No, doufal jsem, ze se nekdo chytne a iniciativne zacne, ale protoze mi tohle tema zajima a nikdo se nechyt, zacnu ja
1) tlacny zarizeni. Protoze na zadi beznyho plavidla obvykle neco byva(kormidlo, privesak...) chtel bych si lod vybavit necim zhruba ve tvaru U(spis |_| ), s tim ze to dole bude demontovatelne pridelatelny k lodi a to nahore bude mit nejaky dreveny placky na kloubu s navlekama proti oderu a bude to cca 20 cm nad hladinou. OK? nebo jiny tipy? rozmery toho U bych videl na 70cm sirka a 70cm dylka. Je to OK?
2) vazani sestavy - dva zadni vazaky na dva vazaky u me na pridi - to by snad melo bejt v pohode
3) nejak poznamky k samotny plavbe?
4) a jak je to teda s oznacenim sestavy? Ty tri balony? nebo sem se tam docetl, ze tlacna sestava do 85m se povazuje za jedno plavidlo, takze akorat normalni svetla a vlajka MP>7m?
Tlačná plavba
Moderátoři: MARIS, vilma, Pepa
-
- moderátor
- Příspěvky: 5887
- Registrován: pon led 02, 2006 9:30 pm
- Reputace: 234
- Bydliště: loď,momentálně v Davli
Re: Tlačná plavba
No mně se do toho moc nechtělo, páč to považuju trochu za ptákovinu. Ale, když už jsi ti nakous, tak dobře.
Především bych chtěl vědět, co čím chceš postrkovat. Svoje dvě plavidla nebo plavidlem strkat plovoucí zařízení a nebo co?
Tlačná sestava má proti vlečení jednu vadu, a to, že musí být úplně tuhá. Nesmí se v místě spojení “lámat”, pak je dost neřiditelná. Další problém u menší loďky bude v tom, že na vlnách něco půjde nahoru a něco dolů. Rám, jak navrhuješ, to neudrží a bude se to tam pěkně "censored". Dále u tlačné lodi při přidání výkonu půjde příď nahoru, u tlačené naopak záď dolů a to musíš taky nějak odchytit.
Shodou okolností jsem tady, teda v Německu, nedávno viděl maníka, co si takhle motorákem postrkoval na plovácích postavenou chajdu. Vozil si to sebou jako příbytek. Měl v zádi podlahy chajdy díru podle tvaru přídě, a protože chajda byla podstatně širší než loď, tak ocel lana ze zádě na záď. Aby se to nekroutilo. Říkal, že do 8 – 10km/h to docela jde.
Označené to neměl nijak.
Především bych chtěl vědět, co čím chceš postrkovat. Svoje dvě plavidla nebo plavidlem strkat plovoucí zařízení a nebo co?
Tlačná sestava má proti vlečení jednu vadu, a to, že musí být úplně tuhá. Nesmí se v místě spojení “lámat”, pak je dost neřiditelná. Další problém u menší loďky bude v tom, že na vlnách něco půjde nahoru a něco dolů. Rám, jak navrhuješ, to neudrží a bude se to tam pěkně "censored". Dále u tlačné lodi při přidání výkonu půjde příď nahoru, u tlačené naopak záď dolů a to musíš taky nějak odchytit.
Shodou okolností jsem tady, teda v Německu, nedávno viděl maníka, co si takhle motorákem postrkoval na plovácích postavenou chajdu. Vozil si to sebou jako příbytek. Měl v zádi podlahy chajdy díru podle tvaru přídě, a protože chajda byla podstatně širší než loď, tak ocel lana ze zádě na záď. Aby se to nekroutilo. Říkal, že do 8 – 10km/h to docela jde.
Označené to neměl nijak.
- bahno
- pravidelný návštěvník
- Příspěvky: 419
- Registrován: stř zář 09, 2009 2:00 am
- Reputace: 6
- Bydliště: Bozkov - 1NM od zdroje bramboraku
Chtel bych postrkavat svoje dve plavidla, hnusovanu ze strechy z tranzita tim dutchpramem. AA taky bejt pripravenej, nekdy se to muze hodit nekoho postouchnout.
Jeste me napadla jedna varianta - mit dve tyce, chytly do pride rekneme pres kulovy klouby a zase pres kulovy klouby dve masivni svorky. Pak by se ty svorky chytli na zrcadlo jako motor a uz by se jelo. Co myslite, je to dobrej napad?
Jinak s tim prid/zad nahoru/dolu - nemela by spis prid tlaciciho plavidla padat dolu do vlny od tlacenyho plavidla? Anebo se vlna protahne az za tlacnou? V tom je podle me hlavni vyhoda tlaceni, chova se to jako jedna dlouha lod aa tim se zvysi trupova i prirozena rychlost a proti vleku by mela bejt tlacna soustava uspornejsi, nehlede na vyhodu, ze to ridi clovek z jednoho mista.
Jeste me napadla jedna varianta - mit dve tyce, chytly do pride rekneme pres kulovy klouby a zase pres kulovy klouby dve masivni svorky. Pak by se ty svorky chytli na zrcadlo jako motor a uz by se jelo. Co myslite, je to dobrej napad?
Jinak s tim prid/zad nahoru/dolu - nemela by spis prid tlaciciho plavidla padat dolu do vlny od tlacenyho plavidla? Anebo se vlna protahne az za tlacnou? V tom je podle me hlavni vyhoda tlaceni, chova se to jako jedna dlouha lod aa tim se zvysi trupova i prirozena rychlost a proti vleku by mela bejt tlacna soustava uspornejsi, nehlede na vyhodu, ze to ridi clovek z jednoho mista.
- tataS
- zkušený harcovník
- Příspěvky: 2380
- Registrován: ned bře 02, 2008 1:00 am
- Reputace: 5
- Bydliště: Praha
U nějakého marineshopu jsem v nabídce viděl podobnou soupravu, kde scooter zasunutý po nasávací otvory na dně do placatého člunu bez zádě
tvořil plavidlo jezdící ve skluzu. Potom scooter vycouval a člun tvořil základnu s otevřenou zádí. Bylo to od nějaké větší firmy v oboru.
To by asi mělo trochu smysl.
tvořil plavidlo jezdící ve skluzu. Potom scooter vycouval a člun tvořil základnu s otevřenou zádí. Bylo to od nějaké větší firmy v oboru.
To by asi mělo trochu smysl.
- bahno
- pravidelný návštěvník
- Příspěvky: 419
- Registrován: stř zář 09, 2009 2:00 am
- Reputace: 6
- Bydliště: Bozkov - 1NM od zdroje bramboraku
Tak tlacna plavba otestovana a tu je par zkusenosti:
Jako tlacny zarizeni vyhovi dva tramce, kvalitne vypolstrovany(u me dve vrstvy "karimatkoviny"). Dulezity je, aby byli dost vysoky a tak pobirali kejvani ve vlnach. Dovedu si ale docela dobre predstavit vyuziti pridoveho zebriku a nekolika fendru.
Vazani ma dle jednoho zahranicniho webu vypadat do podoby pismene M - nahore zadni vazaky tlaceny lode, prostredek stred tlacny lode, spodek stredni, nebo az zadni vazaky tlacny lode. Ty dlouhy lana jsou naprosto zasadni! Ja mam v pridi vazaky dva, tak jsem lana hodil do krize. Lana natahnout, ale neni nutny je za kazdou cenu sponovat na krev, mala vule nijak zasadne nevadi.
U nas byl tlacnym plavidlem muj dutchpram(4,8m+70cm tlacny zarizeni, 5hp motor, solo rychlost na plnej knedlik 12km/h), tlacenym plavidlem byl stir bez takelaze z pucovny(3.5hp ho rozhoupalo na 10km/h). Kormidlo stira zafixovany gumicukama ve stredovy poloze, kaca vytazena. Dosazena rychlost soulodi byla 8.5 km/h, bezne na 3/4 plynu 8km/h. Jelo to o 1.5km/h rychlejc, nez kdyz jsme zkouseli bocne vazanou sestavu(a to si myslim ze byla svazana opravdu dobre) a navic to takhle melo naprosto perfekni manevrovatelnost - vlastne se to jako soulodi chovalo lip, nez kazda lod samostatne. Celkem jsme takhle urazili cca 140km a musim rict, ze to bylo docela prijemny.
Zkusim vyhrabat nejaky fotky, bouhuzel nemame zcela urcite zadnou fotku z mostu za plavby.
Jako tlacny zarizeni vyhovi dva tramce, kvalitne vypolstrovany(u me dve vrstvy "karimatkoviny"). Dulezity je, aby byli dost vysoky a tak pobirali kejvani ve vlnach. Dovedu si ale docela dobre predstavit vyuziti pridoveho zebriku a nekolika fendru.
Vazani ma dle jednoho zahranicniho webu vypadat do podoby pismene M - nahore zadni vazaky tlaceny lode, prostredek stred tlacny lode, spodek stredni, nebo az zadni vazaky tlacny lode. Ty dlouhy lana jsou naprosto zasadni! Ja mam v pridi vazaky dva, tak jsem lana hodil do krize. Lana natahnout, ale neni nutny je za kazdou cenu sponovat na krev, mala vule nijak zasadne nevadi.
U nas byl tlacnym plavidlem muj dutchpram(4,8m+70cm tlacny zarizeni, 5hp motor, solo rychlost na plnej knedlik 12km/h), tlacenym plavidlem byl stir bez takelaze z pucovny(3.5hp ho rozhoupalo na 10km/h). Kormidlo stira zafixovany gumicukama ve stredovy poloze, kaca vytazena. Dosazena rychlost soulodi byla 8.5 km/h, bezne na 3/4 plynu 8km/h. Jelo to o 1.5km/h rychlejc, nez kdyz jsme zkouseli bocne vazanou sestavu(a to si myslim ze byla svazana opravdu dobre) a navic to takhle melo naprosto perfekni manevrovatelnost - vlastne se to jako soulodi chovalo lip, nez kazda lod samostatne. Celkem jsme takhle urazili cca 140km a musim rict, ze to bylo docela prijemny.
Zkusim vyhrabat nejaky fotky, bouhuzel nemame zcela urcite zadnou fotku z mostu za plavby.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů