Neregistrovaná loď pod cizí státní vlajkou v našich vodách

[Libor]

Potrebujes ICP

[Clouseau]

Co to je? Kde a jak se to dá získat? Děkuji.

[Clouseau]

Proto jsem psal, ze na stranka SPS mas staty, jejichz legislativu akceptujeme. Tedy i plavbu pod jejich vlajkou za jejich podminek na nasem uzemi. Plavidlo ze zeme, jejiz legislativu neakceptujeme tak neprokaze svou technickou zpusobilost a nebude uznane jako zpusobile.

A toto tedy není pravda? Předpokládám, že mezi státy je i Polsko...tak proč ICP ?
Jak by to bylo, kdyby si k nám přijel zajachtit někdo z Polska a přivezl si svojí loď ?

[Clouseau]

Tak jsem našel odpověď v jiném vlákně - je to bez problémů a bez té certifikace - viz níže.

Příspěvekod barti » pát 06. lis, 2015 8:20
Dbrý den pánové, díky za informace a podělím se s Vámi o praktické zkušenosti. Loď jsem nakonec zdárně koupil (jsem tedy hrdým vlastníkem vysněné lodi Solina 27). Protože, pán co jí prodával z nějakých důvodů nechtěl loď odvézt až ke mě domů (Ústí nad Labem) tak jsem se rozhodl ji spustit na vodu v Brandýse nad Labem a ještě se naposledy projet před zimou směrem domů.
Sebou jsem měl podepsanou kupní smlouvu s ověřenými podpisy a doklady od lodi (Polské). Celé 3 roky co brázdím české vody mě nezastavila ani říční policie ani Státní plavební správa. Při příjezdu na komoru v Roudnici nad Labem mě již z dálky vyhlíželi příslušníci Státní plavební správy. po příjezdu chtěli veškeré doklady a hned se ptali jestli je to cizina apod. Ukázal jsem doklady od lodi a moje doklady a smlouvu, mrkli na to, řekli že je vše v pořádku popřáli šťastnou plavbu a to bylo vše.Ještě jsem se ptal jestli je nutné přihlašovat loď u nás a nebo ji nechat na polských papírech a říkali ,že je to jen moje věc.
Aby toho nebylo málo, tak po proplavení komory v Lovosicích si mě ještě zkontrolovali příslušníci říční policie a mělo to stejný průběh.
Závěrem: cizí loď s cizími doklady na českých vodách = no problemo.
Toliko z praxe.
Mějte se.

Příspěvekod topper » pát 06. lis, 2015 19:24
Tímto se nejen bartimu velmi omlouvám za politování hodné nedopatření, ke kterému dochází maximálně jednou za .... let. Žil jsem v omylu, ze kterého mě tento týden na SPS Praha vyvedli. Loď registrovaná v zahraničí a provozována v ČR českou osobou, skutečně technickou prohlídku mít nemusí, pokud ji nemusí mít v zemi registrace. Nechápal jsem, že by majitel v česku registrované lodě byl tak moc znevýhodněn, a ono jo! Takže ještě jednou pardon za mystifikaci v mých předchozích příspěvcích, bartimu přeju šťastnou plavbu po českých vodách bez byrokratických omezení, kterými jsou jen majitelé v česku registrovaných lodí vystaveni.

[Libor]

Mel doklady...mel tedy registraci.
Ptáš se na neregistrovanou...jak se tedy prokazes?
Nejsnaze s ICP...
Ale je to tvoje volba.

[Clouseau]

Rád bych se na něco zeptal.
Jak je to tedy s rekreačním plavidlem, které se bude plavit v našich vodách (Vltava ),
bude mít českého majitele, ale bude zaregistrováno v jiné zemi EU (Polsko )?
Co se na něj vztahuje a co nevztahuje?

Děkuji.

Ptal jsem se na plavidlo registrované v jiné zemi, konkrétně v Polsku - viz výše můj první příspěvek.

[hawsepipe]

Lidi základní věc:

neregistrovaná loď pod vlajkou je nesmysl.
V námořní právu to jasně definuje úmluva UNCLOS - právo na vlajku vzniká zápisem do Námořního rejstříku.
Jinak je to loď bez státní příslušnosti.

Evidence plavidel u SPS nemá právní charakter podle námořního práva. Ele jedná se primárně o vnitrozemskou plavbu (plavbu po řekách) a tady nějaké evropská harmonizace je, ale v té nejsem specialista a tak to přesněji nepopíšu, jak to fgunguje. Ale každý stát má právo urřit si, co "cizímu" plavidlu akceptuje a co nikoliv.

[Pavel-Sulc]

Hawsepipe co píšeš, není pravda a neplatí všude
Píšeš: Lidi základní věc:
Neregistrovaná loď pod vlajkou je nesmysl. Nesmysl je co píšeš.
V námořní právu to jasně definuje úmluva UNCLOS - právo na vlajku vzniká zápisem do Námořního rejstříku. Není pravda.
Jinak je to loď bez státní příslušnosti. Není pravda.
Je zřejmé, že jak píšeš, nejsi specialista.
Ve Švédsku platí:
Loď = båt je do 12 m délky. Není v žádném registru a posádka nemusí mít žádné zkoušky ani oprávnění pro vody bez omezení.
Loď = fartyg je 12 až 24 m délky. Musí být zanesena do lodního registru za poplatek. Posádka nemusí mít žádné zkoušky ani oprávnění pro vody bez omezení.
Loď = skepp je delší než 24 m. Musí být zanesena do lodního registru – skeppregistru, což je dost složitý proces. Posádka musí mít zkoušky skepparexamen.
Plachtit pod švédskou vlajkou smí båt, fartyg nebo skepp za podmínky, že majoritní vlastník má švédské občanství.
Než jsme dostali švédské občanství, museli jsme plachtit pod českou vlajkou.
Rádi na to vzpomínáme, zažili jsme mnoho kuriózních situací.

[hawsepipe]

To Pavel:

Cituji tedy z verifikovaného znění UNCLOS stažené ze stránek OSN:

Article 91 Nationality of ships
1. Every State shall fix the condition for grant of its nationality to ships, for registration of ships in its territory, and for the right to fly its flag (tady máte ten pojem právo "plout pod vlajkou" jak přímo říká úmluva OSN, proti kterému se někteří tak štětí, takže české zíkony to jen doslova opsaly). Ships have nationality of the State whose flag they are entitled to fly. There must exist a genuine link between the State and the ship.
2.Every State shall issue to ships to which it has granted the right to fly its flag documents to that effect.

Article 91: - Status of ship
1. Ship shall sail under the flag of the State only an, save in exceptional cases expressly provided for in international treaties or in this Convention, shall be subject to its exclusive jurisdiction on the high seas. A ship may not change its flag during a voyage or while in port of call, save in the case of a real transfer of ownership or change registry.
2. A ship which sails under the flags of two or more States, using them according to convenience, may not claim any of the nationalities in question with the respect to any other State, any may be assimilated to a ship without nationality.


Odkaz:https://treaties.un.org/doc/Treaties/1994/11/19941116%2005-26%20AM/Ch_XXI_06p.pdf

Je to z části VII, všeobecná ustanovení.


Ano, v UCLOS existuje také ustanovení, že Státy si mohou vyhradit výjimky pro velmi malá plavidla, Švédsko si tuto Výjimku národní legislativou zřejmě ustanovilo.
Ale obecně pak platí, že pokud loď nemá registraci musí se v mezinárodní námořní plavbě, pokud se dostane do vod jiného státu, podřídit všem lokálním pravidlům bez Výjimky, pak tedy se například může stát, že místní autority budou vyžadovat místní průkazy způsobilosti i na vlastní lodi atd - loď bez příslušnosti už nemá právo dovolávat se toho, že průkaz kapitána, její technická atd je výhradní záležitostí státu v němž je plavidlo "doma".
Možná Švédsko nepřistoupilo k UNCLOS (např USA ne) a pak jsou zpravidla členy starších, tzv Ženevských úmluv o volném moři, teritoriálním šelfu a pobřežním pásmu (musel bych se podívat přesně, jak se to jmenuje a jaká ustanovení jsou tam)

A je taky otázka, zda Ti Švédi to vedou (pokud vedou) jako Námořní rejstřík podle UNCLOS - jen ten stanovuje pojem "práva plavby pod vlajkou" a z toho plynoucí výsady, nebo zda to vedou jako evidenci rekreačních plavidel zpravidla pro vnitrozemskou plavbu - ta pak NEMÁ mezinárodněprávní charakter "práva plavby pod vlajkou" v námořích vodách.

Trošku složité, já vím, ale asi jsi s tou lodičkou nejel ze Švédska do Chorvatska, tam bys na to asi narazil, bez jakéhokoliv průkazu bys měl pravděpodobně potíže, Chorvati mají ve svém zákoně, že plavbu cizích plavidel vedených kapitánem bez jakéhokoliv průkazu ve svých vodách odmítají.

Obvykle píšu o obecných principech, díky mezinárodní "neharmonizovanosti" jachtingu pak existuje spousta dílčích lokálních odlišností....

Dobré ale je, že v ČR co se týká námořní plavby NENÍ nikomu předepsáno, že se musí zapsat do českého námořního rejstříku. Registrace v něm není povinná, a nikomu není zakázáno si svoji jachtu registrovat v jiné zemi.

[LadaM]

Je to pořád o tom samém. Kolik z místních členů se plaví na plavidle v angličnině nazývaném "ship"? Stejně tak náš námořní zákon v důsledcích neřeší rekreační jachtaře. Protože pokud by řešil, byly by paragrafy mnohem blíže k realitě (když pominu zvůli úředníků).
Ve Švédsku se plaví zhruba stejné procento obyvatel, jako u nás chodí na houby (možná vyšší ). Taky nemáme Národní registr houbařů, protože je to nesmysl a realita vznikla mnohem dřív, než příslušná legislativa.
Trochu lépe jsme na tom s vnitrozemskou plavbou, kde je mnohem delší historie jak profesionální, tak rekreační a i zákony toto lépe reflektují.
Tak jako tak považuji státem stanovené podmínky pro právo plavby pod českou vlajkou za nemorální, až protiústavní a povinnost technických kontrol námořních jachet umístěných trvale v zahraničí za zcela zbytečnou byrokratickou buzeraci.

[Pavel-Sulc]

hawsepipe, co píšeš je to co si myslíš nebo co víš??
Píšeš že nemám jakýkoli průkaz. Mílíš se.
Ve Švédsku nejsou povinné zkoušky do 12 x 4m, ale přesto jsme dobrovolně s manželkou složili na Námořní akademii ve Stockholmu zkoušky Skepparexamen v roce 1975 který opravňuje velet jachty s délkou a šířkou nad 12 x 4 metrů v námořní dopravě ve všech oblastech.
Jsem přesvědčen, že bychom v Chorvatsku žádný problém neměli.
Švédsko má 2700 km pobřeží, počítáme-li všechny zálivy je pobřeží 8000 km, má přes 60000 ostrovů, pouze Stockholm má 30000 ostrovů, 95000 sjízdných jezer a 1000 km kanálů. Víc než 8,5% povrchu Švédska jsou jezera a řeky.
Je úžasné kolik tu doktoři, profesoři a kapitáni diskutují různá mezinárodní pravidla a předpisy námořní dopravy. Mám pocit, že čím dál od moře tím jsou tato temata zajímavější temata k nekonečné a zbytečné diskusi.

[hawsepipe]

Bylo napsáno: "Loď = båt je do 12 m délky. Není v žádném registru a posádka nemusí mít žádné zkoušky ani oprávnění pro vody bez omezení".

Proto jsem napsal, že bez průkazu mohou dělat v některé jiné zemi takovému plavidlu problémy.

Pokud jsi na plavidle registrovaném podle UNCLOS ve Švédsku a máš švédský průkaz (nebo průkaz ve Švédsku uznávaný), má Tě podle UNCLOS každý jiný stát v jehož námořních vodách budeš plout nechat na pokokji a respektovat to. A dokonce by se Tě švédský úřad měl zastat, pokud by někdo problém dělal a bezdůvodně Tvůj průkaz zpochybňoval.

Ale pojem "neregistrovaná loď" pod cizí vlajkou je v námořním právu absolutní protimluv, je to v rozporu s úmluvou UNCLOS. (už jsem tu někde jinde citoval články 91 a 92 této úmluvy) To je prostě konstatování.
Plavidlo je buď registrované a pak má právo plout "pod vlajkou" nebo prostě registrovaná není.
Toť vše co říkám.

A v našich vodách - pokud se tím myslí ČR, tak ČR námořní vody nemá, takže na našich řekách se nelze odvolávat na UNCLOS, v ČR se řídí zákonem o vnitrozemské plavbě a do toho se nepouštím, o legislativě vnitrozemské plavby toho moc nevím (jen to, že je odlišná od legislativy námořní). Vždy jsem popisoval základní principy pro námořní plavbu, ne pro plavbu říční. Možná v tom si nerozumíme.

[hawsepipe]

A ještě musím dodat - protože v případě Švédska zmiňuješ kombinaci námořních vod a vod vnitrozemských (kanály) - pokud Tvůj švédský průkaz zahrnuje kompetence jak pro námořní vody tak pro vody vnitrozemské (ten rozdíl je když už v ničem jiném, tak v tom, že na moři platí pravidla COLREG a ve vnitrozemských vodách EU na kontinentě pravidla CEVNI- nevím jaká pravidla platí na kanálech Švédska, pokud ovšem nejsou právně u nich součástí námořních vod, pak by i tam platil COLREG), tak pak by ten tvůj švédský průkaz měli na švédském plavidle respektovat v cizích zemích nejen na moři ale i ve vnitrozemských vodách Evropy, tedy i na "řekách" (minimálně ty země, které vyjádřily souhlas s Rezolucí EHK 40, pokud je na Tvém průkaze zmíněna).
Takže nic nerozporuji na švédském systému, jen trochu dotahuju to pozadí.

Jinak bolest česka je, že ten Námořní úřad (MD) vydává čistě námořní průkazy, se kterými nelze plout na řekách, (což řada lidí nelibě nese, neboť to srovnávají s přímořskými zeměmi kde často kombinují obě plavby do jednoho průkazu). Ale MD v ČR s námořními průkazy zřejmě "nechce lézt do zelí SPS", která plně pokrývá několik stupňů kompetence pro vnitrozemské vody ale de iure nemá žádné kometence v zahraničí vůbec natož na moře. A tak český jachtař, pokud chce plně na moře i na řeky má mít dle platného českého práva průkazy 2: od SPS na "řeky" a od MD na moře. (MD "řeku" nezkouší vůbec - proč by to dělal, když je to "námořní úřad", a SPS zkouší z moře příliš málo, aby měli vyšší rozsah - ani dle práva moc nemůže, když je úřadem výhradně pro "vnitrozemskou plavbu").

Ale i to by mělo řešení prostřednictvím EHK OSN 40, protože ta říká, že výměnou za národní průkazy by stát mohl vydávat "Mezinárodní průkaz".... bla bla bla, .... který by jediný mohl v sobě zahrnovat třeba i plné spektrum plavby po řekách i mořích, aby člověk nemusel mít průkazy 2, ale k tomu se naše úřady ještě nedopracovaly. Třeba se to v budoucnu stane. Vůbec nebrojím proti tomu, aby to v budoucnu dělal v ČR jeden úřad, jen pokukazuji na to, že je rozdíl v požadavcích na znalosti pro plavbu na řekách a pro plavbu námořní, kterou Čech prostě z naší geografické polohy bude vždy dělat v cizích vodách, jen na našich řekách a přehradách jsme "doma". V přímořských zemích jsou místní "doma" i na moři. A tak mi to rozdělení nepřipadá zas tak nelogické.

A pak taky od dob frajerů typu Konkolského jaký je dnes poměr těch, co za mořem cílevědomě šli a něco se o něm z vlastní vůle naučili a dnes "rekreantů", kteří si prostě koupí nebo pronajmou jachtu a chtějí si zaskotačit? To je dost vidět na výstavách výrobců. Možná proto se to vyvíjí a zpřísňuje, obzvlášt v zemi, kde většina lidí moře vidí tak akorát o dovolené jednou za 2 roky.10 dní. Ti lidé z přímořských zemí mívají zpravidla k moři větší respekt, než našinec.

[hawsepipe]

Jedna perlička mimo ale paralea toho po čem to hodneě lidí volá: když jsem byl v roce 1977 několikrát na lodi v Grónsku, tak auta tam nemusely mít SPZ a myslím, že tam nevyžadovali ani řidičáky. To by byl ideál pro jachtaře. Ale nechali by Gróňana jezdit v Evropě s autem bez SPZ s poukazem že u něj doma se to nemusí? Nevím jestli to tam ještě platí. Je to už dlouho......

[Pavel-Sulc]

Hawsepipe, obdivuji kolik času a energie vkládáš do těchto zbytečných debat. Často se opakuješ.
Za 49 let života a plachtění ve Scandinavii a okolních zemí jsme neměli jediný problém.
Jo jedna kuriózní situace se stala při naší první plavbě úžasným Göta kanálem, který jde napříč Švédskem ze Söderköping do Göteborg.
Pluli jsme1975, tedy za komunizmu, pod Českou vlajkou s kolegou Helge, zakotvili jsme v Söderköping a šli se podívat po městečku.
Když jsme přicházeli k lodím tak přijelo k naší lodi policejní auto, vystoupili dva policisté a klepali na naší loď.
Přišli jsme k nim, Švédsky jsme jim řekli, že loď je naše. Ukázali jsme jim průkaz s trvalým pobytem, príma jsme se pobavili a zasmáli. Řekli, že o nás budou informovat v celém Švédsku, aby nás už víc nekontrolovali. Navštívili jsme Norsko, Dánsko, Německo.
Česká vlajka byla a je i dnes kuriózní.
Jinou příhodu měla loď z Prahy, také za komunizmu. Chtěli se plavit na Åland s tím, že proplují ostrovní oblastí ve Stockholmu a protože nebudou nikde kotvit, nepotřebují tenkrát nutné vízum. Z jihu se vplouvá vojenskou oblastí Muskö, hlídky je kontrolovali, pak je vyslýchala policie v Dalarö a poté je vyhostili a vyvedli na volnou vodu.

[ixxo]

Sedem rokov sa plavím po Európe od Holandska cez Belgicko, Francúzsko - tam som mal loď päť rokov, Luxembursko, Nemecko, Rakúsko, momentálne mám loď na Slovensku ale za celú dobu ma raz kontrolovali vo Francúzsku ale to vraj hľadali nejakého zlodeja. Nikdy nikoho nenapadlo kontrolovať doklady od lode, to občas v nejakej marine. Pod akou vlajkou sa plavím nikoho nezaujímalo. V Holandsku je povinnosť mať nápis na lodi ktorý hovorí aký má domovský prístav a názov lode, žiadna registrácia nie je nutná. Keby som si na lodi dal názov domovského prístavu na Slovensku a plavil sa pod slovenskou vlajkou nikoho by to nezaujímalo. U nás je to bohužiaľ inak, je to dedičstvo komunistického režimu keď všetko malo byť pod kontrolou Veľkého brata. Preto sa treba plaviť pod inou ako slovenskou a asi aj českou vlajkou. Okrem iného odpadnú aj nezmyselné kontroly a nariadenia, ako napr. povinnosť mať fekálny tank bez možnosti vypustiť obsah do vody. To že nikde neexistuje možnosť vyčerpania tanku už nikoho nezaujíma.

[RACEK]

když jsem byl v roce 1977 několikrát na lodi v Grónsku, tak auta tam nemusely mít SPZ a myslím, že tam nevyžadovali ani řidičáky.

Když jsem byl v létě 2018 na Chorvatských ostrovech (Molat, Premuda) tak tam také jezdí auta bez SPZ a nějakou technickou rozhodně neměli a není s tím problém. A na tom samém ostrově má čtyřmetrová pramice s pětikoňovým motorem "registrační číslo" a doklad od "Kapetanije".

[MartinB]

Ahoj kamarádi jachtaři.
Řekl bych, že diskuze spuštěná hawsepipe je neverending story mezi dvěma názory, a to těch co by chtěli nějakými zákonnými normami regulovat vše co je jen myslitelné a mezi těmi co si myslí, že je zbytečné úplně vše regulovat s tím, že žádná regulace z blbce neudělá svědomitého a na druhé straně, že ten kdo je svědomitý se bude patřičně chovat i bez jakýchkoliv průkazů a opatření.
Tím samozřejmě nemyslím ignoraci Colreg a dalších obdobných úmluv, myslím zákony typu Námořní zákon MDČR.
Přiznávám, jsem zastánce té druhé skupiny a většina jachtařů, které znám, jsou stejného názoru (výjimkou je pár osob spočitatelných na prstech jedné ruky a všichni ti jsou s jachtingem svázání výdělečně),.

Že to bez zbytečných regulací a byrokracie jde, je neoddiskutovatelná věc, neboť spousta zemí, a navíc těch co jsou u moře, mají regulace oproti nám řádově nižší. A jsou to dlouhodobě stabilní země a ne jako my, kde se v posledních 100 letech několikrát vystřídal systém/režim se všemi k tomu patřícími neblahými důsledky, takže že by to v té cizině byly nějaké neopodstatněné právní anomálie, to tak asi nebude.
A nebo tam mají méně úředníků kteří se drží hesla „dejte mi stůl a já si práci najdu“, nebo jak to co je u nás vysvětlit???

Tvrdit, že v těch státech kde nejsou byrokratické „vynálezy“ jako u nás, že tam je to vše špatně, že my víme, to je myslím hodně odvážné, ať se to zaštítí zkratkou jakéhokoliv úmluvy. Ony asi ty státy vědí co činí, asi si ten odstavec nevykládají tak rigorózně jak nám je tady předkládáno.
Chorvatsko tím samozřejmě nemyslím, to se chová nepřívětivě k turistům v závislosti na tom vybrat od nich co nevíce peněz, k místním se chová přívětivěji.

Přijdou mi úsměvná některá prohlášení, která se zde v textech objevila, například (necituji texty přesně) :

Návrhy zákonu připravují úředníci MDČR, ne politici - jak zde byl někde postesk, kdo ví, co nám politici připraví

Úředníci MDČR ačkoliv jak bylo napsáno, že se prý nechtějí vměšovat SPS do činnosti okolo průkazů, sebrali SPS námořní průkazy – takže vměšují (je nutno dodat, že SPS je podřízená organizace MDČR, takže co se na MDČR upeče, to musí SPS dělat, i kdyby třeba nechtěla).

Rekreační jachta a její místo (minulé) v námořním zákoně – poté, co pan Kožený zprivatizoval a prodal českou velkou námořní plavbu, MDČR uzmulo SPS námořní průkazy (časová souslednou je prý čistě náhodná, bylo prý třeba námořní plavbu jachet upravit tak, jak dá přečíst v příspěvcích výše, tedy COLREG, UNCLOS, MARPOL, … to se nemůže nechat jen tak ležet).
V zákoně se v té době objevil termín „námořní jachta plující za účelem zisku“, žádná jachta plující za rekreačním účelem tam nebyla. Předpokládám, že je všem jasný ten rozdíl.
ČANY v té době navrhla a poslaneckou iniciativou vsunula do zákona rekreační jachtu, aby zůstala právní možnost se plavit rekreačně, s tím, že ustanovení k rekreační jachtě byly mnohem měkčí (když už se to musí regulovat a musí ta právní jistota být) – to je všeobecně známo, že to byla akce ČANY.
Jenže další poslaneckou iniciativou byla rekreační jachta upravena do absolutně nepoužitelné podoby (12nm, 12m,…), která se i dostala do námořního zákona – je veřejným tajemstvím a je to známo všem jachtařům, kteří to pamatují, že to bylo důsledkem lobingu MDČR, asi se jim to nelíbilo, nebo že na to nepřišli sami, …..
O to vtipnější bylo odstranění rekreační jachty ze zákona, s tím, že rekreační jachtu a s tím související průkaz nikdo nevyužívá. No bodejť by taky jo, že?
Současně s tím zmizel i podivný terminus technicus „Jachta plující za účelem zisku“.

Nějak stále nechápu, proč se má tak vrcholný úřad jako je ministerstvo zabývat rekreační činnosti několika stovek/tisíců svých občanů. Myslím, že jsou důležitější úkoly, než rekreace.
Už jen očekávám, kdy ministerstvo zemědělství zřídí odbor sběru hub, myslím, že se ročně přiotráví houbami více lidí, než je kolizí rekreačních lodí, tudíž společenská nebezpečnost je zde mnohem větší, to by si nějakou regulaci určitě zasloužilo (abych vážnost téma trochu odlehčil )

Dále rozebrat vše jak to tu u nás vypadáúnevypadá by bylo na magisterskou práci, mnoho popsaných stran a je zřejmé, že systém rekreačního jachtingu by se měl porovnávat se zeměmi na západ od nás a vůbec ne na východ – to by ale asi nebylo hezké počtení.

A je jedna věc, která zcela jasně ukazuje na to, že je něco shnilého v státě „Českém“ ,
a to,
že velká část lidí si dělá oprávnění k vedení lodi mimo ČR,
obdobně i oprávnění k vysílání.
Obdobně a především je to s registrací lodí a lodních vysílaček.
A jedná se hlavně o lidi, kteří mají svoje lodě a opravdu pluji.
Je hanba, že ty lodě neplují pod českou vlajkou v důsledku české legislativy.

To je celkem jasná klasifikace naší námořní legislativy

[Pavel-Sulc]

Martin - Systém rekreačního jachtingu by se měl porovnávat se zeměmi na západ od nás a vůbec ne na východ – to by ale asi nebylo hezké počtení.
Pavel - Martine, víš že jsi mi rozplakal. Stockholm je totiž na východ od Prahy... He he

[bedrich]

No spíše severosevero(severo)východ .
/ a hned si uděluji vystrahu za /

[Zdenda12345]

Martine, fakt jsi mě dostal. Hlavně s těma houbařema. Už vidim, jak to čte snaživej ouřada a začíná v něm zhoubně bujet myšlenka houbařských průkazů. Nutnou podmínkou určitě bude absolvování předepsaného počtu hodin výcviku u autorizovaných osob, složení teoretické části zkoušky, případně i praktické, bude li ovčan chtít z lesa odnést víc, než 2kg hub najednou. Praktická zkouška by se samozřejmě mohla konat pouze v certifikovaném lese a sbírat by se mohly pouze katalogizované houby opatřené certifikátem uznávaným minimálně na území evropské socialistické oudie.
Takový houbař by pak samozřejmě musel být vybaven online systémem pro přenos nálezů do evidence. Přenos by se musel uskutečnit okamžitě po "ulovení" houby. Toto by bylo velmi aktivně kontrolováno houbařskou kobrou. Systém sankcí by začínal 20 lety nucených prací a končil utracením na místě a zabavením veškerého majetku celé rodiny a příbuzných.

Sorry za tu odbočku. Čtu to tu dlouho. Je jasný, že jde pouze o vyjádření názoru dvou protichůdných táborů.
Sám se taky řadim na stranu maximální deregulace. Napadlo mě co sem dát možnost hlasování? Zajímal by mě výsledek.
Samozřejmě si uvědomuju, co by deregulace nejspíš přinesla. Na druhou stranu v takto přebujelé regulaci lidi prostě nemají šanci vnitřně dospět.
Co se stane při deregulaci víme a zažíváme to už teď například u půjčoven lodí. Člověk, který doteď s obtížemi zvládal nafukovačku na rybníku, si půjčí několika tunovou loď a hurá na vodu. Pak to podle toho vypadá.

Jinak přesně jak jsi napsal. Úřady by měli řešit to co je podstatné.

[bedrich]

Ale moře má poměrně slušnou "samočistící" schopnost: Když je někdo hodně nezodpovědnej až blbej, tak to dlouho nepřežije.
P.s. Už zas

[hawsepipe]

Koukám, že jsem řadu lidí "zdvihl ze židle"

Já jen chtěl malinko ukázat, že existují nějaké základy mezinárodního námořního práva, o kterých třeba každý neví.
Přitom říkám, že každý stát si to dělá po svém, harmonizace v námořním jachtingu není. A že právníci MD nebo poslanci u nás zrovna srozumitelnou formulací práva nevynikají.
Občas jsem upozornil, že jachting ve vodách českých (na řekách) a v zahraničí na moři má různý právní základ, az tohoto hlediska tu někteří porovnávají hrušky a jabka.
Když někdo nezná MARPOL tak pochopitelně nemůže vědět, že ty nešťasné fekály vymyslelo IMO v téhle úmluvě (máte ji k dispozici všichni ve Sbírce mezinárodních úmluv) a odhlasovalo to 174 států (tolik je tam členů viz stránky IMO). Že o tom někdo neví, neznamená že to neexistuje.
A každý český jachtař má svobodu plout bez vlajky nebo pod jinou vlajkou, povinnost regsitrace v Námořním rejstříku NENÍ. Tkže v zásadě que problema?

Ale budu trvat na tom že pojem "neregistrovaná loď pod vlajkou" je protimluv a nesmysl.
Loď buď pod vlajkou je a nebo prostě není.

[err_]

...
Ale budu trvat na tom že pojem "neregistrovaná loď pod vlajkou" je protimluv a nesmysl.
Loď buď pod vlajkou je a nebo prostě není.

Neregistrovana lod pod vlajkou samozrejme byt muze. V mnoha variantach a dokonce muze byt i neregistrovana lod pod vlajkou ve smyslu plne uplatnitelneho prava vlajky.

1) Neregistrovana holandska lod, na ktere pluje Holandan. Ten ma pravo na takove lodi vyvesit Holandskou vlajku a pozivat ochrany vlajky v plne siri.
2) Neregistrovana nemecka lod, na ktere pluje Holandan. Opet ma pravo vyvesit Holandskou vlajku a pozivat jeji ochrany v plne siri.

A pak je samozrejme registrovana lod s pravem vlajky statu registrace, kde neni zadny vztah k posadce.

Vse, co jsem tady psal ve vztahu k ICP apod. resi prave situace, kdy neni treba registrace, neni registrace, je vyvesena vlajka majitele - soucasne kapitana a na nic vlastne nejsou doklady, protoze nejsou v rodne zemi treba.

To, co si tady mnozi pletou je, ze neregistrovana lod z holandska, ale s ICP, muze nest vlajku NL s ceskou posadkou. ICP nic neni, jen potvrzuje udaje o lodi, ze ma kotviste v NL, jake ma cislo motoru, kdo je majitel. Ovsem zadne pravo pro zahranicni posadku nest NL vlajku tam neni.

[LadaM]

Já si myslím, že to neustálé poukazování na určité zákony či úmluvy jenom prohlubuje zásadní nepochopení smyslu celé věci.
Termíny jako státní vlajka, občan, nebo "pod vlajkou" pro (podle) mě mají i bez znalosti konkrétní legislativy jasný význam, vyplývající z podstaty významu těch slov. Pomocí vlajky se občan hlásí k příslušnosti k určitému státu a naopak stát hájí zájmy svých občanů nejen doma, ale i všude po světě. To je princip diplomacie už od nepaměti. Mezinárodní úmluvy jsou s tímto principem v souladu, proto se bere (v mezinárodních vodách) loď pod vlajkou jako svrchované území onoho státu. Stejně tak jako např. ambasáda.
To, že v některých zemích (ano, je jich asi většina) platí princip "sebrali nám meče, ale máme alespoň razítka" je věc druhá. Pro někoho je jedodušší vše podmínit lejstrem, poplatkem a registrací, ale principiálně je česká registrovaná loď českou lodí úplně stejně, jako je holandská holandskou či švédská švédskou i bez registrace. Nebýt přehnané byrokracie, každý majitel lodě by se hrdě plavil pod svou vlajkou a vše by bylo v souladu nejen se zněním, ale hlavně i účelem zákonů. Stačilo by, aby registrace lodě byla podobně jednoduchá, jako registrace občana (vystavení cestovního pasu).
Záměrně opomíjím charter, jehož problematiku neřešíme.