Vodna kotva

[Neny]

Ahoj vsetkym! Mate niekto skusenosti s vodnou kotvou? Kolko je typov, naco sluzia a ako sa pouzivaju? Dik za odpoved.

[Denis]

Ideálne by bolo ak by si vedel ako vyzerá vodná kotva, skús to niekde vygoogliť a daj sem obrázok. Ak sa ti to nepodarí, umiestniť sem obrázok, tak si aspoň pozri ako vyzerá a môžme hodiť reč.

[Neny]

Toto ponuka Libor v miestnom eShope.
http://shop.jachting.info/index.php?mai ... ts_id=1054


Takhle vypadá ten tag, Neny (bez uvozovek).
[img]"http://shop.jachting.info/images/12705.jpg"[/img]
edit: a

[Richard]

Je třeba rozlišit dvojí užití plovoucí kotvy
- buď je vyvázána na přídi (pak je skutečně kotvou - místo údržné síly kotvy zabořené ve dnu je zde síla odporu vody proti ploše kotvy, tato kotva je místo zaboření do dna zabořena do vody)
- je vyvázána na zádi (pak zpomaluje loď při plavbě po větru).

V angličtině se rozlišuje mezi "sea anchors" a "drogues".

Technika užití plovoucí kotvy je jednou z technik, jak zvládat nepříznivé počasí - plovoucí kotva je vyvázána na přídi a loď je tak orientována přídí proti větru a vlnám (je vystavena tlaku vody a také větru nejmenší a tomu uzpůsobenou plochou - přídí). Délka vyvázání kotvy je určena dvanáctinásobkem délky lodě (zdroj - Handbook of Offshore Cruising - to ať se vyhnu kamenování), správná délka lana je důležitá - kotva musí být v největším odporu v okamžiku, kdy je loď zasažena vlnou. Jinak vznikají rázy a plavba je velmi trhavá a úvazy jsou namáhány. Výrobci vodních kotev obvykle udávají minimální délku vývazu pro svůj typ kotvy. Kotva by měla být vyvázána přes otočný závěs (umístěný u kotvy) a opatřena dalším lanem (ideálně plovoucím), které je přivázáno na vrchlíku kotvy a opatřeno plovákem - toto lano slouží ke stažení kotvy zpět na palubu. Průměr kotvy by měl být minimálně 10% délky lodě ve vodorysce. Kotvy mají různou konstrukci - padák, konus ...

Tolik velmi stručně.

[JardaF]

Vodní kotva se dá také použít k vytažení mobíka na palubu. To když je tento v bezvědomí a zbývající člen posádky je na lodi sám. Sestrojí se na ráhně primitivní kladkostroj, vodní kotva se spustí do vody a mobík se na ní našťouchá... ale žádná legrace tedy.

[t0m]

Já si z teorie pamatuju, že lano vodní kotvy by při překonávání bouře mělo být celistvým násobkem délky vlny
- což by mělo odpovídat požadavku, co psal Richard - aby kotva neškubala s lodí.

Moc bych prosil všechny, kdo vodní kotvu už použili "na ostro", napište sem své poznatky.

[Neny]

To Alfa. Dakujem moc. Snad sa polepsim .
Ahoj vsetkym este raz. Dik za cenne rady. Richarde, to znamena ze 15 m lod, vlecie za sebou 180 m lana? Este by ma zaujmalo, aku nosnost musi to lano mat!? Bo viem (teda aspon podla toho co si pamatam) ze napr. horolezecke lano o priem. 12 mm ma nosnost cca 1600kg. Staci to? JardoF, bezva napad. Niekedy to skusim.

[Richard]

Je doporučováno nylonové lano (absorbuje rázy) schopné odolávat tahu minimálně 80% hmotnosti lodě.

[Richard]

A k té délce (ať si zvýším počet příspěvků), ano, ta délka je skutečně taková. Někteří výrobci doporučují až dvacetinásobek ...
Dalšími faktory jsou délka a výška vln.
Velmi důležitý je způsob uchycení lana na palubě lodi. Měl by být vícebodový (roznesení zátěže). Není neobvyklé, že enormní zátěž vyrve kotevní vrátek (převzato z Heavy Weather Sailing - tam jsou i případové studie těch, co přežili a i o těch, co nepřežili)).

PS: Horolezecké lano není elastické.

[Richard]

A s Tvou lodí Neny, ve vší úctě, si vodní kotvu nekupuj ... Když se zamračí zdrhej a schovej se

[Anonym]

PS: Horolezecké lano není elastické.

A na to jsi prosím přišel jak? To je pro mě jako pro bývalého horolezce úplná novinka. Už jsi někdy padal volným pádem se stěny nějakých 15-20m? Já jo a ne jednou. A výš co by to se mnou udělalo, kdyby nebylo elastické? Možná bych tu už nebyl. Nejsou třeba lanové výtahy plachet, kde to je naopak nevhodné.
Takže pro všechny: Horolezecké lano JE elastické (pro výtahy nevhodné) a jejich "průtažnost" se uvádí 5-15% dle typu.

Jinak se vším ostatním samozřejmě souhlasím, to je v pohodě. I s tím, že Neny tu vodní kotvu asi potřebovat nebude.
I když v prosinci v Řecku....

[Richard]

Baharis:
Stále se učím ... i mlčet
Díky

[Neny]

Richarde, na mojej lodi netreba zdrhat pred zlym pocasim. Moja lod utecie sama! Uz len vlhkost ju za posledny mesiac skoro znicila!

[Anonym]

V pohodě Richarde. Já také.
Dost dlouho jsem si myslel že výtahy na lodi jsou horolezecké lana. Ani nevím kdy mě někdo s úsměvem vysvětlil, že nee. A má to logiku. Kdybych nahodil hor. lano na vinchnu, tak bych točil a točil a ono by se natahovalo a natahovalo.
Já k těm lanům došel z jiné strany než ty.

[Richard]

TAk se nám to větví ...
Ivan dal do ELBA a KORSIKA obrázek úvazu vodní kotvy.
Jedná se o tzv. Pardey metodu. Při této metodě zůstává loď oplachtěna - buď maximálně zrefovaná hlavní plachta popř. trysail. Plachty a kormidlo jsou vyloženy v driftovací poloze. Loď je stabilněšjí, nekývá (nevychyluje se) ve větru, setrvává pohodlněji ve fixním úhlu. Navíc trup lodi svým driftováním "žehlí" hladinu, což může snížit pravděpodobnost zalomení vlny.

[lynx]

Ahoj, ještě nezazněla jedna podstatná věc: Místa upevnění lana, jakož i ostatní místa, kde se lano vodní kotvy může čehokoli dotýkat, je nutné pečlivě chránit proti tření. Jinak se lano v bouři může velice brzo předřít.
Jinak podepisuji to, co napsal Baharis o horolezeckých lanech – kdyby nebyla elastická, to by po pádu byl ze střev a páteře panečku guláš!
V Richardem citované knížce Heavy Weather Sailing (mimochodem, vynikající) je důrazně podána informace, kterou zmiňuje t0m: délka lana má být stejná, jako je vzdálenost mezi hřebeny vln (případně má být celistvým násobkem).

[Pepa]

:) Nedá mi to, ještě jeden OT příspěvek.
Proběhla zde debata na téma časopis pro jachtaře, která se týkala řetězů z přípravy spoluplavby na Korsice. Zde se vyskytl odborný příspěvek o pevnosti řetězů, zajímavý obecně.
Na JI je v rámci debaty uvedena řada zajímavých a poučných příspěvků, hodně jsem se zde naučil.
Snad by se daly tyto příspěvky překopírovat do vláken k danému tématu, Bylo by tak jednodušší najít konkrétní informaci a nezapadla by současně s vláknem, které obecně řeší jiné téma.

Abych přispěl svou troškou do mlýna, doplním informaci, která se týká vybavení lodě, což nás zajímá při přípravě spoluplavby na Korsice, ale současně se týká debaty o vodní kotvě jinde.

Sám nemám s vodní kotvou zkušenosti, ale našel jsem toto doporučené schema použití vodní kotvy.


Pokud se týká umístění vodní kotvy na zádi, kdy slouží k zpomalení lodě, pouze moje úvaha - aby loď předběhla vlny a hrozilo převrácení přes špici, musí být velice rychlá se schopností jít do skluzu. Většina lodí nepřekoná svou mezní rychlost a není důvod ji brzdit, spíš by ji mohly převrátit při zpomalení zalamující vlny zezadu.
Pro naše lodě délky 6.5m je mezní rychlost 15km/hod (v= 6 x odmocnina z délky lodi na vodorysce, loď vytváří vlastní vlnu v délce lodi) a rychlost, kdy se dostane do skluzu 20 km/hod (v= 8x odmocnina z délky lodi na vodorysce), této rychlosti naše lodě naštěstí asi nedosáhnou, při úzké zádi by se asi převrátily. Jak se loď přiblíží k mezní rychlosti při plavbě na plachty, nepomůže ani plná síla motoru k minimálnímu zrychlení (vyzkoušeno na Nových Mlýnech).

Nemám rovněž zkušenosti s použitím vodní kotvy. Ovšem na výše uvedeném obrázku je loď postavena téměř bokem k vlnám /?/. Má vztyčenou hlavní plachtu, tedy loď bude mít dopředný pohyb a dle vychýlení kormidla by plula v oblouku kolem vodní kotvy, tedy dojde k tomu, že kotvu bude mít skoro na boku, když se dostane špicí proti větru / vlnám /. Směr vln předpokládám ze směru větru.
Působí to na mne, spíše jako specifická konfigurace pro případ, kdy vítr jde z boku a vlny přicházejí v ose lodi. Takové situace mohou ojediněle nastat. Samozřejmě se mohu mýlit. Bylo by vhodné doplnit tento obrázek informacemi o smyslu této konfigurace.


Toto je učebnicový příklad naprosto špatného umístění příspěvku.
Ivan se sice již dopředu omlouvá, ale o to hůře. Je si vědom ot. Přesto sem vloží zajímavý příspěvek k problematice vodní kotvy. tedy k tématu jež se souběžně probírá v dalším vlákně. Já bych rád reagoval, ale v tomto případě nelze bez ztráty souvislostí jinde než zde. Další reakce budou následovat. Výsledek bude, že vodní kotvu rozebereme ve spoluplavbě.
Zkuste na jaře tyto informaci najít !!!

Na poslední dva příspěvky budou přkopírovány do odpovídajícího vlákna.

Pepa

[marianb]

...Bo viem (teda aspon podla toho co si pamatam) ze napr. horolezecke lano o priem. 12 mm ma nosnost cca 1600kg. Staci to? JardoF, bezva napad. Niekedy to skusim.

Myslím, že dneska se lana průměru 12mm ani nedělaní, většinou jsou kolem 10mm (+-) a udává se nosnost jako max. rázová síla (v kN). ta se pohybuje kolem 8 až 9 kN (+- nějaké desetiny), to je 8000 až 9000kg.
Jinak samozřejmě lze koupit lano statické (tam se uvádí minimální průtažnost) a dynamické (tlumí rázy).

[marianb]

omylem jsem tam přihodil ješte nulu navic, takže je to 800 - 900kg, ale to je udaj ktery nehodnoti nosnost lana, pouze jeho dynamické vlastnosti, <b>to jsem napsal ve chvatu blbě... omlouvám se</b>. Jinak statická nosnost lan se pohybuje kolem 25 - 30kN. Uf.

[Charlie]

Lana průměru 12mm se také dělají a i silnější!!

[marianb]

Lana průměru 12mm se také dělají a i silnější!!

Já měl na mysli horolezecká... , ale protože jsem text navazoval na citaci, neupřesnil jsem jaká lana...

[MartinB]

Jednou jsme se na překonávání těžkého počasí vyptávali Oldy Karáska. Řekl, že všechny ty padáky jsou na draka, že se každý časem utrhne, zamotá, a taky, že se s některými dost špatně manipuluje pokud je divoké moře. Používá 4-5 metrové lano tlouštky 12cm, na každý konec přiváže slabší lano, ta přiváže k lodi. Vytvoří tak oblouk z tlustého lana. Tlusté lano funguje jako vodní kotva a taky rozbíjí vlnění před lodí, že se vlny mezi obloukem a lodí trochu zklidní, což říkal je taky důležité (to asi ale dělá i ten padák, kužel). Přitažením, povolením lan mění úhel lodi k vlnám, někdy je to dobré pod úhlem bokem, někdy předem, někdy zády(?). Prostě to zkoušel až to bylo „pohodlné“, teď už celkem ví co na které vlny, vítr platí. Nutno podoktnout, že Olda je velmi skautský a přírodní typ, takže možná se mu nechtělo padák kupovat, lano prý jde vždy sehnat někde ve velkém přístavu, nějaký utržený zbytek . Nicméně je to tak zkušený jachtař, že lze jeho slova brát opravdu vážně.
Taky jsem četl, že když se ví, že nějaká divočina přijde, je velmi dobré vše pořádně upevnit. Takový hrnec, nebo výtah, který sebou stále tluče dovede prý dohnat skoro k šílensví. Posádka má pak pocit, že problém je mnohem větší, než kdyby žádný takový dodatečný hluk nebyl.

[Frantisek]

O použití lana v tvare "U" ako nahrady za plávajúcu kotvu ma učil už inštruktor v kurze, prakticky sme to neskúšali, ale skúste zavesiť na takto upevnené lano 4-och chlapov, čo to urobí s rýchlosťou lode V knihe Sólo pres Atlantik sa spomína ako náhrady za plávajúcu kotvu použitie pneumatiky na dlhom lane, ako ďalšie viem, že plávajúca kotva sa používa na spomalenie driftu rybárskeho člna na veľkých hĺbkach, aby sa čo najdlhšie udržal na lovnom mieste.

[dan]

ponekud nestandartni drogue....ale jinak parada ...

http://www.youtube.com/watch?v=07CS5_Vrub4

[Pawell]

Největší zkušenosti s výrobou mořské kotvy mají pravděpodobně dva výrobci, a to Fiorentino a Para-Tech.
Jejich kotvy jsou srovnatelné co do užitných vlastností, Fiorentino je mírně dražší. Největší světový obchodník jachtařským materiálem, který řádně a prakticky ověřuje všechny jím prodávané výrobky (West Marine) - nabízí Para-Tech, a to v různých velikostech v závislosti na výtlaku, resp. velikosti jachty.
Srovnání viz renomovaný Practical Sailor (rovněž na
http://www.sea-anchors.com/prac.sailor.htm)
[mod="Baharis"]Pokud něco prodáváš a chceš si zde dělat reklamu, obrať se na Libora. On ti sdělí podmínky reklamy. [/mod]