Standa je asi zaneprázdněn a tak pár poznámek ode mne:
Spotřeba:
Samozřejmě je správna 3,6l/hod.
Značení:
Neřekl bych, že je tam značení asi špatné, ale vzdálenosti bóji jsou velké a tak asi hlavně pro velké lodě. Tím jak jsou boje hodně daleko od sebe, když jednu mineš, tu další většinou ještě nevidíš (červená, zelená). To ale není problém, prostě se nějaká boje mine a pokračuje se k další, časem se ukáže.
Překážky jsou označeny kardinálními znaky, překážky jsou většinou vraky, takže jeden znak kudy překážku obeplout. Pokud je ale kardinálními znaky vyhrazena větší oblast, jsou boje také daleko od sebe, takže pokud si to neprohlídneš na mapě, nejde zcela dobře identifikovat o jaký druh překážky se jedná. Těch kardinálních znaků je tam opravdu hodně a kdyby se to vzalo tak, že to vymezuje větší oblast, dožene Tě to skoro do středu Lamanche a tedy mezi ty velké lodě. Tam asi není vhodné se moc motat, řekl bych – ty lodě jsou opravdu velké a plují děsně rychle a je jich tam spousta.
Rotterdam:
Na můj vkus je vyhrazené pásmo pro křižování plavební trasy okolo Hoek van Holland hodně blízko ke břehu – ale zase to má logiku v tom, že v tom místě se dráha křižuje v nejužším místě a tak se to dá poměrně rychle přejet a tím se snižuje riziko kolize, opravdu tam pluje jeden gigant za druhým oběma směry. Jen jsem nepochopil proč na místě, kde plují jen malé lodě a kde původně byla plavební dráha pro malé lodě šetří a nedají tam více kardinálních znaků tak, aby bylo jasné, že je tam překážka rozsáhlejšího charakteru.
Měli jsme REEDS Almanach 2009 a tam oprava ještě nebyla, takovéhle úpravy pobřeží se asi plánují nějakou dobu dopředu, je pozoruhodné, že to v knize nebylo. Takže když bylo v almanachu nařízeno jak oblastí proplout, drželi jsme se toho. Měli jsme informaci, že pokud se v Německých vodách nevhodně pluje v pásmech rozdělené plavby pro obchodní lodě, vyjíždí policie a vybírá nemalé pokuty a tak jsme se chtěli vyhnout obdobným možným problémům i ve vodách Holandských.
Opravy map:
Opravu jsme po návratu taky našli, ale nevím, zdali kdybychom opravy hledali, zdali bychom to správně identifikovali. Vzhledem k tomu, že jsme měli letošní mapy a Reedse, mysleli jsme, že máme nejčerstvější informace – na což není možno spoléhat, jak je vidět. Taky jsme celou dobu měli samozřejmě zapnutou 16tku na VHF a taky jsem občas krátce přepnul na kanál 3 (to je komunikační kanál pro malé lodi křižující tuto oblastí, očekával jsem, že nějakou komunikaci zachytím). Určitě nás museli vidět i na radaru, že jedeme špatně, pokud vím, řízení provozu je v této oblasti obdobné jako na letišti. Čekal bych že na 16tce sem tam budou hlásit nějaké upozornění (securite), asi je malé loďky moc nezajímají. Výkon vysílače Hoek van Holland je impozantní, řízení provozu bylo slyšet snad ještě v Něměcku. K elektronickým mapám: měli jsme Garmina, tam oprava ještě není, ale měli jsme i C-map, ale bohužel jsme neměli tu nejposlednější verzi kde oprava už je
.
K deníku:
Deník jsme použili původní, který byl na lodi. Je to kniha A4, tlustá cca 7 cm, čtverečkovaný papír, žádné předtisknuté kolonky. Je to celé vázané v kůži s vyraženým jménem lodi. Je tam spousta záznamů z předchozích plaveb včetně „ Fuck the North Sea“
. Takže jsme pokračovali. Zapisovali jsme čas, polohu, rychlost, kurz každou hodinu, eventuelně se změnou. Coastguardi byli s uvedenými záznamy spokojeni, neměli k tomu žádných výhrad.
(Samozřejmě taky na začátku posádka, přístav vyplutí,...)
Nádrže 450 l voda, 450 l nafta, nerezové nádrže, symetricky po dvou na každé straně na úrovni kopkitu (central). Na stejné úrovni je i motor.
)
