Bora 84 uzlů (v nárazech)

[lynx]

Ak tu niekto niečo ešte moderuje a garantuje, tak by to mohol opraviť, nech tu z toho nemáme mrdník...

Souhlasím, každý ví, že nejčastěji se tasí kapybara, potom pásovec, a pak teprve tapír.

[Anonym]

Aha....
Takže když já první hned tapír, tak to asi byla vždy podpásovka, co?

[FerenCS]

Coda: prenesene, keď už sme pri tých ...ir, a co papír? s tím si taky budem hrát...?

[Ismael]

No, potom to už nezvládne uklidit ani moderátor a bude se muset najmout fakír.

[HoPrahok]

Baharisi, mně se ta reportáž líbí a smekám. Letos v srpnu jsme měli taky mírně nestabilní počasí. Nejsilnější zážitek jsme měli v květnu 2013, cestou od Makarské na Brač u zátoky Vrulja. Neměli jsme windmeter, takže až druhý den jsme zjistili, že foukala bóra 120 km/h. Už dost zrefované plachty šly okamžitě dolů, zde se kloním k příznivcům hlavní plachty do stěžně.

Samozřejmě vlny, vodní tříšť letící nad vlnami, no prostě všechno, zima, my během minuty durch mokrý co jsem do té doby znal jen z knížek. Posádka až na 2 nové členy byla 6 letá, něco už zažila, ale tohle bylo dle jejich slov nejvíc. Jezdili jsme v podstatě od Brače k pevnině a zpět v co nejostřejším úhlu proti větru či s větrem v zádech, celkem asi 2,5 hodiny. Jak jsem byl rád, když to trochu polevilo a dostali jsme se do zátoky a uvázali se ve vesnici Povlja. Měl jsem tehdy pocit, že dát loď bokem k větru, tak nás vítr převrátí. Dnes už si to nemyslím, zřejmě i tupější úhelby byl schůdný, ale KTP - Klid - Trpělivost -Pokora.

V každém případě respekt

[Anonym]

No také jste si museli užít. Vrulja je stejně vyhlášená extrémní Bórou jako Velebitský kanál. Takže přirozeně také smekám. A můžu ti říkat také Pán velkomožný!!!

Abych pravdu řekl, jsem moc rád že se ozval ještě někdo další. Tady se to může považovat až za hrdinství. I když jste neměli ocejchovaný enemometr, já ti věřím že to byl mazec.

Jenom jsem moc nepobral, proč jste se tam motali mezi Bračem a pevninou. To jste si to užívali, nebo nešlo díky větru bezpečně zaplout do zátoky?

Na ten bočák se opravdu nemusíš bát. My v tom pluli na bočák dva dny. Důležité je mít přiměřeně refováno, ploché plachty a hlavně dostatečně vypuštěné ráhno a genu. Ten vítr musí na plachtu nabíhat, ne se o ni opírat. To platí všeobecně, ale zde je to hranice mezi bytím a nebytím. Hlavaska by měla být těsně před stavem kdy přední část dýchá. Když chvílemi přifouklo více, hlavaska se vypustila ještě více, kdy ještě neflatrovala, ale dýchala třeba až do půlky. Plnou silou táhla jenom gena. Přestalo, hlavní otěž se zase dotáhla. Když s "závodí" a vítr pumpuje, tak se moc nerefuje. Jeden je prostě stabilně u hlavní otěže a neustále povoluje a dotahuje.

[Jarda885]

........

Jenom jsem moc nepobral, proč jste se tam motali mezi Bračem a pevninou. To jste si to užívali, nebo nešlo díky větru bezpečně zaplout do zátoky?

Na ten bočák se opravdu nemusíš bát. My pluli na bočák dva dny. ......

Když jsme pluli v silném větru v noci, taky jsme jezdili několik hodin tak trochu jako na serfu, nahoru a dolů, do rozednění. Nechtělo se mi v noci mezi neosvětlená skaliska. Čistý bočák se mi zdál nepohodlný, velký výkyv lodě při zalamování na vlně. Kluci mluví o čtyřmetrových vlnách, já to vidím tak 2 max 3 metry v extrému. Raději jsme jeli mírný předobok a mírný zadobok. Loď byla klidnější. Neházelo to tolik. Někteří jsme dokázali i spát.

Jedna z pouček je, že velký vítr máš přečkat daleko mimo pobřežní skaliska. Takže rozumím motání mezi Bračem a pevninou.

[RACEK]

Ochraň loď před pevninou a ona tě ochrání před břehem.

Když refované plachty sbalíš a jedeš na motor, je jedno jestli máš klasickou nebo rolovací plachtu.

Pořád nechápu jak někdo může plout stoupačku nebo předobočák ve větru 60 kn - 11 Bft.
Trup lodi a kajuta i takeláž má odpor vzduchu. Vlny brání, aby se loď prosazovala vpřed. Výsledkem je větší dryft než dopředná plavba.

[Jarda885]

.......
Pořád nechápu jak někdo může plout stoupačku nebo předobočák ve větru 60 kn - 11 Bft.
Trup lodi a kajuta i takeláž má odpor vzduchu. Vlny brání, aby se loď prosazovala vpřed. Výsledkem je větší dryft než dopředná plavba.

"Loď jede na stoupačku nebo předobočák" - bavíme se o Kompasovém kurzu, tedy o kurzu kam směruje špička lodě. Anglicky Heading. Navíc vůči zdánlivému větru.
Tento kurz dává lodi vlastnost, že klidněji sjíždí vlny, které dopadají na loď pod menším úhlem než 90°.
Kurz k vodě nebo Kurz ke dnu díky snosu může být bočák nebo i mírný zadobok (90° nebo víc rozdíl mezi kurzem ke dnu a skutečným větrem).

Ono to není ani o směru větru ale o směru, ze kterého přicházejí vlny. Jsme-li v oblasti bez výrazných proudů, pak jsou tyto směry velmi blízké.

[Richard]

Se vším souhlasím (téměř)
Jen ono přísloví je "Ochraň loď před pevninou a ona tě ochrání před mořem."

[RACEK]

Ano Richarde, tak jsem to chtěl napsat. Úplně jsem se přeřekl.

[RACEK]

Jardo, když čekáš v silném větru na rozednění, tak jezdíš se zrefovanou plachtou předobočák sem, a předobočák zase zpátky. Výsledkem je, že jsi na stejném místě, nebo se propadáš (ztrácíš vejšku) jen zvolna.

Když si tam hodíš ten zadobočák, tak tě to snese někam do . . .

[stouny]

Delší dobu jsem neměl čas číst zdejší příspěvky, ale nezbývá, než se připojit k Baharisovi a popsat zčásti i náš příběh.
Termín plavby stejný, pokud jsem tedy nic nepřehlédl, tedy od 26.09.2015 do 03.09.2015. Půjčené dvě lodě Bav 37C, ze Zatoně u Šibeniku. Posádky po šesti, složené z jedné slečny (kapitána druhé lodě, která měla tím pádem až neskutečně uklizeno) a jedenácti chlapů. Z toho polovina poprvé na plachetnici či jakékoliv jiné kocábce plující na vodě.
Úterý, 29.09. V plánu jsme měli přeplout v noci z Kornatů na Vis. Lodě pluly po samostatné trase, každý kapitán podle svého uvážení. Obě lodě jely vnější stranou, naše loď více na volném moři, druhá podél břehu Kornatu (což se později ukázalo jako fajn nápad).
Naše loď se rozhodla, že poplujeme přímo, foukal příznivý vítr, který umožňoval plout kurzem 150°, který jsme zpočátku drželi. Předpověď počasí podotýkám jakkoliv nenaznačovala, že by se mělo jakkoliv zhoršit počasí. Foukal stabilní N vítr o rychlosti kolem 16 kn. Předpovědi byly ověřovány z několika zdrojů, jak nás to Windward učil na školení. Tímto jej zdravím. Nicméně v 17:55 hod. začal foukat silnější vítr kolem 25 kn, proto došlo na refování obou plachet, a to více jak o polovinu. Upřesním, jako většina charterových lodí, rolování do stěžně. Rychlost větru nadále stoupala, kdy se zároveň pro mě překvapivě rychle začaly tvořit vlny, které se až moc brzy začaly zalamovat a poměrně silně narážet do boku lodi. V okamžiku, kdy začaly přelétávat přes loď jsme plachty stáhli úplně a na motor se vydali směrem k nejbližší pevnině, tedy směrem Ravni Zakan. V té době jsme byli ve vzdálenosti 6,6 Nm.
Protože vítr stále sílil, vlny byly větší a větší, až nastávaly situace, kdy loď se vyhoupla na vlnu, vyskočila z ní, roztočil se propeler na prázdno a následně se s poměrně silným žuchnutím ponořila opět do další přicházející vlny, panovala celkem silná obava o pevnost lodě. V tom byl další problém s kotvou, která se začala uvolňovat v kotevním vrátku, tedy pod nárazy vyskakoval řetěz ze zubů, a hrozilo, že buď bude mlátit do lodě, nebo se zcela vymotá a potáhne nám špičku ke dnu, nebo naopak vylétne směrem do lodi. Ani jedna varianta se nám nezamlouvala a proto jsme šli ve třech tuto kotvu zajistit do kotevní studánky, což se ukázalo rovněž jako neproveditelné, neboť ta byla větší, než samotný otvor, tedy vrchol naší práce bylo její vložení alespoň zčásti a přiklopení poklopu. To samozřejmě za neustálého zanořování špičky do vody a přelévání celé lodě vlnou až po kokpit. V tomto okamžiku se patrně někdo opřel o lano k rolfoku geny, neboť jeho stoper od počátku plavby příliš nedržel, kdy došlo k "překvapivému" vyrolování geny v celé své kráse. Tedy jeden roloval zpátky genu, druhý zápasil s kotvou a třetí se oba snažil alespoň přidržovat. Jen pro usmání, ten, který držel, ještě dopoledne toho dne trpěl poměrně silnou mořskou nemocí, který se jako zázrakem vytratila.
Aby všeho nebylo málo, lodní vysílačka nefungovala tak jak měla, tzn my jsme slyšeli, ale vysílání nefungovalo. Stejně tak tomu bylo i s malou ručkou. Na počátku vln svítící příďově sdružené poziční světlo přestalo svítit, později jsme zjistili, že asi někam natekla voda, žárovka byla v pořádku. Dále zde častokrát zmiňovaný windmetr. Přestal měřit, když tam bylo přes 48 kn. Tím, že přestal měřit, myslím že neukazoval vůbec nic, ani rychlost, ani směr, nic. Mysleli jsme si, že se urval, ale další den opět začal fungovat, a fungoval až do konce plavby.
Nebudu to napínat, čím více jsme se blížili ke Kornatu, tím se vlny začaly mírnit, ale nedá se říci, že by zcela ustaly. Jak se někdo v diskusi ptal, vodní tříšť letěla do výšky lodě, tzn. když se někdo koukl přes sprayhood, schytal to. Jinak bylo krásně jasno, hvězdy a vycházející, krvavý měsíc.
Když jsme se spojili s druhou lodí, která to mezitím vyvázala na Opatu, zjistili jsme, že jim také začal foukat silný vítr, ale tím, že byli za ostrovy, nevytvořily se vlny.
Pochopitelně, i když jsme měli připevněn mobil v pouzdře na natáčení videa, po celou dobu si na to nikdo ani nevzpomněl, takže žádnou dokumentaci z toho nemáme. Stejně tak, jako Baharisovi, i nám to nikdo nevěří, ale ten pocit, že jsme to zažili, nám bohatě stačí.

A teď si neodpustím pár otázek, na které doufám, obdržím i nějakou tu rozumnou odpověď:

Zachovali jsme se správně, nebo jsme měli něco udělat jinak, nechat se na plachty unášet po větru s vlnami a tak?? Hrozí reálné převržení lodě naší velikosti? Na ix videích jsem viděl, že do lodí narážejí vlny a ta to ustojí v pohodě, i pod plachtami, ale byly to vždy větší loďky. Viděl jsem, že loď toho hodně vydrží, ale jde ji takto zlomit? Má windmetr nějaké limity, co se týče rozsahu měření? Měla by se kotva dát narvat do studánky celá, nebo jak ji jinak zajišťujete proti jejímu možnému vypadnutí?

[RACEK]

Stouny, proč bych ti to neměl věřit?

Vypluli jste s dobrou předpovědí.Zvedl se vítr na 25 kn, tak jste zrefovali. Ještě zesílil na 50 kn, tak jste stáhli prádlo, nastartovali motor a jeli se do 7 mil vzdáleného přístavu schovat.


Zachovali jste se správně, rozumné je se schovat.
Jestli je lepší trápení 7 mil ve vlnách na motor, nebo 20 mil pod plachtama na zadobok, je rozhodnutí kapitána. Já raději prchám na plachty.
Loď se ve vodě nezlomí.
Windmetr by měl ukazovat i nad 48 kn.
Kotvu máme na přídi, do studánky se nevejde. Kotvu CQR jsme zajišťovali nerezovým čepem, a Bruce nyní jistíme provázkem ke koši.

[Jarda885]

......
Protože vítr stále sílil, vlny byly větší a větší, až nastávaly situace, kdy loď se vyhoupla na vlnu, vyskočila z ní, roztočil se propeler na prázdno a následně se s poměrně silným žuchnutím ponořila opět do další přicházející vlny.......

......

Byl jsem upozorněn na nebezpečí, že se motor může zastavit. Například nafta v nádrži se otřesy zpění a do motoru může být nasáta pěna místo nafty.
Vyskočení propeleru z vody provází zvýšení otáček, následné zanoření do vody je velká zátěž. Prudké zpomalení propeleru. Nemusí to vydržet spojka. Pak motor běží, ale vrtulí netočí.

Doporučuje se plout na jakkoliv malé plachty. Jak napsal Racek. Plavba na plachty je vždy klidnější než na motor.

Loď má dva alternativní pohony pro případ, že jeden vynechá. Roztržení plachet nebo zastavení propeleru.
Když oba vydrží, je to super. Když jeden havaruje, pořád máš druhý.
Na čártrové lodi nikdy nevíš, kolik toho v extrému vydrží.

[Martin88]

stouny - zlomení lodě bych se nebál, při zvedání je podepřená jen na 2 místech, na suchu většinou na 4-6 malých plochách a nic se neláme
jestli plout nebo se schovat záleží také na posádce, než někomu přivodit mořskou nemoc radši bych se schoval, jinak plul od pevniny
převržení u B37 bych se také nebál, max si lehne na bok
vše výše s ohledem na Jadran
kotvu bych privázal k vazáku na přídi

[Lakomec]

"Loď jede na stoupačku nebo předobočák" - bavíme se o Kompasovém kurzu, tedy o kurzu kam směruje špička lodě. Anglicky Heading. Navíc vůči zdánlivému větru.
Tento kurz dává lodi vlastnost, že klidněji sjíždí vlny, které dopadají na loď pod menším úhlem než 90°.
Kurz k vodě nebo Kurz ke dnu díky snosu může být bočák nebo i mírný zadobok (90° nebo víc rozdíl mezi kurzem ke dnu a skutečným větrem).
Ono to není ani o směru větru ale o směru, ze kterého přicházejí vlny. Jsme-li v oblasti bez výrazných proudů, pak jsou tyto směry velmi blízké.

To se zde na fóru nenajde nikdo, kdo se zamyslí nad výše popsaným a pokusí se tuto krásnou myšlenku rozebrat z hlediska navigace klasické, anebo satelitní pomoci GPS? Však jste dělali zkoušky z navigave, skládání vektorů a určování kurzu je základ. A co takhle řčení:
True Virgins Make Dull Companions
Konečně téma k diskuzi, kde se dá procvičit navigace.

[Richard]

Ach Bože! Chlapi! Dáváte vše do jednoho pytlíku, pak to protřepete a ejhle najednou je tu skvěle a zasvěceně vypadající text.
Relativní kurz vztažen k větru, popř. k vlnám (nikoliv severu zeměpisnému či magnetickému) je zde najednou kurzem kompasovým. Pak kurz ke dnu je náhle zadobokem ... A najednou přijdete s GPS a pomůckou pro výpočet deklinace ... jeden by se z toho picnul. A už cítím, jak mi bude vysvětleno, jak to vlastně je. Ještě zohledněte vliv náklonu lodě při 50 uzlech ... to přeci musí mít vliv i na deviaci, ne?
Považuji se sice za inteleguána, ale tyhle termity mi motají šišku
Zdravím vás zvoláním Error west compass best.

[david]

Nebudu to popisovat z hlediska navigace, ale techniky. Zpěněná nafta, pokud nejsem blbej a nemám úúúúúplně prázdnou nádrž, je nesmysl. Stejně tak přetočení motoru, tedy diesel motoru, při vynoření propeleru je píčovina. Diesely maj regulátor otáček a ten přeběhnutí otáček zamezí ubráním výkonu, stejně jako zase přidá výkon, nikoli otáčky, když vrtule zase spade do vody.

[david]

True Virgins Make Dull Companions
Konečně téma k diskuzi, kde se dá procvičit navigace.

GOOOD!

[Standa83]

Byl jsem upozorněn na nebezpečí, že se motor může zastavit. Například nafta v nádrži se otřesy zpění a do motoru může být nasáta pěna místo nafty......

Loni v září nám na starším Vektoru 361 umřel motor ve vlnách.. Hnuly se ale prý nějaké nečistoty z nádrže, které zadělaly filtry způsobem že motor odmítal jakkoliv spolupracovat.Ty nečistoty zmiňoval chlap od charterovky, který k nám po 7 hodinách plavby přiskočil. Nejsme technicky zručná posádka, oprava rozhodně nebyla v naší moci aniž by jsme neprovedli nějakou totální devastaci. Sám se v tom motoru vrtal řádově 20-30 minut a neustále jsme se přitom točili v Panteře na Dugi otoku. Naštěstí už večer tolik nefoukalo, tak i kdyby tam na nás nečekali, věděl jsem že si tam snadno nějakou bojku chytnu.

[Dvojka]

"Loď jede na stoupačku nebo předobočák" - bavíme se o Kompasovém kurzu, tedy o kurzu kam směruje špička lodě. Anglicky Heading. Navíc vůči zdánlivému větru. Tento kurz dává lodi vlastnost, že klidněji sjíždí vlny, které dopadají na loď pod menším úhlem než 90°. Kurz k vodě nebo Kurz ke dnu díky snosu může být bočák nebo i mírný zadobok (90° nebo víc rozdíl mezi kurzem ke dnu a skutečným větrem). Ono to není ani o směru větru ale o směru, ze kterého přicházejí vlny. Jsme-li v oblasti bez výrazných proudů, pak jsou tyto směry velmi blízké.

Já vím, že se musím ještě hooodně učit, ale tohle fakt potřebuji vysvětlit :

" Loď jede na stoupačku nebo předobočák .... klidněji sjíždí vlny ..."

Já nevím, většinou na stoupačku zas tak klidně nic nesjíždím , stojí to nějaké dovednosti a sem tam i vodu na lodi (zadní kurzy, to je něco jiné, pocitově skoro nefouká, je to příjemné, je i tepleji, žádná voda na lodi (ovšem pokud neprší ), tedy mluvím pořád o normálním větru, já super fičáky ještě naštěstí nezažila)

" Loď jede na stoupačku nebo předobočák .... klidněji sjíždí vlny ... Kurz k vodě nebo Kurz ke dnu díky snosu může být bočák nebo i mírný zadobok "

Tož tady jsem se fakt ztratila .
Prosím o vysvětlení jednodušším, více lidským a opisným jazykem, nejlépe obrázkem.
Žádné ukrutné počasí jsem ještě na moři (naštěstí ) nezažila, tak lepší vysvětlení mi určitě pomůže, abych věděla, co mám pak dělat.

[Lakomec]

Ach Bože! Chlapi! Dáváte vše do jednoho pytlíku, pak to protřepete a ejhle najednou je tu skvěle a zasvěceně vypadající text.
Relativní kurz vztažen k větru, popř. k vlnám (nikoliv severu zeměpisnému či magnetickému) je zde najednou kurzem kompasovým. Pak kurz ke dnu je náhle zadobokem ... A najednou přijdete s GPS a pomůckou pro výpočet deklinace ... jeden by se z toho picnul. A už cítím, jak mi bude vysvětleno, jak to vlastně je. Ještě zohledněte vliv náklonu lodě při 50 uzlech ... to přeci musí mít vliv i na deviaci, ne?
Považuji se sice za inteleguána, ale tyhle termity mi motají šišku
Zdravím vás zvoláním Error west compass best.

Taky mi to úplně hlava nebere, proto jsem se pustil do diskuze. Ještě bych zmínil, že při rychlosti jachty třeba 7 uzlů bude směr zdánlivého větru při rychlosti skutečného třeba 20 uzlů jiný než při rychlosti větru 60 uzlů. Ta odchylka zdánlivého od skutečného bude zanedbatelná. Tou zmínkou TvMdC jsem chtěl jen připomenout, že kompasový kurz je na zcela opačném konci od skutečného kurzu, pokud zapomenu na drift a snos. A GPS? Heading zcela určitě nezobrazuje kompasový kurz, ale kurz dnový a ona šipka na displeji před lodí Ti ukazuje, jestli se někam vejdeš, nebo ne, po zohlednění všech odchylek. Takže to bylo k tomu heading.
Tobě se to zdá jako blbost a protřepané, protože v tom máš jasno . Ale nikdo se neozval, že to asi může být i jinak. To mě děsí, na jachtařském fóru.

[david]

"Loni v září nám na starším Vektoru 361 umřel motor ve vlnách.. Hnuly se ale prý nějaké nečistoty z nádrže"


To se stát může. Pokud čmoud ze servisu občas nevymění filtr, do nádrže leje vodu se sračkama, tak jistě. Za dodržování minimální čistoty a opatrnosti při plnění k tomu ale nemůže dojít. Narozdíl od hadrářů se spotřebou 50 l/ sezona, neměl jsem za 30 let co plavu s dieselema průměru 1600l/ sezona žádnou závadu tohodle druhu. Sezona 2014 cca 2500l a ani vyměněnej palivovej filtr, nádrže čistý. A to navíc jezdím naftu ze svých zimních zásob, kdy je levnější, ale v září už půl roku stará.

Voda v nádrži spolu s naftou je živinou pro nějaký bakterie, jejichž kolonie filtr bezpečně zaserou. No a votomtoje, soudruzi. Prd pěna, Jugošů bordel je to.

[lynx]

To se zde na fóru nenajde nikdo, kdo se zamyslí nad výše popsaným a pokusí se tuto krásnou myšlenku rozebrat z hlediska navigace klasické, anebo satelitní pomoci GPS? Však jste dělali zkoušky z navigave, skládání vektorů a určování kurzu je základ.

No, já už jsem se napřahoval hned, když byl příspěvek čerstvý. Ale jednak jsem se do Jardy už párkrát „navážel" a krom toho, nejdůležitější kurz je kurz koruny k euru.