Těší mě!......Alena

Pokec. Možnost prvního představení se na fóru.

Moderátoři: MARIS, Pepa, vilma

Uživatelský avatar
areka1
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 15
Registrován: čtv úno 26, 2009 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Vrchlabí

Těší mě!......Alena

Příspěvekod areka1 » čtv říj 27, 2011 9:57 am

Zdravím všechny jachtaře a konečně po několika letech od zaregistrování a pouhého nesmělého nakukování se pokusím trochu představit. Původně jsem to ani v úmyslu neměla, ale dohnala mě k tomu nemilá zkušenost s f. JachtyPlachty – Zdeněk Šustr.
Vzhledem k tomu, že se okolo této kauzy míním angažovat i nadále, pokládám za vhodné o sobě sdělit pár informací.
K jachtingu jsem se dostala v r. 2005 naprosto nepolíbená mořem - špatně se mi dělalo i na pramici v Adršpašském jezírku :). Odmítnout ale pozvání od známých na 14 denní plavbu po Dalmácii na jejich motorové plachetnici 8,5m dlouhé, – to by byl hřích. Moje rodina byla vzhůru nohama – chtěli vybírat na věnec a vyčítali, že hazarduju se životem :D.
Plavba byla úžasná. Připadala jsem si při prvním setkání s mořem a jachtou jako celebrita a kapitán byl v mých očích „akční hrdina“ :) První plavbu jsem si tedy užila jako pasažér s očima navrch hlavy. Od té doby jsem na jachtu do Chorvatska s nimi jezdila každoročně min. na 14 dní a jachting mě „dostal“. Procourali jsme od Molatu dolů téměř všechny ostrovy a krásná historická města na pobřeží až po Dubrovník.To už mi ale nestačilo se jen koukat a obdivovat um kapitánů a sehranost posádek – zapojovala jsem se víc a víc až jsem dostávala „na povel“ celou loď i plánování trasy. Nikdy jsem ale neuvažovala o tom, že bych si udělala kapitánské zkoušky a přebrala tak kapitánskou zodpovědnost. Několikrát jsme se totiž dostali do prekérních situací, které ve mně vypěstovaly velký respekt k živlům a opatrnost vůči posádce a lodi. Letos ale můj přítel – také nadšenec - zařídil plavbu se zkouškami, tak jsem do toho šla taky - už s úmyslem si v budoucnu loď půjčovat a pomalu sbírat zkušenosti s plachtěním, kotvením, určováním pozic atd…bez autority za zády. A můj žaludek?......ani za ta léta se moc neumoudřil a vždycky aspoň na chvilku mě (potvora)zradí. :)
Alena

Uživatelský avatar
areka1
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 15
Registrován: čtv úno 26, 2009 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Vrchlabí

soukr. zápisky z plavby

Příspěvekod areka1 » pon říj 31, 2011 10:48 am

Abych maličko odlehčila téma a trošku zareagovala na výtku Baharise, že jsem tu od roku 2009 a nijak jsem se neprojevila, tak posílám jeden ze svých zápisků z kdysi....r. 2008 nechtěla jsem svoje laické začátečnické popisky zveřejňovat, protože dobře vím, že pohledem zkušeného jachtaře jsme dělali spoustu blbostí - přestože jsme měli docela zkušeného kapitána. Ale když to čtu s odstupem, tak se dost bavím. Třeba se taky pousmějete nad mými začátky - a berte to s rezervou:), je to od té doby neupravováno:)

zápis z lodního deníku - motorová plachetnice 8,5m, 5 míst, 2 kajuty, WC, sprcha, kuchyňka s lednicí, gumák, přídavný motor, .....technické parametry lodi nevím, domovská marina Kremik
kapitán Míra (známý s vlastní lodí Michelle)
první důstojník – navigátor, stravovací referent a pod. - já
posádka.... Soňa (moje nejml. ségřička - zdravotník), Alča (moje dcera), Marek (zeť))

Marina Kremik - Primošten
1. den v přístavu po příjezdu - v 7.00 ráno. Rychle vybalit, protože posádka měla starosti, jak se všechen proviant a bágly vejdou na tak „malou lodičku“:) Vešlo se všechno.
Ženská z vedlejší lodi na nás vrčí, že jsme jí udělali tak brzy budíček. po vybalení jsme se sebe všechno shodili a naskákali do vody. Odpoledne nás kapitán vyškolil o chování na lodi, seznámil posádku s pojmy fendr , muring ap. a vypluli jsme k Primoštenu vyzkoušet teorii v praxi. Sotva jsme se dostali na moře, vyskočil nám kapitán z lodi. „Muž přes palubu“!!! ..a začaly manévry na jeho záchranu. Po několika chybách při manévrování se nám ho podařilo vytahnout. Byl celkem spokojený, tak jsme to pro zdokonalení vyzkoušeli ještě několikrát.
Potom jsme vpluli do městského přístavu a nacvičovali kotvení na bóji. Soňa byla dokonalá – jako rodilý plavčík.Sice to nebylo nic jednoduchého, ale dařilo se. Všude se motaly hlavy neukázněných plavců, kteří se asi divili, co tam blbneme, když se několikrát připoutáváme a ve finále jsme hrdě odpluli:).
V restauraci v marině jsme si dali pivo a těstoviny,, na palubě jsme odpočívali a mlaďoši blbbli ve vodě s nafukovacím křesílkem a krokoušem:). K večeři na palubě – ledový salát s tuňákem, obložená mísa s uzeným, něco píva a vína. Moře přes den bylo lehce zvlněné, obloha azurová.

Marina Skradin – 310 kun „parkovné“
2. den – budíček v 8.00 hodin. Úklid lodě obstarává mladší část posádky. Já s kapitánem jedeme do Primoštenu na kapitanát přihlásit posádku na loď (obdoba cizinecké policie). Koupili jsme pořádný meloun. Na lodi jsme dotankovali vodu a naftu vypluli jsme směrem ostrov Žirje – do zátoky. Pofukoval větřík, tak jsme vytahli kosatku. Moc dlouho jsme na ní ale neplachtili, protože se vítr uklidnil. Během plavby kapitán rozhodl o změně směru , protože jsme měli dost času, tak jsme otočili na řeku Krku do Skradinu. Marek si preventivně vzal prášek na houpání žaludku. Během plavby – těžký veget na sluníčku i koupačka v teplé vodě řeky Krky Ve Vranském jezeře je voda neuvěřitelných 28,7°C! Alču jsme napomínali, aby už nechodila na sluníčko, protože začala nebezpečně rudnout po celém těle. Nakonec jsme měli zadky spálený všichni.
Včera jsme sice trénovali přivazování na bóje, ovšem dnes nám to bylo k prdu. Uvazák nás nahnal s lodí do úzké uličky mezi další lodě a začaly manévry. Muring (lano, kterým se loď uvazuje k betonovému bloku z moře) se mi podařilo vytahnou hned, ovšem chybička se vloudila......zapomněla jsem uvazákovi hodit lana od přídě a po muringu jsme se pomalu vzdalovali od mola. Uvazák začal ječet a mě chvíli trvalo, než jsme pochopila, co po mě vlastně chce. Pak už to šlo jako po másle. Za bravurní uvázání lodních uzlů a tím i uvázání lodi jsem si vysloužila uznalé zamručení fešáka uvazáka.
Ještě před jakoukoliv činností se vytahla flaška rumu a každý povinně si dal panďuláčka na „Dobro došli“ – a tak to bylo i každý následující den po zakončení plavby.
Po panáčku rumíčka jsme si dali odpočinek, ale kapitán pořád otravuje – chce se bavit a dělá kraviny. Mlaďoši šli na pivo a všude je krásný ospalý odpolední klídeček.. Večer jdeme do města a na večeři. Po návratu nás marina vítá huronským řevem - žije se tu rušným nočním životem – na mole se tančilo. Kapitán nedal jinak, než že musíme jít utužovat mezinárodní vztahy. Zkrátím to – kapitán nám v průběhu noci spadl z mola do moře, odmítal vylézt, pak ještě málem přepadl z lodi a nakonec byl jediný, koho nezradila mořská nemoc, ale „přítel námořník – koňak Kapitán COOK“.:):):) – blil jako Amina.
počasí – sem tam obláček, slabý vánek, večer se zvedl vítr, přehnala se bouřka, lilo. Přes noc slabý déšť a silný vítr.

Marina Skradin – 310 kun parkovné
3. den – nic zvláštního – výlet výletní lodí ke Skradinským vodopádům.
odpoledne výstup na kopec nad Skradinem k rozvalinám tvrze. Překrásný výhled na řeku a městečko.
Vítr se už trochu uklidnil, ale bylo zataženo. Posádka si udržuje optimismus – věříme, že slunce ještě někdy vyleze.
počasí – zataženo, přeháňky, vítr 7-11m/s

Ostrov Vrgada – zátoka Kranje – kotvení zdarma
4.den – ráno ve Skradinu – zataženo, větrno. Odjezd po deváté hodině. Vyzvedla jsem v marině fotky, které byly pořízeny při našem příjezdu do přístavu. Jedna fotka zdarma – ostatní 15 kun/kus.
Vyrazili jsme směr Vrgada. Před Vrgadou jsme se dostali do bouře. Velké vlny, vítr v nárazech až 22m/s. Lijavec jako by na nás převrhli kýble vody. Bylo dost hrůzystrašné vidět, jak před námi mizí ostrovy a proti nám postupuje šedá clona lemovaná bílým zpěněným pruhem na moři. Ženili se všichni čerti. Blesky křižovaly ocelovou oblohu. Soňa s Markem leželi v podpalubí, já s Alčou a kapitánem jsme zůstali na palubě. Kapitán řídil loď a my se držely zuby nehty, abychom nepřepadly v náklonech z lodi. Bouře přešla ve dvou vlnách asi po půl hodině. Na bóje na Vrgadu jsme dojeli už bez deště. Podivili jsme se, že u bójí nikdo není přivázaný, žádná jachta v dohledu. Přitom je to jedno z nejkrásnějších míst s písčitou pláží a hospodou na břehu!:) Po přivázání jsem začala vařit guláš. Přijel vyběrač za pronájem bójí s varováním, že se blíží silná bóra a že musím okamžitě zmizet – schovat se z druhé strany ostrova, že by nás tyhle bóje v silném větru neudržely. Na nic jsme nečekali, rozvařený guláš jsem strčila do dřezu, abychom ho neměli na podlaze a fofrovali jsme překotvit. Chvíli jsme zátoku hledali – byla docela nenápadná. Zakotvili jsme raději na dvěkotvy. Na lodi jsme nachystali vše potřebné pro případ nouze – záchranné vesty, prověřili jsme motory a přístroje, světlice a pak došlo i na guláš. Po večeři Alča sedla na kokpit a hlídala stav počasí. Já jsem pro názornost předčítala, co umí napáchat špatné počasí na Jadranu. U kapitoly „životu nebezpečné vodní smrště“ jsem raději se čtením přestala, protože posádka začala podléhat trudnomyslnosti. :) Celou noc jsme hlídkovali, ale oproti předpovědi se nic zvláštního nedělo, dokonce místy probleskovala hvězdná obloha. Zátoka byla opravdu bezpečně krytá. Večer i příjemné koupání v teplé zátoce. Voda byla podstatně teplejší než vzduch.
počasí – zataženo, déšť, bouře, v bouři silný vítr v nárazech 22m/s.

z Vrgady do zátoky mezi Pašmanem a Ugljanem – prolaz Ždrlezaz – „pod mostem“:) 80 kun
5. den – ráno na Vrgadě – fotila jsem východ slunce. Byl úžasný pohled na sluncem zalité Kornati – zářily bíle dodaleka. Cesta pod most byla pohodová, i když silně vál vítr a moře bylo dost zvlněné. Kupodivu žaludky posádku nezlobí. Koupání po cestě na moři podle chuti.
Než jsme dojeli do zátoky, obloha se protrhala a konečně nastal teploučký slunný večer. Marek zjistil, že je na lodi rybářský prut. Sice to byl prut na muškaření – asi na pstruhy, ale to bylo úplně fuk. Hned na první kuličku chleba chytil 7cm čudlu. Sklidil potlesk a potom ještě dvakrát. Byl úspěšnější než rybář z vedlejší lodě, který nechytil ani mřenku.
Navečer vyrazila posádka na člunu s přidělaným motorem na obhlídku pobřeží – najít nějakou hospodu. Kousek od mostu byla laciná pizérie. (pivo 12 kun a piza 35-40 kun)
Z mostu je krásný výhled.
Večer na lodi s hodnocením dramatických okamžiků předešlého dne a plány na další den.

Do Sukošanu – ruplý řemen
6. den – v noci lehký déšť, ráno nás vzbudily okoloplovoucí lodě a houpání ve vlnách. Při startování motoru – hrůza....ani neškrtl. Vybitá baterie. Změna plánu – místo Dugeho otoku, útesů a zátoky jsme museli na záložní motor (navíc s krátkou nohou do vln!!) vyplout do Sukošanu do servisu – koupit novou baterii. Kapitán doufá, že není v háji dobíjení. Raději jsem ani nezjišťovala, co by to znamenalo pro další průběh plavby. Kotvíme v nouzi u pumpy bokem k molu. Pere do nás slunce. Holky se rozutekly zjistit, jestli na pumpě prodávají zmrzku, kluci šli koupit baterii a já hlídám loď.
Baterie už je instalovaná nová ale ouha – je ruplý řemen od alternátoru. nejde dobíjení. Kapitán si vzpomněl, že ho zapomněl před plavbou dokoupit do náhradních dílů!!! Tak ho vyrazil po marině shánět. Přišel s klukem od charterservisu. Ten skoukl problém, prohlásil, že se vrátí s řemenem, že máme počkat a odešel. Už jsou dvě hodiny odpoledne a kluk pořád nikde. Obsluha mariny a pumpy už řvou, že musíme vypadnout, že budeme překážet lodím vracejícím se do přístavu. Raději jsem šla zaplatit parkovné (odebrali nám při příjezdu papíry od lodi do recepce). Ti vydřiduši nám za 4 hodiny kotvení naúčtovali taxu za půl dne!!!! 187 kun!! Šílenství!! Byla jsem vzteky brunátná. Tahle marina mi vypadla z oka. Je to tu jako na Václaváku, zrovna tak drahé a všude daleko.
Servisman přijel na kole až po druhé hodině, ale bohužel – řemen byl o 2 cm kratší. Opřel se znovu do pedálů, že prý za půl hodiny přiveze nový a zmizel. Pumpaři už začali být nepříčetní, proto jsme vymýšleli katastrofické scénáře, jak naložit se situací.
Vymysleli jsme SILONKY!!!!:):):) Vždyť přece zlaté české ručičky a „není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu“ musí fungovat!!!:) Holky doběhly do marketu pro dva páry silonek a šlo se experimentovat. Místo řemenu – pár smotaných černých silonek. Jo – houby!!! Motor se dvakrát protočil, Marek zařval......a...ticho. Jednak proto, že tím, jak Marek cukl hlavou, tak si ji rozbil o vyčnívající šroub od krytu a také proto, že silonky se namotaly na startér. Rázem bylo o zábavu postarané. Marek preparoval silonky očko po očku ze startéru a my ostatní se modlili, aby se člobrda se řemenem nevrátil dřív, než silonky povolí. Bůhví, co by si pomyslel o zlatých českých ručičkách!!!!!
Silonky se po kousičkách odmotaly a situace se pod tlakem mariňáků vyvinula následovně: kapitán s ženskou částí posádky opustil na záložák marinu a vyjel na moře a já s Markem, člunem, pádly, penězma a dvěma pikslama českého Kozla jsme osiřeli na rozpáleném molu. „Cyklista“ po půlhodině přijel i se řemenem, vyinkasoval 550 kun, pivo a odfrčel. My jsme se opřeli do vesel a vymotávali jsme se mezi přijíždějícími jachtami a motoráky z přístavu. Naše posádka si nás vylovila z moře a jelo se zpátky pod most. Řemen padl a závada byla odstraněná. No – den jako „vymalovaný“, ale technice neporučíš.
Večer – pizerie pod mostem, piza, lazaně.
V noci kapitána napadlo, že podnikneme noční jízdu od mostu směrem k Zadaru. Se zlou se potázal – všichni jsme ho poslali do........:):):) Měl totiž pěkně „naváto“
počasí – jako bylo jako ve výhni, ani mráček, ani větříček - Alča je totálně rudá a skučí. Komu není rady......

Dugi otok – útesy a zátoka Telaščica – přírodní park – „parkovné“ 300 kun
7. den – nádherné teplé ráno – vyjíždíme už v 8 hodin, abychom nahnali včerejší ztrátu. Snídaně během plavby, moře jako zrcadlo, jen Marek nevidí, jak je krásné ráno, spí jako mimino.
Projeli jsme Malou Proversou – propluli jsme jí k útesům. Dostala jsem důvěru kapitána, předal mi kormidlo a celé dopoledne jsme k útesům vedla loď sama. Byl dost velký provoz – výletní lodě vozily stejným směrem turisty, v cestě bylo dost mělčin a ostrůvků, ale když se umí číst v mapách i v barvě vody...je to brnkačka:):).). Kapitána jsem vzbudila až u útesů, aby o nic nepřišel. Bylo to tam mooooc krásný. Fotili a natáčeli jsme jako japonský zájezd. Útesy místy vyčnívaly až 180m nad moře. Projeli jsme okolo útesů a zajeli do zátoky Teleščica na bóje. Někde jsem vyčetla, že do téhle zátoky přijíždí zásobovací loď. Potřebovali jsme dokoupit chleba, tak jsme byli zvědaví, jestli to opravdu funguje. Odpoledne přijela pramice s motorem s cedulí na dřevěném kůlu Tomi¨s supermarket:):). Měl chleba, ovoce i zeleninu. Chleba 3x dražší, než v obchodě.
Vzápětí přijel výběrčí za bóje. 300 kun!!! Dost nám ta cena protahla obličeje, ale přírodní park je přírodní park.
Kapitán nás odvezl na gumáku ke břehu a šli jsme se podívat v jezeru Mir – prej je slanější než moře. To bylo zajímavé. Nahoře – na útesech jezero se slanou mořskou vodou. Byla opravdu slanější a podstatně teplejší. Po ostrově se courají volně a líně osli. Asi patří k místnímu koloritu a bohatě zásobují chudou kamenitou zem humusem. :)
Alča s markem vařili k večeři těstoviny s masovou směsí. Dostali pochvalu celé posádky. Večer jsme vylezli na stráň a dostali jsme se na útesy. Pohled na moře z výšky 150 m při burácení vln a při zapadajícím slunci.....bez komentáře!!!!!!! To se musí vidět.
počasí......horko, bez mráčku, mírný větřík čeřil hladinu

cesta do Biogradu na Moru - kotvení v marině 287 kun
8. den – ráno mírný větřík, polojasno, dusno, slunce spaluje.
Vstáváme brzy, snídáme za plavby. Chceme chytit brzy odpoledne místo v marině v Biogradu. Chtěla jsem mladší části posádky ukázat turistické běsnění v přímořském letovisku. Přivazovali jsme se okolo 12 hodiny vedle luxusního 3patrového motoráku čechorakušanů. Posádka drbe loď od nánosů soli. Míra si nechává ukazovat motorák. Prej žere 100 litrů nafty za hodinu jízdy po moři!!!! Zlatá naše úsporná „myška“.
Po úklidu jsme vzali útokem tenčící se zásoby. Pak jsme naskákali do vody, ale Alča to vzala i s brýlema. Marek mohl opět šnorchlovat. Brýle vytahnul.
Mlaďoši se vydali na prohlídku města. Přišli za 1,5 hodiny s tím, že takovouhle dovolenou na pláži plné lidí NIKDY. Prej že zlatý klid na myšce!!! Tak to mě opravdu překvapili, protože jsem myslela, že se pustí do víru města – a ono nic. Večer jsme se šli projít po nábřeží. A po starém městě. K večeři jsem si dala škampi na buzaru:):) přinesli mi k mému překvapení 6 ks skoro 30cm dlouhých klepetáčů. Hodný číšník mi s noblesou poradil, jak s tím mám zápasit. No – pěkně to vzít do rukou a rozlamovat. Byla jsem jako prase, všechno okolo mě taky. Číšník mě uklidňoval, že to je normální....no – nevím nevím:):) Mlaďoši se mi chechtali (dobračiska jedny)
Na nábřeží a ve městě to bylo moc pěkný, ale těch lidí!!!!!


zátoka u ostrova Kakan – přivázání k bóji 100 kun
9.den – hlavní program dne – plachtění!!!! Super! Na všechny způsoby!!!! I na motýlka i křižování proti větru!!!
Dostala jsem při „motýlku“ přes nos lanem – pozdě jsem uhnula před ráhnem:) Ale všeobecně.....Žůžo, dobrodrůžo. Když nám „otrnulo“, tak jsme se hrdinsky pustili i do náklonů lodi a soupeřili jsme, kdo pojede rychleji – kdo nachytá víc větru do plachet, kdo pojede ve větším náklonu. Kapitán byl kupodivu v klidu nad naším „uměním“:)
Večer – restauračka v zátoce, ryby, telatina na grilu, brambory, zeleninový salát, pivo, rakije. 755 kun dohromady pro 4 osoby.
Restauračka – nadnesené slovo – bylo to spíš jako někde v kempu u rybníka – venkovní lavice, bufet s grilem,záchody měly místo dveří lantůch, ale byly splachovací!!!:) Voda v nádrži na opláchnutí rukou byla provoněná mýdlem. A cestička do borového hájíčku k záchodům byla lemovaná lampičkami .
Celou noc dost foukal vítr a loď sebou házela ze strany na stranu.
Jo – zapoměla jsem napsat, že nám došla pitná voda v nádrži. Asi jsme se víc sprchovali a taky jsme byli víc na bójích. V Biogradu si pochopitelně na doplnění vody nikdo nevzpomněl. Máme tedy celkem 5 piv, lahev slivovice, lahev rumu, dvě lahve minerálky a nějakou colu. Doufáme, že zítra uprostřed moře nezhyneme žízní.
počasí – vítr do 7m/s, jasno, rychlost při plachtění okolo 12km/h

marina Kremik - Primošten
10 den – ranní klasika . koupání na probuzení a osvěžení – jako každý den. Nutná hygiena, kafíčko, snídaně. Vyplutí okolo půl deváté.
Po vyplutí jsme opět vykasali plachty, protože chvíli pofukovalo.Asi hodinku jsme se líně courali na plachty, ale potom jsme raději plachty skasali a nastartovali motor.
Konečně jsme taky potkali delfíny. Bylo pěkné je pozorovat v jejich přirozeném prostředí. Měli jsme dost času, tak jsme udělali zastávku v zátoce Grebaštica na blbnutí ve vodě a na šnorchlování.. Krásně průzračná voda a na břehu zbytky starých římských hradeb.. V Kremiku jsme byli okolo páté odpoledne. Večerní procházka po Primoštenu a večeře – já opět rybí plato s několika druhy ryb a mořských příšer, mlaďoši zůstali u osvědčeného telecího.

odjezd
11. den – vygruntování lodi, několikrát koupačka, zabalení věcí, oběd v marině a hurá přes hory domů – jsou tam nádherná panoramata
Dobro došli – bylo to super!!!!
Uživatelský avatar
JardaF
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1379
Registrován: ned úno 01, 2009 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod JardaF » pon říj 31, 2011 11:03 am

AHoj, pěkné čtení :-), nejzajímavější mi přišel ten váš kapitán :D
Pár dotazů - prosím tě, v kterým měsíci jste byli? A nepamatuješ si, od koho (od které chrterovky) byla ta loď v Kremiku?
Díky...
Uživatelský avatar
areka1
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 15
Registrován: čtv úno 26, 2009 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Vrchlabí

Příspěvekod areka1 » pon říj 31, 2011 11:48 am

jo - kapitán je "týpek":). Loď není charterovky, ale je ve vlastnictví toho kapitána. Nemyslím si, že by ji někdy dával do charteru.
Uživatelský avatar
areka1
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 15
Registrován: čtv úno 26, 2009 1:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Vrchlabí

Příspěvekod areka1 » pon říj 31, 2011 11:50 am

zapomněla jsem dodat, že se to odehrávalo posledních 14 dní v červenci 2008
Uživatelský avatar
Komín
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 223
Registrován: sob říj 20, 2007 2:00 am
Reputace: 0
Kontaktovat uživatele:

Příspěvekod Komín » pon říj 31, 2011 5:27 pm

Hezky se to čte a dobře jsem se bavil. Nedáš sem ještě něco? Za 7 sezon je jistě o čem psát a docela ti to jde.
Uživatelský avatar
Urda
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 7
Registrován: stř dub 28, 2010 2:00 am
Reputace: 0
Bydliště: Hradec Králové

Příspěvekod Urda » pon lis 07, 2011 11:51 am

Ahoj, moc pěkné a zábavné čtení :) Minulý rok jsme v NP Telaščica přenocovali vyvázáni na bóji v zátoce MIR a nikdo po nás peníze nechtěl, ale nejspíš to bylo tím, že jsme se vyvazovali téměř za tmy a výběrčí už tam nebyl. Každopádně je tam krásně.

Se Šustrem mám taky dost špatnou zkušenost :x Po třech letech tahanic s policií a soudy se mi z něj nakonec podařilo peníze dostat. Před měsícem mi od soudu přišlo, že za to dostal 10 měsíců podmínku, ale je to zatím nepravomocné, protože nepřebírá poštu. Je to sním na dlouho, takže přeju pevné nervy.

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host