Ploutev její délka

[spuctum]

Ahoj tak jsem si tak včera četl o našem zástupci v závodu přes atlantik TRANSAT a koukal na jeho loď . Jak jsem si všiml má ponor udávaná 2m. Přičemž dno lodi je skoro ploché. No ale k tomu co jsem se chtěl zeptat. Když je loď s ploutví tak mám tomu rozumět že čím delší je ta ploutev tak je to pro plachetnici lepší? Nebo se to odvíjí dle nějakých výpočtů ..to znamená že třeba 6.5m plachetnice nemůže mít delší ploutev než Xcm.

[vlastovka]

On má, ale na konci torpédo.

[karf]

Na lodi jsou použity moderní technická řešení zvyšující výkon závodní jachty, jako jsou naklápěcí kýl, vodní balast, natáčecí a naklápěcí stěžeň wing mast, dvojice profilovaných daggerboardů a výklopná kormidla

Má to jako VOR70ky - naklápěcí kýl s torpédem na konci a dva zasouvací daggerboardy

[spuctum]

jasně to jsem se díval , takže to torpédo je zase úplně něco jiného než ploutev ? Promiňte že se tak blbě ptám ) . Mě prostě zajímá jestli když mám nějakou plachetnici a tá má třeba ploutev 90cm , tak jestli se něco výrazně změní když tam dám ploutev 1.5m ./je to příklad )/

[karf]

Každý slouží k něčemu jinému. Kýl se závažím na konci on vyklopí směrem k návětrné straně a tím si vyrovnává loď kolem podélné osy - loď je pak méně nakloněná a plachty nemají náklonem zmenšenou plochu vůči větru. Ploutve má dvě na každé straně a zasouvá tu na závětrné straně. Ta v podstatě tvoří spolu s kormidlem "plochu laterálu" a ovlivňuje drift lodi.
Ty, když prodloužíš ploutev, tak si do jisté míry pomůžeš. Loď bude možná lépe stoupat. Já si ale myslím, že ty daggerboardy na minitransat lodi i na VOR speciálech mají tvar křídla a ten daggerboard sám o sobě vytváří "vztlak" tak, aby loď "tlačil" proti větru...že to prostě není jen obyčejná plácačka

[Felix]

Torpédo je zátěž na konci ploutve nebo kýlu. Posunuje váhové těžiště celé soustavy (kýl-trup-stěžeň) směrem dolů, čehož důsledkem je menší náklon a lepší plavební schopnosti (větší plocha plachet vystavená větru).

Prodloužení ploutve/kýlu bude mít, při zachování stejného plošného těžiště laterálu, pozitivní vliv na boční snos a a případně i na náklon - to v závislosti na posunu váhového těžiště. Negativem je zvětšení omývané plochy. Omývaná plocha se zvětší nejenom o přidanou plochu ploutve/kýlu, ale také o větší ponor trupu.

[All]

Přeji pěkný den, měl bych s dovolením dotaz na umístění ploutve. Tohle bohužel nejde nastudovat, to se musí zažít a tady jsem v koncích. Většina ploutví, těch zasouvacích je umístěna ve středu lodi a vsouvá se do ploutvové skříně, ale viděl jsem i umístění ploutve na boku lodě. A v tom je ta moje otázka, které z těchto umístění je lepší na plachtění. Ikdyž mi nejde o závodění, ale o rekreační projíždku na menší plachetničce, tak nerad bych se snažil na něčem co by nestálo za nic a nefungovalo jak má. Za případnou odpověd děkuji.

[maxik1958]

Boční ploutve se jmenují plouhy, je to stará záležitost z Holandska a Anglie, používají se stejně jako středová ploutev, měli je lodě, které se plavili v mělkých vodách kvůli zmenšení ponoru, a možnosti přistávání.

[Rumex]

Párkrát jsem měl půjčenou krásku co měla hydro křídla, je to na videu
http://web.jachting.info/video/detail?id=64 trochu vidět v 1:27 minutě videa.
Mělo to své pro i proti.

[Vicky7]

Takže, zkusím trochu příspět/nepřispět svými znalostmi:
Ploutev: bavíme-li se o zasunovací ploutvi, tak tu můžeme vidět spíše u menších lodí. Do 25 stop. Je k vidění u většiny okruhovek jako je pirát, 420 nebo 470 atd. Ploutev má výhodu, že když se zasune, loď si může klidně "sednout" na břehu při odlivu. Sám si loď můžeš svézt s vlekem do vody a zase z vody, když to není nic velkého... Jinak výhodu v tom tolik nevidím. Ploutev se může zasouvat dvěma směry. První je jako ručička u hodin, tedy otáčením se na jedné ose (případ okruhovek) a nebo u větších kajutovek svislým směrem. Je to vlastně zásouvací kýl. Má výhody, protože jde o ploutev, na jejímž konci je torpédo a tedy ploutev sama o sobě nemusí být tak těžká, jen dostatečně staticky pevná, aby udržela torpédo, ve kterém je hlavní zátěž.
Za příklad bych sem hodil svoji oblíbenkyni od Van der Stadta, Image 47: http://www.stadtdesign.com/designs/cust ... image_47/5

Výhoda je, že loď má lepší rychlostní výsledky, jelikož hlavní závaží je opravdu na samotném dně v torpédu. Navíc s lodí se dá vplout i do mělčích přístavů a oblastí. Nevýhodu vidím v ploutvové skříni, která značně ovlivní vnitřní uspořádání lodě.

Ploutev samotná jako pevný kýl je asi všem jasný a nebudu rozebírat...

Ale co se týče torpéd samotných na závodních speciálech: to je něco jako podvozek v F1! Existuje několik vývojových stupňů a to, co bylo minulý rok novinka dnes není nic výjimečného. Začnu torpedem na pevném kýlu. Pro srovnání asi bude nejlepší plachetnice Davida Křížka ve třídě Class Mini v kategorii séŕiových lodí (aneb Pogo 6.5). Té vede ze dna trupu ploutev, která je pevně spojená s trupem lodi nějaké cca 2 metry a na konci je zakončená torpédem. S kýlem se nedá manipulovat a funguje tak jak je výše uvedeno. Obecně ale platí fakt, že čím níže je položené torpédo lodi, tím náklon lodi za větru by měl být menší. Ale také poté manévrovací podmínky se zhorší. Nemluvě o transportu, který musí být obtížný.
Proto se přišlo s technologií naklápěcího kýlu, který je velikostně (délka) srovnatelný s pevným typem, ale ještě dokáže naklápět celý kýl i s torpédem směrem na návětrnou stranu a tak zlepšuje statické podmínky lodě a loď se více vrací do vodorovné polohy a tím se vítr opírá do větší plochy plachet... Tato technologie se objevila asi 3 roky nazpět. No ale jelikož s užším profilem kýlu(spojovací část mezi trupem a torpédem) přišel problém, že lodě měly větší problém se stoupáním proti větru a s udržením kurzu. No a tak se přišlo na daggerboardy, což jsou vlastně "ploutve", které se usazují v příčné ose se stěžněm a suplují funkci kýlu. A opět se zatahuje do vody vždy ten na návětrné straně. Ovšem není to jen o zatažení do vody, ale samotném nastavení hloubky ponoření ploutve atd...
technologie kýlů dnes patří mezi hlavní hráče v celých závodech. Hydrodynamické tvary torpéd, jejich váha struktura konstrukce a materiály velmi ovlivňují konečná pořadí a místa na stupních vítězů. S kýlem velmi souvisíi plocha plachet nebo i možná pro jiné zanedbatelná váha lodě. Proto se dnes speciály pro VOR nebo americký pohár staví z carbonu. Nejen, že je to velmi pevný materiál, ale taktéž velmi lehký a váhu, kterou ušetříte na trupu, stěžni, ráhnu, plachtách a posádce můžete následně dostat do kýlu a torpéda, kde se určitě zúročí...
Kýl není je tak něco.. je potřeba udělat mnoho výpočtů a počítačových simulací, aby se zjistilo, co je pro loď s určitým trupem nejvhodnější, respektive při samotném návrhu lodě už se předemmusí řešit jaký typ kýlu to bude, respektive při návrhu lodě se postupuje následovně:
1) jakou loď chci? Turistická, závodní, na bydlení atd...?
2) požadavky na komfort, případně specifikování závodních požadavků (u speciálů)
3) konstrukční řešení a typ oplachtění s typem trupu)
4detailní rozkreslení a řešení jednotlivých částí...
5) Průběžné simulace
Ale jak jsem napsal nahoře, u závodních speciálů jde o velmi důležitou část lodě. Pro normálního uživatele jako jsou tady všichni na foru by mělo jít spíše o funkční využití.. ale obecně platí pravidla, že délka kýlu je důležitým faktorem. Laicky převedeno, je to stejné jako dětská houpačka (ta s jedním kloubem uprostřed a jednou tyčí). když máš odlehčený trup a veškeré lanoví, respektive místo hliníku a oceli třeba carbon, tak ten rozdíl vah může strčit do kýlu.. a zase to pomůže...
To je na dlouhé konverzace nad jednotlivými konstrukčními řešeními


No nic, to jest můj příspěvek ke kýlům a nyní prosím všechny, kteří se dočetli nějakých chyb v mém textu, aby mě prosím opravili. Přeci jen nejsem dle mého názoru tolik zkušený jako jiní zde

Díky a prosím omluvte moje případné mylné informace...

Vicky

[Vicky7]

Toto je dokonalé video, které asi nejvíce řekne o vývoji plachetnic v druhé polovině 20. století a na přelomu 21. století:
http://www.youtube.com/watch?v=kO073dcr ... ure=relmfu

[karf]

No ale jelikož s užším profilem kýlu(spojovací část mezi trupem a torpédem) přišel problém, že lodě měly větší problém se stoupáním proti větru a s udržením kurzu. No a tak se přišlo na daggerboardy, což jsou vlastně "ploutve", které se usazují v příčné ose se stěžněm a suplují funkci kýlu. A opět se zatahuje do vody vždy ten na návětrné straně. Ovšem není to jen o zatažení do vody, ale samotném nastavení hloubky ponoření ploutve atd...

smysl ploutve je hlavně v tom, že kýl samotný je vyklopený. Jeho vztlak působí kolmo na něj a pokud je téměř vodorovně s hladinou, tak pro stoupání lodě moc nefunguje. Proto jsou daggerboardy, které jsou odkloněné opačně tak, aby při náklonu lodě měly příznivý úhel.
Jak to s kýlem vypadá, když se to přežene, je vidět na tomhle videu
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=B2PQfJ2SAg4[/youtube]

btw: to, že ploutve jsou užší neni ani moc na škodu. na mém hobiecatu z roku cca 80 jsou ploutve možná 2x širší než na nacrách z roku 2000.

a ten sestřih záběrů z historie VOR je úžasnej.

[bedrich]

Vicky7 napsal: "No a tak se přišlo na daggerboardy, což jsou vlastně "ploutve", které se usazují v příčné ose se stěžněm a suplují funkci kýlu. A opět se zatahuje do vody vždy ten na návětrné straně."
Já jsem přesvědčený, že daggerboard jde do vody na závětrné straně (jinak by byl v náklonu nad vodou)

[Vicky7]

Bendrich: beru zpět, máš pravdu a já si pletu strany.. stydím se a omlouvám se za zmatečné info.
Psal jsem Milanovi, jestli by nepřihodil svoje zkušenosti, tady mám odpověď:

daggy se používají hlavně pro kurzy proti větru, vytváří (lift) namísto kýlu který je naklopený, používá se vždy závětrný, potom také na boční vítr ale to už se nepoužívá celý 70-30procent záleží na rychlosti lodi

Tak a máme objasněno úplně a já se ještě jednou omlouvám za závětrnou a návětrnou...

[All]

Děkuji všem za informace, asi půjdu do plouhu, ale jsem ve fázy ujasnění požadavků, takže čert ví jak to nakonec dopadne. Středová ploutev se skříní zabere místo v lodi a lod bude malá a také mám takový pocit, že udržovat vnitřek ploutvové skříně nebude asi nic k čemu by byl dobrý přístup. Tak proč si komplikovat život, když mi jde o relax. A plouh by snad šel udělat i tak, že kromě klasického použití, otočením kolem osy a spuštěním do vody, přidělat možnost nastavení do horizontální polohy na návětrné straně a posadit na konec nějaké závaží, např. člena posádky, když by bylo potřeba.

[maxik1958]

plouhA se samozřejmě spouští také ta na závétrné straně, jen opravdu malé lodě mají spuštěné obě