LETNÍ PLAVBA - AZORSKÉ OSTROVY

[spuzva]

[align=justify]Azorské ostrovy - perly Atlantiku
14 bohatě strávených dní na oceánu, upluto téměř 600 NM, více než 150 km v nohách, kopec zážitků v hlavě, nespočet úžasných navštívených míst, moře fotografií - to je bilance rodinné plavby čtyřčlenné posádky lodi Dufour 450


Po loňské návštěve ostrovů Scilly v Atlantiku jsme se letos chtěli vydat někam dál. Volba byla jednoduchá po přečtení reportáže z Azorských ostrovů. Souostroví 9ti obydlených ostrovů leží v Atlantském oceánu v oblasti Makaronézie, přibližně 1500 km od Lisabonu a 3900 km od východního pobřeží Severní Ameriky. Patří k Portugalsku a je nejvzdálenějším regionem EU. Původně neobydlené souostroví sloužilo jako zásobovací zastávka na cestě přes Atlantik, později jako strategická základna Američanů. Dnes tu kotví spíš menší plachetnice při plavbách přes oceán. Díky své poloze a přírodním krásám, jsou Azory ideálním místem pro dovolenou, kde se dá kombinovat plachtění s turistikou a poznáváním. Během treků se dají všechny ostrovy téměř celé prochodit
Azory tvoří dvanáct ostrovů o celkové rozloze 2 314 km², devět z nich je obydlených. Od největšího po nejmenší jsou to Sao Miguel, Pico, Terceira, Sao Jorge, Faial, Flores, Santa Maria, Graciosa a Corvo. Žije na nich necelých čtvrt milionu obyvatel. A vzdálenost nejvzdálenějšími dosahuje 650 km.
Díky své výhodné poloze měly ostrovy odjakživa strategický význam – nejdříve jako významná zásobovací stanice pro lodě plavící se mezi Amerikou a Evropou. Na 70 % stříbra z Jižní Ameriky mířilo do Evropy přes přístav v Angře na Terceiře. Později se Azory staly důležitou křižovatkou na obchodních cestách mezi dvěma kontinenty a Orientem. Karavely, které se vracely z východu s nákladem drahých kovů, koření, hedvábí a porcelánu, hnaly mořské proudy k Azorským ostrovům. Jejich posádky ve zdejších přístavech doplňovaly zásoby a opravovaly lodě. V 19. století byly ostrovy pravidelnou zastávkou amerických velrybářských lodí. Za 2. světové války zde byly britské vojenské základny, i když ještě předtím vláda povolila německému námořnictvu, aby zde doplňovalo palivo. V roce 1944 si americká armáda vybudovala leteckou základnu na ostrově Santa Maria a rok nato další dodnes využívanou na Terceiře, známou jako Lajes Field. Klíčovou úlohu sehrály základny i v době studené války, kdy odtud Američané sledovali pohyb sovětských ponorek v Atlantiku.
Život na odloučených ostrovech není snadný. Azořané využívají jejich darů: úrodné půdy, přívětivého podnebí a bohatství okolního moře. Pěstování ovoce, vinařství, chov dobytka a rybářství jsou nyní na ostrovech nejdůležitějšími zdroji obživy. A také turistika, pro níž vytvořila příroda zcela výjimečné podmínky.
Sopečný ráj v srdci Atlantiku. Vznikly díky podmořským sopkám, zemětřesením a lávě. Zemětřesení jsou tu častá a vyskytují se tu minerální prameny a horká vřídla. Na ostrovech nalezneme mnoho jezer sopečného původu. Subtropické podnebí doprovázené větry činí ostrovy stále zelené. Vlivem Golfského proudu tu nejsou velké teplotní výkyvy, v létě se teplota pohybuje kolem příjemných 23 °C a v zimě klesá k 16 °C. Ani teplota vody nepodléhá větším změnám (mezi 17 °C a 24 °C).

Během naší plavby jsme upluli téměř 600 NM převážně na plachty a navštívili šest ostrovů.

Plavbu jsme zahájili na ostrově Sao Miguel, kam jsme přiletěli z Lisabonu. V nově postavené marině na nás čekala loď Dufour 450 – Trevi. Zástupce společnosti Sail Azores nám důkladně předal loď a pak jsme nakoupili v blízkém supermarketu proviant a ještě navečer jsme vypluli. Poznávání Sao Miguel jsme si nechali až na konec, počítáme s rezervou. Dopluli jsme do zátoky Vila Franca vzdálené asi 13 NM od Ponty. Villa Franca má malou marinu, do které sevejde jen pár lodí a na nás je mělko. Zakotvili jsme tedy už za tmy v zátoce, která zpočátku vypadala docela klidně. V noci se na břehu ovšem rozjela diskotéka a neskutečný hluk nám nikomu nedal ani na chvilku usnout. Ve 3.30 jsme zvedli kotvu a vypluli jižně k ostrovu Santa Maria. Vítr NW o síle 12-15 uzlů nám umožnil plachtit rychlostí 6kn. Během dne jsme potkali pár delfínů, lodě žádné. Oceán byl příjemně klidný. Po 50 NM jsme připluli do přístavu Vila do Porto na ostrově Santa Maria.

Santa Maria leží na úplném jihovýchodě ostrovů. Rozlohou zabírá 62 km2 a žije na něm 5,5 tis obyvatel. Marina krytá, velmi příjemná. Harbour master nám ihned zařídí půjčení auta za 35,- EUR na den. Vyrážíme na výlet a jsme záhy nadšeni krásami ostrova, Modré hortenzie rostou divoce u silnic, bujná vegetace všude kolem, zelené louky a pastviny a malebné kamenné domky. Terén je kopcovatý. Druhý den jsme autem projezdili zbylé části ostrova. Počasí bylo příjemně turistické, sluníčko hřálo, ale nepálilo, tvořila se častá oblačnost, foukal příjemný vánek a dobře se šlapalo. Na ostrově se tyčí maják Farol da Maia a naleznete zde nádherné hluboké zálivy, lemované opuštěnými bělostnými plážemi. Dominantou je hora Pico Alto (587 m), ze které lze za jasného počasí spatřit celý ostrov. Za návštěvu stojí zátoka Sao Lourenco s útesy obrostlými vinicemi. Santa Maria nemá sopečné krátery, pobřeží je převážně strmé. Útesy jsou velmi fotogenické a nabízejí stovky krásných výhledů na oceán. Santa Maria je nejstarší azorský ostrov, který bývá přirovnáván k učebnici geologie. Objevili jej portugalští mořeplavci na počátku 15. stol. V zapadlé vesničce Anjos stojí socha Kryštofa Kolumba v nadživotní velikosti. Byla vztyčena na počest události, která málem změnila chod dějin. Poté, co se Kolumbus v roce 1493 vracel ze své první plavby do Nového světa, zastihla jeho loď blízko Santa Marie bouře, která jeho výpravu málem stála život. Posádka nakonec bouři přežila a tak v kapličce v Anjos nechal Kolumbus sloužit mši za svůj šťastný návrat. Z původní kaple tady zbyly už jen ruiny.
Po dvou dnech strávených na Santa Marii nás čeká přeplavba 160Nm na ostrov Terceira. Ráno vyplouváme časně. Vítr fouká ze SV 15-20 kn a my plujeme na SZ. Celý den se snažíme plout na plachty, daří se nám to rychlostí asi 5 uzlů. Dufourka má krátké ráhno a plachty tak na rodinný crusining do Chorvatska. Večer si rozdělujeme hlídky a střídáme se po dvojicích, vítr utichá, zažíháme motor. Až k ránu se změní směr větru na Z a zesílí na 15-17 uzlů, takže ještě za tmy vytahujeme plachty a dál plachtíme. Po 27 hodinách připlouváme k ostrovu Terceira, máme upluto 155 NM a vážeme se na molo v přístavu hlavního města ostrova Angra do Heroismo. Střídavě jsme při plavbě odpočívali, takže jsme docela fit a po příjemné snídani v přístavní restauraci můžeme vyrazit na objížďku ostrova a na trek.
Terceira je s rozlohou 403 km2 třetí největší, v pořadí i třetí objevený ostrov. Je hospodářsky nejvýznamnějším ostrovem a druhým nejosídlenějším ostrovem z Azorského souostroví. Pod mohutnou horou Monte Brasil leží přístav a hlavní město ostrova Angra do Heroísmo. Historické centrum z poloviny 16. století je na seznamu UNESCO. Město bylo v roce 1980 postiženo silným zemětřesením, ale nádherné budovy z doby kolonialismu byly opraveny, mezi nimi i katedrála a aréna pro býčí zápasy.

Dominantou východní části ostrova je velké sopečné plato, které je obklopeno vysokými horami Serra do Cume. Pozůstatky sopečné činnosti na ostrově Terceira jsou viditelné na každém kroku a lze je snadno navštívit. Uprostřed ostrova se nachází největší kráter souostroví Caldeira de Guilherme Moniz. V nedaleké jeskyni Algar do Carvaose lze sestoupit do nitra sopky a v unikátních podzemích chodbách si užít pekelnou atmosféru. My jsme navštívili jeskyně v okolí Gruta do Carvao a Gruta do Natal, které rovněž vznikly geoseismickou činností. Prohlédli jsme si prameny Furnas do Enxofre a prošli jsme si trek kolem hory Misterios Negros. Pobřeží ostrova je strmé, poseté četnými útesy, které nabízejí překrásné výhledy. V Biscoitos je muzeum vína a v okolí vinice. Taky skvělá restaurace O’Pedro, ve které můžete ochutnat typická azorská jídla, jako je speciálně vařené a dušené hovězí, nebo skvělé ryby. Největší atrakcí ostrova jsou býci, které lze i s místními toreadory vidět v ulicích městeček téměř každý víkend. Do ulic se vypouštějí vybuzení rozdráždění býci. Nejde o to s nimi bojovat a zabít je, ale "jen si pohrát" a trochu si zvednout adrenalin. Býci jsou na laně, které drží několik siláků. Domorodci před agresí býků různě uskakují a ze žďuchanců rozběsněných rohatců si příliš nedělají. Sem tam býk někoho nabere na rohy a odhodí, čemuž se lidé, popíjející víno, vesele smějí. Aktivně jsme se zúčastnili, pánská část posádky se zapojila mezi místní troufalce a pěkně se proběhla s býkem v zádech, což se málem kapitánovi stalo osudným.

Po dvou dnech na Terceiře jsme přepluli na ostrov Sao Jorge, který je vzdálen asi 75 NM západním směrem. Vítr 20-25 kn ze Z, daří se stoupat 6 kn pod plachtami. Na moři svítí slunce, mraky se drží na ostrovem a přikrývají jej jako tmavá deka. Vítr trochu sílí a stáčí se mírně na SZ, musíme stále réčkovat. Nakonec stahujeme plachty a pokračujeme na motor mezi ostrovy Sao Jorge a Pico. Obeplouváme ostrov Sao Jorge z jižní části až do přístavu Velas. Celou cestu pozorujeme majestátní horu Pico na protějším ostrově stejného jména a střádáme plány na její pokoření. Po 14 hodinách plavby se přivazujeme u mola v malém, útulném přístavu Velas obklopeném až 200 m vysokými útesy ve terých hnízdí racci. Loď vyvazujeme na dlouhé springy bokem k molu. Rozdíl mezi přílivem a odlivem je skoro 1,5m. Přístav je plný lodí, ale jen majitelských. Je to opravdu zážitek se mezi nimi procházet a prohlížet si je, prohodit pár slov s jejich majiteli. Většinou jsou perfektně vybavené na plavbu přes oceán.
Na další dva dny si opět půjčujeme auto a snažíme se objet a poznat celý ostrov, trochu se projít a dát si do těla.

Ostrov Sao Jorge o rozloze 246 km2 má úzký protáhlý tvar a úžasné přírodní scenérie. Byl zrozen liniovou sérií sopečných výbuchů. Centrální pohoří dosahuje průměrné výšky 700 m. Nejvyšším bodem je Pico da Esperanca (1053m), kolem které vede hřebenová túra i kolem dalších sopečných vrcholů. Pobřeží je strmé, na severu téměř svislé s několika set metrovými útesy. Díky řadě sopečných vrcholů seřazených za sebou je ostrov rájem pro pěší turisty, kteří jsou odměněni nádhernými panoramatickými výhledy. Specifikem ostrova jsou takzvané fajãs – malé úrodné planiny vybíhající do moře jako vypláznuté jazyky. Vzhledem k výhodnému mikroklimatu se v některých fajas pěstuje káva, banány či jiné tropické ovoce a dokonce i vzácné exempláře dračích stromů. Po obou stranách ostrova úzkého jako jehla se nad nimi tyčí stovky metrů vysoké útesy pokryté bujnou vegetací s všudypřítomnými hortenziemi. Na západní špičce ostrova se tyčí maják, který byl roku 1980 poškozen zemětřesením a následnou erozí půdy. Krásný novější maják je na východním cípu ostrova - Farol do Topo, odkud je krásný výhled na blízký plochý ostrůvek Topo. Na ostrově zůstáváme opět 2 dny a aktivně je využíváme k oznávacím trekům, ochutnávce místních ryb, vína, ovoce a zeleniny. Azory jsou vyjímečné. Mimo jiné i proto, že se sem nevalí davy turistů, neboť ostrovy nabízí pouze omezenou kapacitu infrastruktury. To s sebou nese na menších ostrovech také dechberoucí ceny v restauracích. Jsou pro nás velmi příjatelné.

Z ostrova Sao Jorge přeplouváme na nedaleký ostrov Faial. Přeplavbu jsme absolvovali během večera, foukal příznivý vítr a téměř celých 23 NM plachtili. Do přístavu Horta jsme připluli již za tmy.

Faial je jedním z nejkrásnějších ostrovů, rozkládá se na 173 km2. Dominantou je obrovský dvoukilometrový sopečný kráter uprostřed ostrova. Trek po obvodu kráteru jsme si nemohli nechat ujít. Je dlouhý necelých 10km a nabízí neskutečné výhledy do nitra kráteru a na druhou stranu přes lány hortenzií a pastviny na oceán.


Ostrov zažil velkou explozi v roce1957. Sopečné erupce vytvořily na západě ostrova v letech 1957-58 nad mořskou hladinou nový vulkanický ostrov se sopkou, která téměř pohřbila stařičký maják na pobřeží pod vrstvou sopečného prachu a vyvěrající lávy. Místo se jmenuje Vulcao dos Capelinhos a v jeho bývalém prvním patře, dodnes se nacházejícím pod úrovní černé vulkanické krajiny, je zajímavá výstava. Zachycuje nejen erupci z 50. let, ale i další informace o spících a probuzených světových vulkánech. V Hortě, hlavním městě ostrova s krásným architektonickým dědictvím, leží přístav jachet, který je důležitou zastávkou lodí, plujících mezi Amerikou a Evropou. Není možné tu nenavštívit oblíbenou hospodu všech jachtařů a námořníků – ikonu námořního jachtingu Sport Peter’s bar. Velkým zážitkem je i procházka marínou, kde nenaleznete téměř žádné charterové lodě. Každý, kdo připluje z Karibiku či Evropy zde zanechává vzkaz na zdech či chodnících v přístavu v podobě různých malůvek a nápisů.
Metou našeho výletu byl, kromě plavby samotné, výstup na vrchol sopky Pico na stejnojmenném ostrově. Ostrov Pico má pouze dva přístavy, rybářský nechráněný přístav Madalena vzdálený 5 NM od Horty a Lajes do Pico na JV ostrova, kam se s lodí s ponorem 1,8m zaplout nedá. Pro náš účel jsme ráno a uvázali se v rybářské Madaleně. Autem jsme se vydali poznat vnitrozemí ostrova. Na noc jsme se s lodí vrátili raději na Faial. Rybářká Madalena nenabízí vodu ani elektřinu a přístav je celkově neupravený. Druhý den ráno znovu na Pico, je to totiž pouhých 6 mil.

Pico je druhým největším ostrovem o rozloze 447 km2 s více než 14 tisíci obyvateli. Vévodí mu impozantní sopečný kužel stratovulkánu Alto de Pico, který je se svojí výškou 2351 metrů nad mořem i nejvyšší horou Portugalska. Základna hory je dlouhá 16 km. Hlavní kráter se jmenuje Pico Grande, uvnitř něj se nachází lávový kužel známý jako Piquinho. Z vulkánu se neustálé kouří. Špice se většinou skrývá v mracích, ale komu se poštěstí za hezkého počasí čtyřhodinový výstup na vrchol zvládnout, dohlédne na všech pět centrálních ostrovů. Vulkán s bílou sněhovou čepicí se čas od času probudí, takže z podzemí tryskají proudy lávy, dýmá kouř a létají balvany. Nyní dřímá už téměř padesát let. Poslední výbuch nastal v roce 1963 (předchozí erupce byly v letech 1562 a 1718), kdy láva tekla v desetikilometrové šíři. Její cesta je i přes bujnou vegetaci dodnes znatelná. Sopka byla naším nejvyšším cíem na ostrovech. Na úpatí vulkánu zaplatíte poplatek za výstup, ano, nemýlíte se. Za to dostanete GPS, která trackuje váš výstup. V případě, že byste se ztratili, v turistickém středisku o vás vědí. Namáhavý výstup na vrchol jsme zdolali během 4 hodin a další 2 hodiny jsme sestupovali. Zážitek to byl nezapomenutelný, výhledy překrásné a radost obrovská.
Pico je nejmladší ostrov celého souostroví a dodnes jsou patrné pozůstatky po sopečné činnosti. Černé kameny a lávová pole se nachází téměř všude. Nádherné jsou vesničky Lajido a Cachorro na severu ostrova, kde jsou pouze černé lávové domky s bílými rámy, i kostel je černý. I přes převahu vulkanických jevů se ostrov pyšní bujnou vegetací, úrodnou půdou a místní vinařská krajina byla zařazena na seznam UNESCO.

Další zajímavostí ostrova je muzeum velrybářství v přístavu Lajes, který připomíná dnes už zakázaný lov velryb. Jsou zde k vidění fotografie ulovených vorvaňů, porcovaných přímo v přístavu, stejně jako stroje na zpracování velrybího oleje, rybí moučky i masa. K prohlédnutí jsou i velrybářské lodě. Azorští velrybáři vůbec nebyli profesionály na plný úvazek. Harpunami lovili obrovské kytovce z malých dřevěných bárek jen tehdy, když se u ostrova objevili. Pak vesnický holič, řezník, vinař a hostinský všeho nechali, naskočili do tichých lodiček, aby daleko na moři získali kořist, která jim přinesla víc peněz, než jejich obvyklá každodenní dřina. Mnozí se však už domů nevrátili, protože poraněné velryby velmi často chatrné skořepinky v boji o život mohutnými ocasy rozmlátily na třísky. Dnes je možné vorvaně už jen pozorovat. Tito mořští obři jsou schopni ponořit se na hodinu a půl pod vodu až do hloubky dvou kilometrů. Zde si můžete vychutnat krátký dokument o tradičním lovu velryb na ostrově Pico.

Naše dovolená byla bohužel časově omezená, byli jsme rádi, že jsme na každém ostrově, kterých jsme stihli navštívit 6, strávili alespoň dva dny. Vždy jsme si půjčili auto a co nejvíce jsme projeli a prochodili. Na zpáteční dlouhou přeplavbu z Pica na Sao Miguel jsme vypluli večer. Čekalo nás opět 155Nm a vítr byl zpočátku příznivý. Foukal ze SZ o rychlosti 15kn. Pluli jsme na JV. Plachtili jsme na hodně vybočenou hlavní plachtu a vypuštěnou genu. Později jsme pluli jen na hlavní plachtu, vítr se stáčel na S a v noci postupně klesal. Rychlost je malá a tak si v noci pomáháme motorem. Ráno s radostí vytahujeme plachty a chvíli se nám daří pomalu plout bez motoru. Až odpoledne se konečně rozfoukalo, začalo foukat z J, občas sprchlo a hrály si s námi časté poryvy větru. Cestou jsme zahlédli pár delfínů a karetu obrovskou. Po 27 hodinách a po 155 uplutých NM zajíždíme do přístavu Ponta Delgada. Další dva dny jsme věnovali poznávání ostrova.


Sao Miguel je s rozlohou 759 km2 největším a hlavním ostrovem celého souostroví, sídlí zde azorská autonomní vláda. Žije zde přibližně 135 tisíc obyvatel, což představuje polovinu z celkového počtu souostroví.
V hlavním městě stojí za pozornost nádherný poutní klášter Nossa Senhora da Esperanca se sochou Ježíška, těšícího se podobné slávě jako pražské Jezulátko. Pro ostrov jsou typická krásná jezera, vnořená do sopečných kráterů - Lagoas das Furnas s termálními prameny a horkými vřídly, Lagoa do Fogo nebo Sete Cidades. Atrakcí je jídlo, které se připravuje v zemi v horkých vřídlech. Zájemci si ráno přinesou hrnec naplněný masem, zeleninou a přílohami, který se dá na půl dne do země a když se vyndá, je uvařeno. Jídlo má neopakovatelnou originální "vulkanicko-podzemní" příchuť. K němu se pije místní víno s příznačným názvem Terras de lava. Sever ostrova je díky svému klimatu výjimečný pěstováním čaje, čajové plantáže jinde v Evropě nenajdeme.


Jeden ostrov je krásnější než druhý. Svým vznikem a vývojem jsou si hodně podobné, avšak přesto je každý jiný a každý nabízí svá specifika. Těžko se hodnotí, kde bylo nejlépe, zážitků je mnoho a touha vrátit se je silná. Ostrovy nás uchvátily svou krajinou, bujnou vegetací, spoustou svěže zelených pastvin, rozkvetlých ibišků, azalek a modrých hortenzií. Bohužel se nám nepodařilo během nabitých dvou týdnů navštívit zbývající tři ostrovy Flores, Graciosa a Corvo. Je tedy potřeba se vrátit a plout .....[/align]

[Andrejjeep]

Parádne čítanie

A.D.

[lynx]

Výborná reportáž, dík!

Mám pár praktických dotazů – začnu tím nejdůležitějším:
Jaké je azorské víno?

Kdy jste tam byli? Jaká je vhodná doba – sezóna pro jachting?

Jakou jste měli loď?

Našel jsem charterovku Sail Azores, byla loď od nich? Nebo je tam i jiná?

Dík.

P.S. S kým jste letěli a za kolik?

[err_]

Pekny. Treba se na to taky jednou zmuzu. I kdyz to pocasi tam a ty vlny uz nejsou uplne pro vyplasence jako ja.

lynx: lod byla Dufour 450 Trevi, je to tam zmineno

[veselyroman]

Díky za krásnou reportáž.
Přidám se s dotazem k Lynxovi.
Z čeho jsi dělal přípravu plavby (předpokládám tedy, že jsi ji dělal ještě před plavbou - doma)?

[MartinB]

Loď se dá pujčit na Sao Miguel nebo Faial, vypadá, že otevírají další bázi na Sao Jorge (to je hned vedle Faialu).

Dnes jsou tam 2 chartrovky (dle informace od Sails Azores), ta druhá (nevím jak se jmenuje) to okopírovala od Sails Azores, když viděli, že jim to jde.

Pokud chcete na Pico do Lajes, nepůjčujte si loď na 40 stop, nevjede do mariny, ale mají venku boji. Není to ale tak, jak je zvykem ve Středozemí, že člun je na palubě, takže je třeba nafouknout , dát do vody,.......

Všude se stojí v marinách, které jsou většinou zadarmo, neboť to Sails Azores mají tak domluvené, nebo se platí legrační poplatek, za noc 10 EUR za 38 stop (pokud to nezměnili). Platí se za elektriku, sprchy v řádu jednotek EUR, všude byl intenet zadara, ale muselo se ke kanceláři mariny.

Dá se tam letět různě, dříve to vycházelo nejlépe přes Lisabon s nocí v Lisabonu (s TAP), ten stojí za prohlídku. Bohužel TAP přestal lítat na Faial a tak se z Lisabonu letí s SATA a je to o cca 2000Kč dražší. Je to samozřejmě záležitost hledání (ted je docela dobrý azair.cz).

Byl jsem na všech ostrovech. Všechny jsou sopečného původu, všude stojí za to si půjčit auto a projet. V tomto réžimu nelze obeplout všechny ostrovy za 14 dní. Každý ostrov je jiný, všude je jiná flora, od Santa Maria, která je blízká Středomoří až po Corvo které je tase jak Skotsko. Spousta květin, vodopádů, teplých pramenů a všelijakých pozůstalostí vulkanické činnosti, skvělá vína, ryby, potkáte delfíny, možná velryby, planktón v noci svítí jak pominutý, portugalské galery ,....., no prostě moc hezké.
Byl jsem tam v dubnu, v květnu a v červenci, Teploty vzduchu fajn, samozřejmě v létě vyšší, ve vodě se dá koupat, ale prostě oceán, vítr jsme měli vždy, ale prý se objeví i plichta, někdy zase přebytek větru, no jak to tak bývá. Je třeba počítat s nočními a delšími plavbami.

Jo a turistů a lodí je tam pomálu, takže všude byli rádi, že jsme připluli. Jedině snad když se vrací lodě z Karibiku, to tam může byt plno, to bývá prý v rozmezí květena-června, hlavní nápor připlouvajících závisí dle toho jak vypadá počasí na Atlantiku (ale osobně bych se toho nebál, potkat se s nimi je taky fajn zážitek, všichni jsou šťasní, že dopluli, popíjejí po místních barech a po několika týdnech na moři si chtějí povídat s někým jiným než s kamarády z posádky).

No už to vypadá jak reklama cestovky, prostě jakmile budu mít příležitost, jedu tam zas, zjistil jsem, že i za těch 5 týdnů co jsem tam byl je dost věcí kvůli kterým tam stojí za tam ještě vrátit.

[spuzva]

Díky za váš zájem. Byl jsem tam celkem 2x a letěl jsem tam v květnu a v červenci. TAP do Lisabonu, tam noc, pak SATA na Faial. Problém je v tom, že na Faial nesjou lety v sobotu (takto jsem letěl v květnu). V červenci jsem letěl do Ponta Delgady, tam odtu jsme vyplouvali. Ale měli jsme 2x přplavbu cca 160 mil.

Charterovka Sail Azores - super zacházení a fajn lidi. Ty Douforky jsou dost pomalé. Krátké ráhno, malá hlavaska i kosa. Zbytečné badeplato, které v Atlantiku nevyužiješ. Jinak mariny jak píše MArtin - cca 10,- eur, wifiny gratis nebo za babku, ale pomalé. Doporučuju kartu.
PříspěvekZasláno dne: čt 22. říjen, 2015 12:32 Předmět: Citovat
Loď se dá pujčit na Sao Miguel nebo Faial, vypadá, že otevírají další bázi na Sao Jorge (to je hned vedle Faialu).

Dnes jsou tam 2 chartrovky (dle informace od Sails Azores), ta druhá (nevím jak se jmenuje) to okopírovala od Sails Azores, když viděli, že jim to jde.

Pokud chcete na Pico do Lajes, nepůjčujte si loď na 40 stop, nevjede do mariny, ale mají venku boji. Není to ale tak, jak je zvykem ve Středozemí, že člun je na palubě, takže je třeba nafouknout , dát do vody,.......

Všude se stojí v marinách, které jsou většinou zadarmo, neboť to Sails Azores mají tak domluvené, nebo se platí legrační poplatek, za noc 10 EUR za 38 stop (pokud to nezměnili). Platí se za elektriku, sprchy v řádu jednotek EUR, všude byl intenet zadara, ale muselo se ke kanceláři mariny.

Dá se tam letět různě, dříve to vycházelo nejlépe přes Lisabon s nocí v Lisabonu (s TAP), ten stojí za prohlídku. Bohužel TAP přestal lítat na Faial a tak se z Lisabonu letí s SATA a je to o cca 2000Kč dražší. Je to samozřejmě záležitost hledání (ted je docela dobrý azair.cz).

Potkali jsme kulohlavce, keprokaka, karety, delfíny, super byl výstup na Pico. Jinak bych určitě rád přidal fotky, ale nedaří se mi to. Stále mi to ukazuje hlášku, že to nelze naloudovat.

Bar na Faialu je super, jinak nepotkáte charterové lodě. Všechno majitelské. Lidi super, víno luxusní - každej večer jsme pili a bylo to moc prima )

Pokud budete mít zájem, v dalším Yachting Revue vyjde celý článek a Azory jsou tematem čísla. Pokud poradítem jak na fotky, přidám je..

Azory doporučuju!!!

[spuzva]

Díky za krásnou reportáž.
Přidám se s dotazem k Lynxovi.
Z čeho jsi dělal přípravu plavby (předpokládám tedy, že jsi ji dělal ještě před plavbou - doma)?

Nerad dělám přípravu. Prostě jsem si něco přečetl o ostrovech, koupil Atlantic Island Pilot a jel jsem - žena a 2 děti - punk

[Omen]

Hezké počteníčko

[Tomas0513]

Ahoj, díky za skvělou reportáž. Já se na Azory chystám od srpna 2016 na měsíc. Plánuji zde 2 týdenní plavby s posádkou, pokud bude mít někdo zájem a zbytek s rodinou. Začneme plavbu na ostrově Faial, podíváme se na Flores, Corvo, Tercenia a pak uvidíme. Jakého jste používali turistického průvodce? Můžeš mi poradit? V jaké výši se pohybují ceny marin/noc?

[spuzva]

Ahoj, díky za skvělou reportáž. Já se na Azory chystám od srpna 2016 na měsíc. Plánuji zde 2 týdenní plavby s posádkou, pokud bude mít někdo zájem a zbytek s rodinou. Začneme plavbu na ostrově Faial, podíváme se na Flores, Corvo, Tercenia a pak uvidíme. Jakého jste používali turistického průvodce? Můžeš mi poradit? V jaké výši se pohybují ceny marin/noc?

Ahoj Tomasi, diky za zpravu. Plavba Faial, Flores, Corvo, Terceira je týdenní plavbou. Tak, aby jste z toho něco měli. Doporučuju fakt loď jako doprvaní prostředek a maximální čas strávit na ostrovech prohlídkou a treky. Měli jsme něměckého a anglického průvodce koupené v prodejně map Kiwi v Praze. Maríny - Terceira - Angra dos Herosimo - 10,- EUR, Sao Jorge - Velas - 11,- EUR, Faial - Horta - cca 12,- EUR. Cea pro loď 46 stop dlouhou s wifi připojením a se sprchami.

Měj se fajn a příjemný pobyt na Azorech. Jirka

[Filipe Messias]

Hello everyone,

Being a Portuguese citizen, having a house on Terceira Island and actually heading there every year, I can assure you that the Azores islands are an excellent choice for chartering on vacations... and a true blue water sailing experience.
Although amazing, as "spuzva" so well wrote about them, being in the middle of the Atlantic means that even during summer months the weather can become "tricky" to say the least, so a careful and detailed double and triple check on weather conditions is absolutely mandatory before setting off on a passage between islands. Once on and visiting the islands, four seasons in one single day is often a "daily routine".


For those of you who are interested in cruising the Azores, I can gladly help you if you need some assistance with the local language or arranging something in advance. I can also give you some hints on what to visit and -most importantly - where to eat and drink. Lynx... the Azorean wine (I mean real local wine) is not "fabulous", but in the summer months there is a very typical wine called "vinho de cheiro", which is something similar to the Czech (and maybe Slovak too?) burčák. Now for REAL wines... you will have all Portuguese wines from the mainland, which are truly fabulous... but unfortunately without an aggressive marketing strategy behind them, they are not very well known worldwide (although they are appearing more and more in Prague and there is even a Czech company solely dedicated to the import of Portuguese wines). I can go into a lot of details over wine, but as a general "rule of thumb", choose any red wine with 14% and you cannot go wrong!
As usually Czechs don´t appreciate red wines as much as they do white ones (from what I know), so if that is your case, you will also find another Portuguese specialty... the GREEN wine. This is a very fruited, very slightly sparkled wine, that is THE BEST thing to help swallow those azorean, "Lobsters", "Cavacos", "Lapas" and the unequaled "Cracas". Apart from the Lobsters, you cannot find the others anywhere else other than those islands (ohh... I could talk hours about seafood, fish and wine ) Every island has itºs own food culture and is very much worth to pay a special attention to that... I mean... EAT IT!

That said, feel free to ask anything.
As I recall, there is at least one or two Czechs actually living in Terceira island for quite some time. I can look them up to see if they´re still there and give you their contacts as well.

Fair winds to all,
Filipe

[lynx]

Thanks for this brief introduction of Azores and Portuguese wines. It's very useful.
Well, for this year, I will probably explore only wines , as I plan to sail in Scotland.
Regards,
Lynx

[JaOCZ]

Lynx you should explore good whisky in Scotland planning next year whisky sailing tour around Scotland Islands.

[lynx]

JaOCZ, I have.
For example, Highland Park - Leif Eriksson is an excellent whisky. Btw, It is produced by the northern most (legal) whisky distillery in the World.
„Whisky sailing tour around Scotland Islands“ sounds really good.

[JaOCZ]

Lynx: hope I shall do it next year.

Here is the plan:

[lynx]

Looks like short sailing, Crinan Canal, lots of whisky.
Just one tip: Isle of Jura – Superstition.

[Filipe Messias]

Whiskey Cruise, hum?

somehow I think your original route will become a bit distorted after a few stops...

[Filipe Messias]

Something like this:

Original route:
original Plan by Filipe Messias, on Flickr

Reality route:
After whiskey Plan by Filipe Messias, on Flickr

[lynx]

Looks like unwanted tacking training.

[Jarda885]

Moderátoři, admini.

Nechcete tu Skotskou část přesunout do jiného vlákna, než Azorské ostrovy?

Až se budu chystat do Skotska, v tomto vlákně informace hledat mne neapadne.

Díky.

[lynx]

Pravda, omlouvám se za účast na off-topic-ování.