Janna, znamená v arabštině "zahrada" a v Koránu se "al'jannah" používá ve významu "rajská zahrada". (Jenom pro pořádek: arabsky neumíme, ale Google ví vše a co neví to neexistuje, že?) A konečně je to i švédská verze Janiččina jména a koneckonců naše loď je Švédka a jaká!
S určitou (jen trochu skrývanou) pýchou musím podotknout, že kam přijedeme, tam působíme bolesti v zátylcích, jak se lidé za tou naší kráskou otáčejí. Samozřejmě, určitý podíl na tom má také to, že loď je malá a mezi těmi 40-50stopými koráby vypadá roztomile a jak je tak mezi těmi obry ztracená, člověk má pocit, jako že tam za tou velkou kečí něco je, nedá mu to, musí se jít podívat a tam my. I svým věkem dost snižujeme věkový průměr kotviště či maríny a většinou se nás velmi brzy někdo s babičkovskou či dědečkovskou láskou ujme.
K Janně jsme se dostali takto: dva roky po tom, co jsme vůbec poprvé vstoupili na palubu plachetnice a nechali se unést snem o vlastní lodi, jsme si ten sen splnili. Hned, když jsme začali naší vysněnou loď hledat, se nám hrozně zalíbily Hallberg-Rassy, ale zároveň nám bylo okamžitě jasné, že jde o trochu vyšší třídu, než jakou bychom si mohli dovolit. Od známého jsme ale měli doporučeno poohlédnout se po starší lodi, cca 70léta: koupíte ji levně a bude bytelná, jelikož v té době se ještě moc nevědělo, jak moc ta novinka, sklolaminát, vydrží a lodě se dělali "zbytečně" pořádně. Prohlédli jsme všechny modely HR a nakonec naše srdce zahořela pro Monsun.
Začali jsme gůglit "Hallberg-Rassy 31 Monsun for sale" a narazili jsme na dva roky starý inzerát v Singapuru. To už bude pryč, svěsili jsme hlavu. I zavolali jsme majiteli, který byl kdesi za velkou louží v Kanadě, a on že prý má zrovna zájemce, že nám ještě dá vědět... Zkusil na nás ještě pár takových triků a jako zelenáči jsme některým i podlehli, ale nakonec jsme cenu srazili z původních 42 000 USD na 29, víc to nešlo, protože loď má fungl nový motor (cena nového v Singapuru je necelých 10 000 USD, jak jsme si ověřili). Ale co, alespoň nebudeme mít od těch prachů vytahaný kapsy od kalhot... vždyť je to Hallberg-Rassy a přímo pod naším (2000nm dlouhým) nosem (byli jsme toho času na Tchaj-wanu).
Během oprav jsme se přesvědčili, že je skutečně bytelná. Odstranili jsme totiž celkem 7 dnových ventilů (seacocků), takže jsme měli možnost změřit si tloušťku trupu na několika místech. Švédský (podotýkám švédsky neumíme, ale s trochou němčiny a slovníkem se to rozluštit dá) manuál k Monsunům nelhal. Poblíž kýlu a na přídi pod vodoryskou má laminát kolem 3cm, kolem vodorysky a výše pak 2-1cm.
Určitým problémem u HR lodí (myslím až do dneška) je vrchní vrstva laminátu, ta těsně pod pryskyřičným povlakem (gel coat), která je z laminátové sekanice (chop stand mat), což někdy vede k výskytu oněch neblahých kyselinových puchýřů. My jsme objevili asi tři (ve skutečnosti víc, ale zbytek se ukázal být pouze bublinou pod jednou z asi šesti vrstev barvy, které na sobě loďka po 30 letech života měla), ale pouze povrchové, žádná tragedie. Vybrousili jsme je, upatlali zahuštěné epoxy a po puchýřích už není ani stopa. Tedy po tom prvním trochu, to jsme ještě s epoxy neuměli moc dobře zacházet... No a samozřejmě i těch šest vrstev barvy šlo dolů. Dva dny s elektrickou bruskou (na šmyrgl, né se skutečnou bruskou
) a bylo to dole.
Nyní má naše plavidlo díry s ventilem (tj. pod vodoryskou) pouze tři: přívod do chladiče motoru, který je zároveň přes T-ventil přívodem mořské vody do kuchyně, a odtok z kokpitu a odtok z dřezu v kuchyni, kterým jsme svedli také druhý odtok z kokpitu a zbavili se tak 2,5 palcového ventilu hned vedle motoru. Ventily jsme si pořídili ty nejlepší jaké jsou k mání (alespoň dle našich informačních zdrojů), tedy bronzové Groco, nafest přidělané k trupu lodi pořádnými šrouby.
Jinak Janna je 9,36m dlouhá s 4,2 tunami výtlaku a pouze 2,87m široká. Říkám pouze, protože my ji často srovnáváme s objemnými loděmi mořských tuláků jako je např. Taleisin našich prvních velkých vzorů, který má výtlak dvojnásobný. Ale běhěm našeho, zatím pouze pěti měsíčního, pobytu jsme jsme zjistili, že do Janny dokážeme nacpat úctyhodnou kupu věcí. Myslím, že zas tak trpět nebudeme...
Užší trup Janny se naopak ukazuje jako skvělá deviza pro plachtění ve vánku. A jelikož kdesi v nitru chováme tichou touhu prodat tu zelenou dvou metrákovou bestii, která nám smrdí pod kokpitem, plachtění za slabého větru je pro nás důležité.
Monsuny mohou uložit ke spánku až šest lidí, za teplé noci, kdy se dá spát v kokpitu i osm. Lůžko pod kokpitem na pravoboku my ale zrušíme a uděláme z něj sklad a mokrý kout s víkem, pod kterým bude ukryt kyblík na všelijaké potřeby. Pumpovací záchod jsme vyhodili, moc harampádí, moc děr v lodi. Místo něho budeme mít nejspíš pořádný box na led.
Hlavní plachtu máme s celodélkovými spirami (full battens), další plus pro plachtění ve slabém větru. Brzy si budeme objednávat novou hlavní plachtu a tu si necháme udělat se dolním lemem plachty volným (loose footed).
Monsuny jsou původně slupy. Původní švédský majitel naší lodi, který s ní doplul před Atlantik, Panamu a Pacifik až do Singapuru, kde zemřel a tak loď přišla do rukou toho člověka před námi, ale přidělal bukšpryt a dva přední stěhy, oba s rolfoky. My ale ten vnitřní rolfok sundáme a budeme mít místo něj klasickou háčkovací plachtu s réfy. To nám také umožní používat snadněji bouřkovou kosatku. Navíc máme spinak a genakr.
V současnosti je Janna na malajském souostroví Langkawi, kam se v létě chystáme, pokročit s úpravymi a připlout blíže k našemu nynějšímu přechodnému bydlišti, Hong Kongu.
Omlouvám se, ale někdy si nejsem jistý českými termíny, tak pro jistotu přidávám anglické. Ale snažím se to doučit, tak prosím o shovívavost...
