.Ač jsem se narodil asi 50 metrů od Vltavy a celý život na ní koukal, tak k lodím jsem se dostal až po nějaké třetí desítce let života přes svojí ségru. Ta mě zlanařila, abych s její rodinou jel na kanály do Holandska. No a pak to nabralo rychlejší spád. Do roka jsem si udělal VMP, pak dvě sezóny půjčování plachetnice na Orlíku a pak už nás s manželkou přestalo bavit to neustálý domlouvání termínů a stěhování bagáže, takže jsme si k Vánocům koupili motorák (fakt jsem tu loď přitáhl s první sněhovou nadílkou na palubě), na kterém brázdíme vody Vltavy už pátou sezónu. Koupě to byla typu "za málo peněz hodně práce", ale jsem za to rád, protože jsem se naučil spoustu věcí, o kterých jsem ani nevěděl, že existují, natož že bych se do nich kdy vrtal
. Loď je klasický laminátový říční člun zaniklé firmy Norman z Anglie někdy ze sedmdesátých let a už jsme si spolu užili spoustu zábavy, včetně záchrany od říční policie, když nám selhal první motor nebo upadlá vrtule ve Štěchovické komoře 
.