Z Holandska do Čech, podzim 2015

Vaše zprávy a cestopisy z plaveb a akcí kolem lodí a vody.

Moderátoři: MARIS, Pepa, vilma

Uživatelský avatar
toms
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 243
Registrován: stř kvě 09, 2007 2:00 am
Reputace: 10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Z Holandska do Čech, podzim 2015

Příspěvekod toms » ned říj 04, 2015 6:48 pm

Tímto navazuji na vlákno o výběru lodě Boarncruiser z Holandska Boarncruiser z Holandska popisem plavby do ČR. Deník jsem psal denně na lodi, ale uveřejnění jsem už nezvládal. Ono v jednom za plavby kormidlovat, navigovat, vařit, fotografovat a ještě něco psát samo o sobě zvyšuje dost šanci na troskotání. Navíc loď má takovou trochu divnou řiditelnost. Tak jsem takové věci jako za plavby zpracovat text, vložit fotky, doplnit něco z internetu a dát to na JI za plavby, už nezvládal. Proto to postupně zveřejním až teď.

A začnu vlastně současným koncem plavby. 1.září jsem doplul na 300 km Mittellandkanalu před Magdeburg s tím, že dál už není moc kam plout. V Labi je na 4. úseku okolo 70 cm vody a já mám ponor 0,85 cm tak potřebuji alespoň 1 m, abych se někam dostal. A tak jsem X-ray nechal ve sportovním přístavu Haldensleben a odjel do Čech. Zatím čekám zda se voda nezvedne a nepůjde později doplout do ČR, třeba i na vánoce. Problém je kdyby začalo mrznout dřív než stoupne voda. Pak by loď musela z vody v Německu a to by bylo lepší ji odvést po zemi. Ale nevím zda je to při šířce je 3,1 m a výšce 3,3 m vůbec reálné ji přepravovat po silnici i jako nadměrný náklad. Jak technicky tak, ekonomicky. Takže teď z poklidu domova hledám, kde loď případně nechat přes zimu v Německu, anebo jak ji odvést po suchu. Je to škoda, zrovna je tak pěkné počasí, byla by to pěkná plavba. Později už budou krátké dny, pošmourno a zima.

Když už začínám od konce tak rovnou přidávám zhodnocení současných zkušeností jak s lodí tak s plavbou:
- Loď, obecně moje předpoklady a požadavky, které jsem vkládal do výběru lodi se splnily. S koupí jsem rozhodně spokojen. Po technické stránce se na lodi neobjevil žádný problém. Vše funguje. Jediné místo kudy do lodi opravdu zatéká je nouzový východ/lukna ve střeše kajuty. Toto místo bylo doposud kryto bimini, ale to jsem sundal, začalo se párat. Po přetmelení obvodu lukny do lodi zatékat přestalo. Jediné co mě trochu zklamalo jsou dvě věci ohledně paliva. Očekával jsem spotřebu 5 l/h, ale je 6 l/h, hold šest válců a 109 hp a další je objem palivové nádrže. Ukazuje se, že uváděný objem cca. 200 l znamená tak reálných 170 l, což není moc. Už uvažuji kam doplnit jakou další nádrž. Vidím to variantu „ruský tank“ tj. sud na záď. Zatím jsem jen loď postupně dovybavil kanistry na 100 l. Pravda loď má trochu divné vlastnosti co se kormidlování týká. Netuším zda to je normální a je to jen rukama, nebo se někde hádají dva kormidelní systémy lodě. Oba mají nezávislý hydraulický pohon, ale ty ženou jen jeden píst na ovládání kormidla. Tak se musí někde nějak ovlivňovat. Zatím jsem do toho radši nešťoural, abych něco ještě nezhoršil.
- Plavba, nakonec jsem jel celou plavbu sám a musím říct, že to není zase takový problém jak na první pohled vypadá. Jen na Rýnu jsem se děsil toho, že by na mě přišly nějaké střevní potíže. To bych si musel nadělat do kalhot a to doslova. Na Rýnu se nešlo s ohledem na provoz a proud hnout od kormidla, ani zastavit. Komory jsem v jednom až na jeden problém zvládal bez zvláštních problémů. Září na vlastní plavbu je už relativně pozdě. V Holandsku bylo ohyzdně deštivo, tak jsem ani nikde neměl šanci se někam podívat. Dny se krátí a v noci začíná být zima. Ráno zase vznikají mlhy, které bráni plavbě.

Tak celkově vlastně spokojenost, až na stav vody v Labi a to, že nevím co bude dál.

Obrázek Konečná? X-ray u mola v Haldensleben

Tomáš, X-ray
Naposledy upravil(a) toms dne stř říj 07, 2015 4:19 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
geus
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1807
Registrován: pát pro 18, 2009 1:00 am
Reputace: 27
Bydliště: Ústí-Brná

Příspěvekod geus » ned říj 04, 2015 7:10 pm

Na takovou jsem se jednou jel do nl.podivat zadni salon byl super, ale spani v pridi bylo male ale venkovni sezeni super. Myslim ze letos. Labe nezamrzne a voda pribude. Co je tam za motor jinak asi 6litru jeste jde.
Uživatelský avatar
maxik1958
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 2483
Registrován: stř pro 16, 2009 1:00 am
Reputace: 28
Bydliště: PRAHA 8
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod maxik1958 » ned říj 04, 2015 10:39 pm

Měli jsme v Německu pronajatou loď s dvěma kormidelními místy, a nedalo se s ní jet rovně, člověk musel pořád hýbat kolem ze strany na stranu. Dost mi to vadilo, možná bublina v systému: :?
Uživatelský avatar
toms
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 243
Registrován: stř kvě 09, 2007 2:00 am
Reputace: 10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod toms » pon říj 05, 2015 12:17 pm

geus:
Já hledal loď přesně tohoto uspořádání. Jak píšeš, malé spaní v přídi , potom kormidelna a v zádí jídelní kout s kuchyňkou a záchodem. Uspořádání interiéru sebou přináší výhodu velkého záchodu i s umyvárnou a dopředu posunutá kormidelna přináší prostornější zadní venkovní palubu. Obvyklé uspořádání je obrácené, ale s ohledem na prostor preferuji toto uspořádání lodě, připadá mi, že dává lepší využití vnitřního prostoru a díky kormidelně posunuté vpřed i větší venkovní palubu. Původně jsem měl vyhlédnutý typ Cascaruda 850 AK a hledal kus se zabudovaným silnějším motorem. Jedná se o sériově vyráběnou loď se standardně zabudovaným motorem Samofa 4DQ50 s 50 hp a to je na Labe v Magdeburgu málo. Boarncruiser byl nakonec náhodný objev.

Motor je Volvo Penta, prý 109 hp. Nejspíš typ MD 32A. Podle výrobního čísla a údajů na výrobním štítku se mi zatím nepodařilo přesně typ motoru u výrobce identifikovat, ale podle roku výrovy 1976 by to měl být MD 32A, Jen manuál motoru uvádí výkon 106 hp a ne 109 hp.
Obrázek Kotelna s motorem

maxik1958
To co popisuješ hodně odpovídá mým zkušenostem. Jen u mě to ještě komplikuje, že na horním kormidelním stanovišti nemám kormidelní kolo, ale joystick. V mezičase jsem se posunul dál ve studiu kormidelního systému Vetus. Obě kormidelní stanoviště spojuje s kormidelním strojem hydraulický blok, který od sebe má oba systémy oddělovat. Tak problém může být zavzdušnění, nebo nějaká netěsnost v tomto bloku. Vidí na to druhé, protože mi zvolna mizí hydraulika z vnitřního kormidelního okruhu. Ještě jsem si všiml, že jedna hadice systému vypadá jako by rosila. Ale řešení dle hesla „Nešťourej do ničeho co funguje“ (i když možná divně) nechávám až na doma.
Obrázek Horní kormidelna

Tomáš, X-ray
Naposledy upravil(a) toms dne stř říj 07, 2015 4:36 pm, celkem upraveno 2 x.
Uživatelský avatar
err_
bez hodnocení
Příspěvky: 2197
Registrován: ned črc 14, 2013 2:00 am
Reputace: 134

Příspěvekod err_ » pon říj 05, 2015 2:29 pm

Odkladat zrovna kormidlo je docela risk ...
Uživatelský avatar
toms
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 243
Registrován: stř kvě 09, 2007 2:00 am
Reputace: 10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod toms » pon říj 05, 2015 9:10 pm

Příprava na plavbu

Na přelomu srpen/září si postupně vyřizuji pojištění u Bavaria pojistovny a broker mi v úterý 28.8. 2015 podal žádost o IPC a zaplatil poplatek. V pátek mi z ANWB potvrdily, že dokument vystavily a posílají mi ho poštou na moji adresu v ČR, super rychlost vyřízení. Já nemám na co čekat a chci odjet. Ale... ANWB to zvládly rychle, nicméně poště trvá doručení certifikátu 10 dnů. 1.9. mám loď komplet splacenou a tím je vlastně už moje. Certifikát mi přišel až 9.9.

10.9.2015
V 6:45 vyrážím do Maastrichtu. Na loď jedu sám, v prvním kole musím loď prohlásit za funkční a obyvatelnou. Auto má plné. Bedna s nářadím, nějaké elektrické nářadí jako vrtačka a flexa, nádobí do kuchyně, povlečení, oblečení, jídlo a na vrch do auta vkládám rozebrané kolo.
Počasí v Německu jasně říká, že podzim přichází, celou východoněmeckou rovinu zahaluje mlha. To bude na řece radost, loď bez radaru. Tak stání na místě a vlhko.
V 15:30 mě už Wim den Os čeká u brány maríny. Podepíšeme si smlouvu, předáme loď, zaplatím 30 EUR za ICP a jsem představen správci přístavu, že mu mám zaplatit za stání v září. Na tom co se povídá, že vlastnit loď znamená, jen platit něco bude. Potřesení rukama a loď je definitivně moje. A všechny radosti a starosti co s ní souvisí. Hurá!!!
První je na řadě úklid zadní kajuty a kuchyně a základní zabydlení. V rámci připojení se na elektriku a tankování vody lehce nakukuji do strojovny. No některé řešení jsou zajímavá, to bude zajímavé pátrání. Vypadá to že, nabíječka nabíjí jen jednu baterii a musí vždy manuálně přepojit na další. A co dobíjí motor? To zatím netuším.
Rozchodím vodovodní systém a v rámci toho ho celý desinfikuji. Lodí se šíří zápach Sava. Lednice chodí, co ale nejde je záchod, nesaje vodu. To si nechám na jindy, záchody jsou na mole hned vedle.
19:00 končí pracovní den a nastává slavnostní čas. Otevřít palubní rum a přípitky s lodí. Postupně: „Na to aby se nám spolu dařilo“, „Na nějaký decimetr vody pod kýlem“, „Na silu motoru“, samozřejmě přípitek s Neptunem a na závěr pokřtění lodi rumem na X-ray. A první noc na lodi.

11.9.2015
Dnes začínám průzkumem a probírkou strojovny a podpalubí. Myslel jsem si, že předchozí majitel na lodi nic nenechal. Ale ne, jen to je pečlivě schované. Nacházím vše možní např.: lana, háčky, vesty, nářadí, náhradní díly k motoru, je tu nějak moc těsnění, snad je nebudu potřebovat. V kotevně jsou tři kotvy! A ještě jedna v podpalubí. Jen bych ještě ocenil alespoň obal od oleje do motoru, abych věděl co v něm je za olej. Potěšitelné zjištění je, že v lodi je 15 kg PB bomba a ne jen 5 kg. Nacházím ji kotevně po vyndání kotev.
Platím kotvení 110 EUR za stání do 14.9. Maastricht Marina je hodně luxusní místo a tak měsíční stání přes sezónu tj. do konce září je 200 EUR. Potom už jen 66 EUR, to by bylo už lepší, ale je září. Správce mi radí kde co nakoupit.
Po poledni jedu na nákupy. Vyjma potravin a nějakého vybavení do kuchyně, navštěvuji místní jachtařský obchod umístěný na lodi na řece. Na lodi se dá sehnat vše potřebné na loď a ještě je to i tankovací stanice. Kupuji mapy a hydrauliku do kormidelního systému, potřebuji rozchodit vnitřní kormidelnu.
Odpoledne se vrhám na mytí lodě. Jestli je pravda, že lišejníky rostou na severu tak vím jak orientována loď ty dva roky stála. Servošampon rozpuštěný v Savu, ale nedává přírodě šanci, jen čekám kdy se přiřítí někdo ze zděšených domorodců.
Zítra si vyrazím na nákupy do Německa a čeká mě záchod.

12.9.2015
Ráno prší. Úklid a nákupy. Využívám toho, že z Maastrichtu je Německo za rohem, tak jedu na nákupy i do Aachen. Tady nikde neprodávají kanystry, v Německu taky ne. Ale mám plyn. Přes den je sice pěkně a teplo, ale v noci nic moc. Tak kupuji i elektrický teplomet. Dolévám hydrauliku do vnitřního kormidelního systému a systém začíná fungovat. Rozebrání pumpy záchodu neodhaluje žádný problém, Mhh…

13.9.2015
Už vím kde je problém záchodu. Nějaký štěrk ucpal otvory na splachovací vodu po obvodu mísy. Lepím na loď nové jméno a po obědě vyplouvám na cvičnou plavbu. Napřed na sousední jezero Oosterdriesen vyzkoušet manévrovatelnost. Potom si jedu do Belgie vyzkoušet vyvazovací manévry na zdi v řece. Po ověření lodi si pluji prohlídnout Maastricht z vody. Rovnou využívám místa u městského mola, vyvazuji se a jdu ještě něco do koupit do města. Show nastává při připlutí zpět do maríny. Napřed si pletu místo kde jsem stál. Tedy ani tak nepletu, ono je to jedno, ale nedosáhla by mi elektrika. Při manévru zapomínám zcela vyřadit a tak se opřu přídí o molo, načež loď udělá okolo špičky elegantní manévr o 180°, sousední laminátový člun míjím o 30 cm a opět vyplouvám ven. Naštěstí je neděle odpoledne, v přístavu není ani noha, a snad to nikdo neviděl a navíc to bylo tak rychlé, že to vypadá jako, že se jen otáčím abych převázal fendry. Další vyvázání je už bez problémů. Jdu na rum.

Obrázek Maastricht z lodi

Tomáš, X-ray
Naposledy upravil(a) toms dne stř říj 07, 2015 4:20 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7111
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 98
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » úte říj 06, 2015 8:58 am

:) Budem sa tešiť na pokračovanie.
Uživatelský avatar
ficcus
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1527
Registrován: stř pro 28, 2005 7:02 pm
Reputace: 3
Bydliště: České Budějovice
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod ficcus » úte říj 06, 2015 10:19 am

... i já ;)
Uživatelský avatar
toms
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 243
Registrován: stř kvě 09, 2007 2:00 am
Reputace: 10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod toms » stř říj 07, 2015 4:23 pm

Něco nefunguje, nezobrazují se fotky, hledám řešení
Naposledy upravil(a) toms dne stř říj 07, 2015 4:39 pm, celkem upraveno 1 x.
Uživatelský avatar
Omen
vytrvalý návštěvník
Příspěvky: 1188
Registrován: pon říj 15, 2012 2:00 am
Reputace: 132
Bydliště: Olomoucko

Příspěvekod Omen » stř říj 07, 2015 4:34 pm

Tome, i já se těším na pokračování, ale toto už jsem četl ;)
Uživatelský avatar
toms
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 243
Registrován: stř kvě 09, 2007 2:00 am
Reputace: 10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod toms » stř říj 07, 2015 4:35 pm

Technická pauza, další systém na vkládání fotek zkolaboval a oprava se mi nějak vymyká kontrole

Omen: To samo, nějak to žije vlastním životem. Už jsem to smazal
Uživatelský avatar
toms
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 243
Registrován: stř kvě 09, 2007 2:00 am
Reputace: 10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod toms » čtv říj 08, 2015 1:48 pm

Holandskem k Rýnu

Z Maastrichtu k Rýnu teče řeka Máza. Teče z Francie přímo na sever k Rýnu přes Belgii a Holandsko. Francouzy jí nazývají Meuse a Holanďani Maas. V Holandsku není Máza zcela splavná a tak vodní cesta vede jak řekou tak kanály paralelně s řekou. Proud na řece byl okolo 1 km/h. Od Belbických hranic se pluje řekou až za Maastricht kde na 15 km začíná Julianakanaal dlouhý 36 km. Kanál se s řekou opět spojuje na jejím 68 km a překonává rozdíl hladin 23,6 m. Na kanále jsou tří komory Limmel, Born a Maasbracht. Komora Limmel funguje pouze v případě velké vody, většinu času je trvale otevřená. Komora Born má spád 11,35 m, největší v Nizozemsku.
Hned za Julianakanaal začíná Lateraalkanaal Linne Buggenum o délce 6 km, končící na 85 km řeky. Lateraalkanaal Linne Buggenum začíná komorou Heel se spádem 6,7 m. Další cesta vede po řece na 166 km kde Máza odbočuje na západ a kde začíná Maas-Waalkanaal propojující Mázu a Rýn. Na říčním úseku jsou dvě komory Belfeld a Sambeek, vždy se spádem 3,25 m.
Maas-Waalkanaal je dlouhý 13,5 km se dvěma komorami, Heumen, funguje pouze v případě velké vody a Weurt. Komorou Weurt se loď už dostane na aktuální úroveň hladiny Rýna.
Na řece, kanálech a přilehlých jezerech po těžbě štěrku, zvaných Maasplassen, jsou stovky míst na stání lodě. Od luxusních marín přes městské přístavy po místa zcela v přírodě. Nejlepší pro orientaci v možnostech stání poskytují ANWB mapy, kde je vše vyznačeno. Taky jsem si dvě mapy na oblast kterou jsem plul koupil a byla to dobrá volba. Možností kde natankovat naftu přímo do lodě je zde přiměřeně, jen je složitější je najít, zde je asi nejlepší se zeptat místních.
Na temto úseku jsem měl vyhlédnuto několik míst kde jsem se chtěl zastavit, ale počasí mě nakonec z Holandka úplně vyhnalo. Nakonec jsem plul nekratší cestou a nikde ani neodbočil do nějakého města.
Provoz na cestě nebyl nijak závratný, ale ani zanedbatelný. Rozhodně pestrý, nákladní lodě, pracovní lodi, pasažérské lodi, sportovní a přívozy. Nejzákeřnější přívozy jsou ty do visí na laně zakotveném někde na dně řeky proto proudu a kývající se řekou na laně sem a tam. Lano navíc vede přes plovoucí boji, kterou za sebou přívoz vleče. Zásadní otázka je kdy se dá přívoz minout, u některých to jen když je u jednoho konkrétního břehu.

Obrázek Přívoz plující na laně ukotveném proti proudu ve dně řeky. Dost překáží v plavební dráze.

14.9.2015
Klidné ráno a poslední přípravy. Ještě vyřešit parkováni auta, nakonec ho nechávám v maríně, mám kód od dveří, pak uvidím kdy se tam dostanu. V 10:15 a vyplouvám z Maastricht Maríny a v městě tankuji naftu z lodě s jachtařskými potřebami, 71 litrů za 85 EUR. Tankování je ekologická katastrofa, po zasunutí pistole do nádrže a jejího sepnutí do automatického režimu z nádrže se deroucí vzduch udělal několik naftových gejzírů. Tak pistoly radši beru do ruky a plním manuálně, je to lepší, ale pomalé, nádrž má asi odvzdušnění jen přes hrdlo. Potom směr sever, no tady člověk nezabloudí, až bude velká řeka tak doprava proti proudu. Řízení lodě pomocí joysticku stojí za to, docílit, aby loď jela chvíli rovně je bez šance. Ovladač neumožňuje přesné nastavení kormidla, navíc pěkně fouká. Postupně zjišťuji, že vítr přímo zezadu neustále vychyluje záď lodi. Jedna halza za druhou. Fouká tak 20 kt a na lodi se pozná závětří každého stromu na břehu. Hned za Maastrichtem mi řeka věnuje fendr, přece ho tu nechám osamoceně plavat řekou, že. Před první komorou Born se řadím za dvě nákladní lodě a jdu s mimy do komory. První prubířský kámen. V komoře fouká ukrutně a lodě přede mnou dost melou s vodou. Na vyvázání jdu s rozmyslem, sice mi to déle trvá, ale vše je OK. Vyvazuji se na plovoucí vazák jedním lanem. Jen to chce něco udělat s frendry na přídi, tvar trupu umožní, že se fendr dostane pod bok a loď se opře o stěnu boartem. Před druhou komorou Maasbracht chci zopakovat předchozí postup, tak se držím obou lodí, ale obsluha mě dostala. Těsně před přídí mě dá červenou a zelenou do sousední komory. Tam jdu jako první dopředu a už zkušeně se vyvazuji. Tentokrát zkouším dvě lana do V. Na druhou stranu komory se vedle mě staví náklaďák. Bohužel mě nutí vyplout první, když jsem první přijel. A to je problém. Na odpoutání tu mám jen nějakých 6 m. Tuším, že to s precizností ovladače kormidla bude problém. Taky, že jo, abych nenaboural náklaďák musí razantně manévrovat jenomže, hydraulika je na něco takového pomalá, thruster moc nezabírá. Nakonec končím nárazem koupací plošinou do stěny. Jo člověk se učí a materiál trpí. Hlavně mě to štve, zbytečně mě vystresovaly a já si to nerozmyslel předem, asi to šlo vyřešit, tak, že bych se podržel na zádí lanem. Ale to jsem neměl připraveno. A na lodi není vhodné plovoucí lano, aby ho člověk mohl za záď zahodit do vody.
Hned za komorou zaplouhám bokem na jezero Polderveld, kde se vyzuji v 16:15 v přírodě u břehu. Jen co se vyvážu přechází bouřka. A do večera přijdou další. Bouřky vyjma deště nabízí i několik duh.
Dnes 43 km, 6 hodin, dvě komory, průměrná rychlost 9,5 km/h

Obrázek Protipovodňová vrata Limmel

Obrázek V komoře Born

Obrázek Duha

15.9.2015
Ranní probuzení nic moc, s lodí cloumá vítr a prší. Vkrádá se myšlenka zůstat na místě, ale co tady a čas letí. Tak dnes je plán 60 km a dvě komory, to jsem zvědavý jak to půjde. Dřív než po 60 km není kde zastavit. První komora Heel je hned po vyplutí z jezera. Teoretická i praktická příprava se vyplatila. Vše v klidu a bez jediného zaváhaní. Ostatně se mnou proplouvá vodní policie, tak to nechce na sebe upozorňovat. Za komorou utrhává poryv upevnění zakrytí vnější kormidelny. Se zadním větrem stan působí jako plachta, ale nedá se bohužel zrefovat. Po provizorní opravě zkouším kormidlovat z vnitřku. To je jiná řiditelnost jen se toho musí stát. Loď jede i chvilku rovně tak zvládám si ohřát polívku. Nahoru lezu jen na druhou komoru Belfeld. Asi už jsem zvládnul předchozí a tak přidaly na stupni obtížnosti. Nejsou tu plovoucí vazáky, no taky to šlo i když gryf převazování lana chybí. Kormidlování z vnitřní pozice sebou přináší pohled na palivoměr. S ohledem na to, že nevím objem nádrže, ani spotřebu, natož přesnost ukazatele, začínám nervóznět, blíží se hodnota 1/2. Ty kanistry pro klid duše chybí, tak alespoň ubírám na otáčkách a jedu 7,5 km/h na 1100 otáček. Nakonec se počasí umoudřilo a je pěkně slunečno. V 18:15 po osmi a půl hodinách končím u břehu na Leukermeer.
Zde mě dostalo, že vyznačené místo na vyvázání u břehu nemá žádné molo. No loď je ocelová, tak kotvím na vikinga. Hodil jsem zadní kotvu a přídí najel na břeh, kde jsem ji vyvázal.
Dnes 64 km, 8 hodin, dvě komory, průměrná rychlost 8 km/h

Obrázek Mezitím kde je stání povoleno a kde ne, není moc rozdíl.

Obrázek Vyvázání přídí na břehu na Leukermeer

16.9.2015
Noc proběhla zcela v klidu. Loď u vysokého břehu a za stromy stála na klidné vodě v závětří. V 9:00 vyplouvám někam kde se mi podaří stát blízko železniční stanice, že bych posunul auto. Cestou proplouvám komoru Sambeek a potkávám intenzivní komerční provoz. Městečko Cuijk se mi jako cíl vcelku zamlouvá. Je tu víc možností kde stát, navíc asi šance natankovat naftu. Městské molo je sice blízko nádraží, ale mimo naftu, navíc má omezení na dobu stání a hned zrovna vedle se staví cirkus, tady nebude klid. O kus dál to bude lepší. Vyhlédnuté místo je, ale hodně podivné, molo kratší než loď, posrané od kachen a malý prostor. No zkusím to, ale nedaří se mi loď rozumně vyvázat. Tak to vzdávám, alespoň vím na jak malém prostoru dokážu manévrovat. Tak 15x15 m. Nakonec zase končím v 16:00 na břehu jezera Kraaijenbergse Plassen, opět v přírodě. Kus od tankovací stanice, ale 5 km od nádraží a začíná pršet. Tak to už se dnes pro auto nedostanu. Po dvou hodinách intenzivního deště přestává pršet, tak beru kolo a jedu na průzkum. To byla volovina. Začalo zase pršet a na loď jsem se vrátil totálně promoklý, prokřehlý a navíc nenastartovalo naftové topení. Tak raději zalézám do spacáku. Dnes jsem ještě experimentoval s řízením lodi. Horní kormidelna má sice super rozhled, ale při řízení joystickem nedokážu jet rovně, chybí mu citlivost a odezva. Vnitřní řízení je precizní, tak pro přesnou plavbu musím dolů. Jen je zde hůř vidět a při přechodu na kormidelní kolo jim je potřeba několikrát protočit, aby získalo tlak v systému, to nevím zda není závada, nebo normální věc.
Dnes 37 km, 4:50 hodin, jedna komora, průměrná rychlost 8,5 km/h

Obrázek Stání na Kraaijenbergse Plassen

17.9.2015
Jedu pro auto do Maastrichtu. Hnusnej den, stále prší. Ještě nějaké nákupy a návrat na loď. Pořizuji dva kanistry. Auto nechávám v Cuijku na nádraží a na loď jedu na kole, oproti včerejšku nechávám nic náhodě. Pravda nějaká slečna na kole v minisukni se na mě koukala divně, ono tu moc cyklistů v kompletních jachtařských hadrech zrovna moc nejezdí. Ale jsem v suchu. Pokus o opravu topení se nezdařil.

Obrázek Holandsko jak má být, větrný mlýn

Obrázek Provoz na řece

Obrázek Provoz na řece

Obrázek Provoz na řece

Obrázek Krávy a karavany

Obrázek Bagrování dna

Obrázek Typické moderní městské molo

Tomáš, X-ray
Uživatelský avatar
Bord
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 97
Registrován: sob čer 27, 2009 2:00 am
Reputace: 0

Příspěvekod Bord » čtv říj 08, 2015 5:00 pm

Jedním dechem.Paráda.
Uživatelský avatar
toms
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 243
Registrován: stř kvě 09, 2007 2:00 am
Reputace: 10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod toms » pon říj 12, 2015 7:37 pm

Rýn

Relativně krátká etapa plavby jen 74 km po Dolním Rýnu z Nijmegenu do Weselu, ale etapa asi nejzajímavější. Z Rýna se dá na Mittellandkanal, respektive Dortmund-Ems-Kanal dostat přes Weser-Datteln-Kanal, nebo Rhein-Herne-Kanal. Hodně jsem zvažoval delší cestu přes Rhein-Herne-Kanal, která vede Porúří, s množstvím industriálních památek. Nakonec jsem opět zvolil kratší cestu, nepřijela mi posádka a počasí taky nebylo moc na nějaké výlety.

Rýn je nejdůležitější vodní cesta Evropy s intenzivním lodním provozem. Na hranicích Nizozemska se Rýn větví na tři hlavní ramena IJssel, Waal a Lek. Hlavní rameno pro lodní dopravu je Waal. Dolní Rýn je široká meandrující, velmi rušné řeka. Proud v řece se velmi liší v závislosti na množství vody. Při plavbě jsem měl proti sobě proud asi 4,5 km/h, někde to, ale bylo až 7 km/h. Břehy řeky jsou hustě lemovány protierozními hrázemi, na jejich koncích vzniká silné těžce zvládnutelné proudění. Nepříjemné je to zejména s ohledem na to, že na vnějších obloucích meandrů nákladní lodě vytlačují na konce hrází. Lodě plující proti proudu a po proudu mají velké rozdíly v rychlosti a proud je vynáší na vnější stranu oblouku, často se pak míjejí pravobok – pravobok, tak to chce sledovat modré panely na plavidlech. Na druhou stranu ve srovnáním s lodním provozem v Benátkách je provoz na Rýnu v pohodě, tady vládne alespoň nějaký řád.

Obrázek Některé boje se musí docela snažit, aby se udržely na místě

Obrázek Předjíždění na vnějším oblouku

Obrázek Koně na břehu Rýna

Obrázek Sací bagr pracující na vodní cestě

Obrázek Vzhledem opravdu cisternová loď, paradoxně pro přepravu cementu

Obrázek Provoz na Rýně

Obrázek Provoz na Rýně

Obrázek Provoz na Rýně

Obrázek Provoz na Rýně

18.9.2015
Tak dnes bude velký den. Rýn prověří výkon lodě. V 8:30 se odvazuji od břehu Kraaijenbergse Plassen a v sousedství beru naftu 95 l, plus 40 l do kanistrů. V 9:00 jsem na vodě na křižovatce odkud vede Maas-Waalkanaal směr Nijmegen. Už od vyplutí to vypadá konečně na pěkný sluneční den. První věc na kanále příjemně překvapuje, komora Heumen je permanentně otevřená. Funguje jen za vysoké vody. Na druhém konci kanálu před Rýnem už takové štěstí nemám. Rýn je o nějaký metr níž. Náklaďáku co mě předjíždí dělá komora nějak problém, tak čekám a ještě pouštím druhou loď a proplouvám jako poslední. Po otevření vrat už vidím Rýn, tedy provoz na něm. Je nepřetržitý, tady to bude evidentně jiná liga. Po zařazení se do vhodné mezery v provozu znám odpověď na neodbytnou otázku co mě trápí od začátku nákupu lodě. Pluji vpřed a necouvám. Na 1600 otáček 5,5 km/h. Tak to půjde. Horší to je s řiditelností, proudy si s lodí někdy dost zahrávají. Nejhorší to je když mě provoz vytlačí na vnější břeh zákrutu řeky. Tady mám pět metrů na jednu stranu ke konci hrází u břehu a druhé straně pět metrů k nákladní lodi. Jak břeh tak proudění od velké lodi se mnou slušně cvičí. Kormidlovat s joystickem seshora na to nemám odvahu, tak vždy slezu do kormidelny kde je kormidelní kolo. Co se týká rychlosti tak kdybych chtěl tak udržím stejnou rychlost s ostatním provozem, ale nechce se mi motor moc honit do otáček. Jinak nádhera. Pořádná řeka, slunečno a je na co koukat. Tak za tohle to rozhodně stojí. Na 865 rýnské km je jezero De Bijland a v jeho ústí benzínka, to je můj dnešní cíl. Průplav na jezero je více než úzký, navíc vítr a proud do jezera. S mojí řiditelností se tu ani nepokouším o nabrání nafty a jedu na kotvu. Jezero je dost mělké. Překvapilo mě, že když spouštím kotvu s 2 m řetězu tak kotva je už na dně a řetěz mám ještě v ruce. Tak přídám kus lana a jsem zakotven.
Dnes 42 km, 5:30 hodin, jedna komora, průměrná rychlost 5,5 km/h

Obrázek Komora Heumen

Obrázek Za komorou Weurt, vzadu je už Rýn

Obrázek Nijmegen

Obrázek Před západem slunce na jezeru De Bijland

19.9.2015
V noci sice zapršelo, ale jinak bylo bezvětří a klidná noc. Jen místa co chci vytmelit mi asi nikdy neuschnou. Ranní probuzení je zklamáním, zataženo dohlednost tak 3 km. V předpovědi byly mlhy to je pravda. To bude na Rýnu s místním provozem zábava. Vytahuji kotvu s tim, že přesunu alespoň 25 km do Rees, na 843 rýnském km je zde další jezero. Kotvu mi dělá problém rukou odrhnou ze dna, jak drží v bahně. Na řece je intenzivní provoz, všichni točí radary jak diví, já točím jen kotevní koulí, co jsem zapomněl sundat. Je plechová tak alespoň dělá pěkný koutový odražeč. Rychlost nastavuji 1500 otáček tj. 5 km/h. Počasí se mění, mraky jdou na zem a začíná pršet, takové kapky jsem už dlouho neviděl. Fronta. Naštěstí řeka je tu zrovna široká a provoz zeslábl. Škoda, rozhodně by tu bylo na co koukat a co fotit. Třeba Emmerich am Rhein poskytuje pohled jak na německý industriál, tak i na staré město. Takhle si ani u kormidelny neotevřu dveře. Před 15:00 na 843 rýnském km odbočuji na jezero Mahnensee, zároveň vykukuje sluníčko. Jezero mě překvapuje hloubkou, nejdelším provazem co mám nikde nedosáhnu na dno, je tu min. 10 m. Tak mi nezbývá než plout do místního jachtklubu. Molo označení "Pro hosty" má k německé dokonalosti hodně daleko. Na mole není jediný vyvazovací prvek. Zatím co na něm zmateně stojím a přemýšlím co s lanem co mám v ruce, se loď vzdaluje. Něco nakonec nacházím po hladinou. Operace pro jednoho nic moc. Cena za noc 10 EUR plus 1 EUR za elektriku. Sprchy mají zamčené. Počasí se mění v slunečné odpoledne. Tak jdu na procházku na břeh Rýna. Podle muziky a pokřikování do reproduktorů doufám v Oktoberfest. Vše se ozývá z jaderné elektrárny na druhém břehu, teď proměněné na zábavný park Kernwasser-Wunderland. To němci dopadly. Po návratu loď, úklid a údržba. A vrtá mi hlavou proč mi loď při vyvazování ujížděla, jako v Maastrichtu. Ostatně i manévr byl stejný. Postupně mi to dochází. Zjišťuji, že když zkusím vyřadit při běžícím motoru, tak nějakou dobu trvá než se zastaví lodní šroub a to k pohonu lodi stačí. Pro okamžité zastavení je nejlepší nutno přejít přes revers. V noci bude teplo jsem na elektrice.
Dnes 26 km, 6 hodin, průměrná rychlost 4,3 km/h

Obrázek Špatné počasí

Obrázek Molo pro hosty, model „Vyvaž se jak umíš“

Obrázek Kernwasser-Wunderland

20.9.2015
Tak poslední úsek na Rýnu. Zkouším někde doporučovanou taktiku, v oblouku řeky přejet na vnitřní oblouk plavební dráhy. Je to kratší a je zde menší proud, ale nevím co je horší zda spoluplavba s nákladní lodí co se na mě tlačí na vnějším oblouku, nebo 2x křižovat provoz na řece. Každopádně na 813 km ve Weser opouštím Rýn na Weser-Datteln-Kanal (WDK). Je mi skoro smutno. Vrátím sem s lodí ještě někdy? Já bych chtěl, ale...
Hned na 1,5 km WDK je první komora, Friedrichsfeld, tady půjdu poprvé nahoru, doteďka jsem jen klesal. Na komoře poznávám, že už nejsem v Holandsku, ale v Německu. Zde už není moje loď rovnocenná ostatním, je jen sportovní. Tady rozhodují peníze. Čekání před komorou, až něco komerčního popluje si krátím pokusy o komunikaci s komorou. Na vyčkávacím mole není interkom, jen telefonní číslo, na které se nedá dovolat. Víc mě zarazilo, že tu není nikde číslo VHF kanálu na pro rádio. Moje mapa říká VHF 20, ale když tam volám, tak v rádiu někdo mluví, jen něco německy, čemu nerozumím. Ani nevím zda to má něco společného s komorou. Po čase připlouvá tanker tak se řadím za něj a jdu do komory. Nikdo nijak neprotestuje. Na horní vodě stojí česká loď Labe, zdravím se s čechy a ti mi ten kanál 20 potvrzují, tak to bude anglicko/německý jazykový problém. Z Labe mi říkají, že prý asi o kylák dál stojí další češi s lodí. Po chvíli vidím u břehu plachetnici Snip a dávám řeč s dvoučlennou posádkou. Jsou na tom stejně jako já, vezou si z Holandska koupenou loď do Čech. Tak se domlouváme, že na noc zastavíme někde společně. Večer se scházíme na 12 km WDK před komorou Hünxe na stání pro sportovní lodě a u piva probíráme podobné osudy, výběr a nákup lodi, poznatky z plavby po Rýnu a co dál. Je zajímavé, že vlastně si ani jeden nejsme jisti využitelností své lodi v Čechách. Když se rozejdeme spát, dochází mi jedna věc. V souvislosti s lodí Snip. O lodích pod 10 m, já hovořím vždy jako o kánoích. A teď mám loď 9,4 m. Ale hlavně mě došlo, že já do teď ani nebyl na lodi pod 10 m. Dobrá zpráva topení běží, možná jiná nafta v nádrži.
Dnes 46 km, 8 hodin, jedna komora, průměrná rychlost 6 km/h

Obrázek Pohled z kormidelny

Obrázek S/Y Snip a jeho posádka

Jeden den na Rýnu za 10 minut
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=Q59gCmRyB_A[/youtube]
Tomáš, X-ray
Uživatelský avatar
geus
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1807
Registrován: pát pro 18, 2009 1:00 am
Reputace: 27
Bydliště: Ústí-Brná

Příspěvekod geus » pon říj 12, 2015 8:12 pm

Cte se to dobre trochu i ja zavzpominam kdyz jsme pred 6ti lety takto pluli my. Ale jednou vetou jsi me pobavil snad to opravis. Kdych chtel tak bych drzel rychlost s ostatnima ale nechce se mi to honit. Myslim i kdybys honil vse na co dosahnes tak by jsi krok nedrzel ani omylem. A jeste co ma znamenat to o vyuzitelnosti.
Uživatelský avatar
toms
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 243
Registrován: stř kvě 09, 2007 2:00 am
Reputace: 10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod toms » úte říj 13, 2015 7:29 pm

Pod držením kroku s provozem si nepředstavuji, že mě nic nepředjede. I ostatní provoz na řece se navzájem předjíždí. Rozdíly rychlostí nákladních lodí jsou samy o sobě docela velké. Oni někteří taky neplují nejrychleji a navíc jsou někde nuceni i ubrat. Stačí se podívat na AIS lodí na Rýnu. Jsem přesvědčen, že kdybych chtěl tak si udržím pozici za některou pomalejší lodí a dokážu ovlivnit, aby mě předjížděly, tam kde to bude výhodnější. Prostě se zařadit do provozu odpovídající rychlostí a ne jako ten nejpomalejší.
S ohledem na otáčky mám na klidné vodě naměřené následující rychlosti:
1400 ot/8,6 km/h
1600 ot/9,6 km/h
1800 ot/10,5 km/h
2000 ot/11,5 km/h
vyšší otáčky jsem moc nezkoušel.

Využití? Jaké možnosti jsou Čechách, kde jsme na konci evropských vodních cest, navíc standardně odříznuti půl roku od světa nedostatkem vody, nebo ledem na Labi? 210 km Labe a 90 km Vltavy. Navíc nejbližší křižovatku vodních cest máme 330 km od hranic v Magdeburgu, kam pluji týden. To je velký rozdíl s možnostma v západní Evropě. Podobné platí i pro plachetnici, byť jen pro pobřežní plavbu. Mít loď v Čechách nebo u moře, to je rozdíl. Ale samozřejmě to může být jen věc mého přístupu a představ požívání lodi.

Tomáš
Uživatelský avatar
geus
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1807
Registrován: pát pro 18, 2009 1:00 am
Reputace: 27
Bydliště: Ústí-Brná

Příspěvekod geus » úte říj 13, 2015 8:39 pm

Tak me to taknejak plije asi stejne. Taky to moc nehonim na plnej vykon. Ono to uz ani pak nejede ani vic na plnej ne o na 85% nas predjizdeli skoro vsichni. My pluli v pulce reky a neste jsme rezali zatacky tak na nas obcas houkali. Ale oni to masti tak 15, 20 hlavne na autopilota a v klidu kkukaj na fotbal.
Uživatelský avatar
Michal123
aktívní jachtař
aktívní jachtař
Příspěvky: 531
Registrován: čtv říj 13, 2011 2:00 am
Reputace: 5

Příspěvekod Michal123 » úte říj 13, 2015 8:57 pm

Večer v hospodě: "Chlapi dnes jsem našel luxusní místo na parkování. Tady dole na nábřeží, kousek odtud. A ráno mi jej vyzvedna stará, až půjde na nákupy."
:whist:
Obrázek
david
moderátor
Příspěvky: 5212
Registrován: pon led 02, 2006 9:30 pm
Reputace: 139
Bydliště: loď,momentálně v Davli

Příspěvekod david » úte říj 13, 2015 9:25 pm

toms píše:S ohledem na otáčky mám na klidné vodě naměřené následující rychlosti:
1400 ot/8,6 km/h
1600 ot/9,6 km/h
1800 ot/10,5 km/h
2000 ot/11,5 km/h
vyšší otáčky jsem moc nezkoušel.



co to tam máš za vrtuli? mně plave 12m se 150 HP na 650 ot 7,5 km/h; na 900 ot. 12km/h; na 1300 ot. 15 km/h; na 1500 ot 17 km/h

s využitím je to tu opravdu na kulový, byť jsem na lodi pořád. jedině s jarní vodou prchnout dolů, jako loni


edit: no jo, on ten tvůj motor točí naplno 2x víc než můj, tak to je jasný
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7111
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 98
Bydliště: Bratislava

Příspěvekod Denis » stř říj 14, 2015 9:17 am

Využitelnosť je mizerná. Dedko si doviezol z Holandska podobnú loď a pojal to ako chatu na vode, alebo pojazdný hausbót. Chytá ryby, hostí tam rodinu a kamarátov. Na plavbu je to mizéria, na Dunaji to nevládze rýchlosťou. Ale aj my s menšími loďkami jazdiacimi v sklze sme na tom podobne, roky jazdíme stále to isté a tak to nie je o cestovaní a poznávaní, ale o spôsobe trávenia volného času a v lete samozrejme o kúpačke a príjemnom prežití horúčav. V Čechách máte výhodu, že to máte do Nemecka kúsok bližšie ako my, teda loď nechať v Nemecku a chodiť na plavby tam. Takto to pojal Ixxo, loď zazimuje tam kde skončí sezónu a na druhý rok pokračuje.
Uživatelský avatar
Viky_CZ
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 2101
Registrován: ned led 02, 2011 1:00 am
Reputace: 29
Bydliště: Tynec n/L
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Viky_CZ » stř říj 14, 2015 12:11 pm

To je vecny boj mezi transportovatelnosti a pohodlim.
Uživatelský avatar
toms
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 243
Registrován: stř kvě 09, 2007 2:00 am
Reputace: 10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod toms » stř říj 14, 2015 6:28 pm

David:
Já loď pod hladinou nikdy neviděl. Tak jak to tam vypadá, kýl, kormidlo, šroub, zarostlost, … netuším.
Můj motor má podle manuálu maximální otáčky 4000 a cestovní o 200 míň. Já se zatím ani nepřiblížil k 2200 otáčkám.
Kolik máš spotřebu při 150hp?

Denis:
Já teď pluji rozhodně do Čech na údržbu. Loď potřebuje natřít. Pak budu přemýšlet kde ji nechám stát. Když jsem přišel s koupí lodě tak jedna z odpovědí byla: “ Kup si to, dva roky se v tom budeš hrabat, a pak to skončí jako hausbót.“ Trochu mě to děsí jako možná realita.
Kolik je proud u vás na Dunaji? Jak to děláte když se někdo vydá k Černému moři s cestou zpět? Boj proti proudu, nebo odvést loď po zemi. Ptám se spíš na větší loď, jako je moje. Ty co se dají odvést normálně tam je to asi jasný.
Uživatelský avatar
toms
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 243
Registrován: stř kvě 09, 2007 2:00 am
Reputace: 10
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod toms » stř říj 14, 2015 6:37 pm

Wesel-Datteln-Kanal (WDK)

Wesel-Datteln-Kanal začíná na 813 kilometru Rýna a v délce 60 km prochází údolím Lippe do Datteln kde navazuje na Dortmund-Ems-Kanal. K překonání rozdíl ve výšce 41 metrů slouží 6 komor, Friedrichsfeld, Hünxe, Dorsten, Flaesheim, Ahsen a Datteln. Na kanále je rozvinutá infrastruktura pro sportovní lodě. Stání pro malé lodě, maríny, možnost tankování nafty do lodě. S ohledem na koncentraci komor na krátkém úseku tu provoz, probíhá v malých konvojích od komory ke komoře.

Obrázek Proplouvání komorou

Obrázek Proplouvání komorou

Obrázek Proplouvání komorou

Obrázek Proplouvání komorou

Obrázek Proplouvání komorou

21.9.2015
Ráno nemohu dospat a to je správně. Vylézám z lodi a kluci ze Snipu, už běhají okolo lodi a chtějí se zařadit do komory za proplouvající loď. Tak se přidávám. Dnes neplánuji dlouhou plavbu, jen 15 km do Dorstenu, kde je stání pro lodě s možností tankování a vlakové spojení, že bych si dojel pro auto. Možná mám šanci chytit vlak v Dorstenu v 10:14 a jet rovnou pro auto. Zařazujeme se za loď a já zkouším volat rádiem komoru. Úspěch hned napoprvé, komunikace v angličtině bez problémů jenže nás komorník nikde nevidí. No jo, já se dovolal na jinou komoru, nám špatný kanál. Tak omluva a zase nic, prostě proplouváme s nákladní lodí. V Dorstenu na 27 km WDK se loučím se Snipem a vyvazuji se u městského mola, hned u mostu, co nejblíž k nádraží a urychleně vyrážím na nádraží. Vychází mi to akorát. Pět minut do odjezdu vlaku na nádraží trávím zjišťováním do kterého vlaku mám nastoupit. Stojí tu tři a všechny tu začínají a jedou někam do Německa. Ale kam jedu já? Nicméně i tak vypadám dost domorodě, protože se mě opakovaně ptají na cestu utečenci co po nádraží bloudí, každý s nějakým lístečkem a adresou, kam se asi chtějí dostat. To si vybraly toho pravého, já vím jen, že jsem v Německu a ani netuším kam směřuje můj vlak. Vzpomínám si na uprchlé válečné zajatce z Velkého útěku za války, tak takhle si nějak musely v cizí zemi připadat. A to mě nikdo nehoní. Za tří hodiny jsem u auta v Cuijku a jedu na loď. Cestou ještě nákup v Hornbachu. Nemám tlakovou maznici a potřebuji natlakovat vazelínu okolo hřídel kormidla. Začla tam už prolínat voda. Táhnu sebou hodně zbytečností, ale maznice mě vzít z domova nenapadla, tak s kupuji novou za 25 EUR.
Po návratu k lodi jdu do jachtklubu zjistit jak to je s možností natankovat. Je zavřeno, ale ochotný hafenmeister přijede, tak jdu pro loď. Stíháme to společně, já se vyvazuji a on přichází. Beru 150 l za 190 EUR a jako bonus tu mohu stát zdarma do rána a mám vodu a elektriku. Dnes už zbývá jen namazat kormidlo a večeře.
Dnes 15 km, 1,5 hodina, jedna komora, průměrná rychlost 11 km/h

Obrázek Tankovací stanice Dorsten

Obrázek Městské stání Dorsten

22.9.2015
Ráno jdu ještě navštívit zrušený důl na druhém břehu, kde je zachovalá parní strojovna. Jak jsem očekával měly zavřeno, tak jsem si jen prošel již napůl zlikvidovaný industriální areál. V poledne se řadím za promlouvající loď a pluji k první komoře. Dnes mě čekají čtyři. Komunikace na první komoře Dorsten je bez problémů. Jen co obsluha pochopila, že německy nevládnu je to bez problémů. Anglicky dostávám pořadí tři do velké komory, no ona malá se ani nedá použít, před ní je potopený remorkér, kterému příď nad hladinou drží jen ponton co tlačil a jeřáb na pontonu. Okolo hasiči staví nornou stěnu a správa vodní cesty jezdí sem a tam, už vím kde se berou ty skvrny na hladině kanálu. Připlouvá pořadí dvě, další nákladní loď a jdeme do komory. Další komoru Flaesheim mám dokonce sám pro sebe a poslední dvě komory Ahsen a Datteln sdílím s jednou lodí. Jen u těchto tří komor jsem s angličtinou bez šance. V komoře Flaesheim, dostávám pokyn "Wait for Lizi" tak mu alespoň rozumím. Ale vzápětí mě, ale popohánějí do komory, tak nevím o co šlo, do komory jdu sám. Na 60 km WDK se dostávám na Dortmund-Ems-Kanal (DEK), zde ale odbočuji na jih, ne domu na sever. Pár kilometrů jižněji je zde komplex Waltrop, zahrnující technické muzeum, nové a staré lodní zdvihadlo a novou a starou komoru. To bude cíl pro zítřek, dnes se vyvazuji na stání pro malé lodě na 20 km DEK. Jakmile jsem uvázán, začíná pršet a déšť nepolevuje do rána.
Dnes 45 km, 6 hodiny, tři komory, průměrná rychlost 75 km/h

Obrázek Potopený remorkér

Obrázek Industriál podél WDK

Obrázek Industriál podél WDK

Obrázek Večer před komorou

Obrázek Stálý průvodce plavby, déšť

Tomáš, X-ray
Naposledy upravil(a) toms dne stř říj 14, 2015 9:14 pm, celkem upraveno 1 x.
david
moderátor
Příspěvky: 5212
Registrován: pon led 02, 2006 9:30 pm
Reputace: 139
Bydliště: loď,momentálně v Davli

Příspěvekod david » stř říj 14, 2015 8:40 pm

[quote="toms"]David:
Kolik máš spotřebu při 150hp?

při 10 km/h cca 48-50l/ 100km, při 12 - 14 km/h jsem tak do 60 - 65 l/100km. Průměr po i proti proudu. Teda je v tom i případné topení, ale to není tak zásadně rozhodující.
Uživatelský avatar
Viky_CZ
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 2101
Registrován: ned led 02, 2011 1:00 am
Reputace: 29
Bydliště: Tynec n/L
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Viky_CZ » stř říj 14, 2015 9:00 pm

Nejdriv jsem si myslel, ze jsem bud hodne spatnej v zemepisu nebo uplne blbej, ze nevim kde je Weser. Nakonec jsem pochopil ze WDK je Wesel-Datteln-Kanal.

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host