Bavaria 44, melcina zapoctena

[Anonym]

Je povinnost vést lodní deník? Díky RACEK

Mám dojem že se zachází do detailů, které si zasluhují a některé i mají své vlastní vlákna....
Zase to někdo marně bude hledat a ptát se, proč tu není pořádek. .

modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=5977&start=0

TW: Ten "klasik" nebyl o tobě.

EDIT:

Hmmm, milé TW, znám Tě jako vyrovnaného, vnitřně ukotveného a realisticky nahlížejícího ...

[FerenCS]

P.S. jen k tomu "kontakt lode s necim je nepredstavitelny".... mam tu rozepsanou MOJI historku (z LETOSNIHO roku !!!) kdy moc nechybelo a trefili jsme sutry. Vzorovy prkilad jak z ucebnice pro debily ze zvlastni skoly. A to prosimpekne se vsim logovanim (pres GPS), se vzornymi zapisy do deniku (kazdou hodinu), a dokonce i se cmaranim tuzkou do map ... dopisu to co nejdriv a zverejnim ... budete se mi smat, ale prihoda je to poucna (myslim) ...

Kto sa smeje z chýb a nešťastia iných je u mňa s prepáčením chudák.

[rogix]

Mam len malo skusenosti ale zatial som velmi nepochopil nadsenie jachtarskej komunity z klasickej navigacie. Primarne pouzivam pri kormidle iPad vo vodotesnom obale s Navionics mapami. Vidim to tak ze v navigacne zlozitej situacii v silnej premavke, medzi ostrovmi a inymi nastrahami si jednoducho nemozem dovolit behat do salonu vynasat suradnice a spoliehat na to ze mam vsetky podrobnosti nastudovane v hlave. Jednoducho vidim na mape svoju polohu, vidim tam nebezpecne oblasti a konfrontujem to so skutocnostou. Myslim ze takto mam aj vacsiu sancu si napr. tu blbu bojku z uvodu toho vlakna vsimnut.

[Zbiry]

Mam len malo skusenosti ale zatial som velmi nepochopil nadsenie jachtarskej komunity z klasickej navigacie. Primarne pouzivam pri kormidle iPad vo vodotesnom obale s Navionics mapami. Vidim to tak ze v navigacne zlozitej situacii v silnej premavke, medzi ostrovmi a inymi nastrahami si jednoducho nemozem dovolit behat do salonu vynasat suradnice a spoliehat na to ze mam vsetky podrobnosti nastudovane v hlave. Jednoducho vidim na mape svoju polohu, vidim tam nebezpecne oblasti a konfrontujem to so skutocnostou. Myslim ze takto mam aj vacsiu sancu si napr. tu blbu bojku z uvodu toho vlakna vsimnut.

No v zásadě je největší problém v nepřesnosti některých map v GPS ve vztahu k WGS-84. Už tady o tom bylo několik vláken. Takže v zásadě se Ti může stát, že budeš sice na mapovým ploteru 70 m od navigačního nebezpečí ale kýlem ho už budeš dřít! Ale neustále probíhá transformace a zpřesňování. Takže prostě klasická mapa s pohledu vzájemných vztahů objektů v ní zanesených je řesnější. Už jsem zažil vjezd do přístavu, kdy jsem si to podle ploteru už drandil po břehu.

[rogix]

To je v pohode, to chapem. Podobnu skusenost mam s Garminom z minuleho roku. Teraz som vyskusal Navionics a vsetko bolo tam kde ma byt.
Okrem toho ak tu zelenu bojku jasne vidim pred nosom na displayi tak ju jednoducho nemozem odignorovat.

[Karlos2]

....Teraz som vyskusal Navionics...

ahoj Rogix,
Navionics prodával na jaře pěkné mapy, viděl jsem jak fungují a byly hodně dobré. Ještě na jaře byla možnost koupit jen pro Jadran, za rozumné peníze. Ale když jsem to (samozřejmě 2 dny před odjezdem) chtěl v jůli stáhnout, tak už byla jen celá Evropa, a pochopitelně za mnohem více peněz. Nekoukal jsem se, nevíte někdo, dá se zase koupit jen ta okleštěná verze ? Budu zase řešit až dva dny před odjezdem (vyplouvám 13.10.) a přiznávám se, že jsem línej.
Jinak při plavbě koukám do papírových map, před sebe, pod sebe, do papírových map a na předpotopní GPSKu v salónku. V tomto pořadí. Mít vedle kormidla GPSku mi nepřipadlo romantické, ale uznávám, že někdy to je dobré:-) Jsem ten "vyznavač klasické navigace", jak psal uživatel nahoře. Karlos.

[Zbiry]

jj. Já vždy naplánuji nad mapou, vypíšu kurzy, poznámky atd.a semtam juknu do mých počmáraných kopií map, které si vozím. Na ploter moc nekoukám, ale to je spíš následek toho, že s GPS dělám a tak ji o dovolené nechci ani vidět

[HoPrahok]

Ahoj, i já se podělím s mými 5-letými postřehy.

1/ Deník píšeme každé 2 hod od vyplutí , zaznamenáváme kurz, vítr, oblačnost, tlak, rychlost, zda a jaké plachty jsou vytaženy, polohu.

2/ GPS používáme také, pokud je nějaký slušný přístroj v lodi, tak i tu jejich vestavěnou, jinak NTB s externím GPS a programem OziExplorer. Zatím nezklamal a funguje, mapy jsme stahli už ani nevím kde. Mapy nutno zkalibrovat de odchylky a nutno počítat i s odchylkou WGS84 od jejich Baselova elipsoidu, cca 400 m.

No a tím jsme u jádra věci. Myslím, že je nutné hlavně být neustále ve střehu a provádět /COLREG to říká správně/ nepřetržité sledování situace. Cestu mít dopředu naplánovanou a mít připravené možné krizové body z mapy. To přibližně, protože vše konkrétní /korekce kurzu/ se děje až v okamžiku přiblížení k možnému nebezpečí.

Zatím se nám to vyplatilo. Jen první jízda, první podvečer jsme se u Murteru u Hraminy taky trefili na mělčinu /ale to bylo lehkovážnou větší konzumací alkoholu/. Pomohl místní rybář, přes výtah spinakru jsme naklonili loď a kámoši z Benešova, s kterými jsme předtím popíjeli, tak nás vytáhli.

[Dvojka]

Přidám se k těm, co píšou denník s údaji co hodinu (nebo dvě, podle oblasti a četnosti manévrů), vynášíme do map, používáme všechny dostupné navigační pomůcky, koukáme do plotru a čteme všechny piloty a průvodce .
Není to žádná práce navíc, co jiného taky chcete dělat na lodi (pokud člověk nepluje sám).

A protože jsem jeden z těch poctivců, co respektují zákony, tak jak je to jednou takhle dáno, že se kvůli bezpečí i jiných lodí musí dodržovat napsané pravidla, tak to dělat budu. Neubude ze mne . Ani na dovolené.

Nicméně taky mám pár poučných zážitků z plaveb (a protože jsem nebyla kapitán, tak se nebudu příliš v tom nimrat, jako v reportáži Dámská jízda…).

1) sice se o TOM slyšelo, ale se na TO pak jaksi zapomnělo (nebo co) – písek a vlny.
Situace - před další plavbou, kdy víte, že se minimálně 2 dny nedostanete k benzině a nafty je už míň, vás obchází vidina, že bez ní zůstanete.
Uvidíte malou marínu, za silnicí benzinu, pěkné, bytelné vlnolamy, uvnitř schované před větrem a vlnami jachty i větší, než je ta vaše, pilot udává hloubku jakou potřebujete, no prostě vše vypadá v pohodě. Vplouváte, vlny vás ženou na ten další vlnolam, vjezd je docela vysoký, ale úzký, a nahoře stojí nějací lidé a mávají (tomu jsme měli věnovat asi víc pozornosti – oni totiž mávali, ať tam nezajíždíme). A protože nepříjemně v těch vlnách splouváte, tak trochu přidáte a …. najednou loď stojí a vy dál pokračujete na příď. Prostě se tam trochu „navlnilo“ dno a tam, kde byla bezpečná hloubka je najednou trochu mělko.

Výborná zkušenost, protože tohle se může stát kdykoliv komukoliv a pak je důležité vědět, jak z toho ven.

Trochu mi bylo ouzko, protože naklánění a couvání bylo v úzkém a vysokém vjezdu, ale za minutu jsme byli volní a výsadek pro naftu pak probíhal za zcela jiných, veselých podmínek.

Dodatek – za námi plula větší jachta s německou vlajkou (která nás párkrát za den při křižování překvapila pokusy kontaktovat naše borty v lehce závodním stylu), s kurzem na nájezd do maríny. Kapitán jim kolegiálně zahlásil do rádia situaci ve vjezdu a loď, bez poděkování, nebo alespoň zabučení do rádia, odklonila a odplula. Ale alespoň měli rádio správně zapnuté.

2) přílivová oblast Bretaň – proudy a vybójkované vjezdy.
Nikdo vám na kurzu v Hr neřekne, jak veselé je vést loď v bójemi určeném kanálu, když vámi cloumá boční proud (a velký, třeba 5-6 uzlů). Nejen, že máte pocit, že je to moc úzké, ještě musíte zvládnout plout zrovna tak rychle, aby vás to nestáhlo na mělčiny (kamenité) a přitom jste nechali dost místa pro další lodě. Sledovat, zda jste opravdu v kanálu - nezdá se to, ale ty bóje jsou od sebe dál a vám se brzy může stát, že v tom cikcak klikatícím se kanálu míříte na bóji o kus dál (jakože si „říznete“ zatáčku).

Zde mě kapitán pověřil dělat dohled na kormidelníka (prostě občas hodit po něm oko a koukat na budíky, zda je vše ok). Tak hážu střídavě jedno oko na kormidelníka, jedno na budíky a pak před příď, a pak na pravobok a zde se projevilo, proč se na lodi řve a dává jasné a krátké příkazy. Mé „ééé, prosím Tě, nejeď tak moc blízko té bóje, tu si stejně domů nevezmeš…“ skončilo ještě dřív prudkým zpomalením, nehezkým zvukem a zamrzlými pohledy. Ty plovoucí bóje na řetězech sice nad vodou vypadají docela subtilně, ale pod vodou se jim na základny a řetězy nanesli noví obyvatelé a neuvěřitelně zvětšili jejich rozměr. Škrábanec byl menší, než jsme čekali, a loď jich měla víc, tak jsme asi nebyli první šikulové.

Podotýkám, že tyto události byly zaneseny jak do lodních denníků osobních, tak do těch, co patří k lodím, aby další posádky věděli, kde, co, jak a za jakých podmínek se stalo .

[Pavel63]

Ahoj,

jezdím na ty "rodinné dovolené" a někdy se i stává, že jsem jediný či jeden z mála, kdo umí ovládat loď a současně se vyzná v mapách. Takže obvykle jsem u kormidla. Zatím vždy Chorvatsko, takže mám u sebe "808" a lodní deník. Nepíšu vždy poctivě každou hodinu všechno, ale důležité body plavby (např. v tolik a tolik minutí jižního cípu o. Murter. Pokud pluji od Pašmanu na Tijat, je tím i +/- dána poloha.
Samozřejmě jsou situace, kdy se během hodiny 2x otočí vítr, nebo přestane foukat a pak se zase rozfouká a podobně, takže by ani záznam co hodinu nepostihl tyto změny. A pokud jsem v užším místě a křižuji 20 minut k jednomu břehu a 20 minut zase zpět, tak údaje o poloze zaznamenávané co hodinu taky nic moc neřeknou. Ono je asi třeba vždy trochu zvažovat okolnosti a místo plavby a podle toho přizpůsobit potřebné úkony.

Nemám moc ve zvyku plout podle GPS, ale trefit jen podle mapy tu správnou zátoku,když se blížím ke břehu a na vzdálenost míle ještě zátoky nejsou vidět, při připlutí blíž se zase není moc čeho chytit, jestli jsem u té či oné (když jich je víc a jsou třeba jen 500 m daleko od sebe a nikde žádný jasný identifikační bod - jak dalece se dá chytit poloha např. k večeru, když ještě nesvítí žádný maják?), tak si pomůžu GPS. Jinak se může stát, že zakotvím v sousední zátoce, než jsem měl v plánu. Protože při připlouvání je rychlost v závislosti větru proměnlivá, log na charterových lodích nespolehlivý, výrazné identifikační body v některých místech opravdu nejsou - ne že bych se ztratil, ale přece nepopluji na konec ostrova, abych pak plul zpět a odpočítával 3 zátoky jen proto, abych si byl jistý, že jsem v té pravé? Pak holt je GPS dobrý pomocník.

Pavel.

[windward]

na to aby si si mohol cmaral na chartrovej lodi do map si kup priesvitny obal /foliu/ kup si tenke fixky a mozes si tam malovat co chces. Kreslit priamo do map co su na lodi ceruzkou a gumovat to povazujem za brutal tazku prasaren.

Potkal jsem v zivote hodne ruznych lidi. Treba i takovych, kteri nosi do restaurace svuj pribor, protoze pouziti ciziho priboru jim prijde jako tezka prasarna. Jsou to jedinci zatizeni umelou radoby slusnosti, to je jejich vylucny problem.

Do mych vlastnich map "kresli" vsechny moje posadky, a svete div se - nejsou ani po 10 letech opotrebene. To proto, ze moje posadky umi navigovat a nemaji leve ruce.

Mapy patri do povinne vybavy plavidla. Jejich ucel - poskytovat plavebni informace a slouzit podkladem pro vytycovani vektoru plavidla. A presne k tomuto ucelu maji byt pouzity.

[aTrej]

Teraz v oktobri som si spomenul na tento prispevok a radsej som do Betiny kotvit nesiel.

[rogix]

no tak ale teraz, ked uz si vedel ako na to, tak si tam prave mal ist

[MERCHANT]

toto foto se mi podařilo vygooglit-
Napravo je vidět molo na jehož konci je červený Laterální znak.
Uprostřed fota je ve vodě zelený Laterální znak.
Odhaduji, že plavební dráha nebude středem zátoky, ale spíše vlevo

Jedná se o marinu Hramina

Už pěkně blbnu. Nejde o Hraminu, ale o Betinu.
Všem se omlouvám

[Jarda885]

Napravo je vidět molo na jehož konci je červený Laterální znak.
Uprostřed fota je ve vodě zelený Laterální znak.
Odhaduji, že plavební dráha nebude středem zátoky, ale spíše vlevo

Jedná se o marinu Hramina

Zátoka, kde je marina Hramina je mělká. Dostatek vody je pouze v blízkosti mariny. Vždy je třeba se držet relativně těsně u lodí vyvázaných na vnější straně mariny.
Obzvlášť pozor při najíždění k benzínce. Ani zde nelze najíždět středem vody. Je nutné se držet maximálně u lodí vyvázaných v marině. Najíždět k benzince pod velkým úhlem, hodně zešikma. I když je silný vítr z městečka.
Naštěstí dno je hodně zaneseno, takže kopnutí kýlem o dno není katastrofa.


.

[Michal123]

I profíci se seknou:
USS Guardian na mělčině

[boskam]

Také mám krásnou příhodu o nasednutí.
Když jsem byl potřeti na moři v roce 2001, nasedl jsem nad Murterem u Arta Vela. Lépe to být značeno nemohlo dva kardinální znaky severní a jižní bóje. Kdo to tam zná, ví, že může jet u pravého břehu nebo u levého, ale ne prostředkem. Tenktát jsem tu orientaci v šipkách a černo žlutých pruzích měl mizernou - především po pár pivech.
Jsem za to ale rád, zkušenost k nezaplacení (stálo mě to 600 euro - 300 euro vytažení ze skály + 300 euro jeřáb v marině). Nic se naštěstí nestalo, kromě škrábanců na kýlu. Od těch dob jsem ale nenasedl. Proč?
Chybama se člověk učí. Myslím, že bez nich se to nejde naučit.
Dnes trávím na různých moří a oceánech 2 měsíce v roce a stále se mám co učit, jen těch chyb snad dělám míň.

Co by člověk neměl ošidit je:
1) 100% příprava před cestou
2) mít aktuální mapy a pilota (nastudované na cca 2 hodiny předem) - nejlépe u kormidla. Já mám i mobilní GPS s velkým jasným displejem, kterou vždy přibindruji u kormidla (iPad + Navionics + pevný outdoor držák LifeProof je pro Evropu ideální kombinace, ale dá se i s GPSMAP620 - levný, ale hůře čitelný za slunce).
3) oči otevřené - výborné je jmenovat navigačního důstojníka
4) opatrně s alkoholem při plavbě

[FerenCS]

...nasedl jsem nad Murterem u Arta Vela... Od těch dob jsem ale nenasedl.

... ty možno nie, ale ináč to je asi obľúbené miesto na nasadanie na dno, vlani som tam videl nasadnutú celkom veľkú plechovú kocábku a vyzeralo to, že tam nejaký týždeň už je

[boskam]

...nasedl jsem nad Murterem u Arta Vela... Od těch dob jsem ale nenasedl.

... ty možno nie, ale ináč to je asi obľúbené miesto na nasadanie na dno, vlani som tam videl nasadnutú celkom veľkú plechovú kocábku a vyzeralo to, že tam nejaký týždeň už je

Ještě štěstí, že je tam ta skála plynule se zvedající. Najel jsem na ní v 7 uzlech - sjel jsem po ní nahoru a lehnul na bok. Dnes se tomu směju - tehdy moc ne.

[FerenCS]

Ještě štěstí, že je tam ta skála plynule se zvedající. Najel jsem na ní v 7 uzlech - sjel jsem po ní nahoru a lehnul na bok. Dnes se tomu směju - tehdy moc ne.

... tak, tak, ako píšeš, zažil som už niečo podobné, slnko už pod horizontom, kotviska v nedohľadne... stuhol som, zbledol som, krvi nikde, rozvaha a odvaha v prd.l. a neviem čo všetko ešte... no veselé to bolo...
Teraz si z toho robíme aj srandu

TO: boskam, bol tu taký pekný zvyk, vítať nových prispievateľov, asi sa na to trošku pozabudlo, škoda tak aspoň za nás uživateľov, vitaj medzi nami