamrzla a na přídi stál Tomův brácha Aleš připraven skočit. Ptám se ho, zda se chystá skočit, odpovídá, že jsem šílenec :smash: , on přece pouze "sestoupí" na naší záď… Jednou rukou držím kolo, druhou odepínám zadní část relingu a modlím se, ať nespadne mezi lodě. „Lehké ťuknutí“ jejich kotvy o náš zadní koš :shock: a záchranná podkova má první šrám. Aleš skočí a Peťa vytřeští oči. Jak později řekla, v tu chvíli to byl pro ni James Bond.

Obrázek

Uploaded with ImageShack.us

Krátká porada, Aleš jde k refovacímu lanu, já povoluji, Bára opět za kormidlem. A najednou to jde. Přemýšlela jsem, kde byl problém. Vždyť lano jsem namotala zpět, Aleš pouze pořádně zatáhl. Později jsem si teprve uvědomila :idea: , že příčiny nezdaru mohly být dvě : 1) poučena o tom, že na naší lodi lze vše utáhnout bez klik jsem měla strach použít větší sílu (všichni víme, že to hrozí pak nějakým průserem) a 2) vůbec jsem si neuvědomila, že se Peťa jednou rukou nemohla řádně zhostit povolování otěže :crazy: (leda že by v tom větru byla kouzelník).

Do zátoky Kaprije doplujeme na motor, Verča se začíná probírat, vyvazujeme se na bóji na dvě lana a vážeme se s Frank&Rose záděmi k sobě. Tichá porada kapitánů: co jsi dělala :gun: , to není možné, já sám (Tom) jsem ti loď připravoval a projel jsem ji i kolegou a nám se nic nestalo. Co jsi jim dala za jídlo? Ty jsi jim nedala do čaje rum? Já se zmohla pouze na racka (vzpomeňte si jak vypadá signalizace nouze rukama) a mé již tak chabé sebevědomí se odporoučelo na zbytek večera schovat někam hóódně hluboko :cry: .

Proběhla instruktáž, jak se leze do harnesu (ono zase taková prdel není, pokud máte na sobě vestu, dá to zabrat). Pak jsem holkám ukázala, kde byl problém a co jsem přesně dělala na jeho nápravu (tohle byl důležitý krok, který nám druhý den pomohl nezpanikařit).
Po odpoutání zádí nastalo veselé rodeo na bóji ve větru, takže jsem i s Bárou, která se mnou sdílela kajutu, co chvilku kontrolovala, zda jsme ještě vyvázané (jednu chvílí se loď uklidnila a já vylítla ven s představou, jak jsme se urvaly a vesele si svištíme vstříc pobřeží). Noc byla větrná, ale klidná.

Poučení pro příště:
1) i když si necháte sepsat posádkou jejich nemoci, léky, kontakty na osobu blízkou, pořád to neznamená, že Vám někdo nezatají, že si občas bere Kinedryl i do auta
2) ukažte posádce, co se podělalo, možná budete stejný problém řešit i příště, ale bude to s větším klidem
3) pokud vás někdo tepe za špatnou manipulaci s něčím na jachtě, nechte si ukázat, co jste dělali špatně – kdybych to byla udělala, mohli jsme si druhý den ušetřit opakovaný problém (asi by se přišlo na to špatné namotání refovacího lana, které vedlo jinudy, než mělo)

Sukošan - Vrgada 11NM, vítr Jugo 20-25uzlů
Vrgada - Kaprije 15NM, vítr Jugo 25-30uzlů

Jak řekl můj kamarád – to?, to nebyly problémy, to byla demoverze jachtingu.
Sportu zdar!
Naposledy upravil(a) Dvojka dne pát kvě 28, 2010 12:08 pm, celkem upraveno 4 x.
Uživatelský avatar
designer
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1581
Registrován: sob říj 27, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod designer » čtv kvě 20, 2010 12:50 pm

začíná to,dvojko, moc pěkně ;)
příště zkuste oblékat harnes POD vestu, ne naopak. Určitě to půjde lépe :good:
Uživatelský avatar
ficcus
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1527
Registrován: stř pro 28, 2005 7:02 pm
Reputace: 3
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod ficcus » čtv kvě 20, 2010 12:59 pm

... zatím to vypadá na první samostatnou plavbu plnou zážitků a nabírání zkušeností :good:
Uživatelský avatar
Dvojka
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 379
Registrován: pon říj 20, 2008 2:00 am
Reputace: 93
Bydliště: Praha

Příspěvekod Dvojka » čtv kvě 20, 2010 1:00 pm

Děkuji za upozornění. Vestu už Peťa odmítala sundat 8) , stejně jsme je však nepoužívaly, pouze druhý den (jak bude pak napsáno) si Bára při rychlém přesunu na příď navlékla harnes připravený na madlech schodů do salonku (bez vesty, vestu měla pouze Peťa). Harnesy byly vlastně prsní úvazky s tak velkým okem (které se u tohohle typu nereguluje, nemá to žádné dotahování apod.), že se v pohodě navlékaly i přes vestu, pouze se vymotat co kam patří, dalo chvilku zabrat.
Uživatelský avatar
Felix
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1805
Registrován: čtv zář 27, 2007 2:00 am
Reputace: 148
Bydliště: Děčín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Felix » čtv kvě 20, 2010 2:14 pm

Začíná to zvesela :D

Přesedání za plavby je opravdu trochu bondovka, pamatuji, jak jsme takhle předávali z lodě na loď (profi)kameru a neprozřetelně jsme to na fotkách ukázali majiteli té kamery. Mluvil dlouho, nahlas a o střílení :)
Uživatelský avatar
JardaF
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1379
Registrován: ned úno 01, 2009 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod JardaF » čtv kvě 20, 2010 2:17 pm

Pořád přemítám o té radě, že "na tak malé lodi, jde všechno udělat rukama" - to mi přijde jako docela nevhodná rada. 34 stop není malá loď (to že se čartrují hlavně 40 a výše na tom nic nemění) a za druhé, když to trochu fouklo, genu jsme bez vinšen neudrželi rukama ani na Orlíku u lodi 7,5m.

Ale jinak skvělé líčení, těším se na pokračování!
Uživatelský avatar
Dvojka
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 379
Registrován: pon říj 20, 2008 2:00 am
Reputace: 93
Bydliště: Praha

Příspěvekod Dvojka » čtv kvě 20, 2010 2:24 pm

JardaF píše:Pořád přemítám o té radě, že "na tak malé lodi, jde všechno udělat rukama" - to mi přijde jako docela nevhodná rada. 34 stop není malá loď (to že se čartrují hlavně 40 a výše na tom nic nemění) a za druhé, když to trochu fouklo, genu jsme bez vinšen neudrželi rukama ani na Orlíku u lodi 7,5m.


Pozor, bez vinšny a min 2otoček ani ránu, nejsem sebevrah a své ruce mám moc ráda. Pouze jsem dostala upozornění, že klikou lze občas něco urvat, pokud se necítí rozdíl mezi „ztuha/ je to zaseklé“ a rada zněla: s použitím vinšny bez klik. Zapomněli dodat – ve větru kolem 15uzlů :? .
Uživatelský avatar
JardaF
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1379
Registrován: ned úno 01, 2009 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod JardaF » čtv kvě 20, 2010 2:43 pm

Dvojka: Né, já jsem nemyslel, že byste tahali genu rukama :shock: - to bylo jen k vykreslení situace. Ale loni jsme na stejně velké lodi měli kliku na genu v permanenci pořád - a na refování plachty do stěžně jednou taky. A foukalo tak těch 15...
No jo, jak to foukne, tak do té doby hodná loď se umí změnit v divoké zvíře - letos jsme si toho taky užili. Na plné plachty foukalo kolem 18 uzlu, kdyz tu fouklo 25. V tu chvili bylo zabradli pod vodou, gena namocena, ja mel kormidlo na doraz a lod se se mnou ohledne kurzu odmitala bavit... :) Krasnej zazitek :)
Uživatelský avatar
Dvojka
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 379
Registrován: pon říj 20, 2008 2:00 am
Reputace: 93
Bydliště: Praha

Příspěvekod Dvojka » čtv kvě 20, 2010 2:56 pm

To Jarda: jsme naučení, že kormidelník pomůže co může (je to ostatně na něm, jak to s prádlem půjde) a první počin na vinšně je bez kliky a až posléze nastupuje klika. V rukou člověk cítí, zda náhodou nezapomněl uvolnit stopper, zda povolil ráhno i kiking, zda není výtah hlavní dotažen tak, že se musí začít klikovat u stěžně a rvát ručně plachtu dovnitř apod. Zatím jsem nebyla v takovém počasí (a 35uzlů není zas až taková vichřice), abych tohle pravidlo vynechala. Už jen proto, že nejsem neomylná a občas si na to ráhno (já vím, správně vratipeň) vzpomenu při prvním zatáhnutí :whist: .
Uživatelský avatar
FerenCS
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 630
Registrován: pát srp 10, 2007 2:00 am
Reputace: 2
Bydliště: Zvolen
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod FerenCS » čtv kvě 20, 2010 3:10 pm

"Smekám" alebo po našom "Klobúk dolu"
Písať o svojej prvej kapitánskej plavbe, čo všetko si pokazila, t.j. dať svoju kožu na trh to sa málokto odváži. Máš guráž. Držím ti palce a pokračuj. :good:
Uživatelský avatar
Dvojka
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 379
Registrován: pon říj 20, 2008 2:00 am
Reputace: 93
Bydliště: Praha

Příspěvekod Dvojka » čtv kvě 20, 2010 3:21 pm

FerenCS píše:Písať o svojej prvej kapitánskej plavbe, čo všetko si pokazila, t.j. dať svoju kožu na trh to sa málokto odváži. Máš guráž. Držím ti palce a pokračuj. :good:


Díky :oops: , ale mám pocit, že takových konin ještě pár vyrobím, :hmm: a proto se učím a učím (neboť „komu není dáno zhůry, ten se dívá do brožury“) a pokud to pomůže i někomu dalšímu, budu jen ráda. I já jsem pár dobrých rad získala právě zde.
Kůži na trh nedávám, odvaha mi leckdy chybí :shock: , ale jachtaři mě pochopí a ti, co to nezažili, stejně nevědí jak moc jsem co pokazila nebo nepokazila.
Uživatelský avatar
pecho
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 633
Registrován: pon zář 03, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: hradecko

kůže na trh

Příspěvekod pecho » čtv kvě 20, 2010 3:25 pm

Řekl bych to asi jinak- zkušenosti se jen hrnou. Taky nejsem pořád moudrej a neplatí to jen na jachting. :) Zdraví Pecho
Uživatelský avatar
designer
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1581
Registrován: sob říj 27, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod designer » čtv kvě 20, 2010 3:40 pm

FerenCS píše:"Smekám" alebo po našom "Klobúk dolu"
Písať o svojej prvej kapitánskej plavbe, čo všetko si pokazila, t.j. dať svoju kožu na trh to sa málokto odváži. Máš guráž. Držím ti palce a pokračuj. :good:


jo,jo, začíná to být nebezpečný trend :lol:
nakonec, ko se nepřizná k nějaký konině, začne být nedůvěryhodný :cry:
Uživatelský avatar
FerenCS
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 630
Registrován: pát srp 10, 2007 2:00 am
Reputace: 2
Bydliště: Zvolen
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod FerenCS » čtv kvě 20, 2010 3:46 pm

Aké koniny dvojko? Ja by som povedal poníkoviny. :)
Naposledy upravil(a) FerenCS dne pát kvě 21, 2010 3:09 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Al_Pako
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 70
Registrován: sob dub 10, 2010 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Praha a okolí

Příspěvekod Al_Pako » pát kvě 21, 2010 11:04 am

Proč se tu nikdo nezmíní o tom, že loď se DÁ ZASTAVIT i s plachtami na stěžni a při větru? Stačí ji přece postavit přídí proti větru, plachty se vylejou a dají se zrefovat velmi snadno! Samozřejmě to není možné udělat sto či méně metrů od břehu v závětří, ale to snad nebyl tento případ, ne?
Stejně tak je třeba před VYTAHOVÁNÍM plachet VŽDY postavit loď přídí do větru, a genu při vytahování brzdit za lanko rolfoku - to se pak lanko navíjí kam má, což je základem pro bezpečné následující zrefování geny.
S plachtami naplněnými větrem se bez vinšny a kliky pracovat nedá - a jde pouze o přitažení otěže. Refovat naplněnou plachtu je pak holý nesmysl, řečeno mírně.
Nicméně, Dvojko, očekával bych, že tyhle základní věci člověk během 1000 mil na lodi pochytí....
Uživatelský avatar
bedrich
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 419
Registrován: ned úno 04, 2007 1:00 am
Reputace: 16
Bydliště: Hradec Králové

Příspěvekod bedrich » pát kvě 21, 2010 12:05 pm

Ahoj Dvojko
nejsem žádný spisovatel (podle příjmení spíš skladatel), proto jsem dosud nenapsal žádnou reportáž o svých plavbách. Tvé krásné a otevřené vyprávění mi připomělo, že jsem se párkrát plavil na té "vaší" loďce jménem JOY. V roce 2005 jsme byli tuším 1. nebo 2. uživatelé po jejím příjezdu z Francie. V následujícím roce jsme s ní zažili velmi podobnou příhodu, jako zde popisuješ. (Už jsem to tuším zmiňoval v jiné souvislosti.) Vinou nechtěného otevření stoperu lana pro smotávání geny tato vystartovala ze zrefované pozice na plnou velikost a loď si začala lehat na bok tak, že bylo přirozenější stát na opěradlech než na podlaze. Jelikož hlavní plachta byla zrefovaná, nebylo v moci kormidla otočit loď proti větru. Opětovné namotání geny trvalo několik dlouhých minut neboť prudce uvolněné lano rolfoku se namotalo tzv. halabala. Tato konkretní loď totiž nemá správné navádění lana těsně před bubínkem rolfoku.(pokusím se vložit fotku) Živě si dovedu představit tvůj boj o zrefování, absolvoval jsem ho taky. Od té chvíle jsem při navíjení posílal dopředu pomocníka na kontrolu navíjení, porovnání lana a příp. napnutí spodního lemu směrem dolů. Taky dbám na to, aby všechna lana, i v nečinnosti, byla přměřeně napnuta (kromě topenanty za plachet - pro puntičkáře). Nic si z toho nedělej! Chybama se člověk učí, k této podle mého názoru přispělo i provedení rolfoku.Obrázek

Uploaded with ImageShack.us
Uživatelský avatar
Dvojka
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 379
Registrován: pon říj 20, 2008 2:00 am
Reputace: 93
Bydliště: Praha

Příspěvekod Dvojka » pát kvě 21, 2010 1:09 pm

To: Al_Pako
Ano, loď se dá zastavit, ale nebyl jsi tam, neměl jsi vítr 30, v nárazech 35uzlů, neměl jsi posádku z nejachtařek - prvonámořníků, neřešil jsi, že ti kormidelník slovům „postav loď proti větru“ nerozumí, neměl jsi oči navrch z toho, že ti jeden člen posádky přestává jevit známky života :shock: . Podotýkám, že loď před vytahováním stavím vždy proti větru, refovací lano taky nepouštím jen tak (zas takové pako doufám nejsem), bez vinšny ani klik nepracuji (čti pozorně i povídání pod reportáží, předem děkuji) :hmm: .
Pokus se mě hned nesoudit, neznáš mě, neplavila jsem se s Tebou ;) .
To, že popisuji první den obšírně, neznamená, že tam uvedu každý pohyb a povel (to bych předčila rozsahem i Dostojevského). Ale pro Tvůj klid a pro rozřešení záhady mé neschopnosti :smash: (a pro pobavení dokonalých kurzantů-kapitánů z řad jiných zde píšících kapitánů-instruktorů, kteří žádnou chybu určitě nikdy neudělají), uvádím na fotce kde byla část problémů (to, že jsme nebyly strojově dokonalé hned první den - snad nám všichni neomylní odpustí :cry: ). Al_Pako, až si budu myslet, že 1000NM stačí k porozumění i jen základů jachtingu, zajdu si za doktorem. Na moři je všechno základ nutný k přežití ;) . To, že jsem se odvážila vyrazit si na dámskou jízdu, byl počin vyprovokovaný mými kapitány, pod jejichž velením jsem měla tu čest plout. Naznali, že mám čas (protože čím víc jsem se plavila, tím víc jsem začínala mít respekt a strach).

Fotka byla pořízena po nápravě chybičky, takže pouze nákres (žlutá linka), kudy bylo refovací lano původně vedeno.

Obrázek

Uploaded with ImageShack.us


To: Bedrich
Podle fotky vidíš, že jsme v těch nárazech větru neudělali osudnou chybu „prudce“ a bezmyšlenkovitě uvolněného refovacího lana (i když na holky to bylo trochu víc práce), ale notnou dávku šotkoviny zde provedla i příprava lodě po zimních údržbách. Ale jak koukám na Tvé foto, taky jste to měli namotané na ho..o :mad: .


Jak kluci z maríny naznali, bylo možná štěstí v neštěstí, že jsem byla první, kdo na JOY letos jel a nestalo se to například rodince na klidné dovolené (protože ruku na srdce, kdo z Vás by, pokud Vaše drahé polovičky nejsou přímo jachtařky, spoléhal na klid ženy ve větru na přeplachtěné lodi v náklonu a zvesela odešel na příď napravit drobný problém).

Děkuji, že mě nesoudíte příliš přísně, nejsem neomylná, ale nejsem ani zbrklá a oprávněnou kritiku chyb, které jsem udělala (a v budoucnu udělám), přijímám jako možnost zdokonalit své nevelké dovednosti ohledně plachtění :oops: .
Naposledy upravil(a) Dvojka dne pát kvě 28, 2010 12:10 pm, celkem upraveno 1 x.
lynx
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 3123
Registrován: pon říj 01, 2007 2:00 am
Reputace: 307
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod lynx » pát kvě 21, 2010 1:51 pm

Dvojko, nenech se otrávit. Dokonalý kapitán, který nedělá chyby, je sci-fi.
Odvaha je přiznat se k nim a umění je poučit se z nich.
Abych nezapomněl, velmi snadné refování ve větru 6 Bft a víc je taky sci-fi.
Piš dál. :-)

Petr
Uživatelský avatar
Al_Pako
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 70
Registrován: sob dub 10, 2010 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Praha a okolí

Příspěvekod Al_Pako » pát kvě 21, 2010 2:05 pm

Dvojko, máš pravdu v tom, že Tě neznám, neplavili jsme se spolu. Ale na druhé straně moje první plavba jako skippera (v červnu 2009) byla velmi podobná té Tvé. Měl jsem na palubě taky 3 "holky" (uvozovky páč byly už trochu starší - od 43 do 61 let, mně bylo tehdy 54) z nichž jedna se mnou byla rok předtím týden na Slapech na 6m lodičce, a druhá v dívčím věku jezdila na dvoumístných lodičkách po jezerech. Na moři předtím nebyla ani jedna z nich.
Měl jsem proti Tobě asi štěstí v tom, že jsem nevletěl rovnýma nohama do silného Juga, a snad i v tom že jsem strojař se zájmem o mořeplavbu a letectví, takže žádné mechanické systémy na lodi nebyly pro mne tajemstvím. Nicméně před svou první skipperskou plavbou jsem měl za sebou necelých 500 "majlí" - i když ty poslední dvě stovky jsem najel předtím v dubnu na skippertréningu s Jirkou Vaňkem (a s dalšíma dvěma holkama :-) )
Takže prosím - neurážej se a vezmi moje slova jako prostě můj názor: Já bych byl především při takovém větru nesvěřil kormidlo nikomu jinému z posádky.

Na usmířenou Ti nabízím úryvek ze svého deníku z června 2009, zachycující dramatické momenty mé "dámské jízdy"

Tento úryvek je za středy 17.6. 2009 a začíná na ostrově Sušac, kde jsme se zastavili na zpáteční cestě z Lastova do Šibeniku....

....Turistky - průzkumnice přišly zpět dříve, než jsme je čekali. Po nalodění hlásí, že terén ostrova je docela neschůdný a maják že je dál, než to předtím vypadalo (podle mapy asi 2 Nm) Loučíme se tedy se zátokou a vyplouváme, s tím, že večeři si dáme v kokpitu za plavby.
Počasí totiž nevěstí nic dobrého, třebaže lodní barometr ukazuje trvale na „krásně“ Ukazoval tak ostatně po celou dobu naší plavby – vůbec totiž nefungoval. Vítr vane od Biševa přímo proti nám – k Biševu musíme křižovat. Rozhoduji se tedy začít na severovýchodním kurzu, protože ten jihovýchodní by nás vedl moc daleko od civilizace. Obloha tmavne mnohem rychleji, než by odpovídalo podvečerní době – na západ od nás se kupí černé mraky. A když potom všichni vidíme dlouhý klikatý blesk, jenž z mraků sjel do moře, přímo tam, kde je vidět mlžný obrys ostrova Biševo, rozhoduji se s konečnou platností jít tomuhle z cesty, a uchýlit se nejkratším směrem pod ochranu ostrova Vis a jeho přístavu. To však zase znamená nepříznivý kurs vzhledem k větru, který navíc stále sílí. Při 27 uzlech refujeme plachty a při 34 je úplně stahuji, a startuji motor. Vlny se zvedají výš a výš a záhy už vidím jako jedinou rozumnou variantu plout přímo proti větru, aby se loď srážela s vlnami přídí. V jednu chvíli zažíváme velmi nepříjemný moment – ultrazvukový hloubkoměr začne z ničeho nic pištět a ukazuje hloubku 2 metry a méně! Okamžitě otáčím loď – podle mapy je tu sice nejméně 80 metrů a široko daleko žádná mělčina, ale nemohu vyloučit, že je pod námi nějaká ponořená plující troska. Po chvíli se hloubkoměr utiší a ukazuje zase normální hloubku. Vracím Sáru na kurs. Po pár minutách další poplach, opět „cosi“ pod námi – to by muselo být snad stádo velryb! Ukázalo se, že náš hloubkoměr se takhle plaší při zvlněném moři opakovaně – možná to způsobuje vlnami zpěněná voda, nevím. Stejně tak nás „vypekla“ i lodní GPS stanice – z ničeho nic je na displeji nápis „WARNING – NO POSITION FIX“ – aparát prostě najednou neví, Gde Proboha Sme. Naštěstí můj improvizovaný GPS plotr je k nám více loajální a ukazuje naši pozici spolehlivě – podle něho usuzuji, že řada světel nalevo před přídí jsou malé ostrůvky podél východního pobřeží ostrova Vis – držím se od nich v uctivé vzdálenosti. Obrys ostrova Biševo se už dávno rozplynul v mlze na obzoru.
Hned po setmění vidíme na obzoru záblesky majáku na východním cípu ostrova Vis, míříme přímo k němu. Uvědomuji si, že to bude dlouhá noc, rychlost lodi na motor stále klesá, jak vítr zesiluje až ke 48 uzlům. Jsem nyní ve stejné pozici jako byl v dubnu skipper Jirka Vaněk při naší plavbě na Brač – sám jediný mám v ruce osud lodi i posádky, a pevně věřím, že nebudu muset (jako tehdy Jirka) řešit náhlé selhání motoru. V tom případě bychom totiž museli pod plachtou a v noci zpátky až na Lastovo – ostrov Sušac, ač je o 18 mil blíž, by v tomhle počasí patrně nebyl dobrým útočištěm. Necítím nebezpečí, zato velkou odpovědnost. Musím své čtyři holky dovézt bezpečně na Vis, když už jsem je do toho uvrtal..
Diesel v útrobách Sáry však bafá spolehlivě – nechci jej přetěžovat, a tak držím nanejvýš 2200 otáček, což proti tomu větru a vlnám dává Sáře necelé dva uzly rychlosti. Bouřka nás naštěstí míjí na levoboku dost daleko, ale maják na Visu se nijak výrazně nepřibližuje…

Dobrý vítr do plachet Ti přeje Aleš
Uživatelský avatar
Dvojka
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 379
Registrován: pon říj 20, 2008 2:00 am
Reputace: 93
Bydliště: Praha

Příspěvekod Dvojka » pát kvě 21, 2010 2:07 pm

To Lynx: děkuji za podporu :good: a další sebedestruktivní odhalovaní se už připravuje :D .

Pro nedočkavé ;) přikládám v nezměněné podobě popis dovolené od Verči (první den skoro mrtvý člen posádky, druhý den sedící a spící pod dávkou Kinedryl).


Cesta tam a zase zpět aneb laik na palubě

Naše plavba začala pro polovinu posádky už dnem 0. Večerní příjezd do Sukošanu a „první“ pohled na moře.. zdálo se být klidné, snad i čiré - nebýt tmy okolo. Snad neklame a klidné zůstane.

Během čekání na zbytek posádky proběhla přebírka lodi. Se seznamem v ruce jsme pátrali, kde co máme uloženo. Brzy jsme tomu přišli na kloub – téměř vše co nebylo vidět, bylo skryto v „13 komnatě lodi“ – malý úložný prostor v lavici. Na jiné komnaty na palubě Joy nebylo místo. Takže kdyby bylo třeba světlic, hasícího přístroje, lékárničky (snad kdyby lékárnice padli přes palubu), redukce, technického nářadí aj. směr byl určen - rovně a doprava.

V odpoledních hodinách jsme byli kompletní posádka. A moře se zdálo být stále klidné..

Před vyplutím ještě proběhlo školení aneb „co je to loď“? Jednou z nejdůležitějších věcí byla obsluha WC. „A běda jak tam někdo hodíte toaleťák. Pouze biologický odpad“

Vypluli jsme. Jeli jsme. Kochali jsme se nedalekými ostrovy, ale netrvalo to příliš dlouho. Vítr se zvedl a čísla značící uzle se zvedla také. Vytáhli jsme plachty a nastal problém. Lana neposlouchali příkazy kapitána. Domlouvání nepomohlo, tak se muselo přistoupit k radikálnějšímu řešení. V plné rychlosti na přídi lodi ručně celé vymotat a znovu namotat. Ujala se toho zkušená kapitánka. Z průběhu další plavby si pamatuji náklony napravo a pak zase na levo.. a výkřiky Peti ať nevypadnu. Žaludek si usmyslel, že houpání už bylo dost a dostavila se nevolnost. Pak jsem se zabývala myšlenkou, že po zakotvení vyhledám lavičku a budu si užívat pevnou půdu pod nohama.

Zbytek posádky, ale stále zápasil s plachtami. Pak zápasil i člen sousední posádky, po neuvěřitelném skoku z lodi na loď. Bitva byla vyhrána a my zakotvili na bójce. Ale válka ještě ne.

Druhý den začal silným větrem a my zápasili stejným způsobem jako den předešlý. Se mnou naštěstí lodní přítel – Kinedryl. Kurz byl určen – kurzantská loď před námi.. někdy taky za námi.

Po vytažení plachet se jachta zdála opět neovladatelná (možná jen dojem). Peťa už nabírala poslední dech a já přemýšlela, kdy se podíváme na dno. Nestalo se a my se dostali do maríny Vodice. Tam jsme zjistili, co znamená zemská nemoc. Vína ještě tolik upito nebylo a my se houpali na pevnině. Divný to pocit.

Tak pokračoval den za dnem, navštívili jsme kdejakou zátoku, ostrov Iž s výbornými steaky a vrátili jsme se do místa vyplutí – maríny Sukošan – v plném počtu, bez jakýchkoliv následků a s krásnými zážitky na celý život.



Pravidla na závěr:

Vždy si překontrolovat lana, nikdy nezapomenout na kinedryl a nevěřit 5-ti leté statistice počasí. :D
Naposledy upravil(a) Dvojka dne pát kvě 28, 2010 12:11 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Al_Pako
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 70
Registrován: sob dub 10, 2010 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Praha a okolí

Příspěvekod Al_Pako » pát kvě 21, 2010 2:41 pm

bedrich píše:.... Nic si z toho nedělej! Chybama se člověk učí.....Obrázek

Uploaded with ImageShack.us


Já respektuju to, že vlastníma chybama se člověk naučí nejvíc. Ale na moři raději na to moc nespoléhat - někerou takovou chybu nemusíš třeba přežít...
Uživatelský avatar
Dvojka
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 379
Registrován: pon říj 20, 2008 2:00 am
Reputace: 93
Bydliště: Praha

Příspěvekod Dvojka » pát kvě 21, 2010 2:55 pm

Al_Pako píše:Dvojko, máš pravdu v tom, že Tě neznám, neplavili jsme se spolu.... vezmi moje slova jako prostě můj názor: Já bych byl především při takovém větru nesvěřil kormidlo nikomu jinému z posádky.


Já to kormidlo musela svěřit, bylo to mé rozhodnutí, za kterým si stojím. Koho jsem měla poslat na příď aby zjistil problém a možnou nápravu? Bez zkušeností a základního povědomí by to byl zbytečný počin a risk :hmm: . Vítr (jela jsem i ve „veselejším“ větříku :shock: ) byl pořád ještě zvladatelný, holky měly možnost si předtím (byť jen chvilku) vyzkoušet kormidlo a ke kolu šla Bára, která jediná byla loni jednou na jachtě (mé holky neměly ani ty malé zkušenosti jako Tvé dámy). To, že nerozuměla slovům přídí proti větru, byla moje chyba :hmm: . To, že zůstala vyvěšená na kormidle a nesrovnala si ho a po příkazu „víc doprava“ a její odpovědi „víc už to nejde“ jsem musela běžet do kokpitu a srovnávat si loď, byla také moje chyba :hmm: .

Ale jak už jsem předeslala, zpětným rozborem celé akce si člověk uvědomí chyby a poučí se.
Pokud to někomu pomůže prožít první plavbu v pozici skippera klidněji, mé povídání splnilo účel :D .

K čemu by byl výčet všeho, co jsem udělala dobře? To přeci všichni známe a snažíme se podle toho plout (alespoň teoreticky). Že jsem sklidila potlesk v maríně při nájezdu k molu ve větříku od kolem přihlížejících chlapů? Koho to zajímá (ani jsem to nevnímala, jak jsem byla ve stresu). Že byl každý příjezd na stání v klidu a bez zbytečných zmatků? No a co, z toho si nikdo nic nevezme a ani se nepobaví. Tudíž tyto věci ve své reportáži neuvádím.
Mě hřeje u srdce, že holky si to holky užily, začalo je to bavit, loď byla vrácena naprosto v pořádku a dostala jsem tichou pochvalu od lidí, kteří jachtí odmala a živí se tím několik let minimálně devět měsíců v roce na plný úvazek.

Takže veselému povídání o mých nezdarech zdar! :lol:
Uživatelský avatar
FordPerfect
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 130
Registrován: stř zář 24, 2008 2:00 am
Reputace: 5

Příspěvekod FordPerfect » pát kvě 21, 2010 3:04 pm

Nemyslim si, ze ta niekto kritizuje. Situaciu si vyriesla a nikomu sa nic nestalo. Zranena pycha sa nerata. :-) Ani ja ta nebudem kritizovat, akurat ti poviem co by som urobil inak.
Najskor veci za ktore si nemohla alebo mohla len ciastocne:
1. Nemozes za to, ze si prevzala lod ktora mala nespravne vedne lano do rolfoku. Pozdravuj tych co ti lod skontrolovali a vyskusali (ako pises). A ked sa ti nieco nezda, pytaj sa. Hlupa otazka je iba ta ktoru nepolozis.
2. Prestup ala James Bond nebol potrebny, bol zbytocne riskantny a ja by som s nim nesuhlasil. Okrem problemov ktore si uz mala ti mohli pribudnut dalsie a o dost vaznejsie.
3. Morska choroba je svina, nastastie vacsina ludi si za jeden/dva dni zvykne. U ludi ktorych nepoznas je lepsie zacat jemne, zistit ze niekto z nich je zlahka eplilepticky nie je vesele. Stupacka v 20u vetre nie je prave jemny uvod. :-)

A teraz veci ktore si mohla ovplyvnit:
1. Najskor ludia a potom material. Ak je niekomu tak zle, ze lezi na palube bez pohybu treba sa tomu venovat. Skludnit pohyb lode, ukludnit posadku a urobit rozhodnutie co a ako dalej.
2. V krize ide najlepsi muz (zena :-) ) za kormidlo. Od kormidelnika zavisi vsetko.
3. Nebol dovod rozvinut celu genu na stupacke. Lepsie by bolo dostat sa niekde do zavetria s povodnou velkostou, alebo odpadnut na zadobocny vietor, pripadne halznut tak aby si mala dostatok miesta. Gena sa castokrat po vetre roluje lahsie (prefukuje ju dopredu a zdanlivy vietor je mensi). Mozes si pomoct tym ze ju zatienis hlavnou plachtou a budu v nej este mensie sily. A ak by to aj neslo, aspon by si ulavila trpiacej kamaratke a uvolnis ruky tej co sa o nu stara a ma jednu ruku vzdy pre lod (ma velmi dobry reflex - nech sa toho drzi!). Zmensi sa zdanlivy vietor, lod sa prestane naklanat, pohyb sa zmierni, mas cas si vydychnut a premysliet si co dalej.
4. Ked musis tak musis a chces refovat na stupacke, ale nemas dost sily - preostruj. Hodne preostruj. Ak chces zmensit naklon, vypusti hlavnu plachtu. Praca na prednej palube bude podstatne prijemnejsia. Ak mas nevyvazene oplachtenie a lod sa nechce tocit k vetru pomoz si motorom. Nastartuj, postav proti vetru a zrefuj.
5. Autopilot je tvoj najlepsi priatel, nauc sa ho pouzivat. Ved ked ides na vodu s neskusenou posadkou si v skutocnosti singlehander a nanny dohromady.
6. A nakoniec, ak neveris stoperu rolfoku (a v silnom vetre sa na chartrovych lodiach neda verit nicomu) pouzi volnu rohatku a mas istotu ze sa ti gena nevymota v najnevhodnejsej chvili.

Mimochodom, co sa tyka pocasia, bol som v tom case v CRO (trochu juznejsie) a viem ako fukalo. V nedelu to bolo este OK, mali sme vonku aj balon. Celkom sa tesim na popis dalsich dni kedze to az do stredy stupalo (a viem ze ste to v zdravi prezili).
:-)
Uživatelský avatar
Batcheeba
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 72
Registrován: pát dub 09, 2010 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Batcheeba » pát kvě 21, 2010 3:13 pm

Dvojce dík za čtivý popis plavby.
Musím říci, že já bych se na svou první skipperskou plavbu nevydala v květnu na palubě se třemi turistkami, které nemají potuchu, na co kde sáhnout. Můžete to hodnotit jako zbabělost nebo naopak použití zdravého rozumu. Vím, že žádný učený z nebe nespadl a chybami se člověk učí, ale na moři (i leckde jinde) může být nerespektování či nedodržení základních a zásadních pravidel tím posledním, co člověk udělá. Jedním z takových pravidel je i to, že když musím na lodi něco řešit, uvedu loď do nejméně rizikové pozice, v tomto případě "zastavím" proti větru. A v takové situaci nepustím ke kormidlu nikoho
kromě skippera. Protože jsem začátečník, pomůžu si nahozením motoru, aby bylo kormidlo co k čemu. Při jeho mírném brblání kolem dvou uzlů nastavím autopilota , posadím k němu nejméně umírajícího člena posádky, a PAK jdu podívat se na příď (pokud nemám nikoho jiného schopného při ruce), co tam mám za hadí tance. Neumím(nechci) si představit, co by se dělo, kdyby se Dvojce na loď nedostavil pomocník z druhé lodi, nebo kdyby jeho pokus končil jako MOB, případně ještě zraněný. já bych do toho nešla.A kdyby se plavila bez doprovodné lodi? Z mého pohledu trošku hazard. Vydat se s takovou rekreační posádkou na moře, protože mě kamarádi kapitáni vyhecovali?
Nemám napluto 1000 mil a nemám ani skipperský průkaz. Ale koukám kolem sebe a pamatuju si. Je lepší dovézt posádku do přístavu v bědném stavu, než vůbec.
Nejsem si zcela jista,do jaké míry jsi proškolila posádku, ale věděly lékárnice, co to je ré? Naše lékárnice to nevědí.
Držím ti, Dvojko, palce, ať se vždycky vrátíš.
Uživatelský avatar
kon-tiki
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 29
Registrován: pon bře 09, 2009 1:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod kon-tiki » pát kvě 21, 2010 3:20 pm

Luno, máš můj obdiv a s chutí dál :)

Jen na okraj k tomu co zde zaznělo o refování za silného větru...není vždy nutné refovat s lodí proti větru, při vlnách od 5-ti výš a větru kolem 40knt to ani dost dobře nejde... lepší je potom vyostřit, uvolnit otěž (pokud možno současně s otěží hlavní plachty), opadnout a zrefovat. vyžaduje to souhru několika párů rukou, ale je to bezpečný a spolehlivý způsob 8)

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host