VADEMEKUM: začínajícího skippera (skripta zdarma) verze 1.3

[lynx]

K vlivu polštiny se přidám:
Zaznačené vznešení od hladiny (na více místech)

asi lépe:
Označení výšky nad hladinou

nebo něco podobného.

[Pepa]

A hlavně to příšerné, rádoby odborné slovo observovat.
/sledovat, vyhodnocovat.... a další/
Pepa

[sklenar_jakub]

terminologie to je dlouhá válka - občas to nebylo lehké, když to má člověk v hlavě jen polski.
ten dlouhý záblesk jsem doplnil a poznamenal, že u severního kardinálního znaku opravdu žádná pauza není.

[sklenar_jakub]

přiznám se, že mě to slovo observace tak nějak za uši nebralo - ono to ani není špatně podle slovníku
observace = pozorování, dohled, měření;
Nahradil jsem ho jedním ze slov sledovat či pozorovat.
Za pozicí Observovanou si ovšem stojím

[Felix]

Ahoj Jakube,
drobná poznámka ze zkušenosti s ješitností občasného autora: ačkoliv připomínky k dílu vypadají, že čtenáři pouze vznášejí kritiku, jsou ve skutečnosti znakem, že Tvé dílo čtou, a čtou ho pečlivě. Všechno, o čem mlčí a co nekritizují, se jim líbí a víceméně s tím souhlasí

[sklenar_jakub]

ahoj Felixi

vše je v absolutním pořádku. každá připomínka je vpodstatě +. Jak jsem publikoval, nikdo moje skripta nerecenzoval. Byl jsem si jist, že tam určitě nějaké chyby budou (autorská slepota) a rád je touto formou odstraním.

Díky za podporu, zdravím

[MARIS]

No,když je povolena oponentura,tak si dovolím taky upozornit,že na str.48 není rozdíl v osvětlení mezi loďmi s motorovým pohonem menší nebo větší jak 50m.

[marks]

Já se nemůžu dočkat, až to všechno opravíte. Nemohu si dovolit to číst s chybami, jak se znám, bych si pak pamatoval nejvíc je. Jakube zatím děkuji bez čtení, věř že jednou bude chvilka a počtu si s chutí.

[sklenar_jakub]

to maris: uz jsem to opravil, slo o chybu pri vkládání obrázků - nyní už má loď menší 50 metrů jen jedno "maštové světlo".
to marks: rozumím - trochu mě taky bere za srdce když vidím, že si skripta stáhlo přes 300 lidí a nemají verzi 1.2 - takovej je život. Věřím, že do několika měsícu se to totálně vykrystalizuje.

Zdravím

[doktorq10]

Poznámka k části pojednávající o couvání k muringovému stání ...

Ano, většinou je vhodnější z obratiště do úzkého bazénu v maríně couvat, ale v případě, že fouká vítr právě směrem do tohoto úzkého bazénu je myslím vhodnější do něj zajíždět přídí a na jeho konci zastavit a teprve odtamtud zahájit couvání do místa mezi loděmi. Vítr foukající do úzkého bazénu plus příp. vlnění od něj tlačí na loď a pro dobrou ovladatelnost je pak potřeba couvat o to větší rychlostí např. místo 1 až 1,5 knt třeba 2 až 2,5 knt a zbytečně tak zvyšovat pravděpodobnost že do něčeho vrazím nebo naberu muring od jiné lodě.

Navíc zahajovat couvání do úzkého bazénu z obratiště, kde mi fouká vítr do přídě znamená, že než se plachetnice řádně rozjede bude se v důsledku reakčního momentu vrtule motat jak pes za ocasem ...

Důležitou zásadou (jak mě a ostatní učil už na kapitánském kursu winward) v maríně totiž je, že se snažíme manévrovat co nejmenší rychlostí, kdy je ještě loď spolehlivě ovladatelná ...

[Pepa]

Doktoreq10, je tvé výsostné právo ovládat svoji loď tak, jak uznáš za vhodné.O tom nemůže být pochyb.
Pokud se ale domníváš, že by tvé názory měly být kodifikovány pro poučení jiných-neznalých, mám na tebe jednu prosbu. Zamysli se v kilidu nad tím, co jsi výše (mimo poslední věty) napsal. Představ si, co se v jednotlivých okažicích tebou popisovaných manévrů s lodí děje, jak reaguje pod vodou a nad vodou.
Možná zjistíš, že může být vše trochu jinak.
Pepa

[doktorq10]

Pepo, pokud je má úvaha chybná, bude fajn když mě opravíš, napsal jsem jen svůj postřeh ...

Patřím spíš mezi ty neznalé, takže každou radu se snažím zachytit, letos jsem jak se v tom vademeku píše, do toho úzkého bazénu couval, po větru, docela foukalo a nebylo to moc příjemný, loď byla docela dost špatně ovladatelná a dost rychle reagovala na sebemenší pohnutí kormidla ... pak jsem viděl jinou loď, která do toho úzkého bazénu vjela přídí a mezi lodě na to couvala a neměla sebemenší problémy ... z toho tedy plyne má poznámka k zajíždění do maríny

A netu jsem našel toto ... http://www.nauticed.org/blog/?p=331

Budu tedy rád, když se jako zkušený mořský vlk o všem trochu víc rozepíšeš
... pro poučení i ostatních, dík

[sklenar_jakub]

Zdravim doktoraq10,

samozrejme manevr s vetrem neni nikdy jednoduchy, obzvlaste pak couvani, lod opravduvelmi rychle a razantne reaguje na vychyleni kormidla.

I pres to, ze vane opravdu silny vitr do bazenu, bych doporucoval couvat (i pres to ze je to neprijemna "jizda"), lod je ale i tak kormidlovatelna. Je potreba si dat proste pozor (zbytecne nezmatkovat) a hlavne si zbytecne nenadjizdet na druhou stranu bazenu od te kde chceme zacouvat, a to z duvodu toho, ze jak zacneme stacet zad k molu (kde chceme stat) tak se nam prid zacne velmi rychle vytacet (s narustem navetrneho volneho boku) a je potreba se rychle "schovavat" za lode u mola jiz stojici (obecne jde o to aby nas navetrny bok byl co nejmensi a co nejkratsi dobu byl vystaven pusobeni vetru). Je potreba vzit v uvahu i lode, ktere u mola jiz stoji. Nejlepsi varianta je asi mezi dve jiz stojici lode u mola. Pokud stoji u mola jedna lod tak bych videl jako dobrou variantu zajet pred ni, proste zajet pekne zadi k molu a prid si nechat otocit vetrem, manevr nemusi byt tak presny i tak k lodi dodriftujeme. V opacnem pripade pristat za lod - do zavetri za lod to bude narocnejsi. Manevr musi byt velmi presny a navic nebudeme mit moc casu na uvazani mooringu - situaci muze ulehcit bowthruster.
Nejtezsi je pristat k nabrezi zadi (kdy podel nabrezi vane silny vitr), a u mola nestoji zadna lod (klasicky nacouvat k molu je prakticky nemozne - pokud je vitr silny tak i bowthruster je k nicemu). V takovem pripade doporucuji najet k nabrezi pridi smerem proti vetru (klasicky manevr bokem k nabrezi) vzit mooring na kterem chceme stat, zadove lano uvazat na nabrezi. Nasledne jeden clen posadky na brehu zkracuje lano a dalsi clen tahne za mooring cimz vytahuje prid do vetru po mooringu - to jde vcelku snadno. Kormidelnik muze lehce pomahat motorem vpred a kormidlem nastranu kam vytacime lod (snad je to srozumitelne - chtelo by to urcite obrazky a delsi popis). jiz jsem takto nekolikrat pristaval - neni to nic tak strasne sloziteho. O manevrovani se toho da napsat mnohem vice nez obsahuje Vademekum - to jsou zaklady. Ta se pouzit i dingy k manevrum pri silnem vetru - to je teprve zajimave.

[terrier]

ve světlech: "stožárové světlo" stožáry máme u nás v obilí volil bych "stěžňové světlo"

v meteorologii ve větrech bych zmínil jev microburst a down burst díky němu se teď nedávno potopila školní plachetnice concordia

[Anonym]

Je to zajímavé ale opravdu je zažité, že na vrcholu stěžně je stožárové světlo. Přitom sám každou zmínku o stožáru trestám přinejmenším přísným pohledem. Spíše ale nováčkům neustále opakuji něco o stožárech vysokého napětí a za týden kurzu se celkem shodneme na stěžni.

Nicméně stěžňové světlo mě nesedí. Připomíná mě krkolomnou snahu o vytvoření českých výrazů. Nevzpomenu si teď autora, určitě mnozí víte z dějepisu...
Pokud by zavedený výraz stožárové světlo moc vadil, na el. rozvodných deskách charterových lodí se objevuje název kotevní světlo. Což plně odpovídá účelu.

[Sajri]

ve světlech: "stožárové světlo" stožáry máme u nás v obilí volil bych "stěžňové světlo"

Tady bych se zastal autora.
1. přečetl jsem asi tři knihy v češtině s touto tématikou, a ve všech se používá pojem "stožárové světlo", ale ne stěžňové. Je to tedy zjevně v češtině zaužívaný pojem.
2. stožáry sice máme v obilí , ale také na motorových lodích. Stěžně mají pouze plachetnice. Samozřejmě že i na stěžni může svítit motorové světlo, ale na stožáru motorovky svítit v noci MUSÍ

[sklenar_jakub]

Děkuji přispívajícím (sajry, baharis, terrier),

řekl bych, že z kontextu dvou odpovědí vyplívá, že stožárové světlo je opravdu zaužívaný termín (mě osobně se nejvíce líbí światło masztowe),
souhlasím s Baharisem, že taky nemám rád když se na plachetnici používá termín stožár (opravdu ten z obilí - zní to nějak divně), nicméně na motorových lodích a obzvláště na těch velkých je opravdu stožár, stožárek apod. Terminologii by jsme mohli pitvat asi hodně - liší se v různých případech a názvech u jachtařů, námořníků, vodáků a tak dále . . . Slova česká jsou většinou přebraná z polštiny a ruštiny a angličtiny a . . .
Proto jsem použil ve svém Vademeku pro začátečníky tento užívaný termín stožárové světlo a měnit ho nebudu. Již dříve jsem se zrovna tímto slovem zabýval a padlo mi do oka asi kvůli tomu, že mě taky úplně nesedí.

[Felix]

Ono to puristické rozlišování stěžeň - stožár, příď - špička nebo lano - provaz je spíše důsledkem snahy používat slang, který odlišuje amatéry a profesionály od neznalců. Sám jsem převzal - zřejmě z němčiny - termín "vrcholové světlo" a zatím jsem nenarazil na to, že by někdo nerozuměl.

Mimochodem, zrovna němčina, ze které slovo "mast" polština převzala, významy stěžeň/stožár nerozlišuje.

Kdybychom to chtěli pitvat, tak "stěžeň" je stožár, jenž je stěžen, tedy stěhy upevněn proti vyvrácení.

[sklenar_jakub]

Zdravím Felixe,

Vrcholové světlo je také velmi pěkný výraz - ikdyž ono nemusí být vždy na vrcholu.
S tím rozdělováním termínů bych to taky viděl podobně jak Felix. Dodnes nevím jestli molo, či nábřeží je dobře - na moři
tomu neříkáme jinak než KEJ (od QUAY) a s profes. jsem strávil na moři docela dost času za těch pět let. Takových slov je víc a diskutovat o tom
kdo je větší profesionál je asi zbytečné, důležité je rozumět problému.

[sklenar_jakub]

Jen takovou perličku:

Pravobokem k nábřeží = pravou stranou ke keji;
Levobokem k nábřeží = levou stranou ke keji;

ZEGLAR? = uhodne někdo?

[Felix]

Molo je v původním významu vlnolam, ať vede podle břehu nebo vybíhá do vody, ať se po něm dá chodit nebo je to jen nasypaná hromada kamení.

Nábřeží a pobřeží jsou "podmnožiny" obecnějšího pojmu "břeh" - jako "pobřeží" se obvykle označuje břeh vody v "přírodním stavu", pojem "nábřeží" se obvykle užívá pro břeh vody stavebně upravený.

[Felix]

Zeglar? Žiju v domnění, že je to polsky "jachtař", ale jelikož se na to ptáš jakožto na perličku, bude v tom nejspíš nějaký háček...

[sklenar_jakub]

Díky F.,

Takže molo je pojem dost často špatně užívaným termínem i prof. - často se používá pojem městské molo.
Vlnolam spadá pod mola, to jsem nevěděl.

[Sajri]

Z dalších příspěvků mám ale pocit, že se tu začaly míchat jabka a hrušky (i když nevylučuju, že jsem se kdysi jen něco špatně naučil).
Já chápu jako synonyma následující skupiny:
stožárové světlo = motorové světlo (svítící do předních 225°)
vrcholové světlo = kruhové světlo = kotevní světlo (svítící v 360°)
(teda u druhé skupiny uznávám že nemusí jít nutně o synonyma, protože kruhová světla mohou sloužit i k dalším účelům než jen k označení kotvení. to jen na běžných jachtách v podstatě jediné přítomné kruhové světlo je světlo kotevní)

[sklenar_jakub]

Je v tom háček.

Jachtař jest ŻEGLARZ.
ZEGLAR je . . . ?

pomůckou může být ŻEGLAR [čti žeglar].