Kolesový? remorkér Beskydy

[philipes]

Nedávno mě v tisku zarazil článek o lodi (vaně) co se utrhla a skončila v Lovosicích na jezu. Tam totiž píšou, že remorkér Beskydy, což má být nejsilnější u nás je kolesový (viz. odkaz na článek http://www.novinky.cz/domaci/206832-rem ... -jezu.html ). Je opravdu kolesový, nebo se někde vloudila chybička?
K tomu podotázka. Co má větší účinnost? Koleso nebo lodní šroub. A u toho kolesa se vkrádá i otázka co lépe přenese výkon? Ona nám u kolesa asi kavitace nevznikne.

[ondra]

Jedná se o zadokolesový remorkér a dodnes tahá lodě proti proudu mezi Děčínem a Ústím.




[mod]Ondro,
Přestaň sem dávat ty velké obrázky. Jdi na pískoviště a nauč se vkládat NÁHLEDY
Jinak budou Tvé příspěvky nekompromisně mazány.
Moderováno: alffa[/mod]

[Felix]

Přesněji řečeno, Beskydy jsou zadokolesový remorkér. Zvládají nižší ponor než lodní šroub a koleso se lépe a snáze opravuje po drbnutí o dno (stranokolesový pohon k těmto výhodám ještě přidává vynikající obratnost, vycházející z možnosti protiběžného chodu koles).

Hezký článek o plavbě na Beskydech je na http://www.cigarclubmagazine.cz/zajmy-a ... ass18=true

[lordCorvin]

Co se týká účinosti lodního šroubu a kolesa, dovolil bych si citovat z jedné webovky popis jednoho velmi známého měření sil:<br><br>V dubnu 1845 se britská admiralita rozhodla definitivně vyřešit spor, kterým tehdy žili stavitelé lodí. Je pro parníky lepší pohon kolesy, nebo lodním šroubem? Na jeden konec silného lana se připojil kolesový parník Alecto, na druhý vrtulový Rattler. Obě plavidla byla podobné konstrukce a měla stejně výkonný stroj. Zazněl signál "Plnou parou vpřed!" - a už po několika málo minutách bylo jasno: vrtulový Rattler táhl svého soka rychlostí přes pět kilometrů za hodinu, přestože kolesa Alecta se točila v maximálních obrátkách. <br><br>Tím je, řekl bych, v otázce účinnosti zcela jasno.

[ondra]

Viz. článek od Felixe

Technicky dost vychytaná záležitost, ověřená provozem desítkami let právě třeba na Labi. Nízký stav vody tu není nijakou vzácností, a tak právě zadokolesové remorkéry tu odváděly nejtěžší práci, kterou ani moderní vrtulové, nemohly plně nahradit. Důvod je prostý, vrtulový remorkér si ubírá vodu stahováním vody pro šroub. Výhoda kolesového se tak projeví především při nízkém stavu vody. A rozdíl ve výšce ponoru mezi oběma typy je přibližně patnáct centimetrů. Což může být až sto tun nákladu.

[david]

Co se týká účinosti lodního šroubu a kolesa, dovolil bych si citovat z jedné webovky popis jednoho velmi známého měření sil:<br><br>V dubnu 1845 se britská admiralita rozhodla definitivně vyřešit spor, kterým tehdy žili stavitelé lodí. Je pro parníky lepší pohon kolesy, nebo lodním šroubem?

a měli už soudruzi z admirality v roce 1845 natáčecí lopatky na kolese?

[ondra]

Správné označení ZKMR, nebo BKMR, podle umístění pohonu.

[ondra]

[mod]Poslední varování nebudu to po tobě neustále předělávat. alffa [/mod]

[Felix]

To je nádhera, kdes to vyhrabal?

[david]

pěknej kus materiálu

to je půl kola ze zadokola, nebo kolo z Dukly ?

[lordCorvin]

a měli už soudruzi z admirality v roce 1845 natáčecí lopatky na kolese?

<br><br>No nevím, kolik bylo v roce 1845 v Admiralitě soudruhů, ale pokrok šel na obou pohonech kupředu. Jak natáčecí lopatky na kolese, tak tvar lopatky šroubu. Pokud umíš dobře anglicky, můžeš poprosit admirály na Admiralitě o provedení nového pokusu.

[Felix]

Alteco i Rattler byly plachetnice s parním motorem. Alteco byla stranokolesák s dřevěnými lopatkami na kolesech.

[Strycek_Bidlo]

Myslím že porovnávat námořní loď s říční nejde.
Vysvětlím proč:
Hydrodynamická účinnost je tím větší, čím větší je plocha propulsního prvku a čím menší je urychlení vody.
U námořní lodi není (do jisté míry) velikost lodní vrtule limitována. Námořní loď má velký ponor, tudíž může mít lodní vrtuli o velkém průměru, takže mají lopatky velkou plochu a nemusí tak moc urychlovat vodu (zjednodušeně řešeno).
Nevím jak moderní lodě, ale anglické korvety třídy Flower měly při povelu „pomalu vpřed“ 35 otáček za minutu a při „poloviční vpřed“ 100 otáček za minutu.
Zatímco námořní kolesové parníky měly sice velký průměr kolesa (proto konstruktéři nemuseli řešit natáčecí lopatky), ale ta kolesa nemohla mít moc velkou šířku, protože jinak by je zdemolovaly vlny.
Zatímco u říční lodi je průměr lodní vrtule limitovaný kvůli ponoru, takže je menší, tzn. má menší plochu a musí tedy pro přenesení výkonu víc urychlit vodu. Tím pádem klesá hydrodynamická účinnost. Oproti námořní lodi klesá zatraceně dost.
Říční kolesový parník pro přenesení výkonu urychluje vodu výrazně méně a tím pádem je hydrodynamická účinnost výrazně vyšší.
Takže na moři vyhraje vrtulová loď, ale na řece s omezeným ponorem to bude kvůli vyšší hydrodynamické účinnosti kolesa vůči malé vrtuli obráceně.

Jednoduchá ukázka:
Kolesový parník Vltava měl (když byl nový) výkon parního stroje 112 kW, 48 otáček za minutu, výtlak 134 tun a kapacitu 650 osob.
Motorová loď Visla má výkon motoru 138kW, 750 otáček za minutu, výtlak 96 tun a kapacitu 285 osob.
A ponor plně zatížené Vltavy (rok výroby 1940) byl původně (po výrobě) 72cm, ponor Visly (rok výroby 1965) 95cm. Obě lodě v Praze ještě jezdí.
První parník PPS Praha měl výkon parního stroje 46kW, výtlak 105 tun, ponor 70cm a uvezl 600 lidí.
Staré parní vltavské remorkéry z počátku minulého století (klasická Pčka), pořízené pro tahání když se kanalizovala Vltava, byly vrtulové, ale většinou měly vrtuli řešenou tak, že „čouhala nad vodu“ do tunelu v trupu a přední a zadní část remorkéru šla zaplavit (pokud bylo dost vody), tím se zvýšil jeho ponor, zanořila se vrtule a tak se zvýšila její účinná plocha.

[david]

dlužno ovšem podtkout, že lodě typu Visla nejsou původně na řeku, ale příbřežní plavbu - Štětínský záliv a pod.

porovnání s bifou by bylo příhodnější. tý stačí mokrej hadr jako kolesáku, je dost rychlá a neuvěřitelně obratná

[Strycek_Bidlo]

BIFA má motor s výkonem 90kW, výtlak 75 tun, ponor 90cm a nosnost 124 lidí. A otáčky 1750 za minutu. Ponor 90cm.

[philipes]

Jen pro zvědavce jsem našel i něco o Beskydech na
http://oucsplo.ezin.cz/plavidla/zkmr/re ... eskydy.htm

[ondra]

Reportáž ČT o Beskydech a rozhovor s kapitánem: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/2 ... 0008-pokr/

[Divizna]

klobouk dolů, hodně zajímavé vlákno! Ta reportáž o plavbě na kolesovém remorkéru Beskydy se mi moc líbila. Dostal jsem chuť vykašlat se na svojí současnou práci a jít na šífy... netrvalo to dlouho ale přesto mě to napadlo:-)

[ondra]

Pěkný článek o šífortu je taky zde: http://www.g2.cz/cs/cestovani/koktejl/15_3.shtml

Aby jsme ty lodní pohony měli kompletní, tak tady je něco o řetězových remorkérech:


Řetězové remorkéry byly určeny k vlečení nákladních člunů proti proudu převíjením řetězu položeného na dno řeky přes pár řetězových bubnů na palubě, které poháněl parní stroj. Tento původně francouzský vynález byl roku 1865 úspěšně vyzkoušen na horním toku Labe a již roku 1870 provozován společností KSO (Kettenschleppschif- fahrts-Gesellschaft der Ober-Elbe) od české hranice do Buckau. Řetězovou remorkáž z Buckau do Hamburku provozovala firma VHMDC (Vereinigte Hamburg-Magdeburger Dampfschiffahrts " Compagnie).
Pražská společnost pro plavbu parní a plachetní (PSPP) získala r. 1870 koncesi pro zřízení řetězové remorkáže od Mělníka po saskou hranici. Celá trať však byla dána do provozu až roku 1886. Řetězová remorkáž byla na českém úseku Labe provozována až do roku1947 (mezi Ústím n. L. a Neštěmicemi). Řetězový remorkér oznamoval svůj příjezd zdaleka slyšitelným lomozem způsobeným navíjením řetězu na bubny. Řetěz dodnes leží na dně Labe.
Řetěz je dlouhý necelých 900 kilometrů z Mělníka do Hamburku a občas se potápěčům podaří kus vytáhnout. Dnes by to byl při mohutnosti jeho ok, pěkný artikl pro sběrné suroviny. Někde jsem četl, jaká to byla dřina, když se proti sobě míjely dvě lodě. Sundat řetěz a znovu nahodit

Foto co nejdřív dodám.

[Divizna]

tak to o to řetězu na dně Labe jsem vůbec netušil, je to pro mě nová informace!

[david]

Jen pro zvědavce jsem našel i něco o Beskydech na
http://oucsplo.ezin.cz/plavidla/zkmr/re ... eskydy.htm

tak jsem byl zvědavej, až jsem se znenadání na jednom parníku našel

[Felix]

Davide, Ty jsi produkt křešického učiliště? Který ročník?

[david]

nene, jsem tam na parníku Vltava na plavbě pod Slapy

[ondra]

tak to o to řetězu na dně Labe jsem vůbec netušil, je to pro mě nová informace!

Tak tady jsem našel zajímavé informace a je to trochu jinak:

http://oucsplo.ezin.cz/plavidla/retezaky/retpa.htm

[Divizna]

hm, tak řetěz už tam asi není, škoda, vyjímal by se dobře ve sbírce:-)