Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Dunaj v celé své délce a ve všech souvislostech...

Moderátoři: Pepa, david, vilma

Uživatelský avatar
Ozzie
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 1757
Registrován: stř pro 23, 2009 1:00 am
Reputace: 21
Bydliště: pri Malom Dunaji

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod Ozzie » sob zář 01, 2018 8:08 pm

Pekné čítanie. Vďaka za cestopis.

Uživatelský avatar
ixxo
: neplánuješ napísať cestopis o tej ceste? Určite to bolo parádne dobrodužstvo.
Uživatelský avatar
ixxo
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 346
Registrován: sob led 14, 2012 1:00 am
Reputace: 24
Bydliště: Gútor

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod ixxo » ned zář 02, 2018 8:19 pm

Inak som túto plavbu absolvoval dvakrát, prvýkrát na kanoe C5, dlhej 6,5 metra sme sa plavili traja, mali sme 30l benzínu, je tam vidieť kanister na fotke a v Rumunsku sme ešte nejakých 8 litrov venovali jednému Rumunovi aj s bandaskou. Druhýkrát sme išli tri kanojky s Tummlerom v každej dvaja. Reportáž by sa mi písala asi ťažko, na veľa vecí človek zabudol aj keď je to len 50 rokov dozadu :) každopádne to bola krásna plavba s primitívnym vybavením a málo peniazmi. Ale vtedy som si uvedomil, že človek musí využiť každú príležitosť keď sa taká vyskytne. V 1969 sme absolvovali túto plavbu druhý krát a po návrate sa hranice uzatvorili a cestovať sme mohli akurát do ... Možno skúsim pospomínať za dlhých zimných večerov. Problém je, že nemám s kým spomínať, niektorí sa už plavia vo večnosti a tí čo žijú sú v emigrácii.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 30
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 23

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » pon zář 03, 2018 7:30 am

8.7.2018 (neděle)
Když jsme devátý den ráno vyráželi, bylo už podle předpovědi jasné, že se nám zhorší počasí. Vyplouvali jsme kolem desáté dopoledne a bylo pod oblačno, občas přeháňky a teplota za celý den nepřekročila cca 21° C.
Díky bimini jsme zase tolik nezmokali, při rychlosti kolem 22 uzlů (podle GPS, tzn. včetně rychlosti toku řeky) jsme těch kapek tolik neschytali. Ale obléct jsme se museli do deště, opalování nehrozilo.
Kolem města Lom jsme jen propluli, nezdálo se nám, že by mělo smysl tam přistávat. Pokračovali jsme až k městu Kozloduj. Před samotným městem je u břehu ukotvený parník Radetzky, který v r. 1876 přepravil z Rumunska na bulharskou stranu skupinu bulharských povstalců. Ti chtěli vyvolat všeobecnou rebelii a vyhnat z Bulharska Osmany, avšak byly hned po vylodění na tomto místě pobiti. Kromě muzea v parníku Radetzky je tam ještě památník. Je tam taky hotel Radetzky, ale ten nebyl v provozu. Přistát se tam dá za pontonem, u kterého je uvázaný parník. Je tam dost dalších lodí a nemusí se nic platit.

Obrázek
Kozloduj - parník Radetzky

Není tam ale žádná kloudná restaurace, kde by dalo normálně poobědvat, takže na radu místních jsme pluli cca další 2 km, kde začíná samotné město. Tam jsme našli hezkou restauraci The River Complex, údajně jednu z nejlepších, s pěkným výhledem na Dunaj. Přistát jsme museli nasednutím na břeh a uvázat se ke stromu. V Kozloduji je jediná bulharská atomová elektrárna. V restauraci jsme se dali do řeči s místními lidmi a ukázalo se, že jeden z nich dobře zná Brno, protože často jezdí do Černé Hory na Blanensku, kde je firma VF zabývající se systémy pro detekci a měření radiace.
Později odpoledne jsme pluli dál do Oryahova, kde jsme chtěli nocovat. Počasí se jen zhoršovalo, sice spíše poprchalo než pršelo, ale už skoro souvisle.
Věděli jsme, že na začátku Oryahova je na břehu kousek od řeky benzinka. Je tam ale poměrně strmý břeh, takže není vidět z vody. Podle mapy jsme našli místo, kde jsme byli jen cca 150 m od silnice. Podařilo se nám tam přistát (opět nasednutím na břeh) a já se vydal s kanystry do svahu nahoru. Byly tam schody, které však vedly k plotu, za nímž byl rodinný dům. Na balkóně domu byl majitel, tak jsem na něj mával s kanystry, že bych potřeboval projít k pumpě. Neměl problém, přišel mi otevřít branku, doprovodil mě k benzince (Lukoil) a nechal mi otevřenou přední i zadní branku, abych mohl jít ještě jednou. Nejspíš by to šlo i nějak obejít, ale terén moc vhodný nebyl, aby tam člověk běhal s plnými kanystry, takže jsem byl za jeho vstřícnost hodně rád.
Dál přímo v Oryahovu je velký průmyslový přístav, ale malý člun jako my tam nemá moc kde přistát. Nakonec jsme si našli místo opět u břehu. Z nedaleké boudy, která slouží k prodeji čerstvých ryb, za námi seběhnul chlapík, pomohl nám vytáhnout člun víc na břeh a uvázat se. Říkal, že tam bude i přes noc, takže na loď dá pozor. A pak nás vlastním autem zavezl do hotelu, který byl jen asi 300 m od toho místa.
Hotel „By the River“ (bulharky Kraj rekata - Край реката) je jeden z mála v daném místě. Má jen 2 hvězdičky, je jednoduchý, ale čistý a zrenovovaný (nebo nový?) z Evropských fondů, za přiměřenou cenu (něco přes 20 € pro 2). Na večeři nám však doporučili jít do druhého místního hotelu, The Old house. Nebyl ani kilometr daleko, ovšem do prudkého kopce, takže nám trvalo, než jsme se k němu vyšplhali. Vysoko nad řekou bylo hlavní centrum města, ale byl už večer a navíc neděle, takže téměř vše už bylo pozavíráno. Restaurací tam moc na výběr nebylo a když, vypadaly spíš jak fast foody nebo herny. Takže jsme šli do Old house, který nám doporučili. Je rovněž zrenovovaný za evropské peníze. Restaurace je spíš taková hala, ale funkční, měli jsme vynikající masa z grilu s místním chlebem zapečeným s kaškavalem. A bylo to neskutečně laciné. Komické bylo placení. Na můj dotaz potvrdili, že berou platební karty. Chvíli jim pak však trvalo, než našli terminál a ještě déle pak, než obsluha společnými silami přišla na to, jak se s tím pracuje. Vybavení tedy jsou, ale placení kartou tam nejspíš moc obvyklé není.
Po návratu do našeho hotelu jsme si ještě dali víno z místního vinařství Chateau Burgozone.
Tento den jsme zvládli jen cca 110 km, ovšem bylo to podle plánu, dál jsme pokračovat nezamýšleli, ani kdyby bylo lepší počasí.

Obrázek
Večerní pohled na Dunaj z Oryahova
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 30
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 23

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » úte zář 11, 2018 11:07 pm

Konečně se zase dostávám k tomu, abych popsal další den.

9.7.2018 (pondělí)
Desátý den jsme po ránu vůbec váhali, jestli se dáme na cestu. Pršelo tak, že se nám vůbec nechtělo. Říkali jsme si, že máme dostatečnou časovou rezervu, takže kdyby to vypadalo, že se fakt nevyčasí, mohli bychom zůstat další den v Oryahovu – hned jsme si jako náhradní program vymysleli, že bychom mohli navštívit vinařství Chateau Burgozone, zmiňované již v předešlém příspěvku.
Nicméně podle předpovědi měl kolem desáté hodiny déšť ustávat. Zřejmě vlivem našeho nezdolného optimismu jsme usoudili, že opravdu ustává, takže jsme se vydali na cestu. Z Oryahova jsme vyplouvali cca 10:45, pořád mírně poprchalo a nebylo víc než 21° C.
První zastávku jsme naplánovali ve městečku Nikopol, u nějž se v r. 1396 odehrála poslední velká středověká křižácká bitva, ve které Turci zvítězili.
Z Oryahova to tam je něco přes 80 km. Věděli jsme, že tam má být možnost uvázat se k pontonu a nedaleko benzinka, taky jsme tam hodlali poobědvat.
V podstatě celou plavbu celkem dost pršelo. Museli jsme být hodně oblečení, ani tak to nebylo nic příjemného. Střídavě jsme pluli chvíli rychle a pak zase pomaleji, abychom si od těch kapek aspoň trochu odpočinuli. Při pomalé plavbě nás celkem chránilo bimini, ale ve vyšší rychlosti šly kapky zepředu a bylo to horší.
V Nikopoli bylo počasí aspoň chvíli lepší, poprchalo a občas dokonce ani to ne. Ponton jsme sice našli, ale přístupová lávka byla zničená a pod vodou. U mola pro velké lodě jsme člun nechat nemohli, nezbylo nám tedy než opět přistát u pláže a uvázat se ke stromu. Z kanystrů jsem dolil benzin do nádrže a vzal je s sebou, abych ve městě doplnil zásoby. Nevím, jestli to nebylo pošmourným počasím, ale město samotné se nám nijak nelíbilo, bylo hodně omšelé a zanedbané. Našli jsme cosi mezi hospodou, bufetem a hernou a dali si tam oběd. Pak tankování a hned zase na člun. Pokračovali jsme dál a zase pršelo. Blížili jsme se k městu Svištov, které je docela velké, tak jsme mysleli, že se tam zastavíme a podíváme. Dílem kvůli počasí, dílem protože tam zase nebylo moc kde přistát jsme to nakonec vyhodnotili, že nezastavujeme a pokračujeme až do Ruse, kam nám zbývalo ještě asi 60 km.

Obrázek
Bulharsko, bídné počasí a strmé břehy

Jakmile jsme měli Ruse nadohled, počasí se zlepšilo a přestalo pršet. V Ruse jsme zamířili do místního Yacht Clubu, který zřejmě vypadá stále stejně už několik desítek let (alespoň podle starších fotek, které jsem viděl). Správce je evidentně nadšenec, akorát když se překotně snažil pomoct nám se uvázat, tak šlápl na sousední loď a prošlápl jí persenik. Vyfotil si nás, pečlivě zapsal do kroniky a zinkasoval 10,- €. Říkal, že tento rok jsme byli už třetí nebo čtvrtý otevřený gumák, který plul takovou dálku a stavil se tam.
Doporučil nám hotel, který měl být nedaleko. My jsme ale dřív narazili na hotel Anna Palace, který byl blíž a na první pohled byl dost luxusní. Pro jistotu jsem se podíval na Booking.com, jaké tam jsou zhruba ceny, ale nebylo to tak zlé, takže jsme tam zamířili. Cena nakonec byla o něco vyšší, než říkal Booking, ale za takovou úroveň nebylo cca 60,- € vůbec moc, takže jsme tam zůstali. Měli jsme k dispozici opravdu luxusní cca šedesátimetrové apartmá s částečně starožitným a částečně retro nábytkem a doteď nechápeme, že to stálo tak málo.
Večer jsme si prošli centrum města, je to moc hezké a „mondénní“ místo. Staré domy se postupně opravují, ulice taky. Večeřeli jsme ve vyhlášené restauraci Mehana Čiflika. Byla příjemná, jen trochu moc „turistická“. Večer ještě zase chvílemi pršelo, ale to už jsme se schovávali po barech a nevadilo nám to.

Obrázek
Bulharsko, Ruse
Uživatelský avatar
ixxo
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 346
Registrován: sob led 14, 2012 1:00 am
Reputace: 24
Bydliště: Gútor

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod ixxo » stř zář 19, 2018 1:07 pm

Včera bolo na Dunaji krásne, jeden z posledných letných dní.
Dunaj1.JPG

Dunaj2.JPG

Dunaj3.JPG

Dunaj4.JPG

Dunaj5.JPG

Dunaj6.JPG
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 30
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 23

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » stř zář 19, 2018 3:12 pm

To ixxo:
Paráda, o tom si můžu nechat jenom zdát. Pro suchozemce je to mnohem složitější, když se chci dostat na vodu: vyzvednout člun, odtáhnout ho někam k vodě hromadu kilometrů... Až zase příští rok, letos už nic nezvládnu:-(.
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7242
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 112
Bydliště: Bratislava

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod Denis » stř zář 19, 2018 9:19 pm

Aspoň sa ti lepšie píše, na vode si spomienkami, keď už nemôžeš byť v realite.
Tvoj spôsob plavby je istotne už vyskúšaný, pred pár rokmi sme stretli Rakúsky pár čo šiel na RIB gumáku, tí chceli prísť až do Istambulu. Či prišli neviem. Držím palce v písaní, ide ti to dobre.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 30
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 23

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » čtv zář 20, 2018 5:02 pm

Zapomněl jsem uvést, že v předešlém dni plném deště jsme urazili hezkých 184 km.

10.7.2018 (úterý)
Jedenáctý den jsme měli v plánu jen velmi krátký úsek, chtěli jsme si užít Tutrakan, což je malé město zhruba napůl cesty mezi Ruse a Silistrou.
Proto nám nijak zvlášť nevadilo, že v Ruse dopoledne ještě poprchalo. Z hotelu jsme dorazili do mariny, kde jsme nechali všechny věci v člunu. Jeden z přítomných jachtařů mi sehnal taxík, který mě zavezl s kanystry na cca 1 km vzdálenou pumpu. Ten jachtař byl starý dunajský kapitán, dal mi nějaké rady ohledně plavby po Dunaji i dál v Černém moři. Bavili jsme se rusky (s mojí „maturitní“ ruštinou). Po doplnění benzínu jsme se vydali opět na průzkum centra města. Strávili jsme tam celé dopoledne, pak už se vyčasilo a když jsme šli z oběda do mariny, už svítilo slunce. Bylo cca 26° C a jasno, ideální počasí.
Z Ruse jsme vyráželi až po 15. hodině a do Tutrakanu pluli bez přestávky, takže jsme tam byli cca za hodinu a půl. Opět tam nebylo zrovna ideální místo na přistání, takže jsme zase skončili na pláži uvázaní u stromu. Pláž byla plná rybářských lodí (vesměs pramic). Na dohled od pláže byl malý rodinný hotel Lodkata (Lodička), kde naštěstí měli jeden pokoj volný. Neváhali jsme a zůstali tam – z balkónu jsme dokonce viděli na náš člun. Vydali jsme se na prohlídku místního skanzenu – městské rezervace, kde je spousta zachovalých (zrenovovaných) původních rybářských domků. Ve městě jsou i památky po Římanech, kteří je založili. Udělali jsme si tak příjemný podvečer v malebném prostředí, celý den byl hodně pohodový a odpočinkový.
Tentokrát jsme zvládli jen cca 62 km. S ohledem na předchozí velké úseky jsme si mohli dovolit trochu zvolnit.
Obrázek
Pohled na Tutrakan z hladiny Dunaje

Obrázek
Tutrakan - zrenovované rybářské domky

Obrázek
Tutrakan - Chrám sv. Nikolaje
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 30
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 23

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » pát zář 21, 2018 7:38 pm

11.7.2018 (středa)
Dvanáctý den se počasí naplno vyletnilo, bylo krásně a cca 30° C. Hlavním cílem dne bylo vyclení se z Bulharska ve městě Silistra, proclení do Rumunska v Calarasi a následně přespat někde, kam se nám s ohledem na délku celních procedur podaří doplout. Byli jsme přesvědčeni, že bychom nějaké ubytování mohli najít v rumunském městě Cernavoda, ale podle Booking.com ani podle jiných zdrojů jsem o žádném konkrétním hotelu nebo apartmánu nevěděl. A nebylo jisté
Z Tutrakanu jsme vyráželi už kolem deváté ráno, takže v Silistře jsme byli již v 10:30. Chtěli jsme nejprve navštívit město, proto jsme nepřistáli u celního pontonu, ale hledali jsme jiné místo. Jako obvykle nebylo moc kde, takže jsme skončili mezi rybáři na pláži na konci Silistry. Jeden z rybářů nám sehnal taxík, se kterým jsme to 2x otočili k benzince, abychom měli všechny nádrže plné. Pak jsme ho poprosili, aby nás zavezl do centra. Když jsme se ptali, co je v centru zajímavé a stojí za to vidět, nebyl schopný nic odpovědět. Když jsme mu napověděli „např. kostel“, zavezl nás ke kostelu.
Obrázek
Bulharsko, Silistra - chrám Sv. Petra a Pavla

Pak jsme si prošli centrum, v němž už bylo hodně Rumunů – je vidět, že je to přímo na hranici. Renata si zašla i do místní galerie, pak jsme prošli městem (opět římské vykopávky) na nábřeží a směřovali k objektu celníků a pohraniční policie. Předtím jsme si dali oběd a pak šli vyřizovat papíry. Nevadilo jim ani, že loď nemáme u jejich pontonu a že ji vůbec neviděli, chvíli nás nechali čekat a pak bylo vše během pár minut vyřízené, zdrželi jsme se celkem max. půl hodiny. Bylo to jen kousek od pláže, kde jsme měli člun, takže zakrátko už jsme byli zase na vodě, směr druhý břeh – Calarasi.
I na rumunské straně byla procedura rychlá. Akorát místní celník se neubránil smíchu, když jsem mu řekl, že se chceme proclít a on začal pohledem hledat „loď“, až spatřil na náš malý člun bez kajuty.
Bylo jasné, že v pohodě stihneme doplout do Cernavoda. Celník nám řekl, že se tam dá špatně přistát, ať prý zkusíme zajet do průmyslového přístavu Dobroport, že tam je celní ponton a snad by nás tam mohli nechat.
V Cernavoda jsme byli před šestou hodinou. Nejprve jsme vše obkroužili (včetně kanálu na Constantu, abychom zjistili, že přistávat „nadivoko“ by tam bylo opravdu těžké. Když jsme pak směřovali do přístavu Dobroport, viděli jsme na hlavním toku uvázané nějaké větší lodě, tak jsme začali pátrat, jestli bychom se tam někde nechytili. Na lodi jménem Morava I. byla obyvatelka, která hned někomu volala, jestli bychom se tam mohli uvázat. Prý ano, za 15,- €. Málo to nebylo, ale nechtělo se nám hledat dál, tak jsme to brali.
Paní nás vyvedla z areálu přístavu k taxíku, který nám zavolala. Doprovod byl nutný, na břehu byla smečka poněkud zdivočelých psů, kteří se tvářili, že si nás dají k večeři. Ovšem paní to s nimi evidentně uměla – nesežrali nás ani ji. Jen jsme si říkali, jak to s nimi skoulíme, až se budeme ráno vracet a široko daleko nikdo nebude.
Taxikář dostal za úkol vzít nás do hotelu Hollywood (opět na doporučení paní z lodi Morava I.), předtím jsme se ještě stavili ve směnárně, abychom měli rumunské peníze, kdyby byly potřeba.
Jméno hotelu – Hollywood – nepůsobilo zrovna přitažlivě, ale byl naprosto OK, ani moc kýčovitý, a jeho zahradní restaurace určitě patřila v místě k těm lepším. Obešli jsme jen nejbližší okolí – z taxíku jsme viděli, že město je sice celkem v dobrém stavu a čisté (je tam jediná rumunská atomová elektrárna), ale nezdálo se, že by tam bylo něco obzvlášť zajímavého. Hned kousek od hotelu byly 2 kostely, ale jinak nic k vidění.
Obrázek
Rumunsko, Cernavoda - katolický kostel Narození sv. Jana Křtitele

Obrázek
Rumunsko, Cernavoda - pravoslavný kostel Sv. Konstantina a Heleny

K večeři jsme si dali láhev místního červeného vína Feteasca Neagra. V Rumunsku (i Moldávii) je to velice rozšířená stará místí odrůda. Víno z ní nám velice chutnalo a po zbytek pobytu jsme si ho často dávali.
I přes pauzy na celnicích jsme v pohodě urazili cca 135 km.
Obrázek
Rumunsko, Cernavoda - Dunaj proti proudu od přístavu Dobroport.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 30
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 23

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » pon říj 01, 2018 10:32 am

12.7.2018 (čtvrtek)
Třináctý den pokračovalo plné letní počasí, bylo cca 31° C. Měli jsme v plánu přiblížit se tak do poloviny délky mezi Cernavoda a Tulceou. Tzn. v úvahu přicházely zejm. města Braila a Galati.
Nejprve bylo potřeba dostat se v pořádku ke člunu. Slečna z hotelové recepce nám přivolala neoznačené „taxi“ (nejspíš to byl nějaký příbuzný), kterým jsme se za pár korun nechali zavést k přístavu Dobroport. Řidič nás naštěstí nevezl k hlavní bráně, odkud bychom to měli ke člunu přes celý přístav, ale jel co nejblíž místu, kde jsme byli uvázaní k lodi Morava I. Zbývalo nám tak překonat jen cca 150 – 200 m, aniž by nás sežrali místní psi. Ti ovšem zjistili během vteřiny, že se blíží vetřelci. Rozhodně nevypadali, že nás jen tak pustí dál. Naštěstí jejich štěkot slyšela paní z lodi, i s nějakým chlapíkem vylezli na břeh a psy krotili, abychom mohli ve zdraví projít. Bylo domluveno, že za úvaz zaplatíme 15,- €, dali jsme jí 20 a byli rádi, že jsme v pořádku.
Vyplouvali jsme tedy před půl jedenáctou. Krajina byla hezká, na březích se pásly stáda různého dobytka (skot, koně, ovce, kozy). Propluli jsme kolem města Harsova, kde byly zdaleka vidět pozlacené střechy místního pravoslavného kostela. Byly jsme ovšem na vodě jen něco přes hodinu, tak se nám nechtělo hned zastavovat.
Obrázek
Rumunsko - ovce na břehu

Obrázek
Rumunsko - krajina před Harsovou

Obrázek
Rumunsko - Harsova

Po nějaké době jsme zastavili na hezké pláži na levém břehu a s ohledem na značné horko jsme se chladili v Dunaji. Voda tam byla krásně čistá, proud tak silný, že jsme se neodvažovali jít hlouběji, než kde jsme se mohli zapírat nohama o dno.
Pak jsme pokračovali dál a protože cestou byly jen samá nevelká sídla, zastavili jsme až kousek před městem Braila. Na levém břehu je tam marina a hotel Nemo. Od bulharského Ruse to bylo první místo, kde byly víc vidět i jiné čluny, než jen rybářské. Marina je nová – je tam ponton, ke kterému se dá uvázat, hotel s restaurací a prodejna lodních potřeb, kde toho ovšem moc neměli.
Nejprve jsme si dali pozdní oběd a pak jsem šel do prodejny zjistit, jestli se dá natankovat. Paní mi zavolala mládence, který se vynořil z útrob pontonu, ke kterému jsme byli uvázaní – vůbec jsme předtím nezaznamenali, že by tam někdo byl.
Zavezl mě služebním pick-upem na benzinku, vzal jejich velké kanystry, takže jsme nemuseli jezdit vícekrát. Benzinka byla dost daleko, pěšky bych to v tom vedru jen těžko zvládnul. Za odvoz ani za úvaz nechtěl žádné peníze, ale když jsme mu nějaké dali, nebránil se.
Pokračovali jsme tedy dál do Galati, které už je z Braily jen kousek. Nejprve jsme si celé město objeli, abychom si vytipovali, kde přistát. Je tam spousta mol a přístavišť pro velké lodě, ale cosi jako yacht club jsme viděli jen na začátku města, odkud by to do centra bylo hodně daleko. Naopak přímo v centru jsme viděli použitelné molo, které nebylo zamčené a evidentně je nikdo delší dobu nepoužíval. Patřilo k budově místního veslařského klubu, který však již zřejmě nefunguje (aspoň tak vypadal – budova se zdála nepoužívaná a u mola nebyla žádná loď). Uvázali jsme se tam a šli hned naproti přes silnici k hotelu Navrom River. Je to moderní prosklený hotel, kde jsme předpokládali solidní úroveň. Když nám slečna na recepci řekla cenu za noc, namítnul jsem, že je to o dost víc, než za kolik mají nabídku na Booking.com. Ona na to, prý to ví, ale nemůže to nijak ovlivnit, ať si to prý na místě booknu přes Booking. Což jsem během minuty udělal a měli jsme hotel aspoň o 20% levnější (stál 56,- €).

Obrázek
Rumunsko - Galati

Následovala „povinná“ prohlídka města. Ovšem kromě nábřeží jsme neobjevili nic, co by vypadalo jako skutečné centrum (přestože má město asi 300 tis. obyvatel) – jen samé ulice a bytovky/paneláky z dob reálného socialismu.
Vrátili jsme se proto na nábřeží, kde jsme si vybrali jednu z mnoha restaurací. Evidentně právě nábřeží je místo, kde se místní scházejí – i večer tam bylo plno lidí a značně živo.
Měli jsme za sebou dalších cca 146 km a k moři nám zbývaly už jen 2 dny cesty.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 30
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 23

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » stř lis 21, 2018 12:27 pm

viewtopic.php?f=81&t=11069&p=199054#p199054
13.7.2018 (pátek)
Omlouvám se za prodlevu, trvalo to dlouho, než se dostávám k pokračování. Budu se snažit dokončit to co nejrychleji.
I čtrnáctý den naší cesty jsme měli hezké počasí, opět cca 31° C, jasno a slunečno. Chtěli jsme dorazit na začátek delty, do města Tulcea. Z Galati to není daleko, nicméně plánovali jsme tam přespat, abychom pak měli celý den na cestu k moři.
Vyráželi jsme ráno po půl desáté. Kousek za Galati už jsou moldavské a pak ukrajinské hranice. Úplně původně jsem si myslel, že bychom obě země „navštívili“ – buďto po řece, nebo i po souši, třeba taxíkem z Galati. Nejprve jsme zavrhli „mokrou cestu“ – přece jen jsme nechtěli absolvovat proclívání lodi s celníky, kteří už jsou trochu „mimo Evropu“. Nakonec jsme ale upustili i od cesty po souši. Je to sice jen cca 20 km, ale dvoje hranice tam i zpět, opět „nevyzpytatelní“ postsovětští celníci… A hlavně jsme z dostupných informací nevěděli o ničem, co by tam zase až tak stálo za to.
Řeka se za Galati docela rozšiřuje a právě v místech, kde začíná moldavská a pak ukrajinská hranice, je nevelký ostrov. Pluli jsme po levém rameni. Moldavské hranice mají na Dunaji délku jen cca 500 m. Je tam městečko Giurgiulesti, kde je pochopitelně velký průmyslový přístav. Jinak tam ale z vody nebylo vidět nic obzvlášť zajímavého. V těchto místech jsme snad poprvé potkali rumunské pohraničníky, pluli proti nám s poměrně velkým dělovým člunem RoS Rovine 180, odhadem aspoň 30 m dlouhým – více fotek člunu zde http://www.shipspotting.com/gallery/sea ... vine%20180.

Obrázek
Moldávie - Giurgiulesti - vlevo je vidět člun pohraničníků RoS Rovine 180.

Obrázek
Ukrajina, přístavní jeřáby v přístavu Reni

Pokračovali jsme po ukrajinské hranici dál. Po pár kilometrech je větší město Reni, jehož obrovský přístav je vidět z velké dálky. Ovšem jinak se opět nezdálo, že bychom o něco zvláštního přišli, když jsme se rozhodli nejezdit tam. Kus za Reni nás dohnali na rychlém člunu rumunští pohraničníci. Zastavili nás, chtěli vidět papíry a upozorňovali, že levý břeh už je jiný stát a máme se prý raději držet pravého (rumunského) břehu.
Zakrátko už jsme byli v místě, kde se pár kilometrů před Tulceou řeka poprvé rozděluje.

Obrázek
Začátek delty - doleva Chilia, doprava Tulcea

Doleva (stále po ukrajinské hranici) pokračuje Chilijské rameno, my jsme směřovali do Tulcei, kam jsme již kolem poledne dorazili. Je to poslední velké město na řece a vstupní brána do delty. Všude spousta lodí a člunů, hodně mol a přístavů (ovšem z velké většiny ne veřejných). Překvapivě tady byly i docela velké vlny. Propluli jsme skrze celé město a až na konci byla komerční marina, kde bychom bez problémů přistáli. Kousek před ní jsme si ovšem všimli restaurace La Marcu, která má vlastní molo, takže jsme zamířili tam. Chtěli jsme poobědvat a vyřešit nocleh.
Z informací, které jsme měli s sebou, jsme věděli, že v Tulcei žije rumunský Slovák Michal (Mihai) Uram, který stále mluví slovensky a provozuje tam penzion Nicole. Říkali jsme si, že by nebylo špatné zkusit se s ním spojit a popřípadě v jeho penzionu i přespat – byla by s ním snadná domluva a ještě by měl kšeft. Neměli jsme na něj kontakt, ale po chvíli googlování už jsem mu volal. Z angličtiny jsme rychle přešli do slovenštiny. Michal byl velice akční a než jsme se vůbec na něčem domluvili, řekl, že za námi přijede a za cca 15 min. byl tam. Seděli jsme s ním zhruba další 2 hodiny a povídali si o Rumunsku, Tulcee i historii Slováků v Rumunsku (jeho předkové tam přišli před cca 200 lety). Jeden pokoj v penzionu sice volný měl, ale usoudil, že pro nás bude lepší zůstat na břehu. K restauraci La Marcu patří i penzion, takže nám tam hned domluvil nocleh. Nakonec nás zavezl do centra města a ukázal, co kde najdeme. Na to, že jsme se viděli poprvé a že z nás nakonec ani neměl kšeft, byl velice ochotný a vstřícný. Setkání bylo (snad oboustranně) velice zajímavé.

Obrázek
Tulcea, molo restaurace La Marcu

V centru Tulcei jsme chtěli v prvé řadě koupit povolení k návštěvě delty. Bez něj se do národního parku nesmí. Našli jsme příslušný úřad (je přímo na břehu Dunaje) a v něm automat, jehož prostřednictvím jsme si povolení koupili. Platí se kartou, zvlášť za každého člověka a zvlášť za člun + záleží na počtu dní. Už nevím, kolik to bylo, ale ne moc, možná 2 – 3 stovky českých korun celkem.

Obrázek
Tulcea, nábřeží

Původně jsme chtěli v centru navštívit i nějaké muzeum, ale jak se ukázalo, všechna zavírala celkem brzo, takže nám to časově vůbec nevyšlo. Nejdřív jsem se chtěl totiž nechat oholit (jedinkrát za celou cestu), v holičství byla fronta, takže to znamenalo nejmíň hodinu zdržení. A ještě jsme hodlali sehnat další 20 l kanystr. Další den před námi totiž byla cesta deltou do Sfantu Gheorghe, kde by nemuselo být snadné sehnat benzín, a pak ještě do Constanty. Tzn. více než 200 km, takže jsem nechtěl riskovat, že bychom zůstali na suchu.
Ukázalo se však, že sehnat kanystr nemusí být tak jednoduché, jak bych si představoval. V hypermarketu jsem neuspěl, takže jsme vzali taxi a objížděli benzinky. Kupodivu na žádné z ních ale prázdné kanystry neprodávali. Nakonec nás taxikář vzal do nějakého velkoobchodu s náhradními autodíly, kde kanystr měli. Sice kovový a dost drahý, ale co se dalo dělat, vzal jsem jej a nechali jsme se zavézt do penzionu.
Ještě ten večer jsme zamířili natankovat, abychom se už ráno nezdržovali. V Tulcei jsou nejm. 2 pumpy na vodě, z toho jedna byla zavřená, ale ve druhé jsme doplnili zásoby a byli připravení na další 2 dny cesty.
Tento den jsme urazili jen 83 km, nazítří už bychom měli být u moře.
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 30
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 23

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » pát pro 28, 2018 2:45 pm

14.7.2018 (sobota)
Přesně 2 týdny od zahájení plavby jsme měli za cíl dorazit k Černému moři. Z Tulcei je to už jen kousek, takže jsme nespěchali a užívali si plavbu deltou. Počasí bylo konstantně ideální, cca 30° C, slunečno a jasno.
Vyrazili po desáté hodině dopolední. S ohledem na to, že pak jsme hodlali pokračovat dál po moři do Constatny, zvolili jsme cestu Svatojiřským ramenem. To nevede nejkratší trasou k moři, která je čistě na východ přes přístav Sulina, ale víc jižněji. Do moře ústí zhruba o 30 km víc na jih, tzn. blíže Constantě. Na konci tohoto ramene je městečko Sfantu Gheorghe (Sv. Jiří).
Dunaj se rozděluje na Sulinské a Svatojiřské rameno hned kousek za Tulceou (ani ne 10 km). Zde jsme se tedy dali doprava. Především v okolí Tulcei, ale v podstatě celou cestu k moři nás překvapil opravdu čilý provoz nejrůznějších lodí a člunů. Je tam hodně turistů, kteří se vydávají z Tulcei na výlety do delty, takže v této oblasti jsme viděli opravdu nejvíc člunů za celou naši cestu. V deltě je spousta bočních kanálů a ramen, do nichž se dá plout a všude byly čluny. Minimálně osídlená krajina v deltě je malebná. Postupně, jak jsme se blížili k moři, ubývá stromů a keřů na březích a vegetaci tvoří hlavně rákos. Přirozené koryto řeky se kroutí ve spoustě meandrů a zákrut, trasa je však téměř všude zkrácena kanály, které byly prokopány hlavně Ceausescovými vězni. Díky tomu je sice cesta podstatně kratší a přehledná, avšak bez proplouvání zákrutami toku i méně zábavná.
Obrázek
Starý vrak ve Svatojiřském rameni

Obrázek
Čáp na břehu Svatojiřského ramene

Ještě nebyla ani jedna hodina po poledni a najednou jsme před sebou viděli už jen hladinu na obzoru – moře. Na levém břehu, cca 2 km před ústím řeky do moře, jsme vpluli do malého, dobře chráněného přístavu vesničky Sfantu Gheorghe. Uvázali jsme se u hotelu Delta Marina, který je na břehu hned u přístavu. Obsluhy jsme se zeptali, jestli tam můžeme být uvázaní a nebyl s tím problém. Nakonec jsme se zde i ubytovali. Cena byla sice na naše dosavadní rumunské zkušenosti spíš vyšší – cca 65 EUR, ale hotel byl opravdu v dobrém evropském standardu. Podle jejich webu je minimální pobyt 2 noci, ale v pohodě nás ubytovali jen na jednu, i když možná právě proto to bylo dražší (na webu uvádí cenu 54 EUR za noc).
Po obědě jsme vyrazili směrem k moři. Sf. Gheorghe je obklopený řekou, mořem, mokřady a sítí kanálů. Po souši se tam dá dostat jen ze Suliny, což je cca 30 km cesta neobydlenou krajinou delty. Díky tomu je tam jen minimum aut a ulice a cesty, které jsme viděli, nebyly ani vyasfaltované, nejspíš to pro těch pár aut nestojí za to. K moři je to přes 2 km, takže tam jezdí místní kyvadlová doprava – valník za traktorem, terénní auta jako na safari apod., jízdné je pár drobných.
Obrázek
Domky ve Sfantu Gheorghe

Obrázek
Pohled z valníku cestou na pláž (místní "Shuttle bus")

Odpoledne jsme tedy strávili koupáním v moři a posedáváním v plážovém baru. Lidí tam bylo dost, ale pláže jsou tak rozlehlé, že se ani v nejmenším nedá říct, že by bylo přelidněno. Místní pronajímají lehátka a slunečníky, je tam funkční WC… Moře bylo teplé a opravdu „černé“. Dunaj do moře přináší obrovské množství naplavenin, navíc u břehu se víří velmi jemný písek, takže to fakt působí, jako by voda byla tmavá.
Po návratu jsme si prošli část obce, něco málo nakoupili v místním obchodě a šli na večeři opět do našeho hotelu.
Poslední den říční plavby jsme urazili opět jenom 80 km. Hlavní cíl (moře) byl dosažen.
Obrázek
Černé moře - pláž ve Sfantu Gheorghe

Obrázek
Černé moře - opravdu vypadá "černě"
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 30
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 23

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » pát pro 28, 2018 3:38 pm

15.7.2018 (neděle)
Na šestnáctý den našeho putování jsme naplánovali dosažení konečného cíle – přístavu Constanta.
To obnáší plavbu cca 120 km podél mořského pobřeží jiho-jiho-západním směrem. Pokud bychom kopírovali pobřeží, pluli bychom obloukem, což by jednak bylo delší, jednak mi jeden kapitán v Ruse radil, ať se držíme co nejdál pobřeží (prý aspoň 10 – 20 km), že je u břehu dost mělko a tudíž velké vlny. Nu, s mým průkazem VMP a malým člunem to je rada k nezaplacení:-).
Ze Sfantu Gheorghe jsme vyráželi před desátou ráno. Počítali jsme, že kvůli vlnám nebudeme moct plout příliš rychle, tak jsme chtlěi mít na plavbu dostatek času. Původní představa byla, že se třeba občas přiblížíme ke břehu, přistaneme na opuštěné pláži, vykoupeme se v moři a budeme pokračovat.
Z toho však brzy sešlo. Blízko břehu byly vlny takové, že se nedalo plout úplně rychle a Renatě se začalo dělat špatně. A to jsme byli možná teprve v první čtvrtině trasy! Bylo jasno – zkusíme plout co nejdále od břehu (bez ohledu na VMP a velikost lodi), co nejpřímější cestou, a pokud to půjde, tak co nejrychleji, ať to máme co nejdříve za sebou. Co bylo špatné, tak že ani poměrně daleko od břehu se nezdálo, že by vlny byly menší. Aby bylo jasno, nebyla to žádná bouřka – zase bylo krásně, ale náš člun je vhodný spíš pro vnitrozemskou plavbu po řekách a jezerech. Už vlny kolem 1 metru výšky s námi dost smýkají a omezují rychlou plavbu ve skluzu – místo, abychom je rozráželi ostrým kýlem, tak po nich spíš skáčeme:-).
Bez ohledu na tuto nepohodu se mi dařilo plout rychlostí cca 40 km/hod. Držel jsem se přímého kurzu na Constantu, ovšem před tím jsme se snažili plout víc na východ na otevřené moře. Po nějaké době jsem si tak všimnul, že už nikde nevidím ani kousek břehu. Podle navigace jsem odhadoval, že nejbližší pobřeží je od nás nějakých 30 km!!! No kdyby nás někdo kontroloval, to bych asi nevysvětlil, nemluvě o tom, že na tak malém člunu už je to i dost riskantní. Přiblížil jsem se tedy víc na západ k pobřeží, abychom ho měli aspoň na dohled, a pokračovali jsme co nejrychleji dál. Jediné zpříjemnění této cesty jsme měli v tom, že jsme občas zahlédli docela blízko nás vyskakovat nad hladinu delfíny. Renatě ovšem nebylo vůbec dobře, takže jsem se snažil tu cestu co nejvíce zkrátit. Propluli jsme kolem přístavu Navodari, pak kolem známého letoviska Mamaia a už jsme měli celkem vyhráno, kolem jedné hodiny jsme byli na okraji Constanty. Našli jsme velký příbřežní „bazén“, obehnaný umělou hrází a vpluli do něj. Hladina tam byla jako zrcadlo, takže jsme se rozhodli tam zůstat, dokud se Renatě nevrátí vnitřnosti na původní místo. Vyhodil jsem kotvu, koupali jsme se a opalovali. Cca za hodinu jsme zamířili k marině Tomis. Ta je poměrně velká, plná nejrůznějších lodí. Byla neděle, takže kancelář nebyla otevřená. Zřízenec nám ukázal, kam se máme uvázat do druhého dne a pak zajít do kanceláře a domluvit se, co dál.
Všechny věci jsme nechali ve člunu. Kolem maríny je velké množství bister a restaurací, takže jsme v jedné poobědvali a začali řešit, kde se ubytovat. Podle Booking.com tam bylo možností spousta, ale některé dost daleko od přístavu a většina dost dražších, než jsme si představovali. Kousek od přístavu, přímo na bulváru Tomis v centru starého města, hned u pěší zóny jsme si nakonec vytipovali hotel Peninsula. Nejprve jsme tam vyrazili pěšky bez věcí – potřebovali jsme totiž zajistit ubytování nejen pro nás, ale na poslední 2 noci i pro 2 členy „vyprošťovacího týmu“, který měl pro nás přijet. Chtěli jsme, abychom byli všichni ve stejném hotelu, což by se těžko zařizovalo přes Booking.com. V recepci jsme si se slečnou vyjasnili, co potřebujeme, dostali jsme cenu ještě lepší, než byla na Booking.com a hotel byl opravdu skoro luxusní, na dobrém místě, dalo se tam parkovat, prostě ideál.
Vyrazili jsme zpátky do přístavu pro naše lodní vaky (v tom nóbl hotelu jsme s nimi museli vypadat divně:-)), zpátky už se nám pěšky nechtělo, tak jsme chytili taxi. Zde jsme se zase dostali do klasické turistické reality – přestože nás mohl vysadit po pár stech metrech, objel s námi několik kilometrů, taxametr měl zakrytý a když jsem měl námitky proti nekřesťanské ceně, o kterou si řekl, tvářil se, že moc nerozumí anglicky. Bylo to nejspíš poprvé za celou cestu, kdy nás takhle někdo bezostyšně oškubal – bylo jasné, že tam si budeme muset na podobné věci dávat pozor.
Po ubytování jsme si prošli nejbližší okolí hotelu. Je opravdu na výborném místě, přímo na hlavním městském korzu se spoustou restaurací, blízko všech nejznámějších památek Constanty a zároveň nedaleko od přístavu.
Byla neděle a až do soboty, kdy jsme chtěli odjíždět zpět domů, jsme se hodlali věnovat už jen klasickým radovánkám rekreantů u moře.
Sice jsme pak ještě párkrát vyrazili po moři do nejbližšího okolí, na vodě už jsme toho tolik nezažili, takže ten poslední týden snad shrnu už jen do jednoho příspěvku
Tento den jsme urazili po moři ve vlnách 127 km. Z této cesty nemám ani žádnou fotku - na moři nebylo co fotit a byli jsme rádi, že to máme za sebou:-).
Uživatelský avatar
avalon
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 486
Registrován: úte říj 02, 2007 2:00 am
Reputace: 6
Bydliště: Bratislava

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod avalon » pát pro 28, 2018 6:51 pm

dikes za clanok, uz sa tam vidim :-)
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 30
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 23

Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » sob pro 29, 2018 6:04 pm

16. – 21.7.2018
Počasí nám i po zbytek našeho pobytu u moře přálo. Bylo víceméně pořád slunečno a teplo, tak akorát na koupání a výlety na člunu. V pondělí jsme zašli do kanceláře mariny a vyřídili si stání na jeden týden + parkování přívěsu s naloženým člunem na poslední noc před odjezdem. Sice to celkem trvalo, ale domluva v angličtině byla slušná a cena za celý týden zhruba taková, co by stála jedna noc (!) v marině kdekoli v Chorvatsku:-).
Constanta je velmi staré město, za antického Řecka se jmenovalo Tomis a už tehdy bylo významným černomořským přístavem. Proto je celkem všude dost antických památek, hodně je jich vystaveno přímo v jednom z městských parků.
Hlavní náměstí se jmenuje Ovidiovo – Ovidius zde byl ve vyhnanství a taky tady zemřel. Na náměstí je jeho socha a taky muzeum národní historie a archeologie. Zhruba v oblasti náměstí začíná podle mě nejhezčí část starého města – Peninsula, kde je např. slavné Casino, Janovský maják, kostely různých vyznání i mešita Karla I. V nejbližším okolí náměstí jsou i synagogy, je z něj výhled na marinu… Hodně budov je ještě ve špatném stavu, některé jsou zase socialistická strašidla z dob nedávných, ale celkově je vidět, že je to bohaté mondénní město. Všude mají výbornou kávu, balkánské speciality apod. Od Peninsuly směrem na sever jsou příjemné městské pláže, na něž navazuje slavná Mamaia. Jeli jsme se na ni podívat městským autobusem (není tam vhodné místo na přistání člunem), je to úzká kosa, kde je hotel na hotelu, hlava na hlavě. Hodně plážových úseků patří jednotlivým hotelům, takže je potřeba najít veřejnou pláž. Jsou tam k vidění zajímavé kontrasty – na jedné straně nové nebo hezky opravené drahé a luxusní hotely, na druhé straně spousta dalších v nehezkém stavu, popř. rovnou zavřených a vybydlených. Z mého pohledu není důvod jezdit tam podruhé, lepší byly městské pláže přímo v Constantě.
Obrázek
Constanta - marina Tomis

Obrázek
Constanta - Ovidiovo náměstí

Obrázek
Constanta - promenáda s Casinem

Obrázek
Constanta - pohled na Casino z moře

V turistickém centru Constanty není problém domluvit se anglicky, ale když jsme kousek dál od centra chtěli koupit lístky na MHD a zjistit, jak máme jet, byla to spíš „znaková řeč“ + kreslení na papír.
2x jsme se vydali se člunem taky směrem na jih. Hned pod Constantou leží letoviska Eforie Nord a Eforie Sud. Je to už jen kousek na bulharské hranice, odhadem cca 40 km.
Eforie Nord byla přelidněná snad ještě víc než Mamaia, ale i přesto to tam je tak nějak útulnější a příjemnější. Je tam malá marina bez jakéhokoli správce. V přístavní restauraci jsme se zeptali, jestli tam můžeme člun pár hodin nechat a nebyl problém. Tak jsme si tam aspoň dali nějaké pití, ať z nás alespoň něco mají.
Taxíkem jsme se nechali zavézt do nedalekého městečka Techirghiol, na které jsme měli tip kvůli bahenním lázním. Je tam slané jezero, oddělené od moře úzkou kosou, v němž je léčivé bahno.
Obrázek
Eforie Nord

Obrázek
Bahenní lázně Techirghiol

K Eforii Sud jsme připluli po moři, ale nekotvili jsme tam. Z vody se zdálo, že už je to o něco klidnější místo.
Ve čtvrtek odpoledne, přesně podle plánu, dorazil „vyprošťovací tým“. V pátek odpoledne jsme vytáhli člun z vody a v sobotu ráno vyráželi směr domov. S ohledem na vzdálenost jsme jednu noc přenocovali v Maďarsku a pak už to byl jenom kousek.
Celkem jsme během této dovolené pluli po řece i moři cca 2100 km, spálili jsme cca 600 l benzínu.
Cizince jsme obecně moc nepotkávali, všude jsou hlavně místní. Po celou dobu mi byla velkým pomocníkem aplikace Navionics Boating. Stáhl jsem si ji do mobilu a zaplatil roční licenci, což je ideální řešení – nemusím mít samostatný přístroj pro námořní navigaci, nestojí to moc a když nebudu potřebovat, za licenci další roky nemusím platit.
Jsem rád, pokud někdo vydržel moje občas nesourodé texty číst až sem. Snad to někoho do budoucna i inspiruje – cesta je to sice časově a trochu i organizačně náročnější, ale rozhodně nelitujeme, stálo to za to.
Případné dodatečné dotazy se pokusím zodpovědět.
V r. 2019 máme v plánu Mazurská jezera, takže pokud to vyjde, opět sem dám nějakou reportáž.
Uživatelský avatar
avalon
pravidelný návštěvník
pravidelný návštěvník
Příspěvky: 486
Registrován: úte říj 02, 2007 2:00 am
Reputace: 6
Bydliště: Bratislava

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod avalon » ned pro 30, 2018 9:27 am

skoda ze ste sa nepomotali aj po samotnej delte, spleti ramien, jazier, bludisku rakosu, kanalov, ostrovov, rybarskych osad atd... to by ma asi mrzelo, lebo takto si sice v delte bol ale deltu si nevidel... skoda nie???
m.balka
návštěvník fóra
návštěvník fóra
Příspěvky: 30
Registrován: úte led 02, 2018 8:39 pm
Reputace: 23

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod m.balka » úte led 01, 2019 5:23 pm

To avalon:
No jasně, moc jsme se tam nepomotali a stálo by to za to, ale vždycky je to kompromis mezi mnoha věcmi, především pak časem. Měli jsme na to 3 týdny a hlavní pro mě byla samotná cesta. A abych měl vůbec s kým plout, musel jsem slíbit závěrečný pobyt u moře:-). Takže deltou jsme tentokrát jen tak prosvištěli a snad se někdy podaří se tam dostat a týden se motat jenom tam. To ale platí pro všechny zbývající úseky řeky - nikde nebyl čas se motat a všechno jsme dost proletěli, takže máme důvod se vracet a jednotlivá místa poznávat líp.
Uživatelský avatar
Denis
zkušený harcovník
zkušený harcovník
Příspěvky: 7242
Registrován: úte lis 08, 2005 5:21 pm
Reputace: 112
Bydliště: Bratislava

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod Denis » stř led 02, 2019 9:31 pm

Ďakujem, bolo to pútavé čítanie, aj keď pre mňa spôsob cestovania dosť neobvyklý, / vysvetlil si to a chápem to :) /
oragro99
nováček na fóru
nováček na fóru
Příspěvky: 1
Registrován: stř led 16, 2019 7:55 am
Reputace: 0

Re: Dunaj 2018 - z Medvedova do Constanty

Příspěvekod oragro99 » stř led 16, 2019 8:20 am

Dakujem za super citanie a ispiraciu . Dufam ze si niekedy splnim sen a absolvujem tu plavbu tiez.

Zpět na

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů